Martin Baxa o Václavu Klausovi mladším i dalších tématech

ODS v novém programu z 16. března 2019 prosazuje snižování daní či zrušení některých daní. Konkrétně v příspěvku hovoří o zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení silniční daně či znovuzavedení pouze dvou sazeb DPH. V souvislosti s daněmi kritizují vládu za to, že neumí šetřit. V novém programu prosazují levný a efektivní stát. Tohoto by chtěli například dosáhnout zastropováním počtu úředníků. Důslednou ekonomickou politiku zde chápeme jako důraz na dlouhodobé prosazování těchto témat.

Témata nízkých daní a vyrovnaného rozpočtu se prosazují dlouhodobě. Objevují se již v programu z roku 2010 (.pdf, str. 8, 9). Prosazovali zjednodušení daňových zákonů, transparentnost výběru daní či střídmou rozpočtovou politiku. V roce 2010 vytvořili ještě kromě volebního programu dokument s názvem Vize 2020 (.pdf, str. 9). V tomto dokumentu kromě jiného zmiňují potřebu efektivnějšího a levnějšího státu pomocí využití moderních komunikačních a informačních technologií.

I v dalším programu z roku 2013 (.pdf, str. 4, 6) se zabývají efektivitou státu a vyrovnaným rozpočtem. V tomto programu ale neprosazují snížení daní. Staví se zde pro zachování sazeb u DPH či u daně z příjmu fyzických osob. Snižování daní však prosazují ve volebním programu do Evropského parlamentu v roce 2014 (.pdf, str. 6), v programu (.pdf, str. 6) ke komunálním a senátním volbám. Dále v nich hovoří kromě jiného o efektivních nástrojích proti zadlužování státu či o levné a efektivní státní správě. Toho chtěli dosáhnout v obou programech likvidací zbytečných úřadů a institucí.

V programu z roku 2016 určeného pro krajské a senátní volby také prosazují zrušení některých daní či sjednocení DPH do jednotné sazby. V programu připraveném pro volby v roce 2017 se také věnovali snížení daní a levnějšímu státu. Naopak v programu určeném pro senátní a krajské volby z roku 2018 se těmto tématům nevěnují.

Pokud se podíváme na vývoj počtu státních zaměstnanců, můžeme pozorovat nárůst přibližně od roku 2013. V tomto roce byl počet státních zaměstnanců nejnižší (413 595) a podle státního rozpočtu pro rok 2019 by měl jejich počet meziročně narůst o více než 16 tisíc na 464 446 (oproti loňskému roku). Podobná čísla se objevují i ve zprávě (.pdf, sešit B, str. 41) ke státnímu rozpočtu pro rok 2019.

Mezi lety 2013 a 2018, tedy v době, kdy s obměnami vládla ČSSD s hnutím ANO, tak opravdu došlo k nárůstu počtu státních zaměstnanců přibližně o 45 tisíc.

Zdroj: Ekonom

Martin Baxa však hovoří o státních úřednících, což je nepřesné vzhledem k tomu, že z celkových 448 tisíc státních zaměstnanců v roce 2018 pracovalo 230 tisíc lidí ve školství, téměř 55 tisíc představují celníci či policisté a dalších téměř 25 tisíc vojáci. Většina státních zaměstnanců tak není úředníky v pravém slova smyslu. Podle údajů z roku 2015, kdy vstoupil v účinnost zákon o státní službě, měla Česká republika přibližně 68 tisíc státních úředníků zaměstnaných ve služebním poměru, v roce 2018 (.pdf, sešit B, str. 42) to bylo opět přibližně 68 tisíc. To, že se nezvyšuje počet zaměstnanců ve služebním poměru, však neznamená, že se nemůže zvyšovat počet „úředníků“ zaměstnaných dle zákoníku práce.

Spolu s nárůstem státních zaměstnanců se pochopitelně zvyšují i náklady na platy a ostatní platby za provedenou práci. Nárůst platů je však strmější než nárůst počtu zaměstnanců a průměrný plat se tak zvyšuje, a to o téměř deset tisíc korun za čtyři roky.

Zdanění církevních restitucí podpořila vláda na začátku minulého roku. KSČM touto podporou svého návrhu podmínila podporu menšinové vlady hnutí ANO a ČSSD. V lednu tohoto roku pak Poslaneckou sněmovnou díky hlasům vládní koalice, KSČM a SPD prošel návrh na zdanění církevních náhrad a novela zákona postoupila do Senátu. Ten ji následně vetoval a poslanci se tak budou komunistickým návrhem znovu zabývat.

Co se týče počtu státních zaměstnanců, podle návrhu státního rozpočtu na rok 2018 i 2019 jejich počet roste, konkrétně z 453 431 zaměstnanců za rok 2018 na 469 737 v letošním roce. Počet státních úředníků však naopak klesl (.pdf str. 148, úředníci jsou uvedeni jako "Zaměstnanci na služebních místech dle ZSS") z 67 752 na 67 029. Zde tedy Martin Baxa nepřesně rozlišuje mezi státními zaměstnanci a státními úředníky. Podobná čísla se objevují i v níže přiloženém grafu, jehož autorem je Ministerstvo financí a byl zveřejněn týdeníkem Ekonom.

Zdroj: Ekonom

Opatrnost při práci s počtem státních zaměstnanců připomíná také irozhlas.cz: "...v letech 2013−2019 máme 44 tisíc nových zaměstnanců státu, ale z toho je 31 tisíc učitelů a pracovníků ve školství. Jejich počet se zvyšoval v reakci na demografický vývoj, tedy nárůst počtu studentů."

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pak chce navrhnout při jednáních o rozpočtu na příští rok propuštění deseti procent státních zaměstnanců, z nichž by velkou část měli tvořit právě úředníci. Předseda ČSSD Jan Hamáček s tím nesouhlasí: „Opozice tady vytvořila představu, že nám stát za posledních pět let nabobtnal o nějakých 40 tisíc státních zaměstnanců. Reálně nám počet ministerských úředníků narostl o jedinou tisícovku."

Poslanci ODS navrhli (sami, nebo společně s poslanci jiných klubů) v tomto volebním období celkem 18 zákonů, ke kterým vydala druhá vláda Andreje Babiše stanovisko. Ke dvěma třetinám z těchto návrhů zákonů vydala vláda nesouhlasné stanovisko a ke zbylé třetině stanovisko neutrální. Pouze dva z návrhů ODS již byly schváleny (jedná se o novelu zákona o prodejní době a novelu zákona o státních svátcích) a většina ostatních byla zařazena na pořad 27. schůze, která bude pokračovat od 26. března 2019.

V případě dvou hlasování o návrzích poslanců ODS, které byly schváleny, hlasovali poslanci ODS pro návrh společně s vládními poslanci (u novely zákona o prodejní době však poslanci ČSSD nebyli pro návrh).

Poslanci ODS také předložili návrh (sněmovní tisk č. 254) novely zákona o daních z příjmů, ve kterém navrhují (pdf, str. 3) "zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednoduchým systémem jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %." Vláda k tomuto návrhu vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

V srpnu 2018 Václav Klaus mladší zpochybnil působení české armády v Afghánistánu. V komentáři pro server Novinky.cz uvedl: „Smyslem armády je především chránit vlastní zemi, její svrchovanost. Tohoto cíle by armáda měla být schopná. Naše není.“ Dále komentoval smysl zahraničních misí v Afghánistánu: „Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím. Je to země mnoho tisíc kilometrů daleko.“ Klaus v komentáři zpochybnil smysl armády na zahraničních akcích.

Vojáků působících v Afghánistánu se zastala 1. místopředsedkyně klubu Jana Černochová, která na webu ODS reagovala na Klausův komentář. Výroky Klause mladšího se poté zabýval i poslanecký klub ODS.

Tento Klausův názor je v rozporu s dlouhodobým směřováním ODS, která podporuje působení českých vojáků na zahraničních misích po boku spojenců. Poslanecká sněmovna hlasovala loni v červnu o zahraničních misích a poslanci podpořili rozšíření vojenských misí české armády. Za ODS hlasovalo pro schválení misí 20 poslanců a 3 poslanci byli omluveni. Václav Klaus a Zuzana Majerová Zahradníková tuto vládní novelu nepodpořili, k hlasování se nepřihlásili.

V sobotu 16. března 2019 byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS z důvodu dlouhodobého poškozování dobrého jména strany a nerespektování jejích hodnot a principů. V tiskové zprávě ODS zmiňuje i Klausovu kritiku účasti českých vojáků ve vojenských misích. Předseda strany Petr Fiala uvedl, že Klaus mladší svým jednáním a vystupováním poškozuje dobré jméno ODS i přes to, že byl v minulosti několikrát varován a dostal tzv. symbolickou „žlutou kartu“.

Václav Klaus mladší zmínil v rozhovoru pro server Parlamentní listy, že v době voleb do Evropského parlamentu 2019 bude v Itálii. Dále v rozhovoru uvedl: „Já budu v době voleb v Itálii, takže v eurovolbách nejspíš nebudu volit. Jestli to půjde, tak v těch volbách budu s velkou chutí volit Salviniho, ale nevím, jestli to evropské volební právo přímo takhle umožňuje. Takže buď nebudu volit vůbec, nebo podpořím Salviniho v Itálii.“ Svou nepřítomnost v ČR během eurovoleb Klaus mladší potvrdil také v rozhovoru pro iDnes.cz. Zároveň však uvedl, že se redaktor snažil ať se k eurovolbám vyjádří, Klaus se však vyjádřit přímo nechtěl.

Vyjádření Václava Klause mladšího, že ve volbách do Evropského parlamentu nebude volit kandidátní listinu ODS, bylo také jedním z důvodů jeho vyloučení ze strany. Klause mladšího vyloučila výkonná rada ODS ze strany v sobotu 16. března 2019.

Dalším důvodem byla Klausova otevřená podpora vystoupení ČR z EU. Již v červenci 2016 v reakci na útok v Mnichově vyzval Klaus na Facebooku k vystoupení z EU: "Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme." V roce 2018 Klaus podpořil možnost vyvolání referenda o případném vystoupení České republiky z EU.

Naposledy se Klaus kriticky vyjádřil směrem k EU na jednání Poslanecké sněmovny 12. března 2019. Poslanec přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům EU k rozhodování o židovských transportech do koncentračních táborů. Kontroverzní výrok vyvolal vlnu kritiky a vedl k zmiňovanému vyloučení Václava Klause mladšího z ODS.

Matteo Salvini, ministr vnitra Itálie, vicepremiér a šéf vládní strany Liga, se vyznačuje protiimigrantskou politikou. Itálie a její přístavy byly migrační vlnou výrazně zasaženy a italští politici, včetně Salviniho, žádali přerozdělování migrantů napříč Evropou. Salvini také plánoval deportovat přibližně půl milionu přistěhovalců, kteří nemají potřebné doklady.

Itálie, podobně jako zbytek Evropy, ovšem postupně upouští od zavádění povinných kvót. Země například navrhla systém, kdy by si každá členská země Evropské unie stanovila vlastní kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih.

Salvini se k tématu kvót vyjádřil v červenci 2018: „Protože na summitu v Bruselu bylo ujednáno, že přijímání migrantů má být na dobrovolném základě, uplatní také Itálie svou vůli.“ Salvini spolu s premiérem žádá přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři.

ODS odmítla přerozdělovací kvóty pro uprchlíky ve svých 5 cílech, v nichž vyjádřila svůj postoj k řešení migrační krize.

Klausovy kontroverzní názory se staly tématem jednání stranického klubu v souvislosti s komentářem Za co umírají čeští vojáci v Afghánistánu?, ve kterém Klaus mj. píše: „Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím. [...] Skoro největší armádu NATO má Turecko – a žádné vojáky v Afghánistánu nemá. Řada jiných zemí také ne. My tam vojáky mít chceme, není to naše povinnost. Fakt to chceme? Proč?“ Straničtí kolegové Klause však nekritizovali jen za to, že zpochybnil účast českých vojáků v Afghánistánu, kterou ODS podporuje. Dalším problematickým vyjádřením byla tehdy podpora Ladislava Jakla v senátních volbách, který kandidoval za SPD.

Předseda ODS Petr Fiala po jednání uvedl: „Václav Klaus mladší názor klubu zná a předpokládám, že se jím bude řídit.“ Tím byla debata o Klausových názorech dočasně uzavřena, podle serveru Aktuálně.cz však už tehdy někteří poslanci zmiňovali, že „nedostali od Klause jasný příslib, že do budoucna bude v zásadních politických věcech respektovat oficiální stanoviska strany. Debata o tom, jaké potíže způsobuje, by podle několika členů měla ještě pokračovat.“ V rozhovoru pro Události, komentáře 18. března 2019, pak Petr Fiala prohlásil, že „s Václavem Klausem mladším jsme opakovaně mluvili na tato témata nejenom já, ale celý poslanecký klub, a dnes už je i veřejně známo, že jsme mu udělili něco jako žlutou kartu, my jsme to tak dokonce nazvali a řekli jsme mu, že tyto věci se nesmí opakovat.“

Na vyloučení Václava Klause mladšího se v sobotu 16. března 2019 jednomyslně shodla výkonná rada ODS, hlasování se nikdo nezdržel (ani nebyl proti). Jako důvod pro tento krok uvádí tisková zpráva občanských demokratů: „dlouhodobé nerespektování hodnot, principů a programu ODS, jeho veřejné útoky na členy poslaneckého klubu ODS a další kolegy ze strany, podpora protikandidáta nominanta ODS v senátních volbách, či jeho kontroverzní výroky, které jsou v rozporu s programem ODS.“

Poslanecký klub ODS vyzval Václava Klause mladšího k odchodu už o tři dny dříve. Předseda ODS Petr Fiala se na schůzi Poslanecké sněmovny omluvil za Klausův výrok, ve kterém přirovnal implementaci nařízení Evropské unie k rozhodování židovských výborů za druhé světové války. Ve středu večer se pak poslanecký klub od Klausových slov distancoval a vyzval ho k odstoupení.

Václav Klaus mladší vystoupil na pietní akci k 80. výročí okupace Čech a Moravy nacistickým Německem, kterou pořádal Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Vzpomínkový večer se konal v pražském Domě armády 13. března 2019. Na akci vystoupili s projevy předseda ČSBS Jaroslav Vodička, šéf KSČM Vojtěch Filip, lídr kandidátky SPD pro evropské volby Ivan David nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši).

Senátor Jaroslav Doubrava byl do roku 2010 členem KSČM, poté kandidoval za hnutí Severočeši.cz. Doubrava je spojován s řadou kontroverzních akcí. Jako pozorovatel se účastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny. Od této cesty se následně Senát distancoval. Vystupuje proti migraci a šíří nepravdivé informace. Rozhovor s Doubravou se objevil na webu KSČM, kde senátor zpochybnil nezákonnou anexi Krymu, hrozby ze strany Ruska a kritizoval EU a NATO. Nelze ale dohledat, že by se Doubrava aktuálně přímo hlásil ke KSČM.

Václav Klaus mladší přednesl na pietní akci projev, ve kterém mimo jiné ocenil hrdinství vojáků i občanů, kteří se postavili nacistickému režimu. Dále Klaus upozornil na to, že „nestačí ale jen připomínat historii, musíme si uvědomit, že zlo na světě existuje a přichází zpravidla v nových podobách.“ V této souvislosti pak zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho plán na reformu Evropské unie, který přirovnal ke spisu Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Klasu doslova řekl: „Demokraty nemohl nechat v klidu otevřený dopis jednoho z vůdčích architektů nové Evropy Emmanuela Macrona. Vlivné lidi disponující mocí ovlivnit vaše životy byste měli pečlivě poslouchat a brát jejich slova vážně. Hitler myslel Mein Kampf vážně, není důvod si myslet, že Macron své teze vážně nemyslí. V jeho textu se objevují výrazy jako ‚nebude mít v Evropě místo‘, ze kterých mrazí.“ Ve svém proslovu Klaus ještě několikrát přirovnává Macronovy názory k Adolfu Hitlerovi.

Záznam z akce je možné najít na YouTube, projev Václava Klause mladšího je v čase 6:20–12:20.

Slova Václava Klause mladšího vyvolala vlnu negativních reakcí. Kriticky se vyjádřil například senátor Pavel Fisher nebo spisovatel Jiří Padevět. Od pietní akce se distancoval ministr obrany Lubomír Metnar.

Václav Klaus starší se poprvé oficiálně vymezil proti směřování ODS na 19. kongresu občanských demokratů v roce 2008. Ve svém stručném příspěvku v rámci kongresu vyjádřil nesouhlas s politikou strany a vzdal se titulu čestného předsedy, který obdržel po nástupu Mirka Topolánka do čela strany.

"Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát."

V průběhu dalších let Klausova kritika trvá, přispívá k tomu i napjatý vztah k tehdejšímu předsedovi vlády Topolánkovi. Od názoru na koalici se Zelenými: "Dochází tady k zezelenání konzervativní strany, přátelství pana Topolánka a pana Bursíka, považuji to za neuvěřitelně nešťastné," až po osobní invektivy stran předsedy Topolánka: "Jste člověk, který přece vůbec nemůže pochopit von Hayeka."

Ideový rozchod s ODS Klaus potvrdil i v roce 2013, kdy byl přizván k navrácení do strany: "V jistou chvíli se mi zdálo, že nějaká naděje je. Ale když jsem zase viděl kroky ODS v posledních hodinách a dnech, vylučování ze strany a výroky některých představitelů, například paní (Miroslavy) Němcové, tak jsem pochopil, že moje angažmá v této straně nepřichází v dnešní době v úvahu."

Klaus se do ODS pustil i v souvislosti s vyloučením syna Václava Klause ml., ze strany:

"ODS měla nějaké kmenové buňky, o kterých jsem přesvědčen, že jí dávaly její základní charakteristické rysy. Ty byly narušeny s Mirkem Topolánkem, a pak úplně vymazány dnešním předsedou Fialou. (...)

Ale vycházejme z těch tří písmen ODS, tedy Občanská demokratická strana. A to písmenko D v názvu, tedy demokratická, to se mi zdá naprosto klíčové. To je to hlavní slovo, jež je zvráceno v tom evropském liberálním stylu, který sem zavlekl pan Fiala. Myslím, že s panem Fialou a dalšími je to strana jiná. Tak ať se přejmenuje a ti lidé hlásají názory, které považují za správné. (...)

Mě trápí, že ta ODS zoufale dopadla se svým dnešním vedením, které je tak bezbarvé, jak snad nic ještě bezbarvého nebylo. Myslím si, že abych ho tu diskutoval, by si nepřál ani můj syn. On by se raději obhajoval sám (Klaus byl na zahraniční cestě, pozn. red.). Ale jeho vyloučení ze strany v nepřítomnosti mě motivuje po dlouhé době cokoliv říkat k ODS."

Václav Klaus starší se na adresu Evropské unie vyjadřuje značně kriticky, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas: "Já myslím, že EU je zlo. Samozřejmě. A čím dříve bude ukončena ta evropská integrace v dnešní podobě a čím dříve dojde k transformaci EU v nějaký demokratický a funkční orgán, tím lépe."

Pravdou je i to, že exprezident Klaus Putinův režim, narozdíl od EU, nepovažuje za hrozbu: "Nechávat Rusko mimo je dětinské a hloupé. Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu (ruský prezident Vladimir) Putin ničím neohrožuje." Kreml totiž, podle Václava Klause, narozdíl od Bruselu neposílá každý týden direktivy našemu zákonodárství.

Svým dalším kontroverzním výrokem stran Putina z rozhovoru pro Partii televize Prima pobouřil i ukrajinského velvyslance: "Ukrajina je ponoukána politickými elitami Západu včetně našich, aby co nejvíc provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě pořád chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci."

Klaus je i podporovatelem Alternativy pro Německo (AfD) aktivně vystupuje na jejích sjezdech, podpořil je v kampani z roku 2016, například pózováním na plakátech či veřejnými vystoupeními s jejich čelními představiteli. Po volbách v roce 2017 také vychválil jejich volební výsledky: "Úžasným výsledkem je ztráta čtvrtiny hlasů merkelovské CDU, pětiny hlasů schulzovské SPD a naopak zisk 13 procent hlasů politickým a mediálním establishmentem démonizované AfD".

Pravicová populistická strana AfD je přitom potenciálním subjektem monitoringu německou bezpečnostní službou pro ultrapravicové a extremistické výroky.

ODS v programech 2017, 2013 (.pdf, str. 26), 2010 (.pdf, str. 26), 2006 (.pdf, str. 55–56), 2002 (.pdf, str. 3 a 9) i 1998 (.pdf, str. 2) do Poslanecké sněmovny zmiňovala, že členství v NATO a v Evropské unii je pro ni klíčové.

Naopak Václav Klaus starší je k Evropské unii dlouhodobě kritický. „Evropská unie podle mého názoru žádnou dobrou budoucnost mít nemůže. Ta je slepou uličkou, která nikam nevede. Tato ulička musí být opuštěna. Čím dříve bude opuštěna, tím bude pro Evropu, a její dobrou budoucnost, lépe. A o tu by nám všem mělo jít,“ píše na svých stránkách. Klaus také otálel s podepsáním Lisabonské smlouvy. Byl posledním vrcholným představitelem EU, který smlouvu podepsal. Podle Klause vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, přestane být Česká republika suverénním státem.

K Severoatlantické alianci je pak Klaus shovívavější. Vstup České republiky do NATO vnímá jako úspěch. Naopak nesouhlasil s vojenským zásahem NATO v Kosovu v roce 1999. Klaus, jakožto tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, se vyslovil pro pokračování diplomatického řešení konfliktu.

V poslední době však musí ODS svým voličům vysvětlovat postoj strany k EU. K nejasnostem došlo zejména poté, co Fiala kritizoval Evropskou unii za tvrdý postoj vůči Velké Británii při jednání o jejím vystoupení z EU. „Jsme přesvědčeni, že žádná alternativa k Evropské unii není, a hlavně je v národním zájmu České republiky být součástí EU,“ ujišťoval voliče Fiala.

Do letošních evropských voleb jde ODS se sloganem: „Jsme srdcem Evropy. Chceme být slyšet.“ ODS požaduje reformu Evropské unie. „V Evropské unii musí být naše země lépe slyšet, musíme být aktivnější a prosadit tolik potřebné reformy,“ řekl Petr Fiala, předseda ODS, na ideové konferenci strany.

Česká republika se stala členem Severoatlantické aliance 12. března 1999. V květnu 2004 vstoupila do Evropské unie.

Poslanec Baxa se vyjadřuje k vyloučení Václava Klause ml., o kterém jednomyslně rozhodla výkonná rada ODS dne 16. března 2019. Jak je uvedeno v prohlášení, důvodem pro vyloučení bylo dlouhodobé nerespektování hodnot a principů programu ODS. Vyloučením mimo jiné zaniklo Klausovi ml. i členství v poslaneckém klubu ODS.

ODS chce rovněž Václava Klause ml. vyzvat k odstoupení z funkce předsedy školského výboru, vzhledem k tomu, že tento post náleží Občanským demokratům. Václav Klaus ml. se nicméně k 18. březnu 2019 explicitně nevyjádřil, zda-li se místa ve vedení výboru hodlá dobrovolně vzdát či nikoli. Na svém Facebookovém profilu pouze zveřejnil stanovisko k vyloučení z ODS, ve kterém se ale o postu šéfa školského výboru nezmiňuje. Pro Českou televizi dále uvedl, že se nechystá proti vyloučení ze strany odvolávat.

V rozhovoru pro server idnes.cz na otázku, zda-li dobrovolně odstoupí z čela školského výboru, odpověděl následující: "Myslím, že jestli mě někdo bude chtít po boku paní Valachové odvolávat v rámci předvolební kampaně mezi školskou veřejností, tak si tu situaci užiju."

Z výše uvedených zdrojů nemůžeme tvrdit, že se Václav Klaus ml. přímo vyjádřil k rezignaci na funkci předsedy školského výboru a tedy, že by nemínil z pozice předsedy odejít. Výrok tedy považujeme za zavádějící.

Martin Baxa v rozhovoru pro ČT tvrdil, že vláda (druhá vláda Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) hospodaří s objemem finančních prostředků, který je o 350 miliard korun větší, než byl dříve. Více však nespecifikoval, co přesně danou částkou myslí a nezmínil ani časové období, se kterým aktuální rozpočet srovnává.

Podívali jsme se tedy na schválené a skutečné příjmy a výdaje státních rozpočtů:

Schválené návrhy státních příjmů/skutečné příjmy v miliardách korun:

• 2013 - 1 076/1 091
• 2014 - 1 098/1 133
• 2015 - 1 118/1 234
• 2016 - 1 180/1 281
• 2017 - 1 249/1 273
• 2018 - 1 314/1 024
• 2019 - 1 465/ -

Schválené návrhy státních výdajů/skutečné výdaje v miliardách korun:

• 2013 - 1 176/1 173
• 2014 - 1 210/1 211
• 2015 - 1 218/1 297
• 2016 - 1 250/1 219
• 2017 - 1 309/1 279
• 2018 - 1 364/1 007
• 2019 - 1 505/ -

Abychom se přiblížili Baxou zmíněnému rozdílu 350 mld., musíme srovnat schválené příjmy rozpočtu na r. 2019 a r. 2015, případně aktuálně schválené výdaje rozpočtu s rokem 2013. Dodejme, že rok 2013 byl posledním rokem, kdy Baxova strana ODS byla zastoupena ve vládě.

Baxa dále tvrdí, že výši částky ovlivnil hlavně dlouhodobý ekonomický růst. Data ČSÚ potvrzují růst české ekonomiky, byť letos by měl zpomalit na zhruba 2,7 procenta.

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 50 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15% meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně jde o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39.000,- Kč.

Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu (.pdf, str. 50) se však počítá pouze s nárůstem 1 miliardy prostředků pro platy učitelů na rok 2020. Dále na rok 2021 výhled nepočítá s dalším navýšením prostředků na platy spadající pod agendu MŠMT.

Ministr školství Roman Plaga ale již dříve pro ČTK uvedl, že pro další růst odměn by potřeboval zhruba 14,5 miliard v roce 2020 a přibližně pak dalších 5 miliard pro růst v roce 2021. Střednědobý výhled rozpočtu na léta 2020 a 2021 tomu však zatím neodpovídá.

Vláda pak skutečně hovoří o úsporných opatřeních, které by se mohly dotknout i ministerstva školství. Nicméně, dle vyjádření ministra Plagy se tato opatření nedotknou odměn pedagogů. Z kontextu však vyznívá, že Martin Baxa hovoří o škrtech, které se mimo jiné mohou dotknout i platů pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Dle uveřejněných údajů Ministerstva financí se dokázalo za rok 2018 vybrat pomocí EET částku 12,3 mld. Kč. V roce 2017 příjmy z EET byly nižší, a to 7,9 mld. Kč. Dohromady za rok 2017 a 2018 fiskální přínos EET dle MF činí 20,2 mld. Kč.

Avšak vliv EET na výběr daní je těžké očistit od dalších vlivů. Důležitou roli hraje samotný ekonomický růst, a tedy výběr daní je následně ovlivněn růstem tržeb obecně. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Pokud je hospodářský růst dochází obecně ke zvýšenému výběru daní a vyšší spotřebě domácností. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr. Ani Český statistický úřad není schopen ze svých nezávislých šetření tento vliv posoudit. Není proto možné určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr daní skutečně je.

Co se týká podnikatelského sektoru, tak ani podnikatelé napříč různými svazy a asociacemi se neshodnou na celkových dopadech EET. Proti EET je dle serveru Businessinfo Unie malých a středních podniků ČR. Naopak podporu má EET od Svazu průmyslu a dopravy ČR nebo Asociace českého tradičního obchodu. AČTO však upozorňuje na nepřiměřené kontroly poctivých podnikatelů a na potřebu rovných podmínek v rámci EET.

Ekonomické dopady EET je tedy z ekonomického hlediska komplikované hodnotit, tedy výrok ponecháváme v rovině neověřitelnosti.

Jana Maláčová 8. března 2019 na osmém sjezdu odborového svazu státních orgánů a organizací řekla (13:27 - 14:20): „My jsme nedávno zřídili komisi pro spravedlivé důchody. Často bývám dotazována, proč tento název, proč se tomu neříká pro důchodovou reformu, komise pro důchody a podobně. Já si myslím, že co nám opravdu v celém systému chybí, a potvrzují to vlastně veškeré výzkumy veřejného mínění, tak je vlastně pocit spravedlnosti a nastavení toho systému. Máme čtyři priority, často býváme kritizováni, že to není ta velká reforma. Já si myslím, že velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Myslím si, že to také neumíme dělat v České republice, koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění a my bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek.“ Výrok sdílela i na svém twitteru.

Důchodový systém České republiky je založený na povinném základním důchodovém pojištění. „Základní důchodové pojištění je dávkově definované, průběžně financované, univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.“ Důchod se skládá ze základní výměry (pevné částky, stejné pro všechny druhy důchodů) a procentní výměry. O nároku na důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, která uvádí následující: „Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).“

Podle populační prognózy (.pdf, str. 20) České republiky do roku 2050, kterou vydal český statistický úřad, je jedním z hlavních závěrů, že „obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu“.

Podle posledních dostupných souhrnných údajů OECD (Education at a Glance 2018, .pdf str. 266), které jsou z roku 2015, vydává Česká republika na vzdělávání 3,8 % svého HDP (Sloupec „Primary to tertiary“). Průměr zemí OECD přitom činí 5 % výdajů na školství ku HDP. Následující graf umožňuje srovnání mezi jednotlivými zeměmi OECD (tamtéž, str. 261). Graf zahrnuje výdaje od základního po vysoké školství. Nejvíce výdajů v podílu na HDP dává do školství Norsko (6,4 %), na opačné straně žebříčku se pohybuje Irsko (3,5 %).

Poslední souhrnné dostupné údaje OECD pro Českou republiku, které se týkají platů učitelů, pochází z roku 2015 (Education at a Glance 2018, .pdf, str. 376). Z nich plyne, že průměrný plat učitele mateřské školy činí 52 %, učitele základní školy 61 % a učitele střední školy 63 % průměrného platu vysokoškoláka v ČR.

Srovnáme-li dostupné údaje pro Českou republiku s ostatními členskými zeměmi OECD, pak toto srovnání pro ČR nedopadá příliš lichotivě. Poměr platů učitelů ku platům vysokoškoláků je totiž nejhorší právě v České republice v kategoriích základních a středních škol. V kategorii učitelů mateřských škol se za Českou republikou umístilo pouze Slovensko.

Následující graf uvádí poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ a vysokoškoláka (tamtéž, str. 360).

Z uvedených dat plyne, že Baxa má tedy pravdu, když říká, že rozdíl mezi platy učitelů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je mezi členskými zeměmi OECD největší právě v České republice. Baxa není zcela přesný, když uvádí, že poměr těchto platů je 50–60 %, odchylka je však uznatelná.

Od školního roku 2015/2016 začala ČŠI v pravidelných cyklech sledovat 6 základních oblastí gramotnosti ve dvouletých intervalech, přičemž v jednom roce je předmětem zájmu čtenářská, matematická a sociální gramotnost, v dalším pak přírodovědná, jazyková a informační gramotnost.

Ve své aktuální zprávě z 18. března 2019 se věnují oblasti čtenářské, matematické a sociální gramotnosti. V rámci zprávy nehodnotí jen "úroveň" gramotnosti, ale spíše se sledují její proměny od posledního cyklu 2015/2016 a také vnímání problematiky a přístup ze strany žáků a pedagogů. Ze zprávy tedy vyplývá, že se obecně zlepšily průměrné výsledky žáků středních škol, přesto nadále přetrvává negativní vnímání matematiky i vztahu ke čtení a knihám. V oblasti sociální gramotnosti zůstává situace stejná. Ve zprávě se uvádějí i zjištění a doporučení ČŠI v porovnání k předešlému cyklu měření.

Pokud se podíváme přesněji například na čtenářskou gramotnost, pak zpráva uvádí: "Zatímco minimální očekávané úspěšnosti (60 %) dosáhly ve 23 % SŠ alespoň 2/3 žáků, v případě ZŠ to nebyla ani jedna škola (ve 12 % ZŠ a v 7 % SŠ sledovaných očekávaných výstupů RVP nedosáhl ani jediný žák)." (s.2)

Pro srovnání úrovně gramotnosti se hodí spíše mezinárodní hodnocení dle univerzálního standardu, kterým je například PISA (Programme for International Student Assessment) v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V posledním šetření z roku 2015 byla ČR hodnocena v oblasti čtenářské gramotnosti jako lehce podprůměrná v porovnání zemí OECD (pdf., s.27) a v oblasti matematické gramotnosti v průměru zemí OECD (pdf., s.24).

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Program Pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu 2019 vychází ze společného programu evropských pirátských stran z 9. února 2019. V rámci tematického zaměření programu ho Piráti popisují takto:

„Stejně jako před pěti lety i pro letošní volby do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019, vytvořily kandidující evropské pirátské strany společný program. Na jeho tvorbě se podílely stovky českých i evropských Pirátů. Oproti programu z roku 2014 je vidět široký záběr témat, které Piráti pokrývají – kromě reformy copyrightu či digitální agendy se tentokrát do programu dostalo široké spektrum témat od vzdělávání, životního prostředí a zemědělství, přes zahraniční politiku a obranu, dopravu, daňový systém či vesmírný program.“

Dle rozsahu témat programu nelze tedy tvrdit, že by pirátský program pro volební témata byl monotematický, což ukazuje i zaměření volební kampaně, která by chtěla na jedné straně akcentovat svobody, které členství přináší, a na straně druhé by měl být akcent na zrovnoprávňování občanů zemí v rámci EU.

Podobně i ODS svůj program opírá o zajištění pružné a efektivní EU, které má symbolizovat pomyslné desatero, v jehož rámci zaznívá jak snaha o takzvanou debyrokratizaci EU ve smyslu snížení počtu evropských norem, či cílenou flexibilní integraci, kdy by si státy určovaly kde a do jaké míry si přejí prohlubovat svoji vzájemnou integraci. V rámci programu je akcentováno také prohlubování integrace v rámci politiky volného trhu v rámci EU.  

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.