Poslanecká realita

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zákon byl ve třetím čtení a následně po vrácení Senátem projednáván 8 dní a včetně prvního a druhého čtení se jednalo o 11 dní. Jednalo se tedy o lhůtu „týdne, 14 dní“, jak uvádí poslankyně Vostrá. Některá jednání probíhala také do nočních hodin.

Předpokládáme, že „církevním zákonem“ je myšlen zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Třetí čtení tohoto zákona probíhalo 6 dní. V pátek 13. června 2012 bylo jednání sněmovny ukončeno ve 13 hodin 55 minut. Ve středu 20. června 2012 skončilo projednávání církevních restitucí v 13:21 hod. V pátek 22. června 2012 byla schůze a tím i projednávání tohoto zákona ukončeno v 13:58 hod. Ve středu 11. července 2012 bylo projednávání tohoto bodu ukončeno v 13:02 hod. V pátek 13. července 2012 jednali poslanci o tomto bodu poprvé do noci a jednání bylo ukončeno až v 00:04 hod. následujícího dne (14. července 2012).

Poté, co byl zákon vrácen Senátem, byl v Poslanecké sněmovně projednáván ve středu 7. listopadu 2012. Projednávání se protáhlo až přes půlnoc, zhruba půl hodiny po půlnoci byl pak zákon schválen.

Poslankyně Jermanová skutečně přeložila návrh, který by zaváděl takovéto omezení rozpravy. Návrh však nepodpořili ani poslanci zvolení za hnutí ANO a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Skupina koaličních poslanců předložila na začátku volebního období návrh na změnu jednacího řádu sněmovy (sněmovní tisk č. 26). Novela zavádí (.pdf) mimo jiné tzv. garanční výbory či prodlužuje minimální lhůtu mezi 2. a 3. čtením.

Pozměňovací návrhy (.pdf, strana 7) Jaroslavy Jermanové pak skutečně měly omezit možnost rozpravy například tím, že by poslancům byla umožněna jen dvě desetiminunová vystoupení ke každému bodu. Návrh však podpořilo pouze 9 poslanců z 47členného klubu ANO a v dalších klubech nezískal podporu vůbec žádnou.

Jednací řády územně samosprávných celků se liší v každém kraji. Obecně se dá říci, že je rozprava regulováno přísněji, než je tomu v případě Poslanecké sněmovny. To hlavně z důvodu, že je možné odhlasovat její ukončení navzdory tomu, že by chtěli zastupitelé stále vystupovat.

Jednací řád vydává příslušné zastupitelstvo na základě zákona o obcích a zákona o krajích. Vzhledem k této skutečnosti se od sebe mohou jednotlivé jednací řády lišit.

Uvádíme několik příkladů úpravy jednacích řádů krajských zastupitelstev:

Jednací řád Středočeského kraje např. stanovuje v čl. 11 odst. 9 dvouminutové omezení u faktické poznámky a odpovědi na ni. Předsedovi klubu, členu Rady a řečníkovi, pověřenému přednést k věci stanovisko politického klubu je uděleno slovo kdykoliv o to požádá. Dle čl. 11 odst. 11 se může zastupitelstvo usnést na časovém omezení rozpravy (to však neplatí pro předkladatele nebo zastupitele přednášejícího stanovisko Klubu) a dle odst. 12 tohoto článku může být při překročení doby řečníkovi odnímáno slovo.

JŘ Pardubického kraje omezuje také počet vystoupení na dvě (netýká se faktických poznámek) a pokud se zastupitelstvo neusnese na jiné době, činí maximální doba vystoupení pět minut a dvě minuty u faktických poznámek.

JŘ Moravskoslezského kraje v čl. 6 omezuje délku vystoupení na pět minut, avšak na jeho žádost může být tato lhůta prodloužena. Zastupitelstvo se může usnést na maximálním počtu vystoupení jednotlivce k projednávané věci.

JŘ Jihočeského kraje (.pdf) v čl. 6 odst. 4 umožňuje zastupitelstvu omezit dobu vystoupení a při překročení této doby může předsedající dle čl. 6 odst. 1 slovo odejmout. Faktickou či technickou poznámku může přednést zastupitel kdykoliv o to požádá, avšak nesmí být delší než 1 minuta.

JŘ Ústeckého kraje (.pdf) v čl. 11 omezuje délku vystoupení na 10 minut a zastupitelstvo se může usnést na omezení počtu vystoupení nebo jeho doby. Pokud řečník nemluví k věci, může mu být slovo odejmuto.

Pokud jde o JŘ zastupitelstva hlavního města Prahy (.pdf), ten v čl. 10 umožňuje usnést se na omezení řečnické doby na 5 minut a omezení počtu výstupů k dané věci na dva (netýká se předkladatele). Pokud řečník nemluví k věci nebo překračuje dobu, může mu být slovo odejmuto. Délka faktické poznámky je standardně omezena na 2 minuty. Předseda klubu může žádat během rozpravy nebo před hlasováním o přestávku v max. délce 10 minut. Rozpravu je dle čl. 13 odst. 3 možné hlasováním přerušit, pokud to navrhne předseda klubu. Pokud přerušení navrhnou dva předsedové klubů, přerušuje se rozprava bez hlasování. Předsedající však určí lhůtu, do kdy mu kluby předloží své stanovisko k návrhu. Dle čl. 14 odst. 2 je možní rozpravu ukončit na návrh člena zastupitelstva, kdy vystoupit následně mohou pouze ti, jež se přihlásili před podáním tohoto návrhu na ukončení.

Pokud jde o jednací řád Poslanecké sněmovny, ten také využívá klasického nástroje bránícího obstrukcím – umožňuje omezit řečnickou dobu na 10 minut a počet vystoupení omezit na dvě. Délka faktické poznámky je v PS omezena na dvě minuty.

V případě poslanců, senátorů a členů vlády pak musí být uděleno slovo na zastupitelstvech kdykoliv o to požádá. Pokud dojde k situaci, že je jedna osoba současně zastupitelem a poslancem, senátorem či členem vlády, měla by mít tato osoba z titulu své funkce právo vystoupit kdykoliv.

Hlavní rozdíl mezi kraji a sněmovnou pak spočívá v podmínkách, za nichž je možné ukončit rozpravu a přejít k hlasování. V krajských jednacích řádech je narozdíl od jednacího řádu Poslanecké sněmovny možné na návrh zastupitele hlasovat o ukončení rozpravy, kdy možnost vyjádřit se je ponechána pouze osobám, které se stihly přihlásit před podáním návrhu na ukončení rozpravy. V Poslanecké sněmovně lze rozpravu ukončit pouze, pokud již není nikdo přihlášen.

Jednací řád Středočeského kraje umožňuje obstruovat např. pomocí opakovaných vystoupení předsedů klubu, kterým musí být uděleno slovo. To je další z oblíbených metod českých poslanců.

V případě všech zastupitelstev pak mají právo na nich vystupovat i občané daného kraje či obce, čímž může také v případě jejich většího počtu vést k podstatnému omezení akceschopnosti zastupitelstva.

Jednací řády obecních zastupitelstev pak vzhledem k počtu obcí v České republice skýtají podmínky k ještě větší rozmanitosti jejich úpravy.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Vostrá sice korektně popisuje jednání z 22. ledna, kdy na Koníčkovy odpovědi reagoval ministr financí nekonkrétní odpovědí a "výměnou názorů", opomíjí ovšem, že na dalším jednání o EET o týden později Babiš na Koníčkovy dotazy odpověděl.

Poslanec se dotazoval na2 věci. Zaprvé šloobudování informačního systému na základě dokumentace, která je v utajeném režimu. Dotaz zněl:

"Pokud budujete informační systém na základě dokumentace, která je v režimu utajení, a tento systém bude s těmito informacemi pracovat, měl by podle mého názoru podléhat certifikaci podle § 46 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Počítáte s tím ve svém časovém harmonogramu zavádění elektronické evidence tržeb? Stihnete to vůbec v tom termínu sedmi měsíců?"

Babiš se přímé odpovědi na tento dotaz vyhnul a mluvil pouze o zmíněné dokumentaci:

"Zakázka BDO vznikla jako veřejná zakázka malého rozsahu s cenou 199 tis. bez DPH. Při tomto procesu byly dodrženy nejen veškeré zákonné předpisy, ale i vnitřní předpisy Ministerstva financí. Ministerstvo financí při určení ceny vycházelo ze své informovanosti na trhu a oslovilo BDO IT jako možného dodavatele projektové podpory z důvodu, že po zrušení předchozí veřejné zakázky společnost BDO IT nabídla nejnižší nabídkovou cenu. Takže ministerstvo výrazně přispělo k úspoře finančních prostředků."

K zakázce a budování informačního systému se Babiš 29. ledna ovšem vrátil (tedy o týden později) a Koníčkovi a dalším poslancům odpověděl na otázky, které padly v rámci dosvadního projednávání. K dotazu poslance Koníčka ted uvedl:

"K samotnému IT řešení musím znovu zopakovat, že veškeré práce na vybudování technického řešení jsou pozastaveny (...) Koaličním pozměňovacím návrhem jsme tedy navrhli prodloužení legisvakanční lhůty na sedm kalendářních měsíců. V tomto období bude vybudováno a otestováno technické řešení, tedy centrální IT systém elektronické evidence tržeb. V rámci technické realizace elektronické evidence tržeb se počítá s otevřenými výběrovými řízeními, například v oblasti nákupu infrastruktury, přičemž resort Ministerstva financí využije mimo jiné i rámcových smluv, které jsou již uzavřeny pro všeobecnou potřebu pořízení hardwarového vybavení, nikoliv tedy jen pro projekt EET."

Po tomto vystoupení Babiše již poslanec Koníček v diskuzi nijak nereagoval. Ani prostřednictvím řádné přihlášky, ani s faktickou poznámkou.

Druhý konkrétní dotaz, který komunistický poslanec na Babiše měl, souvisel s nezveřejněním smlouvy mezi Ministerstvem financí a Babišem, na webu ministerstva chyběla zveřejněná smlouva mezi úřadem a Babišem o pronájmu místnosti (zjednodušeně šlo "sklad" na pokladničky, které Babiš rozdával v rámci PR k EET).

Ke smlouvěBabiš uvedl v ten samý den během jednání: "A nájemní smlouva s pokladničkami, kterých jsem rozdal 4 000 našim dětem - co vám je do toho? Tady EET řešíme, neřešíme pokladničky. I když to má souvislost, já to chápu. Ale to je moje soukromá smlouva. 235 korun za den a sedm korun za to, že tam někdo, nevím, nějaký úkon. A dal jsem tu smlouvu na Twitter 18. 12. A to, že to úředník nedal, tak mám jich 25 tis., těch úředníků! Mám je zabít všechny? Nevím. Takže už to tam bude za hodinu!"

Babiš tedy na tento dotaz fakticky odpověděl, šlo podle něj o vinu konkrétního úředníka. Dodejme, že smlouva i její dodatek jsou na webu Ministerstva financí skutečně zveřejněny.

Poslanci Strany zelených předložili novelu zákona o jednacím řádu v polovině srpna 2006, tedy asi 6 týdnů po volbách. Jejich návrh (.pdf) změnil jednací tak, aby bylo možné sestavit poslanecký klub z méně než 10 poslanců. Zelení ve volbách získali celkem 6 mandátů.

Argumentovali tím, že v době tvorby jednacího řádu nebylo možné získat méně než 10 mandátů (které pro ustavení klubu byly zapotřebí do té doby), neboť počet volebních krajů toto znemožňoval (bylo jich méně, menší strany tedy získávaly více v rámci poměrného systému).

Pro úplnost dodejme, že sama Vostrá ve 3. čtení tento návrh v hlasování podpořila.

V dalším volebním období se pak i za účasti Věcí veřejných novelizoval jednací řád. Šlo ovšem o technickou novelu (.pdf), která zaváděla větší elektronizaci při sněmovní praxi. Nešlo tedy o změnu jednacího řádu tak, aby to vyhovovalo nové straně. Jednak byla novela schválena asi rok po volbách a nepředkládali ji pouze poslanci VV. Šlo o poslanecký návrh, kdy za KSČM jej spolupředkládali předseda strany Filip a poslanec Koníček.

V období 2010-2013 byla předložena poslankyněmi LIDEM (exVV) a zástupci TOP 09 a Starostů ještě 1 novela jednacího řádu, kvůli pádu vlády a především kvůli následném rozpuštění Poslanecké sněmovny ovšem spadla pod stůl.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Zákon o jednacím řádu se novelizuje poměrně často, jak dokládá historie změn dostupná na webu Zákony pro lidi. Jde ovšem často o technické novely, které jsou přijímány v souvislosti s jinými zákony a momenty - např. se zavedením přímé volby prezidenta či vstupem do EU.

Pokud jde o změny, které vyhovovaly jednotlivým stranám, tak tento fakt lze dokladovat především na změně z roku 2006, kdy se měnil jednací řád z toho důvodu, aby Strana zelených mohla vůbec ustavit svůj poslanecký klub o 6 členech.

Není ovšem pravdou, že by Věci veřejné začaly své působení ve sněmovně změnami jednacího řádu. V době jejich působení předložili poslanci napříč spektrem (i komunisté) pouze dílčí úpravu, která nijak nezvýhodňovala žádnou stranu. Jiný návrh VV nepředložily.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní (sněmovní tisk 651) byl vládou předložen poslanecké sněmovně 10. 11. 2015. Tento návrh zákona implementuje evropskou směrnici Rady 2014/107/EU, která byla zveřejněna dne 9. 12. 2014, takže Ministerstvu financí ČR skutečně trvalo 11 měsíců, než tuto směrnici zapracovalo do příslušného zákona.

Ze strany navrhovatele bylo navrženo projednání zákona tak, aby mohl být schválen již v prvním čtení. Organizační výbor projednání návrhu doporučil 12. 11. 2015. Avšak návrh byl projednán a následně schválen až na 39. schůzi poslanecké sněmovny 10. 2. 2016.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, stanovuje v § 7 odst. 1 co vše lze hradit ze státního rozpočtu. Jedná se například o dávky důchodového pojištění, dotace spolkům a nákup cenných papírů. Marketingová propagace zde není výslovně uvedena. Mělo by se tedy postupovat podle § 7 odst. 1 písm. u), který v takových případech stanovujepotřebu zvláštního zákona. Ten by následně umožňoval v tomto případě osvětovou kampaň k EET.

Podle stanoviska ministerstva financí je však propagace zákona o EET před samotným schválením v souladu se zákonem a odpovídá běžné praxi. Ministerstvo takto reagovalo na trestní oznámení, podle kterého ministerstvo vyplácelo neoprávněně peníze za propagaci EET.

Oznámení zatím bylo policií odloženo a my zatím hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.