Demagog.cz

Otázky Václava Moravce Speciál - Kraj Vysočina

Dalším krajem, který předvolební Otázky Václava Moravce navštívily, byl Kraj Vysočina. V Jihlavě před veřejností diskutovalo 6 lídrů nejsilnějších stran (podle průzkumu ČT), kteří se snažili přesvědčit voliče o své kompetenci kraj dobře spravovat. Na začátku pořadu se mluvilo o celostátních otázkách, neboť současná politická situace na celostátní úrovni ovlivňuje i předvolební kampaně do krajských zastupitelstev. Hlavní otázky diskuze se následně stočily přece jen na problémy spojené s Vysočinou. Šlo o ekonomické otázky, stav nemocnic v kraji, jejich hospodaření a rozvoj. Důležitým bodem debaty byl stav dopravní infrastruktury, mluvilo se jak o dálnici D1 a jejím významu a vlivu na kraj, ale také o silnicích ve správě kraje samotného. Jednou z dalších otázek diskuze byl stav zemědělství a lesnictví v kraji.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty ze dne 4. září 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

36 ověřených výroků

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Lidový dům vždycky patřil sociální demokracii, nikdy o něj nepřišla, takže to je dezinformace, kterou musím odmítnout. !

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle nálezu ústavního soudu III.ÚS 462/98 ze dne 11. 1. 2000 Sociální demokracie skutečně o Lidový dům nepřišla. Lidový dům byl od r. 1939 vlastněn akciovou společností Cíl. Dle výše zmíněného nálezu ÚS pak tato společnost měla spadat pod tehdejší Sociální demokracii: „...bylo vydáno celkem 3.500 ks číslovaných akcií na majitele; podle zjištění obecných soudů a tvrzení stěžovatelky a ČSSD držitelem všech těchto akcií byla vždy jen Československá strana soc. demokratická.“

Podle nálezu byla společnost Cíl již v počátcích své existence vystavena nepříznivým okolnostem, když byla během čtyřicátých let postavena nejprve pod správu německé firmy Erich Fucks a po skončení války následně pod československou národní správu. Státní správa pak byla zrušena r. 1946.

Podle nálezu dále Cíl a.s. existovala i po změně režimu v ČSR r. 1948: „... nevyvíjela nijakou činnost (poslední valná hromada se konala 13. srpna 1948), k jejímu zrušení jako nečinné akciové společnosti nedošlo.“Znárodnění Lidového domu pak bylo velmi specifické:„Znárodnění stěžovatelku postihlo jen v její knihtiskárenské části (tiskařské stroje a jiné technické zařízení byly vyvezeny a předány n. p. Svoboda), zatímco ostatní majetek (tj. nemovitosti včetně Lidového domu) byl jako „pro potřeby národního podniku Svoboda nepotřebný“ ponechán v původně zapsaném stavu (Cíl, a. s.)".

Stejně jako její akciová společnost Cíl, ani Československá sociální demokracie (předchůdkyně dnešní ČSSD) nezanikla, ale působila dále v exilu v zahraničí. Dle verdiktu ÚS byl tedy Lidový dům po celou dobu od r. 1948 majetkem akciové společnosti Cíl a ta byla zase majetkem Československé sociální demokracie. ČSD se posléze během devadesátých let včlenila do dnešní ČSSD, rovněž také probíhaly soudní spory o Lidový dům mezi ČSSD a státem. Soudní spor skončil rozsudkem Ústavního soudu dne 11. 1. 2000, přiznáním nároku ČSSD.

Vít Kaňkovský

Vít Kaňkovský

(Já například oceňuju to, že nejenom současná koalice, nebo lépe řečeno nemáme koalici, my tady máme nepsanou koalici), že se věnuje i ochraně lesního fondu, že věnuje určitý finanční prostředky do ochrany našich lesů, což je nadstandardní věc oproti jiným krajům. !

Výrok Víta Kaňkovského je na základě dohledaných informací z rozpočtu krajů Jihočeského, Vysočiny, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského pro rok 2012 hodnocen jako zavádějící.

Rozpočet kraje (.xls) pro rok 2012 v části výdajů na zemědělství uvádí, že kraj počítá pro rok 2012 finančně podpořit lesní fond v oblastech: Ostatní záležitosti lesního hospodářství - na úseku lesního hospodářství se jedná o náklady na materiál, služby, školení, posudky... Tato činnost je vykonávána na základě tzv. lesního zákona (kde je i monitoring ochrany lesů). Lesní hospodářství - jedná se např. o příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů, příspěvek na ekologické a přírodě šetrné technologie." V roce 2010 pak z krajského rozpočtu byly vydány prostředky na meliorace a hrazení bystřin v lesích.

V letošním roce je naplánován výdaj kraje na lesnictví v celkové výši 22 milionů Kč.

Vít Kaňkovský zmiňuje jistou výjimečnost v tomto postupu oproti ostatním krajům. Ke srovnání využijeme sousední kraje - tedy Jihočeský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský.

Středočeský kraj (podle příloh ke svému rozpočtu pro letošní rok) skutečně podobnou podporu nemá. Viz rozpočet (.zip - 1. přílohy, 2. soubor).

Pardubický kraj v důvodové zprávě k rozpočtu (.doc) v části II. 3. 3. Kapitola životního prostředí a zemědělství uvádí, že: "... V oblasti lesního hospodářství jsou vyčleněny prostředky na finanční podporu na hospodaření v lesích, tj. obnova a zajištění porostu a příspěvky na ekologické technologie." Jihočeský kraj ve svém rozpočtu na rok 2012 (.pdf) v části Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví popisuje výdaje kraje na pěstební činnost v lesích, podporu směrem k Myslivecké jednotě a také podporu pro sdružování malých vlastníků lesů.

Jihomoravský kraj má ve svém rozpočtu na rok 2012 vyčleněno v kapitole Ostatní záležitosti lesního hospodářství cca 25 milionů Kč - jedná se o "...Likvidace škod v lesním hospodářství10 tis. Kč Úhrada případných škod způsobených činností myslivecké stráže v souvislosti s plněním jejích úkolů.Příspěvky a služby na hospodaření v lesích – dotační program25 000 tis. Kč
Poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, a to zejména na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů a na ekologické a k přírodě šetrné technologie."

Vít Kaňkovský má pravdu v tom, že Kraj Vysočina věnuje jisté finance na ochranu lesů, nicméně se mýlí v tom, že je to v porovnání s ostatními kraji nadstandardní věc. Ze 4 okolních krajů investují do lesnictví 3 z nich, dva dokonce v rámci stejného programu.

Jan Slámečka

Jan Slámečka

Kraj má určité možnosti. Myslím si například, že se v poslední době dařilo určitá podpora toho regionálního programu spotřeby regionálních potravin, načaly určité trhy s potravinami a tak dále. !

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, kroky jím popsané jsou skutečně realizovány.

Jedním z projektů podpory potravin je např. projekt Ministerstva zemědělství Regionální potravina. Na tomto projektu spolupracuje také Kraj Vysočina. Tato podpora v rámci kraje funguje již řadu let - Rada kraje ji projednávala již v roce 2007. V rámci kraje se také konají farmářské trhy.

Ladislav Jirků

Ladislav Jirků

No, myslím, že jaderné úložiště ne. Řada těch referend v obcích zazněla přesně v tomto duchu. (referenda odmítající průzkum pro úložiště jaderného odpadu) !

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů a mediálních výstupů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mezi 8 zvažovaných lokalit pro jaderné úložiště se na území kraje Vysočina nachází tři - lokalita Horka a Hrádek a dodatečně přidaná Kraví hora. Ostatní jsou v Jihočeském a Plzeňském kraji.

Není zcela jasné, jaká přesně místní referenda má Ladislav Jirků na mysli. Server rozhlas.cz v článku z února 2012 cituje starostku obce Hojkov, která prohlásila: "V roce 2007 u nás proběhla referenda. A občané v 10 obcích rozhodli, že to tady prostě nechtějí. V lokalitě Hrádek-Rohozná je šest obcí, v pěti z nich bylo referendum a jasně bylo řečeno – my to tady nechceme."

Informace o aktuálních referendech se nám ale nepodařio najít, spíše informace naznačují, že se žádná zatím nekonala. Jediné referendum, které se bude konat 8. září, se plánuje ve Věžné. Naproti tomu například ve Střítěži, podle slov starosty zatím žádné iniciativy požadující referendum nejsou.

Jako zajímavý doplněk nabízíme výsledky průzkumu veřejného mínění v jednotlivých regionech vytipovaných jako možná budoucí úložiště, z něhož vyplývá, že nejvstřícněji se k myšlence úložiště staví právě na Vysočině.

Bohumil Trávník

Bohumil Trávník

Co se týká dopravní obslužnosti, je dobře, že třeba kraj Vysočina má ve svém programu do roku 2020 zabudovány problémy a řešení problematiky páteřní silniční sítě. !

Tento výrok je pravdivý, neboť je skutečně v dokumentu Strategie kraje Vysočina 2020 (.doc) v kapitole věnované dopravě (str. 26) uvedeno následující: "...Zastupitelstvo kraje vyjádřilo vůli řešit silniční síť kraje koncepčně schválením tzv. Páteřní silniční sítě Kraje Vysočina. Cílem identifikace nejdůležitějších silnic v kraji je kvalitní dostupnost všech obcí v kraji nad 3 tis. obyvatel. Síť má zajistit kvalitní propojení mezi okresy kraje a řeší i důležitá silniční spojení se sousedními kraji." Specifika, analýza a návrhu vztahující se k páteřní silniční síti jsou dále popsány na str. 41 až 43 dokumentu.

Ota Benc

Ota Benc

Rezerva, která byla v roce 2008 ve výši 1600 milionů dneska už není. (myšlena finanční rezerva kraje) !

Podle závěrečných účtů (.pdf) Kraje Vysočina za roky 2008 ze dne 30. června 2009 a 2011 ze dne 6. srpna 2012 a zápisu (.pdf) schůze Finančního výboru ze dne 12. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V závěrečném účtu za rok 2008 je uvedeno (strana 3 a 70) pod položkou Fond strategických rezerv 1 420 090 058,64 Kč, což je přibližně o 180 mil. Kč méně než uvádí Ota Benc.

Mýlí se rovněž ve faktu, že kraj dnes již žádnou rezervu nemá. V závěrečném účtu za rok 2011 (.pdf) na straně 5 a 75 je uvedena ke dni 31. prosince 2011 ve Fondu strategických rezerv suma ve výši 187 511 403,89 Kč. V zápisu ze schůze Finančního výboru (z 12. června) je v kapitole Rozpočtový výhled kraje na roky 2013 až 2015 (strana 8) počítáno s rezervou pro všechny roky ve výši 145 mil. Kč.

Vít Kaňkovský

Vít Kaňkovský

Já předně musím říci, že lidová strana v současné době není v Poslanecké sněmovně a nejde o návrh, který by byl z její dílny. (myšleno je majetkové vyrovnání s církvemi)

Tento výrok je pravdivý.

KDU-ČSL ve volbách do PS PČR v roce 2010 skutečně neuspěla. Současný návrh zákona (.pdf) o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi je z dílny Ministerstva kultury, které ve stávajícím volebním období vede (či vedl) zástupce zvolený na kandidátce strany TOP 09 a politického hnutí Starostové a nezávislí.

Vít Kaňkovský

Vít Kaňkovský

Tak zcela jistě lidová strana byla účastna několika vlád a podílela se na těch předchozích jednáních, ale to samé můžeme říct o dalších stranách, které v těch koalicích byly. (jedná se o jednání na církevních restitucích)

Na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Shrnutí legislativy (i navrhované), která se nějak dotýkala církví můžeme nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. O restitucích se jednalo vážněji poprvé v roce 1997, kdy byla KDU-ČSL členem vlády (konkrétně druhé Klausovy vlády) Následně přišlo téma církevních restitucí znovu v roce 2008, v době druhé Topolánkovy vlády, které byla KDU-ČSL také členem.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

...protože zde jsou tři diecéze, tři biskupové. (v Kraji Vysočina)

Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z webových stránek katolické církve hodnocen jako pravdivý.

Celá ČR je rozdělena na dvě církevní provincie - českou a moravskou. Česká církevní provincie se dále dělí na Arcidiecézi pražskou, Diecézi českobudějovickou, Diecézi královéhradeckou, Diecézi litoměřickou a Diecézi plzeňskou. Moravská církevní provincie se skládá z Arcidiecéze olomoucké, Diecéze brněnské a Dieceéze ostravsko-opavské.

Kraj Vysočina je pak rozdělen mezi tři Diecéze - brněnskou, královéhradeckou a českobudějovickou. Působí zde tedy i tři biskupové.

Bohumil Trávník

Bohumil Trávník

Je pravdou, že v minulém roce měla proběhnut nějaká jednání (mezi SPOZ a VV v Kraji Vysočina) a když mám mluvit za krajský výbor Vysočiny, tak my jste to kategoricky odmítli právě proto, že máme název jaký máme Strana práv občanů, a otázka korupce je pro nás cizí.

Bohužel nebylo možné dohledat, zda zmíněná jednání proběhla či neproběhla.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Kraj má v oblasti zemědělství poměrně omezené kompetence.

Je velmi těžké rozlišit, co si lze pod pojmem Jiřího Běhounka " poměrně omezené kompetence " představit, nicméně na základě údajů ze stránek různých krajů označujeme nakonec výrok jako pravdivý.

K hodnocení výroku bylo použito informací ze stránek kraje Vysočina, Středočeského kraje a Zákona (.pdf) č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů ze stránek Karlovarského kraje .

Výrok zazněl v souvislosti s ochranou zemědělské (orné) půdy a kompetencemi kraje. O ty se kraj v této oblasti dělí s ministerstvem životního prostředí, obecními úřady obcí s rozšířenou pravomocí, pověřenými obecními úřady a správami národních parků.

Dohledané informace týkající se pravomocí kraje, resp. krajských úřadů jsou vymezeny v Zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu v § 17a. Jedná se například o uplatňování stanoviska k územně plánovací dokumentaci, pokud nejde o případ v působnosti jiného orgánu ochrany ZPF nebo udělování souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu o výměře od 1 do 10 ha a další. Celkem je v zákoně vymezeno šest kompetencí.

Vít Kaňkovský

Vít Kaňkovský

...současná koalice, nebo lépe řečeno nemáme koalici, my tady máme nepsanou koalici...

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle platného jednacího řádu je pro přijetí návrhu nutná nadpoloviční většina všech zastupitelů. Rozložení 45 křesel zastupitelstva Kraje Vysočina je od posledních voleb následující:

Strana

Počet hlasůČSSD

21

ODS

11KSČM

8

KDU-ČSL

5

V praxi kraji vládne ČSSD s tichou podporou KSČM.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Na Vysočině není jenom tato diskuse (o úložišti jaderného odpadu), je tady i poměrně velké množství uranu a atomová elektrárna

Výrok Jiřího Běhounka hodnotíme na základě dohledaných informací o dané problematice jako pravdivý.

Podle publikaceLožiska nerostů autorů Jiráska, Sivka a Lázničky se na území Kraje Vysočina nachází několik ložisek uranu (Brzkov, Rožná, Jasenice-Pucov).

V Kraji Vysočina se nachází JE Dukovany.

Ladislav Jirků

Ladislav Jirků

No, tady zazněl ten 65. rok (rok 2065), kdy by se to mělo realizovat, ale je třeba si uvědomit, že ty geologické průzkumy by byly velice brzo a to je to, proti čemu některé ty obce už dneska velice bojují. (jde o možnou realizaci projektů výstavby úložiště jaderného odpadu)

Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Plánovaný harmonogram výběru a stavby nového úložiště v zásadě potvrzuje časový plán, který zmiňuje Ladislava Jirků. Samotná realizace stavby a spuštění by mělo proběhnout v letech 2050 - 2065. Geologický průzkum je naplánován v rozmezí let 2010-2015.

V současné chvíli se vyjednávají smlouvy o provedení geologických průzkumů, která by měly v případě úspěšného podpisu začít přístí rok. Některé obce proti průzkumu protestují, jsou ale i takové, pro které je geologický průzkum spojen s vítaným finančním příspěvkem do obecních rozpočtů. Obce se ale ujišťují, že souhlas s průzkumem, ani obdržené finanční kompenzace neznamenají nutně souhlas s vybudováním úložiště. V tomhle ohledu budou finální rozhodnutí činěna až v horizontu let.

Ladislav Jirků

Ladislav Jirků

Třeba viz. Pacovsko, nejsou naplněny počty na gymnáziu.

Podle dohledaných zpravodajských článků ze stránek Gymnázia Pacov, mikroregionu Strážiště a Pelhřimovského deníku označujeme tento výrok za pravdivý.

V Pacově existuje šestileté všeobecné gymnázium. Do přijímacího řízení se v prvním kole přihlásilo 15 uchazečů, z nich bylo přijato 13. Druhé kolo doplnilo další žáky, ale stále zůstalo devět volných míst do ideální kapacity 30 žáků. Škola proto vyhlásila ještě třetí kolo přijímacího řízení. Nově otevřená třída není naplněna a navíc nebude podle článků na škole početně nejslabší.

Jan Slámečka

Jan Slámečka

Kraj se tvořil z 5 okresů.

Kraj Vysočina v současné podobě vznikl ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků z roku 1997. Je tvořen pěti okresy. Konkrétně to jsou Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Před územní reformou, podle původního zákona z roku 1960, všechny výše uvedené okresy existovaly jako součást Jihomoravského kraje (Jihlava, Žďár nad Sázavou, Třebíč) nebo Východočeského kraje (Havlíčkův Brod) či Jihočeského kraje (Pelhřimov).

Jan Slámečka

Jan Slámečka

My tady máme síť, tuším asi 4,5 tisíce kilometrů silnic.

Výrok Jana Slámečky hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací z oficiálních webových stránek Kraje Vysočina.

Ve vlastnictví kraje se skutečně nachází přesně 4572 km silnic II. a III. třídy. Celková délka dopravní sítě Kraje Vysočina však činí 5084 km. V tomto čísle je zahrnuta i dálnice D1 v délce 93 km a silnice I. třídy v délce 419 km. Vlastníkem dálnice D1 a silnic I. třídy je stát.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

My jsme měli připravený integrovaný dopravní systém, hlasovalo se o něm v červnu 2010 a zastupitelstvo jej nepřijalo.

Výrok hejtmana Běhounka je na základě zápisu ze zastupitelstva z června 2010 hodnocen jako pravdivý.

22. června 2010 projednávalo zastupitelstvo kraje bod 17 - Návrh na zavedení integrovaného dopravního systému Kraje Vysočina - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Doprava. V hlasování tento návrh podpořilo 19 z 38 zastupitelů (přehled hlasování - pro návrh nehlasovali ani všichni zástupci vládnoucí ČSSD), nebyl tedy přijat.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Takže my jsme investovali 5 miliard z evropskejch peněz do všech silnic kraje.

Výrok Jiřího Běhounka je na základě dohledaných informací z Regionálního operačního programu Jihovýchod hodnocen jako nepravdivý.

Kraje v České republice mají ve správě silnice II. a III. třídy. Evropské investice do projektů, které jsou spojeny právě se silnicemi II. a III. třídy v rámci Regionálního operačního programu Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina), jsou značeny jako program podpory 1.1 (.pdf - str. 4) .

Podle informací z ROP Jihovýchod (.pdf) bylo k 3. červenci 2012 proplaceno z EU celkem 4,54 mld. Tato částka je tedy o půl miliardy nižší, než Jiří Běhounek uvádí. Navíc je tahle částka platná pro celý ROP Jihovýchod, tedy nejen pro Kraj Vysočina, ale také pro Jihomoravský kraj. Z těchto důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

No, na naší silnici nerozhodujeme, to je i vaše silnice a nerozhodujeme o tom sami. To se musí vyjádřit policie a další. To není možný pověsit značku jen tak, jakože si vzpomenete.

Dle § 124 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích stanovuje krajský úřad úpravu provozu na pozemních komunikacích až po písemném vyjádření příslušného orgánu policie.

Jan Slámečka

Jan Slámečka

Mimo jiné, pokud máte informace, tak dálnice je rozdělena na 25 úseků, které by se měly postupně opravovat.

Výrok označujeme jako pravdivý.

V prezentaci (.pdf) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic Modernizace dálnice D1 z 20. června 2012 je v části věnované rozdělení opravy na stavební úseky nejprve uveden návrh 21 úseků. Avšak z následujících informací, popisu a mapky vyplývá, že úseků je přeci jen 25.

Jan Slámečka

Jan Slámečka

(Mimo jiné, pokud máte informace, tak dálnice je rozdělena na 25 úseků, které by se měly postupně opravovat a je to ...) ...a pokud já mám informace, tak je to minimálně 10 let, by se mělo opravovat.

Za nepravdivý je výrok Jana Slámečky označen na základě informací z prezentace (.pdf, slide č. 25) Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic ze 20. června 2012.

Tato prezentace byla uvedena na tiskové konferenci k tématu modernizace dálnice D1 a je také ke stažení na stránkách Ministerstva dopravy. Délka trvání modernizace není stanovena přesně, v prezentaci je však uvedeno, že zvažovaná doba trvání je od pěti do deseti let, nikoliv tedy " minimálně deset let " jak uvádí Jan Slámečka.

Bohumil Trávník

Bohumil Trávník

Otázka dopravy, respektive náhradní dopravy z D1 je zakotvená v tom programu do 2020.

Tento výrok kandidáta SPOZ hodnotíme jako pravdivý, neboť se dokument Strategie Kraje Vysočina 2020 (.doc) (viz výrok o páteřní silniční síti) ve své programové části zabývá otázkou náhradní dopravy vzhledem k dálnici D1. Celá analýza a návrhy jsou konkrétně k nalezení na stranách 41 až 43 zmíněného dokumentu.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Mimochodem na ministerstvu dostáváme za všechny systémy, jako jsou e-dotace a všechny změny ceny.

Kraj Vysočina skutečně získal ocenění Ministerstva vnitra ČR za projekt eDotace, tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Kraj Vysočina, jak informuje on sám nebo např. Česká televize, obdržel v únoru 2012 ocenění za inovace ve státní správě. ČT informovala 28. února 2012 o tom, že: "...Kraj Vysočina bodoval sesvou centrální evidencí dotací eDotace". Jelikož byl podle krajského zdroje (viz výše) kraj oceněn i v dalších případech, je výrok hejtmana Běhounka hodnocen jako pravdivý.

Jan Slámečka

Jan Slámečka

Domnívám se, že kraj po celou dobu těch 4 let v současnosti se věnoval ekonomice nemocnic. Do značné míry už tady zaznělo, že jsou to dost velké prostředky, mám takové tušení, že to je asi 1,5 miliardy korun za ty 4 roky.

Výrok Jana Slámečky je hodnocen jako neověřitelný, neboť sám nespecifikuje, zda má na mysli dotace na provoz nemocnic, či zda jsou do jím vyřčené částky počítány i jiné investice.

Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2008 (.doc - str. 33-34) počítá s dotacemi na provoz nemocnic, resp. investicemi do rozvoje nemocnic ve výši 521 milionů Kč.

Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2009 (.pdf - str. 33) v kapitole Zdravotnictví počítá s dotacemi na provoz nemocnic a s investicemi do nich v celkové výši cca 612 milionů Kč.

Podle závěrečného účtu Kraje Vysočina za rok 2010 (.pdf - str. 30-31) byla v roce 2010 poskytnuta krajským nemocnicím dotace na provoz a investice ve výši cca 415 milionů Kč.

Závěrečný účet za rok 2011 (.doc - str. 30) pak na provoz a investice ze strany kraje do nemocnic počítá s částkou cca 371 milionů Kč.

Celková suma investic a dotací do krajského zdravotnictví na Vysočině tedy za poslední 4 roky dosáhla výše 1,95 mld. Kč. Jan Slámečka konkrétně nespecifikuje, zda má na mysli pouze dotace na provoz nebo i investiční prostředky do krajských zdravotních zařízení. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Ota Benc

Ota Benc

Kraj zřizuje pět velkých nemocnic, abych byl přesný, které vlastně kopírují bývalé okresní nemocnice a zřizuje je jako příspěvkové organizace.

Výrok hodnotíme na základě veřejně dostupných informací jako pravdivý.

Kraj Vysočina zřizuje na svém území 5 nemocnic, a to jako příspěvkových organizací. Všech pět nemocnic skutečně kopíruje bývalé okresní nemocnice. Je to Nemocnice Havlíčkův Brod, Nemocnice Jihlava, Nemocnice Třebíč, Nemocnice Pelhřimov a Nemocnice Nové město na Moravě, která byla původně okresní nemocnicí pro okres Žďár nad Sázavou.

Bohumil Trávník

Bohumil Trávník

Já si myslím, že co se týká zdravotnictví, tak pokud jsem se díval na hospodaření těch pěti nemocnic, které jsou v kraji, respektive jsou řízeny krajem, tak poprvé v loňském roce byly v plusovém hospodaření nebo v kladných číslech.

Zdravotnické noviny informovaly 23. února 2012 o tom, že nemocnice v Kraji Vysočina byly poprvé v roce 2011 v zisku. Výrok Bohumila Trávníka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Bohumil Trávník

Bohumil Trávník

Včera bylo otevřeno další, další středisko v jihlavské nemocnici. (3. září 2012)

V Nemocnici Jihlava byl skutečně otevřen nový Pavilon urgentní a intenzivní péče. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V harmonogramu stěhování na stránkách nemocnice je uvedeno datum slavnostního otevření 3. září 2012. Podle zpravodajských článků (např. ČTK, Deník) a tiskové zprávy Kraje Vysočina byl pavilon v tento den otevřen a předán do užívání.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Já musím říct, že rekonstrukce nemocnic 4 z pěti byla zahájena ještě a předchozí rady a předchozí zastupitelstva kraje Vysočina. My jsme tu rekonstrukci dokončili.

Konkrétně se jednalo o rekonstrukce nemocnic v Jihlavě (např. rekonstrukce porodních sálů), Novém Městě na Moravě (interní oddělení), Havlíčkově Brodě (interní oddělení) a Pelhřimově (hlavní lůžková budova), které všechny byly schváleny a zahájeny v minulém volebním období a dokončeny ve volebním období stávajícím.

V případě poslední krajem zřizované nemocnice v Třebíči je též vyvíjena stavební aktivita, nejedná se však o rekonstrukci, ale výstavbu nového Pavilonu pro matku a dítě.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Poslední dva roky nemocnice kraje Vysočina jsou vždycky v černých číslech.

Výrok hejtmana Běhounka hodnotíme jako pravdivý, neboť i přes výhrady mají nemocnice v kraji dohromady v posledních 2 letech ziskové hospodaření.

Kraj Vysočina zřizuje celkem 5 nemocnic. Jedná se o nemocnice v Havlíčkově Brodě, Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči.

Nemocnice Havlíčkův Brod - výroční zpráva nemocnice (.pdf - str. 16) za rok 2011 v části Ekonomika jsou data, která hodnotí hospodaření nemocnice za roky 2010 a 2011 jako ziskové (4,125 mil., resp. 1,8 mil. Kč.). Nemocnice Jihlava - výroční zpráva jihlavské nemocnice (.pdf - str. 33) za rok 2011 v části Finance uvádí hospodaření nemocnice za roky 2007-2011. Z této části vyplývá, že v letech 2010 a 2011 nemocnice skutečně byla v zisku, konkrétně šlo o 27,4 mil., resp. 10,3 mil. Kč.

Nemocnice Nové Město na Moravě - tato nemocnice měla v roce 2010 kladné hospodaření ve výši 538 tisíc Kč. a v roce 2011 ve výši 92 tisíc. Tyto informace vyplývají z Přehledu hospodaření (.pdf - str. 9).

Nemocnice Pelhřimov - výroční zpráva pro rok 2011 (.pdf - str. 3) uvádí, že tato nemocnice měla v roce 2011 kladný hospodářský výsledek (konkrétně ve výši 254 tisíc Kč.), nicméně v roce 2010 byla nemocnice ve ztrátě - a to ve výši 18, 157 milionu Kč.

Nemocnice Třebíč - v roce 2010 (.pdf - str. 11) byla nemocnice ve ztrátě a to ve výši 5,8 milionu. V loňském roce pak nemocnice dosáhla zisku 274 tisíc.

Celkově tak byly nemocnice v obou letech dohromady v zisku, při pohledu na jednotlivé nemocnice to již neplatí. Navíc byl zisk nemocnic dosažen dotacemi ze strany kraje, bez nichž by nemocnice byly ztrátové. Nicméně fakticky má hejtman pravdu, jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vít Kaňkovský

Vít Kaňkovský

...projekt takzvaných regionpasů, kdy by občané, malé firmy a obce mohli čerpat výhody úspor společných nákupů elektřiny, zemního plynu a telefonních služeb. Jde o projekt senátora Stanislava Juránka z Jihomoravského kraje.

Výrok Víta Kaňkovského je vzhledem k dohledaným informacím hodnocen jako pravdivý.

KDU-ČSL Jihomoravský kraj v tiskové zprávě ze dne 9. července 2012 píše o svém nápadu na zavedení tzv. Region pasů. Jejich idea má být taková, že: "... Pro vlastníky REGION PASŮ plánujeme ušetřit minimálně 15 % ceny energií a u mobilních tarifů 60 % ceny prostřednictvím společného nákupu těchto služeb, které platí v této době běžný občan." O tomto projektu informuje také agentura Mediafax, která také popisuje, že projekt představoval Stanislav Juránek. Tato formulace potvrzuje tvrzení Víta Kaňkovského.

Jan Slámečka

Jan Slámečka

Kraj už celá léta své existence podporuje dobrovolné hasiče, ale způsobem na jejich činnost. Tento, tato finanční pomoc na techniku hasičskou, která stárne a která samozřejmě zabezpečuje bezpečnost lidí, ta tady chybí.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kraj Vysočina podle rozpočtové kapitoly „požární ochrana a IZS“ z krajského webu skutečně dobrovolné hasiče dlouhodobě dotuje. Finanční podpora má formu tzv. neinvestičních dotací. Tato forma dotací je podle podmínek jejich čerpání určena na:

„1) Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku.

2)Výdaje na odbornou přípravu.
3) Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného
operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.“

Tento typ dotace tedy skutečně není určen na nákup nové techniky.
Vysočina letos také dotuje dobrovolné hasiče nad rámec snižující se státní podpory.

Bohumil Trávník

Bohumil Trávník

Je to, je to slib, jestli můžu doplnit, to máme i v programu, zákon neprošel. (zákon o prokázání původu příjmů a majetku)

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Strana SPOZ má ve svém volebním programu doslova uvedeno: „... Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven.”

Obdobný návrh zákona z dílny ČSSD v tomto volebním období již dvakrát neprošel,návrh první, návrh druhý.

Ota Benc

Ota Benc

Tady bych možná řekl něco, co tady předjímal pan hejtman, když ve svém tisku někdy v dubnu říkal, že ODS zruší okresní nemocnice, takto se jasně vyslovil.

Naše Vysočina (.pdf) - Občasník krajské organizace České strany sociálně demokratické (číslo 1/2012 - str. 2) v části Je to vaše zdraví obsahuje text hejtmana kraje Běhounka, kde se skutečně píše o ODS, že chce postupně rušit okresní nemocnice. Výrok Oty Bence je tak pravdivý, neboť stranický tisk ČSSD obsahuje slova hejtmana kraje, který podobnou formulaci použil.