Jan Bartošek o obraně Ukrajiny a Česka

illustration
Místopředseda Poslanecké sněmovny byl hostem vysílání ČT24, kde mluvil o nedávných útocích Ruska na ukrajinské civilisty i o narušení vzdušného prostoru Švédska. V naší analýze se však dočtete také něco o obraně Česka, respektive o budoucnosti naší armády.

Ověřili jsme

ČT24ze dne8. března 2022moderátorRoman Fojta,záznam

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Jan Bartošek

0
0
0

Jan Bartošek

(Rusko, pozn. Demagog.cz) neumožnilo lidem, aby v klidu opustili bojovou zónu.
ČT24, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Lidé z obklíčených a ostřelovaných měst, jako je například Mariupol, Volnovacha nebo Sumy, měli mít možnost odejít při prvním vyhlášení humanitárních koridorů. Ruská strana však dohodnutý klid zbraní vzápětí porušila.

Poslanec Bartošek zde hovoří o zavedení tzv. humanitárních koridorů. Ty byly poprvé dohodnuty ruskou a ukrajinskou stranou při jednáních 3. března. Měly ve vybraných oblastech zavést dočasné příměří, aby mohlo být z obléhaných měst evakuováno civilní obyvatelstvo.

V sobotu 5. března tak měl klid zbraní platit v oblasti přístavního města Mariupolu. Ruská armáda ho však nepřestala ostřelovat a plán do fáze evakuace ani nedospěl. Porušení dohody oznámilo vedení města a později také ukrajinské ministerstvo zahraničí. Stejná situace se poté ve městě opakovala i v následujících dnech.

Ministerstvo zahraničí Ukrajiny se vyjádřilo, že ruská strana nedbá na naléhání mezinárodních humanitárních organizací, například Červeného kříže, které zastavení ostřelování požadují. Ruské ministerstvo obrany zároveň z porušení příměří obvinilo ukrajinskou stranu a uvedlo, že civilisté nemohou použít koridor z Mariupolu, protože jim v tom zabraňují tamní nacionalisté. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ruské znemožnění humanitárních koridorů označilo za čin porušující Ženevské úmluvy. 

Totéž se údajně odehrálo i v případě dalších ukrajinských měst, Volnovachy, Sum či Charkova. A k obdobným problémům mělo docházet i na jiných místech vyznačené humanitární trasy.

V průběhu dalších rusko–ukrajinských jednání 7. března nabídla ruská strana vytvoření dalších koridorů. Ty však mají vést převážně do Ruska a Běloruska, a sice z měst Kyjeva, Charkova, Sum, Mariupolu a dalších. Kyjev ruský návrh odmítl.

Zprávy o porušení humanitárních koridorů ze strany Ruska vycházejí převážně z ukrajinských oficiálních zdrojů. Pro úplnost se krátce zaměřme také na informace od mezinárodních organizací. Provozní ředitel Mezinárodního výboru Červeného kříže Dominik Stillhart v této souvislosti uvedl, že se v neděli 6. března někteří zaměstnanci Červeného kříže pokusili dostat z obleženého města Mariupolu po dohodnuté trase humanitárního koridoru. Ta však byla podle Stillharta zaminovaná – neuvádí nicméně kým. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se vyjádřil konkrétněji: „Útok prezidenta Putina pokračuje. A humanitární dopady jsou devastující. (…) Existují velmi důvěryhodné zprávy o tom, že se civilisté při pokusech o evakuaci dostali pod palbu. Cílení na civilisty je válečný zločin.“ Stoltenberg tedy z neumožnění bezpečné evakuace civilistů obvinil Rusko.

Jan Bartošek

O víkendu jsme byli svědky, že cíleně (Ruské ozbrojené síly, pozn. Demagog.cz) útočily na civilisty.
ČT24, 8. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Zda ruská armáda útočí na civilní cíle záměrně, je obtížné určit. Je však zaznamenáno několik případů ostřelování ukrajinských obytných oblastí a civilistů, například ve městech Irpiň, Sumy a dříve také v Charkově. OSN odhaduje počet civilních obětí k 8. březnu na 474.

Na začátek uveďme, že se v souladu s výrokem Jana Bartoška soustředíme především na informace z 5. a 6. března, nicméně uvádíme také další případy zveřejněné ke dnu konání rozhovoru, tedy k 8. březnu 2022. Následující odůvodnění je pak založeno především na výčtu zpráv z různorodých médií, ale také na vyjádření politických představitelů či OSN. 

Například podle Rádia Svobodná Evropa došlo v neděli 6. března k zabití nejméně tří civilních obyvatel, z toho dvou dětí, v Irpini. Mělo se tak stát ve chvíli, kdy se rodina snažila z města uprchnout. Fotografie (video, 7:06) těchto obětí, které zasáhl minometný granát, se objevila v mnoha médiích.

O útocích na civilní cíle hovoří také USA nebo Velká Británie. Britská rozvědka ve své zprávě na twitteru 6. března uvedla, že Ruská federace na ukrajinský odpor reaguje „cílením na obydlené oblasti na mnoha místech, včetně Charkova, Černihivu a Mariupolu“. Zprávy o ostřelování civilních cílů v Charkově a okolí se objevily již na začátku března.

Také americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl (video, 00:27), že měl možnost vidět velmi důvěryhodné zdroje popisující záměrné ruské útoky na civilisty.

Twitterový účet kyjevského listu @KyivIndependent zveřejnil informaci, že 7. března bylo v obytné části města Sumy zabito 10 lidí. O tomto útoku hovoří jako o cíleném. 

Dalším příkladem může být ruské ostřelování evakuačního humanitárního koridoru z přístavního města Mariupol. Rusko tehdy porušilo svou stranu dohody o klidu zbraní a k možnosti evakuace civilistů tak nedošlo. Podle více zdrojů útoky zasáhly také nemocnice, školy nebo školky

Zdali jsou útoky na civilisty skutečně cílené, je velmi obtížné ověřit. OSN uvádí, že podle jejich odhadu k 8. březnu zemřelo 474 civilistů. Ukrajinská velvyslankyně při Radě OSN za příčinu označila „nevybíravé bombardování a ostřelování obytných oblastí ve velkých městech“. O úmyslnosti těchto útoků tak hovoří jak USA, tak i Velká Británie, jak již bylo zmíněno výše. Rusko nicméně útoky na civilní oblasti opakovaně odmítá

Jan Bartošek

Nedávno jsme byli svědky toho, že 4 stíhačky Ruské federace narušily vzdušný prostor Švédska.
ČT24, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ve středu 2. března skutečně narušily vzdušný prostor Švédska 4 letouny Ruské federace.

2. března 2022 ruské letouny vletěly do švédského vzdušného prostoru nad Baltským mořem, východně od ostrova Gotland. Jednalo se o dva stíhací letouny Su-27 a dva taktické bombardéry Su-24

V reakci na toto narušení švédské letectvo vyslalo do oblasti své JAS-39 Gripen, které incident zdokumentovaly a vyfotografovaly. 

Velitel švédského letectva Carl-Johan Edström v oficiálním prohlášení označil jednání Ruska jako neakceptovatelné a neprofesionální. Zároveň zdůraznil, že v současné situaci Švédsko vnímá tento incident velmi vážně. Švédský ministr obrany Peter Hultqvist pak uvedl, že toto narušení vzdušného prostoru Švédska povede k diplomatické reakci.

Jan Bartošek

Tato vláda jasně říkala, že připravuje změnu rozpočtů směrem k posílení rozpočtu obrany.
ČT24, 8. března 2022
Ekonomika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Rozpočet 2022
Pravda
Současná vláda se ve svém programové prohlášení zavázala zvyšovat výdaje na obranu. Pro letošek navrhla rozpočet Ministerstva obrany o 3,7 miliardy vyšší oproti roku 2021. Plánuje také dosáhnout hranice 2 % výdajů na obranu v roce 2025.

Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení uvádí: „Budeme navyšovat výdaje na obranu země v souladu s našimi aliančními závazky tak, aby dosáhly úrovně 2 % HDP už v rozpočtu na rok 2025.“ Zároveň se zde zavazuje „prosazovat legislativní zakotvení této úrovně obranných výdajů jako minimální hranice“. K navyšování rozpočtu má podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové docházet postupně o přibližně 10 miliard korun ročně.

Ve vládou připraveném návrhu rozpočtu, který v prvním čtení schválila Sněmovna 18. února, měl činit rozpočet Ministerstva obrany 88,1 miliardy (.pdf, str. 6). Doplňme, že na žádost ministryně Černochové také vláda 2. března rozhodla o vyčlenění další miliardy na nákup ručních zbraní pro armádu, a to v reakci na válku na Ukrajině. 10. března poté Poslanecká sněmovna schválila návrh rozpočtu i ve třetím čtení, včetně tohoto zvýšení o 1 miliardu Kč (.pdf, str. 1). Ministerstvo obrany by tak v roce 2022 mělo mít k dispozici 89,1 miliardy Kč.

V roce 2021 měl podle původního návrhu vlády Andreje Babiše činit rozpočet Ministerstva obrany 85,4 miliardy Kč (.pdf, str. 14). Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD tehdy pro schválení zákona o státním rozpočtu musela získat podporu KSČM, která s výší prostředků vyčleněných pro Ministerstvo obrany nesouhlasila. Nakonec proto Sněmovna odhlasovala snížení obranného rozpočtu o 10 miliard na 75,4 miliardy Kč (.pdf, str. 32). V průběhu roku 2021 nicméně předešlá vláda navýšila rozpočet resortu obrany zpět na 85,4 miliardy Kč. V roce 2022 by oproti tomuto číslu měl být rozpočet vyšší o 3,7 miliardy.

Doplňme, že původní návrh rozpočtu pro rok 2022 připravený minulou vládou Andreje Babiše počítal pro Ministerstvo obrany s částkou 93,5 miliardy. Vláda Petra Fialy ve svém předloženém návrhu proti tomu pracovala s číslem o 5,4 miliardy nižším. Podle zprávy Ministerstva financí je tento pokles umožněn „zejména v důsledku nerealizované zakázky na nákup bojových vozidel pěchoty BVP.". Ta má představovat úsporu ve výši 4,8 miliardy.

Jan Bartošek ve svém výroku říká, že vláda deklarovala svůj dlouhodobý cíl posilovat rozpočty Ministerstva obrany. Takovýto závazek skutečně obsahuje programové prohlášení vlády a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext doplňme, jak se vyvíjely výdaje státního rozpočtu v poměru k HDP od vstupu České republiky do NATO v roce 1999 (viz graf níže). Naposledy, tedy v roce 2021, hospodařilo Ministerstvo obrany s prostředky ve výši 85,4 miliardy Kč, což odpovídalo 1,45 % HDP. Podle současného návrhu rozpočtu, který schválila Poslanecká sněmovna, by resort obrany měl mít v roce 2022 k dispozici 89,1 miliardy Kč, tedy částku větší než v předchozím roce. Při vyjádření v poměru k HDP je nicméně toto číslo menší než v roce 2021 a představuje jen 1,35 % HDP.

Jan Bartošek

Branná povinnost v ústavě zůstala.
ČT24, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Branná povinnost je zakotvena v ústavním pořádku České republiky. Podle branného zákona je tak i nadále každý občan ČR splňující stanovené podmínky povinen plnit úkoly ozbrojených složek státu.

Branná povinnost v České republice je povinnost občana plnit úkoly ozbrojených složek státu, a to včetně podrobení se odvodnímu řízení, vykonávání vojenské činné služby či plnění jiných úkolů. Tato povinnost vychází ze zákona č. 585/2004 Sb. (tzv. branný zákon). Vztahuje se na všechny občany státu starší 18 let a zaniká dnem dosáhnutí 60 let či z jiných důvodů taxativně vymezených v § 7 výše zmíněného zákona (např. pozbytí státního občanství, zbavení svéprávnosti apod.).

Branná povinnost není zakotvena v Ústavě ČR ve smyslu ústavního zákona č. 1/1993 Sb., nicméně je zmiňována v ústavním zákoně č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a tudíž je součástí ústavního pořádku České republiky. Výrok Jana Bartoška tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Jan Bartošek

Narůstá enormně (...) počet lidí, kteří chtějí vstoupit do aktivních záloh.
ČT24, 8. března 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Dle kanceláře náčelníka Generálního štábu AČR je v současné době zájem o vstup do aktivních záloh AČR desetkrát vyšší než před ruskou invazí na Ukrajinu.

Aktivní záloha je součástí zálohy ozbrojených sil České republiky, která se zřizuje na základě zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti. Příslušníci aktivní zálohy tráví několik týdnů v roce vojenským výcvikem a zbylý čas se věnují civilnímu zaměstnání.

Po ruské invazi na Ukrajinu se v médiích objevily informace, že roste počet zájemců o vstup do aktivní zálohy. Na náš dotaz nám to potvrdila Magdalena Dvořáková z Oddělení komunikace s veřejností Kanceláře náčelníka Generálního štábu Armády ČR: „Zájem o službu v aktivní záloze a o účast na dobrovolném vojenském cvičení je nyní desetkrát větší než před 24. únorem.“ Od 24. února je evidován také dvojnásobný zájem o službu v armádě. O 200 % se podle Dvořákové zvýšila návštěvnost webu kariera.army.cz.

Doplňme, že Ministerstvo obrany každý rok zveřejňuje skutečné počty osob ve svém resortu (.xls), nicméně ty nemusejí korespondovat s počtem zájemců o tuto službu. 1. ledna 2022 měly aktivní zálohy 3 615 příslušníků. Jejich počet se dlouhodobě zvyšuje.