Oběti masakru v Buči: Video je označuje za „fantomy“, jejich těla ale zachycují fotografie i satelitní snímky

Video ve facebookovém příspěvku zachycuje část vystoupení Mariji Zacharovy, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, na letošním Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (video, čas 33:36). Zacharova v něm kritizuje ukrajinský úder na Starobilsk, při kterém podle ní zahynuli studenti, a vymezuje se proti tomu, že by šlo o příslušníky ozbrojených sil. Tuto událost staví do protikladu k masakru v Buči, který označuje za vymyšlený. Argumentuje přitom tím, že dle ní zástupci Ukrajiny ani média nikdy nezveřejnili jména a neukázali tváře konkrétních obětí a údajně o nich nepublikovali ani žádné jiné podrobnosti. „Prostě neexistovali a oni si to všechno vymysleli,“ říká Zacharova ve videu a dodává, že oběti bučského masakru jsou jen „fantomy“.

Některé verze příspěvku se šíří i s textem, který výše uvedená vyjádření Mariji Zacharovy popisuje. Kromě toho tento text ještě zmiňuje datum konání petrohradského fóra a v úplném závěru přidává odkaz na telegramový kanál neČT24.

Úder na Starobilsk

Zacharova ve videu nejprve mluví o ukrajinském úderu na Starobilsk, město v Rusy okupované Luhanské oblasti. K útoku došlo v noci z 21. na 22. května 2026. Zástupci Ruska tvrdí, že šlo o cílený útok na kolej pedagogické školy, kde v noci spali studenti, a že se v okolí nenacházely žádné vojenské cíle. Ruské úřady nejdříve uvedly, že v zasažených budovách bylo více než 80 dětí ve věku 14 až 18 let a že zemřelo 21 studentů. Později ruské ministerstvo zahraničí napsalo, že těmto obětem bylo 18 až 23 let.

Ukrajina naopak tvrdí, že jde ze strany Ruska o manipulaci. Generální štáb ukrajinské armády v reakci na ruská vyjádření napsal, že jeho síly zasáhly jedno z velitelství jednotky Rubikon v oblasti Starobilsku, a vymezil se proti tomu, že by útočil na civilní cíle. Rubikon je elitní dronová jednotka ruské armády, kterou Rusko používá při útocích na Ukrajinu.

OSN nad zprávami o útoku vyjádřila znepokojení, zároveň ale uvedla, že nemá k oblasti přístup a detaily nahlášeného úderu nemůže ověřit. Ve veřejně dostupných zdrojích se tak nenachází dostatek informací, na základě kterých by bylo možné s určitostí potvrdit, kdo při útoku ve Starobilsku zemřel.

Masakr v Buči dokládají fotografie a satelitní snímky

Jádro facebookového videa se týká masakru v Buči. První zprávy o této události se v médiích objevily na začátku dubna 2022. Rusko hned poté spáchání masakru popřelo a opakovaně tvrdí, že těla do ulic umístila ukrajinská armáda po odchodu ruských vojáků z města.

Jaká byla časová osa okupace? Ruské jednotky vstoupily do Buči nedaleko Kyjeva poprvé 27. února 2022, tři dny po zahájení invaze. Ukrajinské síly je později z centra města vytlačily, ruská armáda se ale vrátila a 5. března získala nad Bučou kontrolu. 28. března bučský starosta Anatolij Fedoruk pro média uvedl, že ruská armáda ve městě během okupace zabíjí civilisty, že některá těla zůstávají v ulicích a jiná se nacházejí v masovém hrobě. Ruská armáda se nakonec z Buči stáhla na přelomu 30. a 31. března 2022, což uvedlo i samotné ruské ministerstvo zahraničí.

Na fotografiích, které poté na místě pořídila média, jsou poměrně detailně vidět těla mrtvých civilistů ležících na silnicích a chodnících. Někteří z nich mají na snímcích svázané ruce. Jiné snímky zachycují těla (nedokonale) pohřbená v masovém hrobě u místního kostela, kam lidé během okupace umisťovali mrtvé, protože se nemohli dostat na místní hřbitov.

Těla civilistů média v dubnu 2022 vyfotila například na bučské ulici Jablunska. Satelitní snímky přitom dokládají, že se mrtví na stejných pozicích nacházeli už 19. března 2022, tedy v době, kdy bylo město pod kontrolou ruských vojáků. Tvrzení, že je masakr v Buči vymyšlený a těla se v ulicích města objevila až po odchodu ruské armády, tedy neodpovídá dostupným faktům.

Oběti masakru mají jména

Video také zdůrazňuje, že Ukrajina ani média údajně nikdy nedokázaly ukázat jména a tváře konkrétních obětí. Jejich jména přitom zveřejnila i sama ukrajinská strana. Informace o některých obětech lze najít například na webu bučské městské rady. Podrobnější seznam se jmény několika desítek zabitých i s jejich fotografiemi a příběhy zveřejnil ukrajinský web Memorial, který dokumentuje civilní oběti ruské invaze.

Další podrobnosti o části obětí zveřejnila i média. Deník The New York Times (NYT) ve svém článku z prosince 2022 uvedl seznam některých mrtvých a u řady z nich popsal, co podle svědků dělali předtím, než zemřeli. Americká veřejnoprávní televize PBS ve spolupráci s agenturou AP na základě stovek hodin záznamů z kamer a 3D modelu města sestavila mapu míst, kde se v Buči našla těla, a také zveřejnila bližší informace o některých obětech.

Tvrzení o podvodu se šíří dlouhodobě

Tvrzení, že je masakr v Buči vymyšlený, není nové. Zástupci Ruska incident dlouhodobě označují za zinscenovaný Ukrajinou, což při výročí masakru v dubnu 2025 tvrdil například ruský zástupce při OSN Dmitrij Poljanskij. Odkazoval se především na údajné svědectví Francouze Adriena Bocqueta, který podle svých slov viděl ukrajinské vojáky po příchodu do Buči aranžovat těla do ulic města (video, 26:09–29:03). Bocquet ale nezveřejnil žádné důkazy, které by jeho vyjádření podporovaly. Navíc neposkytl ani doklady, které by prokazovaly jeho přítomnost v Buči na přelomu března a dubna 2022. Fotografie, která Bocqueta podle jeho slov zobrazovala v Kyjevě (video), byla fotomontáž a ve skutečnosti zachycuje místo vzdálené od Kyjeva a Buče asi 500 km.

Některé příspěvky na sociálních sítích v minulosti také tvrdily, že mrtvá těla v Buči byli najatí herci. Na videu, které zachycuje příjezd ukrajinských sil do Buče, totiž údajně bylo vidět, jak se oběti hýbou. Analýzy zpravodajských agentur AP a AFP ale upozorňují, že jde o dva optické klamy způsobené zkreslením obrazu při natáčení z jedoucího auta.

Převzato z kanálu neČT24

Video a text, které obsahuje facebookový příspěvek, se ve stejné verzi nejdříve objevily na telegramovém kanálu neČT24, přibližně půl hodiny po konci vystoupení Mariji Zacharovy na petrohradském fóru (video). Odtud se pak o několik minut později celý příspěvek rozšířil i na facebook.

K účtu neČT24 se jako ke svému „novému telegramovému kanálu“ přihlásila česká verze ruského propagandistického webu Sputnik poté, co Telegram její původní kanál českým uživatelům zablokoval. Samotný Sputnik je součástí ruského státního mediálního koncernu Rossija Segodňa. Za nástupce české verze Sputniku označila telegramový kanál neČT24 mj. česká Bezpečnostní informační služba (.pdf, str. 20) i Centrum proti hybridním hrozbám Ministerstva vnitra.