Lidový dům vždycky patřil sociální demokracii, nikdy o něj nepřišla, takže to je dezinformace, kterou musím odmítnout.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle nálezu ústavního soudu III.ÚS 462/98 ze dne 11. 1. 2000 Sociální demokracie skutečně o Lidový dům nepřišla. Lidový dům byl od r. 1939 vlastněn akciovou společností Cíl. Dle výše zmíněného nálezu ÚS pak tato společnost měla spadat pod tehdejší Sociální demokracii: „...bylo vydáno celkem 3.500 ks číslovaných akcií na majitele; podle zjištění obecných soudů a tvrzení stěžovatelky a ČSSD držitelem všech těchto akcií byla vždy jen Československá strana soc. demokratická.“
Podle nálezu byla společnost Cíl již v počátcích své existence vystavena nepříznivým okolnostem, když byla během čtyřicátých let postavena nejprve pod správu německé firmy Erich Fucks a po skončení války následně pod československou národní správu. Státní správa pak byla zrušena r. 1946.
Podle nálezu dále Cíl a.s. existovala i po změně režimu v ČSR r. 1948: „... nevyvíjela nijakou činnost (poslední valná hromada se konala 13. srpna 1948), k jejímu zrušení jako nečinné akciové společnosti nedošlo.“Znárodnění Lidového domu pak bylo velmi specifické:„Znárodnění stěžovatelku postihlo jen v její knihtiskárenské části (tiskařské stroje a jiné technické zařízení byly vyvezeny a předány n. p. Svoboda), zatímco ostatní majetek (tj. nemovitosti včetně Lidového domu) byl jako „pro potřeby národního podniku Svoboda nepotřebný“ ponechán v původně zapsaném stavu (Cíl, a. s.)".
Stejně jako její akciová společnost Cíl, ani Československá sociální demokracie (předchůdkyně dnešní ČSSD) nezanikla, ale působila dále v exilu v zahraničí. Dle verdiktu ÚS byl tedy Lidový dům po celou dobu od r. 1948 majetkem akciové společnosti Cíl a ta byla zase majetkem Československé sociální demokracie. ČSD se posléze během devadesátých let včlenila do dnešní ČSSD, rovněž také probíhaly soudní spory o Lidový dům mezi ČSSD a státem. Soudní spor skončil rozsudkem Ústavního soudu dne 11. 1. 2000, přiznáním nároku ČSSD.
Dalším krajem, který předvolební Otázky Václava Moravce navštívily, byl Kraj Vysočina. V Jihlavě před veřejností diskutovalo 6 lídrů nejsilnějších stran (podle průzkumu ČT), kteří se snažili přesvědčit voliče o své kompetenci k...