Demagog.cz

Alena Schillerová k lednovému plnění rozpočtu

Výsledky hospodaření státu za leden 2021 komentovala hned v prvních únorových Událostech ministryně financí Alena Schillerová. Rekordní lednový schodek rozpočtu ministryni nepřekvapil, a to vzhledem k celkové částce, kterou stát vynaložil na podporu pandemií zasažené ekonomiky.

Ověřili jsme
Události ze dne 1. února 2021 (moderátor Martin Řezníček, záznam)

4 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Vládní pomoc už k dnešnímu dni dělá asi 302,1 miliardy. !

Podle Ministerstva financí stát k 31. lednu 2021 poskytl v souvislosti s pandemií covidu-19 podporu ve výši 302,1 miliard korun. Ministerstvo však do této částky kromě přímé podpory započítává také úvěry komerčních subjektů, za které se částečně zaručil.

skrýt celé odůvodnění

Na webových stránkách (.png) Ministerstva financí lze stáhnout dokument s názvem „Informační leták – Poskytnutá pomoc k 31. 1. 2021 v souvislosti s dopady pandemie COVID-19“. Stejnou tabulku sdílela ministryně financí Alena Schillerová na Twitteru.

Zdroj: Ministerstvo financí

Dle tabulky opravdu poskytl stát v souvislosti s pandemií covidu-19 k 31. lednu 2021 pomoc v celkové výši 302,1 miliard Kč. Celá částka ovšem nebyla vládou přímo uvolněna do ekonomiky, neboť do pomoci započítává rovněž záruční schémata v celkové výši 66,9 mld. Kč, konkrétně záruční programy COVID I-III a další. U těch se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku.

Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň jde však o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Podpořené úvěry nejsou reálnými výdaji vlády a nelze je započítávat do státem přímo poskytnuté pomoci.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť tvrzení Aleny Schillerové vyznívá tak, že se jedná o přímou finanční podporu, která již byla poskytnuta vládou v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. Celková částka, kterou ministryně, respektive Ministerstvo financí, uvádí, nicméně zahrnuje záruční schémata, která nejsou přímými finančními prostředky uvolněnými vládou.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ten deficit 31,5 miliardy (státního rozpočtu za leden 2021, pozn. Demagog.cz).

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě uvedlo, že státní rozpočet je za leden 2021 ve schodku 31,5 miliardy korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo financí (MF) ve své tiskové zprávě z 1. února 2021 uvedlo, že státní rozpočet je ve schodku 31,5 miliardy korun.

„Meziroční zhoršení salda o 23,5 mld. Kč je výsledkem pokračujícího poklesu daňových příjmů prohloubeného změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů o 2,2 mld. Kč a převodem 12 mld. Kč na financování sociálních služeb, které v loňském roce proběhlo až v únoru," uvedlo MF ČR. 

Celkové příjmy rozpočtu v lednu meziročně klesly o 4 miliardy na 120,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu v lednu pak meziročně stouply o 19,5 miliardy na 151,6 miliardy korun.

Jde o nejvyšší lednový schodek od vzniku ČR. Loni v lednu schodek rozpočtu činil osm miliard korun.

Již v prvním měsíci nového roku je schodek státního rozpočtu na 1/10 schváleného deficitu. Schválený schodek rozpočtu na letošní rok je totiž 320 miliard korun. Nicméně schodek ještě nepočítá s dopady daňového balíčku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Změna daní by měla podle dřívějších odhadů MF ČR snížit příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Nová výše schodku s ohledem na dopady daňového balíčku by podle ministryně financí Aleny Schillerové měla být stanovena koncem února či počátkem března.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(...) dopad jednak propadu příjmů, a ty nakonec nejsou tak velké, asi 4 miliardy, daňové zhruba 5,6.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí činil v lednu 2021 celkový meziroční propad příjmů státního rozpočtu 3,2 %, což odpovídá 4 miliardám Kč. Meziroční daňový propad za měsíc leden činil 5,9 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu, ve které píše o lednovém hospodaření státního rozpočtu. Ten podle ministerstva skončil v deficitu ve výši 31,5 miliardy a po očištění od příjmů z Evropské unie a finančních mechanismů činil výsledný deficit 32,9 miliard korun. Podle České televize se jedná o „nejvyšší lednový schodek od vzniku Česka“. Pro představu bylo saldo státního rozpočtu za minulý rok 8 miliard a bez vlivu Evropské unie a finančních mechanismů 6,8 miliard korun. 

Ministerstvo uvádí, že jsou příjmy státního rozpočtu ovlivněny restrikcemi ekonomické činnosti v důsledku stále probíhající epidemie, poklesem zaměstnanosti a mírným růstem mezd a platů. Celkové příjmy do státního rozpočtu klesly meziročně o 3,2 %, to je o 4 miliardy korun.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob, které bylo ovlivněno výplatou kompenzačních bonusů, meziročně pokleslo o 7 %, což odpovídá jedné miliardě.  Také daně z příjmů právnických osob se meziročně propadly, a to o 400 milionů korun. Nejvyšší nominální meziroční pokles představovala daň z přidané hodnoty. Kvůli nižším daňovým sazbám na stravovací a jiné služby a restriktivním proticovidovým opatření se snížilo meziroční inkaso z DPH o 2,8 miliardy korun. Nejvyšší procentuální propad daňových příjmů pak byl zaznamenán u spotřebních daní, kde meziroční pokles činil 13,7 %, což odpovídá 1,7 miliardám korun. 

Po sečtení propadu všech daňových příjmů se dostaneme na 5,9 miliard korun.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože odchylka činí 0,3 miliardy, což nepřesahuje naši míru 10% tolerance u číselných údajů.

Ministerstvo financí uveřejnilo (.xlsx) lednové meziroční porovnání příjmů a výdajů (viz grafy). V lednu roku 2020 přiteklo do státní kasy 124,13 miliard a výdaje činily 132,13 miliard korun. Saldo bylo, jak už jsme psali výše, 8 miliard. V lednu letošního roku stát utratil 151,60 miliard, což převyšuje příjmy 120,15 miliard korun o 31,45 miliardy.

Zda propady příjmů v lednu 2021 „nakonec nejsou tak velké“, je poměrně subjektivní, nicméně je pravdou, že ve srovnání s lednem 2020 nejsou celkové rozdíly v rozpočtových příjmech vhledem k celkovým příjmům, zejména s ohledem na pandemii covidu-19, zásadní.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

(…) z toho jenom za leden ze státního rozpočtu je to nějakých 13,3 miliardy, z veřejných rozpočtů asi 17 miliard (vládní pomoc, pozn. Demagog.cz).

Výdaje z veřejných rozpočtů činily za leden 17,1 mld. Kč, z toho šlo ze státního rozpočtu 13,3 mld. Kč. Pokud by však MF nezahrnovalo do výdajů záruky za úvěry komerčních bank, za které se stát částečně zaručil, výdaje z veřejných rozpočtů by představovaly 14,4 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Výše výdajů vládní pomoci na podpůrná opatření v souvislosti s nemocí covid-19 činila (.xlsx, list Opatření COVID-19) v lednu 2021 dle Ministerstva financí 13,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu, celkově 17,1 miliardu Kč ze všech veřejných rozpočtů.

V rámci přímých opatření představoval nejvyšší výdaj kompenzační bonus za podzimní bonusová období (1,9 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 1,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu), zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (1,4 miliardy Kč ze státního rozpočtu) a programy Antivirus A, A Plus i B (3,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ve zdravotnictví a sociálních službách představovalo největší výdaj zvýšení plateb státu za státního pojištěnce (4,2 miliardy Kč ze státního rozpočtu). Naopak odklady a úpravy záloh daní představovaly nejnižší výdaje (celkem 0,7 miliard Kč z veřejných rozpočtů, z toho 0,3 miliardy Kč ze státního rozpočtu).

Ministerstvo financí do celkových výdajů na podpůrná opatření zahrnuje také výši poskytnutých či zaručených úvěrů z veřejných rozpočtů. Ty představovaly v lednu 2021 výdaj v celkové hodnotě 2,7 miliard Kč, z nichž největší část byly úvěry v rámci programu COVID III ve výši 1,6 miliard Kč. Ve skutečnosti se však jedná o komerční úvěry poskytnuté soukromými finančními institucemi, za které stát poskytl prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky částečnou záruku. Stát je tedy připraven prostředky vyplatit pouze v případě, že úvěry u komerčních subjektů nebudou řádně splaceny. Bezpochyby tak na sebe bere riziko a přispívá k oživení ekonomiky, zároveň však jde o mechanismus výrazně odlišný od přímé finanční podpory. Sčítat záruky s přímou podporou tak, jak to dělá Alena Schillerová, respektive Ministerstvo financí, je tedy zavádějící.

Bez započtení výdajů na záruční schémata by celkové výdaje z veřejných rozpočtů činily jen 14,4 miliardy Kč.