Premiér je funkce jmenovaná.(...) Premiér není volená funkce a vítěz voleb nemá automaticky nárok na premiéra.
Článek 68 Ústavy České republiky ve svém druhém odstavci uvádí: „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Premiér tedy skutečně není žádným způsobem vybrán volbou a v Ústavě není ani stanoveno, že tuto funkci vykonává předseda vítězné strany. Prezident má ve svém rozhodnutí o jmenování předsedy vlády volnou ruku.
Např. v roce 2010 se po volbách stal předsedou vlády Petr Nečas, jehož ODS ve volbách nezvítězila. Měla ovšem větší koaliční potenciál a byla schopna sestavit většinu v Poslanecké sněmovně.
Komunisté se vyjádřili, že tu vládu (druhou vládu Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) podpoří nehledě na to, ať je Andrej Babiš stíhaný, nebo ne.
KSČM o podpoře vlády sestavené Andrejem Babišem se stranou ANO stále jedná. Případná podpora by však závisela na shodách v programu a trestní stíhání premiéra v demisi pro KSČM skutečně nepředstavuje problém.
V Interview ČT24 řekl Stanislav Grospič, předseda mandátového a imunitního výboru, že KSČM ctí presumpci neviny, ale přesto doufá, že se celá kauza v brzké době vyřeší. Zároveň však nevyloučil podporu vlády v případě programových shod.
Ve stejném duchu se 23. 1. 2018 vyjádřilpředseda strany Vojtěch Filip, který po jednání s ANO novinářům řekl, že přestože do vlády KSČM vstupovat nebude, oba subjekty budou pokračovat v jednáních. V případě programových shod by pak KSČM skutečně podpořila vznik vlády.
Ondráček byl zvolen hlasy KSČM, SPD a ANO. To je pravda a na tom nic nezmění ani PR tým Andreje Babiše na jeho facebookové stránce.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.
Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.
Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.
Ředitel bezpečnostního odboru Jan Novák požádal ředitele BIS, ale také Vojenského obranného zpravodajství a takzvané UZINy, aby se vyjádřily ke tvrzení pana Drahoše, že parlamentní volby byly ovlivňovány zahraničními rozvědkami. Všichni 3 ředitelé jasně prohlásili, že to není pravda.
Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:
„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.
Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.
BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”
Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.
Miloš Zeman kdysi po volbě řekl, že si na Hrad vezme pouze šoféra a tajemníka, pak to dopadlo jinak.
Je pravdou, že před volbami v roce 2013 Miloš Zeman slíbil (18:15) vzít s sebou na Hrad jen tajemníka a řidiče, a to v Interview ČT24 4. prosince 2012. Totéž jsme ověřili v rámci naší inventury prezidentských slibů - je to jeden z těch, které Zeman porušil, na Hrad si s sebou totiž vzal podstatně více vlastních lidí.
Bylo jich tady tehdy nakonec jenom něco kolem tisícovky (kosovských Albánců, pozn. Demagog.cz). Myslím, že řada z nich se vrátila zpátky.
Během konfliktu v Kosovu v roce 1999 přijala vláda ČR dne 21. dubna usnesení č. 378 o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. V rámci tohoto opatření (.pdf, str. 30) bylo poskytnuto útočiště 1034 osobám, ze kterých ke dni 25. ledna 2000 bylo navráceno zpět do Kosova 904 osob. Podobná čísla uvádí i organizace Člověk v tísni.
Vzhledem k tomu, že počet osob odpovídá hodnotám výroku včetně skutečností, že se vrátila zpět do Kosova podstatná část uprchlíků, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ale pro mě je příklad německý prezident, který se dostal do podobné situace, jako je tady a způsob, jakým to řeší. To znamená, že je nadstranický a snaží se těm stranám domluvit nebo dohodnout prostě jakýsi, jakýsi konsensus, nikoliv se postavil na jedné straně.
Koaliční jednání po zářijových volbách v Německu byla neúspěšná a vše nasvědčovalo tomu, že dojde k předčasným volbám. Podobný výrok jsme již ověřovali zde.
Koaliční jednání, která probíhala mezi stranami CDU/CSU, FDP a Zelenými, zkrachovala. Strana SPD, která byla členem předchozí vládní koalice s CDU/CSU oznámila svůj záměr odejít do opozice. O ukončení koaličních jednání informoval předseda FDP Christian Lindner, podle jehož slov se strany neshodly na představách o modernizaci země a nenašly ani vzájemnou důvěru. Avšak prezident Německa, Frank-Walter Steinmeier, s tímto krokem nesouhlasil. Následně se opět objevila možnost obnovení koalice mezi CDU/CSU a SPD, kdy prezident přizval obě strany k jednání na konci listopadu.
Tímto krokem se Steinmeier tedy opravdu snažil stranám domluvit, podpořil další jednání mezi koaličními stranami a postavil se tak proti předčasným volbám.
Žádný soud neřekl, že jsem byl estébák. (...) Třikrát jsem vyhrál soud.
Andrej Babiš uvádí částečnou pravdu, proto je výrok hodnocen jako zavádějící. Babiš opravdu třikrát vyhrál spor se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) o to, zda jej oprávněně vedou ve spisech StB. Ústavní soud však případ vrátil krajskému soudu s tím, že ÚPN neodpovídá za obsah spisů. Tam Babiš nakonec prohrál a jedná se zároveň o poslední rozhodnutí. Soud totiž vyslovil, že ÚPN není osoba zodpovědná za obsah svazků, pro tento nárok měl tedy žalovat někoho jiného. Zavádějící je výrok i proto, že soud v případě jeho žaloby ani nemohl říci, zda byl nebo nebyl estébák - otázkou bylo, zda jej ÚPN vede ve svazcích oprávněně, či nikoli.
Poté, co Okresní soud pro Bratislavu I dal Babišovi zapravdu, ÚPN se odvolal, ale rozsudek potvrdil krajský i Nejvyšší soud. Zvrat způsobil Ústavní soud (ÚS), který celý případ vrátil na začátek. Podle něj ÚPN neodpovídá za obsah vedených spisů. Odmítl také výpovědi bývalých agentů StB, kteří svědčili ve prospěch Babiše. Jeho rozhodnutí následoval Krajský soud, kterému se spor vrátil. Babiš tedy zůstal dále vedený jako agent a zároveň podal dovolání na Nejvyšší soud Slovenské republiky.
Konkrétní příklad je Mirek Topolánek, jehož vláda vládla pět měsíců – od září do ledna – a vládla v demisi. A také neměla nic předjednáno.
První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.
Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.
Pan Franc musí oficiálně přiznat, že kdyby nebylo nás, tak nikdy registr smluv neprošel, protože na koaličních jednáních ČSSD a KDU vždy byli proti a my jsme to protlačili, a on to dobře ví.
Andrej Babiš se odvolává na Pavla France, jednoho ze zástupců sdružení Rekonstrukce státu. Ten se veřejně již opakovaně vyjádřil v tom smyslu, že hnutí ANO bylo důležitým aktérem při prosazení zákona o registru smluv. Pochopitelně nejsme schopni doložit, jak probíhala jednání na koaličních radách. Lze ovšem doložit, že bez hlasů hnutí ANO by nebyl zákon ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schválen. Výrok nicméně hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni nijak doložit, že na koaličních radách bylo hnutí ANO jediným subjektem, které registr smluv prosazovalo.
Nelze ověřit, jak probíhala koaliční jednání ohledně registru smluv, Pavel Franc však uznává klíčovou roli Andreje Babiše i Hnutí ANO v jeho schválení – stejně tak ale hodnotí ve výsledku i práci KDU-ČSL.
Pavel Franc opravdu uvádí, že prvním lídrem koaliční strany, který zákon podpořil, byl Andrej Babiš. Podle dostupných informací Franc v roce 2015 zveřejnil status na svém facebookovém profilu, kde kritizoval práci koaličních partnerů ohledně návrhu zákona, „že ČSSD a lidovci vyrábí problém na každé řešení‘“.To zástupci KDU-ČSL striktně odmítli.
Ve svém dalším článku (.pdf) v září 2017 pro IHNED.cz pak ale hodnotil celkové zásluhy za prosazení zákona. Přestože vše trvalo dlouho, především je podle něj podpora a schválení zákona zásluhou dvou koaličních stran – nejen Hnutí ANO, ale i KDU-ČSL. Konkrétně uvedl:
„Klíčovou roli v prosazení zákona o registru smluv mělo Hnutí ANO a KDU – ČSL. Andrej Babiš, ať už se to někomu bude líbit nebo ne, se zásadním způsobem o registr smluv zasazoval jak v rámci své strany, tak v rámci koalice.“
