Přehled ověřených výroků

Ověřovaný rozhovor byl publikován dne 26. července 2019, tedy ještě předtím než prezident odvolal ministra kultury Staňka k 31. červenci. Na tiskové konferenci dne 27. června 2019 byl Miloš Zeman dotázán, zda bude odvolán ministr Staněk a zda se na schůzce s prezidentem ministr Hamáček dozví jméno nového ministra kultury. Na to Miloš Zeman uvedl (4:00 - 5:21): „Za třicet let, co jsem v politice, jsem neakceptoval jediné ultimátum, jediné vydírání, vždy jsem je pokládal za drzost.“ O dva dny dříve (25. června) se přitom prezident s Michalem Šmardou setkal na Vysočině, schůzku ale ani jeden z nich neokomentoval. Pro Právo pak 26. června řekl zdroj blízký špičkám ČSSD: „Prezident nesouhlasí se jmenováním Šmardy. Na postu by chtěl ponechat Staňka.“

K situaci se Miloš Zeman vyjádřil také v pořadu Týden s prezidentem (16:54 - 18:31) publikovaném dne 27. června 2019: „Ano, byl mně předložen návrh na výměnu docenta Staňka, ministra kultury, panem Šmardou za ministra kultury. Nu, i když formálně tento návrh předkládá premiér, tak všichni víme, že ho inicioval Jan Hamáček, jako kdyby neměl jiné starosti, ale dobře. Nu, a jak víte, Václav Havel říkával, že prezident není automat na podpisy. To znamená, i já mám právo se zamyslet a vyjádřit i případné pochybnosti, o kterých budu s Janem Hamáčkem ještě mluvit. Těch pochybností je několik. Celkem ta nejmenší z nich je, že Antonín Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má gymnázium, ale prosím, i středoškoláci mohou dělat ministra kultury. Silnější důvod už je, že zatímco pan Staněk byl primátorem Olomouce, a tedy protože Olomouc je velmi kulturní město, zná dobře kulturní problematiku, no tak pan Šmarda se kulturou v životě nezabýval (...)“

Andrej Babiš a Miloš Zeman se 11. července setkali na Hradě. „Vysvětlil jsem panu prezidentovi, že máme koaliční smlouvu, podle které jsem postupoval. Pan prezident má svůj názor na roli pana Staňka a má svůj názor na pana Šmardu, kterého nepovažuje za ideálního kandidáta na tento post,” popsal jednání Babiš.

Po schůzce v Lánech 24. července Andrej Babiš na svém Twitteru publikoval tento tweet:

Prezident vyjádřil své pochybnosti o jmenování Michala Šmardy ministrem kultury, definitivně ale neřekl, že Michala Šmardu nejmenuje. O tom, kdo nastoupí po Antonínu Staňkovi, by měl promluvit v polovině srpna.

Premiér Andrej Babiš ve svém výroku mluví o kauze odvolání ministra kultury Staňka. Jeho odvolání navrhl Babiš již 31. května 2019. Prezident Zeman nedávno prohlásil, že ministra Staňka odvolá ke konci července 2019, tedy dva měsíce od obdržení návrhu premiéra.

Dle čl. 74 https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-1#cl74">Ústavy platí, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Je tedy pravda, že Ústava v tomto případě nezmiňuje žádnou exaktní lhůtu, kterou je nutno dodržet v případě odvolání člena vlády na žádost premiéra.

Ústavní právníci se však shodují, že absence explicitně vyjádřené lhůty neznamená, že by prezident žádnou lhůtou vázán nebyl. Prezident by prý měl jednat bez zbytečného odkladu, tzn. že „cokoli přesahuje odklad, který je nezbytný pro provedení toho úkonu, je odklad zbytečný, a to jest nepřijatelný.“ Jan Wintr označil počínání prezidenta za „protiústavní a bezprecedentní (...) hrubé porušování Ústavy“. Profesor Kysela pak uvádí, že prezidentovým konáním byly jasně naplněny podmínky pro podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy.

Obdobný názor sdílí i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle něhož „absolutním pánem vlády je premiér a premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje a koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní". Dle něj pak prezidentova nečinnost „není v souladu s ústavním pořádkem“.

Za zbytečné označuje (čas 2:50) toto dvouměsíční prodlení také ústavní právník Aleš Gerloch, který se v jiných případech za prezidentův výklad Ústavy postavil. (Podpořil například názor, že prezident nemusí jmenovat člena vlády, pokud své rozhodnutí zdůvodní.)

Že má prezident jednat v případě chybějící lhůty bez zbytečného odkladu, judikoval ve svém nálezu Pl.ÚS 29/09 (body 116 - 119) i Ústavní soud, a to v souvislosti s (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky.

Otálení s odvoláním ministra Staňka je dokonce součástí ústavní žaloby na prezidenta republiky, která byla nedávno schválena Senátem.

Dne 31. července se v dopoledních hodinách setkali dle plánu na ministerstvu kultury odstupující ministr Antonín Staněk a premiér Andrej Babiš. Po poradě na tiskové konferenci potvrdil ministr Staněk svůj odchod z čela ministerstva a informoval, že do vyřešení jeho řádného zástupu bude vedením úřadu dočasně pověřen náměstek René Schreier.

Vláda ČR oficiálně explicitně neuvádí, že bude mít od 1. srpna 2019 dovolenou. Vyplývá to však z vyjádření premiéra, vicepremiérky i šéfky komunikace Úřadu vlády; kabinet skutečně zasedne znovu až 26. srpna 2019. Z tiskové zprávy vyplývá, že 30. července 2019 proběhla poslední schůze před prázdninami. Podle vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše se tak stane, což potvrzují i slova vicepremiérky Aleny Schillerové z tiskové konference po jednání vlády 30. července 2019. Ministři mají volno až do 15. srpna, vláda se však opět sejde až 26. srpna 2019, jak potvrdila i Vanesa Šandová z odboru komunikace Úřadu vlády. Premiéra bude po dobu jeho nepřítomnosti zastupovat vicepremiérka Alena Schillerová.

Veřejně dostupné podklady k vládním jednáním nikde jmenovitě neuvádějí účast členů vlády. Ve sledovaných třech posledních jednáních vlády je u jednotlivých předkládaných bodů projednávaného programu vždy zmíněn jen ministr kultury, ne jeho zástup (pro příklad bod 13 strana 3 programu schůze vlády).

O zástupu ministra Staňka při jednáních vlády, který měla zastat Kateřina Kalistová, mluvil jen premiér Andrej Babiš. Dne 31. července při svém odstoupení jmenoval ministr Antonín Staněk dočasným zástupcem svého ekonomického náměstka Reného Schreiera.

V době vlády Mirka Topolánka došlo k zatím nejdelšímu „bezvládí“ na ministerstvu ČR, když byl bývalý lídr KDU-ČSL Jiří Čunek 13. listopadu 2007 odvolán. Ministerstvo pro místní rozvoj bylo až do 2. dubna 2008, kdy se Čunek svého úřadu znovu ujal, spravováno náměstky, nejprve Milanem Půčkem a následně Jiřím Vačkářem.

Dalším případem, kdy některé z ministerstev řídila pověřená osoba nedisponující jiným ministerským postem, byla situace ohledně Zdeňka Nováka (24. 7. 2005 - 17. 8. 2005), která se shodou okolností týkala rovněž ministerstva kultury. Na rozdíl od dění okolo Jiřího Čunka a Antonína Staňka byl však nástup Zdeňka Nováka zapříčiněn úmrtím ministra Pavla Dostála.

Je tedy pravda, že situace, kdy ministerstvo nebylo řízeno ministrem, v minulosti nastala vícekrát, konkrétně dvakrát.

Podle původního plánu měl Miloš Zeman trávit několikadenní dovolenou na své chatě v Novém Veselí na přelomu června a července. Svou dovolenou však musel předčasně přerušit již v neděli 30. června z důvodu žádosti politiků o schůzku, na níž měla být řešena krize na ministerstvu kultury. Prezident si zbytek své dovolené vybere od 1. srpna, kdy má v plánu odpočívat v Lánech. Není tedy pravda, že by svou dovolenou již dvakrát přerušil.

Že prezident Zeman má na věc názor, považujeme za samozřejmost. Prezident například poukazuje na nedostatek kvalifikace kandidáta Šmardy:

„Mohu ty důvody říct od méně důležitého k důležitějším. Méně důležitý je, že pan Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má maturitu. Důležitější důvod je, že jako primátor Olomouce se pan Staněk samozřejmě zabýval kulturou, protože Olomouc je kulturní město. Zatímco pan Šmarda se s kulturou nikdy neseznámil. Nu, teď přijde třetí, možná nejdůležitější důvod. Pan Hamáček pana Staňka podporoval až do doby, než pan Staněk vyhodil pana Fajta (bývalého šéfa Národní galerie Praha - pozn. red.) za to, že si pan Fajt sám se sebou podepsal smlouvu na jeden milion korun. To je taková běžná praxe, kdo by o tom pochyboval? V tomto okamžiku pan Hamáček změnil názor a snažil se pana Staňka zbavit.“

Prezident Miloš Zeman dostál svého slibu (video 0:24) a 29. července odvolal (s platností od 31. července) ministra kultury Antonína Staňka.

Vzhledem k tomu, že prezident hodlá rozhodnout o jeho nástupci až v polovině srpna, povede ministerstvo dočasně náměstek René Schreier.

Sudetoněmecký krajanský spolek sdružuje sudetské Němce a jejich potomky a hájí jejich práva. Donedávna měl skutečně ve svých stanovách zmínku o snaze získat zpět majetek, který byl sudetským Němcům odebrán na základě tzv. Benešových dekretů. Konkrétně bylo uvedeno, že „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“.

V roce 2016 však spolek tuto zmínku ze svých stanov vypustil. Pokus vypustit daná ustanovení proběhl již v roce 2015, tuto změnu však zneplatnil německý soud, a to kvůli nedostatečnému času na vypořádání připomínek jednotlivých regionálních organizací. O změnu stanov se významně zasadil současný předseda spolku Bernd Posselt, pro Český rozhlas mimo jiné uvedl: „Nemůžete přece vyhodit miliony lidí z jejich domů, připravit je o vlast a majetek a pak si myslet, že nad tím jen mávnou rukou. Dnes jsou realisté a vědí, že to, v co po druhé světové válce doufali – že se za několik let opět vrátí domů – není vůbec možné. Proto je namístě, abychom hledali moderní, evropské formulace.“

Nutno však zmínit, že ač změnu stanov schválila velká většina předsednictva spolku, ne všichni členové se změnou souhlasí. Odpor některých organizací k této změně byl i důvodem pro zneplatnění změny stanov v roce 2015.

Že by se sjezd spolku mohl konat na území České republiky pak zaznělo např. v červnu 2019 na sjezdu spolku v německém Řezně.

Tzv. Benešovy dekrety měly za cíl dočasně upravit československé státní zřízení, a to z důvodu nezasedání řádného parlamentu. Po druhé světové válce však byly dekrety ratifikovány parlamentem, a staly se tak definitivně součástí československého právního řádu. Jeden z těchto dekretů např. stanovil, že Němci a Maďaři, kteří nabyli německého či maďarského občanství, pozbývají občanství československé. Právě to bylo základním impulsem pro jejich tzv. divoký odsun. Dalším dekretem byl těmto osobám zkonfiskován majetek. Dekrety se netýkaly nacistických obětí ani osob bojujících proti nacismu.

Podle právního historika Jana Kuklíka je třeba rozlišovat dekrety samotné od reálného chování některých Čechů při organizaci odsunu Němců a Maďarů. Dekrety podle něj nebyly podkladem pro žádné násilnosti.

Návrh, aby se sudetoněmecký sněm konal v Česku, pronesl německý ministr vnitra. Marek Výborný se k němu vyjádřil pro Právo: „Naopak symbolicky bych to vnímal jako tečku za vzájemnými křivdami, které se staly. A také viditelný symbol, že pro jakoukoli podobu nacionalismu není v Evropě 21. století místo“.

Marek Výborný se k uskutečnění sudetoněmeckého sjezdu dále vyjádřil pouze v ověřovaném rozhovoru pro Právo. Je pravda, že poslanec Výborný nikdy aktivně neusiloval o uskutečnění sjezdu v České republice a jeho verbální podpora byla reakcí na novinářský dotaz. Přesto však jeho slova v zásadě jsou podporou této myšlenky, byť míra explicitnosti této podpory může být předmětem diskuze.