Nová ministryně Ludmila Müllerová, Odcházející Pavel Dobeš

Ustanovení § 58 odst. 3 věta první zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, stanoví, že: " Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů ".

Zákonná definice a obecná úprava karty sociálních systémů je pak upravena ustanovením § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky.

Obě uvedená ustanovení jsou v platnosti.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, k hodnocení ale dodáváme informace zjištěné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), serveru Nasipolitici.cz a zpravodajských serverech.

Obchodní soutěž na takzvanou sKartu (kartu sociálních systémů) byla vyhlášena (.pdf) Ministerstvem práce a sociálních věcí 29. června 2011. Vítězem výběrového řízení se následně stala Česká spořitelna a s ní byla 24. ledna 2012 sepsána Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů. Pod touto smlouvou je za MPSV podepsán bývalý náměstek Vladimír Šiška.

Jako náměstkyně ministra práce a sociálních věcí působila Ludmila Müllerová v letech 2002 - 2004. V roce 2004 pak byla zvolena za senátorku, po odchodu z horní komory v roce 2010 pracovala jako poradkyně ministra Drábka. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný, protože její roli v celém procesu nemůžeme s jistotou vyloučit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož do roku 2012 byla výplata sociálních dávek skutečně realizována různými subjekty na různých místech.

Dle zákona č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce české republiky a o změně souvisejících zákonů byly od 1. dubna 2011 orgány činné v procesu vyplácení sociálních dávek:

1. Úřad práce ČR - krajské pobočky

2. krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy

3. Ministerstvo práce a sociálních věcí

Na internetových stránkách MPSV zaměřených na Sociální reformu Změny 2012 je uvedeno, že do 31. prosince 2011 pak Úřad práce ČR působil ve 423 pracovištích, z nichž pouze 94 zajišťovalo agendu zaměstnanosti, 147 agendu státní sociální podpory a 148 vykonávalo agendy obě. Nepojistné sociální dávky byly vypláceny na 415 sídlech obecních úřadů.

Podle zprávy ČT z června letošního roku by měl být do konce roku vyroben a vydán necelý milion sKaret. Zpráva portálu sKontakt, který provozuje přímo Česká spořitelna, pak ukazuje, že k 27.listopadu 2012 bylo vyrobeno teprve 218 000 sKaret. Během několika dnů mezi uveřejněním odkazované zprávy a vysíláním OVM jistě nedošlo k výrobě a vydání čtvrt milionu karet. Polovina jich tedy není ani vyrobena, natož vydána, jak pravdivě uvádí ministryně.

Totéž říká i Ombudsman Pavel Varvařovský: "Rovněž není zákonem stanovena ani sankce zastavení výplaty dávky pro případ, že si kartu nepřevezme."

Na základě informací od MPSV píše Aktuálně.cz: "Přechodná ustanovení zákona stanoví, že do dne vydání karty se dávky vyplácejí dosavadním způsobem, tedy převodem na platební účet určený příjemcem nebo v hotovosti (poštovní poukázkou)... Do dne převzetí karty má tedy příjemce nárok na to, aby mu úřad vyplácel dávky dosavadním způsobem."

Na druhou stranu je však otázka, zda a případně jak dlouho budou tato přechodná ustanovení platit - viz: "Podle neoficiálních informací se ministerstvo nyní teprve pokusí prosadit zpřísnění zákona tak, aby sankci pozastavení dávek mohlo - v případech nepřevzetí karty - použít."

Legislativa týkající se sociální reformy Tematický web Ministerstva práce a sociálních věcí

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu, které se nám bohužel nepodařilo dohledat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zrušil rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.

Úřad na ochranu osobních údajů reagoval na vystoupení (konkrétně na tento výrok) ministryně práce a sociálních věcí v pořadu Otázky Václava Moravce 2. prosince 2012, když vydal následující tiskovou zprávu: "Tisková zpráva3. prosince 2012

Úřad s politováním konstatuje, že v České televizi 2. 12. 2012 v „Otázkách Václava Moravce“ zaznělo s pravdou se rozcházející sdělení ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové týkající se postoje Úřadu při zavádění sKaret.
(Citujeme: „Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa byla předložena a bylo to bez připomínek“).

Ministerstvo práce a sociálních věcí projekt karty sociálních systémů (sKarty) s Úřadem pro ochranu osobních údajů jako ucelený projekt neprojednalo; návrh příslušné novely zákona nebyl předložen do meziresortního připomínkového řízení v ucelené podobě. Všechny nejasnosti (a tudíž i možné přetrvávající rozpory) nebyly mezi MPSV a Úřadem vypořádány. Návrh zákona postrádal komplexní posouzení zavedení karty (vyhodnocení variant dopadů, včetně dopadů do soukromí). Komplexní dokument popisující zpracování dat držitelů sKarty, používání a zabezpečení sociální karty nebyl Úřadu předložen.

V případě přípravy prováděcího předpisu k sKartě Úřad výslovně MPSV upozornil na nutnost řešení a úpravy konkrétních problematických otázek spojených s ochranou soukromí (včetně podmínky, aby byla vyjasněna dostupnost údajů na kartě jiným subjektům, byly jasné zpracovatelské operace s osobními údaji, prováděné dodavatelskými subjekty pro stát, určena doba uchovávání provozních údajů a postupy pro zabezpečení karty před zneužitím pro případ ztráty a krádeže apod.).

PhDr. Hana Štěpánková
ředitelka tiskového odboru,
tisková mluvčí" Na základě této tiskové zprávy Úřadu na ochranu osobních údajů je výrok Ludmily Müllerové hodnocen jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace o počtu setkání mezi předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou a ministryní Ludmilou Müllerovou.

Podařilo se nám dohledat informace pouze o jednom potvrzeném setkání, které proběhlo 22. listopadu 2012.

Nejsme tedy schopni potvrdit ani vyvrátit, zda proběhla další setkání, jak tvrdí ministryně Müllerová.

Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na Slovensku je od roku 2005 v platnosti důchodová reforma, která mimo jiné zavedla i tzv. 2 pilíř důchodového spoření. Jeho podstatou je, že část odvodů na důchod je rozdělena mezi povinný průběžný systém, který zajišťují státní pojiěťovny (tzv. 1.pilier) a osobní účet spořitele v soukromém penzijním fondu (2. pilíř). Část stržená ze mzdy se rozdělí mezi oba pilíře. Jedná se tedy o principiálně stejný systém jako v ČR.

Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).

Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát

• na začátku roku 2008 odešlo 106 tisíc spořitelů a přibylo nových 23 tisíc
• na přelomu let 2008 a 2009 odešlo 66 tisíc spotřebitelů a přibylo 14,5 tisíce
• v současné době je system znovu otevřen do konce ledna 2013 a zatím systém opustilo téměř 9 tisíc klientů a přišlo 6 tisíc nových (údaj k 23. listopadu 2012).

Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.

V námi dohledaných zdrojích se nemluví o přímých garancích státu pro druhý a třetí pilíř - pouze o omezeních, které ministerstvo financí má pro banky zabývající se spravováním penzijních fondů. Nemůžeme tedy potvrdit ani vyvráti tvrzení Ludmily Müllerové.

Zde je možné citovat zmíněný nález Ústavního soudu zabývající se zrušením veřejné služby pro nezaměstnané:

"I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."

Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.

Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle informací webu kurzy.cz bylo v říjnu 2012 nezaměstnaných celkem 496 762 lidí, což odpovídá 8.5 % míře nezaměstnanosti.

Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:

31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)

Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.

Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mělo v září skutečně dojít ke spuštění "českého kurzarbeitu". Kurzarbeit " bude fungovat na principu rekvalifikace, kdy nadbyteční zaměstnanci nezůstanou doma, ale projdou rekvalifikací, aby mohli nastoupit do práce na jinou pozici. Pracovat budou jeden až tři dny v týdnu, zbytek času se budou vzdělávat." Na tyto vzdělávací programy poskytne stát firmám dotace. Informaci o skutečném spuštění kurzarbeitu lze dohledat např. zde či zde (.pdf).

Výrok Ludmily Müllerové označujeme za pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků.

O nalezené politické shodě mezi vládou i opozicí informovala různá média (např. socialnidialog.cz; financninoviny.cz nebo mediafax.cz).

Celý legislativní proces pak můžete shlédnout na stránkách Poslanecké sněmovny, zákon o tzv. předdůchodech byl předmětem hlasování č. 242 dne 26. září 2012. V tomto hlasování se pro vyslovilo 115 poslanců, proti nebyl nikdo. Podobná situace byla v Senátu na schůzi ze dne 25. října 2012. Zde se pro vyslovilo 51 senátorů z 58 a nikdo nehlasoval proti návrhu.

Po více než ročním nevyplácení peněz z evropských fondů bylo Komisí zasláno 24. října 2012 přibližně 21 miliard korun jako průběžná platba v rámci obnoveného čerpání na projekty Operačního programu Doprava.

Jak jsme zjistili již dříve, SŽDC v nové směrnici (.pdf) účinné od 1. června 2012 připouští na straně 40 jako hodnotící kritérium jak cenu, tak ekonomickou výhodnost nabídky, která má vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny.

U velkých zakázek, které si SŽDC stanovila jako investiční priority do konce rozpočtového odbobí Evropské unie (2013), však uvádí jako jediné hodnotící kritérum cenu. Stejně tak u dalších zakázek z poslední doby, např. Zajištění nákladní autodopravy v obvodu ST Plzeň (.pdf) nebo Rekonstrukce tunelu Velký Prštický, 2.etapa (.pdf).

Jakých úspor bylo tímto postupem dosaženo se zatím nedá potvrdit, protože celkové výsledky za rok 2012 budou známy až po skonční roku a vyhodnocení všech ekonomických událostí. Celý výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pavel Dobeš sice coby ministr dopravy kritizoval ČD Cargo, o čemž svědčí řada odkazů v médiích a fakt, že v květnu dokonce požádal o audit ČD Cargo a v srpnu otevřeně hovořil o špatném hospodaření této společnosti. Dříve než v květnu se nám však nepodařilo v mediální databízi dohledat jakékoli zmínky o jeho kritice směrem k ČD Cargo, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Dle údajů dostupných ve výroční zprávě za rok 2011 (.pdf - str. 9) byly tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb společnosti ČD Cargo a.s. v posledních letech následující:

Rok200920102011Tržby z prodeje vlastních

výrobků a služeb (v mil. Kč)13 27214 12114 404

Vzhledem k tomu, že v posledních třech letech byly tržby vyšší než 12 mld. Kč ročně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok Pavla Dobeše hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní informace. Na webových stránkách vlády můžete v knihovně RIA (Hodnocení dopadů regulace) najít položku věnující se novele zákona o vnitrozemské plavbě, jméno jejího předkladatele zde však nenaleznete. Naleznete zde ale dokument Stanovisko Komise RIA k novele vodního zákona final (.pfd), z něhož vyplývá, že pan Mejstřík je předsedou komise, která návrh hodnotila. Podle Plánu legislativních prací vlády však měl návrh této novely zákona předložit v květnu 2012 ministr dopravy.

Ministr Pavel Dobeš představil na tiskové konferenci 1. února 2012 Protikorupční a úsporná opatření Ministerstva dopravy (.pdf), ve kterých je zmíněno použití rámcových smluv v souvislosti s opravami a zkrácenými soutěžemi s jediným hlediskem (cenou) - jedná se konkrétně o bod 45 programu.

U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.

• Publikace Transparency International ČR (.pdf) z roku 2009, která se zabývá právě zakázkami malého rozsahu. Její obsah je stále aktuální, až na hodnoty finančních limitů (.pdf), které byly v letošním roce novelizovány (na polovinu).

Základní registry jsou projektem Ministerstva vnitra a jsou jedním z pilířů eGovernmentu, tedy elektronické veřejné správy, která umožňuje elektronický styk s úřady. Je spravován Správou základních registrů, úřadem, jehož zřizovatelem je Ministerstvo vnitra. Více informací je dostupných na portálu Správy základních registrů nebo na stránkách Ministerstva vnitra.

Centrální registr vozidel spadá do kompetence Ministerstva dopravy. Nový CRV byl vytvořen za účelem propojení CRV se základními registry.

O rozdílech mezi základními registry a centrálním registrem vozidel hovoří i vysvětlující článek na stránkách Ministerstva vnitra.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

37 mil. Kč, které byly vynaloženy z celkových téměř 80 mil. na dopravní registr vozidel, bylo použito na základě dlouhodobé smlouvy na poskytování a rozvoj IT služeb s firmou ATS-Telcom; smlouva s ní byla uzavřena v roce 2010.

Ihned.cz: "Resort má firmě za tříletý servis systému pro kontrolu výdajů a účetnictví zaplatit celkem 395 milionů korun. Společnost ATS-Telcom tedy nový registr vozidel vyrobila jako náhradu za nevyčerpané servisní služby." Celkový objem financí vynaložený na tříletý servis od této firmy je tedy daný a byl by vydán z rozpočtu ministerstva dopravy bez ohledu na to, zda by tato, nebo jiná firma realizovala tento projekt.

Ve veřejných zdrojích bohužel nelze dohledat informaci o zmiňovaných finančních tocích. Proto hotnotíme výrok ministra Dobeše jako neověřitelný.

Výrok Pavla Dobeše vyhodnocujeme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít žádné oficiální informace, které by tento výrok podpořily.

Tento dopis (.pdf) určený předsedovi Svazu měst a obcí potvrzuje, že byla vyplacena dotace obcím s rozšířenou působností a že bude po jednání s předsedou SMO navýšena jako kompenzace za problémy s centrálním registrem. O jako částku se v případě první dotace jednalo se nám bohužel zjistit nepodařilo.