Demagog.cz

Andrej Babiš k auditu o dotacích pro Agrofert

Jak se premiéru Babišovi dařilo v rozhovoru pro deník Právo vyvracet zjištění evropského auditu o jeho střetu zájmů?

Ověřili jsme
Právo ze dne 4. prosince 2019 (moderátor Jan Rovenský, záznam)

12 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nyní je prostor pro vyjádření ČR a teprve poté nastane proces, kdy o tom EK může jednat. Opakuji, nejde o finální verdikt. !

Po doručení českého překladu finální zprávy auditorů bude mít Česko dva měsíce na zaslání zprávy, jak plní obsažená doporučení z auditu, jehož závěry jsou konečné a Evropská komise je již nehodlá měnit. Česká republika však bude mít možnost vyjednat snížení finanční korekce.

skrýt celé odůvodnění

Do České republiky dorazila finální zpráva (.pdf) auditorů Evropské komise v angličtině dne 29. listopadu 2019. Závaznou se ale stává až doručením českého překladu zprávy, které bude následovat. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise bude mít Česko od toho dne dva měsíce na to, zaslat zprávu, jak plní obsažená doporučení. Nebude tak možné již audit rozporovat, ale pouze reagovat na jednotlivá doporučení. Po uplynutí dvouměsíční lhůty Evropská komise rozhodne o dalším postupu. Komise a Česká republika se poté mohou další měsíce dohadovat o částce, která by případně měla být stržena z české alokace do unijních fondů, nicméně rozhodnutí Komise o střetu zájmu premiéra Babiše je konečné a Komise svůj názor již nehodlá měnit.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že premiér Babiš nepovažuje auditní zprávu za finální vzhledem k tomu, že ji podle něj doposud Komise „neřešila“ a teprve „poté nastane proces, kdy o tom EK může jednat“. Naznačuje tak (nesprávně), že po doručení oficiálního překladu auditní zprávy bude následovat jednání mezi ČR a Komisí o samotném meritu zprávy. Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že byť Česká republika bude mít možnost vyjednat snížení finanční korekce, zpráva jako taková je finální.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Když v roce 2016 Sobotka s Kalouskem zjistili, že ANO má stále vysoké preference, tak vymysleli lex Babiš. Když jsem podle něj v roce 2017 vložil firmu do svěřenských fondů, tak přišly na řadu korunové dluhopisy a Sobotka mě vyhodil z vlády. Před sněmovními volbami pak rozehráli Čapí hnízdo. !

Bohuslav Sobotka ani Miroslav Kalousek nebyli předkladateli tzv. lex Babiš, ani pozměňovacích návrhů k němu. Stejně tak nevyvolali před volbami v roce 2017 hlasování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. PS o tom hlasovala dle jednacího řádu v reakci na žádost Policie.

skrýt celé odůvodnění

Podle výzkumů stranických preferencí společnosti STEM se hnutí ANO v průběhu roku 2016 skutečně pohybovalo mezi hranicemi 18 % až maximálně 25 % (jednotlivé měsíce zde nalézt zde) a jednalo se o nejvyšší preference parlamentních stran. Premiérem uvedený rok ale nesedí na celkové časové ose (viz níže), preference hnutí ANO za rok 2016 jsou proto v tomto případě irelevantní.

Návrh zákona (sněmovní tisk č. 564), kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, totiž prošel Sněmovnou v rámci prvního čtení již 16. prosince 2015. Návrh byl předložen vládou Bohuslava Sobotky, jejímž členem byl i Andrej Babiš. Po odhlasování byl poslanci přikázán k projednání výborům, které ho následně doporučily k dalšímu projednávání na plénu PS. Samotná novela č. 14/2017 Sb. vešla v platnost 25. ledna 2017. Díky svému vlivu na Andreje Babiše získala novela neoficiální přízvisko lex Babiš. Tato novela vedla Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust III.

Původní návrh (.pdf) novely neobsahoval v prvním čtení paragrafy 4a, 4b4c, které postupně veřejným činitelům nebo firmám jimi ovládaným zakazují provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat dotace.

Uvedené paragrafy byly do konečného znění zákona navrženy (.doc) pozměňovacími návrhy poslanců Chvojky (ČSSD) a Plíška (TOP 09). Třetí čtení návrhu zákona proběhlo 14. září 2016 na 49. schůzi PS, kde byl projednán. Zde se celý návrh na podnět poslance Schwarze (ANO) hnutí ANO pokusilo neúspěšně dostat zpět do druhého čtení. Konečná verze návrhu byla přijata 187. hlasováním 135 hlasy ze 182. Proti bylo pouze ANO (a dva nezařazení poslanci).

V prosinci 2016 nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku. V květnu 2017 vypukla krize Sobotkovy vlády, která skončila odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí i prvního místopředsedy vlády. Premiér Bohuslav Sobotka dne 2. května 2017 oznámil, že podá demisi vlády. Reagoval tím na kauzu tzv. korunových dluhopisů a dalších nejasností ohledně majetku Andreje Babiše. Vládní krize skončila 24. května 2017, kdy prezident odvolal Andreje Babiše z vlády a jmenoval nového ministra financí Ivana Pilného.

Co se týče kauzy Čapí hnízdo, tak Policie ČR začala vyšetřovat v září 2015 možný dotační podvod na základě tehdy anonymního trestního oznámení Tomáše Kaplera. Policie zažádala o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka 10. srpna 2017. O vydání k trestnímu stíhání se hlasovalo v Poslanecké sněmovně 6. září 2017. Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek byli následně 9. října 2017 obviněni. Volby do Poslanecké sněmovny se konaly ve dnech 20. a 21. října 2017.

Policie své vyšetřování ukončila 26. března 2019. V dubnu byl spisový materiál k případu předán dozorujícímu státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi. Na začátku září 2019 zveřejnil mluvčí městských státních zástupců Aleš Cimbala informaci, že Jaroslav Šaroch změnil v kauze Čapí hnízdo právní názor, což znamená, že státní zástupce navrhl zastavení trestního stíhání. 13. září 2019 potvrdil městský státní zástupce Martin Erazím rozhodnutí Jaroslava Šarocha a trestní stíhání Andreje Babiše bylo zastaveno.

Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří mimo jiné také kontrola již skončených věcí, které byly rozhodnuty státními zastupitelstvími nižších stupňů. Nejvyšší státní zástupce může po provedené kontrole uložit nižším úrovním státního zastupitelství závazný způsob nápravy. Této možnosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman 4. prosince 2019 využil a trestní stíhání Andreje Babiše tedy pokračuje.

Nakonec nelze vynechat tvrzení, že Bohuslav Sobotka a Miroslav Kalousek „rozehráli“ hlasování o vydání k trestnímu stíhání. Podle § 12 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny „předseda Sněmovny neprodleně rozhodne, zda vysloví souhlas s odevzdáním zadrženého poslance soudu, a svoje stanovisko sdělí bez odkladu příslušnému orgánu. Současně postoupí žádost nebo oznámení podle předchozího odstavce mandátovému a imunitnímu výboru k projednání a podání zprávy s návrhem Sněmovně. O takové žádosti nebo oznámení rozhodne Sněmovna na své první následující schůzi usnesením, které zašle příslušnému orgánu do pěti dnů od jeho přijetí“. Tudíž situaci, že se o vydání poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání hlasovalo před volbami, nemohl „rozehrát“ Bohuslav Sobotka či Miroslav Kalousek, ale jedině orgán činný v trestním řízení tím, že požádal o vydání 10. srpna 2017, přičemž první následující schůze Sněmovny se konala od 5. září 2017.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý zejména kvůli tvrzení premiéra Babiše o tom, že Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka před volbami do PS v roce 2017 „rozehráli“ kauzu Čapí hnízdo, ale také kvůli nesprávnému posouzení autorství tzv. lex Babiš. Ani poslanec Kalousek, ani tehdejší premiér Sobotka nebyli předkladateli návrhu zákona, ani pozměňovacích návrhů, které se dotkly Andreje Babiše. Předkladatelem zákona byla toliko vláda Bohuslava Sobotky, ve které byl Andrej Babiš vicepremiérem.

Zdroj: ČT24

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V prvé řadě čekám, že náš Ústavní soud po už více než dvou letech rozhodne o podnětu pana prezidenta k lex Babiš. !

Ústavní soud stále nerozhodl o návrhu prezidenta Zemana na zrušení lex Babiš, který byl podán 15. února 2017, tedy více než před dvěma lety.

skrýt celé odůvodnění

Dne 15. února 2017 Ústavní soud obdržel návrh od prezidenta Zemana na zrušení tzv. lex Babiš. Ústavní soud stále nerozhodl, jestli je zákon v souladu s ústavou. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Text návrhu je pak k dispozici zde.

„Tato věc… byla počítačem přidělena jednomu mému kolegovi. Plenární rozhodování máme každé úterý, ale na program mohu zařadit jen to, co připravil soudce-zpravodaj… On mi to ale do dnešního dne nepředložil, říká, že je to složité a má s tím práci. (...) Já s tím spokojen nejsem. Podle mého soudu,… by žádná věc u nás neměla být nerozhodnuta déle než 1,5–2 roky. Tady jsme lhůtu už překročili, soudce-zpravodaj mi pravidelně slibuje, že už to bude… takže doufám, že se dočkám,“ vysvětluje předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To kvůli tradičním demokratickým stranám ČR vrátila Evropské unii už 30,6 miliardy korun, protože špatně spravovaly, rozumějte rozkrádaly, evropské fondy.

Čisté korekce byly za programové období 2007–2013 aplikovány v celkové výši 1,14 mld. Kč. Tuto částku nelze znovu použít a představuje snížení alokace pro členský stát. Část těchto čistých finančních oprav je nicméně stále předmětem sporu mezi ČR a EK.

skrýt celé odůvodnění

V přepisu rozhovoru Andreje Babiše pro Novinky.cz je uvedena suma 30,6 mld. Kč, proto jsme ověřili právě znění výroku tak, jak jej Novinky.cz uvedly. Máme však pochybnosti o přesnosti přepisu rozhovoru vzhledem k tomu, že Andrej Babiš opakovaně (a to i v den rozhovoru pro Novinky.cz - čas 2:49) v souvislosti s uvedeným výrokem argumentuje sumou 35 či 36 mld. Kč.

Ministryně Schillerová uvedla, že od vstupu do Evropské unie byly aplikovány finanční opravy v celkové výši 38,4 mld. Kč. Podle informací (.pdf) poskytnutých Ministerstvem financí činila za programové období 2007–2013 celková částka 34,8 mld. Kč.

Částka 38,4 mld. Kč zahrnuje jak opravy provedené na základě nálezů ze strany členského státu, tak na základě nálezů auditů Evropské komise. Vzhledem k tomu, že byly tyto opravy vždy uplatněny ze strany členského státu, mohly být využity na financování dalších projektů. Nesnižovala se o ně disponibilní alokace pro Českou republiku.

Co se týče korekcí provedených ze strany EK, jedná se o tzv. čisté finanční opravy. Na rozdíl od korekcí prováděných členským státem nelze částky, které jsou předmětem čisté opravy, již znovu použít a představují snížení alokace pro členský stát.

V ČR byly od jejího vstupu do EK aplikovány čisté korekce pouze v programovém období 2007–2013, a to ve výši 38,1 mil. Kč (.pdf, str. 2) u kohezní politiky a 1,1 mld. Kč v případě zemědělské politiky. Čisté finanční opravy jsou v případě kohezní politiky nicméně stále předmětem sporu (.pdf, str. 2) mezi ČR a EK. ČR podala žalobu k Soudnímu dvoru EU v souladu s čl. 263 Smlouvy o fungování EU, kterou se domáhá zrušení výše uvedeného prováděcího rozhodnutí EK. V současné chvíli se v této věci čeká na rozhodnutí Soudního dvora.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To není závěr nebo stanovisko Evropské komise, to je závěrečná zpráva auditorů jednoho z generálních ředitelství EK, chcete-li jednoho z unijních ministerstev. Komise to neřešila.

Auditní zpráva byla napsána dvěma generálními ředitelstvími Evropské komise, která jsou klíčovou administrativní součástí Evropské komise.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zde mluví o auditu, který proběhl (str. 9) 8.–9. ledna 2019 a 14.–15. ledna téhož roku. Jeden z cílů tohoto auditu bylo mimo jiné (str. 7) „zjistit zda-li existuje důkaz střetu zájmů v procesu přidělování dotací EU nebo sektorů, které by preferovaly operace představeny firmami skupiny AGROFERT“.

Tato auditní zpráva (str. 2) byla vypracována dvěma generálními ředitelstvími Evropské komise: EMPL (Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování) a REGIO (Regionální a městská politika). Generální ředitelství AGRI (Zemědělství a rozvoj venkova) bylo pouze (str. 2) takzvaným asociovaným GŘ. Dohromady je těchto ředitelství 32. Tyto instituce spadají pod Evropskou komisi, konkrétně politické vedení zajišťuje 28 komisařů (z každé členské země jeden, za ČR je to Věra Jourová). Běžný chod Komise je zajišťován jejími zaměstnanci, kteří pracují pro tato generální ředitelství, která jsou zodpovědná za konkrétní oblasti politiky. Nejenže tedy zpráva nebyla napsaná jedním, ale dvěma GŘ, také je ale nejde oddělit od zbytku Evropské komise. Ostatně k zprávě auditu se vyjadřoval oficiálně i mluvčí Evropské komise.

Termín „unijní ministerstvo“ není příliš používaný a není to oficiální označení pro generální ředitelství. Je pravdou, že generální ředitelství představuje úřední aparát Evropské komise, stejně jako české ministerstvo je úředním aparátem vlády. Nicméně komisař, jakožto politické vedení a pomyslný ekvivalent českého ministra, nestojí v čele generálního ředitelství. V čele každého generálního ředitelství stojí generální ředitel. Dalším rozdílem mezi generálním ředitelstvím a ministerstvem je chybějící pravomoc vydávat právně závazné předpisy. Zatímco česká ministerstva mohou vydávat např. vyhlášky, generální ředitelství takovou pravomoc nemají.

Závěrečnou zprávu auditu si můžete přečíst online.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To není pravda. Tím evropským se vůbec neargumentuje. Všechno se točí kolem českého zákona o střetu zájmů, tedy lex Babiš.

Finální zpráva auditu z 8. ledna až 15. února 2019, jak ji zveřejnil Deník N, se odvolává jak na tuzemský zákon o střetu zájmů, tak na nařízení EU.

skrýt celé odůvodnění

Čerpáme z finální auditní zprávy z 8. ledna až 15. února 2019, jak ji zveřejnil Deník N. Ta je uvedena závěrem předběžného návrhu auditu, který přišel české straně 29. května 2019, na stranách 13 až 24. Zde poukazují na porušení paragrafu 4 odst. 1 zákona 156/2006 Sb. (existující před tzv. novelou „lex Babiš“), článku 32 odst. 3 nařízení EU č. 966/2012 (.pdf, str. 25) a později paragrafu 4c zákona 156/2016 (obsažený v novele tohoto zákona 14/2017 Sb. tzv. „lex Babiš“) a článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 1046/2018 (.pdf, str. 44).

Na stranách 24 až 42 jsou zmíněny argumenty české strany jako členského státu. Ty rozporují některé nálezy uvedené v původním závěru a vyjadřují nesouhlas s výkladem paragrafu 4c zákona 156/2006 Sb. Na stranách 42 až 67 Komise na tyto námitky reaguje.

Na stranách 68 až 69 dochází Komise k opětovnému závěru, že došlo k porušení článku 32 odst. 3 nařízení EU č. 966/2012 a později článku 36 odst. 3 nařízení EU č. 1046/2018. Dále setrvávají na tom, že došlo k porušení paragrafů 4 odst. 1 a 4c zákona 156/2016 Sb., tedy českého zákona o střetu zájmů.

Zdroj: Deník N

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Lex Babiš, který mi na míru ušili politici z tradičních demokratických stran.

Novelu zákona o střetu zájmů č. 14/2017 Sb. předložila koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Pozměňovacími návrhy (ČSSD, TOP09) se do konečného znění zákona dostaly paragrafy omezující firmy veřejných funkcionářů v provozování médií, účasti na veřejných zakázkách a pobírání dotací.

skrýt celé odůvodnění

Úmysl, který stál u vzniku tzv. Lex Babiš, nemůžeme ověřit. Můžeme však hodnotit, zda-li tento zákon prosadili politici z tradičních demokratických stran, tedy stran, které se právem odvolávají na svoji dlouhodobou historickou tradici. Dále můžeme hodnotit, zda-li tento zákon nějak ovlivnil Andreje Babiše, respektive firmu AGROFERT, a.s., jejímž jediným akcionářem byl dle veřejného rejstříku od 30. června 2005 do 3. února 2017 Andrej Babiš.

Návrh zákona, o kterém premiér Babiš mluví, vznikl za vlády Bohuslava Sobotky, která se sestávala z koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Návrh zákona byl vládou schválen na schůzi z 29. července 2015.

Poslanecké sněmovně byl návrh předložen jako sněmovní tisk 564. Po prvním čtení 16. prosince 2015 na 36. schůzi byl návrh přikázán k projednání ústavně právnímu (hlasování č. 329) výboru jako výboru garančnímu usnesením č. 1028 (.pdf). Tato dvě hlasování byla opřena o valnou většinu přihlášených poslanců včetně hlasů poslanců z ANO.

Tento původní návrh neobsahoval v prvním čtení paragrafy 4a, 4b a 4c, které postupně veřejným činitelům nebo firmám jimi ovládaným zakazují provozovat média, účastnit se zadávacího řízení a pobírat dotace. Právě tyto paragrafy se nejvýznamněji dotkly i tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, který o nich ve výroku tvrdí, že mu byly „ušity na míru".

Pozměňovací návrh obsahující § 4a byl na jednání Ústavně právního výboru předložen poslancem Chvojkou (ČSSD) (původně jakožto § 4c) a § 4b (původně jako § 4a) poslancem Plíškem (TOP09, dříve KDU-ČSL) 30. března 2016 (.doc, str. 7-11) v konečném znění. Pozměňovací návrhy z výboru byly vydány jako sněmovní tisk 564/9 (.pdf). V druhém čtení předložil poslanec Plíšek pozměňovací návrh, který vešel do konečného znění jako § 4c a je obsažený ve sněmovním tisku 564/10 (.pdf, str. 9).

Třetí čtení proběhlo 14. září 2019 na 49. schůzi PS, kde byl návrh zákona projednán. Verze návrhu byla přijata 187. hlasováním 135 ze 182 hlasů. Proti bylo pouze ANO. Podobně přitom vypadalo i hlasování o pozměňovacích návrzích, které do zákona vnesly již zmiňovaný § 4a, § 4b a § 4c.

Po vrácení prezidentem a Senátem byl návrh zákona opět schválen stejnými stranami a zákon byl nakonec dne 25. ledna 2017 vyhlášen jako zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

Ve třetím čtení pro návrh novely zákona o střetu zájmů, která díky svému vlivu na Andreje Babiše získala neoficiální přízvisko Lex Babiš, hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, TOP09, ODS, KDU-ČSL a Úsvitu. ČSSD a KDU-ČSL jsou strany, které odvozují svoji historii minimálně od první republiky. ODS se historicky považuje za stranu, která vznikla z rozštěpení OF. Při hlasováních přispěla i KSČM, která se vznikem odvolává na totalitní KSČ. Je tedy pravdou, že tzv. tradiční strany hlasovaly dohromady 106 hlasy pro návrh.

Úmysl politiků tzv. tradičních politických stran „ušít“ novelu zákona na míru Andreji Babišovi nelze prokázat, nicméně přijetí novely (konkrétně výše zmíněné paragrafy 4a, 4b a 4c) opravdu mělo významný vliv právě na Andreje Babiše. Tato novela vedla Andreje Babiše k převedení (str. 57) majetku, respektive společnosti Agrofert, do svěřenských fondů AB private trust I. a II.

AGROFERT, a.s. se dle veřejného rejstříku stal 16. října 2013 jediným akcionářem společnosti MAFRA, a. s., která již tou dobou vydávala například MF DNES a Lidové noviny. Dle výroční zprávy (.pdf, str. 53) za rok 2016 přijala firma AGROFERT, a.s. 1,13 mld Kč provozních a 372 milionů Kč investičních dotací. Společnost UNILES, a. s., jíž byla společnost AGROFERT, a.s. jediným akcionářem dle veřejného rejstříku od 26. února 2014 do 28. prosince 2018, byla dodavatelem několika veřejných zakázek, například zakázky číslo P14V00000606. Činnosti Agrofertu, jakožto společnosti vlastněné Andrejem Babišem, se tak novela zákona o střetu zájmů dotkla.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ministrem financí jsem se stal v lednu 2014, tak jsem odešel z řídicích orgánů své firmy, jak mi tehdy kázal zákon.

Andrej Babiš se před svým nástupem do funkce ministra financí v lednu 2014 vzdal vedoucí pozice v řídícím orgánu firmy Agrofert. Tento krok podnikl na popud tehdejšího znění zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš se stal v souladu s výrokem ministrem financí 29. ledna 2014 a v úřadu vytrval do 24. května 2017, kdy ho v úřadu vystřídal Ivan Pilný.

Ve výroku obsažené tvrzení o odchodu z řídících orgánů firmy se týká vzdání se řídícího postu v holdingu Agrofert Andrejem Babišem v roce 2014, před nastoupením do úřadu ministra financí. Andrej Babiš opustil post předsedy představenstva společnosti Agrofert, a. s. k 22. lednu 2014. Ve vedení firmy byl nahrazen dlouholetým spolupracovníkem Zbyňkem Průšou. Avšak i nadále zůstal vlastníkem firmy.

Důvodem změny ve vedení Agrofertu byl právě zákon 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jehož § 4 členu vlády neumožňuje „být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká“.

Zákon o střetu zájmů si v průběhu času prošel četnými novelizacemi. Zejména zásadní novela je z roku 2017, která díky svému vlivu na Andreje Babiše získala pro celý zákon neoficiální přízvisko Lex Babiš. Tato novela vedla Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I. a II.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To on (Lukáš Wagenknecht, pozn. Demagog.cz) udal náš IT systém na ministerstvu pro místní rozvoj, v důsledku čehož jsme pak museli vrátit 800 milionů bez jakékoli šance je získat zpět. A to navzdory tomu, že policie a finanční správa podezření vyšetřily a shledaly je bezpředmětné.

V souvislosti s auditem, který zpracovalo Ministerstvo financí řízené Andrejem Babišem a zaslalo jej Evropské komisi, vznikla ČR škoda více než 800 mil. Kč. Korekce se týkaly jen půl miliardy korun, peníze se však nevracely, EU jen některé dotace neproplatila.

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti se zakázkou na monitorovací systém evropských fondů, tedy na IT systém připravovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, kvůli netransparentnímu výběrovému řízení vyčíslila Evropská komise Česku korekci ve výši cca půl miliardy korun.

Podnětem k neproplacení zakázky byl audit týmu z Ministerstva financí, vypracovaný na žádost Evropské komise, který jako první pochybení odhalil a auditní zprávu zaslal Evropské komisi. Je však důležité podotknout, že v době auditu bylo Ministerstvo financí řízeno právě Andrejem Babišem a Lukáš Wagenknecht byl prvním náměstkem. Jelikož o vypracování auditu MF požádala oficiální cestou Evropská komise a ministr Babiš tak o auditu samotném měl informace, obvinění, že za korekcemi stojí udavač, není na místě.

Po obdržení auditní zprávy od MF pak Komise odmítla proplácet některé projekty až do skončení policejního vyšetřování, které vedla Policie ČR. Kvůli této pauze České republice vznikla škoda cca 820 milionů korun, korekce jako takové se však týkaly pouze zmíněné půl miliardy korun.

Finanční korekcí / opravou se rozumí zrušení celého nebo části finančního příspěvku na operaci nebo program z veřejných zdrojů v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi individuálního nebo systémového charakteru, vysvětluje informační portál Dotace EU.

Výrok, že Česká republika musela vrátit 800 milionů, je tedy nepravdivý, neboť již zmíněné korekce se týkaly jen cca 500 milionů korun. Žádné dotace ČR vracet nemusela, EU však některé projekty již zaplacené ze státního rozpočtu odmítla proplatit.

Policie odložila trestní věc podezření ze spáchání zločinu a stejně jako Finanční správa se neztotožnila s názorem, že zakázku provázela kartelová dohoda.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) jeden z auditorů kandidoval na 13. místě za Piráty do europarlamentu.

Na 13. místě pirátské kandidátky do voleb do EP v roce 2019 kandidoval Michal Šalamoun, ten však není zaměstnancem Evropské komise. Kandidát č. 17 Petr Jirman je sice zaměstnancem GŘ REGIO, které se podílelo na auditní zprávě, na zprávě o Babišově střetu zájmů se však nepodílel.

skrýt celé odůvodnění

Ve volbách do evropského parlamentu v roce 2019 kandidoval na 13. místě pirátské kandidátky Michal Šalamoun. Podle Deníkem N zveřejněného dokumentu (str. 1) se na auditu podílela dvě Generální ředitelství Evropské komise DG EMPL a DG REGIO, Šalamoun však není veden jako pracovník ani jednoho z nich. Michala Šalomouna jsme kontaktovali, a ten nám v této věci popřel jakoukoliv spolupráci s Evropskou komisí.

Je možné, že Andrej Babiš měl na mysli jiného kandidáta Pirátů, Petra Jirmana, který kandidoval na 17. místě kandidátky. Petr Jirman je zaměstnancem Evropské komise (od roku 2010 Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku) již 13 let. Petra Jirmana jsme kontaktovali, a ten nám popřel jakoukoliv spolupráci s Evropskou komisí na přípravě zprávy o auditu možného střetu zájmů Andreje Babiše.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Není náhoda, (...) že u Pirátů skončil pan Wagenknecht.

Lukáš Wagenknecht opravdu „skončil v Pirátské straně“. V současnosti působí v Senátu, kam byl za Piráty zvolen v roce 2018. Členem strany však není.

skrýt celé odůvodnění

Lukáš Wagenknecht se v roce 2018 ucházel o post senátora jako kandidát Pirátské strany. Ve volbách uspěl, když ve druhém kole získal 54,45 % a porazil tak nestraníka za TOP 09 a hnutí STAN Pavla Dungla. Dle oficiálních stránek Senátu však Lukáš Wagenknecht není členem Pirátů.

Senátor Wagenknecht se před svým vstupem do Senátu věnoval profesi interního auditora, později také podnikání v oblasti maloobchodního prodeje. Během své auditorské činnosti odhalil například zmanipulování dotací v Regionálním operačním programu Severozápad nebo napojení firem odpovídajících za stavbu metra A v Praze na některé politiky. Jako jeden z hlavních důvodů své spolupráce s Piráty uvádí Lukáš Wagenknecht například snahu o boj s korupcí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To je otázka na MMR a EK. Pokud paní ministryně Dostálová říká, že to Komise považuje za důvěrné, tak je rozhodnutí na nich.

Ministryně Dostálová pro média uvedla, že auditní zpráva Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše je důvěrná. Stejnou informaci uvedl i mluvčí Evropské komise.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Dostálová uvedla v souvislosti s auditní zprávou Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše pro server iDNES: „Dokument má být zachován jako důvěrný do té doby, než budou ukončeny všechny navazující procedury.“ Podobně píší i ostatní zpravodajské servery. Web ČT24 uvedl: „Šéfka resortu Klára Dostálová (za ANO) vysvětlila, že Evropská komise zprávu označila jako důvěrnou.“ Bývalý eurokomisař Oettinger přitom v minulosti slíbil, že s výsledky auditu seznámí veřejnost po jeho skončení.

Mluvčí Evropské komise na dotaz ČT uvedl (2. video, čas 1:05), že se jedná o důvěrný materiál a Komise se k němu nyní nemůže vyjadřovat.