Přehled ověřených výroků

Stanislav Polčák kandidoval v evropských volbách jako druhý na kandidátce TOP 09+STAN. Jako nově zvolený europoslanec získal u voleb 25 352 preferenčních hlasů. To ho řadí na celkově 11. místo v pořadí mezi nově zvolenými českými europoslanci. Nejvíce preferenčních hlasů získal Luděk Niedermayer, třetí v pořadí na kandidátce TOP09+STAN, poté Dita Charanzová, lídryně kandidátky ANO, a třetí se umístil Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval Stanislav Polčák jako třetí kandidát za Koalici TOP 09+STAN. Ve volbách získal 11 997 preferenčních hlasů, umístil se tak mezi všemi 21 zvolenými českými europoslanci na 11. místě.
Ve volbách v roce 2019 Stanislav Polčák tedy získal o 13 355 hlasů více, posunul se ale jen o jednu příčku v pořadí podle množství preferenčních hlasů.

Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovalo hnutí STAN s regionálními partnery a TOP 09 a nakonec získali 11,65 %, což znamenalo zisk tří mandátů. STAN pokládá výsledek evropských voleb za jednoznačný úspěch. „Budeme se všemi partnery mluvit o možné spolupráci, není ale teď na místě mluvit o jakémkoliv spojování stran,“ prohlásil předseda hnutí STAN Vít Rakušan poté, co byly oznámeny volební výsledky.

V krajských volbách má STAN ambice zvítězit. Ve volbách chce kandidovat společně s dalšími regionálními partnery. Hovoří se třeba o spolupráci s TOP 09 v Libereckém kraji, v každém regionu je však situace jiná.

Kvůli pravděpodobně neveřejné povaze jednání jsme ovšem o schůzce nenašli žádné další relevantní informace.

Starostové a nezávislí, kde je Stanislav Polčák v současné době členem, opravdu v krajích působí a na základě výsledků voleb do zastupitelstev obcí v roce 2018, je hnutí STAN pátou nejsilnější politickou stranou co do počtu mandátů (za první KDU-ČSL a druhou ODS, třetí ČSSD a čtvrtým ANO). V roce 2018 získalo hnutí STAN 1584 mandátů, přičemž obhajovalo 1346 míst z roku 2014. V neposlední řadě získalo hnutí STAN 24 zastupitelů v krajských volbách z roku 2016. Je tedy pravdou, že „různě po krajích‟ (v místních a krajských zastupitelstvech) působí lehce přes 1500 představitelů hnutí STAN.

Nad rámec toho uspěli kandidáti STAN také v koalicích s dalšími politickými subjekty či nezávislými kandidáty.

Zároveň je možné potvrdit tvrzení, že STAN má své voliče po celém území ČR, jak je patrné z výsledku voleb do zastupitelstev obcí 2018.

(Pozn.: Barevně jsou vyznačený okrsky, kde hnutí STAN zvítězilo.) Zdroj: iRozhlas.cz

Toto tvrzení do jisté míry potvrzují i výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017, kde hnutí STAN ukázalo svou sílu především na území Čech a v oblasti Slovácka a Valašska.

(Pozn.:Tmavá barva ukazuje na vyšší počet voličů hnutí STAN.) Zdroj: Lidovky.cz

Podle Stanislava Polčáka (uvedl v Interview ČT24, 20:00) je pro hnutí Starostové a nezávislí hlavní strategií na komunální úrovní spolupráce s odlišnými partnery na základě individuální spolupráce v dané lokalitě s důrazem na silné zastoupení představitelů STAN na kandidátkách. V souladu s touto strategií získalo hnutí STAN ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 1584 zastupitelů samo za sebe, tedy nikoliv ve volebních koalicích s dalšími subjekty.

Pokud bychom připočetli i mandáty získané volebními koalicemi, jejichž byl STAN členem, tak tyto koalice získaly dalších 2519 mandátů . Když se k tomuto číslu připočte 24 zastupitelů z krajských voleb v roce 2016, dostaneme se na číslo 4127 zastupitelů. Samozřejmě ne všichni tito zastupitelé jsou členy hnutí STAN, ale tyto mandáty byly přinejmenším získány na kandidátních listinách STANu nebo s jeho účastí. Nicméně nutno uznat, že mezi těmito zastupiteli jsou i členové jiných subjektů navržení jinými subjekty, což nelze chápat jako definici zastupitele pouze STAN, z tohoto důvodu musíme výrok hodnotit jako zavádějící.

Jak už název hnutí Starostové a nezávislí napovídá, v jeho řadách se nachází velký počet současných a bývalých starostů, kteří byli často ve svých obcích úspěšní v obhajobě svých mandátů. Nový předseda hnutí STAN Vít Rakušan v současné době působí jako znovuzvolený starosta Kolína. S pozicí starosty má zkušenost i první místopředseda STAN Jan Farský, který dříve po dvě funkční období pracoval jako starosta města Semily. I bývalý předseda STAN Petr Gazdík v minulosti působil jako starosta, a to obce Suchá Loz mezi lety 2002 až 2010. Mezi další aktivní starosty v řadách STAN patří například starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň nebo starosta města Kralupy nad Vltavou Petr Holeček. Dá se tedy říci, že hnutí STAN má ve svých řadách velký počet členů, kteří jsou znovuzvolenými starosty obcí.

Začněme s hodnocením od konce. Polčák byl skutečně v dubnu letošního roku zvolen za člena předsednictva hnutí STAN. V těchto volbách získal 79,70 % hlasů a mezi těmi, kteří kandidovali na prosté členství v předsednictvu, byl jeho zisk skutečně druhý nejvyšší.

Dále Polčák hovoří o své pomoci v poslaneckých volbách a z kontextu plyne, že mluví o volbách posledních, tj. z roku 2017. Podle webu hnutí STAN byl v těchto volbách Polčák jedním z tvůrců volebního programu svého hnutí.

Na konec prověřme Polčákovo tvrzení, že měl v hnutí na starosti krajské volby 2016. Na webu hnutí STAN nalezneme informace o této volební kampani. Polčákovo jméno zde však nenalezneme. Hnutí zde informuje, že „krajské organizace si řídí své volební kampaně samy, z celostátní úrovně jim STAN pouze poskytují svou podporu. Kampaň koordinuje hlavní kancelář v čele s její ředitelkou Lucií Krejčovou." Informace o složení volebních štábů v jednotlivých krajích nejsou veřejně dostupné. STAN vydal v roce 2016 množství tiskových zpráv (např. zde) o průběhu této volební kampaně. Nikde ale nenajdeme Polčáka, který byl v této době místopředsedou hnutí, uvedeného jako volebního manažera či člověka zodpovědného za volební kampaň. Ohledně jeho pomoci s krajskými volbami jsme se obrátili na tiskového mluvčího STAN a čekáme na odpověď.

Je pravdou, že jedním z členů rad protektorů svěřenských fondů Andreje Babiše AB private thrust I a AB private thrust II je jeho manželka, Monika Babišová.

Dále byl do těchto rad, které dohlíží na činnost svěřenského správce jednotlivých svěřenských fondů, přidán právník Václav Knotek, kterému je teprve 42 let, a logicky tedy nemůže s Andrejem Babišem podnikat již 30 let. Dále je to, v případě rady protektorů pro svěřenský fond AV private thrust II, i Zbyněk Průša, v jeho případě se pak o společném podnikání dá uvažovat až od roku 1999, kdy se stal předsedou představenstva společnosti DEZA, a. s. Člen rady protektorů fondu AB private thrust I je pak Alexej Bílek, který se s Andrejem Babišem přátelí již 25 let, z dostupných zdrojů se nám však nepodařilo zjistit, zda s Andrejem Babišem podnikal, ještě než se stali přáteli.

Je tedy nepravdou, že členy rad protektorů jsou osoby, se kterými Andrej Babiš podniká již třicet let. Tuto podmínku nesplňuje ani Václav Knotek, ani Zbyněk Průša.

Tvrdí-li Babiš, že je auditní zpráva Evropské komise důvěrná, cituje ze samotné zprávy. V ní se na straně 2 píše, že dokud nebude ukončeno celé šetření, "tato zpráva by měla být považována za důvěrnou".

Vzhledem k tomu, že kompletní znění zprávy bylo zveřejněno některými médii, např. Hospodářskými novinami a Deníkem N již v pátek 31. 5., mají audit k dispozici česká média a poslanci.

Dodejme, že Babiš ve svém výroku uvádí i to, že audit je zvláštní. Tímto hodnotícím tvrzením se nezabýváme.

V auditu Evropské komise se na straně 2 píše: "Tato zpráva uvádí prozatímní nálezy, závěry a doporučení auditorů Evropské komise. Může být opravena s ohledem na připomínky a další informace obdržené od národních orgánů."

Zmiňovaný střet zájmů Jaroslava Faltýnka se váže k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto člen statutárního orgánu příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Dne 21. března 2017 opravdu valná většina českých medií informovala, že Česká republika bude muset vracet 22 milionů jako pokutu za špatné rozdělení částky, například:

"Faltýnek byl podle Bruselu ve střetu zájmů kvůli dotování Agrofertu. EU žádá po Česku 22 milionů." Zdroj: ČT24

"Za Faltýnkův střet zájmů má ČR zaplatit 22 miliónů" Zdroj: Novinky.cz

"Pokuta 22 milionů? Stát o možném střetu zájmů věděl rok, legislativu měnit nechce." Zdroj: Lidovky.cz

Je nutné podotknout, že tento verdikt nebyl konečný a Česká republika nakonec částku 22 milionů platit nemusela.

V březnu roku 2017 požádala Evropská komise Českou republiku o korekci ve výši 22 milionů korun. Tato pokuta byla udělena na základě údajného střetu zájmů Jaroslava Faltýnka ve vztahu k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZFI). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Zpráva Evropské komise nebyla konečná, ale pouze prozatímní, a Česká republika podala obratem žádost o smírčí řízení. V srpnu 2018 bylo toto rozhodnutí s konečnou platností změněno a Česká republika byla zbavena povinnosti zaplatit dříve požadovaných 22 milionů korun. Podle konečného rozhodnutí Komise totiž dozorčí rada SZFI, jíž byl Faltýnek členem, nemohla ovlivnit přidělování jednotlivých dotací.