Přehled ověřených výroků

Tzv. kotlíkové dotace pocházejí z operačního programu Životní prostředí Evropské unie. Vyhlašovatelem a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Obce dle dotačních podmínek mohou dotaci navýšit o částku z vlastního rozpočtu. Ostrava je tak jedním z měst, které toho využilo. Město spolupráci schválilo (.pdf, str. 14) a přispívá domácnostem až 10.000 korun. Je navíc jedním z prioritních měst (.pdf), kde domácnosti získají bonus 7.500 korun. První vlna dotací byla spuštěna v době, kdy na radnici seděla koalice ANO, hnutí Ostravak a KDU-ČSL. V opozici zůstaly KSČM i ČSSD.

Krajská rada působila v koalici ČSSD a KSČM od roku 2008, pokračovala i po volbách v roce 2012. Hned na začátku roku 2012 vyhlásila společně s Ministerstvem životního prostředí výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory (ze Společného programu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí) na výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji. Následovaly i další výzvy a připojila se i města.

Rada Moravskoslezského kraje vytvořila zároveň podmínky pro dotační program Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, které již přímo počítají s možností navýšení dotační částky statutárním městem Ostrava, pokud žadatel splňuje podmínky (např. nemá vůči městu dluhy). Ostrava s tímto příspěvkem počítala už při projednání (.pdf, str. 15) návrhu rozpočtu pro rok 2016 (schválen 45 hlasy, 8 zastupitelů se zdrželo). Původně alokovaných 10 milionů korun však o rok později snížili (.pdf) na 7 milionů korun, neboť dotační program byl již naplněn (.pdf, str. 62) a zbylými 3 miliony korun by nebylo kam přispět. Proti 45 zastupitelům hlasujícím pro přijetí usnesení se 1 zastupitel zdržel hlasování.

Kromě toho přišla počátkem roku 2016 náměstkyně pro životní prostředí za ANO Kateřina Šebestová s nápadem na bezúročné půjčky. Ty by znamenaly, že statutární město Ostrava sociálně slabším obyvatelům pro období, než bude jejich žádost o dotaci schválena, nabídne za určitých podmínek (.pdf) bezúročné zápůjčky (.pdf) na předfinancování této investice. V "první vlně" kotlíkových dotací se však již tento záměr nerealizoval. Údajně i kvůli absenci zápůjček nebyl v prvním kole o dotace velký zájem.

Jinak tomu bylo v kole druhém. Dne 27. 6. 2017 schválila rada kraje i druhou výzvu dotačního programu (usnesení č. 16/1383) s obdobnými podmínkami (více viz tisková zpráva). Na Ostravu dle rozpočtu připadlo k vyčerpání cca 3,5 milionu korun. Ostrava nově (po vzoru jiných měst) umožnila svým obyvatelům zažádat o zmíněnou bezúročnou půjčku. Program stále realizuje a propaguje náměstkyně Šebestová, o jejíž agendu se jedná. Smlouvy s občany průběžně schvaluje zastupitelstvo (např. zde plánované schvalování šesti smluv na 37. zasedání v září 2018).

Podle Plánu odpadového hospodářství (str. 81) vypracovaného Moravskoslezským krajem existuje v současnosti na území tohoto kraje 1 spalovna. Ta stojí v Ostravě – Mariánských Horách a společnost, která ji provozuje, chce na stejném místě postavit spalovnu ještě jednu. Kapacita této nové spalovny má být 20 tisíc tun odpadu ročně.

Dlouhodobě se v Moravskoslezském kraji uvažuje o vybudování další spalovny v Karviné. Spalovna se má jmenovat Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji a tato společnost byla zřízena zastupitelstvem kraje v roce 2008. Samotná stavba spalovny je Moravskoslezským krajem podporována dlouhodobě, je však blokována městem Karvinou, na jejímž území má vyrůst. Vyjádření bývalého náměstka hejtmana MS kraje Nováka a požadavky Karviné jsou dostupné zde (od 00:30).

V programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 38) najdeme tezi: "Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu." První část výroku je tedy pravdivá, ačkoli jak vidno, v programu je tento "cíl" formulován jen značně nekonkrétně.

Vodohospodářskou infrastrukturu na území Ostravy zajišťují díky smlouvě se statutárním městem Ostravské vodárny a kanalizace a.s. Jak uvádí jejich webové stránky, majoritním akcionářem je francouzská společnost SUEZ (50,13%), statutární město Ostrava drží pouze 28,55 %. Koncesní smlouva je platná (.pdf, str. 14) do konce roku 2024. Vlastnictví prosperující společnosti je problémem, který na Ostravsku vytěžuje zejména právě KSČM.

Během posledního volebního období však podle zápisů z jednání bylo toto téma na zastupitelstvu otevřeno pouze čtyřikrát, respektive třikrát (jednou o ně pohovořil občan, a to bez odezvy). Vždy jej otevřel právě Juroška: poprvé na 29. zasedání dne 18.10.2017, kde přednesl návrh komunistického klubu, aby (i) město do rozpočtu zapracovalo rezervu až 100 mil. Kč na náklady spojené s budoucím ovládnutím vodárenské společnosti, a aby (i) rada města předložila zastupitelstvu návrh na zřízení speciálního fondu pro shromažďování financí na budoucí odkup. Ani jeden z těchto návrhů nebyl přijat (.pdf, str. 51), primátor je hodnotil v tom smyslu, že společnost prosperuje, neboť má schopné manažery, což by v případě vlastnictví města nemuselo být stejné.

Návrh na zřízení fondu zopakoval i na 30. zasedání dne 15. 11. 2017, ten znovu nebyl přijat (.pdf, str. 66). Na 36. zasedání dne 20. 6. 2018 Juroška již jen dodal (.pdf, str. 9) v rámci projednávání zprávy o hospodaření Statutárního města Ostrava, že závěry v ní uvedené nemůže podpořit, neboť ve struktuře hospodaření chyběly právě návrhy klubu KSČM.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť aplikace SmogAlarm ukazuje jen aktuální stav počasí (12 hodin zpětně) bez možnosti porovnat starší údaje. Tedy není možné dohledat v aplikaci stav ovzduší v době debaty 13. září 2018. Aplikaci provozuje nezisková organizace ČistéNebe.

Aplikace jako hlavní zdroj dat využívá veřejně dostupné informace Českého hydrometeorologického ústavu. Dle možností kontrolních stanic se na daném místě měří především hodnota pevných částic (prach) PM10, oxidu dusíku NO2 a NOx, ozonu O3 a oxidu síry SO2. Průměrná kvalita ovzduší je hodnocena na škále od 1 do 6, která je ale dostupná jen aktuální nebo souhrnná za předchozí měsíc.

Pro úplnost dodáváme, že ke dni 16. 9. 2018 si stanice v Praze, Brně a Ostravě stojí rovněž stejně. Nutno ovšem dodat, že uživatel si musí vybrat konkrétní měřicí stanici (nikoli celé město), ne všechny z nich navíc umí měřit všechny hodnoty.

Spalovna, o které Macura hovoří, je spalovna stojící v ostravské městské části Mariánské Hory. Společnost Suez, která ji provozuje, v současnosti usiluje o postavení druhé spalovny na stejném místě s kapacitou 20 tisíc tun odpadu ročně.

Stavba vyžaduje vyjádření příslušných úřadů o vlivu nové spalovny na životní prostředí (tzv. EIA). Tento proces v současnosti skutečně probíhá, jak uvádí Macura, a společnost Suez byla naposledy vyzvána k doplnění dokumentace (Závěry zjišťovacího řízení, .pdf, str. 2–3).

Společnost Suez v oznámení záměru výstavby spalovny uvádí předpokládané dopady na životní prostředí (Text oznámení záměru, .pdf CENNZO_Ostrava_ozn (1)). Popis těchto dopadů je poměrně obsáhlý. Zaměříme-li se pouze na vliv na ovzduší, uvádí společnost Suez následující informace pro současný a pro plánovaný provoz.

Současná spalovna (str. 43)

Plánovaná spalovna (str. 44)

Jak plyne z uvedených údajů, technologie není skutečně bezemisní. Společnost Suez však neuvádí konkrétní emise, které má vypouštět nový provoz, ale pouze maximální hodnoty, aby nedošlo k překročení limitních koncentrací. O předpokládaných emisích nové spalovny se lze pouze dočíst, že "lze se důvodně domnívat, že emisní limity a technické podmínky provozu pro záměr CENNZO nepřekročí podmínky stávajícího zařízení pro termické zpracování odpadů. Z toho vyplývá, že nepřekročí ani její imisní příspěvky." (str. 42)

Město Ostrava již v roce 2008 zřídilo Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. V prvních letech do něj město dávalo částku okolo pěti milionů Kč, v roce 2018 to je již 22 mil. Kč. Dle Statutu fondu mohou o čerpání finančních prostředků zažádat všechny (mateřské, základní a víceletá gymnázia pro děti ve věku odpovídajícím školní docházce základních škol) školy na území Ostravy (čl. 4).

Například v roce 2017 (.pdf) zažádalo o příspěvek na ozdravný pobyt pro děti 6 mateřských škol a 26 základních škol. Celkem se jednalo o 4056 dětí. Mateřským školám bylo poskytnuto plnění ve výši 100 % a základním školám průměrně ve výši 59 %. Zde by tedy čísla odpovídala. Schváleny už však byly i peníze pro nadcházející školní rok, zde však neznáme žádající subjekty, údaje o počtu žáků a vynaložených částkách. Z tohoto důvodu neumíme výrok ověřit.

Ostrava investuje ročně přibližně 20 mil. Kč do nadlimitního čištění silnic (v roce 2018 Ostrava investovala 21 mil. Kč.). Jedná se o čištění komunikací od smetků a prachu, které provádí nejenom Ostrava (prostřednictvím městské společnosti Ostravské komunikace, a.s.), ale i Správa silnic Moravskoslezského kraje a ostravské městské obvody. V letošním roce poprvé Ostrava čistí nejenom komunikace ve správě města, ale i ty krajské a státní. Ostrava nadlimitně čistí silnice dvakrát až šestkrát ročně, podle znečištěnosti daného městského obvodu, přičemž každé druhé čištění probíhá i s kropením.

Podle posledních dostupných dat (.pdf) z roku 2016 vyprodukovala huť ArcelorMittal Ostrava 440 tun prachových částic, což je historické minimum. Údaje o množství sehraných smetků z Ostravských ulic z toho roku nejsou dostupné, budeme proto vycházet z dat dostupných za rok 2017. V tomto roce se podle webových stránek města Ostravy podařilo sesbírat na čtyři tisíce tun smetků, které však pouze z pětiny obsahovaly prach (asi 800 tun.)

Lukáš Semerák pravděpodobně zaměnil množství smetků z ulic se sebraným prachem, který ale tvoří jen část celkových smetků. Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) ani Vyhláška o katalogu odpadů (93/2016 Sb.) neobsahují definici uličních smetků (kat. číslo 20 03 03). Definici uličních smetků ale nabízí například společnost Marius Pedersen, dle které se jedná o směs posypového materiálu, bláta, větviček, listí a jiných organických látek, v horším případě i provozních kapalin z vozidel.

Vzhledem k tomu, že prachových částic bylo v ostravských uličních smetcích pouze pětina, tedy 800 tun, nejedná se ani o dvojnásobek emisí ArcelorMittalu.

Společnost SUEZ představila záměr výstavby nové spalovny nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, kde plánuje postavit další spalovnu vedle té stávající, kterou na místě již provozuje.

Ostravští Piráti v reakci na tento záměr vytvořili 5. září 2018 petici "Stop spalovně nebezpečných odpadů v Ostravě", kterou chtějí bojovat proti plánovanému záměru. Piráti argumentují tím, že pro naplnění kapacity nové spalovny nebezpečného odpadu bude nutné do Ostravy svážet nebezpečný odpad nejen z celého Moravskoslezského, ale i z jiných krajů, a tudíž není potřeba nové spalovny odůvodněná.

David Witosz hovoří o spalovně nebezpečného odpadu v části Mariánské Hory, která je se svou kapacitou (.pdf, str. 144) 21 200 tun odpadu ročně jedinou v Moravskoslezském kraji (.pdf, str. 107). Provozovatel spalovny, společnost SUEZ, plánuje postavit vedle stávající spalovny novou spalovnu (nebo linku stávající spalovny), která by podle informací ČT měla mít kapacitu 20 000 tun.

(POH MSK - analytická část, str. 78; Přehled indikátorů OH 2014, 2015 a 2016, str. 1)

Když se podíváme na množství nebezpečného odpadu, které se vyprodukuje v celém Moravskoslezském kraji a na množství odpadu, které se v tomto kraji odstraňuje spálením, vidíme, že celkové množství nebezpečného odpadu odstraněného spálením v minulých letech nenaplnilo ani kapacitu stávající spalovny v Ostravě.

Lze tedy souhlasit s Davidem Witoszem, že stávající spalovna nebezpečného odpadu měla v minulých letech nevyužitou kapacitu a nová spalovna s kapacitou 20 tisíc tun by dle dosavadního vývoje pravděpodobně spalovala nebezpečný odpad dovážený z jiných krajů.

Podle zprávy (.pdf, str. 17) Assessment of environmental zone in Göteborg byl pokles emisí pevných částic mezi lety 1996 a 2004 33,2 %. Podle publikace (.pdf, str. 12) z roku 2010 Ekologického institutu Veronica, spolufinancované Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí se pak emise pevných částic v Göteborgu snížili o 40 %.

Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy (.pdf), kterou zmiňuje Jiří Jureček a která se zabývala vytvořením nízkoemisní zóny (NEZ) ve dvou lokalitách v Ostravě, konkrétně Ostrava-Centrum a Ostrava-Poruba, pak zkoumá několik druhů emisí – emise prachových částic PM10, PM2,5, emise oxidu dusičitého a emise Benzo(a)pyrenu. Studie pracuje s několika scénáři – Scénář 1 ukazuje stávající situaci, Scénář 2 situaci, pokud by vjezd do nízkoemisní zóny měly povoleny jen automobily splňující normu EURO 3 a vyšší, a Scénář 3, ve kterém mají vjezd do zóny povoleny jen automobily splňující normu EURO 4 a vyšší.

Přiložená tabulka, resp. její první a třetí sekce, ukazují procentuální průměrný pokles emisní zátěže spojené s oběma scénáři. Je z ní jasné, že oproti Švédsku je vliv opravdu velmi malý.

Zdroj: Studie proveditelnosti pro zavedení nízkoemisních zón na území statutárního města Ostravy, str. 122

Komplikací pak může být, jak vysvětluje studie, zvýšení některých emisí především v okrajových částech NEZ. Toto zvýšení je způsobeno tím, že objízdné trasy pro automobily, které by měly do NEZ zakázán vjezd, jsou vedeny v těsné blízkosti nízkoemisních zón. Další komplikací jsou i finanční náklady.