Přehled ověřených výroků

Neověřitelné
Z dostupných statistik lze vyčíst pouze to, kolik dřeva bylo vytěženo kvůli živelným katastrofám a škůdcům celkově. Konkrétnější důvody nejsou specifikovány.

V České republice způsobují (.pdf, s. 2) hmyzí škůdci každoročně poškození desítek tisíc hektarů lesů. V důsledku jejich napadení je nutno předčasně vytěžit stovky tisíc metrů krychlových dřeva. Ročně je to kolem 10 % celkového objemu vytěženého dřeva. Tento podíl postupně narůstá.

Je také pravda, že na les působí více škodlivých vlivů. Dělí se na abiotické vlivy (neživé faktory, jako je vítr), biotické činitele (to jsou právě hmyz, zvěř, brouci) a antropogenní vlivy (vzniklé působením člověka).

Podle statistik bylo za rok 2017 (.pdf) nahodile vytěženo 4,3 milionu kubíků kvůli živelním katastrofám, do této kategorie spadá např. uschnutí. Pro srovnání - v roce 2016 se jednalo o 2,6 milionu m3. Kvůli hmyzu bylo pak vytěženo 5,9 milionu m3.

Podle serveru Silvarium.cz se české lesy opravdu se suchem potýkají. Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Jiří Groda uvedl, že právě kvůli přetrvávajícímu suchu nemají jehličnany dostatek vody, aby tvořily pryskyřici, která kůrovce hubí. Tento problém prý mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá kůrovec, houba václavka nebo v konečném důsledku vichřice, která stromy napadené kůrovcem poničí. Ve statistikách se nám však nepodařilo jednotlivé vlivy a jejich kombinaci přesně dohledat.

Pravda
Ministerstvo zemědělství představilo novou strategii pro boj s kůrovcem, jejíž součástí je rozdělení území ČR do tří zón podle stupně napadení kůrovcem. V nejhůře zasažených oblastech tak mají vlastníci lesů dostat výjimku z protikůrovcových opatření, např. odložení těžby.

Ministr zemědělství Miroslav Toman představil 14. prosince novou strategii (.ppt) ministerstva pro boj s kůrovcem v roce 2019. Součástí strategie je i rozdělení území ČR na tři zóny podle stupně napadení lesních porostů a reálných možností na jejich záchranu (s. 6).

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Podle ministerstva to majitelům uvolní síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele (.doc) lesního zákona, která by podle ministerstva mohla začít platit v prvních měsících roku 2019. Návrh novely zákona však zatím nebyl zaslán Poslanecké sněmovně k projednání.

Pravda
Neplánovaná těžba dřeva kvůli napadení hmyzem se v posledních letech zvyšuje. Odhady pro rok 2018 opravdu udávají vytěžených 10 milionů metrů krychlových.

Český statistický úřad sice ještě nezveřejnil statistiky těžby dřeva za rok 2018, máme však k dispozici odhady. Silvarium cituje informace Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivectví, podle něhož jsou v letošním roce očekávány těžby v rozsahu 10 milionů m3. Celkový objem napadeného dřeva by mohl dosahovat 15–20 milionů kubických metrů.

Tato čísla opravdu znamenají nárůst těžby, k němuž jinak dochází už několik posledních let. Za rok 2017 se kvůli hmyzu vytěžilo 5,9 milionu m3 dřeva. Pro srovnání v roce 2016 to bylo 4,4 milionu m3, v roce 2015 pak 2, 3 milionu m3 a v roce 2014 potom 1,1 milionu m3.

Dodejme, že statistiky ČSÚ neuvádějí, jaký podíl z těchto čísel má na svědomí kůrovec, nicméně nárůst počtu škůdců mají na svědomí právě tito brouci.

Nepravda
Informace o rozsahu kůrovcové hrozby měla vláda již dříve. Svědčí o tom mj. vládní pověření exministra Jurečky o součinnost v řešení tématu s dalšími ministerstvy v září 2017. Krajské kůrovcové štáby byly založeny na přelomu června a července 2018.

Jiří Milek figuroval na pozici ministra zemědělství v první Babišově vládě v období od 13. prosince 2017. Od 24. ledna 2018 do 27. června 2018 zastával stejnou pozici v demisi.

Téma kůrovcové kalamity se začalo intenzivně řešit v květnu 2018, kdy Milek ještě působil jako ministr zemědělství v demisi. Ke kalamitě Milek prohlásil, že je třeba vyhlásit nouzový stav. V květnu 2018 pak odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda kvůli zanedbanému postupu. Mimo to Milek také podepsal novelu vyhlášky o ochraně lesů.

Dále se Milek vyjádřil, že je třeba větší součinnosti s Ministerstvem dopravy, co se týče převozu vytěženého dřeva po železnici. Ministerstvo průmyslu a obchodu by pak mělo regulovat trh se dřevem a Ministerstvo vnitra by přispělo nasazením techniky od hasičů. V poslední řadě navrhl Milek součinnost s Ministerstvem zahraničních věcí ohledně navýšení počtu zahraničních pracovníků.

Za Milkova působení bylo při společném jednání s Richardem Brabcem a Asociací krajů ČR konaném 21. června 2018 rozhodnuto o zřízení krajských kalamitních štábů. Krajské kalamitní štáby mají za úkol zajistit zrychlení spolupráce mezi resorty a kraji, dále by měly například spolupracovat s obcemi s rozšířenou působností.

Součinnost s ministerstvy a navýšení počtu zahraničních pracovníků už ale v minulosti řešil Milkův předchůdce Marian Jurečka. Ten působil jako ministr zemědělství v Sobotkově vládě od 29. ledna 2014 a od 5. do 13. prosince 2017 jako ministr v demisi.

Již v březnu 2016 se objevila vyjádření lesníků, kteří prorokovali masivní kůrovcovou kalamitu. K tématu se tehdy pro iRozhlas.cz vyjádřil tehdejší náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář: „Očekáváme kůrovcovou degradaci až třikrát horší než v loňském roce. Vlastníkům a zpracovatelům nabídneme určitou možnost a připravíme dotační titul, který by pomohl trhu s dřívím v případě, že dříví bude na trhu více než v loňském roce.“

O 50% nárůstu těžby dřeva v důsledku hmyzí kalamity pak Ministerstvo zemědělství, ještě pod vedením Mariana Jurečky, informovalo například v tiskové zprávě ze 7. listopadu 2017. Zde informovalo také o vydání nařízení, na základě kterého byli vlastníci lesů povinni odstranit dřevo napadené kůrovcem do března 2018. Zároveň nařízení ministerstva zavedlo zákaz těžby dřeva nenapadeného kůrovcem, nebo nepostihnutého větrnou kalamitou.

Jurečka také pro iRozhlas.cz 5. června 2018 uvedl, že se pokoušel o součinnost na vládě s ministerstvy vnitra, dopravy a obchodu, ale s žádostí o spolupráci nebyl úspěšný. Andrej Babiš dle serveru iRozhlas.cz uvedl, že Jurečka byl vyjednáním součinnosti mezi ministerstvy na vládě přímo pověřen v září roku 2017.

Co se týká navýšení pracovních sil, ministru Jurečkovi se podle mediálních zpráv podařilo uvolnit 1 500 pracovních víz pro zahraniční pracovníky v zemědělství, ačkoli původně bylo zástupci Agrární komory požadováno až 15 tisíc nových lidí. Ze zpráv však jednoznačně neplyne, že by bylo záměrem dosáhnout přílivu pracovních sil z důvodu kůrovcové kalamity, naopak současný ministr zemědělství Toman volá po dalších 6 000 pracovnících na těžbu dřeva. O tom, že by mělo dojít k navýšení pracovních stavů o pracovníky ze zahraničí, hovořil také Jurečkův nástupce Milek.

Pro Seznam zprávy pak Jurečka uvedl, že v rámci kůrovcové kalamity podnikal v ministerské funkci kromě navýšení pracovních sil pro těžbu dřeva i další nezbytné kroky. Zaúkoloval Lesy ČR těžbou napadených stromů, zajistil hustější rozmístění feromonových lapáků, informační portál pro soukromé i obecní vlastníky lesů a apeloval na Ministerstvo dopravy, kde žádal o vyšší počet železničních vagonů na transport dřeva (video, čas 0:55-1:56).

Zavádějící
Navržené řešení komisaře Oettingera se skládá z více požadavků, vláda se však do této chvíle snažila vyhovět jen jednomu z nich. Současně není jisté, že i tento dílčí krok bude mít deklarovaný význam.

Ministr Brabec mluví o neveřejném dopisu evropského komisaře Oettingera, ve kterém komisař nabízí Andreji Babišovi několik řešení, jak vyřešit střet zájmů. Znění tohoto dopisu částečně zveřejnil server Respekt.cz.

První možností, jak zabránit dle dopisu střetu zájmů, je vytvořit tzv. slepý trust, tedy v podstatě svěřenecký fond, o jehož činnosti by Andrej Babiš ani jeho rodina neměli žádné informace, a nemohli by tedy zjistit, jaké dopady na svěřenecký fond mají politická rozhodnutí Andreje Babiše.

Druhým navrhovaným řešením je úplné odstřihnutí holdingu Agrofert od evropských strukturálních fondů, to by však dle Respektu znamenalo ztrátu několika stovek milionů ročně.

Třetí variantou, na kterou odkazuje i ministr Brabec, je pak zdržet se všech rozhodnutí, které se týkají zájmů Andreje Babiše. Jeden z nutných kroků pro naplnění této varianty je pak dle Respektu i odstoupení Andreje Babiše z Rady pro evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“). Další podmínkou této varianty je pak neúčast na jakémkoliv rozhodování, které by se dotýkalo holdingu Agrofert.

Vláda se o naplnění třetí varianty skutečně snaží, dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda. Návrh zákona (.docx) pak nahrazuje ve větě druhé slovo předseda slovem člen. Nově by tedy předsedou Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy mohl být jakýkoliv člen vlády. Návrh však ještě musí projít celým legislativním procesem v Parlamentu.

Například dle Transparency International uvedený návrh prakticky nic neřeší, především z důvodu, že Rada je jen poradním orgánem (.pdf, str. 1, čl. 1), konečná rozhodnutí pak přijímá až vláda.

Navíc je dle informací Respektu odstoupení z Rady pouze jednou z podmínek třetí varianty, další podmínkou je neúčast Andreje Babiše na jakémkoliv rozhodování, které by se jeho zájmů dotýkalo, a to vláda prozatím nijak neřešila.

Pravda
Evropský parlament schválil rezoluci o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice, ve které vyzval Evropskou komisi k pozastavení dotací pro koncern Agrofert a k prošetření možného střetu zájmů Andreje Babiše.

Evropský parlament schválil 13. prosince 2018 rezoluci "o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice", ve které vyzval Evropskou komisi, aby pozastavila dotace pro společnosti koncernu Agrofert (bod č. 9), prošetřila možný střet zájmů Andreje Babiše (bod č. 8) a získala zpět všechny dotace, které byly protiprávně či neregulérně vyplaceny (bod č. 14). Dále Evropský parlament vyzval Komisi, aby přijala všechna nezbytná a přiměřená opatření k zabránění střetům zájmů v kontextu budoucího vyjednávání o rozpočtu EU (bod č. 16).

Pro rezoluci hlasovalo 434 poslanců, proti 64 a 47 poslanců se hlasování zdrželo.

Pravda
První dohledatelná vyjádření skutečně mluví o tom, že partnerem pro jednání je Evropská komise, nikoliv Evropský parlament. Ministr Brabec pak má pravdu i v tom, že výkonným orgánem je Evropská komise.

Andrej Babiš se k tomuto tématu vyjádřil až 13. prosince 2018, tedy až po jednání Evropského parlamentu, na kterém se projednával právě střet zájmů Andreje Babiše, konkrétně řekl: „Je to vztah mezi Evropskou komisí a jednotlivými ministerstvy. Takže Evropský parlament k tomu může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je mezi Evropskou komisí a českou vládou. Dřívější vyjádření o tom, kdo je pro vládu či Andreje Babiše partnerem v této věci partnerem, jsme nedohledali.

Ministr Brabec má pravdu, že Komise je výkonným orgánem Evropské unie, článek 17 odst. 1 (.pdf, str. 25). Smlouvy o Evropské unii konkrétně uvádí: „Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplat­ňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami... Je to tedy Komise, která rozhoduje o konkrétním využití evropského rozpočtu, o dotačních programech apod.

Evropský parlament je pak, spolu s Radou, legislativním (.pdf, čl. 14, str. 10) orgánem Evropské unie. Dle čl. 51 Jednacího řádu Evropského parlamentu pak může výbor vypracovat nelegislativní zprávu, jejíž součástí je i návrh usnesení, libovolné podněty k usnesení mohou podávat i jednotliví poslanci Evropského parlamentu; tato usnesení, stejně jako v případě usnesení o střetu zájmů v České republice, nemusí být závazná, a tedy mohou být prakticky deklarací.

Nepravda
V debatě o návrhu rezoluce o střetu zájmů Andreje Babiše a o ochraně rozpočtu EU v Evropském parlamentu se vyjádřilo celkem 26 europoslanců. Z nich bylo pouze 14 poslanců z ČR.

Při projednávání návrhu na přijetí rezoluce o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice promluvilo na plénu celkem 26 poslanců, přičemž nezahrnujeme předsedu Evropského parlamentu. Z těchto 26 poslanců bylo 14 českých, zdaleka se tedy nejedná o "drtivou většinu", jak uvádí Richard Brabec.

Z českých europoslanců vystoupili na plénu Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda (všichni KDU-ČSL), Jan Zahradil (ODS), Jiří Payne (Svobodní), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Olga Sehnalová a Miroslav Poche (oba ČSSD), Kateřina Konečná a Jiří Maštálka (oba KSČM), Martina Dlabajová a Pavel Telička (oba zvoleni za ANO) a Dita Charzanová (ANO).

Pravda
Dle Statutu Rady pro ESIF má Rada uvedené kompetence. Navrhovaná změna zákona, schválená vládou dne 17. prosince 2018, skutečně znamená, že Radě bude předsedat člen vlády, nikoli premiér.

Dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

Přednesený návrh (.docx) novely říká: „V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb. a zákona č. 367/2017 Sb., se slovo 'předseda' nahrazuje slovem 'člen'.

Předkládací zpráva novely (.docx) zároveň uvádí, že do doby nabytí platnosti této novely bude dle Statutu Rady jejím předsednictvím pověřen výkonný místopředseda Rady, tedy ministryně pro místní rozvoj.

Současné kompetence Rady vymezuje Statut Rady (.pdf), přijatý vládním usnesením z 27. dubna 2016. Rada je dle tohoto dokumentu poradní orgán vlády ohledně koordinace pomoci poskytované z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Dle čl. 2., bodu 2. části c) Rada „projednává věcné rozhraní a návaznosti mezi programy spolufinancovanými ESI fondy se zaměřením na zajištění synergických efektů“.

Čili slovy ministra Brabce tento orgán opravdu vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.

Nepravda
Nárokové dotace tvoří v zisku holdingu Agrofert významnější část než dotace nenárokové. Není však pravda, že by zemědělské dotace byly pouze nárokové, jak vyplývá z výroku.

Přidělování dotací v oblasti zemědělství je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Dělení dotací na nárokové a nenárokové jsme se dříve věnovali například zde. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, není na peněžní prostředky ze státního rozpočtu nárok. Národní dotace tak nepodléhají právnímu nároku a musí se o ně žádat. Nárokové dotace jsou rozdělovány automaticky dle evropských předpisů z finančních prostředků EU a částečně z prostředků ČR. Čeští zemědělci mohou čerpat dotace ze dvou základních zdrojů.

První možností jsou dotace z evropských dotačních programů. Pod tyto dotace patří tzv. přímé platby, které se řídí pravidly Společné zemědělské politiky EU. Konkrétní metodické podmínky pro nárok na dotace z přímých plateb jsou obsaženy v uvedeném dokumentu (.pdf). Všechny dotace z kategorie přímých plateb jsou nárokové (.pdf, str. 2) a jejich cílem je zajištění tržní rovnováhy a zajištění stability příjmů pro zemědělce. Přímé platby se dále dělí na pět podkategorií:

  1. Jednotná platba na plochu
  2. Platba pro mladé zemědělce
  3. Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (GREENING)
  4. Dobrovolná podpora vázaná na produkci
  5. Přechodná vnitrostátní podpora

Kategorie 1–4 jsou financovány výhradně z prostředků EU (.pdf). Kategorie 5 je financována z národních zdrojů.

Dále k evropským dotačním programům pro zemědělce patří projekt částečně kofinancovaný z rozpočtu ČR, a to Program rozvoje venkova 2014–2020. V tomto programu se rozlišují tzv. osy opatření (.pdf, str. 210), přičemž některé osy zahrnují převážně nenárokové (investiční) dotace (větší část os I., III. a IV.) a jiné zahrnují převážně dotace nárokové (větší část osy II.).

Druhou možností pro české zemědělce je čerpání Národních dotací, které jsou skládány výhradně z národních zdrojů. Tyto dotace jsou nenárokové podle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Národními dotacemi stát „přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru“.

Není tedy pravda, že zemědělské dotace jsou pouze nárokové.

Dle výroční zprávy holdingu Agrofert pro rok 2017 (.pdf, str. 58) získaly firmy patřící do holdingu na nárokových dotacích celkem 1,35 miliardy korun. Nenárokové dotace tvořily 607 milionů korun. Je tedy pravda, že nárokové dotace tvoří u holdingu Agrofert větší část získaných financí než nenárokové dotace. Platilo to pro rok 2017 i pro rok 2016, jak lze vidět ve výroční zprávě pro rok 2017.