Demagog.cz

Česko má novou vládu

Miroslav Poche, priority vlády, její slabá místa. Nejen o tom diskutovali v ČT zástupci ODS, ČSSD a lidovců. 

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 27. června 2018 (moderátor Světlana Witowská, záznam)

12 ověřených výroků

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Budeme aktivně proti, těch důvodů je několik. Ten hlavní pro nás je, že v čele vlády stojí trestně stíhaný premiér, nemáme ministra zahraničí a vláda se opírá o hlasy komunistů.

Andrej Babiš (spolu s Jaroslavem Faltýnkem) byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání 19. ledna (2018). V květnu 2018 bylo přerušeno stíhání Jaroslava Faltýnka, stížnost Andreje Babiše však byla zamítnuta a jeho stíhání stále pokračuje.

Nominanta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho odmítl jmenovat Miloš Zeman, údajně kvůli jeho postojům k migraci. Aktuálně tedy vláda nemá ministra zahraničí - ministerstvo bude dočasně řídit předseda ČSSD a ministr vnitra v nové Babišově vládě Jan Hamáček.

ČSSD potvrdila svou účast v Babišově vládě 15. června po výsledku vnitrostranického referenda. Vláda ANO a ČSSD se má opírat o hlasy KSČM, která má vládu tolerovat. Finálně má být o toleranci vlády komunisty rozhodnuto v sobotu 30. června 2018 po rozhodnutí ÚV KSČM.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Prezident republiky sám o sobě, sám o sobě nemůže rozhodnout o tom, že ta nominace (na člena vlády, pozn. Demagog.cz) je zkrátka jiná.

Poslankyni Valachové uznáváme pravdivý výrok týkající se znalosti a výkladu Ústavy ČR.

Spor se točí kolem článku 68 odst. 2 Ústavy České republiky, který zní následovně: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Z gramatického výkladu normy vyplývá, že prezident republiky jmenuje ostatní členy vlády pouze na premiérův návrh. Jinými slovy, prezident sám nemůže jmenovat členem vlády, koho chce, ani svévolně měnit nominace. Protiústavnost aktu jmenování člena vlády bez návrhu premiéra pak vyjádřili také ústavní právníci Jan Kudrna a Jan Kysela.

Závěrem dodejme, že nehodnotíme, zda prezident republiky při jmenování vlády porušil či neporušil ústavu, neboť tato činnost přísluší orgánům moci soudní. Nesoudíme konkrétní případ, ale zabýváme se správným teoretickým postupem při jmenování ministrů. Ústavněprávní správnost proběhnuvšího ceremoniálu mohou relevantně hodnotit pouze soudy.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Tady je přece jasně řečeno v ústavě, že premiér podá návrh na obsazení ministerstev a prezident má jmenovat.

Předsedovi Janu Bartoškovi uznáváme faktickou pravdu, neboť parafrázovaná teze se skutečně v Ústavě České republiky nachází, konkrétně pak ve článku 68 odst. 2, který říká: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Je to poprvé v historii České republiky, kdy nebyli jmenováni všichni ministři

K jisté odchylce došlo za vlády Miloše Zemana (1998–2002), a to na postu ministra spravedlnosti. Už od počátku bylo jisté, že se jím stane tehdejší předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl, avšak právě kvůli své funkci nebyl jmenován 22. července 1998 jako ostatní členové vlády, ale ke jmenování došlo až 1. srpna 1998 (tedy po skončení Motejlova působení u Nejvyššího soudu). Dočasně tak bylo ministerstvo spravedlnosti spravováno Pavlem Rychetským.

Nesouhlas Miloše Zemana s kandidátem na post ministra není jediným obdobným případem v historii České republiky. Své výtky vyjádřil jak Václav Havel, tak i Václav Klaus. Nakonec ale vždy došlo ke jmenování premiérem navržených kandidátů.

Ze všech situací, ke kterým v minulosti došlo, lze označit za podobnou současnosti např. problém Václav Klause se jmenováním navrženého ministra za vlády Jiřího Paroubka (2005–2006). Konkrétně šlo o problém střetu zájmů kandidáta na post ministra zdravotnictví Davida Ratha, který byl v té době také prezidentem České lékařské komory. V tomto případě se Václav Klaus vyjádřil tak, že v současné době nemůže rozhodnout o jmenování Davida Ratha na post ministra zdravotnictví. Svůj postup však odůvodnil čl. 70 Ústavy ČR, tedy nedošlo k odmítnutí osoby Davida Ratha jako takové, Václav Klaus však jeho jmenování podmínil odstraněním střetu zájmů a po abdikaci Davida Ratha na postu prezidenta České lékařské komory k jeho jmenování na post ministra zdravotnictví nakonec došlo.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Skutečně je možné z hlediska ústavního práva slovním způsobem tedy vyjádřit změnu nebo návrh směrem k prezidentovi republiky.

Ústní podání návrhu na post ministra předsedou vlády by doopravdy nemělo být v rozporu s ústavou. V minulosti se tak stalo například při ústním návrhu Bohuslava Sobotky na jmenování Tomáše Prouzy na post ministra průmyslu a obchodu. Návrh podal prezidentovi republiky na osobní schůzce, Miloš Zeman se však k osobě Prouzy vymezil, a ministerstvo tak dočasně vedl Sobotka. Ústní podání jako možnost uznává i renomovaný ústavní právník Jan Kysela nebo expert na ústavní právo Marek Antoš.

Martin Kupka

Martin Kupka

No, já především poznamenám, že jak komunistická strana, tak sociální demokracie v těch volbách (2017, pozn. Demagog.cz) získala historicky málo procent.

KSČM skutečně ve volbách dosáhla nejhoršího výsledku od svého založení v roce 1921. Data jsou dostupná v námi již dříve zpracovaném výroku (volby mezi lety 1946 a 1990 pochopitelně neuvádíme, nešlo o volby svobodné).

Sociální demokraté v podzimních volbách dosáhli na nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Po listopadu 1989 dosáhli na horší výsledek v obou volbách (do České národní rady), které se konaly ještě za federace.

(data k volebním výsledkům jsou ručně posbírána z webu Volby.cz a z jednotlivých volebních výsledků z období 1. a 3. Československé republiky)

Za první republiky sociální demokraté (pod značkou Československá sociálně demokratická strana dělnická) dosahovali vždy lepších výsledků, než kolik získali na podzim 2017 (tj. 7,3 %). Stejně tak ve volbách 1946, ovšem zde je nutno dodat, že šlo o volby s limitovaným počtem stran.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Světlana WITOWSKÁ,: Pojďme na jednu věc v programu, protože možná o tom pan Kupka mluví. Z programového prohlášení, které dnes bylo zveřejněno, vypadlo slovo posílíme zahraniční mise a stojí tam - budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu, Iráku a Mali. Víte o tom, že to slovo je jiné posílíme a budeme pokračovat?

Kateřina VALACHOVÁ: Ano, tuto skutečnost vím (...) Je to reakce a aktualizovaný text na to, že začátkem června i hlasy sociálních demokratů a myslím si, že za jejich velkého přičinění jsme právě své závazky směrem k NATO splnili a sněmovna ten mandát, přesně tak, mandát nějak nastavila a stávající text programového prohlášení, který budeme tedy projednávat 11., 11. července ve sněmovně, tak zkrátka jenom říká, že respektujeme ten mandát tak, jak teď je, to znamená rozšířený začátkem července, budeme v něm pokračovat a následně tedy posilovat směrem k mírovým misím v určených zemích.

Poslanecká sněmovna schválila 1. června usnesení (.pdf) o působení českých vojáků v zahraničních misích v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021. Pro tento návrh hlasovali i poslanci ČSSD a podpořili tak návrh tehdejší ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na posílení zahraničních misí.

Již před projednáváním vládního návrhu usnesení o zahraničních misích podmiňovali Komunisté podporu vznikající menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD tím, že ustanovení o rozšiřování zahraničních misí české armády nebude součástí programového prohlášení vlády.

Zdroj: iRozhlas.cz, Vlada.cz

Porovnáním návrhu programového prohlášení vlády a již schváleného programového prohlášení můžeme vidět, že opravdu došlo k vyškrtnutí ustanovení o posílení stávající české účasti na misích v Afghánistánu a Iráku. Schválené programové prohlášení vlády počítá pouze s „pokračováním v účasti“ v "souladu se schváleným mandátem" (usnesením Poslanecké sněmovny), který ale počítá s posílením misí.

Byť se schválené programové prohlášení vlády neshoduje s Parlamentem schváleným usnesením o zahraničních misích, dle Ústavy má pravomoc vysílat vojáky do zahraničních misí Vláda. Vláda také bude předkládat Poslanecké sněmovně v roce 2020 tak, jako každé dva roky, nový návrh usnesení o dalším působení českých vojáků v zahraničních misích na následující dva roky s výhledem na rok třetí.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Komunisti řekli - máme tady 7 bodů, který dáte do svýho programu, jinak vám ty ruce nezvedneme, zakomponovali jste je tam.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když aktuální Programové prohlášení vlády neobsahuje jeden z požadavků komunistů - a to zdanění církevních restitucí, u kterých však ANO s ČSSD rovněž ustupují. Na začátku června (2018) se Andrej Babiš k církevním restitucím vyjádřil takto:

Byly prodražené o 54 miliard a proto už pět let říkám, že je potřeba to zdanit.

Dále řekl:

„My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějáké podpoře KSČM.“

KSČM je ochotna zvážit toleranci menšinové koaliční vlády ANO a ČSSD, pokud bude v programovém prohlášení obsaženo sedm základních programových požadavků, a to: trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

27. června vláda Andreje Babiše schválila finální verzi Programového prohlášení vlády, které bylo zveřejněno na webu vlády. Oproti původnímu programovému prohlášení byla změněna věta týkající se zahraničních misí, které komunisti předtím kritizovali. Původní věta zněla takto:

Posílíme účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku.

V aktuálním Programovém prohlášení vlády byla věta změněna následovně:

V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali.

Právě posílení zahraničních misí kritizoval předseda komunistů Filip, který se kvůli němu sešel v květnu s Babišem a předsedou ČSSD Hamáčkem. Tehdy novinářům sdělil, že pokud bude prohlášení takový závazek obsahovat, tak KSČM nepodpoří vládu ANO a ČSSD.

Dle Hamáčka došlo v aktualizovaném prohlášení pouze ke kosmetickým změnám, k misím se konkrétně vyjádřil následovně:

Příkladem jsou zahraniční mise. U těch došlo k aktualizaci v tom směru, že posílení zahraničních misí odsouhlasila na začátku června Poslanecká sněmovna. Kromě těchto drobností je programové prohlášení totožné s tím, které schválila socdem v referendu.

Programové prohlášení vlády však stále neobsahuje všech sedm priorit KSČM - a to konkrétně zdanění církevních restitucí. Na dotaz o spokojenosti komunistů s programovým prohlášením reagoval předseda Filip takto:

Uvidím, jak se k textu (prohlášení) zachovají nově jmenovaná ministři.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Sociální demokracie neměla ani tu sílu, aby z vedení Poslanecké sněmovny odvolala člověka, který zastupuje stranu, jejíž tajemník veřejně řekl, že homosexuální, Židi a cikáni patří do plynu a dneska po něm má problémy s policií.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Jan Bartošek

Jan Bartošek

Vy (ČSSD, pozn. Demagog.cz) jste ustupovali, ustupovali, ustupovali ze všech zásadních věcí, které jste chtěli. Nechtěli jste trestně stíhaného premiéra v čele vlády, pak jste řekli - dobře, prvoinstančně odsouzenýho, pak to nějak vymizelo. Řekli jste - budeme mít pana Pocheho na ministerstvu zahraničních věcí, taky se to nestalo. Řekli jste - odvoláme místopředsedu Okamuru z vedení Sněmovny, taky se to nestalo.

ČSSD v průběhu vyjednávání o vládě skutečně předložila všechny uvedené požadavky, přičemž žádné z nich nebyly splněny. V čele nově jmenované vlády ANO a ČSSD je trestně stíhaný premiér Babiš. Požadavek na odstoupení při prvoinstančním odsouzení sice v koaliční smlouvě je, ale je ošetřen jiným způsobem, než sociální demokracie původně požadovala. Ministrem zahraničí nebyl jmenován Miroslav Poche a k odvolání Tomia Okamury z vedení Sněmovny nedošlo.

Během vyjednávání o vládě mezi ČSSD a ANO sociální demokracie trvala na tom, že v čele vlády nemá být trestně stíhaná osoba. Na únorovém sjezdu v této souvislosti ČSSD přijala usnesení, že je pro stranu účast trestně stíhaného politika ve vládě zásadní problém.

V pozdější fázi vyjednávání o vládě měli sociální demokraté požadavek, aby byl člen vlády v případě odsouzení prvoinstančním soudem povinen rezignovat. Tento požadavek zároveň chtěli zakotvit do koaliční smlouvy. Přestože požadavek je zahrnutý v koaliční smlouvě, jeho podoba se od původních představ sociální demokracie značně liší. V koaliční smlouvě v bodě č. 17 je totiž uvedeno:

V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.

Dalším požadavkem ČSSD při vyjednávání bylo odvolání politiků SPD z funkcí v Poslanecké sněmovně, což se mělo týkat vedle dalších i odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny.

I přes výhrady prezidenta a komunistů nebo údajné odlišné postoje k migraci mezi premiérem Babišem a Miroslavem Pochem ČSSD trvala na Pochem jako ministrovi zahraničí v nové vládě. Tato situace byla vyřešena tak, že byl vedením resortu pověřen Jan Hamáček a Poche na ministerstvo nastoupí jako politický tajemník.

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

A co se týká zahraničních misí, neustoupili jsme. Naopak jsme je prohlasovali začátkem června.

Návrh bývalé ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové na vyslání vyššího počtu vojáků do zahraničních misí v Iráku, Afghánistánu, Mali aj. byl schválen vládou, rozeslán poslancům a projednání návrhu bylo zařazeno do pořadníku 13. schůze. O návrhu bylo hlasováno 1. června a pro návrh v nezměněné podobě hlasovaly kromě poslanců KSČM a SPD všechny poslanecké kluby, tedy i ČSSD.

Při projednávání návrhu usnesení Poslanecké sněmovny o zahraničních misích obhajoval účast českých vojáků na misích poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek: „Já tady dnes doporučuji, abychom přijali samozřejmě ten návrh tak, jak byl přijat, ale přál bych si, aby to bylo s tou politickou vážností, kterou si ten materiál zaslouží, a jsem přesvědčen, že nepředstavuje ale nic takového, aby se jako celek zpochybňoval.”

Kateřina Valachová

Kateřina Valachová

Ale podstatné pro diváky je to, že v žádném případě přece nevzniká a neříkejme tady tato falešná slovíčka, vláda komunistů. V koalici je hnutí ANO a ČSSD a co se týká podpory komunistů v Poslanecké sněmovně, je to podpora programová.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. KSČM opravdu není přímo členem vládní koalice a žádný její člen není členem nové vlády. Nelze ale zjednodušovat vliv KSČM na současnou vládu a nazývat její podporu čistě programovou vzhledem k neustále se opakujícímu bodu, kdy komunisté chtějí mít možnost ovlivňovat a případně dosazovat své lidí do kontrolních orgánů centrálních institucí a podniků.

Ohledně postoje KSČM k podpoře nové vlády ANO a ČSSD se ve veřejném prostoru objevily dvě zprávy. KSČM na svých stránkách dne 15. června 2018 sdělila svých sedm základních bodů pro podporu této vlády, které se týkají programového prohlášení vlády a mají do něj být zapracovány. Tyto body jsou:

  • trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné zdravotní péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

Pokud jde o podmínky mimo programové prohlášení vlády, zde média (Seznam.cz) a jednotlivé regionální stranické organizace KSČM odkazují na jistý desetibodový seznam podmínek, kdy je nejvíce citovaný bod týkající se možnosti KSČM ovlivňovat a snad i navrhovat své kandidáty na pozice v centrálních orgánech státních institucí a podniků v rámci „kontroly“ plnění programových dohod s ANO:

„Strany dohody souhlasí s tím, že KSČM má právo navrhnout obsazení některých funkcí, aby mohla po dobu působení mandátu vlády plnit svou kontrolní roli. Zejména ve vnějších a vnitřních kontrolních orgánech centrálních orgánů a přímo řízených organizací.“

Opět se ukazuje, že tyto „neprogramové“ podmínky podpory ze strany KSČM jsou i nadále živé, protože např. možnost ovlivňovat strategické personální obsazení v rámci státní správy a státních podniků je permanentní minimálně od května 2018, kdy se dostaly na veřejnost poprvé (ČT24, čas 41:39 – 50:56).