Přehled ověřených výroků

Dle letošní studie (.pdf) společnosti Deloitte vyjde Čecha nový byt na 12,2 průměrných ročních platů. Průměrná měsíční mzda pak činí cca 38 000 Kč. Hůře jsou na tom ze srovnání 22 evropských zemí pouze Srbové, kteří na nový byt musí ušetřit o tři průměrné roční platy více (.pdf, str. 26). Jedná se však o celé roční průměrné platy – pokud by tedy jedinec vůbec za nic neutrácel, našetří z průměrné mzdy na nový byt za 12,2 let.

Petr Fiala však uvádí, za jak dlouho má na nový byt našetřit průměrná česká rodina – v tomto případě tedy musíme počítat s tím, že v průměrné rodině jsou pracující osoby dvě. Zároveň je však třeba vzít v úvahu náklady na život rodiny. Podle člena představenstva Modré pyramidy Vladimíra Pojera našetří Čech z průměrného platu na vlastní bydlení za 56 let. Protože příjem rodiny činí typicky platy dva, můžeme očekávat, že i doba, za kterou našetří na byt, bude menší – jistě se však nedostane na cca pětinu této hodnoty. I podle dalších průzkumů uspoří průměrný Čech z jednoho platu řádově tisíce korun, resp. 10 % svého příjmu.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť průměrná cena bytu v Česku je 12,2 ročních platů, průměrná česká rodina však na tuto částku bude šetřit podstatně déle.

O tom, že je potřeba stavět nové byty, se Piráti a Starostové ve svém programu zmiňují vícekrát, konkrétní počet však nespecifikují. V programu koalice se také hovoří (.pdf, str. 27) o výstavbě „dostupných a sociálních bytů”, ovšem celkový zamýšlený počet není zmíněn. Koalice také uvádí, že chce zrychlit stavební řízení, nebo pomoci regulovat krátkodobé bydlení, například Airbnb.

O 100 tisících bytů pak mluvil například náměstek středočeské hejtmanky a místopředseda strany Věslav Michalik (STAN) v souvislosti s řešením nedostatku bytů na trhu: „K návratu do rovnováhy potřebujeme ve spolupráci samospráv se soukromým sektorem postavit minimálně 100 tisíc bytů v hodnotě zhruba 200 miliard korun.“ Již dříve pak o plánu koalice na výstavbu 100 tisíc nových bytů mluvila poslankyně za STAN Věra Kovářová či Vít Rakušan ve videu na svém facebookovém profilu. O plánu koalice PirStan na stavbu 100 tisíc bytů se pak zmiňuje i Forbes či komentář Seznam Zpráv.

Koalice Pirátů a STAN tedy striktně vzato nemá v programu zahrnut slib výstavby až 100 000 bytů. Toto číslo však opakovaně zmiňují v kampani jejich jednotliví zástupci. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) stavebního zákona 10. září 2020. Poslanci hnutí STAN se vyslovili proti přijetí návrhu. Naopak pro přijetí návrhu hlasovali poslanci ANO, SPD a tři poslanci ČSSD. Sněmovna tak návrh zákona ve třetím čtení schválila (.docx).

Senát však v červenci 2021 návrh stavebního zákona zamítl. Sněmovna nicméně později setrvala na původním znění zákona a Senát tedy přehlasovala. Ani v tomto případě poslanci STAN návrh nepodpořili.

Dle údajů Ministerstva financí činily úrokové výdaje na obsluhu státního domácího i zahraničního dluhu za rok 2020 celkem 39,97 mld. Kč. Dle schváleného státního rozpočtu na rok 2021 by měl stát v letošním roce vydat na stejné účely 52,9 mld. Kč. Co se týče výhledů na další roky, pak střednědobý výhled (.pdf, str. 105) Ministerstva financí pro rok 2022 počítá s úroky ze státního dluhu ve výši cca 50 miliard Kč. Zdůrazňuje však, že se tato částka může ještě měnit.

Poněkud jiná čísla pro následující roky predikuje soukromá společnost Raiffeisenbank. Ta ve své analýze o uzdravení veřejných financí píše o rychlém nárůstu částky nutné na obsluhu dluhu. Počítá však s překročením hranice 100 mld. Kč až v roce 2023 (.pdf, str. 2), tedy o rok později, než uvádí Zuzana Majerová Zahradníková. 

Poslankyně Zahradníková má tedy pravdu, pokud mluví o výdajích na obsluhu dluhu v roce 2020, nikoli však v roce 2021. Co se týče predikce pro rok 2022, zde se jednotlivé odhady liší. Nepodařilo se nám však dohledat relevantní analýzu, která by počítala s uvedenými výdaji již v uvedeném roce.

Podle posledního dohledatelného odhadu mělo hlavní město Praha na účtu kolem 80 miliard. Uvedl to v dubnu 2021 náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnálek, který tím vysvětloval, proč Praha určité množství peněz neinvestuje. Reagoval zároveň na kritiku ministryně financí Aleny Schillerové. Do neinvestovaných peněz patří například 20 miliard, které patří pražským městským částem nebo 10 miliard, jež jsou určeny na splácení dluhopisů.

Dále můžeme předpokládat, že Praha má na účtu kolem 50 miliard, které šetří na budoucí investice, například na projekt stavby metra D. To bude stát kolem 100 miliard a město si na něj může půjčit pouze polovinu této částky, proto pro realizaci projektu musí druhou polovinu našetřit. Další peníze jsou pak určeny k případnému vykrytí neočekávaného propadu v příjmech, navýšení investic apod. K podobnému číslu pak došel i server Neovlivní.cz.

V prosinci minulého roku schválilo pražské zastupitelstvo rozpočet, který počítá s příjmy a výdaji téměř 88 miliard. Příjmy budou pocházet především z daní a ve výdajích se počítalo například s již zmíněnou investicí do stavby metra D.

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš slučuje dohromady jak peníze na účtu pražského magistrátu, tak peníze jednotlivých městských částí, což jsou samostatné subjekty, které hospodaří autonomně. Pro hodnocení výroku jsou však důležitá slova, jež pronesl (video, čas 52:07) před samotným výrokem: „Samospráva nestaví byty. Praha má na účtě 90 miliard a nestaví.“ Stavět byty přitom mohou ze svého rozpočtu i jednotlivé městské části, a v tomto kontextu je tedy do určité míry relevantní sečíst peníze na účtech magistrátu a jednotlivých samospráv. Protože námi dohledaná hodnota 80 mld. není zcela aktuální odhad a zároveň se tolik neodchyluje od premiérem tvrzených 90 miliard, hodnotíme výrok jako pravdivý.

7. června 2021 byla zahájena dostavba úseku dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Na výstavbě tohoto 32kilometrového úseku spolupracuje veřejný a soukromý sektor formou PPP (zkratka angl. Public Private Partnership). Jedná se o systém partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy je stavba financována soukromými investory, kteří ji po dokončení na dohodnutou dobu také provozují. Stát během této doby soukromému subjektu stavbu splácí. Cílem takových projektů je zvýšení kvality i efektivnosti veřejných služeb a urychlení realizace projektů.

Dodejme, že dálnice D4 opravdu má spojovat (.pdf, str. 2) hlavní město Prahu a Strakonice/Písek. Premiér Babiš mírně nepřesně uvádí délku zahájené dostavby. Rozdíl 2 kilometrů se ovšem vejde do námi tolerované odchylky a výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdanění nadrozměrných bytů

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil nízké nebo žádné daně.

Kapler posléze svůj názor na tuto problematiku podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější se zabývat tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib skutečně už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.

Vyvlastnění

V souvislosti s nezávazným referendem o vyvlastnění bytů v Berlíně publikoval 27. září pirátský poslanec František Kopřiva na svém Twitteru příspěvek, který zněl: „Reminder pro místní konzervativní obdivovatele Západu: Včera se občané vyslovili v jedné zemi pro manželství pro všechny a v metropoli druhé země pro vyvlastnění čtvrt milionu bytů od největších developerů. #patrimenazapad.” Ještě týž den se však Kopřiva na Twitteru omluvil za svůj předchozí tweet a dodal vysvětlení, že chtěl „poukázat na selektivní vnímání západní Evropy během kampaně“. „Vyvlastňování bytů rozhodně nepodporuji,” uzavřel svůj tweet Kopřiva.

Aktuální data (k 6. říjnu), která vychází z dat Ministerstva zdravotnictví ČR, vykazují v současnosti proočkovanost 55,9 % obyvatel, přesněji 5 981 952 lidí, pokud se zaměříme na ty, jež jsou plně očkováni. Podíváme-li se na obyvatele, kteří mají k uvedenému datu alespoň jednu dávku očkování, pak se jedná skutečně o 57 % obyvatel, konkrétně o 6 094 785 lidí.

Tomio Okamura se veřejně vyjadřoval k různým otázkám již před rokem 2012, tehdy ale začala jeho politická kariéra. Už během roku 2012 se na něj upínala pozornost některých médií, ale přímo o hrozbě, kterou by měla představovat islamizace, veřejně nemluvil. Ani v rámci své kandidatury na prezidenta před islamizací nevaroval.

Již v roce 2011 se nicméně Okamura vyjadřoval k cizineckému zákonu a v souvislosti s ním varoval před migrací. „Je problémem, že většina cizinců, která v Česku žije, u nás pracuje minimálně zčásti načerno. Přínos těchto cizinců pro ČR je tedy nejen malý, ale v mnohých ohledech záporný,“ vyjádřil se tehdy Okamura pro Parlamentní listy. V srpnu 2011 také Tomio Okamura uvedl: „(…) Je to nutné, abychom předešli podobné situaci, jaká je nyní v Británii, ale jaká už byla před časem také ve Francii či Německu. Problém imigrace je totiž důležité řešit, pojmenovávat věci pravými jmény, ne před nimi zavírat oči a nechávat je rozrůst do problémů.“

Zmínky o islámu ve spojení s migrací se nám podařilo najít až z roku 2013, kdy před muslimskými migranty na svém facebooku varoval především v souvislosti s kampaní svého tehdejšího hnutí Úsvit. Na Twitter se připojil až v roce 2013, na něm tedy v roce 2012 před islamizací ani migrací varovat nemohl.

Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož neuvedl přesně rok, kdy začal před migrací a islamizací veřejně varovat. Jinak ale správně poukazuje na to, že před migrací a islamizací začal varovat kolem roku 2012. Před migrací obecně varoval již o rok dříve.

Italský premiér Mario Draghi se počátkem září vyjádřil k očkování proti onemocnění covid-19, které by podle něj mělo být povinné až Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) definitivně schválí vakcíny. Ty jsou momentálně v Evropské unii schváleny v nouzovém režimu.

Již v květnu bylo v Itálii zavedeno povinné očkování pro zdravotnický personál nebo pro zaměstnance v domovech pro seniory. Ministr zdravotnictví Roberto Speranza pak na začátku září potvrdil, že se zvažuje zavedení všeobecně povinného očkování, vše však mělo záviset na epidemiologické situaci a proočkovanosti.

Italská vláda nakonec rozhodla, že od 15. října bude pro všechny zaměstnance platit povinnost prokazovat se covidovými pasy, tedy očkováním, potvrzením o prodělání nemoci nebo negativním testem. Pokud se zaměstnanec certifikátem neprokáže, nemůže sice být propuštěn, ale bude mu pozastavena výplata. Navíc může takový zaměstnanec dostat pokutu v rozmezí od 600 do 1500 eur.