Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, proč jsme tento výrok, který se zdá jako z podstaty neověřitelné přání ministra Havlíčka, zařadili do ověřování. Karel Havlíček zde reaguje na dotaz (čas 47:27) redaktorky Martanové, který se týká údajného úkolu MPO – vypracování státní expertízy využitelnosti revíru Cínovec, což je podle ní místo spojené s těžbou lithia. Zaměříme se tedy na výrok ministra v kontextu pozice a cílů MPO.

V první části ověřování se věnujeme pouze lithiu, neboť téma je obsáhlejší kvůli kauze lithium. Ta ovládla politický prostor před volbami do PS na podzim 2017. K dosažení kontroly státem nad tímto zdrojem se navíc již pořádají nějaké kroky, které je nutno dát do souvislostí.

Tehdejší ministr obchodu a průmyslu (vláda Bohuslava Sobotky) Jan Havlíček podepsal memorandum s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) o porozumění oblasti těžby. Dle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona, má v současnosti právo na těžbu těchto surovin v dané oblasti ten subjekt, který získá licenci na jejich geologický průzkum. Tu v současné chvíli vlastní společnost Geomet, která spadala pod holding EMH ještě před kauzou. V případě lithia jde tedy o poněkud odlišný případ, neboť cílem MPO je v tuto chvíli dostat jeho těžbu zpět pod kontrolu státu. V současné době prověřuje oblast Cínovce společnost Severočeské doly skupiny ČEZ, kterou stát většinově vlastní a těžbu by tak skutečně z velké části měl přímo pod kontrolou. Pokud výzkum ČEZu vyhodnotí podíl suroviny výhodným, měl by se stát podílníkem v EMH. Plné znění tiskové zprávy MPO z 16. července 2019 na webu MPO.

Souvisí s tím však i kroky, které v současné době v otázce surovinové politiky MPO podniká. Dle současného ministra Havlíčka v reakci na vzniklou situaci ohledně lithia připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu strategický plán surovinové politiky. Prvotní koncepci MPO připravilo již na začátku roku 2017. Ta by měla v tuto chvíli být projednána jak se sociálními partnery, tak s těžaři a odborníky. Zahrnovat by měla pět superstrategických surovin, a to zlata, lithia, uranu, rubidia a cesia. Změna oproti hornímu zákonu by podle ministra Havlíčka měla tkvět v tom, že nároku na těžbu bude předcházet podstatně složitější proces, než pouhá žádost o geologický průzkum a jeho následné provedení (Otázky Václava Moravce, 42:42).

„U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,“ říká. „Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji nezajímá tento geologický průzkum a tato možnost, pak to teprve půjde na ty komerční subjekty," uvádí dále Havlíček v OVM. Strategický dokument, který by měl v tuto chvíli jít do připomínkového řízení, je dle jeho slov zcela zásadní změnou surovinové politiky (OVM, 43:32).

Průzkum těžby na Cínovci provádí od roku 2010 firma Geomet, s.r.o. – dceřiná společnost australské European Metal Holding (EMH).

První průzkumná licence byla Ministerstvem životního prostředí vydána 20. července 2010 (prodloužena byla do 10. července 2014), druhá licence byla vydána 24. listopadu 2011 (prodloužena byla do 31. srpna 2015), třetí pak byla vydána 23. září 2016 a nakonec čtvrtá 18. dubna 2017. To uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Z § 24 odst. 3 horního zákona pak vyplývá, že: „Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska, to jest zadavatel.“

Jestliže tedy všechny 4 udělené průzkumné licence vlastní společnost GEOMET (resp. EMH), má tato společnost podle platného zákona přednost před všemi potenciálními zájemci, včetně státu, na získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru.

Česká vláda krátce před volbami do PS v roce 2017 podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia u Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Začátkem března 2018 Česko memorandum vypovědělo.

Společnost ČEZ minulý rok dohodou se společností European Metals Holdings získala opci na získání majoritního podílu ve společnosti Geomet, tedy držitelce průzkumné licence.

Pokud by se australská firma European Metals Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nedohodla na opci s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož australská společnost EHM, respektive její dceřiná společnost Geomet, skutečně má přednostní právo na těžbu lithia na základě ministerstvem životního prostředí vydaných průzkumných licencí, avšak po kritice do projektu vstoupil stát prostřednictvím ČEZu.

Společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, uzavřela s australskou společností European Metals Holdings Limited (EMH) dohodu, která stanoví přesné podmínky případného vstupu ČEZu do dceřiné společnosti EMH, společnosti Geomet. Ta je držitelem průzkumné licence pro těžbu lithia. ČEZ tedy získal opci na 51 procent akcií Geometu za 34,06 milionu eur. Znamená to možnost, nikoliv povinnost ČEZu do Geometu vstoupit za částku v přepočtu přibližně 850 milionů korun.

Pokud bude dohoda naplněna, ČEZ o dohodnutou částku zvýší kapitál Geometu, získá nově upsané akcie a také tři křesla v pětičlenném představenstvu firmy. Exkluzivitu pro jednání s EMH má ČEZ zaručenou do 31. března letošního roku.

Vstup do Geometu je podle oznámení EMH podmíněn úspěšným výsledkem due diligence (hloubkové analýzy, kterou ČEZ provádí) a konečným souhlasem akcionářů EMH. A také shodou na financování dalšího rozvoje projektu a na personálním obsazení managementu firmy.

Česká vláda loni krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě lithia v revíru Cínovce. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Vloni v březnu Česko memorandum vypovědělo.

Pokud by se australská firma European Metal Holdings, která chce na Cínovci těžit lithium, nespojila s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet, kterou EMH vlastní.

O dohodě mezi ČEZ a EHM se na svém twitterovem účtu vyjádřil také Andrej Babiš:

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka se o své straně rozhovořil v průběhu svého kandidátského projevu (video, čas 1:38:30) na post předsedy strany v rámci mimořádného sjezdu KDU-ČSL dne 25. ledna 2020.

„Stojím tady dnes proto, protože jsem zvyklý – a chci – pracovat a nechci utíkat před odpovědností. (...) Nejsou mi jedno dvě věci, kam bude směřovat KDU-ČSL a jak se bude vyvíjet osud naší země,“ řekl na úvod Jurečka. Poté pokračoval popisem svých preferencí ohledně směřování strany (čas 1:41:06): „(...) Nenechme si vnutit, že jsme malá strana, která nemá svoji vlastní budoucnost (...), pokud budeme mít odvahu, pracovitost a důvěryhodnost, tak můžeme stát opět na bedně.“ Nabádal, aby místo spekulací, s kým jít do koalice, byla strana silná. „Naším úkolem je obrazně řečeno vystoupit z davu opozice.“ Podle Jurečky stranu tíží ztráta sebedůvěry. „Mohu vám slíbit, že pokud budu zvolen vaším předsedou, tak tuto poraženeckou náladu vyženu daleko od nás.“ „Není čas přemýšlet, na čích zádech chceme vstoupit do Sněmovny nebo s kým vstoupit do vlády (...) musíme nejprve bojovat za naše občany a až pak vyjednávat s kým budeme tančit na politickém parketu,“ uvedl. „Chci, aby volič TOP 09, STANu, Pirátů, ODS, nebo i hnutí ANO, ČSSD o nás více slyšel a začal vážně uvažovat o naší volbě,“ doplnil Jurečka (čas 1:44:07).

Marian Jurečka mluví o uzavírací klauzuli potřebné pro koalice stran. Jedná se o minimální podíl platných hlasů, který musí daná koalice získat, aby měla nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně ČR. Koalice dvou stran tak pro vstup do Poslanecké sněmovny potřebuje získat alespoň 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů.

O novele volebního zákona promluvil Marek Výborný z KDU-ČSL už na jaře roku 2018. Nutnost novelizovat volební zákon odůvodnil tím, že současný systém údajně diskriminuje malé strany a malé kraje. Hlavním argumentem byl rozdíl mezi počtem hlasů na jeden poslanecký mandát v posledních volbách do Poslanecké sněmovny u nejsilnější a nejslabší strany. Znovu na toto téma hovořil v rozhovoru pro Český rozhlas 15. listopadu 2019.

Návrh předložili poslanci KDU-ČSL včetně Mariana Jurečky dne 13. listopadu 2019. Vláda návrh projednávala 16. prosince 2019 a postavila se k němu nesouhlasně. Odůvodnila to tím, že navrhovaná změna je příliš významná a že na dané téma neproběhla dostatečná společenská diskuse. Poukázala také na legislativně-technické nedostatky. Organizační výbor však 9. ledna 2020 doporučil Poslanecké sněmovně návrh projednat (.doc, str. 1).

Ústavní soud je jako instituce zakotven přímo v Ústavě České republiky, konkrétně jej řeší články 83 – 89, kde se také vymezuje jeho působnost a kompetence. Článek 87 specifikuje, že Ústavní soud rozhoduje, mj. „o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem“.

Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR musí mít pro postup do skrutinia (zjednodušeně řečeno sčítání volebních hlasů) koalice dvou stran minimálně 10 % hlasů. Pokud je kandidující koalice utvořená ze tří stran, musí dosáhnout výsledku 15 %.

Uzavírací klauzule pro koalice v České republice je skutečně ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě přísnější. Zvláštní klauzule pro koalice z evropských států existuje v Albánii, Polsku, Maďarsku, Litvě, Moldavsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku. Nejpodobnější českému systému je klauzule v Maďarsku (.pdf, str. 1), kde ve volbách do Národního shromáždění je 5 % pro jednotlivé strany, 10 % procent pro koalice dvou stran, 15 % pro koalice tří stran atd. K hranici 10 % se dostává klauzule v Rumunsku. Pro volby do dolní komory parlamentu tam platí klauzule 5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro koalice dvou stran, 9 % pak pro koalice tří a 10 % pro koalice čtyř a více stran. Postupně zvyšující se klauzuli mají i na Slovensku, kde je to 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice ze dvou či tří stran je to 7 % a koalice o čtyřech a více stranách potřebují 10 %.

Desetiprocentní hranici, která však platí pro veškeré koalice, nezávisle na počtu členů, má i Itálie. Pro volby do italské Poslanecké sněmovny je to 10 % pro všechny koalice a 3 % pro jednotlivé strany. Mimo EU je pak klauzule vysoká ještě v Turecku, kde platí 10 % jak pro jednotlivé strany, tak pro koalice.

I v ostatních evropských státech, které vůbec zvláštní klauzuli pro koalice mají, je její hodnota nižší. Konkrétně v Polsku pro volby do Sejmu (dolní komory Parlamentu) je to 5 % pro jednotlivé strany a pro koalice 8 %, v Albánii mají koalice klauzuli 5 % a jednotlivé strany 3 %, v Litvě 5 % jednotlivé strany a 7 % koalice. V Moldávii samostatní kandidáti musí překonat hranici 2 % hlasů, jednotlivé strany 5 %, koalice dvou stran musí překonat hranici 7 % a větší koalice pak 9 %.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Česká republika má pro koalice vstupní klauzuli nejvyšší v Evropě. V Maďarsku je používán stejný systém a českému modelu se pak blíží i italský systém.

Pokud započítáme všechny mandáty v krajských zastupitelstvech, pak KDU-ČSL získalo 61 mandátů pro jimi navržené kandidáty, z čehož je jen 58 členů strany. To je až 5. nejlepší výsledek hned za ANO 2011 a jejich 176 mandáty, ČSSD se 125 mandáty, KSČM s 86 mandáty a 76 mandáty ODS navržených zastupitelů. Tyto strany postavily samostatné kandidátky do všech krajů. Ve statistice stranických příslušníků je KDU-ČSL až 6., započítáme-li kategorii 83 zastupitelů bez politické příslušnosti.

Po volbách zaujímá ANO 2011 hejtmanské křeslo v Středočeském kraji, Karlovarském kraji, Jihomoravském kraji, Olomouckém kraji a Moravskoslezském kraji. ČSSD má hejtmanské křeslo v Jihočeském kraji, Plzeňském kraji, Královéhradeckém kraji, Pardubickém kraji a kraji Vysočina. KSČM mají hejtmanském křeslo v Ústeckém kraji. KDU-ČSL zaujímá křeslo hejtmana pouze ve Zlínském kraji. Hejtmanské křeslo v Libereckém kraji patří Starostům pro Liberecký kraj.

Třetí příčku na krajské úrovni tedy KDU-ČSL zaujímá pouze v počtu hejtmanů a tato příčka je ještě sdílená. Na počet krajských zastupitelů je až 5. ze všech politických stran.



Následující pravidelné volby do Senátu České republiky pravděpodobně proběhnou v říjnu 2020, kdy třetině senátorů vyprší mandát.



KDU-ČSL na svých webových stránkách uvádí celkem 15 senátorů. V říjnu 2020 vyprší mandát čtyřem senátorům zvoleným za KDU-ČSL, konkrétně Ing. Františku Bradáčovi, Ing. Jiřímu Carbolovi, MUDr. Aleně Šromové a PhDr. Zdeňku Papouškovi, a dále také dvěma senátorům zvoleným za KDU-ČSL a Stranu zelených, prof. RNDr. Václavu Hamplovi, DrSc. a RNDr. Jitce Seitlové.



Seznam senátorů najdete také na webových stránkách senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých.

Za KDU-ČSL a SZ byl zvolen i senátor Václav Láska, kterému letos v říjnu také vyprší mandát, dnes je již ale členem politického hnutí Senátor 21, které sám založil.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož KDU-ČSL bude skutečně obhajovat šest současných mandátů, které tento rok vyprší.