Andrej Babiš, kandidát na prezidenta

Předseda hnutí ANO na konci října přišel s dlouho očekávaným oznámením, že se bude ucházet o hlasy voličů v nadcházející volbě prezidenta. S blížícím se termínem pro podání kandidátních listin se pochopitelně i kampaň ostatních kandidátů dostává do „horké“ fáze, a také my proto zahajujeme sérii fact-checkových analýz jednotlivých kandidátů.

Ověřili jsme

Mladá fronta DNES ze dne 1. listopadu 2022 (moderátor Eva Pospíšilová, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Andrej Babiš

Kandidát na prezidenta

0
0
0

Výroky

Prezidentské volby 2023 2 výroky
Pravda 4 výroky
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků

Andrej Babiš

Hlava státu se může účastnit jednání vlády a Sněmovny.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Ústava ČR skutečně prezidentu republiky dává právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu i schůzí vlády.

Andrej Babiš tuto možnost zmiňuje v souvislosti s tím, že by se dle svých slov sám chtěl účastnit jednání vlády v případě, že by se stal prezidentem.  

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí vlády i Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo účastnit se schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí“. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá“.

Zároveň má prezident taképrávo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti“.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman se schůze vlády zúčastnil např. v září 2018září 2019, kdy vládní kabinet jednal o schvalování návrhu státního rozpočtu. Na jednání Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu pak vystoupil například v listopadu 2020 či v únoru 2022.

Andrej Babiš

(Michala Koudelku, pozn. Demagog.cz) moje vláda opakovaně navrhovala povýšit.
Pravda
Vláda Andreje Babiše prezidentovi opakovaně navrhovala jmenování Michala Koudelky brigádním generálem. Prezident Zeman Koudelkovo povýšení vždy odmítl.

Andrej Babiš zde reaguje na otázku, zda by jako prezident jmenoval Michala Koudelku generálem, což současný prezident Miloš Zeman odmítal udělat. Babiš ve své odpovědi zmiňuje, že by bylo logické, aby Koudelku do této hodnosti jmenoval, protože to jeho kabinet v minulosti několikrát navrhoval.

Michal Koudelka (.pdf) je ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS), tj. české kontrarozvědné zpravodajské služby s působností na území ČR, od roku 2016. Jeho pětiletý mandát skončil v srpnu 2021 a poté civilní kontrarozvědku vedl jen z pověření vlády Andreje Babiše. Doposud nejdelší období, ve kterém byla BIS bez stálého ředitele, skončilo v únoru 2022, kdy Koudelku na tento post jednomyslně vrátila vláda Petra Fialy.

BIS pod Koudelkovým vedením hodnotí jako velmi úspěšnou kontrarozvědku nejen např. někteří čeští politici, ale také zahraniční partneři. Proti Koudelkovi jako řediteli BIS se dlouhodobě výrazně vymezuje prezident Miloš Zeman, který službu opakovaně kritizoval a její příslušníky označil za „čučkaře“. Sám prohlásil, že by Michal Koudelka v čele BIS neměl stát.

Kromě toho prezident Zeman také opakovaně odmítl návrhy vlády, aby byl Koudelka povýšen na brigádního generála. Podle zákona č. 361/2003 Sb. sice může vláda prezidentovi jmenování ředitele BIS do této hodnosti navrhnout, prezident, do jehož pravomocí dle Ústavy jmenování generálů spadá, jí nicméně nemusí vyhovět.

Vláda Andreje Babiše Koudelkovo povýšení poprvé navrhla v květnu 2018. Podruhé Koudelku prezident nepovýšil v říjnu 2018 a své rozhodnutí nijak nekomentoval. V prosinci téhož roku prezident Zeman označil výroční zprávu BIS (.pdf), ve které varovala například před působením ruských a čínských zpravodajců na našem území (.pdf, str. 6–8), za „plácání“. Tuto kritiku tehdejší premiér Babiš odmítl.

Další návrhy na Koudelkovo jmenování generálem podala vláda Andreje Babiše v dubnu (.pdf) a říjnu 2019 (.pdf), v říjnu 2020 (.pdf) a v dubnu 2021 (.pdf). Celkem jich tedy předložila šest, všechny byly neúspěšné.

Zatím poslední – sedmou – nominaci plukovníka Koudelky do hodnosti generála předložila vláda Petra Fialy v květnu 2022. I tento pokus byl neúspěšný a Fialův kabinet uvedl, že podobný návrh předloží až v květnu 2023, tedy až o něm bude rozhodovat nová hlava státu.

Andrej Babiš

(...) jsem Senát kritizoval.
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš v minulosti skutečně kritizoval Senát Parlamentu České republiky. Negativně se k horní komoře stavěl již v roce 2016, kdy např. uvedl, že je „Senát de facto zbytečný". Proti Senátu se vymezil také ve své knize, kde se přiklonil k jeho zrušení.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta České republiky Andrej Babiš v kontextu rozhovoru uvádí, že přestože Senát Parlamentu České republiky v minulosti kritizoval, v případě jeho zvolení prezidentem by k horní komoře přistupoval korektně a standardně. Současně zmiňuje, že v ústavním pořádku České republiky má Senát nezastupitelné místo.

Andrej Babiš se od roku 2016 ve svých výrocích skutečně stavěl k Senátu ČR negativně. Po druhém kole senátních voleb v říjnu 2016 Babiš například na otázku, proč lidé podle něj Senát nepovažují za důležitý, odpověděl: „To je otázka existence Senátu. Na Slovensku žádný nemají, legislativní proces je rychlejší. U nás role Senátu ještě klesla poté, co ztratil vliv na volbu prezidenta, který se volí přímo. Kdybychom ho neměli, tak ušetříme 600 milionů a myslím, že by se nic moc nestalo.“

V říjnu 2016 kritizoval předseda hnutí ANO horní komoru rovněž ve svém tvrzení pro deník Právo. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“ řekl tehdy a dodal, že by se zrušení Senátu nebránil.

Bývalý premiér svůj názor na Senát vyjádřil také ve své knize O čem sním, když náhodou spím. V kapitole Sen o poctivé politice Andrej Babiš píše (.pdf, str. 131): „Co Senát? Údajná pojistka demokracie. Myslím, že voliči několikrát za sebou odpověděli dost srozumitelně. Na rozdíl od voleb do sněmovny, voleb krajských nebo obecních, o volby do Senátu zájem není. (…) Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment. Jednokomorové parlamenty má většina evropských zemí, například celá Skandinávie.“ 

K působení Senátu se šéf hnutí ANO vyjádřil také po letošních komunálních volbách a po prvním kole senátních voleb. Redaktorka CNN Prima News na tiskové konferenci konfrontovala Andreje Babiše (video: Brífink z volebního štábu ANO k výsledkům voleb, čas 22:17) s otázkou, zda je podle něj Senát stále zbytečný. Andrej Babiš na otázku jednoznačně neodpověděl, nicméně opět odkazoval na absenci horních komor v některých evropských zemích a na zrušení senátu ve Švédsku.

Z výše zmíněných příkladů je tedy zřejmé, že Andrej Babiš Senát skutečně veřejně kritizoval, jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost doplňme, že expremiér Babiš i přes svůj negativní postoj k horní komoře od roku 2016 několikrát vystoupil na schůzích Senátu.

Andrej Babiš

Někteří politici pětikoalice před tím, než je prezident Zeman přestal zvát, ostentativně dávali najevo, že by stejně nepřišli.
Pravda
Prezident Zeman nepozval na předávání státních vyznamenání například Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) či Miroslavu Němcovou (ODS), které v minulosti pozvání Hradu na tento ceremoniál odmítly kvůli jejich výhradám k Miloši Zemanovi.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš odpovídal na otázku, zda by zval jako případný prezident předsedu Senátu na Pražský hrad. Babiš řekl, že by zval všechny ústavní činitele a nikoho by nevynechával. Poté zmínil, že někteří politici vládní pětikoalice nicméně dávali najevo, že by se s nynějším prezidentem Milošem Zemanem na Hradě nesetkali, i kdyby dostali pozvání.

V minulosti nedostala pozvání na ceremoniál při příležitosti 28. října například někdejší poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Pozvánku, kterou jí Hrad poslal, v roce 2018 nejdříve odmítla s odůvodněním, že Miloš Zeman rozděluje společnost. O rok později už mezi oficiálně pozvané nepatřila. Pozvání podle svých slov Němcová neobdržela ani v březnu 2022, kdy v náhradním termínu proběhlo předávání státních vyznamenání za léta 20202021. „Už před pár lety jsem pozvánku písemně odmítla a od té doby mi už nikdy nepřišla. Ale i kdybych ji měla, tak tam nejdu,“ uvedla na jaře pro deník Právo.

V březnu 2022 se rozhodla odmítnout pozvánku na Hrad předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Na svém twitteru k tomu tehdy 4. března napsala: „Slavnostního ceremoniálu při příležitosti předání státních vyznamenání se nezúčastním. Je dobře, že prezident Zeman otočil (ve svém postoji k podpoře Ruska, pozn. Demagog.cz), ale nemohu zapomenout, kdo u nás před agresivním a imperialistickým chováním Vladimira Putina dlouhá léta zavíral oči.“

Markéta Pekarová Adamová následně v říjnu pozvání na předávání státních vyznamenání neobdržela. „Pozvánku na Pražský hrad jsem nedostala, čehož si od pana Zemana velmi vážím,“ komentovala tuto situaci na svém twitteru.

Podobně jako Markéta Pekarová Adamová dostal v březnu 2022 pozvánku na Hrad i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), rozhodl se ji však odmítnout. Důvodem byl jeho nesouhlas s dřívějšími postoji Miloše Zemana k Rusku. Na svém twitteru k tomu Vystrčil 4. března konkrétně uvedl: „Trvá má připravenost se v zájmu ČR účastnit pracovních schůzek s prezidentem MZ (Milošem Zemanem, pozn. Demagog.cz). Na ty ale pozvánky nedostávám. Místo toho mě nyní MZ zve, abych podpořil jeho přístup ‚já nic, já muzikant‘. Omlouvám se, nemohu. Slavnostního večera na Hradě se nezúčastním.“

O více než půl roku později již Miloš Vystrčil na slavnostní ceremoniál, při kterém se při příležitosti 28. října na Pražském hradě rozdávala státní vyznamenání za rok 2022, pozvánku nedostal. Sám si to zdůvodnil tím, že v té době (po senátních volbách) nebyl předsedou Senátu a řadoví senátoři pozvánku neodstávají.

V případě Miloše Vystrčila nicméně jeho prvotnímu odmítnutí pozvánky na ceremoniál předávání státních vyznamenání předcházela situace ze září 2020. Tehdy Miloš Zeman uvedl, že již nebude zvát Miloše Vystrčila na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Tou podle čínské strany porušil zahraničněpolitický postoj ČR, tedy akceptování tzv. „principu jedné Číny“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by předseda Senátu Miloš Vystrčil předem uváděl, že se těchto pracovních schůzek s prezidentem nebude účastnit.

EMIF

Text vznikl ve spolupráci s European Media Information Fund (EMIF) a jejich partnery Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute. Výhradní odpovědnost za jakýkoli obsah podporovaný EMIF náleží autorům a nemusí nutně odrážet pozice EMIF a jejich partnerů, Calouste Gulbenkian Foundation a European University Institute.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů