Přehled ověřených výroků

Návrh novely obecně závazné vyhlášky č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, v nichž lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, byl skutečně projednán v červnu 2015, a to na 8. zasedání (.pdf, bod 3) Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Schválení návrhu předloženého Radou hl. m. Prahy by zavedlo snížení počtu míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, z původních 313 na navrhovaných 179 (.pdf, str. 65). Na území pěti městských částí by pak došlo k nové nulové toleranci hazardu (.pdf, str. 15).

Dá se soudit, že k bodu skutečně debata proběhla, jelikož diskurs o novele počíná na stránce 65 a končí stranou 106 (.pdf).

Co se týče návrhu zastupitele Nouzy, ve svém projevu (.pdf, str. 83) nezhodnotil nulovou toleranci nijak pozitivně, ale jde podle něj o lepší variantu: „(...) to, co tady dneska předvádíme, je selektivní výběr různých provozoven, a nikdo nebude spokojen. S nulovou tolerancí nebude taky nikdo spokojen, ale věřím tomu, že když se to stane neprodleně, poučíme se rychle. Já poučen jsem, ale zřejmě je potřeba poučit Radu a zastupitele, kteří pro to budou hlasovat (...).“

Nouza následně poněkud krkolomným způsobem navrhl (.pdf, str. 103) hlasování o nulové toleranci provozu loterií a jiných podobných her na území Hl. m. Prahy. Jeho návrh nebyl přijat, přičemž pro hlasovalo 19 zastupitelů, proti 1 a zdrželo se 23.

Zaměříme-li se na volební program Trojkoalice (KDU-ČSL, Zelení a STAN) k volbám do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2014, seznáme, že Trojkoalice se vskutku k prosazení nulové tolerance vůči hazardu zavázala (.pdf, str. 9).

Nakonec lze tedy zhodnotit, že z osmi zastupitelů Trojkoalice (zastupitelé Čižinský, Kolínská, Mirovský, Plamínková, Růžička, Stropnický, Štěpánek, Wolf) hlasovali 4 pro, 3 nehlasovali a 1 se zdržel. Pro hlasovali za Zelené Stropnický a Mirovský. Nehlasovali Štěpánek (přestože byl přítomen, jak plyne ze zápisu) a Kolínská (která mohla být nepřítomna). Zelení tedy nebyli v hlasování jednotní, přestože tento bod měli v programu. Je pravdou, jak Nouzovi oponoval Mirovský, že ani při jejich souhlasu by návrh neprošel a nešlo tedy o realizovatelnou variantu.

Návrh novely obecně závazné vyhlášky č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, v nichž lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, byl projednán v červnu 2015, a to na 8. zasedání (.pdf, bod 3) Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Schválení návrhu předloženého Radou hl. m. Prahy by zavedlo snížení počtu míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, z původních 313 na navrhovaných 179 (.pdf, str 65). Na území pěti městských částí by pak došlo k nové nulové toleranci hazardu (.pdf, str. 15).

Zastupitel Nouza poněkud krkolomným způsobem navrhl (.pdf, str. 103) hlasování o nulové toleranci provozu loterií a jiných podobných her na území Hl. m. Prahy. Jeho návrh nebyl přijat, přičemž pro hlasovalo 19 zastupitelů, proti 1 a zdrželo se 23.

Zaměříme-li se na volební program Trojkoalice (KDU-ČSL, Zelení a STAN) k volbám do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2014, seznáme, že Trojkoalice se vskutku k prosazení nulové tolerance vůči hazardu zavázala (.pdf, str. 9).

Nakonec lze tedy zhodnotit, že z osmi zastupitelů Trojkoalice (zastupitelé Čižinský, Kolínská, Mirovský, Plamínková, Růžička, Stropnický, Štěpánek, Wolf) hlasovali 4 pro, 3 nehlasovali a 1 se zdržel. Nehlasovali Štěpánek (přestože byl přítomen, jak plyne ze zápisu) a Kolínská (která mohla být nepřítomna). Zelení tedy nebyli v hlasování jednotní, přestože tento bod měli v programu. Je pravdou, jak Nouzovi oponoval Mirovský, že ani za jejich souhlasu by návrh neprošel a nešlo tedy o realizovatelnou variantu.

Podle § 7 odst. 2 zákona o dani z hazardních her se část celostátního výnosu daně z hazardu přiřkne obci, a to podle počtu loterijních zařízení na jejím území. Praha však v posledním období změnila přístup a od roku 2015 až dosud přerozděluje tyto finance nikoli těm městským částem, odkud putují, ale poměrně všem městským částem podle počtu obyvatel. Městské části tak ztrácí část benefitů z provozování hazardních her.

Jak jsme uvedli, tak Marta Semelová usilovala už na zasedání zastupitelstva v roce 2013 (.pdf, str. 101) o změnu metodiky rozdělování finančních prostředků obdržených jako odvod z loterií. Stejně tak i nadále v programu pražské KSČM pro toto volební období přetrvává (.doc, str. 7) nulová tolerance k hazardu v Praze, obdobně jako tomu bylo v jejich programu z roku 2014.

Obce mohly na základě § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, stanovit obecně závaznou vyhláškou místo a čas provozování hazardních her, případně provozování hazardu na celém území obce zakázat. Tato úprava zůstala obdobně zachována i nyní v § 12 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, který je účinný od 1. ledna 2017. Obecně závazná vyhláška č. 10/2015 Sb. hl. m. Prahy však způsob, jakým obec přistupuje k přerozdělování výnosu daně z hazardních her, neupravuje.

To bylo učiněno až právě změnou v postupu rozdělování obecního výnosu z hazardní daně formou účelových dotací městským částem. Změna ve způsobu určování výše podílu z těchto finančních prostředků byla navržena usnesením (.pdf, bod 44) Rady hl. m. Prahy č. 2458 ze dne 13. října 2015. Toto usnesení nově pracovalo s přerozdělením podílu peněz podle počtu obyvatel jednotlivých městských částí. Do té doby rozhodoval počet povolených výherních hracích přístrojů na území městské části. Ty tak měly motivaci k zachování automatů.

Rada následně tento návrh předložila Zastupitelstvu, které jej dne 5. listopadu 2015 v usnesení č. 10/104 schválilo. Usnesení Rady je spolu s usnesením Zastupitelstva k dispozici v archivu na portále hlavního města Prahy. Předem upozorňujeme na možné technické problémy s přístupem k těmto materiálům, pro jejich zobrazení je mnohdy vyžadována nemalá dávka trpělivosti. Pro jistotu přikládáme také tiskovou zprávu vydanou po konání zastupitelstva.

Marta Semelová již na 6. zasedání Zastupitelstva hl. města Prahy, které se konalo dne 14. dubna 2015, vyzývala (.pdf, str. 65) k odborné a věcné diskuzi o kladech a záporech zavedení bezplatné hromadné dopravy v Praze.

Tento tisk se projednával v souvislosti s peticí, která čítala 1603 podpisů. Zastupitelstvo po krátké debatě schválilo, že bere petici na vědomí, avšak návrh týkající se souhlasu s uskutečněním diskuze laické a odborné veřejnosti ohledně zavedení bezplatné MHD nebyl schválen. Pro schválení návrhu hlasovali všichni čtyři zastupitelé klubu KSČM. Je nutno také poznamenat, že pro návrh byla i většina zastupitelů za ČSSD.

Na začátku roku 2016 (.pdf, str. 9) proběhla interpelace směřující na náměstka primátorky Dolínka, který má na starost mj. i dopravu. Ohledně změn cenových tarifů MHD zaznělo ze strany Marty Semelové:

„Jenom jsem chtěla říci, že my také neustále nabízíme jednoduchý systém, a to je MHD zdarma. Připomínám, že by bylo opravdu vhodné zahájit skutečně tu věcnou odbornou diskusi, co by to přineslo, co by to ubralo. A nejenom to, co se týká toho, co město dá jako náhradu za to jízdné, ale také to, co by nás to stálo v tom pozitivním smyslu. Teď mám na mysli dopady na zdraví, životní prostředí atd. Děkuji.“

Na to jí náměstek primátorky Dolínek odpověděl:

„(...)Vím, že už to tady bylo několikrát diskutováno v minulosti tímhle zastupitelstvem. Nebylo podpořeno, bylo pouze řečeno. Diskuse se vedou, takže i takto se budeme řídit dál.“

Za účelem zabezpečení dopravní obslužnosti na území hl. m. Prahy byla mezi Hlavním městem Praha a Dopravním podnikem hl. m. Prahy uzavřena Smlouva o veřejných službách pro roky 2010 až 2019.

Na základě Článku XIV. této smlouvy jsou smluvní strany povinny uzavírat dodatky k této smlouvě, které obsahují vymezení závazku poskytované veřejné služby a předběžně odhadují výši kompenzace pro období kalendářních let 2011-2019.

Dle přílohy dodatku č. 25 (.pdf, str. 9) z června 2017 činil předběžný odhad této kompenzace 13,776 miliard Kč. Pro rok 2018 činí podle přílohy dodatku č. 30 předběžný odhad kompenzace 14,272 miliard Kč.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 132) Dopravního podniku hl. m. Prahy činila pro rok 2017 výsledná výše kompenzace za závazek veřejné služby 13,535 miliard Kč.

Za jízdné pak podle výroční zprávy Dopravní podnik utržil v roce 2017 celkem 4,365 miliard Kč.

Na základě údajů (.pdf, str. 132) z Výkazu zisku a ztrát, konkrétně hodnoty nákladů v kategorii A-F, která činní cca 17,5 miliard Kč, se po odečtení položky III (Ostatní provozní výnosy) od těchto nákladů dostaneme k provozním nákladům DPP, jenž čítají cca 16,162 miliard Kč.

V rámci takto spočtených nákladů pak tržba na jízdném pokrývá cca 27 % této částky.

V lednu 2017 trvala v Praze pětidenní smogová situace. Návrh zavedení MHD zdarma radní tenkrát odložili, jelikož chvíli před jednáním meteorologové smogovou situaci odvolali. Po jednání uvedl radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) následující:

„Usnesení rady o tom, že doprava je zdarma, máme připravené, takže kdykoliv v příštích dnech, pokud se smogová situace zase zhorší, můžeme MHD zneplatnit.“

Technicky vzato tedy radní (a radní za ČSSD) nebyli proti. I když se MHD zdarma neschválila, byli radní údajně připraveni toto opatření zavést, pokud by znovu došlo ke zhoršení smogové situace.

Koalice primátorky Krnáčové byla však za řešení smogové situace kritizována opozicí. Slovy opozičního zastupitele za ODS Filipa Humplíka:

„Koalice (primátorky) Adriany Krnáčové tak dlouho řešila co dělat, až se smog rozpustil sám.“

Radní měli dále schválit plán regulace dopravy při smogové situaci 12. února 2018, dokument však stáhli. Proti návrhu onoho regulačního řádu dorazilo množství připomínek – od městských částí, odborů magistrátu, ministerstev, Středočeského kraje nebo policie. Regulační řád počítal s tím, že se v případě kritické situace omezí výroba a zavede zákaz vjezdu nákladních vozů. Řidiči osobních aut by mohli jezdit jen v sudé či liché dny podle posledního čísla SPZ. Pokud by řidiči vyjeli v nesprávný den, dopustili by se přestupku a dostali by pokutu.

Radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) měl proti regulačnímu řádu několik připomínek:

„Co se týče dojíždějících mimopražských, tak ti se v kritickém stavu mohou domluvit se sousedy a třeba se svézt do Prahy jedním autem s vyhovující SPZ. Ale jak se budete takhle domlouvat v Praze, když budete potřebovat něco nutně zařídit? Na to Praha není připravena." Dále také dodal, že by za ČSSD takovou podobu řádu nepodpořili:

„Za ČSSD můžu, doufám, říct, že si nemyslím, že bychom tuto podobu regulačního řádu podpořili.”

Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení) mohlo být jedním z řešení právě MHD zdarma, což tenkrát podporoval i Čižinský. To však součástí regulačního řádu fakticky nebylo. Kolínská k tomu dodala:

„Kolegové na magistrátu tento názor zatím ale nesdílí, takže to Pražanům slíbit nemůžu. Věřím, že to případně budeme moci uvést do praxe ad hoc, třeba na základě toho, jak dlouho bude smogová situace trvat."

Dle pražských Zelených navíc návrh na MHD zdarma odmítli radní za hnutí ANO při jednání Rady vůbec řešit.

Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury byla vyhlášena v srpnu 2018. Novelu předložila skupina poslanců ze všech 9 poslaneckých klubů.

Z hospodářského výboru také pochází pozměňovací návrh (.pdf, bod 17, str. 5) na zavedení § 4a, který má ulehčit městu při vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě dopravní infrastruktury. Pro přijetí pozměňovacího návrhu se vyjádřili (.pdf, hlasování 1., str. 3).

Stejně tak návrh nově obsahuje v příloze spojení „dráhy speciální“ (tedy v tomto případě metro). Návrh, který měl tuto věc do pozměňovacího návrhu přidat, nám poskytl sám Zdeněk Hřib. Tato věc totiž není nikde v systému Poslanecké sněmovny vedena. Z poskytnuté informace vyplývá, že poslanci Michálek a Nacher měli předložit danou věc tak, aby se posléze dostala do zmíněného návrhu výboru. Poslanec Nacher není člen České pirátské strany, je to zástupce hnutí ANO. Budeme-li přistupovat k návrhu tak, že jej předložili tito 2 poslanci, není možné kredit za jeho přijetí (resp. za přijetí dané věci v jiném formátu) připsat jen Pirátům, jak to Hřib činí.

Pozměňovací návrh hospodářského výboru přijali poslanci všech stran. Zdrželi se pouze 2 zástupci České pirátské strany.

Záznam z hlasování pak ukazuje, že celý zákon byl přijat napříč politickým spektrem – pro přijetí totiž byla valná většina přítomných, 156 ze 160.

Dodejme, že zákon by měl urychlit vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě komunikací a jiných staveb, v některých případech by mohl ušetřit až 5 let času. V případě výstavby metra D může město v souvislosti s novelou vyvlastňovat pozemky s použitím tzv. mezitímního rozhodnutí. To znamená, že by se mohlo začít stavět nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Stavební práce by tak začaly ještě před případným sporem, který může celý proces zdržet o několik let.

Se zavedením maturity jako podmínky pro přijetí mezi obecní strážníky počítá již novela zákona o obecní policii z roku 2009. Stávajícím strážníkům byla přechodným ustanovením dána možnost si maturitu dodělat. Střední vzdělání si tak mohli dokončit do 31. prosince 2015. I přesto však někteří policisté podmínku nestihli splnit včas. Jen v Praze jich muselo (po novém roce 2016) 88 opustit práci. Nově se však od ledna 2018 mohou do řad policistů hlásit i lidé bez maturity, mohou však obsazovat jen nižší posty.

V účinnost tak nevstoupil nový zákon, ale pouze skončilo přechodné období novely z roku 2009.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po vyjádření mluvčího IPRu jsme změnili hodnocení na nepravdu.

Tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) na náš dotaz uvedl, že žádnou takovou analýzu v současnosti vypracovanou nemají. Dodává: "Dle údajů Českého statistického úřadu a Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2011 bylo na území Prahy sečteno celkem 390 neobydlených domů, tj. 1,2 % z celkového počtu bytových domů v Praze. Hrubým odhadem na jeden bytový dům připadá v hlavním městě v průměru 15 bytových jednotek, tak to v úhrnu představuje téměř 6 tisíc bytů…"

Podle dubnového článku z iDNES se v Praze nachází přes 1900 neobydlených bytů, které patří magistrátu či městským částem. Podle radního pro bydlení Prahy 7 Kamila Vavřince Mareše vychází číslo také z analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Pospíšil se však nepravdivě zaštiťuje autoritou, která takovými čísly nedisponuje, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Obdobný projekt zvažovali například v texaském San Antoniu. Zde město uvažovalo o prodeji menšího pozemku developerovi s 75% slevou, což by developerovi umožnilo vystavět bytový projekt. Po dokončení by pak developer prodal tento pozemek zpět městu bez zisku.

Informace, které by svědčily o tom, že je podobný postup praktikován na mnoha místech ve světě, se nám bohužel nepodařilo dohledat.