Demagog.cz

Místopředseda vlády Karel Havlíček

Karel Havlíček odpovídal v pořadu Týden v politice nejen jako ministr průmyslu a obchodu, ale také jako nový ministr dopravy. Jaký je stav českých silnic a jak to bylo se vstupem nového operátora na český trh?

Ověřili jsme
Týden v politice ze dne 2. února 2020

3 z celkově 17 ověřených výroků

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Za minulý rok se postavilo 35 kilometrů dálnic, respektive zmodernizovalo a postavilo; s tím, že to bylo přibližně na úrovni Polska, bylo to více než na Slovensku a méně než v Maďarsku.

V České republice bylo v loňském roce postaveno a zmodernizováno 33,1 kilometrů dálnic. To je méně než v Polsku (60 km), více než na Slovensku (14,4 km) a méně než v Maďarsku (150 km).

skrýt celé odůvodnění

Nově zprovozněné úseky dálnic za rok 2019 skutečně dohromady měří zhruba 35 kilometrů, jak tvrdí Karel Havlíček. Jedná se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec–Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín–Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov–Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4). Celkem tedy bylo zprovozněno 33,1 km nových dálnic. V loňském roce nebyl zprovozněn žádný zmodernizovaný úsek dálnice D1.

Na Slovensku bylo uvedeno do provozu 14,4 kilometrů dálnic, tedy méně než v České republice. Maďarsko pak ze zemí Visegrádské čtyřky stavělo minulý rok nejvíce, skoro 150 kilometrů. Nepravdivá je však část výroku, kde ministr dopravy porovnává výstavbu dálnic v Polsku a u nás. V Polsku bylo v roce 2019 otevřeno téměř 60 kilometrů dálnic, tedy více než v České republice. Konkrétně se jednalo o čtyři úseky dálnice A1.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Ty připomínky nebyly vypořádány (připomínky MPO ke vstupu dalšího operátora na trh, pozn. Demagog.cz), pouze menší část.

Český telekomunikační úřad podle § 130 odst. 7 zákona č. 127/2005 Sb. na svých internetových stránkách zveřejnil výsledky veřejné konzultace včetně vypořádání připomínek. Ministerstvo průmyslu a obchodu vzneslo celkem 6 připomínek a ČTÚ na všechny z nich v dokumentu zareagoval.

skrýt celé odůvodnění

Podle § 130 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, je Český telekomunikační úřad povinen s Ministerstvem průmyslu a obchodu konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to ministerstvo vyžádá. Podle odst. 7 stejného paragrafu mají být výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, zveřejněny na elektronické úřední desce ČTÚ do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vzneslo k návrhu ČTÚ o vstupu nového operátora na trh celkem 6 připomínek (.pdf). ČTÚ podle výše zmíněného § 130 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích na svých internetových stránkách zveřejnil (.pdf) výsledky veřejné konzultace včetně vypořádání došlých připomínek. V tomto dokumentu se postupně vyjádřil ke všem připomínkám, které MPO předložilo.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo stanovit nižší minimální cenu za jednotlivé bloky kmitočtů, a to na úroveň 50 % benchmarku. K této připomínce zaujal ČTÚ zamítavé stanovisko (.pdf, str. 40) s odůvodněním, že minimální cena aukčních bloků vychází z benchmarku tržních cen dosažených v zemích EU, kde podobné aukce úspěšně proběhly.

V rámci zvýšení motivace pro vstup nového operátora na český trh považuje MPO za vhodné stanovit volnější rozvojová kritéria pro případ, že by nový operátor neměl k dispozici (nebo se rozhodl nevyužít) národní roaming. Tato připomínka byla ze strany ČTÚ akceptována (.pdf, str. 54).

Další připomínkou požadovalo MPO zavedení explicitní povinnosti stávajících operátorů umožnit novému operátorovi instalovat vlastní technologie na jejich střešní instalace či stožáry. ČTÚ se k připomínce vyjádřil (.pdf, str. 136) tak, že tato povinnost vyplývá už ze zákona o elektronických komunikacích, ale přesto tuto povinnost výslovně doplní do textu východisek výběrového řízení.

Cenu za národní roaming požaduje MPO upravit dle principu stejně efektivního operátora – podle schopnosti s přiměřeným ziskem replikovat veškeré formy maloobchodních nabídek poskytovatele. ČTÚ uvedl, (.pdf, str. 88), že náklady národního roamingu vytváří v maximální možné míře předpoklady pro to, aby byl oprávněný zájemce o národní roaming schopný replikovat maloobchodní nabídky hostujícího stávajícího operátora.

V souladu s další připomínkou MPO doplní ČTÚ závazek velkoobchodní nabídky o povinnost zveřejnit referenční nabídku pro zájemce s minimálním rozsahem vlastní infrastruktury (.pdf, str. 108–109), a to v šestiměsíční lhůtě.

Poslední připomínkou, kterou MPO předneslo, je požadavek na stanovení celkového spektrálního limitu pro pásma 700, 800 a 900 MHz. ČTÚ uvedl, že podmínky výběrového řízení pro nového operátora zohledňují tuto připomínku v podmínce vyhrazení rádiových kmitočtů pro nového operátora (.pdf, str. 20–21).

Podle požadavku zákona v § 130 odst. 8 vydal ČSÚ pravidla pro vedení konzultací na diskuzním místě.

Podle čl. 9 (.pdf, str. 4) výše zmíněných pravidel ČTÚ pro vedení konzultací s dotčenými subjekty na diskusním místě musí z vypořádání připomínek být patrné, k jakému návrhu opatření se připomínka vztahuje, který dotčený subjekt připomínku uplatnil, úplné znění uplatněné připomínky, včetně specifikace části návrhu opatření, které se týká, a musí obsahovat stanovisko ČTÚ k uplatněné připomínce, včetně odůvodnění, pokud nebyla připomínka přijata.

Dokument zveřejněný ČTÚ o vypořádání připomínek k návrhu textu výběrového řízení pro nového operátora splňuje všechny výše zmíněné podmínky, a to u všech předložených připomínek. Jednu připomínku ČTÚ výslovně odmítl akceptovat, jednu připomínku akceptoval a jednu akceptoval částečně. Ke zbylým třem poskytl vysvětlující komentář. Ze strany ČTÚ došlo k vypořádání všech předložených připomínek, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Byl by to tzv. slovenský model, tzn. nebylo by to o čtvrtém velkém hráči, ale bylo by to o tom, že by se sem pustilo několik menších hráčů (operátorů, pozn. Demagog.cz).

Na Slovensku existují celkem čtyři síťoví mobilní operátoři. Jako čtvrtý vstoupil na slovenský trh operátor 4ka.

skrýt celé odůvodnění

Na Slovensku na rozdíl od České republiky existují na trhu mobilních operátorů celkem čtyři síťoví poskytovatelé. Šéf Úradu pre reguláciu elektronických komunikácií a poštových služieb Vladimír Kešjar k tomu uvádí:

„Z pohledu regulátora vypadá trh tak, že koncoví uživatelé na Slovensku mají na výběr ze služeb čtyř mobilních operátorů, kteří se snaží motivovat přechod k nim nejen rozsahem služeb a cenami, ale i různými akcemi, které přechod k nim ulehčí.“

V rozhovoru Kešjar mimo jiné uvádí postupné rozšiřování trhu a následný příchod čtvrtého hráče jako cestu ke zkvalitnění služeb zákazníkům. Právě čtvrtým hráčem se stal roku 2015 operátor 4ka (patřící společnosti SWAN Mobile, a.s.), který vstoupil na trh skrze veřejnou aukci kmitočtů.

Pro úplnost dodejme, že operátor 4ka oproti zbývajícím třem operátorům disponuje pouze jedním přídělem v kmitočtovém pásmu 1 800 MHz, a proto při poskytování mobilních služeb využívá sítí Slovak Telekomu prostřednictvím tzv. národního roamingu. Podle posledních dostupných dat (k 30. červnu 2018) měla (str. 33) 4ka tržní podíl aktivních SIM karet ve výši 7,64 %.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na Slovenku existují právě čtyři síťoví operátoři. Byť operátor 4ka dosahuje nižšího tržního podílu než ostatní operátoři, jedná se o jediného síťového „menšího“ hráče, který na trh vstoupil skrze aukci kmitočtů. Pokud bychom měli hovořit o „slovenském modelu“, nelze uvažovat o několika menších hráčích, ale pouze o jednom.