Přehled ověřených výroků

Pro účely srovnání toho, jak si strana vede dnes oproti volbám v r. 2017, můžeme sledovat volební modely a stranické preference. Volební modely simulují výsledky voleb v době sběru dat. Volební model (jak vysvětluje CVVM) pracuje tedy pouze s respondenty, kteří by k volbám pravděpodobně dorazili, a dále rozděluje voliče, kteří v danou chvíli nejsou schopni jednoho kandidáta či stranu vybrat. Stranické preference naproti tomu vypovídají o rozložení sympatií k politickým stranám mezi celou populací, tedy i mezi osobami, které k volbám nepůjdou. S výsledky voleb je přímo porovnatelný pouze volební model.

Nejprve budeme porovnávat výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, s volebními modely agentur CVVM, Kantar, Median a STEM.

První graf ukazuje výsledky voleb do PS z října 2017:

Zdroj: iRozhlas

Volební model CVVM za říjen 2019:

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Průzkumu CVVM se účastnilo 689 respondentů. Data jsou vážená koeficientem volební účasti a jistoty volby strany, šedé úsečky v grafu označují interval výsledků, ve kterém by se podle CVVM výsledky pohybovaly s 95% jistotou, pokud by se průzkum rozšířil na celou populaci.

Časové srovnání (v %) od prvního průzkumu po volbách 2017:

Pozn.: CVVM nabízí interaktivní verzi grafu na cvvmapp.soc.cas.cz.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Ze srovnání výsledků voleb a nejnovějšího volebního modelu CVVM vyplývá, že od voleb posílili nejen Piráti (z 10,79 % na 14 %), ale i hnutí ANO (z 29,64 % na 33,5 %), ODS (z 11,32 % na 13,5 %), ČSSD (ze 7,27 % na 10 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,5 %).

Volební model Kantar za říjen 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Tyto výsledky byly publikovány Českou televizí 10. listopadu, tedy nebyly známé v době rozhovoru s Ivanem Bartošem. Proto přikládáme ještě výsledky stejného průzkumu za září 2019.

Volební model Kantar září 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Podle obou průzkumů od sněmovních voleb 2017 posílili nejen Piráti, ale také ODS, hnutí ANO a STAN.

Volební model Medianu za říjen 2019:

Zdroj: Median (.pdf, str. 7)

Graf časového vývoje volebního modelu Medianu:

Zdroj: Median (.pdf, str. 8)

Podle Medianu tedy od voleb v říjnu 2017 posílili nejvýrazněji Piráti, dále je mírně silnější hnutí ANO a ODS a mírný nárůst má i ČSSD.

Volební model STEM za říjen 2019:

Zdroj: STEM

Podle tohoto volebního modelu tedy od voleb 2017 posílilo hnutí ANO (z 29,64 % na 33,1 %), Piráti (z 10,79 % na 12,2 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,4 %).

Nyní se podívejme na stranické preference. Zde budeme používat data agentur STEM a CVVM. Jak již bylo řečeno, tato data nelze porovnávat přímo s výsledky sněmovních voleb. Můžeme se tedy podívat na rozdíly mezi posledním měřením před volbami, prvním měřením po nich a zároveň je porovnat s nejnovějšími výsledky.

Vývoj stranických preferencí u STEM prosinec 2016 – říjen 2019:

Zdroj: STEM

Oproti červnu 2017, tedy poslednímu měření STEM před volbami, narostli Piráti výrazně ze 4,2 % na současných 9,1 %, což je ovšem méně než 9,8 % z listopadu 2017, tedy měření těsně po volbách.

Při porovnání stavu v červnu 2017 a současných preferencí z října 2019 narostly preference kromě Pirátů také hnutí STAN (z 0,6 % na 2,9 %), SPD (z 3 % na 5 %) a ODS (ze 7 % na 7,3 %). Při porovnání s daty z listopadu 2017 Piráti klesli, narostly ale preference KSČM (z 5,9 % na 7,2 %). Hnutí ANO v preferencích, na rozdíl od volebních modelů, se současnými 24,1 procenty mírně kleslo oproti červnu 2017 (24,6 %) i oproti listopadu 2017 (24,5 %).

STEM v závěrečných zjištěních o podpoře Pirátů píše, že podpora Pirátů „je dosti kolísavá a nepříliš silná“.

Stranické preference u CVVM:

Preference říjen 2019:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 4)

Preference před volbami (září 2017):

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Prosinec 2017:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Podle dat CVVM o stranických preferencích oproti měření před volbami 2017 narostla podpora hnutí ANO (z 16,9 % na 22,5 %), Pirátům (ze 4 % na 11 %), ODS (ze 4,4 % na 9 %) a mírně také TOP 09 (z 2,2 % na 2,5 %).

Při porovnání povolebního měření z prosince 2017 a současných výsledků Piráti stoupli z 9,5 % na 11 % a dále ODS z 8,5 % na 9 %.

Závěrem tedy můžeme říci, že v žádném z provedených porovnání nejsou Piráti jedinou stranou, které by narostly preference. Ve všech volebních modelech posílilo kromě Pirátů také hnutí ANO, kromě modelu STEM je také shoda na posilování ODS. V porovnávání stranických preferencí se také ve všech porovnáních, ve kterých posílili Piráti, ukázal nárůst u ODS.

Exekutorská komora zveřejnila údaj o celkovém počtu lidí v exekuci k 1. únoru 2019. Tehdy byl celkový počet povinných (účastníků exekučního řízení, proti kterým je vedeno) 821 337 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Aktuálně.cz

K 1. květnu 2019 je podle zveřejnených údajů z celkového počtu povinných 3 476 nezletilých (.pdf, str. 1) a 72 905 osob nad 65 let. Dle údajů o jednotlivých krajích zveřejněných 8. dubna 2019 pak činil celkový počet povinných 819 012 osob. Nejvíce povinných, 121 592, se nacházelo v Ústeckém kraji. V loňském roce (.pdf, str. 1) činil celkový počet povinných 822 000 a 863 000 osob v roce 2017. V roce 2016 to bylo 834 000 osob. Počet lidí v exekuci uvedený Ivanem Bartošem se vejde jak v únoru, tak v dubnu do naší 10% toleranční hranice, a proto mu dáváme za pravdu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Podle zákona se důchody zvedají vždy v lednu o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za dané období. V rámci povinné valorizace za rok 2019 by se měly důchody zvednout přibližně o 750 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by měly v příštím roce důchody navíc narůst ještě o 151 korun nad povinnou valorizaci. Celkem by se tedy důchody měly zvýšit průměrně o 900 korun. Tyto částky se rozchází s výpočtem agentury ČTK, která uvedla, že by zákonné přidání mělo činit až 764 korun a doplatek jen 136 korun. Stále však platí, že ze státní kasy jde doplatek nižší než 250 korun.

Novela zákona o důchodovém pojištění zvyšující průměrný důchod o 900 korun byla v Poslanecké sněmovně schválena 10. července 2019. Výše důchodu by tak od příštího roku měla vzrůst v průměru na 14 358 korun. 25. srpna 2019 byl návrh projednáván Senátem jako tisk č. 120/0, ten ho zaslal s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Projednávání Senátem pozměněného návrhu proběhlo 11. září 2019. Přítomní poslanci jednohlasně odsouhlasili původní znění zákona. Pro se vyjádřilo 176 a proti nebyl nikdo.

Vzhledem k tomu, že Ivan Bartoš ve svém výroku poukázal na to, že zvyšování důchodů probíhá podle určitého mechanismu, lze část tvrzení o tom, že „Andrej Babiš nepřidal důchodcům 900 Kč“, interpretovat tak, že vláda Andreje Babiše svým rozhodnutím nezpůsobila navýšení o celých 900 Kč. Výrok proto, s ohledem na správně uvedenou výši nárůstu důchodů a ne nesprávně uvedené zvýšení z diskrece vlády, hodnotíme jako pravdivý.

S návrhem zavést minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ, kterou musí uchazeč o studium splnit (tzv. cut-off score), přišla v loňském roku Asociace krajů ČR. Při jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky by na maturitní obory podle tohoto návrhu nebyli přijati studenti, kteří nedosáhnou alespoň 30 bodů.

Jednou z propagátorek tohoto opatření je bývalá hejtmantka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Zastupitelstvo Karlovarského kraje například podpořilo zákonodárnou iniciativu na zavedení tzv. cut-off score a pověřuje hejtmanku k jednání s ministrem školství v této věci (str. 54). Místní Pirátská organizace se postavila proti nepodkročitelné hranici bodů při přijímacích zkouškách na SŠ.

V programových dokumentech Pirátů nenajdeme zmínky o jejich podpoře nebo nepodpoře cut-off score. K návrhu se ale vyjádřil resortní tým pro školství Pirátů. Ze zápisů na pirátském fóru je zřejmé, že se tento odborný tým postavil proti zavedení cut-off score (zápis ze schůze z 21. ledna 2019 a 4. března 2019).

Proti zavedení cut-off score se vyjádřili také další zástupci Pirátů, například primátor Prahy Zdeněk Hřib na svém facebookovém profilu a pražští Piráti na svém twitterovém účtu.

Návrh na zavedení cut-off skóre pro přijímací zkoušky sklidil kritiku nejen od Pirátů. Plán byl nakonec odmítnut i premiérem Babišem a ministrem školství Plagou.

Zpravodajský server Aktuálně.cz se předávání státních vyznamenání při příležitosti 28. října věnoval mimo jiných článků také svou on-linovou reportáží. V té postupně publikoval krátké zprávy, fotografie či příspěvky ze sociálních sítí. Tato reportáž byla následně dostupná na webu s nadpisem: On-line: Řád Bílého lva získal Klaus, Baťa, Boček a Ečer. Zeman projev přednesl vsedě.

Tento Zemanův výrok jsme původně chybně ohodnotili jako nepravdivý. Za tuto chybu se Miloši Zemanovi i čtenářům omlouváme.

Ve výroku není jasně uvedeno, o jakém druhu znečištění je řeč. Tento výrok byl ale pronesen jako odpověď na otázku týkající se nakládání s plastovým odpadem.

Podle dat OWID z roku 2010 se na produkci plastových odpadků nejvíce podílí Čína (59 Mt ročně), Spojené státy (38 Mt), Německo (14 Mt) a Brazílie (12 Mt). Indie se v tomto žebříčku umístila na 15. místě (4,5 Mt). Tato data ale nereprezentují množství plastů, které ohrožují životní prostředí. Podle dat ze stejného zdroje se na plastovém odpadu, se kterým je neadekvátně naloženo, podílí nejvíce Čína (28 %), Indonésie (10 %), Filipíny (6 %) a Vietnam (6 %). Podíl USA na tomto odpadu je 0,86 %, Brazílie se podílí 1,48 % a Indie 1,88 %.

V souvislosti se znečišťováním životního prostředí se ovšem nejčastěji hovoří o emisích skleníkových plynů. Podle dat zveřejněných ve zprávě Evropské komise z roku 2019 se na celkové produkci emisí oxidu uhličitého, které v roce 2018 byly za celou planetu ve výši 37,89 Gt, nejvíce podílí Čína. V roce 2018 Čína vyprodukovala 11,26 Gt oxidu uhličitého. Na druhé pozici se umístily Spojené státy, jejichž emise oxidu uhličitého dosáhly 5,28 Gt, Indie je se svými 2,62 Gt třetí v pořadí. Čtvrté místo pak připadá Rusku (1,75 Gt). Brazílii, kterou ve svém výčtu „největších znečišťovatelů“ zmínil prezident Zeman, náleží 12. pozice (0,5 Gt). Emise vyprodukované všemi státy Evropské unie v roce 2018 dohromady dosáhly hodnoty 3,46 Gt. EU by se tedy v tomto srovnání zařadila hned za Čínu a USA. Podíl států Evropské unie na celkových emisích oxidu uhličitého činil v roce 2018 9,13 %. Pro srovnání, emise Číny tvořily 29,71 % celkových emisí, Spojeným státům připadá z celku 13,92 %.

Údaje ve výroku tak zhruba odpovídají dostupným informacím o emisích oxidu uhličitého produkovaných jednotlivými státy. Zasazení těchto informací do kontextu diskuse o nakládání s plastovým odpadem však není na místě. Divák by mohl oprávněně nabýt dojmu, že pořadí uváděné Zemanem se týká pořadí největších znečišťovatelů plasty. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Šetření ohledně důvěryhodnosti profesí provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění. Neprovádí jej však pravidelně (.pdf, s. 2). V období 2004–2019 se na prvním místě skutečně drží profese lékař, vědec je na místě druhém (.pdf, s. 2). Učitelé na vysokých školách měli v letech 2004–2007 třetí, od roku 2011 mají čtvrtou pozici. Učitelé na základních školách měli zatím pozici vždy o 1 nižší než vysokoškolští učitelé. Tedy čtvrtou a pátou, z celkových 26 dotazovaných profesí. Povolání uklízečka a povolání poslanec bylo pokaždé hodnoceno 25. nebo 26. místem.

Celkově dáváme prezidentu Zemanovi za pravdu s jedinou výtkou týkající se pravidelnosti výzkumu. Interval mezi publikováním jednotlivých průzkumů se totiž pohybuje od 2 do 4 let. Je však pravdou, že poslední 2 průzkumy byly publikovány se shodným odstupem 3 let.

Porada nejvyšších ústavních činitelů, na které byly probírány vztahy Jaroslava Kubery s Tchaj-wanem, se odehrála 10. října 2019. Tato část jednání byla vyústěním Kuberovy návštěvy tchaj-wanských oslav a jeho vůle ostrov navštívit. Na této schůzce byli přítomni všichni nejvyšší ústavní činitelé, tedy prezident Zeman, premiér Babiš a předseda Poslanecké sněmovny Vondráček. Dále byli přítomni šéf diplomacie Petříček, ministr vnitra Hamáček a ministr obrany Metnar. Dle vyjádření Kubery jej všichni přítomní odrazovali od blízkých vztahů s Tchaj-wanem. Českému rozhlasu sdělil, že nesouhlasili ani s cestou na ostrov. Ostatní ústavní činitelé odmítli jednání komentovat.

Prezidentu Zemanovi tedy dáváme za pravdu, ačkoliv se jeho tvrzení opírá pouze o svědectví Jaroslava Kubery z jednání, které probíhalo neveřejně. Dle Deníku N potvrdil Kuberův výklad také nespecifikovaný „dobře informovaný zdroj z Hradu“.

Společnost Home Credit International a.s. (její mateřská společnost je Home Credit B.V., zde má majoritní podíl 91,12 % PPF N.V.) uzavřela 30. září 2019 s Univerzitou Karlovou smlouvu o spolupráci (.doc). V ní se společnost Home Credit International a.s. Karlově univerzitě zavazuje opakovaně poskytovat roční finanční příspěvek na realizaci spolupráce ve výši 500 000 Kč (bez daně) a Univerzita Karlova se zavazuje využít příspěvek pro účely financování spolupráce. Účinnost smlouvy měla skončit 30. září 2022, byla tedy sjednána na tři roky.

Výrazné kontroverze způsobila formulace (.doc, str. 3), že „strany se zavazují zdržet se všeho, co by mohlo poškodit dobré jméno a pověst stran nebo co by mohlo negativně ovlivnit jejich spolupráci“. Projekt Sinopsis (projekt Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z.ú.) se tudíž obával, zda nebude narušena jeho činnost, jelikož podnikatelské aktivity Home Creditu v Číně sleduje a kritizuje.

Kritizováno je také označení Home Credit International a.s. za „hlavního partnera Univerzity Karlovy“ v rámcové smlouvě o partnerství. Jednak z důvodu podnikatelské praxe Home Creditu, ale také z důvodu ročního příspěvku ve výši 500 000 Kč (bez daně). Ten byl považován kritiky smlouvy za neúměrně nízký. Jen pro srovnání: roční provozní rozpočet UK na rok 2019 je zhruba 11,4 miliardy Kč (.pdf), z toho tvoří přijaté příspěvky (dary) 4 miliony Kč.

Událost uzavření smlouvy, stejně jako následný vývoj, byly médii podrobně sledovány. Demonstrativně uvádíme např. Echo24, České noviny (ČTK), Novinky.cz, Reflex, Lidové noviny, Seznam Zprávy, Aktuálně.cz, iDnes, A2larm, Info.cz, Forum24, Parlamentní listy, Deník, Respekt a další média. Výraz „mediální bouře“ se tedy jeví jako příznačný.

Kromě mediálního pokrytí však uzavření smluv s Home Creditem kritizovala i celá řada akademiků. Vedle již zmíněného projektu Sinopsis zareagoval např. Jiří Přibáň, který rezignoval na své místo v Čestné radě absolventů. Smlouvy pak kritizovala i Filosofická fakulta, včetně jejího děkana i akademického senátu. Celou kauzu pak projednával i akademický senát univerzity.

Důležité je připomenout, že Home Credit International a.s. inicioval vypovězení smlouvy dříve než Univerzita Karlova. „Nechceme být nadále vtahováni do iracionálních debat o smyslu naší spolupráce, které oba subjekty poškozují ještě před tím, než spolupráce byla vůbec zahájena,“ napsal ČTK mluvčí Home Creditu Milan Tománek. Proto zástupci Home Creditu a Univerzity Karlovy 10. října sepsali dohodu o ukončení spolupráce (.docx).

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť společně s Univerzitou Karlovou „odpískal“ partnerskou smlouvu také samotný Home Credit. Celá záležitost navíc nebyla kritizována pouze novináři, ale také podstatnou částí akademické obce univerzity.

Škoda Auto zaznamenala v roce 2018 opět rekordní prodej vozů. Po celém světě bylo prodáno 1 253 700 automobilů. Největším odbytištěm byla západní Evropa, kam putovalo bezmála půl milionu vozů. Podle celosvětového srovnání se však nejvíce aut kupovalo v Čínské lidové republice. Oproti roku 2017 zde narostl prodej o 4,9 % a prodalo se 341 tisíc vozů.

Škoda Auto provozuje v Číně celkem pět továren, a to ve městech An-tching, I-Čeng, Nan-ťing, Čchang-ša a Ning-po. Pro čínský trh je také uzpůsobena produkce typů automobilů. Například nové SUV Škoda Kamiq ve verzi GT se prodává pouze v Číně.

Zdroj obrázku: skoda-storyboard.com

Co se týče dalších zemí, druhé místo na žebříčku prodaných vozů za rok 2018 zaujímá Německo se 177 tisíci vozy, na třetím místě je Česko s 94 tisíci vozy.

Největší meziroční nárůst prodeje se udál v Rusku, kde stoupl o 30,7 %. Druhý nejvyšší nárůst prodeje zaznamenala východní Evropa bez Ruska, a to 11,5 %.

V první polovině roku 2019 se ve srovnání s prvním pololetím roku 2018 propadly celosvětové prodeje o 4,9 %. Důvodem byly komplikace na trhu v Číně. Prodeje v Číně se propadly o 23,9 %. Oproti tomu si Škoda Auto polepšila v Rusku (9,6 %), východní Evropě (8,3 %) a západní Evropě (3,2 %). I přesto je stále čínský trh ten největší, co se týče vozů prodaných v jedné zemi (konkrétně jde o 125 900 vozů za pololetí). Z těchto důvodů hodnotíme výrok prezidenta Zemana jako pravdivý.