Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.

Podle údajů ministerstva financí vzrostl příjem veřejných fondů z DPH za leden a únor meziročně o 17,4 %. Jak však ministerstvo samo v tiskové zprávě uznává, meziroční srovnání může být ovlivněno kalendářními vlivy (splatnost DPH v únoru 2017 byla 27. února, a je tak možné, že ne všechna DPH splatná v tomto termínu byla skutečně zahrnuta do výsledku za únor 2017). V plnění za březen už bude tento vliv neutralizován a meziroční srovnání tak bude přesnější.

Podíváme-li se pouze na výběr na úrovni státního rozpočtu, došlo meziročně k poklesu výběru o 1,4 miliardy Kč (2,9 %).

Strana TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí se dohodly, že budou ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy kandidovat společně. Celostátní výbor hnutí STAN schválil koncem března Hanu Marvanovou jako nejvýše postavenou kandidátku.

Server iDNES.cz informoval o auditu i o připravované zprávě Národního kontrolního úřadu, které podle současné ministryně Němcové potvrzují uvedené plýtvání peněz na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Podle připravované zprávy NKÚ, která měla být podle slov náměstka ministryně práce Olega Blaška zveřejněná a účinná v polovině května, je škoda vyčíslená na úrovni 1,3 miliardy korun. Jelikož zmiňovaná zpráva NKÚ je k dnešnímu dni stále v procesu řešení, výrok není možné fakticky ověřit.

Miliardová škoda měla být způsobená primárně nesprávným hospodařením s informačními systémy ministerstva, jmenovitě systémem na výplatu sociálních dávek, systémem na výplatu dávek v nezaměstnanosti a ekonomickým informačním systémem ministerstva. Dohromady může jít zhruba až o 20 systémů. Tyto systémy mají být nefunkční a opožděné a jejich zadání mělo být v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Audit, o kterém mluví ministryně práce Němcová, stejně tak jako oficiální zpráva Národního kontrolního úřadu, o které mluví Miloš Zeman, však k dnešnímu datu nejsou dohledatelné jak na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, tak na stránkách Národního kontrolního úřadu.

Na závěr je nutno zmínit, že na Ministerstvu práce a sociálních věci panují dlouhodobé problémy s hospodařením v oblasti informačních technologií. Předchůdce ministryně Marksové, Jaromír Drábek, čelil rovněž miliardové ztrátě na informačních technologiích. Jeho náměstek Vladimír Šiška byl dokonce za zmanipulování tendru ohledně vyplácení sociálních dávek právoplatně odsouzen na čtyři roky. Více o této kauze si můžete přečíst v již ověřeném výroku tady.

Andrej Babiš byl podruhé jmenován premiérem 6. června na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. Prezident je tedy dle Ústavy ČR vázán návrhem premiéra a nemá jinou možnost než navrženého ministra jmenovat.

Podobný výrok, tentokrát od Miloše Zemana, již Demagog.cz ověřoval, stejně tak i výrok Karla Schwarzenberga, v němž byl srovnáván český ústavní systém s rakouským - tam má naopak spolkový prezident možnost odchýlit se od návrhů kancléře.

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože TOP 09 po říjnových volbách skutečně spíše stagnuje, v rámci statistické chyby se pohybuje na stejné úrovni.

Ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 získala TOP 09 5,31 % hlasů. Od té doby vyšlo několik volebních modelů – konkrétně vycházíme z modelů CVVM, STEM a Kantar TNS.

Agentura CVVM v posledním měření dává ve volebním modelu Pospíšilově straně 4,5 %. Připomeňme, že jde o výzkum, jak by volby dopadly v den dotazování, kdyby k volbám přišli všichni, kdo jsou již rozhodnuti. Nezahrnuje tak nerozhodnuté voliče. Volební model STEM pak TOP 09 přiznává 4,6 % hlasů a Kantar TNS pro Českou televizi pracuje s údajem 4,5 %.

Z těchto dostupných dat vyplývá, že odhad volebního zisku TOP 09 je o nyní o něco nižší, než jaký byl skutečný zisk ve volbách, nicméně rozdíl je v rámci statistické chyby. Preference nevykazují žádný klesající ani rostoucí trend, jde fakticky o stagnaci.

Pirátská strana schválila povolební strategii v srpnu 2017, tedy ještě před parlamentními volbami. Ve strategii je mimo jiné uvedeno:

„Podpora vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií.“

Pokud jde o účast hnutí ANO, strategie hovoří takto: „V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června 2018 a z patnácti postů (včetně ministerského předsedy) obsadili nominanti hnutí ANO deset. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20.–21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve Sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve Sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér Andrej Babiš byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

V rámci výroku nesrovnáváme zákon o majetkovém vyrovnání s církemi se zdaněním stavebního spoření, jak k tomu došlo v rozhovoru Práva. Soustředíme se toliko na samotný proces, o kterém mluví Kalousek. Tedy zdanění stavebního spoření a následné rozhodnutí Ústavního soudu.

V roce 2010 schválil Parlament vládní návrh novely zákona o daních z příjmů jako zákon č. 348/2010 Sb. Tento zákon stanovil jednorázové omezení v‎‎ýjimky ze zdanění pro příspěvek poskytovaný v rámci stavebního spoření. Výjimka, která byla dříve součástí zákona o daních z příjmů, byla pozastavena pro všechny příspěvky ze stavebního spoření, na které vznikl nárok v roce 2010 (§ 4, odst. 1, písm. s). Jednalo se tedy o jednorázové zdanění příjmů z příspěvků ze stavebního spoření pouze za rok 2010, repektive zdaňovací období roku 2011. Tím argumentoval Miroslav Kalousek již při projednávání návrhu zákona 2. listopadu 2010 v Poslanecké sněmovně.

Tato novela byla ale v dubnu 2011 vzhledem k rozporu s ústavní zásadou právní jistoty a legitimního očekávání shledána Ústavním soudem jako neústavní a byla proto zrušena. V dnešním znění zákona je tak příspěvek ze stavebního spoření od zdanění opět osvobozen.

Veškeré prostředky vybrané podle neústavní novely zákona o daních z příjmů jako daně z příspěvků ze stavebního spoření byly Ministerstvem financí vráceny stavebním spořitelnám, respektive na účty klientů, ještě v roce 2011.