Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman se skutečně za celou dobu svého prezidentského mandátu žádných debat s politiky nezúčastnil. Poslední z nich, s Karlem Schwarzenbergem, proběhla na České televizi v rámci druhého kola prezidentských voleb v roce 2013.

Záměr neúčastnit se debat během právě probíhajících prezidentských voleb Zeman oznámil spolu se svou kandidaturou už v březnu 2017. Toto rozhodnutí je samozřejmě legitimní, proto tuto část nijak nehodnotíme.

Od svého zvolení v roce 2013 se Miloš Zeman třikrát samostatně účastnil Otázek Václava Moravce. Bylo to 27. října 2013, kde bylo hlavním tématem rozhovoru sestavování nové vlády, 12. ledna 2014, kde se rozhovor točil kolem stále probíhajícího sestavování koaliční vlády, česko-palestinských vztahů nebo ústavních pravomocí prezidenta, a 1. června 2014, kdy rozhovor reflektoval volby do Evropského parlamentu, legislativní plány vlády, ekonomiku České republiky, sestavování státního rozpočtu a krizi na Ukrajině.

Miloš Zeman se rozhodl dalších debat v tomto pořadu neúčastnit po chybném uvedení jistých údajů, které moderátor zmínil během debaty 31. srpna 2014. Zeman Moravcovi vytýkal, že špatně zmínil, že měl v letech 1998–2002 za politické náměstky členy sociální demokracie. Zeman následně ujasnil, že všichni jeho náměstci byli náměstky odbornými, protože měli na starost konkrétní odbory. Tyto jeho slova ale Česká televize odmítla a postavila se za moderátora, jehož výrok byl podložen důkladnou rešerší.

S politickými náměstky, o kterých je řeč, počítal nový služební zákon, o němž Moravec v nedělním pořadu diskutoval s Bohuslavem Sobotkou. Zeman v té době požadoval, aby byli ze zákona vyřazeni, vládnoucí koalice ale byla proti.

Po téhle zkušenosti Miloš Zeman vystupoval do konce roku 2014 v pořadu Českého rozhlasu Hovory z Lán, dále poskytoval rozhovory např. televizi Prima, Blesk TV, Frekvenci 1 a od března 2017 pořadu televize Barrandov Týden s prezidentem.

Dodejme, že situace, kdy by hlava státu nechodila do názorových duelů, není nijak obvyklá.

Zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016 upozorňuje na vliv ruských hybridních kampaní a dezinformací a také na zvýšené množství osob napojených na čínské zpravodajství, jak je již ověřeno zde. Zpráva však nepotvrzuje Drahošovy obavy ohledně ovlivňování voleb. Ředitel Bezpečnostní informační služby, plk. Ing. Michal Koudelka, vydal k dané věci prohlášení:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potencionálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské. Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova. BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připraveni při jakémkoli podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.“

Také v amerických prezidentských volbách v roce 2016 bylo Rusko obviněno ze strany CIA za šíření konspirací za účelem toho, aby zvítězil Donald Trump.

Dále referendum z roku 2016 o setrvání Velké Británie v EU provázely ruské dezinformace – mimo jiné vzhledem k nejasnému financování kampaně pro Brexit nebo kvůli vlivu na twitteru, kde se objevily ty twitterové účty napojené na Rusko, které se snažily ovlivnit volby v USA. Navíc bylo dále zaznamenáno, že zhruba 13 500 velmi aktivních účtů po referendu najednou zmizelo.

Problémy s fake news řeší i další země. Ve Finsku bylo například otevřeno Centrum proti dezinformacím, Německo plánuje otevření podobného centra, jaké funguje u nás.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož i přes obvinění není vliv tajných služeb na volby přímo potvrzen.

Jiří Drahoš svou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb zahájil skutečně v Jablunkově, a to v úterý 16. ledna 2018. O návštěvě svého rodného města Drahoš informoval také na sociálních sítích. Na stejném místě také svou kandidaturu na prezidenta republiky dne 28. března 2017 oznámil. S místními se nyní setkal v prostorách tamější radnice, které byly zaplněny, a podle informací Deníku.cz si Drahoš od publika vysloužil také aplaus vestoje.

Jiří Drahoš navštívil v úterý 16. ledna 2018 hokejové utkání v Třinci, kterého je fanouškem. Na velkoplošné obrazovce nad ledem se objevil ve třetí třetině a zamával divákům.

Informace o jejich reakci se různí. Podle iDNES.cz jej diváci z velké části vypískali. Deník.cz zmiňuje, že lidé začali pískat, ale také mu vyjadřovali podporu.

„Bylo to tak půl na půl. Kolem sebe jsem měl zrovna lidi, kteří neměli žádné vulgární poznámky, nijak jim nevadil. A viděl jsem i takové, kteří se dokonce postavili a začali mu tleskat,“ řekl jeden z návštěvníků zápasu pro Deník.cz.

Záznam tohoto momentu se nám však nepodařilo získat, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Prohlášení podporovatelů Jiřího Drahoše je dostupné na jeho oficiálních stránkách jiridrahos.cz – na Facebooku toto prohlášení není možné jednoduše dohledat. Prohlášení podepsali dárci, kteří přispěli na Drahošovu kampaň ještě před prvním kolem prezidentské volby, prohlášení tedy není zcela aktuální. Většina velkých dárců však i nadále zůstává stejná a tito dárci označili svůj příspěvek jako nezištný. Skutečnost, že jim výměnou za podporu a toto prohlášení Jiří Drahoš nic neslíbil, je však ve své podstatě neověřitelná.

Dokument, který je zveřejněn na stránkách prezidentského kandidáta Drahoše, nese název Společné prohlášení dárců prezidentské kampaně Jiřího Drahoše a začíná slovy: „Jako občané České republiky, vědomi si odpovědnosti za další směřování naší země, jsme se zcela nezištně rozhodli podpořit Jiřího Drahoše jako kandidáta na prezidenta České republiky“ (.pdf, str. 1).

Dary jsou tedy podle slov dárců nezištné, avšak založené na „morálních a lidských hodnotách“, které Jiří Drahoš zastává a které jsou podle dárců v souladu s jejich představami o ideálním prezidentovi České republiky.

Prohlášení podepsalo 35 největších přispěvatelů kampaně a 1 520 občanů, kteří přispěli nižšími částkami. Prohlášení logicky vzniklo ještě před prvním kolem prezidentské volby, proto v současné době nezahrnuje nové dárce. Největším novým dárcem je například Václav Dejčmar – druhý největší akcionář společnosti RSJ Algorithmic Trading, majitel Czechoslovak Models, spolumajitel galerie DOX, partner v TechSquare a spolumajitel několika technologických firem – který přispěl částkou 1 000 000 korun. Drtivou většinu darů Drahošovi však i nadále tvoří nižší finanční částky od velkého množství jeho podporovatelů.

Tvrzení, že dárcům Jiří Drahoš za jejich podporu nic neslíbil, je ze své podstaty neověřitelné. I když navenek jak dárci, tak Jiří Drahoš deklarovali svou nezištnost, pravda o tom, jestli byly součástí tohoto vztahu nějaké sliby, je známo jen aktérům samotným.

Miloš Zeman skutečně veřejně uvedl, že mu Karel Gott vyjádřil podporu. Karel Gott v reakci na to prostřednictvím své mluvčí uvedl, že, stejně jako při všech volbách, jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta.

Miloš Zeman se o této podpoře zmínil v sobotu na tiskové konferenci. Konkrétně uvedl (ČT 24, čas 01:37):

„Zaregistroval jsem s velkým potěšením, že mně před volbami vyjádřily podporu tak různorodé osobnosti, jako je na jedné straně Andrej Babiš a na druhé straně Karel Gott.“

Karel Gott se k volbám vyjádřil pro deník Blesk. Řekl:

„Současné prezidentské klání sleduji velmi bedlivě, nejen z pohledu názorů a vizí jednotlivých kandidátů, ale zejména z jejich celkového projevu. K volbám půjdu, o prezidentských kandidátech s rozvahou přemýšlím. Budu proto volit člověka, kterého si vážím, jehož myšlenky a názory jsou mi blízké, a vím, že naši republiku bude opět dobře reprezentovat. A mohl by dle mého obstát i v nelehké době, která nás nepochybně čeká.“

Zemana tedy Karel Gott expilicitně nejmenoval, stejně tak neřekl ani jméno žádného dalšího kandidáta. Na druhou stranu lze na základě výše uvedeného citátu dospět i k názoru, že zpěvák Zemana nepřímo podpořil.

Informaci, že Karel Gott podpořil Miloše Zemana, uvedly Parlamentní listy a to v článku „Karel Gott se jednoznačně vyjádřil, koho bude volit za prezidenta“.

Tento článek sdílel na svých sociálních sítích mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Sám Karel Gott se k tomu vyjádřil prostřednictvím své mluvčí. Pro řadu médií (např. iRozhlas.cz) uvedl, že „jako vždy, při všech volbách, jsem jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta, proto ani jejich výroky nekomentuji.“

Jiří Drahoš uvedl, že pokud budou dvě debaty tak by rád určil, ve kterém médiu se jedna z nich odehraje. Zároveň ale upřesnil, že zatím žádná dohoda mezi kandidáty nebo jejich týmy neproběhla.

Jiří Drahoš o určování míst a počtů prezidentských debat mluvil, a to v rozhovoru pro Seznam Zprávy (10:45).

„Miloš Zeman si může určovat co chce. Pokud chce se mnou debatovat, tak považuji za fér, že jeden kandidát si určí jedno médium a druhý to druhé. Já jsem rozhodně nepřistoupil na debatu na TV Prima nebo TV Barrandov. Já jsem naopak řekl, že bych za sebe preferoval jednu debatu na veřejnoprávním médiu.“

Stejné téma se probíralo i v debatě Českého Rozhlasu (8:58) s postupujícími kandidáty, kam byl pozván i Miloš Zeman, ten ale účast odmítl. Jiří Drahoš prohlásil, že ze dvou debat by preferoval jednu ve veřejnoprávním médiu, například v České televizi, připustil i účast v debatě v Českém rozhlase, pokud by Miloš Zeman přijal pozvání. Zatím ale domluva probíhá pouze skrz média.

„To záleží na tom, jak se Miloš Zeman a jeho tým postaví k tomu, že pokud budou dvě debaty, tak já chci tu druhou ve veřejnoprávním médiu (…) Momentálně jsme si to tak vzkazovali přes média, ale zatím nic dohodnuto není.“

Jiří Drahoš se skutečně, stejně jako ostatní kandidáti, účastnil řady veřejných debat. A to jak v médiích, tak na půdě veřejných vysokých škol či na dalších místech.

Níže vypisujeme několik příkladů debat (jde o velmi omezený výčet), jichž se Drahoš účastnil:

Šestice

• Debata Seznam Zprávy
• Debata Deníku

Osmice

• Debata DVTV na Právnické fakultě Masarykovy univerzity
• Superdebata ČT

Duely

• Duel Drahoš-Topolánek na Seznam Zprávy
• Duel Drahoš-Topolánek v Českém rozhlase

Miloš Zeman se těchto debat skutečně neúčastil. Při oznámení své opětovné kandidatury 10. března uvedl, že do debat chodit nebude. Konkrétně řekl:

„Zavazuji se, že nebudu útočit na žádného ze svých protikandidátů, a pokud on bude útočit na mě, nebudu na tyto útoky odpovídat. Zavazuji se, že i když i moji oponenti považovali televizní diskuse za moji nejsilnější zbraň, nebudu se účastnit z důvodu, který jsem teď právě uvedl, žádných rozhlasových ani televizních diskusí.“

Zeman do debat s protikandidáty skutečně nechodil, pouze od března 2017 (tedy od ohlášení kandidatury) každý týden navštěvuje TV Barrandov, kde má pořad Týden s prezidentem. Zeman byl během kampaně svými soupeři vyzván, aby se debat účastnil (vyzval jej veřejně např. Pavel Fischer), to ovšem Zeman s poukazem na svůj slib odmítl.

Jiří Ovčáček skutečně ještě 28. prosince 2017 veřejně tento závazek potvrdil. Pro server Idnes.cz Ovčáček uvedl:

„Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“

Jakub Kleindienst je osobou s kontroverzní minulostí. Konkrétní spolupráce v kauze Rath nebyla prokázána. Kleindienst v danou dobu působil v dozorčí radě společnosti, která v této kauze figurovala. Přímá souvislost však nebyla prokázána a tento výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Reportáž o pracovních aktivitách Jakuba Kleindiensta přinesl magazín Reportér; je bývalým starostou Nového Strašecí, poté působil na kraji a podnikal (konkrétně pomáhal obcím s dotacemi).

Na Kleindienstovo působení upozornil Český rozhlas už v dubnu 2017. Jakub Kleindienst byl členem dozorčí rady společnosti ML Compet, která byla zapletena do korupční kauzy spojené s Davidem Rathem. Zodpovědností členů dozorčí rady je kontrola společnosti. Kleindienst ale podle svých slov nedělal v dozorčí radě „vůbec nic“ a jakoukoli zodpovědnost odmítá. Sám Kleindienst pro Rozhlas řekl: „Když jsem skončil na kraji (úředník za exhejtmana Petra Bendla (ODS), pozn. red. Rozhlasu), pomáhal jsem obcím s dotacemi. A protože jsem podnikal, musel jsem koupit takovouhle firmu. Jelikož jsem chtěl vidět dovnitř, dostal jsem se do dozorčí rady, kde jsem byl asi měsíc, déle ne. Pak jsem ji ale nechtěl koupit, už se mi to nehodilo.“

Toto tvrzení Jakuba Kleindiensta je ale nepravdivé, protože v dozorčí radě působil téměř jeden rok.

Do funkce byl zapsán 21. září 2011 a členství bylo ukončeno 4. září 2012. David Rath byl s krabicí od vína zadržen 14. května 2012, tedy v době, kdy Kleindienst v dozorčí radě působil.

Otázka spolupráce však i tak zůstává nezodpovězena, neboť Kleindienst nebyl v souvislosti s touto kauzou stíhán a spolupráce s Rathem se nedá potvrdit. Na druhou stranu je možné, že se s Davidem Rathem v rámci svého působení v dozorčí radě setkal.