Přehled ověřených výroků

Výrok se týká stanoviska vlády k novele stavebního zákona, kterou navrhla skupina poslanců, mezi nimiž je i poslanec SPD Podal (.pdf).

Vláda k tomuto návrhu zaujala, jak říká Okamura, neutrální stanovisko. Vytýká novele řadu bodů. Nekoncepčnost návrhu je pouze jednou z uvedených námitek (v bodech 1, 3 a 7). Vedle toho vláda upozorňuje například na kolizi navrhovaného znění s platnou legislativou (bod 9), na omezení práv vlastníků vodních děl (bod 8) nebo na vyjmutí některých stavebních záměrů z povinnosti doložit stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny (bod 4).

Okamura tedy ve svém výroku uvádí z mnoha námitek vlády jen jednu - nekoncepčnost. Dopouští se tak určitého zjednodušení. Výrok hodnotíme přesto jako pravdivý, protože z textu plyne, že nekoncepčnost je důležitým důvodem pro stanovisko, které vláda zaujala.

Žebříček zemí z hlediska uživatelské přívětivosti procesu stavebního povolení sestavuje Světová banka (SB) v rámci šetření Doing Business. V rámci šetření bylo zkoumáno 190 zemí, avšak v oblasti stavebního řízení byla data dostupná jen u 185 zemí. Navíc bylo analýze podrobeno také 22 významných jádrových oblasti ve vybraných ekonomikách, jako například Osaka a Tokio v Japonsku nebo Los Angeles v USA. V poslední řadě byla také zveřejněna souhrnná data pro 7 globálních regionů.

SB zaznamenává na modelovém příkladu stavby skladu všechny kroky, které je nutné splnit pro zisk stavebního povolení, a hodnotí je podle času a finančních nákladů nutných na vyřešení každého jednotlivého kroku. Jako jednotlivý krok/procedura se v šetření SB počítá jakákoliv interakce společnosti budující sklad a jejích zaměstnavatelů se třetími stranami (např. s notáři, vládními agenturami, katastrálním úřadem, poskytovateli sítí apod.) Zahrnuty jsou všechny zákonem vyžadované kroky, včetně nepovinných kroků. V šetření SB se však počítá pouze s legislativou určenou pro stavbu skladů, nikoliv rezidenčních staveb.

Kroky nutné k získání stavebního povolení ve studii SB zahrnovaly například: zajišťování všech plánů a studií potřebných pro architekty a inženýry k návrhu stavby (testy půdy, mapy lokací, topografické studie atp.) Dále získávání a odevzdávání všech dokumentací ke stavbě odpovědným úřadům (stavební plány, urbanistické certifikáty atp.), najmutí externích dozorců, inženýrů nebo inspektorů. Zahrnuto bylo i obdržení nutných licencí, povolení, certifikací, kolaudací. V poslední řadě jsou zahrnuty i procedury nutné pro zajištění vodovodní přípojky a kanalizace či procesy pro registraci skladu po dokončení stavby, aby mohl sloužit jako ručení při hypotéce nebo aby mohl být převeden do vlastnictví třetí osoby.

Do celkového skóre je pak kromě naplnění kroků k získání stavebního povolení započítáván i tzv. index kontroly kvality, který se skládá z proměnných jako jsou regulace kvality staveb, spolehlivost kontroly kvality a bezpečnostních mechanismů, způsoby pojištění a zpětného ručení za kvalitu stavby či požadavky na profesionální certifikaci.

Data byla sbírána metodou dotazníkového šetření. Respondenti byli odborníci v udělování stavebních licencí jako architekti, stavební inženýři, specializovaní právníci, stavební firmy, poskytovatelé veřejných služeb a veřejní činitelé zapojení do stavebního řízení.

Celkové skóre a pořadí zemí v průběhu stavebního řízení je výsledkem aritmetického průměru výsledků čtyř samostatných indikátorů. Těmito indikátory jsou:

1. Počet dní nutných pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu
2. Počet všech vyřízených kroků nutných k získání finální dokumentace
3. Finanční náklady nutné pro vyřízení všech kroků ke stavbě skladu jako % celkové ceny skladu
4. Kvalita regulací staveb a jejich implementace

Z hlediska celkového skóre v uživatelské přívětivosti stavebního řízení za rok 2018 se Česká republika v žebříčku SB umístila na 156. příčce se skóre 56,20. V České republice bylo naměřeno 21 kroků nutných k získání stavebního povolení a celkový čas nutný k získání stavebního povolení byl 246 dní. Percentil nákladů na formální kroky z celkové ceny skladu byl naměřen 0,2 % a v indexu kontroly kvality získala česká republika 8 bodů z 15.

ČR byla na 127. příčce podle zprávy vydané roku 2017. Novější data však řadí ČR až na 156. příčku.

Vzhledem k tomu, že jedno funkční období poslanců, a tím i vlády z nich složené, trvá čtyři roky (Ústava ČR, čl. 16, 67 a 68), není stávající vláda ani v polovině svého standardního volebního období. Počítat minulou vládu Bohuslava Sobotky k té stávající je pak zavádějící, byla sice ve složení ANO a ČSSD, v této koaliční vládě však byla ještě KDU-ČSL; v Poslanecké sněmovně pak měla většinu bez podpory KSČM a zásadní změny proběhly i na personální úrovni (například výměna na postu premiéra).

Po říjnových volbách 2017 navíc nastala patová situace, kdy se Andrej Babiš nedokázal dohodnout s žádnou stranou na vládní spolupráci a prezident Miloš Zeman nakonec v prosinci jmenoval menšinovou vládu hnutí ANO. Ta byla u moci až do června 2018, kdy získala důvěru druhá vláda v čele s Andrejem Babišem.

Předseda Filip dle webu KSČM navštívil v polovině ledna 2019 Čínu, kde se setkal mj. s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Wang Dongmingem. Kdy byla návštěva předsedy českých komunistů v Číně dohodnuta, však z veřejně dostupných zdrojů české ani čínské strany neplyne.

Pracovnice Sekretariátu místopředsedy Poslanecké sněmovny Kateřina Nováková odpověděla na náš mail, že návštěva Vojtěcha Filipa v Číně nebyla oficiální „parlamentní zahraniční cestou, a tedy nepodléhala schválení orgánů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR“.

Podle serveru Neovlivni.cz „vyráží Filip do Číny na vlastní pěst“.

Podle webu KSČM se v Číně jednalo o mezistátních a mezistranických záležitostech, přesto nemůžeme s jistotou potvrdit, že se jednalo o „stranickou cestu“.

Vzhledem k nedostatku informací hodnotíme Filipův výrok jako neověřitelný.

Podle oficiální webové stránky KSČM navštívil Vojtěch Filip Čínu ve dnech 14.–17. ledna 2019. Setkal se mimo jiné s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců, s předsedou Všečínské federace odborů Wang Dongmingem a náměstkem ministra Mezinárodního oddělení ÚV KS Číny Guo Yezhou. Předmětem jejich jednání bylo posouzení aktuálního stavu mezistranických styků mezi KSČM a KS Číny a jejich další rozvoj a např. aktuální stav mezistátních vztahů mezi Českou republikou a Čínou.

V průběhu návštěvy Číny se Filip 16. ledna v provincii Sečuan ve městě Chengdu setkal s 1. tajemníkem této provincie, kterým je Peng Qinghua. Ve zprávě, která byla zveřejněna na oficiální webové stránce Komunistické strany Číny, je Filip titulován jako první předseda KSČM a místopředseda PSP ČR. Politici na této schůzce projednávali, jak pokračují práce na vývoji společného česko-čínského dopravního letadla a otevření nového leteckého spojení mezi Prahou a čínským městem Shen Zhen.

Pro upřesnění dodejme, že oficiální web Komunistické strany Číny je dostupný v dané verzi pouze v čínštině, proto je alespoň pro nedokonalou úroveň porozumění využit automatický překlad prohlížeče Chrome. Podstatné je, že tiskové zprávy na daném webu jsou po čase mazány. Proto nejsme schopni dohledat zprávu o setkání Filipa s jeho čínským protějškem a potvrdit či vyvrátit tvrzení o titulování Filipa v čínském parlamentu.

Nelze tedy tvrdit, že Filip vystupoval jako místopředseda PSP ČR pouze u svého partnera Wang Dongminga. Není však jisté ani to, že byl Filip u Dongminga skutečně titulován jako místopředseda Sněmovny.

Předseda Filip dle webu KSČM navštívil v polovině ledna 2019 Čínu, kde se setkal mj. s místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Wang Dongmingem. Jakým způsobem byla návštěva předsedy českých komunistů v Číně dohodnuta však z veřejně dostupných zdrojů české ani čínské strany neplyne.

Web Čínské komunistické strany informuje pouze o setkání Filipa s prvním tajemníkem provincie Sečuan Pengem Qinghua. Pro upřesnění dodejme, že oficiální web Komunistické strany Číny je dostupný v dané verzi pouze v čínštině, proto byl alespoň pro nedokonalou úroveň porozumění využit automatický překladač prohlížeče Chrome. Podstatné také je, že jsou tiskové zprávy na daném webu po čase mazány. Proto nejsme schopni dohledat zprávu o setkání Filipa s jeho čínským protějškem Dongmingem.

Z veřejně dostupných informací tedy nelze výrok fakticky ověřit.

Vojtěch Filip ještě před odletem do Číny telefonicky vystoupil ve studiu České televize (čas 7:07) a zpochybnil Varování (.pdf) před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE, které vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

DRAHOŇOVSKÝ: „Rozumím, tak když tedy Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost říká: používání prostředků společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu, tak to není pravda?“

FILIP: „Já jsem přesvědčen, že to pravda není, že to je postoj úředníka České republiky, který je ve vysoké funkci v Národním úřadu pro kybernetickou bezpečnost, který stojí na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

DRAHOŇOVSKÝ: „Já se přiznám, pane předsedo, že nerozumím tomu, proč by měl předseda NÚKIBu stát na jedné straně konkurenčního boje. (...)“

FILIP: „Prohlásil to vůči jedné firmě.“

DRAHOŇOVSKÝ: „No, protože mají důkazy o tom, že tomu tak je.“

FILIP: „Ale já ty důkazy musím zpochybnit, protože přeci to je technické zařízení, a to zařízení se nějak využívá a my přeci snad umíme dát naše techniky, kteří potom spravují bezpečnostní síť toho nebo onoho úřadu. Já jsem přeci nebyl ten, který tady horoval pro privatizaci (...)."

Společnost Huawei se podle dat International Data Corporation (IDC) stala ve druhém kvartálu roku 2018 druhým největším prodejcem mobilních telefonů na světě. Měřítkem žebříčku IDC je celkový počet prodaných jednotek a celkový podíl na trhu s mobilními telefony. V prvním kvartálu roku 2018 byla společnost Huawei s celkovým podílem 11,8 % na třetím místě za společnostmi Apple (15,7 %) a Samsung (23,5 %). Ve druhém čtvrtletí roku 2018 společnost Huawei prodala 54 milionů zařízení a celkový podíl firmy na trhu vzrostl na 15,9 %. Ve třetím kvartálu roku 2018 si společnost Huawei druhou pozici udržela s celkovým podílem 14,6 %.

Druhé místo společnosti Huawei se však váže pouze k podílu na trhu s mobilními telefony. Magazín Fortune například nabízí žebříček Global 500 největších společností roku 2018 podle celkového ročního zisku. V tomto žebříčku je Huawei až na 72. příčce a mezi technologickými společnostmi je Huawei na sedmém místě, mj. za společnostmi Apple a Samsung. Vyjádření poslance Filipa (KSČM) je tedy zavádějící.

Pro zavedení technologie 5G je třeba provést současně dva kroky a to zavedení 5G infrastruktury a instalování 5G čipů do mobilních telefonů a dalších zařízení, které se na 5G síť mají připojit. U infrastruktury jsou dle Reuters třemi hlavními hráči společnosti Nokia, Sony Ericsson a Huawei. Dominantní pozici v čipech do koncových zařízení má americká společnost Qualcomm. Tato společnost úspěšně patentuje technologie, které odpovídají mezinárodním standardům. Tyto standardy jsou definovány pro to, aby různé telefony fungovaly v různých sítích. Qualcomm tak může díky vlastnictví těchto patentů prodávat návrhy čipů a má dominantní pozici nad dalšími výrobci mobilních čipů, jako jsou např. Huawei (a jeho dceřiná společnost HiSillicon) nebo Samsung Electronics.

Technologickým náskokem Huawei oproti konkurenci se také v kontextu současné skepse vůči jejím produktům hájí zástupce předsedy společnosti, Ken Hu. Hu se 18. prosince 2018 pro CNN vyslovil, že Huawei má oproti konkurenci náskok 12 až 18 měsíců. Konkrétní důkazy technologického náskoku jsou však neověřitelné.

Pro kontext však dodáváme, že Čína má oproti Spojeným státům náskok v rychlosti budování G infrastruktury. Podle zprávy analytické společnosti Deloitte z roku 2018 je včasné zavedení 5G sítě zásadní pro další ekonomický vývoj států. Ekonomická konkurenční výhoda získaná včasným zavedením 5G sítě může dle studie společnosti Deloitte pro dané státy trvat až 10 let (.pdf, str. 2). Právě z hlediska zavádění sítě 5G je Čína oproti USA ve vedoucí pozici. Měřítkem je počet 5G vysílačů na 10 čtverečních mil. V USA je tak 0,4 vysílače na 10 čtverečních mil oproti 5,3 vysílačům na 10 čtverečních mil v Číně. Nejrozvinutější síť má však v současnosti Japonsko s 15,2 vysílači na 10 čtverečních mil (tamtéž, str. 5). Zároveň je mezi USA a Čínou diametrálně odlišná rychlost výstavby nové 5G sítě. V roce 2017 společnost China Tower vystavěla v průměru 460 vysílačů za den. Za tři měsíce roku 2017 tak China Tower postavila v Číně více vysílačů než bylo vystavěno v celých USA mezi lety 2015-2017 (tamtéž, str. 7).

Můžeme tedy shrnout, že ačkoli Čína před USA vede co do tvorby infrastruktury, pro účinnost sítě 5G je nutno použít mobily s čipy pro danou síť určenými. Jak je zmíněno výše, technologii vyspělých čipů dominuje americká společnost Qualcomm a je proto zavádějící tvrdit, že Huawei "je dál než kolegové z USA".

Společnost T-Mobile Czech Republic, a. s. uzavřela se společností Huawei již v roce 2013 smlouvu o vybudování infrastruktury pro mobilní síť LTE.

Akciová společnost T-Mobile Czech Republic má jediného akcionáře, kterým je Deutsche Telekom Europe B.V. se sídlem v Maastrichtu v Nizozemsku. Obsah nizozemského obchodního rejstříku je placený, nicméně ze stránek Deutsche Telekom plyne, že přímo či nepřímo je Deutsche Telekom stoprocentním vlastníkem T-Mobile Czech Republic. Co se týče vlastnické struktury Deutsche Telekom, ten má 68,1 % akcií ve volném oběhu, přičemž 19 % z těchto akcií je ve vlastnictví německých subjektů. Zbývajících 31,9 % akcií vlastní Spolková republika Německo (14,5 %) a německá bankovní skupina KfW (17,4 %). Celkový podíl německých vlastníků Deutsche Telekom je tak přibližně 45 %.

Pokud mluvíme o zaměstnancích společnosti, v Německu jich pracuje téměř 47 % ze všech pracovníků Deutsche Telekom. Pro srovnání ve zbylých státech EU pracuje čtvrtina zaměstnanců Telekomu a v Severní Americe lehce přes pětinu. Společnost sídlí v německém Bonnu.

Ač nejsou výše zmíněná čísla absolutně většinová, je možné přijmout interpretaci předsedy Filipa, že Deutsche Telekom nevlastní nikdo v České republice, ale většinově (ne absolutně) Němci.

Na rozdíl od jiných států se Německo k 22. lednu 2018 nepřipojilo k opatření, které by zabránilo společnosti Huawei v budování síťové infrastruktury. Německé ministerstvo průmyslu a energetiky pouze vydalo prohlášení, podle kterého je otázka bezpečnosti sítí nové generace pro Spolkovou vládu velmi relevantní. Tímto prohlášením se bude řídit při výstavbě nových sítí. Německá vláda tak prozatím nedosáhla jednotného postoje, není však vyloučeno, že se firma Huawei nebude podílet na budování mobilní sítě páté generace (5G).

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost vydal 17. prosince 2018 zprávu (.pdf, str.1), která zní:

„Použití technických nebo programových prostředků následujících společností, včetně jejich dceřiných společností, představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti: Huawei Technologies Co., Ltd., Šen-Čen, Čínská lidová republika.“

Z tohoto varování vyplývá, že se jedná jak o hardware, tak i software společnosti Huawei.

Podle bodu 7 (.pdf, str.2) je odůvodněním např.:
„Technické a programové prostředky uvedených společností jsou dodávány do informačních a komunikačních systémů, které mají či mohou mít z hlediska bezpečnosti státu strategický význam. Narušení bezpečnosti informací, tedy narušení dostupnosti, integrity nebo důvěrnosti informací v takových informačních a komunikačních systémech může mít zásadní dopad na bezpečnost České republiky a její zájmy.“