Přehled ověřených výroků

Tweet paní poslankyně odkazuje na dotační program COVID – Kultura, který je dle jejích slov zaměřený na pomoc pořadatelům kulturních akcí, které byly kvůli koronaviru zrušené. 

Evropská komise na konci srpna 2020 skutečně schválila finanční prostředky z programů veřejné podpory ve výši 900 milionů korun určené pro dotační program COVID – Kultura. K cílům programu Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí:

„Cílem programu je poskytnout podporu podnikatelským subjektům v oblasti kultury na marně vynaložené výdaje, které vznikly v rozhodném období od 1. října 2019 do 17. května 2020 ve spojitosti s organizací kulturních akcí, které se měly konat v období od 10. března 2020 do 31. srpna 2020, a byly v přímé souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády přesunuty nebo zrušeny.“

Mezi neuskutečněné akce patří např. festivaly Metronom nebo Colours of Ostrava.

Paní poslankyně Pekarová Adamová k tomu dále přikládá odkaz s vlastními návrhy TOP 09 v oblasti kultury a uvádí, že jsou stále aktuální. Pod odkazem se nachází „Devatero opatření na záchranu kultury“. TOP 09 v něm především volá po systémovosti a předvídatelnosti zavedených opatření, ale zároveň uvádí celou řadu konkrétních opatření, jako je podpora nákupu nových uměleckých děl, snížení DPH či poukázky na kulturní akce pro občany.

Vzhledem k přetrvávajícím a pravděpodobně i v blízké době obnoveným omezením v souvislosti s koronavirem můžeme předložené „devatero“ považovat za stále aktuální.

Na začátku srpna se začaly v médiích objevovat zmínky o tom, že vládní strany debatují o zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace. V rozhovoru pro CNN Prima News pak Jan Hamáček (ČSSD) k tomuto navýšení uvedl: „Pomohli jsme úplně všem, ale pro důchodce žádná speciální pomoc nebyla. Seniorský spotřební koš je trošku jiný. Hodně zdražují potraviny, takže tou krizí jsou senioři postiženi víc. Valorizovat jen o inflaci nestačí.“

Každoroční nárůst důchodů probíhá podle valorizačního mechanismu, který je dán zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dle tohoto zákona se vyplácené důchody „zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen (…) a na růstu mezd“ (§ 67 odst. 1), a to v lednu (odst. 2). Období, v němž se zjišťuje růst indexu spotřebitelských cen, pak v pravidelném termínu končí červnem (odst. 4). Pro valorizaci důchodů, která proběhne v lednu 2021, jsou tedy zásadní data za červen 2020.

Pro ověření tohoto výroku je důležitý především § 67 odst. 6. Podle něj se totiž výpočet růstu indexu spotřebitelských cen „provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem a z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem, přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší“.

Dle dat Českého statistického úřadu z června 2020 vzrostl index spotřebitelských cen všech domácností meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 1, úhrn b v červnu 2020). V případě domácností důchodců tento nárůst činil 3,8 % (.pdf, str. 1, úhrn b v červnu 2020). Tato čísla se tedy shodují s daty, která ve svém tweetu uvádí Tomáš Martínek, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že tweet byl publikován v den, kdy vláda schválila návrh nového stavebního zákona. V tomto kontextu je tedy tweet zjevně kritikou údajně pomalého zlepšování kvality stavebního řízení spíše než tvrzením, že by vláda na novém stavebním zákonu nepracovala.

První ministryní pro místní rozvoj za hnutí ANO byla od 29. ledna 2014 Věra Jourová. Od té doby až do současnosti se na postu ministryně pro místní rozvoj střídaly pouze nominantky hnutí ANO, jmenovitě Karla Šlechtová a Klára Dostálová. Nominanti hnutí ANO tedy stojí v čele Ministerstva pro místní rozvoj po více než 6,5 roku.

Je také pravda, že nový stavební zákon se začal připravovat relativně nedávno, věcný záměr byl vládou schválen 24. června 2019 a paragrafované znění pak 24. srpna 2020. Poslanecké sněmovně však návrh dosud předložen nebyl. Jak vyplývá z databáze VeKLEP i systému Poslanecké sněmovny, toto je první ucelený návrh stavebního zákona, který by měl být za posledních cca 7 let Sněmovnou projednáván.

Projednána a schválena však byla řada novel, jejichž cílem bylo právě urychlení stavebního řízení či alespoň některých jeho aspektů. Zmiňme např. novelu č. 225/2017 Sb., která rozšířila a hlavně blíže upravila možnost společného povolení stavebního záměru. Pro výstavbu rodinných domů s výměrou nad 150 metrů čtverečních pak dle novely nově postačil pouze územní souhlas, což mělo výstavbu tohoto typu staveb urychlit. Dalším návrhem, který však doposud nebyl schválen, je i poměrně rozsáhlá (.pdf) novela souboru zákonů, mezi kterými je kromě stavebního zákona i zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Cílem návrhu, na kterém se významně podílelo Ministerstvo dopravy, je zkrácení výstavby liniových staveb ze současných 13 let na méně než deset.

Zdlouhavost stavebního řízení přitom opravdu představuje problém. Dle Světové banky se Česká republika co do délky stavebního řízení řadí až na cca 165. místo z přibližně 185 hodnocených zemí. Za největší brzdu české ekonomiky pak zdlouhavost stavebního řízení označila např. mluvčí developerské společnosti Central Group. Dle vládní analýzy kvůli pomalému stavebnímu řízení přichází česká ekonomika o cca 7,1 miliard korun ročně.

I přes dílčí snahy zrychlit stavební řízení se jeho délka dle Světové banky příliš nezlepšuje. V roce 2019 byla zjištěná délka stavebního řízení 246 dní. V roce 2015 (.pdf, str. 197) to přitom bylo 247 dní. Je však dobré upozornit, že Světová banka zjišťuje délku stavebního řízení na modelovém příkladu, kterým je stavba skladiště. V případě jiných staveb se tedy mohou časy značně lišit.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť Ministerstvo pro místní rozvoj, které je již více než 7 let vedeno hnutím ANO, zatím skutečně Poslanecké sněmovně nepředložilo komplexní návrh stavebního zákona, který by podstatně snížil dobu stavebního řízení. Zatím šla vláda pouze cestou dílčích novel, které se zaměřily jen na některé aspekty stavebního řízení, obecně však k výraznému zrychlení nedošlo. Zároveň je tento problém možné označit za velkou brzdu naší ekonomiky.

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý. Na základě upozornění čtenáře jsme výrok přehodnotili a uznali, že výsledky oficiálního exit pollu nebyly prezentovány nekriticky. Do hodnocení jsme uvedli i zmínku Deníku N o alternativních výsledcích.

Exit poll je výzkum, během kterého jsou voliči dotazováni po odchodu z volebních místností na to, koho právě volili. Výsledky exit pollů se většinou neliší o více než 3 procentní body. Nezávislé exit polly stejně jako předvolební průzkumy volebních preferencí jsou v Bělorusku zakázané.

Podle exit pollů prováděných na ambasádách, na kterých mohli Bělorusové v zahraničí volit, získala Světlana Tichanovská přes 90 %. Například v Německu 92 %, polském Bělostoku přes 93 %, ve Varšavě pak získala 2 348 hlasů, zatímco Alexandr Lukašenko pouze 3 hlasy. Uvedla tak prodemokratická Charta 97, jejíž název je inspirován československou Chartou 77. Jedná se o internetový zpravodaj, založený novinářem Alehem Bjabeninem, který podle oficiálních státních běloruských reportů spáchal sebevraždu v roce 2010. Stránka Charty 97 je  v Bělorusku nedostupná.

Exit poll provedený přímo v Bělorusku internetovým prodemokratickým zpravodajem Belorusskij partizan uvádí 16,1 % pro Lukašenka a 64,9 % pro opoziční Tichanovskou. Zmíněný zpravodajský web byl založen investigativním novinářem a mluvčím Charty 97 Pavlem Šeremetem, který byl v roce 2016 zavražděn. Belorusskij partizan je také v Bělorusku nedostupný.

Nezávislí pozorovatelé uvedli, že počet hlasů na některých stanicích převyšoval registrované voliče. Anastasija Matčenko z občanské organizace mládeže Zubr informovala o nejméně 828 případech, kdy oficiální údaje o volební účasti byly v rozporu se skutečným počtem lidí, kteří přišli do volební místnosti. Ústřední volební komise oznámila vysokou účast na předčasném hlasování od úterý do soboty. Dvě nezávislé pozorovatelky Veronika Romanovská a Natalija Beljaeva však uvedly, že oficiální čísla jsou nejméně dvojnásobkem skutečného počtu voličů, toto zjištění rovněž uvedli ostatní nezávislí pozorovatelé. Světlana Fominská, pozorovatelka ve volební místnosti v Minsku minulý týden, uvedla na sociálních sítích, že 4. srpna spočítala 32 voličů. Oficiální číslo bylo 131. 8. srpna poté podle ní hlasovalo 57 lidí, ale oficiální číslo bylo 252, informoval na svém webu The Washington Post. 

Česká televize po volbách v Bělorusku uvedla, že dle oficiálního státního průzkumu (exit poll) provedeného mezi voliči získal Lukašenko 79,7 % hlasů. Dodala ovšem také, že opozice výsledkům nevěří. Podobně popsal výsledky voleb v jednom ze svých článků i server Aktuálně.cz, který k oficiálním výsledkům také dodal zmínky o jejich kontroverznosti. V dalším článku, který však byl publikován až po zveřejnění tweetu, pak tento zpravodajský web již zmiňuje i neoficiální exit poll, podle kterého Lukašenko volby prohrál.

V podobném duchu, tedy uvedením oficiálních výsledků s určitou výhradou, informovaly o průběhu voleb i Novinky.cz či CNN Prima News.

Výjimkou z výše uvedeného je pak server Deník N, který určité alternativní výsledky stručně zmínil již 9. srpna v sekci Minuta po minutě. Konkrétně napsal: „Opozice ale provedla alternativní sčítání hlasů a tvrdí, že dosavadní prezident nezískal deklarovaných 80 procent, ale méně než 10, a že jeho hlavní soupeřka Tichanovská volby vyhrála.“ Jedná se tedy o poměrně stručnou informaci, která se do značné míry podobá prvním článkům na ČT či Aktuálně.cz, podle nichž opozice s oficiálními výsledky nesouhlasila.

Sporný pak zůstává případ jednoho ze článků ČT, který pochází ze stejného dne jako tweet Tomáše Martínka a který explicitně zmiňuje i alternativní exit polly. Nedokážeme u něj bohužel určit přesný čas publikace této zmínky, jelikož článek byl postupně doplňován.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť česká média do doby uveřejnění výroku sice v naprosté většině informovala pouze o oficiálních výsledcích voleb, avšak s dodatkem, že tyto výsledky jsou kontroverzní. Deník N pak navíc přinesl, i když poněkud stručnou, zprávu o průzkumu provedeném opozicí. Důležité je pak také zdůraznit, že Tomáš Martínek zveřejnil svůj tweet v pondělí, tedy v den následující po běloruských volbách, a to již v 11 hodin dopoledne. Je tedy pochopitelné, že v tu chvíli zveřejňovala média pouze prvotní informace, které byly postupně zpřesňovány, jak dokládají příklady České televize či serveru Aktuálně.cz výše.

Dnes @MinFinCZ vyplatí 13,4 mld. Kč obcím. Peníze jim skrze kraje přijdou do půlky srpna. Každá obec obdrží 1 250 Kč/obyvatele, průměrná obec podle @statistickyurad s 1 635 lidmi tak získá přes 2 mil. Kč. Kompenzují jim výpadek příjmů spojený s výplatou bonusů pro OSVČ a s.r.o.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Tweet ministryně financí ČR vychází ze zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními zavedenými kvůli výskytu koronaviru SARS CoV-2. Zákon garantuje vyplácet bonusy OSVČ, společníkům s.r.o a tzv. dohodářům, přičemž kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, což bylo podrobeno kritice ze strany obcí, kterým kvůli tomu hrozí snížení příjmů.

Snížení příjmů obcí se pak snaží řešit čtvrtá část zákona. Jako náhradu za ušlé zisky kvůli kompenzačnímu bonusu obcím nabízí jednorázový nenávratný příspěvek:

§ 9a

Jednorázový nenávratný příspěvek

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy (dále jen „obec“) se zavádí jednorázový nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“).

Kompenzační zákon konkrétně https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-159#p9b-1">uvádí o výši příspěvku, že:

(1) Výše příspěvku činí součin částky 1250 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020.

Počet obyvatel ČR dle ČSÚ je k 1. lednu 2020, tak jak předpokládá zákon, 10 693 939 (.pdf str. 1). Z této logiky je ministryní zmiňovaný součin roven 13 367 423 750 Kč, které se rozdělí pro obce. Obcí je v Česku 6258 (.xlxs), a jejich průměrná velikost tedy k 1. lednu 2020 byla 1 709 obyvatel. Ministryní udávaný údaj 1 635 obyvatel byl platný v roce 2001. Jedná se však o zanedbatelnou odchylku. Obec s 1 635 obyvateli pak skutečně dostane 2 043 750 Kč, obec s 1709 obyvateli 2 136 250 Kč.

Zákon rovněž uvádí, že prostředky je krajům nutné zaslat ve lhůtě 60 kalendářních dnů od nabytí účinnosti zákona o kompenzačním bonusu, kraje následně mají 5 pracovních dní na to, aby došlo k přerozdělení prostředků jednotlivým obcím.

Tato zákonná lhůta je však zjevně nastavená chybně. Zákon o kompenzačním bonusu totiž nabyl účinnosti již dne 15. dubna 2020. Ona 60denní lhůta pro odeslání peněz krajům tedy uplynula již 15. června 2020. Novela, která do tohoto zákona přidala část o příspěvku obcím, přitom nabyla účinnosti až 1. července 2020. Dle zákonného textu tedy měly být peníze vyplaceny ještě před účinností novely.

Tato chyba byla napravena zákonem č. 331/2020 Sb., dle jehož přechodných ustanovení částka, která nebyla vyplacena do 7. srpna, má být vyplacena do dalších 60 dnů. Tímto zákonem byla také výše příspěvku https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2020-331#cl1-8">zvýšena z původních 1 200 Kč na 1 250 Kč.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě z 10. srpna 2020 cituje ministryni Schillerovou, která garantuje odeslání prostředků před vypršením zákonné lhůty 60 kalendářních dnů. Tisková zpráva rovněž uvádí, že finance byly již odeslány. Ministerstvo dále slibuje, že v polovině srpna budou prostředky v obcích. S přihlédnutím k zákonné lhůtě 5 dnů určené pro kraje to možné je.

Kompenzace obcím ve výši 13,4 mld. Kč dalece převyšují jejich reálný výpadek příjmů ve výši 5,5 mld. Kč. Díky kompenzačnímu příspěvku budou mít obce dostatek peněz na své investice. Pomohou nám tím nastartovat ekonomiku po krizi, ze které se musíme proinvestovat, ne proškrtat.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 10, 2020

Součástí zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru je i příspěvek obcím (včetně Prahy) podle počtu obyvatel. Tento příspěvek má za cíl zmírnit negativní dopady působnosti zákona o kompenzačním bonusu na rozpočty obcí. Jde o 1 250 korun na obyvatele, což dává celkovou částku okolo 13,37 miliard korun (Česká republika měla k 1. lednu 2020 téměř 10,7 milionu obyvatel).

Odhady o výpadku příjmů obcí se během krize výrazně měnily, většinou šlo o odhady Ministerstva financí, nepodařilo se nám ovšem zjistit, z čeho tyto odhady vychází: 24. dubna - 23 miliard korun, 26. května - 9,9 miliardy korun, 9. června - 6,6 miliard korun, 11. června - 4,5 miliardy korun (po započtení multiplikačního efektu). Přesto odhady postupně klesají a zřejmě tedy jde v součtu o výrazné převýšení výpadku příjmů.

Ovšem některé obce zřejmě i přes kompenzaci zdaleka nedosáhnou (odhady k podpoře 1 200 korun na obyvatele místo 1 250 korun v půlce června) na takovou částku, aby se smazaly ztráty způsobené koronavirem.

Součástí hodnocení výroku není, jestli se z krize máme: „proškrtat“, nebo „proinvestovat“, jelikož se jedná o vyjádření názoru ministryně Schillerové, nikoli faktické tvrzení.

Rodičovská dovolená je řešena na základě směrnice EU č. 2019/1158, která má ulehčit ženám na mateřské a rodičovské dovolené návrat do zaměstnání. Jak název směrnice napovídá, má napomoci k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Informaci ve výroku, tedy že otcové budou muset povinně nastoupit rodičovskou dovolenou, rozšířil Radiožurnál, který v článku zmínil, že otcové budou na základě přijaté směrnice Evropské unie muset na čas vystřídat partnerku na rodičovské dovolené. Následně tuto zprávu převzaly např. Parlamentní listy a další média. Radiožurnál se za tuto chybu omluvil.

V úvodním bodu 20 zmíněné směrnice se píše: „Jelikož většina otců právo na rodičovskou dovolenou nevyužívá nebo značnou část svého nároku na dovolenou přenáší na matky, prodlužuje tato směrnice minimální dobu rodičovské dovolené, kterou nelze přenést z jednoho rodiče na druhého, z jednoho na dva měsíce, aby motivovala otce k čerpání rodičovské dovolené a současně zachovala právo každého rodiče čerpat alespoň čtyři měsíce rodičovské dovolené, které stanoví směrnice 2010/18/EU. Účelem zajištění, aby měl každý rodič výhradně pro sebe alespoň dva měsíce rodičovské dovolené, které nelze přenést na druhého rodiče, je motivovat otce k tomu, aby svého práva na tuto dovolenou využívali. Současně se tím podporuje a usnadňuje opětovné začlenění matek na trhu práce poté, co po určitou dobu čerpaly mateřskou a rodičovskou dovolenou.“

Vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici Evropské unie, mají členské státy povinnost implementovat ji do svého právního řádu, a to do 2. srpna 2022 (viz čl. 20 směrnice). Je však na jednotlivých členských státech, jak formulují příslušné zákony, tedy jak cílů vytyčených směrnicí dosáhnou. Jak říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí: „Směrnice neukládá povinnost druhému rodiči strávit dva měsíce na rodičovské dovolené, ale ukládá povinnost členským státům tuto možnost pro rodiče zajistit.“

Samotná práva a povinnosti jsou obsaženy v článku 5 směrnice, kde se píše: „Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců (…). Členské státy zajistí, aby dva měsíce rodičovské dovolené nebylo možné přenést.“

Ona „povinnost“ ve spojení s nastoupením na rodičovskou dovolenou tedy spočívá v tom, že oba z rodičů mají nárok na alespoň 2 měsíce výhradní rodičovské dovolené. Pokud ji jeden z nich nevyčerpá, nárok propadá a nedá se převést na druhého z rodičů. Je ale na České republice, jak tuto povinnost implementuje. Pokud je tedy nyní rodičovská dovolená např. na 2 roky, situace může být taková, že 22 měsíců bude určeno pro jednoho z rodičů (zjednodušeně řečeno, u nás typicky matka) a 2 měsíce budou určeny výhradně pro druhého z nich (typicky pro otce). Jinou přijatelnou variantou však je, že matkám zůstanou 2 roky a otcům se 2 měsíce přidají.

FAKE NEWS❗️ Českými médii se šíří informace o tom, že Evropská unie chce, aby otcové chodili povinně na dvouměsíční rodičovskou dovolenou. Je to nesmysl.👇🏼 https://t.co/zLIaH9Kh9z

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) August 11, 2020

První informace o přípravě pandemického plánu na případnou druhou vlnu epidemie covidu-19 se začaly objevovat v polovině května. „(…), jsem v kontaktu s epidemiology i s týmem chytré karantény. A právě oni připravují společně s ministerstvem zdravotnictví plány na případnou druhou vlnu,“ uvedl 14. května premiér Babiš. Dále se také zmínil o zapojení aplikace eRouška do druhé části projektu chytré karantény a o přípravě nákupu zásob do státních hmotných rezerv.

Následně 4. června opozice požádala vládu o aktualizování pandemického plánu, podle něhož by se mělo v případě druhé vlny epidemie postupovat. Současný pandemický plán byl totiž vytvořen roku 2011. Na to reagoval Andrej Babiš na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády 5. června: „Takže není potřeba nějak… I včera v Parlamentu, opozice chce od nás nějaký plán. No plán je takový, že každý den vlastně to sledujeme.“ Popřel tak vytváření konkrétního plánu, nicméně opakovaně zdůraznil aplikaci Chytrá karanténa. Dále doplnil: „Jaký plán. No, tak když budeme mít pocit, že je tady nějaký zvýšený výskyt, tak samozřejmě budeme reagovat velice rychle, ale už to nebude nikdy plošné opatření.“

17. srpna 2020 proběhla tisková konference po zasedání Rady vlády pro zdravotní rizika, kde ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil: „Proto tedy jsme se rozhodli, že od 1. 9. 2020 zavádíme povinnost plošného nošení roušek ve všech prostředcích veřejné dopravy v České republice včetně meziměstských spojů. Stejně tak bude povinnost nošení roušek ve vnitřních prostorech, jako jsou obchody, obchodní centra, pošty, úřady, a na vnitřních hromadných akcích bez ohledu na počet účastníků.“

To, zdali vláda měla pouze „plané výkřiky“, nebo „makala na efektivním řešení“, nehodnotíme.

Premiér @AndrejBabis má krátkou paměť. V červnu se obořoval na opozici, že žádný plán nepotřebuje a další plošná opatření už nebudou. Od září jeho kabinet plošná opatření opět zavádí. Místo planých výkřiků měla jeho vláda spíš makat na efektivním řešení. https://t.co/SWpiPJcPjR

— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) August 17, 2020

Na jare měl ministr Plaga na vsechno dost času.Návrh on-line výuky poslanců KDU-CSL odmítl,aby poté se stejnými argumenty predlozil vládní návrh,který chce tlačit ve stavu legisl.nouze.Realizace je vsak složitější.Nestačí jen penize pro ZS,potřebuji je SŠ a sociálne slabé rodiny.

— Jiří Mihola (@JMihola) August 17, 2020

Na konci června navrhli poslanci KDU-ČSL novelu školského zákona. V důvodové zprávě (.pdf, str. 2) je napsáno, že distanční vzdělávání nebylo dosud zajištěno pro všechny žáky ve stejné míře a že někteří žáci se dokonce do výuky ani nezapojili, a tudíž jsou v nevýhodě vůči ostatním studentům. Z tohoto důvodu by podle důvodové zprávy měla vyhláškou MŠMT být nastavena konkrétní pravidla pro distanční a kombinovanou formu výuky s tím, že by to také pomohlo nemocným žákům či těm na studijním pobytu v zahraničí. 

K tomuto návrhu zaujala vláda nesouhlasné stanovisko (.pdf) a návrh zatím nebyl na plénu Sněmovny projednáván. Je však nutno podotknout, že vláda své nesouhlasné stanovisko neodůvodnila tím, že by nesouhlasila s věcnou stránkou návrhu lidoveckých poslanců, ale právě připravovaným návrhem MŠMT, který má „uceleně upravovat problematiku vzdělávání na dálku při mimořádných situacích", a také potřebou změny v zákoně „a nikoliv v prováděcím právním předpisu, jak navrhují předkladatelé“ (str. 1). Vláda dále uvedla, že „výsledným řešením by mělo být nastavení příslušných pravidel pro organizaci vzdělávání, tedy například umožnit vzdělávání na dálku prostřednictvím informačních technologií, při mimořádných situacích.“

V novém vládním návrhu novely školského zákona, který byl poslancům rozeslán 17. srpna 2020 a který měl být a nakonec opravdu byl projednáván ve stavu legislativní nouze, se považuje za nezbytně nutné upravit pravidla pro případ opakující se situace ve školách (a to i z jiných důvodů, např. živelních pohrom [.pdf, str. 5]). Je tak navrženo stanovit škole povinnost, aby zajistila pro žáky či studenty v povinné školní docházce distanční výuku, která by zároveň měla být přizpůsobená podmínkám těchto žáků či studentů. Dále je v novele navrženo, aby MŠMT mělo možnost při vyhlášení mimořádných opatření upravit termíny a lhůty stanovené školským zákonem (.pdf, str. 4).

Byť se lidovecký návrh od toho vládního liší v mnoha aspektech, oba si kladou za cíl v reakci na zavření škol v důsledku epidemie covidu-19 legislativně upravit distanční formu vzdělávání a stanovit pro ni jasná pravidla, aby se jí všichni žáci a studenti mohli účastnit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Součástí hodnocení není, zdali měl ministr Plaga na jaře dost času, stejně tak ani složitost návrhů či otázka toho, kdo potřebuje peníze.

Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám.

— Jana Maláčová (@JMalacova) August 17, 2020

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf) 6. listopadu 2019 stanovilo platovou základnu, která slouží k výpočtu platů řady představitelů státní moci, pro rok 2020 na částku 84 060 Kč. Ministerstvo ji určuje na základě zákona č. 236/1995 Sb. Ze znění ustanovení je patrné, že současný systém je vázaný na průměrnou výši mezd v nepodnikatelské sféře. Podle § 8 zákona pak „poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08“. Základní (hrubý) plat poslance pro rok 2020 tedy vychází na 90 800 Kč.

Z tohoto je také zřejmé, že se ministryně Maláčová dopouští určité nepřesnosti, když tvrdí, že navrhuje snížení platů ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Na čtyřnásobek minimální mzdy by se totiž snížila pouze platová základna (.doc, str. 1), od které se pak odvíjí výše platů jednotlivých činitelů. Např. poslancům se tato základna násobí keficientem 1,08, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-236#p11-1">členům vlády koeficientem 2,06 a premiérovy náleží 2,9 násobek platové základny.

Ministryní Maláčovou navrhovaná platová základna, která se na rozdíl od současného stavu odvíjí od výše minimální mzdy, se pro rok 2021 rovná 68 400 korunám (.docx, str. 10). Po vynásobení koeficientem 1,08 pro stanovení základního poslaneckého platu se dostáváme na částku 73 872 Kč. Bohužel v současné době není možné spočítat, kolik by byla výše poslaneckého platu podle současného modelu výpočtu, neboť Český statistický úřad dosud nezveřejnil výši průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.

Druhou možnou metodou, jak výrok ověřit, je nikoliv rozdíl v platech poslanců dle současné a navrhované úpravy, ale rozdíl mezi současnými platy a platy od 1. ledna 2021 za předpokladu, že navrhovaná úprava bude od tohoto data účinná. V tomto případě by tedy byl nově plat poslance roven 73 900 Kč (17100 x 4 x 1,08) a rozdíl oproti současnosti je tedy 16 900 Kč. V případě čistého platu pak cca 11 700 Kč.

Dále můžeme spočítat, jak by navrhovaná změna hypoteticky ovlivnila letošní platy. Současná výše minimální mzdy je 14 600 Kč. Plat poslance by tedy byl 63 100 Kč. Rozdíl v hrubém platu dle navrhovaného a současného modelu je tedy 27 700 Kč. Pokud bychom vzali v potaz plat čistý, bylo by to cca 19 100 Kč. V dalších letech by se pak rozdíly zmenšily, neboť dle návrhu ministryně Maláčové by minimální mzda měla být automaticky valorizována (.doc, str. 4) dle růstu průměrných mezd. Pro rok 2021 je tedy předpokládaná výše valorizované minimální mzdy 17 100 Kč (.docx, str. 10).

Ani zde tedy není změna rovna 22 000 korunám, jak však již bylo zmíněno, minimální mzda by dle návrhu měla být automaticky valorizována, a to tak, aby dosahovala půlnásobku průměrné mzdy v předminulém roce. V roce 2020 by tedy dle návrhu ministryně Maláčové nebyla hypoteticky minimální mzda 14 600 Kč, avšak rovných 16 000 Kč  (.docx, str. 10). Při této výši by pak základní plat poslance činil 69 200 Kč, což je o 21 600 Kč, tedy o přibližně 22 000 Kč méně, než je dnešní skutečný poslanecký plat.

Rozdíl v platech dle jednotlivých metod výpočtu je přehledně znázorněn v následující tabulce

Nápad snížit platy poslancům, senátorům a ministrům kvůli koronavirové krizi představila veřejnosti ministryně práce a sociálních věcí Maláčová už v květnu 2020. Tehdy se hovořilo o snížení na maximálně pětinásobek minimální mzdy. Aktuální návrh, který je předmětem výroku, byl předložen 18. srpna a v současnosti se nachází v připomínkovém řízení. 

Návrh obsahuje taktéž variantu (.doc, str. 2), která by znamenala dvouletou fixaci stávajících platových základen. Vzhledem k ponechání platových základen (i systému koeficientů) by ani zde platy poslanců v následujících 2 letech neklesly o 22 000 Kč, jejich nominální hodnota by zůstala naprosto totožná. Následně by se pak platy poslanců odvíjely od čtyřnásobku minimální mzdy.

Přání ministryně volající po podpoře od zmíněných politických stran nehodnotíme, neboť nejde o faktické tvrzení. Stejně tak tvrzení, zda nějaký návrh je, nebo není ústupovou variantou. Pro úplnost však uveďme, že Piráti mají skutečně kvůli koronavirové krizi v plánu navrhnout zmrazení platů politiků a dalších ústavních činitelů.

Na úplný závěr zmiňme tzv. náhrady výdajů poslanců, které v mnoha případech tvoří podstatnou část jejich příjmů. Výše některých z nich jsou totiž vázány právě na platovou základnu. V širším kontextu by tak poslanci mohli přijít o výrazně vyšší částky. Vzhledem k užití slova plat ze strany ministryně však tyto ztráty v rámci hodnocení nebereme v potaz.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť kdyby se na rok 2020 aplikoval navrhovaný zákon jako celek, činil by pokles poslaneckého platu skutečně přibližně 22 000 Kč.