Přehled ověřených výroků

Informace, že přídavek na bydlení nebude poskytnut na byt v nevyhovujícím stavu, se v návrhu zákona o přídavku na bydlení (.zip, IIIa.doc, str. 19) skutečně nachází. Konkrétně § 26 odst. 2 stanoví, že:

„Pokud krajská pobočka Úřadu práce zjistí v průběhu poskytování přídavku na bydlení svým šetřením nebo na základě informace, kterou mu po provedení kontroly podle odstavce 1 předá příslušný orgán, že se nejedná o byt vhodný pro bydlení, stanoví lhůtu, ve které má dojít k nápravě tohoto stavu a o případných následcích, pokud nedojde k nápravě tohoto stavu podle § 27.“

Podmínky, které musí byt splňovat, aby jeho uživatelům mohl být vyplacen přídavek na bydlení, jsou pak specifikovány v § 6 odst. 2 návrhu (str. 5):

Byt vhodný pro bydlení musí splňovat základní standardy pro bydlení, jimiž jsou

a) byt je uzavíratelný a uzamykatelný, je osazen funkčními dveřmi a okny,

b) byt má alespoň jednu obytnou místnost, která splňuje požadavky podle jiných právních předpisů,

c) byt má záchod a koupelnu, které jsou provozuschopné; jde-li o jediný záchod v bytě, záchod nesmí být přístupný přímo z obytné místnosti, 

d) byt má vyčleněný prostor na vaření a přípravu jídla,

e) byt je napojen na zdroj pitné vody nebo má zajištěn neomezený přímý přístup k pitné vodě,

f) byt má zajištěno dostatečné větrání obytných místností venkovním vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností regulace vnitřní teploty,

g) v bytě jsou řádně prováděna nařízená protiepidemiologická opatření,

h) byt plní požadavky požární bezpečnosti,

i) byt nemá závady ohrožující život nebo zdraví osob.

Pokud pak případné nedostatky nebudou vlastníkem bytu odstraněny, přestane být dle § 27 přídavek na bydlení vyplácen.

Dle § 61 pak celý zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2021, současná verze zákona tedy s odložením účinnosti popsaného opatření nepočítá. Protože se však stále jedná o návrh vládou dosud neschválený, je možné, že účinnosti citovaných ustanovení bude ještě posunuta. Zda však o tom vláda či Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně uvažují, se nám nepodařilo z dostupných zdrojů ověřit.

V předkládací zprávě (.docx) k návrhu zákona o přídavku na bydlení, o kterém Jana Maláčová hovoří, Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že využije „pro posílení aktivního začleňování občanů a zlepšení přístupu ke službám připravovaný Operační program Zaměstnanost plus pro období 2021 – 2027“ (.docx, str. 4). Na tento program pak půjdou finanční prostředky z Evropského sociálního fondu plus.

V návrhu zákona jsou jasně definovány základní standardy, které musí určitý byt splňovat, aby mohl být považován za „byt vhodný pro bydlení“ (.zip, dokument IIIa (...) .doc, str. 5, § 6). Mezi tyto požadavky patří například vybavení funkčními dveřmi a okny či neomezený přímý přístup k pitné vodě (.doc, str. 5, § 6 odst. 2). Při nesplnění standardů, tedy „z důvodu nevhodnosti bytu“ (.doc, str. 19, § 27), pak může žadatel o svůj přídavek na bydlení přijít.

S hledáním vhodného bydlení by podle důvodové zprávy (.zip, dokument IVa (...) .docx, str. 53) měly lidem, kteří žijí v nevhodných bytech a nejsou schopni situaci vyřešit sami, výrazněji pomáhat obce, neziskové organizace a sociální služby apod. Právě „obce, dále nestátní neziskové organizace a poskytovatelé sociálních služeb“ (.docx, str. 4, 5) pak budou oprávněnými příjemci podpory z Operačního programu Zaměstnanost plus, a tedy financí z evropských fondů.

Podle vyjádření Ministerstva financí se má od 1. května 2020 snížit daň z přidané hodnoty piva z 21 % na 10 %. Toto snížení se bude týkat „točeného piva konzumovaného v restauračním zařízení“, nikoliv tedy baleného a točeného piva, které by bylo konzumované mimo restauraci, tam bude nadále platit 21% daň.

Změna se také týká snížení DPH u nealkoholických nápojů (tedy i u nealkoholického piva). Pokud budou tyto nápoje podávané uvnitř stravovacího zařízení, budou mít sazbu DPH 10 % oproti klasickým 15 %, která nadále platí pro nápoje konzumované mimo restauraci. Změna sazby DPH u piva vyplývá z novely zákona o DPH, která byla přijata v souvislosti se spuštěním 3. a 4. vlny EET.

Z opozičních politiků se k situaci s různými sazbami DPH na pivo vyjádřil například poslanec ODS a místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček: „Snahu o zjednodušení daní od hnutí ANO nemůžeme očekávat, na to už jsme si za šest let, kdy je u moci, zvykli. Poslední novinka z dílny ministryně Schillerové, která zavádí na pivo tři sazby DPH, je ale úplně mimo hranice zdravého rozumu.“ Nápad se nelíbil ani Pirátovi Mikuláši Ferjenčíkovi nebo Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) či Janu Bartoškovi (KDU-ČSL). Komplikovanost snížení sazby DPH si vysloužila také mnoho vtípků ve veřejném prostoru.

Ze strany podnikatelů a provozovatelů hostinských zařízení už však situace tak jednoznačná není. Mnoho komentářů ze strany provozovatelů pohostinských zařízení v médiích není, ty dohledatelné jsou ale prozatím jak vesměs pozitivní, tak i naopak kritické; například postoj Podnikatelských odborů, o kterém píše deník Echo24.cz. K situaci se vyjádřil předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

„Jediné co mohlo vést vládu ke změně DPH na pivu byla politika. Když řeknete, že snižujete ceny piva, tak taková vláda je populární. Současné vládě se však ukázalo, že by to bylo komplikované a došlo by ke ztrátě peněz. Proto byl vytvořen tento paskvil, tedy seznam situací, kdy se DPH počítá. Nakonec hospodský bude radši počítat neustále 21 procent, protože mu to za to nestojí,“ uvedl Bábek pro Echo24. Bábek dále zmínil obavy z kontrol, které budou v rámci změn u sazeb probíhat. Dle jeho slov státní správa vytváří cíleně komplikované prostředí tak, aby pověření úředníci mohli při podezření na porušení podmínek ze strany podnikatele okamžitě pokutovat.

Pozitivní postoj vyjádřil v pořadu Devadesátka (ČT24) prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

,,Jako majiteli restaurace se mi to poslouchá docela dobře,“ řekl v pořadu (9:35). ,,Se zvýšením minimální mzdy, zaručené minimální mzdy, stoupla zaručená mzda, u číšníků téměř o 20 procent, takže náklady restaurací podstatně vzrostou,“ uvedl dále (9:45). Z pohledu prezidenta minipivovarů se vyjádřil neutrálně. V tomto případě dle něj žádné změny neproběhnou, prodávat se totiž bude se stejnou sazbou.

O tématu se debatuje v souvislosti projektu Evidence elektronických tržeb, v jehož rámci by mělo dojít k poslední vlně 1. května tohoto roku. Ta by měla zasáhnout například zemědělce, řemeslníky, lékaře nebo právníky. V tomto konkrétním případě pohostinských zařízení, kterých se bude poslední vlna rovněž dotýkat, se sazba DPH u piva prodaného přímo v zařízení sníží na 10 %. V jiných případech, například u stánkového prodeje čepovaného piva nebo v případě, kdy si zákazník pivo z restaurace odnese s sebou, by sazba DPH měla zůstat na 21 %.

O snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u veřejné dopravy se postarala novela zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která byla navržena skupinou poslanců hnutí STAN. V Poslanecké sněmovně byla projednána pod sněmovním tiskem 140. Novela nabyla účinnosti 1. února 2019.

Novela zákona změnila DPH u veřejné dopravy na druhou sníženou sazbu ve výši 10 %. Podle přílohy 2a zákona se snížení týká „pozemní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky (CZ-CPA 49)“ a „vodní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel (CZ-CPA 50)“. Pravidelnou hromadnou dopravou osob se podle zákona rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle řady dalších zákonů, mimo jiné též zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách, který mezi dráhy počítá i lanové dráhy.

Pod klasifikaci produkce (CZ-CPA) 49 (.pdf) patří i „provoz pozemních a visutých lanovek atd., poskytovaný podle jízdního řádu, je-li součástí městského, příměstského nebo metropolitního dopravního systému“ (49.31.21, str. 2). Mezi ně též patří i lanová dráha na Petřínskou rozhlednu v Praze, která je provozována Dopravním podnikem hlavního města Prahy a která je součástí Pražské integrované dopravy (.pdf, str. 3, bod b) Městská hromadná doprava (MHD)).

Snížená sazba DPH platí i na visuté lanové dráhy. K této problematice se vyjádřilo i Generální finanční ředitelství (.pdf). Snížená sazba DPH tak platí na lanové dráhy v rámci MHD i visuté lanové dráhy, neplatí však na lyžařské vleky, u kterých se nadále uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 % (str. 2).

Daňové politice vlády jsme se již věnovali v rámci ověřování plnění vládního slibu 2. vlády Andreje Babiše: „Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“ Při posledním ověřování tohoto slibu jsme dospěli k závěru, že vláda svojí činností tento slib průběžně plní. Nelze totiž říci, že by vládní kroky vedly k jejímu zvyšování.

Základním ukazatelem se pro nás stala hodnota veličiny demonstrující celkovou úroveň daňové zátěže v zemi – tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nelze připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst je rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str. 17), ale protože jde pouze o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v roce 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto slib porušila.

Tabulka zachycující trend vývoje složené daňové kvóty dle posledních údajů, které vycházejí z návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 (.pdf str. 14):

Interpretace zvyšování daňové kvóty je podle Ministerstva financí obtížná a nemusí nutně znamenat zvýšenou daňovou zátěž. Zároveň však nelze ze statistiky složené daňové kvóty v ČR vyvodit, že by daňové zatížení klesalo, a jednalo se tedy o snižování daní jako celku.

Podstatou ověřování pravdivosti tohoto výroku je, zda se hnutí ANO, mající v gesci Ministerstvo financí posledních šest let, nějakým způsobem snažilo daňovou zátěž snížit. K tomu pro nás budou klíčová opatření, která byla zavedena za účelem snížení daně.

Kriticky se k daňové politice vlády staví například článek serveru Seznam Zprávy, který ovšem připouští snižování daní (respektive kvazi-daňových výdajů) v řadě oblastí: „Patří mezi ně zavedení druhé snížené sazby DPH, sleva na dopravu pro děti, studenty a důchodce, úprava paušálů pro živnostníky nebo školkovné.“ Článek však rovněž upozorňuje na zvyšování daní: „Vzrostlo zdanění cigaret, alkoholu nebo hazardu. Jednorázovou injekci více než 16 miliard do rozpočtu přineslo také prodloužení lhůt pro vracení odpočtu DPH ze 30 na 45 dnů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ač k celkovému snižování daní nedochází, jsou dohledatelné konkrétní dílčí snahy.

V říjnu 2017 se konaly volby do Poslanecké sněmovny ČR, z nichž následně vzešla vláda tvořená stranami ANO a ČSSD, které podepsaly koaliční dohodu, s podporou KSČM. ANO má 78 mandátů a ČSSD 15 mandátů, což dohromady činí 93 mandátů z celkového počtu 200 křesel ve Sněmovně.

Pro získání důvěry v Poslanecké sněmovně byla podepsána dohoda o toleranci mezi ANO a představiteli KSČM, kteří jim díky svým 15 mandátům zajistili odhlasování důvěry vládě. Komunisté se v dohodě zavazují nejen k podpoření vlády při hlasování o důvěře, ale také k tomu, že nevyvolají hlasování o vyslovení nedůvěry do konce mandátu kabinetu. Formálně však tato vláda nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně.

Dodejme, že opozice – tedy strany, které nejsou vázány žádnou dohodou vůči vládním stranám – dohromady disponuje 92 mandáty a je tvořena 6 dalšími stranami (ODS, Piráti, SPD, TOP 09, KDU-ČSL a STAN). Současná vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Zemanem 27. června 2018.

Daň z přidané hodnoty řadíme mezi nepřímé daně, které jsou upraveny právem EU tzv. harmonizačním pravidlem. Toto pravidlo zahrnuje koordinaci a harmonizaci zákonu o DPH ze strany EU. Zajišťuje, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu skrze rozdíly mezi sazbami a systémy nepřímých daní. Zamezuje tedy tomu, aby podniky v jedné zemi měly výhody oproti podnikům v jiných členských státech.

DPH je upraveno směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, která určuje povinnost členských států uplatňovat jednu základní sazbu DPH, kterou si stanoví. Tato základní sazba však nesmí být nižší než 15 % (čl. 97). Státy pak dále mohou uplatňovat jednu či dvě snížené sazby DPH (čl. 98), které nesmí být nižší než 5 % a mohou být uplatněny pouze v rámci dodání zboží a poskytnutí služeb.

Dle článku 98 musí být služby, na které se vztahuje snížená sazba, obsaženy v příloze III. Odstavec 1 přílohy III. Ten umožňuje uplatnění snížené sazby na potraviny (včetně nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu. Naopak zapovídá snížení sazby daně pro alkoholické nápoje. V odstavci 12a) přílohy III jsou však mimo jiné uvedeny „restaurační a cateringové služby, přičemž je možné vyloučit dodání (alkoholických nebo nealkoholických) nápojů.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro možnost snížení daně u piva je nutné, aby bylo dodáno v rámci restaurační či cateringové služby.

V současnosti je na pivo uvalena 21% daň. Ministerstvo financí informovalo o zavedení dvou sazeb DPH na pivo od 1. května 2020. Snížená sazba daně, v tomto případě 10 %, bude aplikována pro točené (alkoholické) pivo konzumované v restauračním zařízení. Základní 21% daň zůstane aplikována na balené a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení. Co se týče nealkoholického piva, nadále zůstává 15% sazba, kromě těch podávaných ve stravovacích zařízeních, kdy bude platit pouze 10% sazba. Restaurační zařízení musí obnášet podstatu restaurační služby, kde existuje například přidaná hodnota, čili obsluha, posezení, klimatizace, využití WC, úklid sklenic atp. Prodej točených nápojů do plastových kelímků u stánků v rámci sportovní či kulturní akce tak nesplňuje podstatu restaurační služby.

Projekt MOJE daně byl představen Ministerstvem financí v červnu 2016. Celý koncept byl vypracován Andrejem Babišem (tehdejší ministr financí), Alenou Schillerovou (tehdejší náměstkyně pro daně a cla) a Martinem Janečkem (tehdejší generální ředitel Finanční správy).

Samotný název projektu MOJE daně je složen z přívlastků MOderní a JEdnoduché a má tak vyjadřovat hlavní cíl – moderní a jednoduché daně. Modernizace a zjednodušení daňového systému má být uskutečněna například pomocí nového zákona o daních z příjmů, novelizace daňového řádu a zavedení elektronického portálu pro správu daní.

Zřízení online finančního úřadu bylo schváleno kabinetem Andreje Babiše na konci srpna 2019. Tato novela daňového řádu také umožňuje částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušuje kontrolní postupy a snižuje úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak finančních úřadů.

„Mojí prioritou číslo jedna je spuštění on-line finančního úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. První verze nového online portálu by mohla být spuštěna v prosinci 2020. Návrh zákona v současné době míří do třetího čtení. Poslanecká sněmovna by ho podle programu měla projednat 12. nebo 14. února 2020.

Andrej Babiš v lednu 2017 na svém blogu na serveru Expres.cz označil současný zákon o dani z příjmů za „totální chaos plný výjimek“. Babiš také uvedl: „Než ho novelizovat po stopadesáté první, rozhodli jsme se na ministerstvu financí radši napsat úplně nový zákon o dani z příjmů. Ten bude napsaný tak, aby ho politici znovu jen nekomplikovali, ale případně jen měnili daňové sazby, výše odpočtů apod.“ Ministerstvo financí tento zákon Poslanecké sněmovně však dosud nepředložilo.

Přestože nový zákon o daních z příjmů nebyl stále předložen, můžeme říct, že práce na projektu MOJE daně skutečně probíhají. O postupu informuje Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Rychlost a efektivitu této práce zde nehodnotíme.

Výrok ministra Havlíčka zmiňuje organizační složky státu (OSS), které představují jednu z forem organizace veřejné správy, v rámci níž tato složka zastupuje stát a nakládá se státním majetkem, ačkoliv nemá právní osobnost. Tento typ instituce vznikl v roce 2001 na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, konkrétně pak § 3–5a zákona. Zákon vyjmenovává jako OSS například ministerstva, Ústavní soud, státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky nebo Akademii věd. Mezi OSS patří také například hygienické stanice, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní veterinární správa či jednotlivá krajská ředitelství Policie České republiky. Podrobný seznam OSS nabízí například portál ARES (pro vyhledání je potřeba zadat jako právní formu „325“ – OSS).

Mezi další hlavní formy organizace veřejné správy patří ještě příspěvkové organizace, státní podniky, veřejné výzkumné instituce nebo v případě Správy železnic státní organizace. Státní příspěvková organizace má na rozdíl od OSS vlastní právní subjektivitu (§ 54 zákona č. 219/2000, o majetku České republiky).

Pod Ministerstvo dopravy patří celkem 6 OSS, jsou jimi — Drážní inspekce (§ 53a odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Drážní úřad (§ 53 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (§ 55 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Úřad pro civilní letectví (§ 3 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Státní plavební správa (§ 38 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě) a Ředitelství vodních cest České republiky (zřízeno rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 849/98-KM (.pdf)).

Vedle těchto OSS existuje pod ministerstvem dopravy 7 dalších podřízených organizací odlišných forem. Mezi ně patří Správa železnic (státní organizace, § 19 odst. 6 zákona č. 77/2002 Sb., o a. s. České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty), Řízení letového provozu (státní podnik, zřízen rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 4283/1994-KM), Ředitelství silnic a dálnic (státní příspěvková organizace, zřízená rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 12 164/96-KM (.pdf)), Centrum služeb pro silniční dopravu (státní příspěvková organizace, zřízena rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 5548/00-KM (.pdf)), Centrum dopravních informačních systémů (státní podnik, zřízen rozhodnutím předsedy Správy federálních hmotných rezerv č. SP-562/90 (.pdf)), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI, fond, § 1 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury) a Centrum dopravního výzkumu (veřejná výzkumná instituce, zřízena Ministerstvem dopravy (.pdf)).

Celkem tedy pod Ministerstvem dopravy funguje 13 organizací, z nichž čistě organizačními složkami státu, jak je popisuje ministr dopravy, je 6.

Druhá část výroku se podle našeho úsudku zabývá příjmy těchto organizací. Podle Monitoru státní pokladny měly jednotlivé organizace za rok 2018 (poslední dostupný celý rok) následující příjmy: Drážní inspekce 14 396 Kč, Drážní úřad 3 895 700 Kč, Ústav pro odborné zjišťování příčin dopravních nehod 538 523 Kč, Úřad pro civilní letectví 63 928 310 Kč, Státní plavební správa 6 609 727 Kč a Ředitelství vodních cest České republiky 8 523 012 Kč. Celkem tak OSS pod Ministerstvem dopravy za rok 2018 vygenerovaly 83 509 668 Kč.

Pokud bychom brali výrok ministra Havlíčka šířeji pojatý, tj. včetně 7 dalších organizací, dostaneme se na částku přesahující zmiňovaných 100 mld. Kč. Organizace měly v roce 2018 následující příjmy: Správa železnic (.pdf, kap. 4.2.2+4.15+4.18) 49 139 961 000 Kč, Řízení letového provozu (.pdf, str. 65) 4 320 107 000 Kč, Ředitelství silnic a dálnic (.pdf, str. 66) 42 937 547 377 Kč, Centrum služeb pro silniční dopravu 197 961 516 Kč, Centrum dopravních informačních systémů (.pdf, str. 21) 68 864 000 Kč, Centrum dopravního výzkumu (.pdf, str. 52) 210 176 999 Kč. Příjem SFDI (.pdf, str. 5 a 105–110) činil v roce 2018 po odečtu výdajů na Ředitelství vodních cest ČR, Správu železnic, Ředitelství silnic a dálnic a Centrum dopravního výzkumu 8 278 091 000‬ Kč. Celkem tedy zbývající organizace pod Ministerstvem dopravy získaly 105 152 708 892 Kč. Spolu s OSS se tak jedná o částku 105 236 218 560‬ Kč.

Výrok ministra Havlíčka i přes terminologické chyby ve výroku hodnotíme jako pravdivý, poněvadž počet organizací i jejich příjem je blízký hodnotám ve výroku.