Propláceno je školní jízdné jenom některým Středočechům, ne těm, kteří dojíždí do Prahy.
Dle informací uvedených na internetových stránkách Středočeského kraje může být školní jízdné propláceno pouze žákům, učňům a studentům "... S trvalým bydlištěm na území kraje a navštěvující středočeské školy. Je jim poskytováno stipendium ve výši nejlevnějšího možného jízdného v přepravní relaci trvalé bydliště - škola a zpět, jež se ale netýká dojíždění do Prahy a zpět..." Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Pokud se podívám na parlamentní volby poslední, tak všechny předvolební průzkumy české televize nám dávaly nulu, tak konečný výsledek byl 3,7 a v některých krajích jsme měli dokonce víc než pět procent
Strana Jany Bobošíkové získala ve volbách 2010 3.67% a v Ústeckém a Plzeňském kraji získala stran 5,28% a 5,18%. Tady ovšem jasně ověřitelné informace ve výroku končí - nelze ověřit jak přesně Česká televize informovala o výsledcích parlamentních voleb 2010. Jediné co lze dohledat je, že výsledky průzkumů, které dělaly pro pořad Otázky Václava Moravce speciál předvolební výzkumy agentury SC&C a STEM straně Suverenita-blok Jany Bobošíkové nevynesly nikdy ani pět procent - ani v krajích ve který se pak nad pět procent dostala.
My jsme unikátní země, protože nemáme vůbec zastropovaný odchod do důchodu.
Nečasova vláda uvažovala o otevřené věkové hranici pro odchod do penze a současná podoba důchodové reformy je skutečně založena mj. na principu, který nepočítá s věkovým stropem: "U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977." Jde skutečně o unikát, alespoň ve srovnání (ang.) se státy EU, kde sice také dochází ke zvyšování věku pro odchod do důchodu, ale pouze v maximálních hodnotách. Výjimkou je Francie, která v roce 2010 zvýšila věkovou hranici, po dvou letech ji však opět snížila. Věk pro odchod do penze lze spočítat zde.
pokr. předchozího výroku: A vy sám? KS: Já jsem dal jeden milion a jeden milion dal můj syn.
Karel Schwarzenberg vložil na svůj transparentní účet 1 milion korun jako počáteční vklad 17. 9. 2012 a další milion korun přispěla rodinná společnost ORLÍK NAD VLTAVOU, s.r.o., jejímž jednatelem je Schwarzenbergův syn Jan. Seznam dárců je k dispozici také na jeho oficiálních webových stránkách.
Zvedala ji na přechodnou dobu (DPH za vlády Jana Fischera - pozn. Demagog.cz)
Jak uvedl server lidovky.cz tehdejší navrhované zvýšení DPH: “by mělo být jen pro příští rok”. Sám Eduard Janota pro Českou televizi dodal:
“Podle mého názoru je nemožné dosáhnout výrazného snížení deficitu pouze případnými úsporami na straně výdajů v rozpočtu," ospravedlňoval Janota zvýšení DPH. Připustil ovšem možnost, že by se DPH zvýšila jen dočasně, například do roku 2012.
Tzv. Janotův balíček (Zákon 262/2009 Sb. - .pdf) v části páté - změna zákona o dani z přidané hodnoty, který byl následně schválen, popisuje změnu sazeb DPH následovně: “Základní sazba se zvyšuje z 19 na 20 % a snížená sazba z 9 na 10 %”. Zákon samotný nepočítá s pouze dočasnou platností.
Tehdejší předseda vlády Fischer a ministr financí Janota tedy mohli zamýšlet přijmout změny DPH pouze dočasně, schválený zákon ovšem podle toho již není uzpůsoben a také se ani po odchodu vlády J. Fischera sazby DPH nesnižovaly, došlo dokonce k jejich dalšímu zvýšení.
Tak abych se především poradil s dnešním předsedou ÚS Pavlem Rychetským, protože ten byl místopředsedou v mé vládě a udělal obrovskou práci.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pavel Rychetský byl místopředsedou vlády a předsedou legislativní rady vlády ve vládě M. Zemana.
Bankovní unie bude povinná pouze pro země, které jsou členy eurozóny. Takže my se nemusíme podřídit pravidlům bankovní unie až do doby, než přijmeme euro.
Bankovní unie bude v případě její zavedení v rámci EU spojovat pouze státy eurozóny. Česká republika by tedy do této skupiny státu zapadla až v případě přijetí eura.
Tak my dneska máme platný zákon, který hovoří o tom, že výplata prostředků se provádí prostřednictvím sKaret.
Ustanovení § 58 odst. 3 věta první zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, stanoví, že: " Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů ".
Zákonná definice a obecná úprava karty sociálních systémů je pak upravena ustanovením § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky.
Obě uvedená ustanovení jsou v platnosti.
Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Komunistická strana nikdy nezpochybňovala Senát, ale hovořila o finančních prostředcích, které jsou vynaloženy na Senát.
Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.
Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."
O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."
Nelegální zaměstnávání je záležitost inspekce práce, my jsme od letošního roku sjednotili z úřadů práce a inspekce práce tu kontrolu právě na inspekci práce, aby ta kontrola byla účinnější.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože od letošního roku skutečně došlo k navýšení kompetencí Státního úřadu inspekce práce (.pdf).
Inspekce práce byla zřízena již r. 2005, vrcholným orgánem je Státní úřad inspekce práce(SÚIP), pod nějž pak spadají oblastní inspektoráty práce. Již od zřízení inspekce r. 2005 patřila do její agendy velká část agendy kontroly práce. V r. 2012 (.pdf) pak skutečně došlo k dalšímu přesunu kompetencí a zároveň do SÚIP přešlo 178 inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce.
