Prezidentská debata 3

Ústava ČR skutečně umožňuje přehlasovat prezidentovo veto poměrně snadno, tedy absolutní většinou všech poslanců (čl. 50 odst. 2). To samé platí pro přehlasování senátního zamítnutí (čl. 47 odst. 1) či pozměnění (odst. 2).

Příklady států užívajících silnějšího veta jsou:

Polsko, kde (dle ústavy, angl., čl. 122 odst. 5) zákon, vrácený prezidentem může být schválen většinou 3/5 přítomných poslanců (za přítomnosti poloviny);

Ukrajina, kde (dle čl. 94 ústavy, angl.) je k přehlasování třeba většina 2/3 všech členů parlamentu;

USA, kde (dle čl. 1 odd. 7 ústavy, angl. překlad např. zde) je potřeba 2/3 většina v obou komorách.

Uvedená citace pochází z Článku 51 Ústavy ČR.

Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.

Zároveň Článek 50, odst 1 říká

Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.

Nikde však není jasně definováno co se stane, když prezident nechá tuto patnáctidenní lhůtu marně uplynout.

Současný prezident Klaus se již několikrát zachoval tak, že zákon sice nevetoval, ale ani nepodepsal, čímž vyjádřil symbolický nesouhlas s normou, naposled například s tzv. zákonem o církevních restitucích. V článku České televize se k tomu vyjadřují ústavní experti a jeich názory na ústavnost tohoto počínání nejsou úplně jednotné. Ve své práci (.pdf) jej schvaluje například Zdeněk Koudelka, jeden z neúspěšných nominantů prezidenta Klause na pozici ústavního soudce.

Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, připouštíme však, že opačný právnický názor je možný.

Zmíněnou část organizace ČNB řídí §6 zákona o ČNB. Dle odst. 1, je rada opravdu sedmičlenná, odst. 5 potvrzuje období 6 let.

Guvernéra však nevybírá rada, nýbrž jmenuje prezident ČR (dle odst. 2. Tato nominace je ostatně často medializována (vizte lidovky či HN).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Česká republika se v mezinárodní smlouvě zavázala k zavádění bezplatného vzdělání a o ústavně garantované právo se jedná, i když pouze podmíněně.

Česká republika se skutečně zavázala v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech ve článku 13, že "vyšší vzdělání bude rovněž zpřístupněno pro všechny, a to podle schopností všemi vhodnými prostředky a zejména postupným zaváděním bezplatného vzdělání."

Listina základních práv a svobod (která je součástí tzv. ústavního pořádku ČR) pak v článku 33 uvádí, že "občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana amožností společnosti též na vysokých školách." Bezplatné vysokoškolské vzdělání tedy české ústavní právo garantuje za určitých podmínek, nicméně garantuje. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Slib prezidenta upravuje článek 59 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky. Konkrétně: (1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor. (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.". Článek 60 dále uvádí: Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.

Ve zmíněném článku 59 odst. 2 Ústavy České republiky je konkrétně uvedeno následující: (2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".

Jiří Dienstbier jinými slovy popisuje to, co přesně definuje Ústava České republiky (Článek 63). "(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."

Ústava České republiky doslova uvádí:

• Článek 54: "(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný."
• Článek 68: "(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně."

Ústava prezidentův slib formuluje takto:

Čl. 59

...

(2) Slib prezidenta republiky zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.".

Dle článku 62 Ústavy:

písm. e) prezident jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy

písm. f) prezident jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu

a dle článku následujícího (63):

odst. 1, písm. i) prezident dále jmenuje soudce (tento výkon je však podmíněn nutností kontrasignace předsedou vlády či jím pověřeným členem vlády - odst. 3)

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož prezident ČR má možnost vyžádat si zprávy a ukládat úkoly BIS, což explicitně uvádí § 8 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky (.pdf):

"(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti....(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož veřejné části zpráv od roku 1996 skutečně obsahují zmínky o korupci, přičemž tyto informace jsou ve většině případů vázány na organizovaný zločin v ČR.

Ve výroční zprávě za rok 2011 je celá jedna kapitola věnována tématu korupce a střetu zájmů na regionální úrovni:

"Potvrzuje se, že provázanost podnikatelské a komunální sféry je příčinou korupčních jevů při transakcích s veřejným majetkem a že klientelistické a korupční praktiky zasahují jak velká (statutární) města, tak malé obce. ..."

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem faktu, že úkolem BIS je zabezpečovat informace v oblastech, které jsou jí vymezeny § 5 zákona č. 153/1994 Sb. (.pdf), nikoli konkrétně zasahovat do trestního řízení. Zároveň do její působnosti spadá ochrana ekonomických zájmů státu.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných zpravodajských článků.

Systém bankovní unie, resp. bankovní dohled nad finančními institucemi Evropskou centrální bankou má platit pro členské země eurozóny. Vstup dalších států je dobrovolný a Česká republika oznámila, že se k tomuto bankovnímu dohledu nepřipojí, ale že její vznik podporuje. Na prosincovém summitu v Bruselu se ČR podařilo vyjednat záruky, že český finanční sektor a české dohledové pravomoci nebudou dotčeny bankovním dohledem.

Pravomoc jmenovat členy bankovní rady ČNB je zakotvena v Ćlánku 62 Ústavy ČR, který vyjmenovává výlučné pravomoce prezidenta, tedy takové, které nevyžadují žádnou kontrasignaci.

Podrobněji o tom, kdo může být jmenován do bankovní rady a na jak dlouho, hovoří Zákon o České národní bance v §6 (.pdf, strana 6).

Ústava ČR v hlavě třetí, článku 62 e) prezidentovi vysloveně neukládá povinnost ústavní soudce jmenovat. Tento bod doslova zní: prezident " jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy ". Není tedy jasné, zda lze tento bod chápat jako povinnost, či pravomoc.

Paragraf 7, odstavec 4 Zákona č. 182/1993 o Ústavním soudu hovoří o situaci, kdy ústavnímu soudci funkce zanikne. V tomto případě " sdělí to předseda Ústavního soudu neprodleně prezidentu republiky ". V zákoně však nelze dohledat ustanovení, které by explicitně hovořilo o povinnosti prezidenta v případě uvolnění místa ústavního soudce jmenovat soudce nového.

Na základě těchto platných právních předpisů tedy hodnotíme výrok Jiřího Dientsbiera jako zavádějící.

Výrok potvrzuje Státní energetická koncepce.

Aktualizace Státní energetické koncepce z roku 2012 (.doc, str. 9) uvádí, že "dominantním dodavatelem (plynu - pozn.) zůstává Ruská federace." To samé se na str. 10 uvádí u dodávek ropy (kterou pravděpodobně Karel Schwarzenberg myslí, když hovoří o naftě). Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme výrok ministra Schwarzenberga jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu ČSÚ, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu.

Pokud se podíváme na nejaktuálnější údaje za období od 1. ledna do 30. září 2012, činil celkový objem exportu 2 122 786 milionu korun, do zemí EU činil 1 771 617 milionů, čili 83%.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme podle dohledaných informací z ministerstva zahraničních věcí jako pravdivý.

Státy jihovýchodní Asie jsou sdružené pod organizaci ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie), jejímž úkolem je mimo jiné i ekonomický rozvoj. V článku na stránkách ministerstva zahraničních věcí můžeme nalézt informaci o obchodním summitu EU-ASEAN ze dne 5. května 2011. Zde se uvádí, že státy jihovýchodní Asie budou v období let 2011 - 2015 " jedním z nejrychleji se rozvíjejících světových regionů. "

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jmenoval v září 2011svého prvního náměstka Jiřího Schneidera státním tajmeníkem pro evropské záležitosti.

Udělal tak krátce poté, kdy na úřadu vlády vznikla sekce pro evropské záležitosti v čele s tajemníkem pro evropské záležitosti Vojtěchem Bellingem.

Tuto dvojkolejnost kritizovali například v týdeníku Ekonom představitelé českého byznysu, všiml si jí napřklad i server europeanvoice.com, který patří do skupiny The Economist Group.

V Událostech ČT (8:45-56) odpověděl Vladimír Franz na otázku, zda by vyvěsil na Pražském hradě vlajku EU :

"V případě nějakého summitu nebo významné události spojené s Evropskou unii. Jinak je Pražský hrad symbolem české státnosti, či-li běžně ne."

Kritéria pro přijetí eura (nazývaná též jako Maastrichtská kritéria) jsou následující a jejich plnění či neplnění je převzaté ze společného dokumentu Ministerstva financí ČR a České národní banky (Vyhodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou) (.pdf):

Schodek veřejených financí v zemi nepřesáhl 3 % HDP

ČR neplní - za uplynulý rok je deficit předpokládán ve výši 5 % HDP (důvodem je započítání v tomto roce celého objemu finančního vyrovnání s církvemi, což odpovídá 59 mld. Kč a 1,5 % HDP).

Celkový veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP

ČR plní - pro rok 2012 je dluh očekáván ve výši 45,5 % HDP.

Průměrná míra inflace po jeden rok nesmí přesáhnout více než o 1,5 % průměr tří členských zemí s nejnižší inflací

ČR neplní - důvodem je zvláště zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku.

Dlouhodobé úrokové míry nesmí přesáhnout o více než 2 % sazby tří zemí s nejnižší inflací

ČR plní - i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích.

Dva roky musí země dodržovat dané rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů (ERM)

ČR prozatím nevstoupila do systému ERM II a tedy nemá stanovenou centrální paritu měny vůči euru, jejíž pohyb by byl po dva roky sledován.

Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: "Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES".

Tento výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2.Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".

V současné době neexistuje závazné datum přijetí Eura.

Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme na základě informací z Ministerstva zahraničí a zpravodajských článků jako pravdivý.

Dva čeští občané - Ivan Buchta a Martin Pezlar - byli zadrženi v neděli 9. září 2012 na ostrově Limnos v Řecku z důvodu podezření ze špionáže při focení vojenského objektu. Stávka soudců v Řecku pak započala 17. září 2012, tedy několik dní po zmíněném zatčení, a podle dostupných informací pokračovala i v říjnu a listopadu. Rozhodnutí o odvolání se díky tomu mělo odložit na neurčito.

K případu vydalo zprávu i Ministerstvo zahraničí, kde mj. problémy s touto stávkou zmiňuje. Uvádí se zde, že i přes problémy se stávkami se nakonec podařilo zařadit tento případ mezi ty, jejichž projednávání pokračují i přes stávku.

Prezident Klaus skutečné řeckému prezidentovi dopis zaslal, jeho znění můžete nalézt zde. O dopisu informovala např. Česká televize již 21. listopadu minulého roku, podle jejích informací byl pak dopis doručen do kanceláře prezidenta "v ranních hodinách" o den později. Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.