Přehled ověřených výroků

Ivan Bartoš a Olga Richterová se společně účastnili slavnostního předávání certifikátů v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který organizuje Romea. Na akci, která se uskutečnila 11. října v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, pronesli společně krátký projev, kterým projekt podpořili, a hovořili o vizi dostupného vzdělání pro všechny.

Program funguje čtvrtým rokem a letos v něm stipendium získalo 69 uchazečů. Organizace přesná čísla žadatelů o stipendium neuvádí, píše ale, že v loňském roce žádostí bylo zhruba 150, ve stejném článku ovšem manažerka stipendijního programu Jitka Votavová k programu uvádí, že omezené prostředky dovolují stipendium poskytnout jen asi třetině zájemců, což by při počtu 60 loni udělených stipendií znamenalo 180 žádostí.

V titulku na záznamu z ceremonie z letošního ročníku, který zajišťovala internetová televize ROMEA TV, je uvedeno, že stipendisté byli vybráni z „více než 130 uchazečů“ (video, titulek pod videem, který je zobrazen v časech od 6:15 do 6:34). V úvodním slově pak moderátor Lukáš Kotlár řekl, že „zájem o romská stipendia je opravdu velký, ročně o tyto stipendia v rámci programu organizace Romea se hlásí až 150 studentů“ (video, 2:56). Přesný počet je tedy pro letošní ročník zřejmě mezi 130 a 150 uchazeči. To tedy přibližně odpovídá dvojnásobku udělených stipendií.

Výše stipendií pro studenty SŠ činí 14 000 Kč na školní rok, studentům VOŠ pak organizace nabízí vyšší stipendijní grant, a to 21 000 Kč na školní rok.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Výši stipendia jakožto hodnotový soud nehodnotíme, stejně jako nehodnotíme, jaká je jeho relativní výše pro oceněné rodiny.

Spolek Vějíř Kladno je zaměřen na práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. Soustředí se hlavně na předškoláky, neboť právě oni se často nemohou dostatečně připravit na školní docházku. Piráti podpořili tento spolek, když v Kladně uspořádali fundraisingovou akci pojmenovanou Knížka na prázdniny, na které vybrali (i s příspěvky od pirátských poslanců) 50 tisíc korun. Tyto peníze byly následně předány zakladatelům organizace manželům Čížkovým. Ti nakoupili desítky knih pro předškoláky. Následně se někteří členové Pirátské strany účastnili také konání Rodinného festivalu hudby a tance. Dar je možné doložit pomocí transakce z transparentního účtu Pirátské strany, kdy Piráti opravdu přispěli 21. června 2018 50 tisíc korun. Na své webové stránce prohlásili, že s Vějířem Kladno plánují do budoucna další projekty.

Pirátská strana pořádá opravdu mnoho akcí. V jejich kalendáři je možné vidět, že každý den se v rámci Pirátské strany koná hned několik různých akcí po celé České republice.

Firma JCDecaux o sobě uvádí, že je největší světovou společností v oblasti městské reklamy. Česká televize o firmě uvádí: „Praha má se společností JCDecaux uzavřenou smlouvu na provoz přístřešků MHD. Firmě skončí smlouva v roce 2021, minulé vedení města ji označilo za nevýhodnou a rozhodlo o jejím neprodloužení. Nyní se připravuje nový tendr na provozovatele přístřešků." V minulé radě (období 2014–2018) byla primátorkou Adriana Krnáčová, jejíž hnutí ANO tvořilo koalici s ČSSD a Trojkoalicí.

Server Mediaguru, zabývající se děním kolem firmy JCDecaux, k neprodloužení smlouvy v roce 2018 uvádí: „JCDecaux nyní v Praze vlastní a provozuje zhruba 900 přístřešků na zastávkách MHD, z toho 300 z nich je bez reklamní plochy. Další má dopravní podnik. Nová firma by je měla od roku 2021 vlastnit všechny s tím, že 585 reklamních ploch by bylo vyhrazeno pro potřeby magistrátu. Příjmy z reklamy ze zbytku by šly soukromníkovi. Na oplátku by Praze podle návrhu platil 30 milionů korun ročně, což by znamenalo za 20 let příjem do městské pokladny ve výši 726 milionů korun.“ Současně podle stejného zdroje firma platí Praze 10 milionů ročně za zhruba polovinu přístřešků z počtu, se kterým je počítáno v nové smlouvě.

JCDecaux rovněž vlastní firmu Rencar Praha a. s. založenou Dopravním podnikem Praha a od roku 2001 ve vlastnictví firmy Europlakat patřící do mezinárodní skupiny JDCecaux. Firma Rencar měla od roku 1997 s Dopravním podnikem uzavřenou smlouvu ohledně udržování reklamních ploch. V roce 2016 ji Dopravní podnik vypověděl a spor šel k soudu, který v září 2019 nepravomocně rozhodl o její neplatnosti hlavně z důvodu nejasnosti vymezení předmětu smlouvy.

Tomáš Tenzer zmiňovaný ve výroku je technickým ředitelem firmy JCDecaux obviněným z korupce zastupitele Prahy 1 (ODS) Michala Valenty. ČT uvádí: „Podle státního zástupce Valenta na základě svých kontaktů na radnici firmu zvýhodnil a inkasoval za to 200 tisíc korun, zamaskovaných jako odměnu za konzultační činnosti. Valenta byl v době, kdy se měl případ stát, členem majetkové komise městské části, v minulosti působil jako její místostarosta."

Pro kontext lze uvést, že pražská zastupitelka za Pirátskou stranu Michaela Krausová kvůli schůzkám s Tomášem Tenzerem rezignovala na post předsedkyně klubu Pirátů na pražském magistrátu. Rovněž se uvádí, že jedním ze sponzorů Pirátů v předvolební kampani pro komunální volby 2018 byla právě JDCecaux.

Přestože novela zákona o lobbingu stanovující povinnost zveřejňovaní lobbistických kontaktů je ještě v projednávání, Piráti mají zřízený svůj registr schůzek a kontaktů.

9. září 2019 se sešli předseda zastupitelského klubu pražských Pirátů Viktor Mahrik a primátor Zděnek Hřib se zástupci firmy JCDecaux (JCD). Předmětem schůzky byl konec smlouvy JCD s magistrátem. Podle smlouvy (.pdf) by měla firma mobiliář demontovat a vrátit plochy v původním stavu. O dodatku ke smlouvě se bude ještě diskutovat, aby prodleva mezi odstraněním starého a dosazením nového mobiliáře byla co nejkratší.

Schůzek k pražskému mobiliáři proběhlo více. 23. července 2018 se Viktor Mahrik sešel s manažerem firmy Tomášem Tenzerem. Viktor Mahrik se dále společně s radním Chabrem 4. března 2019 sešel s ředitelem JCD, Pavlem Slabým. 10. října se Viktor Mahrik potkal na zahájení Signal Festu s obžalovaným Tomášem Tenzerem. Konzultovali ukončení smlouvy mezi JCD a HMP.

Členka Pirátské strany Michaela Krausová odstoupila z pozice předsedkyně pražských zastupitelů dne 17. října 2019, tuto skutečnost oznámila na jednání pražských zastupitelů.

K rezignaci se uchýlila po kontroverzi, kterou vyvolala její veřejnosti neohlášená schůzka s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem, jenž je souzen za korupční jednání a manipulace s veřejnými zakázkami. Bývalá předsedkyně Krausová v prohlášení odmítla, že by schůzky měly firmě JCDecaux přinést jakékoliv výhody.

Na její funkci nastoupil Viktor Mahrik z Pirátské strany, který s podnikatelem Tomášem Tenzerem také v minulosti jednal.

Po neúspěšné kandidatuře za Piráty do zastupitelstva Prahy 10 byla Lenka Dvořáková zaměstnána tamní pirátskou místostarostkou Janou Komrskovou jako její externí poradkyně. Koordinovat měla především sportovní akce. Jedna z akcí, na kterých se Lenka Dvořáková podílela, byl srpnový běh Desítka na desítce. Na doporučení poradkyně Dvořákové zakázku získala firma jejího manžela, DOVA spol. s r.o.

Místostarostka Komrsková tvrdí, že o střetu zájmu nevěděla. Oznámení o ukončení spolupráce s Lenkou Dvořákovou oznámili Piráti na svém webu 10. října 2019. Praha 10 pak za pořádání zmíněné akce zaplatila 80 400 Kč bez DPH.

Schválený rozpočet Prahy 10 počítá s menším nárůstem výdajů než v předchozích letech. Jedna z oblastí, na které Piráti šetří, jsou výdaje na kulturní a sportovní akce, na což jde zhruba 20 milionů korun, částka násobně menší než v minulých letech. Z této částky by mělo na sport jít 1,6 milionu Kč.

Zdroj: www.praha10.cz

Následující schéma zobrazuje strukturu běžných výdajů schváleného rozpočtu Prahy 10 na rok 2019.

Zdroj: www.praha10.cz

Věci veřejné jsou politická strana, která byla zaregistrována v červenci 2002 a vymazána z Rejstříku stran a hnutí v listopadu 2015 z důvodu přeměny na spolek Věci veřejné. Největším volebním úspěchem strany byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010, kde Věci veřejné získaly 10,9 % hlasů a bylo tak za ně zvoleno 24 poslanců.

Již v kampani předcházející volbám se však objevily zmínky o tom, že kandidáti na poslance byli vybíráni formou castingu. Pavel Drobil, tehdejší volební lídr v Moravskoslezském kraji za ODS, například v předvolební debatě uvedl, že způsob vybírání poslanců Věcí veřejných mu „připomíná casting, nikoliv primární volby uvnitř strany“ (čas 25:07).

S Drobilovým tvrzením nesouhlasila Kristýna Kočí, tehdejší jednička kandidátky Věcí veřejných v Moravskoslezském kraji, která reagovala slovy: „Určitě nebyl to žádný casting na výběr těch jednotlivých kandidátů, o postu jednotlivých lídrů nebo o našich kandidátech rozhodovali nejenom naši členové, tak jako třeba ve velkých stranách, třeba v ODS, ale i naši příznivci, jenom pro představu, je to 18 tisíc lidí, věřím tomu, že 18 tisíc lidí nejsou žádné loutky a že nevybírají žádné castingové modelky“ (čas 25:40).

Po svém odchodu ze strany ale bývalá poslankyně za VV Kristýna Kočí nejprve popsala (čas 48:07) průběh výběrového řízení do Věcí veřejných jako casting. Na přímý dotaz moderátora, zda se opravdu jednalo o casting, však následně uvedla (čas 48:26), že se jednalo o klasické výběrové řízení.

Podle serveru Týden.cz se sama Kristýna Kočí dostala do politiky přes „casting někdejšího guru“ Věcí veřejných Víta Bárty. Politolog Josef Mlejnek uvedl pro Radio Prague International, že zástupci strany Věci veřejné byli najati téměř jako v castingu.

Vzhledem k nejasným a protichůdným zmínkám o způsobu výběru kandidátů do voleb za Věci veřejné nelze s jistotou určit, jestli opravdu strana vybírala „poslance v castingu“, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) měla nejpočetnější zastoupení v řadách hejtmanů v období mezi lety 2008 a 2012. Ve volbách do zastupitelstev krajů konaných v roce 2008 získala 35,85 % hlasů a volební výsledek dokázala proměnit v zisk všech 13 krajských hejtmanství.

Uvedené období je zahájené nástupem hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera do úřadu dne 28. listopadu 2008 a završené řádným ukončením mandátu hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové dne 20. listopadu 2012.

Zároveň v tomto období došlo ve dvou krajích k událostem, v jejichž důsledku sice došlo k rezignaci politiků na post hejtmana, nicméně byli nahrazeni politiky ze stejné strany. Šlo o odstoupení hejtmanky Plzeňského kraje Milady Emmerové dne 9. září 2010 z důvodu získání poslaneckého mandátu ve volbách v roce 2010 a odstoupení Davida Ratha z pozice středočeského hejtmana dne 16. května 2012 z důvodu vyšetřování Rathovy aféry a vzetí do vazby. Oba hejtmani byli nahrazeni svými kolegy z ČSSD – Milanem Chovancem, který týž den získal post plzeňského hejtmana, respektive Zuzanou Moravčíkovou, která po odchodu Davida Ratha kraj nejdříve reprezentovala, aby pak byla zvolena jeho právoplatnou hejtmankou dne 4. června 2012.

Pokud bychom vzali výrok Ivana Bartoše, kde hovoří o dvanácti hejtmanstvích v jedné chvíli, doslova, tak tento počet měla ČSSD de facto pouze v období 24.–28. listopadu 2008, kdy bylo do té doby vybráno 12 hejtmanů v ČSSD a čekalo se na poslední kraj, následně v období 16. května 2012 až 4. června 2012, kdy Středočeský kraj reprezentovala náměstkyně Zuzana Moravčíková, než byla zvolena oficiální hejtmankou kraje, a v období 20.–27. listopadu 2012, kdy bylo nejdříve ukončeno již zmiňované hejtmanství Jany Vaňhové v Ústeckém kraji a o týden později bylo ukončené hejtmanství Stanislava Eichlera v Libereckém kraji, kterého vystřídal Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V těchto třech obdobích tak prakticky působilo 12 hejtmanů ČSSD.

3. listopadu bylo Mikulášem Ferjenčíkem na Pirátském fóru založeno nové diskuzní vlákno nazvané „Zřízení stranického ombudsmana / mediačního týmu". Účelem tohoto vlákna má být zjištění, zda zřídit v rámci Pirátské strany instituci, která by měla za cíl řešit vnitrostranické konflikty a vytvářet smír a konsenzus. Zároveň by se mělo jednat o poradní instituci, kam by členové mohli chodit, pokud by měli pocit, že se k nim někdo jiný ve straně chová neadekvátně. V tomto vlákně je dále diskutována otázka, jak tuto funkci obsadit a zda by se mělo jednat o vnitrostranickou či externí instituci. Dále se v tomto vlákně probírala otázka, zda se musí jednat o odborníky, nebo postačí naslouchání empatických členů strany.

Ivan Bartoš svůj příspěvek na fóru rozdělil do tří částí. První část se týká toho, co mohou Piráti vyřešit sami, ve druhé části se zaměřil na vlastní procesy a jejich dodržování a ve třetí části se pak zabýval mediačním týmem, ombudsmanem. Ve třetí části svého příspěvku se vyjádřil tak, že by si představoval externí instituci a mělo by se jednat o odborníky. Dále prohlásil: „Za sebe bych chtěl, abychom to, co půjde, včetně třeba výběru partnera pro řešení těchto otázek, měli Piráti pořešený do Vánoc tohoto roku." 

K tomuto vláknu byl připojen anketní dotaz „Považujete zřízení ombudsmana, či mediačního týmu za dobrý nápad?" Možné odpovědi na tuto anketu jsou Ano, Ne a Nevím. Pro zřízení této instituce se v hlasování vyslovilo 85 hlasujících ze 100, proti je 6 hlasujících a možnost Nevím zvolilo 9 hlasujících.

Pro vytvoření instituce ombudsmana, mediačního týmu nebo najmutí supervizora by mělo být dle návrhu rozpočtu Pirátské strany pro rok 2020 vyhrazeno 300 tisíc korun.

Předseda Bartoš zde mluví v kontextu výběru spolupracovníků, konkrétně mluví o kompetencích poradců pro vzdělávání. V hodnoceném výroku tvrdí, že by uvítal člověka prosazujícího prostupný a flexibilní školský systém s možností svobodné volby. A ne zmiňovaného pana Bátoru.

Jméno Ladislava Bátory rezonovalo v českých médiích v druhé polovině roku 2011. Tou dobou se staly velmi kontroverzními jeho výroky na adresu tehdejšího lídra TOP 09 a vicepremiéra Karla Schwarzenberga nebo na adresu tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Tou dobou byl Ladislav Bátora poradcem tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše za Věci Veřejné. Po výrocích na adresu tehdejšího ministra Kalouska začala diskuse o možném ukončení jeho působení jako poradce ministra Dobeše. Kromě Josefa Dobeše výroky Ladislava Bátory kritizoval i tehdejší premiér Petr Nečas nebo Miloš Zeman. Ladislav Bátora nakonec rezignoval sám 8. prosince 2011.

Samotné sdružení Akce D.O.S.T. je spolek, který vznikl 1. února 2010. Nicméně do podvědomí se iniciativa dostala už v roce 2007 dvoustránkovým manifestem napsaným Petrem Bahníkem a Michalem Semínem, kteří jsou dnes předsedou a místopředsedou spolku. Od oficiálního vzniku spolku byl jeho předsedou právě Ladislav Bátora. A byl jím i v době jeho rezignace na post poradce ministra školství. V ten den skončil i jako předseda Akce D.O.S.T.

Je pravda, že v jistém slova smyslu Akce D.O.S.T. vystupuje velmi konzervativně. Například vystupovali proti pochodu sexuálních menšin Prague Pride. Proti němu se ohradil i v roce 2011 samotný Bátora. Co se týče duchovna zdůrazněného předponou „klero-“, i na to dává zmiňovaný spolek důraz ve svém manifestu. V hlavním textu se obrací také na duchovní osobnosti se slovy:

„aby se tváří v tvář hrozbě nové ideologie mnohem výrazněji než dosud zasadily za rehabilitaci tradičních mravních hodnot“

V jednom ze čtyř dodatků manifestu nazvaném „Nábožensví a společnost“ odmítají „řízené“ odstranění náboženství z veřejného života, zároveň podporují tezi o „anticko-křesťanských kořenech naší kultury“ a odmítají multikulturalismus.