Přehled ověřených výroků

Vratislav Mynář podal proti prvostupňovému rozhodnutí rozklad, proti rozhodnutí o něm pak správní žalobu, využil tak svých prostředků k obraně proti rozhodnutí NBÚ. Existuje také řada případů, kdy soud vyhověl stěžovateli na rozhodnutí NBÚ, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Mynář nejprve proti 1. stupni rozhodnutí NBÚ neudělit mu prověrku podal rozklad. Po jeho zamítnutí reagoval správní žalobou k Městskému soudu v Praze, kterou úřad zatím nestihl projednat.

Mynář o prověrku na stupeň “přísně tajné” požádal již v prosinci 2013. Potřebné podklady na NBÚ dodal až o rok později, čímž se proces zpomalil už na začátku. NBÚ mu ale prověrku neudělil a tak Mynář využil svého práva a proti tomuto rozhodnutí prvního stupně podalv říjnu 2015 rozklad, se kterým však Mynář neuspěl.

Proti zamítnutí rozkladu lze v druhém stupni podatsprávní žalobu. Té Mynář využil v lednu 2016. Od té doby se ale Městský soud v Praze k projednání nedostal. Zatím se zabývá žalobami teprve z roku 2014, v září 2017 přiznal, že v této věci nestihne rozhodnout ani do prezidentských voleb.

Co se týče úspěšnosti správních žalob vůči rozhodnutí NBÚ, od roku 2006 do roku 2016 z podaných 106 žalob uspělo (.pdf, str. 47) celkem třináct. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Alena Vitásková, dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu, byla 22. února 2016 Krajským soudem v Brně odsouzena na 8,5 roku vězení v kauze udělení licencí elektrárnám Saša-sun a Zdeněk-sun v poslední možný den 31. prosince 2010. Už 1. ledna 2011 totiž klesly výkupní ceny energie ze solárních elektráren na méně než polovinu původní částky. Stát tak v případě sporného udělení licencí ztratil v přepočtu 2 miliardy korun. Krajský soud v Brně jako soud prvního stupně rozhodl o vině všech osmi obviněných včetně Aleny Vitáskové a bratrů Zemků.


17. ledna 2018 však olomoucký Vrchní soud Alenu Vitáskovou zprostil obžaloby. Důvodem měla být podle slov soudce Pavla Götha výpověď bývalé vedoucí odboru licencí Michaely Schneiderové, která vzala veškerou vinu na sebe. Soud váhal, zdali se Alena Vitásková účastnila trestní činnosti a tím vytvořila podporu pro rozhodnutí Schneiderové, ale podle slov soudce "takový závěr bez pochyb učinit nejde," a proto byla Vitásková osvobozena.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Jiří Drahoš se seznámil s Jakubem Kleindienstem na ministerstvu kultury před čtyřmi lety. Stalo se tak v době působení Kleindiensta coby poradce náměstka Miroslava Rovanského (KDU-ČSL). Jak známo, Jiří Drahoš ve stejné době působil v čele Akademie věd.

Drahoš k jejich seznámení pro Lidové noviny uvedl: „Setkali jsme se na nějaké společenské akci a dělal na mě velmi dobrý dojem. Když jsem pak zvažoval lidi do týmu, věděl jsem, že je to člověk, který má zkušenosti ze soukromého sektoru, sešli jsme se, znovu jsme si ho proklepli a přijal jsem ho do týmu.”

Podle časopisu Reportér, který přinesl podrobné informace o Kleindienstově minulosti, se jednalo o společenskou akci ministerstva věnovanou mecenášům kultury.

Výrok Jiřího Drahoše, kandidáta na post prezidenta republiky, jsme označili za pravdivý, protože z patnácti aktérů jednání, jak za ODS, tak ČSSD, se pouze Miloš Zeman v roce 2013 vrátil po desetileté pauze zpět do české politiky.

Opoziční smlouva, oficiálně Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená mezi ČSSD a ODS, byla uzavřena v červenci 1998 s platností na následující čtyři roky. Pakt mezi nejsilnějšími politickými stranami 90. let byl uzavřen po předčasných volbách v roce 1998, kdy měl umožnit menšinové vládě Miloše Zemana ustát celé funkční období bez ohrožení opozicí.

Opoziční smlouva byla uzavřena 9. července 1998 a je pod ní podepsáno (.pdf, str. 2–3) patnáct zástupců, osm z ČSSD a sedm z ODS. Z řad signatářů za sociální demokracii zůstal politicky aktivní do dnešní doby pouze Miloš Zeman, který se v nejbližších dnech pokusí obhájit post prezidenta republiky. Avšak do roku 2016 zastával pozici místopředsedy Senátu Zdeněk Škromach, který ve volbách neobhájil post a z vrcholné politiky se stáhl, a Vladimír Špidla do roku 2010 působil jako eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v Bruselu. Smlouvu dále podepsala Petra Buzková a Vladislav Schrom, kteří působí v soukromé sféře. Další tři – Zdeněk Vojíř, Stanislav Gross a Ivo Svoboda – již zemřeli. Na straně ODS jsou všichni majitelé podpisů již z politické hry venku. Václav Klaus odešel v roce 2013 po skončenídruhého prezidentského období, Miroslav Beneš byl členem Poslanecké sněmovny pouze do roku 2006, Libuše Benešová odešla z hradní kanceláře Odboru spisové a archivní služby do důchodu v roce 2015, Milan Kondr držel senátorský mandát za ODS pouze mezi lety 1996–1998, Ivan Langer se dnes angažuje ve Správní radě soukromé VŠ CEVRO Institut, Miroslav Macek se věnuje soukromému podnikání a Vlastimil Tlustý z ODS odešel v roce 2009 poté, co svým hlasem přispěl k pádu Topolánkovy druhé vlády.

Při srovnání s přehledem členů vlády v mezidobí 1998–2002 zastává volenou funkci aktuálně pouze Karel Březina, tehdejší vedoucí Úřadu vlády ČR a nejmladší ministr Zemanovy vlády. Ten nyní ovšem působí jako pražský zastupitel, nefunguje tak v rámci celostátní politiky.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, avšak s přihlédnutím k případu Karla Březiny.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Jiří Drahoš má na mysli debatu na TV Prima z úterý 24. 1. 2018, během které Miloš Zeman skutečně prohlásil, že až na jednu výjimku, která se jmenuje Jiří Drahoš, všichni čeští politici souhlasí s tím, že bychom na naše území neměli přijímat nelegální migranty. Tento Zemanův výrok jsme ověřovali a označili ho za nepravdivý.

Oficiálně se k věci vyjádřil samostatně jen ředitel BIS Michal Koudelka dne 1. prosince 2017:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.

Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.

BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.”

Vzhledem k neexistenci oficiálního vyjádření k dané věci - ovlivňování voleb ze strany zahraničních zpravodajských služeb - ze strany Hradu či zmíněných ředitelů, je výrok hodnocen jako neověřitelný. Dodejme, že prezident je podle zákona tajnými službami pravidelně informován a může rovněž tyto služby úkolovat. Zda a v jakém rozsahu se tak stalo v této věci, není ovšem zřejmé.

Miloš Zeman naráží na výrok pronesený při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje.

Při obhajování hospitalizačních poplatků celou situaci demonstroval na případu starobního důchodce s průměrným důchodem, tedy nelze říci, že by se o důchodcích nebavil. Doslova řekl: „Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.” Dodal, že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.