Demagog.cz

Martin Baxa o Václavu Klausovi mladším i dalších tématech

Místopředseda ODS v Interview ČT24 hovořil o postoji ODS k vyloučení Václava Klause mladšího i o dlouhodobých postojích Občanské demokratické strany. Zmínil také například školství a komentoval současnou vládu. Ověřené výroky si můžete přečíst v naší analýze.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 18. března 2019 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

14 z celkově 23 ověřených výroků

Martin Baxa

Martin Baxa

Zastáváme jasný program, který můžeme teď v několika bodech shrnout, až ať už to je důsledná ekonomická politika, snižování daní, chceme levnější stát.

ODS ve svém novém programu představeném 16. března 2019 prosazuje snížení či zrušení některých existujících daní. Dále zde hovoří i o levném a efektivním státu. Tato témata můžeme u ODS sledovat i v dřívějších programech.

skrýt celé odůvodnění

ODS v novém programu z 16. března 2019 prosazuje snižování daní či zrušení některých daní. Konkrétně v příspěvku hovoří o zrušení daně z nabytí nemovitosti, zrušení silniční daně či znovuzavedení pouze dvou sazeb DPH. V souvislosti s daněmi kritizují vládu za to, že neumí šetřit. V novém programu prosazují levný a efektivní stát. Tohoto by chtěli například dosáhnout zastropováním počtu úředníků. Důslednou ekonomickou politiku zde chápeme jako důraz na dlouhodobé prosazování těchto témat.

Témata nízkých daní a vyrovnaného rozpočtu se prosazují dlouhodobě. Objevují se již v programu z roku 2010 (.pdf, str. 8, 9). Prosazovali zjednodušení daňových zákonů, transparentnost výběru daní či střídmou rozpočtovou politiku. V roce 2010 vytvořili ještě kromě volebního programu dokument s názvem Vize 2020 (.pdf, str. 9). V tomto dokumentu kromě jiného zmiňují potřebu efektivnějšího a levnějšího státu pomocí využití moderních komunikačních a informačních technologií.

I v dalším programu z roku 2013 (.pdf, str. 4, 6) se zabývají efektivitou státu a vyrovnaným rozpočtem. V tomto programu ale neprosazují snížení daní. Staví se zde pro zachování sazeb u DPH či u daně z příjmu fyzických osob. Snižování daní však prosazují ve volebním programu do Evropského parlamentu v roce 2014 (.pdf, str. 6), v programu (.pdf, str. 6) ke komunálním a senátním volbám. Dále v nich hovoří kromě jiného o efektivních nástrojích proti zadlužování státu či o levné a efektivní státní správě. Toho chtěli dosáhnout v obou programech likvidací zbytečných úřadů a institucí.

V programu z roku 2016 určeného pro krajské a senátní volby také prosazují zrušení některých daní či sjednocení DPH do jednotné sazby. V programu připraveném pro volby v roce 2017 se také věnovali snížení daní a levnějšímu státu. Naopak v programu určeném pro senátní a krajské volby z roku 2018 se těmto tématům nevěnují.

Martin Baxa

Martin Baxa

Jako opoziční strana jsme v Poslanecké sněmovně slyšet, předkládáme jasné návrhy. To, že vláda Andreje Babiše ty návrhy často svrhává ze stolu, typu dnes Andrej Babiš tvrdí, že podporuje živnostníky, ale kdyby živnostníci viděli, že návrhy, které předkládá Občanská demokratická strana a vláda zametá pod koberec.

Vláda Andreje Babiše vydala nesouhlasné stanovisko ke dvěma třetinám návrhů zákonů poslanců ODS. O většině těchto návrhů se však ještě bude hlasovat.

skrýt celé odůvodnění

Poslanci ODS navrhli (sami, nebo společně s poslanci jiných klubů) v tomto volebním období celkem 18 zákonů, ke kterým vydala druhá vláda Andreje Babiše stanovisko. Ke dvěma třetinám z těchto návrhů zákonů vydala vláda nesouhlasné stanovisko a ke zbylé třetině stanovisko neutrální. Pouze dva z návrhů ODS již byly schváleny (jedná se o novelu zákona o prodejní době a novelu zákona o státních svátcích) a většina ostatních byla zařazena na pořad 27. schůze, která bude pokračovat od 26. března 2019.

V případě dvou hlasování o návrzích poslanců ODS, které byly schváleny, hlasovali poslanci ODS pro návrh společně s vládními poslanci (u novely zákona o prodejní době však poslanci ČSSD nebyli pro návrh).

Poslanci ODS také předložili návrh (sněmovní tisk č. 254) novely zákona o daních z příjmů, ve kterém navrhují (pdf, str. 3) "zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednoduchým systémem jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %." Vláda k tomuto návrhu vydala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Martin Baxa

Martin Baxa

Václav Klaus mladší v loňském roce zpochybnil to, že by se Česká republika měla podílet na zahraničních misích a plnit své závazky v rámci Severoatlantické aliance.

Václav Klaus mladší loni v srpnu zpochybnil působení české armády na zahraničních misích, když v komentáři pro Novinky.cz kritizoval nasazení armády ČR na misi v Afghánistánu. Klaus v komentáři zpochybnil i celkový smysl české účasti na zahraničních akcích.

skrýt celé odůvodnění

V srpnu 2018 Václav Klaus mladší zpochybnil působení české armády v Afghánistánu. V komentáři pro server Novinky.cz uvedl: „Smyslem armády je především chránit vlastní zemi, její svrchovanost. Tohoto cíle by armáda měla být schopná. Naše není.“ Dále komentoval smysl zahraničních misí v Afghánistánu: „Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím. Je to země mnoho tisíc kilometrů daleko.“ Klaus v komentáři zpochybnil smysl armády na zahraničních akcích.

Vojáků působících v Afghánistánu se zastala 1. místopředsedkyně klubu Jana Černochová, která na webu ODS reagovala na Klausův komentář. Výroky Klause mladšího se poté zabýval i poslanecký klub ODS.

Tento Klausův názor je v rozporu s dlouhodobým směřováním ODS, která podporuje působení českých vojáků na zahraničních misích po boku spojenců. Poslanecká sněmovna hlasovala loni v červnu o zahraničních misích a poslanci podpořili rozšíření vojenských misí české armády. Za ODS hlasovalo pro schválení misí 20 poslanců a 3 poslanci byli omluveni. Václav Klaus a Zuzana Majerová Zahradníková tuto vládní novelu nepodpořili, k hlasování se nepřihlásili.

V sobotu 16. března 2019 byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS z důvodu dlouhodobého poškozování dobrého jména strany a nerespektování jejích hodnot a principů. V tiskové zprávě ODS zmiňuje i Klausovu kritiku účasti českých vojáků ve vojenských misích. Předseda strany Petr Fiala uvedl, že Klaus mladší svým jednáním a vystupováním poškozuje dobré jméno ODS i přes to, že byl v minulosti několikrát varován a dostal tzv. symbolickou „žlutou kartu“.




















Martin Baxa

Martin Baxa

Václav Klaus také sdělil, že se nezúčastní evropských voleb a že nebude, že by volil italského politika Salviniho, který mimo jiné podporuje kvóty, které Občanská demokratická strana zásadně odmítá na přijímání migrantů a zpochybňuje naše členství v Evropské unii.

Václav Klaus mladší v rozhovoru pro Parlamentní listy uvedl, že během eurovoleb bude v Itálii a nepodpoří tak kandidáty ODS. Klaus řekl, že pokud to bude možné, bude volit italského ministra vnitra Salviniho. Salvini skutečně podporoval přerozdělování uprchlíků.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší zmínil v rozhovoru pro server Parlamentní listy, že v době voleb do Evropského parlamentu 2019 bude v Itálii. Dále v rozhovoru uvedl: „Já budu v době voleb v Itálii, takže v eurovolbách nejspíš nebudu volit. Jestli to půjde, tak v těch volbách budu s velkou chutí volit Salviniho, ale nevím, jestli to evropské volební právo přímo takhle umožňuje. Takže buď nebudu volit vůbec, nebo podpořím Salviniho v Itálii.“ Svou nepřítomnost v ČR během eurovoleb Klaus mladší potvrdil také v rozhovoru pro iDnes.cz. Zároveň však uvedl, že se redaktor snažil ať se k eurovolbám vyjádří, Klaus se však vyjádřit přímo nechtěl.

Vyjádření Václava Klause mladšího, že ve volbách do Evropského parlamentu nebude volit kandidátní listinu ODS, bylo také jedním z důvodů jeho vyloučení ze strany. Klause mladšího vyloučila výkonná rada ODS ze strany v sobotu 16. března 2019.

Dalším důvodem byla Klausova otevřená podpora vystoupení ČR z EU. Již v červenci 2016 v reakci na útok v Mnichově vyzval Klaus na Facebooku k vystoupení z EU: "Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme." V roce 2018 Klaus podpořil možnost vyvolání referenda o případném vystoupení České republiky z EU.

Naposledy se Klaus kriticky vyjádřil směrem k EU na jednání Poslanecké sněmovny 12. března 2019. Poslanec přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům EU k rozhodování o židovských transportech do koncentračních táborů. Kontroverzní výrok vyvolal vlnu kritiky a vedl k zmiňovanému vyloučení Václava Klause mladšího z ODS.

Matteo Salvini, ministr vnitra Itálie, vicepremiér a šéf vládní strany Liga, se vyznačuje protiimigrantskou politikou. Itálie a její přístavy byly migrační vlnou výrazně zasaženy a italští politici, včetně Salviniho, žádali přerozdělování migrantů napříč Evropou. Salvini také plánoval deportovat přibližně půl milionu přistěhovalců, kteří nemají potřebné doklady.

Itálie, podobně jako zbytek Evropy, ovšem postupně upouští od zavádění povinných kvót. Země například navrhla systém, kdy by si každá členská země Evropské unie stanovila vlastní kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih.

Salvini se k tématu kvót vyjádřil v červenci 2018: „Protože na summitu v Bruselu bylo ujednáno, že přijímání migrantů má být na dobrovolném základě, uplatní také Itálie svou vůli.“ Salvini spolu s premiérem žádá přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři.

ODS odmítla přerozdělovací kvóty pro uprchlíky ve svých 5 cílech, v nichž vyjádřila svůj postoj k řešení migrační krize.

Martin Baxa

Martin Baxa

Tak třeba v loňském roce proběhlo takové dost bouřlivé zasedání poslaneckého klubu, ze kterého vzešel ten výstup, který měl tu podobu, že Václav Klaus dostává, jak říká Petr Fiala, žlutou kartu, bylo to tehdy v souvislosti s těmi misemi (zahraničními, pozn. Demagog).

Poslanecký klub ODS jednal o výrocích Václava Klause mladšího v srpnu 2018. Podle předsedy Petra Fialy si tehdy vše vyříkali, o možnosti Klausova vyloučení se však tehdy veřejně nemluvilo.

skrýt celé odůvodnění

Klausovy kontroverzní názory se staly tématem jednání stranického klubu v souvislosti s komentářem Za co umírají čeští vojáci v Afghánistánu?, ve kterém Klaus mj. píše: „Bojovat a umírat v cizích zemích čeští vojáci se souhlasem vlády a parlamentu mohou. Mělo by to mít ale nějaký jasný důvod a cíl. Já ho, promiňte, v Afghánistánu nevidím. [...] Skoro největší armádu NATO má Turecko – a žádné vojáky v Afghánistánu nemá. Řada jiných zemí také ne. My tam vojáky mít chceme, není to naše povinnost. Fakt to chceme? Proč? Straničtí kolegové Klause však nekritizovali jen za to, že zpochybnil účast českých vojáků v Afghánistánu, kterou ODS podporuje. Dalším problematickým vyjádřením byla tehdy podpora Ladislava Jakla v senátních volbách, který kandidoval za SPD.

Předseda ODS Petr Fiala po jednání uvedl: „Václav Klaus mladší názor klubu zná a předpokládám, že se jím bude řídit.“ Tím byla debata o Klausových názorech dočasně uzavřena, podle serveru Aktuálně.cz však už tehdy někteří poslanci zmiňovali, že „nedostali od Klause jasný příslib, že do budoucna bude v zásadních politických věcech respektovat oficiální stanoviska strany. Debata o tom, jaké potíže způsobuje, by podle několika členů měla ještě pokračovat. V rozhovoru pro Události, komentáře 18. března 2019, pak Petr Fiala prohlásil, že „s Václavem Klausem mladším jsme opakovaně mluvili na tato témata nejenom já, ale celý poslanecký klub, a dnes už je i veřejně známo, že jsme mu udělili něco jako žlutou kartu, my jsme to tak dokonce nazvali a řekli jsme mu, že tyto věci se nesmí opakovat.

Martin Baxa

Martin Baxa

Usnesení výkonné rady, co se týká vyloučení Václava Klause, bylo jednomyslné. (...) Tak všichni, kteří tam byli a mohli hlasovat, tak hlasovali pro vyloučení Václava Klause z ODS.

Podle ČTK hlasovalo pro zrušení členství Václava Klause mladšího v ODS všech dvacet členů výkonné rady.

skrýt celé odůvodnění

Na vyloučení Václava Klause mladšího se v sobotu 16. března 2019 jednomyslně shodla výkonná rada ODS, hlasování se nikdo nezdržel (ani nebyl proti). Jako důvod pro tento krok uvádí tisková zpráva občanských demokratů: „dlouhodobé nerespektování hodnot, principů a programu ODS, jeho veřejné útoky na členy poslaneckého klubu ODS a další kolegy ze strany, podpora protikandidáta nominanta ODS v senátních volbách, či jeho kontroverzní výroky, které jsou v rozporu s programem ODS.“

Poslanecký klub ODS vyzval Václava Klause mladšího k odchodu už o tři dny dříve. Předseda ODS Petr Fiala se na schůzi Poslanecké sněmovny omluvil za Klausův výrok, ve kterém přirovnal implementaci nařízení Evropské unie k rozhodování židovských výborů za druhé světové války. Ve středu večer se pak poslanecký klub od Klausových slov distancoval a vyzval ho k odstoupení.

Martin Baxa

Martin Baxa

Václav Klaus starší více než 10 let na Občanskou demokratickou stranu soustavně útočí, zpochybňuje ji.

Exprezident Klaus se k ODS vyjadřuje kriticky soustavně již od roku 2008, kdy se vzdal funkce čestného předsedy strany. Opakovaně se vymezil proti předním představitelům ODS: Mirku Topolánkovi, Miroslavě Němcové nebo Petru Fialovi.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus starší se poprvé oficiálně vymezil proti směřování ODS na 19. kongresu občanských demokratů v roce 2008. Ve svém stručném příspěvku v rámci kongresu vyjádřil nesouhlas s politikou strany a vzdal se titulu čestného předsedy, který obdržel po nástupu Mirka Topolánka do čela strany.

"Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát."

V průběhu dalších let Klausova kritika trvá, přispívá k tomu i napjatý vztah k tehdejšímu předsedovi vlády Topolánkovi. Od názoru na koalici se Zelenými: "Dochází tady k zezelenání konzervativní strany, přátelství pana Topolánka a pana Bursíka, považuji to za neuvěřitelně nešťastné," až po osobní invektivy stran předsedy Topolánka: "Jste člověk, který přece vůbec nemůže pochopit von Hayeka."

Ideový rozchod s ODS Klaus potvrdil i v roce 2013, kdy byl přizván k navrácení do strany: "V jistou chvíli se mi zdálo, že nějaká naděje je. Ale když jsem zase viděl kroky ODS v posledních hodinách a dnech, vylučování ze strany a výroky některých představitelů, například paní (Miroslavy) Němcové, tak jsem pochopil, že moje angažmá v této straně nepřichází v dnešní době v úvahu."

Klaus se do ODS pustil i v souvislosti s vyloučením syna Václava Klause ml., ze strany:

"ODS měla nějaké kmenové buňky, o kterých jsem přesvědčen, že jí dávaly její základní charakteristické rysy. Ty byly narušeny s Mirkem Topolánkem, a pak úplně vymazány dnešním předsedou Fialou. (...)

Ale vycházejme z těch tří písmen ODS, tedy Občanská demokratická strana. A to písmenko D v názvu, tedy demokratická, to se mi zdá naprosto klíčové. To je to hlavní slovo, jež je zvráceno v tom evropském liberálním stylu, který sem zavlekl pan Fiala. Myslím, že s panem Fialou a dalšími je to strana jiná. Tak ať se přejmenuje a ti lidé hlásají názory, které považují za správné. (...)

Mě trápí, že ta ODS zoufale dopadla se svým dnešním vedením, které je tak bezbarvé, jak snad nic ještě bezbarvého nebylo. Myslím si, že abych ho tu diskutoval, by si nepřál ani můj syn. On by se raději obhajoval sám (Klaus byl na zahraniční cestě, pozn. red.). Ale jeho vyloučení ze strany v nepřítomnosti mě motivuje po dlouhé době cokoliv říkat k ODS."

Martin Baxa

Martin Baxa

Pojďme si možná říct, jaké programové zásady často hlásá Václav Klaus starší. Napadá Evropskou unii, vyjadřuje svoje, řekl bych jistou blízkost, nebo nezpochybňuje Putinův režim, spolupracuje, vystupuje aktivně na akcích německé strany AfD, Alternativy pro Německo, která je vnímaná jako extremistická strana.

Václav Klaus starší se vymezuje proti EU, uznává kroky prezidenta Putina a aktivně podporuje německou Alternativu pro Německo (AfD).

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus starší se na adresu Evropské unie vyjadřuje značně kriticky, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas: "Já myslím, že EU je zlo. Samozřejmě. A čím dříve bude ukončena ta evropská integrace v dnešní podobě a čím dříve dojde k transformaci EU v nějaký demokratický a funkční orgán, tím lépe."

Pravdou je i to, že exprezident Klaus Putinův režim, narozdíl od EU, nepovažuje za hrozbu: "Nechávat Rusko mimo je dětinské a hloupé. Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu (ruský prezident Vladimir) Putin ničím neohrožuje." Kreml totiž, podle Václava Klause, narozdíl od Bruselu neposílá každý týden direktivy našemu zákonodárství.

Svým dalším kontroverzním výrokem stran Putina z rozhovoru pro Partii televize Prima pobouřil i ukrajinského velvyslance: "Ukrajina je ponoukána politickými elitami Západu včetně našich, aby co nejvíc provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě pořád chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci."

Klaus je i podporovatelem Alternativy pro Německo (AfD) aktivně vystupuje na jejích sjezdech, podpořil je v kampani z roku 2016, například pózováním na plakátech či veřejnými vystoupeními s jejich čelními představiteli. Po volbách v roce 2017 také vychválil jejich volební výsledky: "Úžasným výsledkem je ztráta čtvrtiny hlasů merkelovské CDU, pětiny hlasů schulzovské SPD a naopak zisk 13 procent hlasů politickým a mediálním establishmentem démonizované AfD".

Pravicová populistická strana AfD je přitom potenciálním subjektem monitoringu německou bezpečnostní službou pro ultrapravicové a extremistické výroky.

Martin Baxa

Martin Baxa

Tato vláda, tato vláda hospodaří s objemem finančních prostředků, který je o 350 miliard korun větší, než byl dříve díky obrovskému ekonomickému růstu, který v naší zemi v poslední době je.

Baxa nespecifikuje, s jakým historickým obdobím srovnává dnešní finanční prostředky vlády, ovšem srovnáme-li aktuální schválený rozpočet a poslední rozpočet účinný za vlády zahrnující Baxovu stranu ODS, dojdeme k podobnému číslu.

skrýt celé odůvodnění

Martin Baxa v rozhovoru pro ČT tvrdil, že vláda (druhá vláda Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) hospodaří s objemem finančních prostředků, který je o 350 miliard korun větší, než byl dříve. Více však nespecifikoval, co přesně danou částkou myslí a nezmínil ani časové období, se kterým aktuální rozpočet srovnává.

Podívali jsme se tedy na schválené a skutečné příjmy a výdaje státních rozpočtů:

Schválené návrhy státních příjmů/skutečné příjmy v miliardách korun:

Schválené návrhy státních výdajů/skutečné výdaje v miliardách korun:

Abychom se přiblížili Baxou zmíněnému rozdílu 350 mld., musíme srovnat schválené příjmy rozpočtu na r. 2019 a r. 2015, případně aktuálně schválené výdaje rozpočtu s rokem 2013. Dodejme, že rok 2013 byl posledním rokem, kdy Baxova strana ODS byla zastoupena ve vládě.

Baxa dále tvrdí, že výši částky ovlivnil hlavně dlouhodobý ekonomický růst. Data ČSÚ potvrzují růst české ekonomiky, byť letos by měl zpomalit na zhruba 2,7 procenta.

Martin Baxa

Martin Baxa

České výdaje do školství jsou poměrně výrazně pod průměrem zemí OECD. Země OECD, tedy nejvyspělejší země světa, dávají do školství v průměru 5 % HDP. Česká republika se pohybuje někde okolo 4 %.

Průměrné výdaje na školství v zemích OECD tvoří 5 % HDP, výdaje na školství v ČR tvoří 3,8 % HDP.

skrýt celé odůvodnění

Podle posledních dostupných souhrnných údajů OECD (Education at a Glance 2018, .pdf str. 266), které jsou z roku 2015, vydává Česká republika na vzdělávání 3,8 % svého HDP (Sloupec „Primary to tertiary). Průměr zemí OECD přitom činí 5 % výdajů na školství ku HDP. Následující graf umožňuje srovnání mezi jednotlivými zeměmi OECD (tamtéž, str. 261). Graf zahrnuje výdaje od základního po vysoké školství. Nejvíce výdajů v podílu na HDP dává do školství Norsko (6,4 %), na opačné straně žebříčku se pohybuje Irsko (3,5 %).

Martin Baxa

Martin Baxa

Čeští učitelé jsou někde okolo 50–60 % průměrných platů vysokoškoláků v Česku, a ty nůžky jsou největší ze zemí OECD.

Srovnáme-li průměrný plat učitele a průměrný plat vysokoškoláka v ČR, pak učitel MŠ pobírá v průměru 52 %, učitel ZŠ 61 % a učitel SŠ 63 % průměrného platu vysokoškoláka.

skrýt celé odůvodnění

Poslední souhrnné dostupné údaje OECD pro Českou republiku, které se týkají platů učitelů, pochází z roku 2015 (Education at a Glance 2018, .pdf, str. 376). Z nich plyne, že průměrný plat učitele mateřské školy činí 52 %, učitele základní školy 61 % a učitele střední školy 63 % průměrného platu vysokoškoláka v ČR.

Srovnáme-li dostupné údaje pro Českou republiku s ostatními členskými zeměmi OECD, pak toto srovnání pro ČR nedopadá příliš lichotivě. Poměr platů učitelů ku platům vysokoškoláků je totiž nejhorší právě v České republice v kategoriích základních a středních škol. V kategorii učitelů mateřských škol se za Českou republikou umístilo pouze Slovensko.

Následující graf uvádí poměr průměrného platu učitele druhého stupně ZŠ a vysokoškoláka (tamtéž, str. 360).

Z uvedených dat plyne, že Baxa má tedy pravdu, když říká, že rozdíl mezi platy učitelů a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je mezi členskými zeměmi OECD největší právě v České republice. Baxa není zcela přesný, když uvádí, že poměr těchto platů je 50–60 %, odchylka je však uznatelná.

Martin Baxa

Martin Baxa

Ostatně dnes vyšla zpráva České školní inspekce, která měřila gramotnost žáků na základních školách, a ta čísla nejsou nijak oslnivá.

Dne 18. března 2019 Česká školní inspekce (ČŠI) vydala zprávu Úroveň gramotností žáků na ZŠ a SŠ ve školním roce 2017/2018.

skrýt celé odůvodnění

Od školního roku 2015/2016 začala ČŠI v pravidelných cyklech sledovat 6 základních oblastí gramotnosti ve dvouletých intervalech, přičemž v jednom roce je předmětem zájmu čtenářská, matematická a sociální gramotnost, v dalším pak přírodovědná, jazyková a informační gramotnost.

Ve své aktuální zprávě z 18. března 2019 se věnují oblasti čtenářské, matematické a sociální gramotnosti. V rámci zprávy nehodnotí jen "úroveň" gramotnosti, ale spíše se sledují její proměny od posledního cyklu 2015/2016 a také vnímání problematiky a přístup ze strany žáků a pedagogů. Ze zprávy tedy vyplývá, že se obecně zlepšily průměrné výsledky žáků středních škol, přesto nadále přetrvává negativní vnímání matematiky i vztahu ke čtení a knihám. V oblasti sociální gramotnosti zůstává situace stejná. Ve zprávě se uvádějí i zjištění a doporučení ČŠI v porovnání k předešlému cyklu měření.

Pokud se podíváme přesněji například na čtenářskou gramotnost, pak zpráva uvádí: "Zatímco minimální očekávané úspěšnosti (60 %) dosáhly ve 23 % SŠ alespoň 2/3 žáků, v případě ZŠ to nebyla ani jedna škola (ve 12 % ZŠ a v 7 % SŠ sledovaných očekávaných výstupů RVP nedosáhl ani jediný žák)." (s.2)

Pro srovnání úrovně gramotnosti se hodí spíše mezinárodní hodnocení dle univerzálního standardu, kterým je například PISA (Programme for International Student Assessment) v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V posledním šetření z roku 2015 byla ČR hodnocena v oblasti čtenářské gramotnosti jako lehce podprůměrná v porovnání zemí OECD (pdf., s.27) a v oblasti matematické gramotnosti v průměru zemí OECD (pdf., s.24).

Martin Baxa

Martin Baxa

My (ODS, pozn. Demagog) nejsme radikálové, kteří chtějí Evropskou unii opustit, ale také nechceme, aby se bezhlavě v integraci pokračovalo.

V programu ODS pro volby do Evropského parlamentu 2019 odmítají občanští demokraté odchod z Evropské unie. Zároveň mluví o uvážené integraci, která by neměla EU ohrozit.

skrýt celé odůvodnění

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Martin Baxa

Martin Baxa

Tak já vůbec nerozumím tomu, z jakého titulu se Jaroslav Faltýnek má scházet s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který má klíčovou roli v celém tom tendru, jak se ukázalo.

V rámci problematického vyjednávání o budoucí podobě výběru silničního mýtného se Jaroslav Faltýnek sešel s představiteli firmy Kapsch a též s ředitelem ÚOHS. V té době ÚOHS vyšetřoval novou smlouvu o mýtném s firmou CzechToll/SkyToll právě na úkor firmy Kapsch.

skrýt celé odůvodnění

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.