Podle ukrajinské ústavy Zelenskyj zůstává prezidentem až do dalších voleb

Facebookový příspěvek tvrdí, že Volodymyr Zelenskyj už oficiálně není prezidentem Ukrajiny, protože mu údajně podle ukrajinské ústavy skončil mandát letos v dubnu. Tím, že pokračuje ve funkci, tak podle příspěvku Zelenskyj ústavu porušuje a stal se „diktátorem“. Ve skutečnosti ale ústava Ukrajiny říká, že prezident zůstává prezidentem až do dalších voleb. Dle současných zákonů je možné uspořádat až po skončení stanného práva, de facto tedy po konci války.

Meta fact-check 14. května 2024

Zdroj: Facebook

Volodymyr Zelenskyj údajně „definitivně přestal být prezidentem Ukrajiny“, protože mu podle ukrajinské ústavy skončil volební mandát na konci letošního dubna, říká autor příspěvku na Facebooku. Zjevně tak poukazuje na to, že je ukrajinský prezident volen na pětileté funkční období. Za standardních podmínek by Zelenskému, který zvítězil ve volbách v dubnu 2019 a který se 20. května stejného roku stal prezidentem, měl mandát skutečně skončit na jaře letošního roku. Podle příspěvku tak Zelenskyj setrváním na postu prezidenta údajně porušuje ukrajinskou ústavu.

„Ukrajinská tajná služba SBU si tento stav velmi dobře uvědomuje,“ pokračuje autor. Pokud by občané provedli proti Zelenskému puč, „nebyl by to puč proti prezidentovi“, stojí v závěru celého textu.

Ukrajinské volby v průběhu války

V reakci na ruskou invazi vyhlásila Ukrajina 24. února 2022 stanné právo. Tento zvláštní právní režim, který se používá zejména v případech napadení státu, dává vojenskému velení a dalším orgánům země pravomoci nezbytné k „odražení ozbrojené agrese“„zajištění národní bezpečnosti“. V době stanného práva může podle ukrajinské ústavy dojít k omezení některých práv a svobod, které občané za běžné situace mají. Kromě jiného může stát využívat výrobní kapacity podniků pro potřeby obrany státu nebo zavést pracovní povinnost pro všechny práceschopné osoby a zapojit je do prací pro obranný sektor atd.

Zároveň ukrajinský zákon o právním režimu stanného práva výslovně zakazuje konání jakýchkoliv voleb v průběhu trvání stanného práva. Proběhnout tak nemohou jak prezidentské, tak ani parlamentní volby do ukrajinské Nejvyšší rady. Dané ustanovení je součástí zákona od jeho schválení v roce 2015.

Ústava Ukrajiny o Nejvyšší radě říká, že pokud by její pětiletý mandát vypršel za stanného práva, její pravomoci se prodlužují. Podle ústavy by konkrétně fungovala až doby, než by se poprvé sešel nový parlament „zvolený po ukončení stanného práva“.

Stejné ustanovení, které by platilo pro prezidenta, ukrajinská ústava přímo neobsahuje. Říká ale, že pokud prezident Ukrajiny ve funkci neskončí předčasně, „vykonává své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“. Po dobu trvání stanného práva navíc není možné ústavu měnit. Volby, které určí nového prezidenta, se tak podle ukrajinských zákonů budou smět pořádat až po ukončení stanného práva, jak jsme zmiňovali už výše.

Facebookový příspěvek kromě prezidentova mandátu zmiňuje také údajné nové pravomoci a zvýšenou aktivitu ukrajinské tajné služby SBU. Z veřejně dostupných zdrojů, zmínek v ukrajinských médiích a legislativních změn však nevyplývá, že by se v souvislosti s otázkou prezidentského mandátu pravomoci SBU měnily.

Postoj kritiků

V ukrajinských médiích se objevily debaty o tom, co přesně ústava o prezidentovi říká a jestli bude Zelenského setrvání ve funkci po 20. květnu 2024 v souladu s ústavním právem. Jeden ze Zelenského kritiků Dmytro Razumkov například tvrdil, že po 20. květnu prezidentské pravomoci přebere až do voleb předseda parlamentu.

Žádné ustanovení, které by odpovídalo Razumkovým slovům, ovšem ukrajinská ústava neobsahuje. Říká jen to, že předseda parlamentu dočasně vykonává některé prezidentské povinnosti v případě, kdy prezident rezignuje, zemře, je odvolán ze zdravotních důvodů nebo když dojde k jeho odvolání na základě ústavní žaloby. (Ústavní žalobou parlament prezidenta odvolává kvůli vlastizradě nebo jinému trestnému činu.)

V únoru některé zpravodajské servery informovaly, že Zelenského prezidentská kancelář chce požádat ukrajinský ústavní soud o jasnou odpověď, jak tento soud jednotlivé části ústavy interpretuje. Zástupci parlamentních stran včetně těch opozičních pro ukrajinský server lb.ua uvedli, že oni sami se na ústavní soud obracet neplánují.

Server také upozornil, že hranici pěti let ve funkci překročili i někteří dřívější prezidenti Ukrajiny, a to kvůli prodlevě při pořádání voleb. Leonid Kučma přesáhl pětiletou dobu hned dvakrát, z toho jednou o čtvrt roku. O jeden měsíc byl ve funkci déle i někdejší prezident Viktor Juščenko.

Nové volby?

Jak dříve napsal americký think-tank Wilson Center, podle současných ukrajinských zákonů se prezidentské volby za stanného práva konat nesmí, po změně legislativy by to ovšem možné bylo. Podle Wilson Center ovšem existují i další překážky, protože by bylo nutné zajistit jejich financování a bezpečnost.

Prezident Zelenskyj konání voleb jako takových sám nevyloučil, uvedl ale, že by zřejmě muselo dojít k finanční podpoře například ze strany USA nebo Evropské unie. Situaci tehdy komentoval slovy, že pořádání voleb je finančně nákladné a přednější je pro něj nákup zbraní na obranu země.

V únoru 2024 byl mezi občany proveden průzkum, který se jich ptal právě na to, jestli by uvítali konání voleb, nebo jestli by se k urnám vrátili až po válce. 69 % respondentů zvolilo možnost odložení voleb až do skončení války, tedy aby Zelenskyj zůstal v úřadu až do konce konfliktu. 15 % Ukrajinců preferovalo volby v řádném termínu a zbylých zhruba 16 % bylo pro řešení, kdy by Zelenskyj měl rezignovat a předat pravomoci předsedovi parlamentu. Podle průzkumu z podzimu 2023 bylo pro odložení voleb až po skončení války dokonce 81 % respondentů.

Shrnutí

Volodymyr Zelenskyj zvítězil ve volbách pořádaných v dubnu 2019 a do prezidentské funkce nastoupil 20. května stejného roku. Protože je ukrajinský prezident volen na pětileté funkční období, za standardních podmínek by měl Zelenskyj ve funkci skončit 20. května 2024.

Ukrajinská ústava ale říká, že pokud prezidentův mandát neskončí předčasně kvůli rezignaci, smrti, odvolání ze zdravotních důvodů nebo kvůli odvolání na základě ústavní žaloby, vykonává hlava státu „své pravomoci až do nástupu nově zvoleného prezidenta“. Ukrajinské zákony přitom v současném znění nedovolují konání jakýchkoliv voleb v situaci, kdy v zemi platí stanné právo. To platí na Ukrajině už od 24. února 2022. Aby mohlo za stanného práva dojít k volbám, které by určily nového prezidenta, musela by Ukrajina změnit zákony.

Přestože za normálních okolností by skutečně prezidentu Zelenskému vypršel jeho mandát na jaře letošního roku, není pravda, že by Zelenskyj přestal být prezidentem, jak uvádí příspěvek. Z výše uvedených důvodů jsme v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili příspěvek jako nepravdivý.