Přehled ověřených výroků

Pravda

Průměrná hrubá dělnická mzda ve společnosti ŠKODA AUTO činí 36 000 Kč. Podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v automobilovém průmyslu obecně (tedy nejde jen o dělnické profese, ale o sektor) činí 33 086 Kč. V předchozích dvou letech činila průměrná měsíční mzda v celém koncernu Volkswagen v Německu 5 223 € (cca 130 000 Kč). Nutno dodat, že nejde o mzdu v dělnických profesích, ale o mzdu všech zaměstnanců koncernu.

Ze zprávy agentury Reuters pak vyplývá, že v České republice činí mzdy ve zpracovatelském průmyslu v průměru 10,10 eura na hodinu, přičemž v Německu je to 38,70 eura.

Dodejme, že platy jsou v Německu obecně na vyšší úrovni než v ČR, stejně jako cenová hladina.

Vratislav Kulhánek

Pravda

Vratislav Kulhánek byl předsedou Českého svazu ledního hokeje od 26. června 2004 do 21. června 2008. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro jeho zvolení se tehdy vyslovily všechny extraligové kluby i Asociace profesionálních klubů. Podporu mu vyjádřil také bývalý předseda Karel Gut, který byl v čele organizace deset let.

Ve spojení s touto pozicí se uvažovalo ještě o Ivanu Hlinkovi, ten ale nakonec nekandidoval.

Pravda

Miloš Zeman dlouhodobě označuje ekonomickou diplomacii za „základní funkcí české zahraniční politiky“ a říká, že „máme k ní všichni nedílně přispívat jak jako politici, tak samozřejmě jako podnikatelé“, jak uvedl na Setkání lídrů českého exportu 2016. Je nutno podotknout, že Zeman v rámci svých diplomatických cest navštěvuje i jiné země než Čínu a Rusko.

Přehled cest prezidenta republiky zmapovalo Aktuálně.cz, a to k prosinci 2016. Zdaleka nejobjemnější výpravy si však vysloužily právě Rusko a Čína.

Co se týče Ruska, Miloš Zeman dlouhodobě lobuje proti sankcím, se kterými se v současné době Rusko potýká. Princip sankcí je podle jeho slov obecně nesprávný a v případě České republiky ekonomicky velice nevýhodný vůči vztahům s Ruskem.

Miloš Zeman navštívil Rusko již 8.–9.května 2015, kdy se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Až nedávná Zemanova návštěva této země ve dnech 21.–24. listopadu 2017 však obsahovala výpravu 140 podnikatelů.

Jak Miloš Zeman poznamenal, „když jsem letěl do Francie, měl jsem s sebou čtrnáct podnikatelů, tady sto čtyřicet, z toho by se dalo usoudit, že Rusko je desetkrát významnější než Francie. Pokud jde o konkrétní dohody, předpokládám, že deset z nich bude podepsáno v Moskvě a tři v Jekatěrinburgu. Celkový objem podepsaných kontraktů má činit dvacet miliard korun.“

Mezi firmami, které kontrakty podepisovaly, se nacházejí například Brisk Tábor, který rozšířil investice s vládou v Samarské oblasti, nebo firma Pragoimex, která se má podílet na modernizaci tramvají a metra, a také firma Alta působící v oblasti strojírenství a energetiky.

Co se týče Číny, Miloš Zeman v roce 2016 upozornil na fakt, že Čína je schopná předstihnout v objemu hrubého domácího produktu i Spojené státy, proto je to velmi perspektivní a zatím nedostatečně využitý trh.

Zeman dále inicioval historicky první návštěvu prezidenta Číny na půdě České republiky od navázání diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi v roce 1949. Během návštěvy, která proběhla ve dnech 28.–30. března 2016, se hlavy obou států zavázaly spolupracovat na iniciativách Ekonomické pásmo Hedvábné stezky a Námořní Hedvábná stezka pro 21. století (iniciativa Pásmo a Stezka), předložené čínskou stranou. Základem iniciativy je zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou za účelem zjednodušení obchodní spolupráce.

Prezidenti se dále zavázal i „využít potenciál Ekonomického smíšeného výboru obou vlád v orientaci základního směřování, rozšiřovat obchod a obousměrné investice a podporovat vyvážený růst dvoustranného obchodu.“

Prezident Číny s sebou přivezl desítky čínských podnikatelů, od kterých Miloš Zeman přislíbil investice ve výši 45 miliard korun. Část z nich bude financovat i čínská společnost CEFC, která na český trh vstoupila v roce 2015 a jejíž čelný představitel Jie Ťien-ming se stal poradcem Miloše Zemana v dubnu 2015. Tématem Českého investičního fóra a konkrétní povahou investic CEFC se podrobně zabývá náš komentář. Je nutné zmínit, že CEFC neinvestuje v České republice ve smyslu tvorby nových pracovních míst (např. v nově budovaných podnicích), ale naopak se soustředí prozatím na nákup podílů ve stávajících firmách (např. letecké společnosti Travel Service, Pivovarech Lobkowicz, fotbalové Slavii) a také na nákup nemovitostí.

Miloš Zeman sám absolvoval návštěvu Číny hned několikrát – v letech 2014, 2015 a naposledy 11.–17. května 2017. Tématem byla rovněž ekonomická spolupráce a 38 projektů, ze kterých část měla být podepsána již v Číně a 16 mělo počkat na Čínské investiční fórum, konané v červenci 2017 v Praze. Prezident Zeman se následně v České republice účastnil již zmíněného fóra, které bylo organizováno Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce.

Pravda

Ač zhruba pětina zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana směřovala na východ, skutečně v rámci prosazování ekonomické diplomacie nenavštívil ani jednu z uvedených zemí.

Miloš Zeman v červnu letošního roku navštívil Kazachstán a Vietnam, jak správně uvádí Vratislav Kulhánek. Cestou kvůli technické zastávce nakrátko přistál v Novém Dillí, kde se setkal s českým velvyslancem. O oficiální státní návštěvu však nešlo. Další země, které zmínil Vratislav Kulhánek, Miloš Zeman za svůj pětiletý mandát skutečně nenavštívil.

Cesty prezidenta Zemana byly zpracovány do přehledné grafiky webem Aktuálně.cz. Od doby, kdy byl tento materiál vypracován, Miloš Zeman navštívil pracovně USA, kde se zúčastnil zasedání valného shromáždění OSN, dále již jmenovaný Vietnam, Kazachstán, Čínu, Rusko a jeho poslední cestou za hranice Republiky bylo Slovensko.

Jiří Drahoš

Pravda

Jiří Drahoš se narodil v Jablunkově, nedaleko polských a slovenských hranic. Vychodil zde základní školu, stejně jako lidovou školu umění. Z domovského Slezska odešel z důvodu studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, se zaměřením na fyzikální chemii. Všechny informace dokládá web Jiřího Drahoše.

Pravda

Miloš Zeman během výkonu funkce prezidenta směřoval své zahraniční cesty spíše do zemí Visegrádské čtyřky, Evropské unie a NATO. Nejčastěji navštěvovanou zemí bylo Polsko, hlavně kvůli zde se konajícím summitům Visegrádské čtyřky a NATO. Dále několikrát navštívil Asii, kam většinou cestoval za účelem státních návštěv. Latinskou Ameriku navštívil jen jednou, a to při příležitosti konání Letních olympijských her v Riu de Janeiru (OH 2016), kde se zúčastnil slavnostního zahájení.

Pravda

Jiří Drahoš mluví pravdu, když říká, že Rusko tvoří asi 2 % z celkového exportu České republiky a Čína dokonce méně. Toto tvrzení lze doložit na níže uvedených datech.

Podíváme-li se na měsíční údaje obchodní bilance ČR vůči Ruské federaci a Číně (srpen, září a listopad 2017) a na souhrnná data za rok 2016, zjistíme následující:

Data zachycená v tabulce ukazují, že Česká republika měla v prezentovaných měsících i za celý rok 2016 jak s Ruskem, tak s Čínou negativní obchodní bilanci.

S pomocí zachycených dat a souhrnných údajů za jednotlivá období (srpen, září, říjen; rok 2016 [.pdf]) jsme následně vypočítali podíly vývozů do obou zemí na celkovém exportu České republiky. Souhrnné objemy jsme nejprve převedli na miliardy korun a poté zaokrouhlili procentuální výsledky na dvě desetinná místa.

Z výpočtů vyplynulo, že export do Ruska skutečně dosahuje zhruba dvou procent celkového vývozu České republiky, zatímco export do Číny se pohybuje mírně nad jedním procentem.

Pravda

Podle výzkumu agentury CVVM z dubna 2017 (Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura) odmítá zavedení eura v ČR již několik let přibližně 75 % obyvatel, jak je vidět na následujícím grafu.

Neověřitelné

Neexistují informace o žádném oficiálním setkání Andreje Babiše s kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem. Podobná událost však mohla proběhnout soukromě bez zmínek v médiích, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hnutí ANO kandidáta na prezidenta nepostavilo a Andrej Babiš oznámil, že svou podporu kandidáta na Hrad oznámí až 11. ledna, tedy den před volbami.

Jiří Drahoš se s Andrejem Babišem v minulosti opravdu mohl setkat, když ještě na prezidenta nekandidoval, a to pravděpodobně i během více příležitostí v rámci výkonu jejich funkcí. To se stalo například v roce 2015 (.pdf) na návštěvě ministra financí Babiše v laserových centrech, nebo v lednu roku 2017, kdy oba navštívili operu Carmen, kterou Drahoš jako šéf Akademie věd uváděl.

Pravda

Tomuto výroku jsme se již věnovali v jednom z našich předchozích ověřování.

Jiří Drahoš byl předsedou Akademie věd České republiky (AV ČR) osm let, tedy dle zákona dvě funkční období – od 25. března 2009 do 24. března 2013 a následně od 25. března 2013 do 24. března 2017. Během této doby zastávalo funkci pět premiérů v pěti vládách.

Coby předseda AV ČR se Jiří Drahoš skutečně stýkal s politiky. V roce 2009 jednal s tehdejším premiérem Janem Fischerem o navýšení rozpočtu pro Akademii o půl miliardy korun. Tomuto jednání předcházela rozhodnutí vlády naopak snížit rozpočet AV ČR o více než miliardu korun pro rok 2010 a do roku 2012 přibližně na polovinu. Tématem financování AV ČR jsme se více zabývali v listopadu roku 2017, konkrétně v této analýze.

Další jednání s politiky dokládá například pozvání premiéra Petra Nečase na sněm AV ČR v roce 2010, na kterém se měl mimo jiné řešit rozpočet na následující rok, nebo výstup (.pdf) ministra školství Petra Fialy na obdobném zasedání v roce 2012.