Nový premiér nebo předčasné volby?

Dle Ústavy (článek 73) podává ministr demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. Samotný mandát ministra vlády ČR zaniká až poté, co onu demisi prezident republiky přijme. Ten tak učinit může, avšak v Ústavě není výslovně psáno, že tak učinit musí. (Jiná situace nastává, když odvolání ministra navrhne předseda vlády). Do té doby je tedy ministr "povinen" vykonávat svoji funkci.

Ná základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.

Při hodnocení výroku vycházíme zejména z billboardů prezidenta Zemana, které před druhým kolem útočily přímo na vládu sloganem "STOP této VLÁDĚ VOLTE ZEMANA!" foto zde. Druhá linie vymezení se vůči vládě byla sloganem "STOP Kalouskovi na Hradě VOLTE ZEMANA!" foto zde. Vymezení se není v druhém případě tak přímočaré jako v prvním případě , avšak vezmeme-li v úvahu, že ministr Kalousek u části veřejnosti není příliš oblíben, tak tento slogan slouží pro postrašení této části veřejnosti, že nebude-li volit Zemana, tak Kalousek bude nejen na ministerstvu ale i na Hradě. Tento slogan zde funguje zhruba stejně jako debata o (ne)navrácení majetku Sudetským Němcům.

Výrok tedy s ohledem na výše zmíněné slogany hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě informací z webů parlamentních stran a médií jako pravdivý.

ODS, TOP09 a LIDEM preferují nalezení nového premiéra a dovládnutí nynější vládní koalice. Strany by v případě jmenování úřednické vlády podpořily cestu předčasných voleb.

Strany ČSSD a KSČM stejně odmítají realizaci úřednické vlády a požadují vypsání předčasných voleb. Rozpuštění Poslanecké Sněmovny podporuje i strana VV.

Výrok hodnotíme na základě Ústavy ČR jako pravdivý.

Čl. 35 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (.pdf): odst. 2: " Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců." odst. 3: " Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období."

Ustanovení odstavce 2 neurčuje lhůtu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, omezuje prezidenta pouze ve smyslu odstavce 3, tedy že nesmí Poslaneckou sněmovnu rozpustit 3 měsíce před skončením (řádného) volebního období. Třípětinovou většinou všech poslanců je pak 120 poslanců. Z ustanovení je patrné, že Poslanecká sněmovna navrhuje usnesením prezidentovi rozpuštění sněmovny (tj. nerozpouští se sama přijetím takového usnesení), prezident má ale povinnost tomuto návrhu vyhovět.

Čl. 17 Ústavy ČR pak stanoví: odst. 2: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."

Ústavní soud nálezem vedeným pod spisovou značkou Pl.ÚS 29/09 (.doc) se otázce lhůt věnuje zvláště v bodech 116 - 121, kde říká, že: "...Lhůta bez zbytečného odkladu pochopitelně neznamená ihned..." (bod 120) a zároveň: "...Taková doba - pohybující se v řádu měsíců, a nikoli pouze týdnů - nepochybně přiměřená není..." (bod 121).

Tento nález se zabývá lhůtou ratifikace mezinárodní smlouvy prezidentem (konkrétně Lisabonské smlouvy), kde také není v ústavě jasně definovaná lhůta. Můžeme to tedy brát jako analogii o které mluví Jiří Dienstbier a dát mu za pravdu, že takto Ústavní soud opravdu judikoval

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Koaliční strany ODS, TOP 09 a LIDEM se skutečně shodly na kandidatuře Miroslavy Němcové na post předsedkyně vlády CR.

Za ODS informoval o tomto kroku uřadující předseda strany Martin Kuba:

"ODS považuje Miroslavu Němcovou za zkušenou političku s odpovídajícím morálním i politickým kreditem, za ženu s dlouhodobě ukotvenými pravicovými názory a člověka, který je schopný naší zemi důstojně reprezentovat i v zahraničí." Stanovisko TOP 09 vyjádřil předseda Karel Schwarzenberg:

"Proti samotné nominaci nelze nic říct. Paní předsedkyně si velmi vážím, mám ji rád a bylo by mi ctí s ní zasedat ve vládě..."

Proti nominaci Němcové nevystoupila ani třetí koaliční strana LIDEM. Toto stanovisko vyjádřila místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová:

"Pro mě je jméno Miroslavy Němcové příjemným překvapením, protože je reálné, že se v podstatě poprvé v historii dostane do čela vlády žena..." Jedinou překážku konsenzu na nominaci Miroslavy Němcové představovala otázka obsazení pozice předsedy Sněmovny po Němcové. I toto však již bylo vyřešeno a koalice oznámila, že dospěla ke shodě na vedení Poslanecké sněmovny v případě nástupu M. Němcové na post předsedkyně vlády ČR.

Výrok Heleny Langšádlové hodnotíme na základě dohledaných informací o jednotlivých hlasováních o důvěře od roku 1992 a také díky dohledaným sněmovním reáliím, které se k daným událostem vážou, jako pravdivý.

Helena Langšádlová nespecifikuje jí zmíněnou "historii", vycházíme tedy z toho tak, že míní období samostatné České republiky, resp. období od sestavování 1. vlády Václava Klause doposud.

Celkem od roku 1992 bylo o důvěře vládě hlasováno 15krát, pokaždé měla poslanecká sněmovna, resp. v 1. případě Česká národní rada ve svém čele předsedu nebo předsedkyni. Základní přehled hlasování o důvěře je možné najít na české wikipedii. Pro předsedy Sněmovny platí, že byli zvoleni vždy na začátku volebního období a pak byli v čele i při jednitlivých hlasováních o důvěře. Podrobnější zpracování tohoto výroku z naší strany naleznete na Dropboxu - viz. odkaz.

Na základě tohoto přehledu můžeme konstatovat, že od roku 1992 se v Poslanecké sněmovně (resp. v 1. případě v České národní radě) hlasovalo o důvěře vládě patnáctkrát a pokaždé měla Sněmovna zvoleného svého předsedu. Výrok Heleny Langšádlové tak hodnotíme jako pravdivý.

Vládní strany (ODS, TOP 09 a LIDEM) v současné chvíli disponují 100 poslanci. Pro většinu alespoň 101 poslanců by musela koalice získat podporu některého z nezařazených poslanců: např. Michala Doktora, bývalého člena ODS (viz ČT24 a Lidovky).

Na druhou stranu díky dlouhodobé absenci poslanců Davida Ratha (ex ČSSD, ve vazbě) a Romana Pekárka (ex ODS, ve vězení), tzn. aktuálně celkem 198 poslanců, může mít současná koalice bezpečnou prostou většinu 100 hlasů nutnou pro vyslovení důvěry nové vládě i bez nezařazených poslanců.

Potenciálním problémem pro legislativní proces je však navrácení zákona Senátem zpět do Sněmovny nebo prezidentovo veto. V obou případech mohou být přehlasovány pouze nadpoloviční většinou všech poslanců (tzn. 101 hlasů - viz Článek 47 a 50 Ústavy ČR).

Přehled "sněmovní matematiky" na iDnes.cz

Poslanecké kluby - aktuální stav:

• Občanská demokratická strana: 50
• TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
• Nezařazení - Liberální demokraté: 8
• Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení

• Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
• Nezařazení (dříve VV): 3
• Věci veřejné: 11
• Česká strana sociálně demokratická: 54
• Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).

Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.

Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.

V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:

Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."

V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "

Karolína Peake byla spoluautorkou tohoto kodexu. Při vzniku strany LIDEM vyzývalo předsednicto Věcí veřejných Karolínu Peake (a další poslance a poslankyně) ke složení mandátu, právě na základě zmiňovaného kodexu.

Výrok místopředsedkyně TOP 09 je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává situaci z volebního období 2002-2006.

Posledními 2 předsedy vlády, kteří byli ze sociální demokracie, byli skutečně Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Jejich vlády fungovaly v rámci volebního období 2002 - 2006 v koalici s KDU-ČSL a Unií svobody.

Helena Langšádlová zmiňuje také v negativní konotaci "situaci, která byla s vládami spojena". Připomeňme tedy specifika u obou zmíněných vlád. Je pravda, že u obou vlád bylo přítomno několik kauz, které obě vlády poškozovaly.

Stanislav Gross sám musel rezignovat na pozici premiéra poté, co nebyl schopen uspokojivě vysvětlit, kde získal finance na svůj byt. Navíc nejasnosti provázely také podnikání jeho manželky. Při hlasování o nedůvěře vládě Grosse se kabinet udržel pouze tak, že jej podrželi opoziční komunisté. Ti se zdrželi hlasování a zachránili tak Grosse, nicméně nakonec premiér rezignoval.

Vláda Jiřího Paroubka navázala na kabinet Stanislava Grosse. Některé kauzy z této doby také ovlivňovaly vládu/vládní koalici - např. Unipetrol, Biolíh nebo Ghanské kakao. Nicméně Jiří Paroubek dovedl vládu až k řádným volbám a podařilo se mu vytáhnout preference ČSSD až nad 30 % ve volbách v roce 2006. Zajímavost u tohoto kabinetu bylo také to, že premiér Paroubek a ČSSD v poslanecké sněmovně u některých zákonu fakticky obcházel koaliční partnery a prohlasovával legislativu s KSČM - dohromady měli 111 hlasů. Konkrétně šlo např. o zákoník práce a zákon o neziskových nemocnicích.

Na závěr je třeba připomenout, že součástí těchto vlád byla také KDU-ČSL. Obě tyto vlády získaly důvěru i díky hlasu současného 1. místopředsedy TOP 09 a ministra financí, Miroslava Kalouska.

23. "volební" kongres ODS se uskutečnil 3. - 4. 11. 2012 v Brně (tj. cca před osmi měsíci).

Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.

Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.

Např. dle zpravodajských serverů Novinky.cz či wikiIdnes.cz, byl Ivo Rittig jak v době policejního zásahu, tak v době vysílání pořadu OVM 23.6. 2013, skutečně v zahraničí. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.