Demagog.cz

Drahošův spolek a kandidatura

Jiří Drahoš, finalista prezidentské volby, se rozhodl kandidovat do Senátu ČR a to jako nezávislý v obvodu Praha 4. V rozhovoru pro Český rozhlas vysvětloval, proč se k tomuto kroku odhodlal, jaké jsou jeho cíle a jaká témata by chtěl prosazovat.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 21. března 2018 (moderátor Jan Moláček, záznam)

9 ověřených výroků

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Jan MOLÁČEK: Vy jste na tiskové konferenci vyjmenoval strany, s nimiž jednáte o podpoře. Zmínil jste, pokud se nepletu lidovce, Starosty a Nezávislé, Piráty a TOP 09. Máte už od některé strany příslib podpory?

Jiří DRAHOŠ: Já jsem tam ještě nedořekl, ODS, se kterou se také bavím. Zatím mám příslib podpory od některých stran, Starostové, TOP 09, KDU, ale zatím je to všechno ve fázi dojednávání.

Ke kandidatuře Jiřího Drahoše se veřejně souhlasně vyjádřili předsedové TOP 09 a STAN, předseda lidovců uvedl, že jeho strana vede o obsazení obvodů jednání. Výrok i tak hodnotíme jako pravdivý, neboť se subjekty Drahoš jedná a od některých získal dopředu také veřejného ujištění, že mu nebude postaven protikandidát.

Jiří Drahoš 14. března 2018 oznámil svou kandidaturu za Prahu 4 do podzimních senátních voleb. Nechce se však stát členem již zavedené politické strany a do voleb půjde jako nezávislý kandidát, o podpoře dle svých slov vyjednává s mnohými demokratickými subjekty.

Na tiskové konferenci uvedl, že oporu může očekávat ze strany TOP 09, Pirátů, lidovců či STAN nebo ODS. O možné alianci s kandidátem informovala média. Za všechny uveďme Český rozhlas (zpráva ČTK). Veřejně dostupná slova podpory pro Drahoše jsou u některých stran. Konkrétně u TOP 09 nebo hnutí STAN, za které podporu této kandidatuře vyjádřili předsedové.

V Praze 4 je nynější senátorkou, bývalá kolegyně prezidentského kandidáta z Akademie věd a vědkyně, Eva Syková.

V souvislosti s možným působením v Senátu založil Jiří Drahoš nově spolek " Společně pro Česko ". Ten má fungovat apoliticky jako platforma pro aktivní občany, kteří chtějí otevřeně přispět do veřejné debaty o palčivých problémech v České republice.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Já jsem jako předseda Akademie věd profesorku Sykovou odvolal kvůli vážným etickým a manažerským pochybením. To platí, paní profesorka Syková říká, že ty věci se měly jinak. Ale z mého pohledu byly naprosto jednoznačné.

V době před odvoláním Sykové se skutečně objevily informace, které ukazovaly na etické pochybení profesorky Sykové a jejího týmu, a které byly později částečně potvrzeny.

Jiří Drahoš odvolal Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR v květnu 2016. Tomuto odvolání předcházela kauza s léčbou pomocí kmenových buněk, kterou Syková propagovala. Pořad Reportéři ČT upozornil v listopadu 2015 na to, že Syková umožňuje pacientům experimentální léčbu amyotrofické laterální sklerózy mimo věděckou studii a za úplatu. V pořadu se Syková bránila, že pacienti pouze dobrovolně darovali peníze spolku Buněčná terapie, jemuž Syková předsedala. Buňky pro tuto léčbu kultivovala firma Bioinova, sídlící ve stejné budově jako Buněčná terapie, a kde měl ÚEM AV ČR 43 procentní podíl.

V reportáži ČT však pacienti a jejich blízcí uváděli, že poskytnutí daru bylo podmínkou začátku léčby. Syková odmítala (čas 13:59), že poskytnutí daru by bylo podmínkou začátku léčby: "Nikdy jim to nebylo nabídnuto. Naopak pacientům bylo vždycky řečeno, že si to nemohou platit, že je tady jediná možnosti že jim to uhradí ta nadace, a ta nadace sbírá peníze z různých zdrojů. A oni, pokud to dají na výzkum, tak to rozhodně není tak, že rozhodně dostanou kmenové buňky. Nemusí je vůbec dostat. Je to prostě dar na výzkum." Na otázku, jestli by si pacienti měli takovou léčbu hradit sami, odpověděla: "Neměli, ale pak by to nemohli zase dostat, protože my když do té nadace nenasbíráme žádné peníze, tak nemůžeme žádné buňky vyrábět." ( tamtéž, čas 18:02)

Reportérkou oslovení odborníci její jednání označili za neetické, zvláště pak s ohledem na to, že Syková měla nemocným dávat naději na zlepšení jejich stavu, což ale neodpovídalo dosavadním zjištěním.

Jan Roth, neurolog (čas. 10:35): "Z etického hlediska.... to tak nemůže být." (aby pacienti platili za neprověřenou léčbu, pozn. Demagog.cz)

Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR (čas 23:35): "Pokud je to metoda, u které neexistuje žádný nebo prakticky žádný případ na světě, že by někomu pomohla, tak si myslím, že to je naprosto neetické." Na toto téma se vyjádřil později i sám Jiří Drahoš s tím, že věc není eticky v pořádku, ale nemá důvod zasahovat. (čas 10:18)

V reportáži ČT, která následovala půl roku po první, tedy v květnu 2016, se dále ukázalo, že peníze byly požadovány i od pacientů, zařazených do klinické studie. V reportáži zazněla nahrávka (čas 19:38), kde člen týmu Sykové neurolog Bojar mluví o tom, že takoví pacienti musí některé náklady hradit. To je ale protizákonné. Na základě tohoto Drahoš Sykovou odvolal.

Syková později reagovala, že se bude soudně bránit. Etická komise Univerzity Karlovy dospěla k názoru, že jednání týmu profesorky Sykové bylo neetické. Interní šetření v nemocnici Motol došlo k názoru, že k pochybení nedošlo, neboť peníze od pacientů v klinické studii nebyly vybírány. Neurolog Martin Bojar z nemocnice sám odešel.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Vím, že Praha 4 bojuje s některými řekněme, podivnými developerskými projekty. To je jedna věc, která zřejmě trápí lidi na Praze 4. Je tam problém ve výstavbě nebo v dostavbě a rekonstrukci metra Budějovická. Já jsem sám sledoval tu situaci, to je v současné době uzavřen východ z metra směrem k poliklinice.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, protože v současné době není v rámci stanice metra Budějovická prováděna žádná rekonstrukce, nicméně část je skutečně zavřená. Uzávěrka jednoho z výstupů souvisí s havarijním stavem terasy, která se nachází nad výstupem z metra ve stanici Budějovická.

V současné době DPP neinformuje o žádné výstavbe, stavbě či rekonstrukci na uzemí stanice metra Budějovická. Nadále pokračuje uzavření jižního vestibulu z důvodu pokračujícího řešení havarijní situace na terase nad tímto východem.

Tato terasa - lávka spojující budovy České spořitelny a obchodního domu DBK je v současnosti uzavřena majtelem, pražským Magistrátem z důvodu udajného havarijního stavu.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Ale navíc za to nemůže Praha 4, ale v uvozovkách za to může magistrát, protože ty stanice nepatří jednotlivým Prahám, ale patří magistrátu.

Výrok je hodnoce jako pravdivý, protože stanice metra včetně přístupových bodů patří provozovateli dráhy, kterým je Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost - DPP (pdf., s. 6), jehož jediným akcionářem je Hlavní město Praha.

Metro jako takové se řídí ustnovením drážního zákona č.266 /1994 Sb., kde je označeno jako speciální dráha v § 3 písmene f tohoto zákona.

Vyhláška ministerstva dopravy č. 177 /1995 Sb., pak ve svém § 27 určuje co je považováno za součást dráhy specální - dle písmene d jsou součástí dráhy "stanice, které tvoří nástupiště pro cestující a služební nástupiště, vestibuly, přístupové a výstupní cesty, výtahy, pohyblivé schody a chodníky, dopravní zařízení pro osoby s omezenou schopností pohybu, vyprošťovací štoly pro výtahy, pevná schodiště, staniční prostory a zařízení pro služební účely a odbavování cestujících".

Tuto skutečnost potvrzuje i aktulní judikatura Nejvyššího správního soudu.

Provozovatelem a vlastníkem podezmní dráhy v Praze je DPP, jehož jediným akcionářem je se 100% podílem Hlavní město Praha. I přes určitá omezení vyplývající ze vztahu akcionář-firma je možné tvrdit, že je Magistrát hl. města Prahy skrze DPP faktickým vlastníkem stanic metra.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Tak víme všichni, že Senát je vlastně jedna z mála institucí, kterou nelze z parlamentních institucí, kterou nelze jen tak zrušit, kterou nemůže nikdo rozpustit a obnovuje se po třetinách.

Zatímco Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky za okolností stanovených Ústavou, horní komora Parlamentu je nerozpustitelná. Ústava také stanoví, že každé dva roky je volena třetina senátorů. Ke zrušení Senátu by pak bylo nutné přijmout novelu Ústavy, se kterou by musely vyslovit souhlas tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Když si uvědomíme, že v loňském roce podle statistik bylo asi 850 tisíc lidí v exekuci, v některých okresech a některé jsem navštívil, to bylo víc než 20 % lidí, kteří spadli do té dluhové pasti.

Podle iniciativy Mapa exekucí bylo v loňském roce v ČR 863 tisíc osob v exekuci. Mezi okresy s nejvyšším počtem těchto obyvatel se řadí Ústí nad Labem (21,85 %), Most (21,05 %), Sokolov (20,75 %) nebo Chomutov (20,55 %). Jiří Drahoš z nich navštívil např. Sokolov nebo Chomutov.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Jan MOLÁČEK: A dospěli jste k nějakému závěru, co bylo třeba rozhodujícím důvodem, kvůli kterému jste neporazil Miloše Zemana?

Jiří DRAHOŠ: Já myslím, že rozhodující důvod lze určitě obecně těžko. Ono se to nepovedlo ani analytikům sociologům a odborníkům, každý z nich říkal tak trochu něco jiného.

Tomuto tématu se věnovaly veřejně přístupné výzkumy agentury Median a Kantar. Z jejich výsledků vyplývá, že je pravděpodobné, že finální výsledek (výhru Miloše Zemana v druhém kole) ovlivnil jeden z předvolebních televizních duelů na televizi Prima nebo ČT. Zeman nejspíše právě zde přesvědčil větší množství nerozhodnutých voličů než Drahoš a přiklonil na svou stranu i některé další. Přesto ale samotnou volbu reálně mohlo ovlivnit více faktorů nebo témat.

Podle výzkumu (.pdf, str. 2) agentury Median došlo k posílení voličů Miloše Zemana až v druhé polovině týdne před volbami.

"Na začátku týdne (pondělí a úterý) byl mírným favoritem volby Drahoš. V jeho průběhu však došlo k posílení preferencí Zemana a snížení podílu těch, kteří se rozhodli nevolit. Zemanovi se podařilo získat více nerozhodnutých voličů, ale především aktivizovat část těch, kteří k volbám původně vůbec jít nezamýšleli. Naopak voličská jádra postoj neměnila."

Zároveň v té době došlo také k nárůstu pozitivních motivací vůči Miloši Zemanovi a negativních motivací vůči Jiřímu Drahošovi. Zejména u Drahoše kleslo jeho hodnocení v třech nejsilnějších charakteristikách (slušnost, reprezentace a důvěryhodnost).

V dalším z výzkumů (.pdf, str. 2) agentury Median, který mapoval televizní prezidentské debaty vyplývá, že za inklinaci k Miloši Zemanovi v druhé polovině týdne před druhým kolem voleb mohou právě televizní debaty. Diváci hodnotili Zemana jako jednoznačného vítěze obou debat (Prima 59%:13%, ČT 39%:31%). A Jiří Drahoš byl v debatě hodnocen jako agresivnější, než Zeman v debatě na Primě (Drahoš – ČT: 34%, Zeman – Prima: 27%).

„Po debatě Primy 16 % diváků deklarovalo příklon k Zemanovi a 9 % k Drahošovi. Po debatě ČT byl tento poměr vyrovnanější (15:10), ale také v prospěch Miloše Zemana.“

V obou debatách pak Miloš Zeman dokázal získat větší počet nevoličů.

Výzkum na toto téma prováděla také agentura Kantar. Ta ukázala podobné tendence. Podle ní těsně před finálem druhého kola získal Zeman 7,5 % voličů, Jiří Drahoš pouze 5,5 %.

„Už od prosince si Miloš Zeman a Jiří Drahoš drželi vyrovnaný podíl voličů. Oběma v průběhu času narůstal počet zcela rozhodnutých, ale ani v týdnu před volbami nikdo z nich nezískal nadpoloviční většinu. Zemanovi voliči v druhém kole měli častěji volbu jasnou už dlouho před prvním kolem. Značná část Drahošových voličů se zase rozhodla po oznámení výsledků prvního kola.V posledních dvou týdnech narostl elektorát o větší podíl Zemanovi než Drahošovi.“

I přesto, že výzkumy obou agentur ukázaly kdy a kde k získání přesily Miloše Zemana pravděpodobně došlo, neodpovídají na otázku, co bylo rozhodujícím důvodem. Mohl to být pocit diváků, že Jiří Drahoš byl v debatě ČT agresivnějším diskutujícím, ale chování voličů musela ovlivnit celá řada dalších proměnných. Ty tyto výzkumy nezachytily.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

No, na druhé straně, řekněme si, že ten výsledek byl velmi těsný. Vlastně kdybych byl býval stáhl 80 tisíc hlasů nebo voličů z konta Miloše Zemana, tak jsem byť těsně vyhrál.

Ve druhém kole prezidentských voleb dostal Miloš Zeman 2 853 390 hlasů, zatímco Jiří Drahoš jich získal 2 701 206. V případě, že by Drahoš získal 80 tisíc hlasů, které reálně dostal Miloš Zeman, tak by skutečně vyhrál s rozdílem 7816 hlasů.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš

Jiří DRAHOŠ: Těch věcí, které mě mohly poškodit, byla celá řada. V drtivé většině to byly naprosté výmysly. Nakonec i celá ta historika o Jakubu Kleindienstovi a o tom, jak působil, kde to bylo velmi umně sestavené, ale.

Jan MOLÁČEK: To, že figuroval v té dozorčí radě, to je fakt.

Jiří DRAHOŠ: Víte, já jsem se o sobě dočítal a pořád se ještě dočítám na Internetu naprosto smyšlené věci, které ale mají reálný základ například to, že Jiří Drahoš opravdu byl v Německu. A protože jsem byl v Německu, tak jsem musel být agent StB. Musela mě StB zmáčknout a tak dále.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Drahoš srovnává zcela vymyšlené nepodložené zprávy o něm samotném (hoaxy) s informacemi publikovanými v seriózním médiu, které byly postaveny na faktech a měly oporu v realitě.

Jiří Drahoš srovnává dezinformace o jeho osobě a článek z magazínu Reportér, ve kterém byla zmapována kariéra manažera jeho prezidentské kampaně Jakuba Kleindiensta, kde sám Kleindienst na konci článku konstatuje " Já tomu říkám, byl jsem přitom. Když o tom sám přemýšlím, tak si řikám, to jsou fakt podivnosti. Byl jsem při tom."

Jak jsme již ověřovali, sám Jakub Kleindienst špatně uváděl délku svého působení v dozorčí radě firmy, která byla zapletena do kauzy Davida Ratha. Jestli spolu spolupracovali ověřit nelze, Jakub Kleindienst nebyl v tomhle směru vyšetřován. Informace, které se o něm šířily, okomentoval jako "úplné blbosti" v rozhovoru pro server Irozhlas.cz, ale ke konkrétnimu vyvrácení informací nedošlo.

Dezinformace byly šířeny jak o vítězi voleb Milošovi Zemanovi, tak i o Jiřím Drahošovi. Neúspěšný prezidentský kandidát byl spojován hlavně s islámem nebo s STB, přičemž na svých webových stránkách má negativní lustrační osvědčení. Podle šířených zpráv byl Jiří Drahoš sponzorován Muslimským bratrsvtem nebo miliardářem Georgem Sorosem. Další hoaxy tvrdí, že Miloš Zeman má umělou nohu a Jiří Drahoše je členem Svobodných zednářů.