Přehled ověřených výroků

Zbyněk Pražák

Část nemocnice nepatřila městu, ale část ano.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018
Pravda
Městská Ostravská nemocnice byla v roce 2009 státem, kterému z velké části patřila, navrácena městu Ostrava. Je však pravdou, že zhruba 10% část nemocnice předtím patřila zároveň také městu.

Dle tiskové zprávy ÚZSVM byla nemocnice v roce 2009 navrácena městu a zastupitelé schválili bezúplatné převedení majetku nemocnice na město. Tehdejší investiční náměstek primátora Zdeněk Trejbal také konstatoval to, že:

"Představitelé města Ostrava nemohli vrážet peníze do něčeho, co není jeho majetkem. Investice budou moci rozjet skoro ihned poté, co budou mít nemovitosti v kapse."

Zároveň dle důvodové zprávy z návrhu zákona o převedení nemocnice do vlastnictví města Ostrava (.doc, str. 4) byla nemocnice "státní zdravotnické zařízení přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví."

Je však pravdou, že malá část nemocnice, asi deset procent, městu patřila, a sice:

"Zhruba devadesát procent budov a pozemků v areálu v účetní hodnotě zhruba tři čtvrtě miliardy korun nepatřilo městu, jak by mohlo z názvu Městské nemocnice Ostrava vyplývat, ale státu."

Zdeněk Nytra

Nepravda
Dle dostupných informací nesanuje Moravskoslezský kraj žádné nemocnice v tom smyslu, že by zhojoval jejich špatnou ekonomickou situaci. Spolufinancuje potom především jím zřizované nemocnice v okolních okresech, není však pravdou, že Ostravě by se zcela vyhýbal.

Sanace jako ekonomický pojem znamená zhojování špatné ekonomické situace pomocí účelových "dotací." Nytra zřejmě myslel prosté financování, jelikož žádná nemocnice v kraji dle dostupných informací nevyžadovala sanační opatření v jejich ekonomickém smyslu. V Moravskoslezském kraji se nachází 12 zařízení, která působí v oblastech zdravotnictví zřizovaných nebo založených právě Moravskoslezským krajem:

- Nemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace;
- Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace;
- Nemocnice Třinec, příspěvková organizace;
- Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace;
- Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace;
- Slezská nemocnice v Opavě, příspěvková organizace;
- Dětský domov Janovice u Rýmařova, příspěvková organizace;
- Dětský domov Čtyřlístek, příspěvková organizace;
- Odborný léčebný ústav Metylovice - Moravskoslezské sanatorium, příspěvková organizace;
- Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace;
- Bílovecká nemocnice, a.s.;
- Sanatorium Jablunkov, a.s.

Dále se v Moravskoslezském kraji nachází Fakultní nemocnice Ostrava - státní příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR; a Městská nemocnice Ostrava, jejímž zřizovatelem je od roku 2009 město Ostrava.

Role Moravskoslezského kraje při organizaci zdravotní péče je mj. následující (.pdf, str. 3):

"Moravskoslezský kraj (dále také MSK) musí proaktivně organizovat zdravotní péči a být zodpovědný za její fungování v celém regionu bez ohledu na zřizovatelskou působnost a vlastnickou strukturu poskytovatelů zdravotní péče. Pro zajištění dostupnosti a kvality péče potom provozuje vlastní síť zdravotnických zařízení, u nichž musí vhodným managementem zajišťovat takovou efektivitu hospodaření, aby zajistil provozní soběstačnost a investiční stabilitu."

Například v programovém období 2007–2013 se MSK v oblasti zdravotnictví zaměřil zejména na stavby zdravotnických objektů – vybudování pavilonu interních oborů v Opavě, pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o., rekonstrukce gynekologicko-porodního oddělení v Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj, p.o, rekonstrukce infekčního pavilonu v Nemocnici s poliklinikou Havířov, p.o. Kraj se tedy zaměřil především na jím spravované nemocnice mimo Ostravu.

Není však zcela pravdou, že by MSK nefinancoval nemocnice v Ostravě. Přispěl např. 3,68 milionů na provoz záchytky Městské nemocnice Ostrava. Rovněž fakultní nemocnice Ostrava každoročně profituje z podpory kraje pro výzkumné a vývojové aktivity, peníze mířily například na výzkumný onkologický projekt.





Tomáš Macura

Městská nemocnice v Ostravě je největší nefakultní nemocnicí.
Předvolební debata České televize, 14. září 2018
Nepravda
Co do počtu lůžek a také počtu zaměstnanců je největší nefakultní nemocnicí v ČR Krajská nemocnice T. Bati, a.s. ve Zlíně.

V Krajské nemocnici T. Bati pracuje 2311 zaměstnanců, z toho 350 lékařek a lékařů. Co se týče lůžek, má jich Krajská nemocnice T. Bati k dispozici celkem 941 (dle výroční zprávy za rok 2016, .pdf, str. 33). Oproti tomu má Městská nemocnice Ostrava (rok 2017) okolo 1900 zaměstnanců, z toho 250 lékařek a lékařů. Dále ostravská nemocnice disponovala v roce 2013 celkem 910 lůžky, v současné době jich má 898.

I když je Městská nemocnice Ostrava v médiích občas zmíněna jako "největší nefakultní nemocnice" například zde a zde nebo také tady, výrok hodnotíme jako nepravda, vzhledem ke srovnání kapacity lůžek a počtu zaměstnanců nemocnice, které má Krajská nemocnice T. Bati vyšší. Výrok jsme také konfrontovali se stanoviskem tiskové mluvčí Městské nemocnice Ostrava, která nám zprávou sdělila, že Městská nemocnice Ostrava je "největší nefakultní nemocnice vlastněná městem."

Tomáš Macura

Neověřitelné
Generel (ucelený projekt rekonstrukce, pozn. Demagog.cz) byl skutečně projednáván se zástupci nemocnice Zda byl připravován dva roky, ale není jasné.

O prvním kole konzultací k generální rekonstrukci mezi zástupci Městské nemocnice v Ostravě a vedením města se zmiňuje ředitel ostravské nemocnice v květnovém (.pdf, str. 1) čísle Nemocničních listů: "proběhlo první kolo projednávání Generelu naší nemocnice se zástupci statutárního města Ostrava." O jiných konzultacích však není v dohledatelných zdrojích žádná informace.

"Ve čtvrtek 5. května proběhlo první kolo projednávání Generelu Městské nemocnice Ostrava za účasti vedení nemocnice, zástupců magistrátu a dalších hostů. Mezi nimi byli: Tomáš Macura, primátor statutárního města Ostrava, Michal Mariánek, náměstek primátora SMO pro zdravotnictví a sociální politiku, Jaroslava Rovňáková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Za naši nemocnici pak Josef Grochol, pověřený řízením Městské nemocnice Ostrava, František Jurek, náměstek pro léčebnou péči, Jiří Revenda, náměstek pro techniku a provoz, členové primářské rady," stojí ve zpravodaji na straně 2.

Co se týče dvouletých příprav generelu, tak první zmínky můžeme nalézt opět v Nemocničních listech (.pdf, str. 1) z února 2016. Kdy se však na přípravách Generelu začalo pracovat a jestli přípravy skutečně trvaly dva roky, je z veřejných zdrojů nezjistitelné.

Nepravda
Z dostupných zdrojů nevyplývá, že by si Ostrava takový úvěr jako zřizovatel dopravního podniku vzala. Jak záhy doplnil primátor Macura, Kubín měl patrně na mysli uzavření výběrového řízení v této hodnotě. Co se týče fondu, ten byl vytvořen v roce 2016.

K výroku o tramvajích:

Jak informovala média, loni vypsané výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.

Zastupitelstvo Ostravy už na svém zasedání dne 20. 9. 2017 přislíbilo (.pdf, str. 73, usnesení č. 1876/ZM1418/28) zapůjčit Dopravnímu podniku Ostrava a. s. formou úvěru až 1,4 miliard korun, pokud by DPO neměl vlastní nebo evropské financování na plánovanou renovaci vozového parku.

Dle registru smluv si v posledních měsících Dopravní podnik Ostrava a.s. ani Statutární město Ostrava takový úvěr (alespoň zatím) nevzali. Smlouvy je přitom nutné v registru uveřejnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od jejich uzavření. Tato smlouva o úvěru nebyla v poledních měsících schválena ani usnesením rady města, ani městským zastupitelstvem. Vzhledem k datu, kdy bylo výběrové řízení ukončeno a k vnitřním procesům schvalování takové smlouvy, lze předpokládat, že smlouva zatím uzavřena nebyla.

K nemocničnímu fondu:

Rozhodnutí o zřízení fondu pro rozvoj Městské nemocnice Ostrava padlo již v červnu 2016 (.pdf, str. 17, usnesení č. 1153/ZM1418/18), přispívá do něj město a aktuálně by měl obsahovat asi 471 milionů korun.

Pravda
Přesněji řečeno, Dpravní podnik města Ostravy vypsal loni výběrové řízení na nákup klimatizovaných nízkopodlažních tramvají pro 200 lidí, v němž nakonec zvítězila nabídka ve výši 1,9 miliard korun.

Jak informovala média, výběrové řízení na nové tramvajové vozy vyhrála Škoda Transportation s nejnižší cenovou nabídkou 1,9 miliard korun. Dne 7. 9. 2018 zakázku schválilo představenstvo Dopravního podniku a.s. (DPO) a jeho dozorčí rada.

Pravda
Počet obyvatel i "umístění" mezi obcemi s drobnou tolerancí odpovídá. Pohotovostní služba v Poliklinice Hrabůvka byla ukončena v únoru 2013.

Dle sčítání obyvatel měla Ostrava-Jih v roce 2016 už 103 188 obyvatel. Podle sčítání obyvatel obcí, které prováděl Český statistický úřad v roce 2016, by se tak pohybovala na 5.-6. místě v souboji s Libercem. S počtem 110 tisíc by však obsadila pátou pozici.

Pohotovost v Ostravě-Hrabůvce, která spadá pod městský obvod Ostrava-Jih, byla z rozhodnutí statutárního města ukončena ke dni 28. 2. 2013. Pohotovostní službu pro děti i dospělé nabízí Fakultní nemocnice Ostrava, mají také specializovanou zubní, oční a ORL pohotovost. Pohotovosti fungují na spolupráci městské a fakultní nemocnice.

Nepravda
Z částky 600 milionů korun vyčleněných na výstavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě byla většina peněz přesměrována do školství a sociální péče. Pouze 100 milionů korun bylo převedeno do zdravotnictví, a to hlavně na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to zejména proto, že Jureček mluví o převedení peněz vyčleněných na knihovny do zdravotnictví. Převod měl mít souvislost s platbou regulačních poplatků krajem. Ve skutečnosti však byla pouze menšina částky použita ve zdravotnictví, podle dostupných zdrojů navíc šlo hlavně o peníze na výstavbu, nikoli na platbu regulačních poplatků.

Výrok Jurečka se vztahuje k výstavbě nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Plánovanou výstavbu zrušilo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje vedené ČSSD a KSČM v roce 2009. Situaci blíže popisuje zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13: "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.
Jureček navíc ve svém výroku není přesný v uvedené částce. Převedených 600 milionů korun byly prostředky z fondů EU a kraj rozhodl o tom, že je využije jinak, než dříve plánoval. Do zdravotnictví mělo jít pouze 100 milionů, a ne celá částka. Nad to peníze neputovaly z "fondu na knihovny", ale v rámci druhé prioritní osy ROP Moravskoslezsko – Podpora prosperity regionu, v níž lze podpořit širokou škálu zařízení od nemocnic přes penziony až po sportoviště. Nešlo tak o finance nezbytně vázané na podporu knihoven a byly přesunuty pouze v rámci téže kapitoly.

Pravda
Z 600 milionů korun určených na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě bylo do zdravotnictví přesměrováno 100 milionů. Prostředky však šly na infrastrukturu zdravotnictví a nikoli na úhradu poplatků.

Juroška reaguje svým výrokem na slova svého předřečníka Jurečka. Ten tvrdil, že Moravskoslezský kraj vzal peníze z fondu knihoven a převedl je do zdravotnictví v souvislosti s proplácením regulačních poplatků krajem. Juroška jeho slova popřel.

Začněme hodnocení tím, že nic jako fond knihoven neexistovalo. Jednalo se o peníze vyčleněné na stavbu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. V roce 2009 zastupitelstvo kraje vedené ČSSD a KSČM rozhodlo zrušit výstavbu nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a v rámci stejné prioritní osy, kam knihovna spadala, převést finance na jiné cíle. Osud peněz, které již byly vyčleněny na stavbu knihovny, líčí blíže zápis (.pdf) Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Hned ze slov zahajujících rozpravu je patrné (str. 13): "Moravskoslezský kraj oznámil, že nebude realizován velký projekt Novostavba MSVK, prostředky budou použity na infrastrukturu pro vzdělávání (400 mil. Kč), infrastrukturu sociálních službách (100 mil. Kč) a infrastrukturu zdravotnictví (100 mil. Kč.)"

Je zjevné, že se vedení Moravskoslezského kraje rozhodlo 600 milionů korun z evropských fondů použít jiným způsobem v rámci stejné prioritní osy, což je povoleno. 100 milionů korun však šlo na infrastrukturu zdravotnictví – v dokumentu se hovoří o doplnění vybavení a rekonstrukcích – a nikoli na úhradu poplatků.


Pravda
ČSSD i KSČM opravdu stály u zrodu kotlíkových dotací a města se připojila tak, jak Juroška tvrdí.

Tzv. kotlíkové dotace pocházejí z operačního programu Životní prostředí Evropské unie. Vyhlašovatelem a poskytovatelem dotace je Moravskoslezský kraj. Obce dle dotačních podmínek mohou dotaci navýšit o částku z vlastního rozpočtu. Ostrava je tak jedním z měst, které toho využilo. Město spolupráci schválilo (.pdf, str. 14) a přispívá domácnostem až 10.000 korun. Je navíc jedním z prioritních měst (.pdf), kde domácnosti získají bonus 7.500 korun. První vlna dotací byla spuštěna v době, kdy na radnici seděla koalice ANO, hnutí Ostravak a KDU-ČSL. V opozici zůstaly KSČM i ČSSD.

Krajská rada působila v koalici ČSSD a KSČM od roku 2008, pokračovala i po volbách v roce 2012. Hned na začátku roku 2012 vyhlásila společně s Ministerstvem životního prostředí výzvu k podávání žádostí o poskytnutí podpory (ze Společného programu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí) na výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí nebo uhlí a biomasu v Moravskoslezském kraji. Následovaly i další výzvy a připojila se i města.

Rada Moravskoslezského kraje vytvořila zároveň podmínky pro dotační program Kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji, které již přímo počítají s možností navýšení dotační částky statutárním městem Ostrava, pokud žadatel splňuje podmínky (např. nemá vůči městu dluhy). Ostrava s tímto příspěvkem počítala už při projednání (.pdf, str. 15) návrhu rozpočtu pro rok 2016 (schválen 45 hlasy, 8 zastupitelů se zdrželo). Původně alokovaných 10 milionů korun však o rok později snížili (.pdf) na 7 milionů korun, neboť dotační program byl již naplněn (.pdf, str. 62) a zbylými 3 miliony korun by nebylo kam přispět. Proti 45 zastupitelům hlasujícím pro přijetí usnesení se 1 zastupitel zdržel hlasování.

Kromě toho přišla počátkem roku 2016 náměstkyně pro životní prostředí za ANO Kateřina Šebestová s nápadem na bezúročné půjčky. Ty by znamenaly, že statutární město Ostrava sociálně slabším obyvatelům pro období, než bude jejich žádost o dotaci schválena, nabídne za určitých podmínek (.pdf) bezúročné zápůjčky (.pdf) na předfinancování této investice. V "první vlně" kotlíkových dotací se však již tento záměr nerealizoval. Údajně i kvůli absenci zápůjček nebyl v prvním kole o dotace velký zájem.

Jinak tomu bylo v kole druhém. Dne 27. 6. 2017 schválila rada kraje i druhou výzvu dotačního programu (usnesení č. 16/1383) s obdobnými podmínkami (více viz tisková zpráva). Na Ostravu dle rozpočtu připadlo k vyčerpání cca 3,5 milionu korun. Ostrava nově (po vzoru jiných měst) umožnila svým obyvatelům zažádat o zmíněnou bezúročnou půjčku. Program stále realizuje a propaguje náměstkyně Šebestová, o jejíž agendu se jedná. Smlouvy s občany průběžně schvaluje zastupitelstvo (např. zde plánované schvalování šesti smluv na 37. zasedání v září 2018).