Přehled ověřených výroků

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k faktu, že ve jmenované Eritrei funguje režim potlačující lidská práva i politické svobody, což je jedna z motivací, proč odtud lidé odcházejí.

Podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 je Eritrea až devátou zemí v pořadí, ze které nejčastěji pocházejí uprchlíci. V Eritreji žádná občanská válka neprobíhá. Od roku 1991 se v zemi nekonaly žádné národní volby.

Prezident Isaias Afwerki zde vládne bez institucionálního omezení již téměř tři desítky let. Vyšetřovací komise OSN vydala zprávu, ve které označila vládu jako zodpovědnou za systematické porušování lidských práv. V této zprávě se též uvádí, že velká část obyvatelstva je denně vystavována nuceným pracím a vězení. Režim, který vládne v Eritreji, byl označen jako totalitní a snažící se ovládnout občany prostřednictvím bezpečnostního aparátu, který pronikl do všech úrovní společnosti. Komise pro ochranu novinářů označila Eritreu v roce 2015 za jednu z nejvíce cenzurovaných zemí světa – předběhla i Severní Koreu.

V Etiopii byl v roce 2016 vyhlášen výjimečný stav, a to z důvodu dlouho trvajících protestů, při kterých bezpečnostní síly zabily stovky demonstrantů a desítky tisíc jich zadržely. Výjimečný stav umožňuje omezení práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování. Etiopie se podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 neumístila mezi deseti zeměmi, ze kterých pochází nejvíc uprchlíků.

Tyto dvě zmíněné země mají mezi sebou dlouhodobě napjaté vztahy, přičemž k poslednímu válečnému střetu došlo v roce 2016.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, neboť zákon o prokázání původu majetku Zeman opravdu ve Sněmovně podpořil, jeho vztah k EET a kontrolnímu hlášení byl však podstatně vlažnější. Zeman nicméně neměl s jejich prosazením problém.

Ačkoli Zeman v březnu 2016 podepsal zákon o evidenci tržeb, již dříve jej podepsat přislíbil a nakloněnost EET vyjádřil i jeho mluvčí v pořadu DVTV Forum, těžko se dá hovořit přímo o podpoře. Evidenci tržeb jako takovou zamýšlel Zeman hodnotit až podle dosažených výsledků, a priori ji však považoval za dobrý nástroj k boji s daňovými úniky. Přesto byl začátek podle jeho slov až „překvapivě dobrý“. Výtky ke zmatkům považoval za nemístné, ačkoliv se sám vyjádřil, že by přivítal některé změny v zákoně. Celkově vzato tedy nejde zdaleka o takovou podporu, jakou vyjádřil zákonu o majetku.

Novela zákona o DPH zavádějící kontrolní hlášení byla prezidentem Zemanem podepsána v prosinci roku 2014. U ní se nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, že by Zeman zavedení kontrolního hlášení veřejně jakkoli jmenovitě podpořil, jak se vyjadřoval k předchozím dvěma zákonům. Při jejím přijímání však nevytvářel žádné překážky.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Drahoš se k migraci vyjadřuje od začátku své kampaně, a to po celou dobu takovými slovy, jaká uvádí ve svém výroku.

Již v dubnu 2017 se Drahoš vyjádřil pro info.cz ke třem aspektům tématu migrace (video od 21:00):

• Ekonomičtí migranti přijímáni být nemají, mají se vracet obratem zpět.
• Žádosti o azyl mají být posuzovány individuálně.
• Zavedení kvót na přijímání uprchlíků odmítá.

Zcela stejně se Drahoš vyjádřil o pár dní později pro server Lidovky.cz.

V červnu 2017 se Drahoš opět vyjádřil k tématu migrace pro iDNES.cz. Tentokrát uvedl pět bodů.

• Lépe hlídat vnější hranici EU.
• Lépe kontrolovat příchozí migranty.
• Omezit hrozbu teroristických útoků lepší prací bezpečnostních složek.
• Snížit počet příchozích podporou budování infrastruktury v zemích, odkud migranti přicházejí.
• Nezavádět kvóty.

I když kvóty Drahoš odmítá, vyjádřil se, že „přijmout tady nějakých 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém (...)Otázka je, jak budou po jedněch migračních kvótách následovat další. Určitě v desetimilionovém množství nemůže být problém mít tady, myslím, že podle těch kvót, ke kterým jsme se zavázali, že to je asi dva tisíce, dva a půl tisíce migrantů, ale to ten problém neřeší.“

Své názory na migraci Drahoš uvádí i na svém webu. Opakuje výše uvedené zásady a rozšiřuje je o některé další:

• Při příchodů migrantů do Evropy je třeba se ptát na jejich názory, na hodnoty a normy, které migranti vyznávají (např. rovnost mužů a žen, tolerance, respekt k lidským právům). Migrant, jehož hodnoty nejsou slučitelné s hodnotami Evropy, nemá v Evropě co pohledávat.

Drahoš vyjadřuje pochopení pro lidi, kteří mají z příchozích migrantů strach. Zároveň je i signatářem výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti, která se staví proti nárůstu xenofobie ve společnosti v souvislosti s migrační krizí. V té se neuvádí, že by sem lidé měli přicházet, resp. že bychom je měli vítat. Akcentuje naše mezinárodní závazky a apeluje na politickou scénu, aby nevyužívala krize k nahánění populistických bodů.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Prezident Miloš Zeman pověřil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády a zároveň od něj nevyžadoval, aby předem získal důvěru Sněmovny. Andrej Babiš byl jmenován premiérem 6. prosince 2017. Následně na to byli 13. prosince 2017 na Pražském hradě jmenováni noví členové vlády.

Poslanecká sněmovna nevyslovila menšinové vládě důvěru v hlasování, které se uskutečnilo 16. ledna 2018. Vláda proto schválila svou demisi, která by měla být pravděpodobně přijata 24. ledna 2018. Prezident Miloš Zeman už v říjnu řekl, že Andreje Babiše jmenuje premiérem znovu. Později k tomu připojil podmínku, že musí mít zaručenou důvěru ve Sněmovně. Tuto podmínku vyslovil po svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře menšinové vládě Andreje Babiše. Ve svém projevu přímo přednesl, že by si uměl představit různé varianty podpory vlády, a to 103, 108, 115, 140. Proto ANO jednalo s ČSSD a má v plánu jednat s SPD Tomia Okamury.

Premiér Andrej Babiš se vyjádřil, že by chtěl mít novou vládu jmenovanou do konce února, tedy že by ji ještě stihl jmenovat stávající prezident Miloš Zeman, kterému prezidentský mandát končí 8. března 2018.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože zástupci třech poslaneckých klubů mimo KSČM nezpochybnili erudici Zdeňka Ondráčka, i když se důrazně vymezili proti jeho volbě z důvodu jeho minulosti.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik skutečně uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce, že KSČM(na pozici předsedy komise pro kontrolu GIBS, pozn. Demagog.cz)nemá nikoho jiného.

Proti volbě Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu GIBS se vyjádřili zástupci všech stran v Poslanecké sněmovně kromě KSČM (ČSSD, Piráti, KDU-ČSL, ODS, STAN, TOP09). SPD podle slov svého předsedy považuje jeho nominaci za nešťastnou. Z hnutí ANO se vyjádřil předseda Andrej Babiš, který je proti Ondráčkově nominaci.

Pokud jde o odbornou erudici Zdeňka Ondráčka, tak kromě KSČM se k ní vyjádřili i zástupci ODS, KDU-ČSL a STAN.

Za ODS to byla poslankyně Jana Černochová v ČRo Radiožurnál: „Na druhou stranu musím říct, že z hlediska odbornosti pana Ondráčka, ať už jeho působení na ÚOOZ nebo i co jsem měla s ním zkušenost z minulého volebního období, (…) tak v hodně otázkách jsem se s ním shodovala, co se týče nedostatečného vybavení, co se týče nedostatečného ohodnocení a nějakých návrhů změn. Takže já pana Ondráčka rozhodně nepovažuji za člověka, který by mentálně, vzdělanostně, zkušenostně neměl na to vést takovouto komisi.“

Za KDU-ČSL se vyjádřil Jan Bartošek při jednání ve Sněmovně : „(…)opět nezpochybňuji profesní erudici pana poslance Ondráčka - klub KDU-ČSL nebude volit vašeho nominanta“(Z. Ondráčka, pozn. Demagog.cz).

Konečně, za STAN Vít Rakušan, opět ve Sněmovně: „Já opravdu nezpochybňuji, že je to policista s velkou zkušeností a jistě i profesními výsledky. Ale jsme v roce 2017, jsme tady 28 let po sametové revoluci a myslím si, že stále ještě nenazrála doba na to, aby se předsedou takovéto důležité komise stal člověk, který s obuškem v ruce vystupoval v roce 1989 proti demonstrantům.“

Summit NATO ve Varšavě proběhl ve dnech 8. a 9. července 2016. Prezident Zeman při svém projevu mimo jiné vyjádřil souhlas s postupným zesilováním účasti NATO na boji s tzv. Islámským státem. Prezident zároveň vyslovil naději, že „z toho jednou vypadne koordinovaná, ucelená akce Severoatlantické aliance.“