Demagog.cz

Rozhovor Miloše Zemana v TV Barrandov

Prezident Zeman poskytl první rozhovor od volebního víkendu pro televizi Barrandov. V jeho již tradičním pořadu s Jaromírem Soukupem se hlava státu věnovala výsledkům prvního kola prezidentských voleb, svému oponentovi, kampani i aktuálním politickým otázkám.

Ověřili jsme
Týden s prezidentem ze dne 19. ledna 2018 (moderátor Jaromír Soukup, záznam)

5 z celkově 32 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jaromír SOUKUP: Mimo jiné, pane prezidente, víte jak hlasovali naši krajané v Číně v prezidentské volbě?

Miloš ZEMAN: Ano, protože to byli zaměstnanci ambasády. A pokud jde o velvyslanectví, tak tam ti pracovníci často nastupovali ještě za éru pana Schwarzenberga.

Jaromír SOUKUP: Skončil jste čtvrtý, vyhrál Jiří Drahoš.

Miloš ZEMAN,: No, právě proto.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože odevzdaných hlasů v prvním kole prezidentských voleb na zastupitelských úřadech v Číně je sedmkrát více, než kolik lidí je zaměstnáno na všech těchto úřadech. Je tedy zjevné, že neplatí Zemanův argument, že jeho výsledek zde je dán počtem lidí, kteří působí na ambasádě v Pekingu a na dalších místech.

Oficiální stránky Velvyslanectví v Pekingu uvádí seznam dvanácti zaměstnanců, zbylé úřady dohromady uvádí dalších 22 zaměstnanců. Na toto číslo nás odkázalo rovněž ministerstvo zahraničních věcí.

V Číně jsou pro volby ustaveny čtyři volební místnosti (resp. pět, ČSÚ počítá k Číně i výsledky z volební místnosti v Ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji). Velvyslanectví České republiky je pouze v Pekingu, v ostatních městech (Hongkong, Chengdu, Šanghaj) jde o generální konzuláty. Dohromady bylo v Číně odevzdáno 211 volebních lístků (resp. 244 i s Tchaj-pejem, voličů zapsaných v seznamu bylo 313).

Ve všech čínských volebních okrscích zvítězil Jiří Drahoš, kromě Chengdu, kde nastala remíza mezi čtyřmi kandidáty – Drahošem, Zemanem, Topolánkem a Horáčkem, každý z nich obdržel tři hlasy (všechna výše zmíněná čísla pochází z webu Volby.cz).

V současné době je českým velvyslancem v Pekingu Bedřich Kopecký, který byl navržen vládou Bohuslava Sobotky (tedy tehdejším ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem). Kolik zaměstnanců nastoupilo do úřadů během let 2010–2013, kdy byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg, se nám nepodařilo dohledat.

Nicméně je naprosto zjevné, že i pokud by všichni zaměstnanci ambasády a zastupitelských úřadů hlasovali pro Drahoše (což vzhledem k tajnosti volby nejde doložit), šlo by pouze o sedminu odevzdaných hlasů. Není tedy pravdou, že by hlasovali pouze tito zaměstnanci a tím by byl dán výsledek v neprospěch Miloše Zemana.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Čína se právě v tomto roce respektive promiňte v minulém roce, stala největší světovou ekonomikou.

Velikost ekonomiky se v současnosti měří nejčastěji hodnotou Hrubého domácího produktu (HDP), případně HDP přepočteným na paritu kupní síly (PPP). Dle světové banky (data 2016) pak největší ekonomikou je dle HDP stále USA, ale podle PPP je jí Čína.

Podobné údaje přináší i mezinárodní měnový fond (MMF), který uvádí na prvním místě v podílu světového PPP (data 2017) Čínu, následovanou EU a USA, ale v případě HDP je to na prvním místě stále USA. Toto prvenství si dle údajů MMF Čína udržuje již od roku 2015, kdy předběhla USA v hodnotách PPP.

Světové ekonomické forum přiznává první místo i nadále USA, ale to pracuje čistě jen s údaji o HDP, kde si USA udržuje náskok právě před Čínou. Pozici Číny jako vedoucí světové ekonomiky uznávají například i významná ekonomická media jako je například Bloomberg, i ten ale pracuje s paritou kupní síly. V článku zároveň vysvětluje problematiku porovnávání velikosti ekonomiky jen na základě HDP.

Výrok tedy musíme hodnotit jako nepravdivý, jednak dle jednoho z měřítek (HDP) je největší ekonomikou stále USA, a i v případě ukazatele PPP je výrok nepravdivý, protože se Čína dostala na první místo již v roce 2015, a ne loni v roce 2017.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jiří Drahoš a Bohuslav Sobotka společně prohlásili, že parlamentní volby byly ovlivňovány ruskými rozvědkami.

Bohuslav Sobotka nic takového netvrdil, pouze se z pozice předsedy vlády sešel s kandidátem na prezidenta, který tuto obavu měl. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Jiří Drahoš se opravdu obával, že výsledky parlamentních voleb v České republice byly ovlivněny tajnými zahraničními službami. Po volbách se Drahoš sešel s tehdejším premiérem Sobotkou v Kramářově vile, kde upozornil na toto nebezpečí.

Podle Jiřího Drahoše ovlivňování voličů a šíření dezinformací ruskými tajnými službami probíhaly kromě USA, Francie a Německa také v České republice. Tyto dezinformace podle něj zprostředkovávala média a servery, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou. Následně také zveřejnil jejich seznam na svém webu. Jako jedno z vysvětlení Drahoš pro ČT uvedl:

Jednoznačně se domnívám, že dojde a dochází k ovlivňování demokratičnosti našich voleb. Když sleduji situaci ve Spojených státech, Francii nebo v Německu, tam se teď o ovlivňování voleb velmi intenzivně diskutuje. Všechny tajné služby těchto států potvrzují, že k tomu docházelo.

Sobotka pak v reakci na setkání Drahoše ujistil, že se tomuto riziku odpovědné instituce státu věnují.

„Ujistil jsem dnes pana Drahoše, že vláda bere tato rizika vážně. Stát musí zajistit, aby prezidentské volby měly demokratický průběh a uskutečnily se plně v souladu s Ústavou a platnými zákony. Odpovědné instituce státu tomu věnují svou pozornost a věřím, že stejně bude postupovat i nastupující vláda.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tak například Eritrea nebo Etiopie rozhodně nejsou státy, kde by zuřila občanská válka. I když v Eritrei je dosti krutý režim, ale k občanské válce tam zatím nedošlo. Jinými slovy, jestliže emigranti přicházejí z těchto a dalších zemí, přicházejí z ekonomických důvodů, nikoliv z důvodů politických nebo humánních.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k faktu, že ve jmenované Eritrei funguje režim potlačující lidská práva i politické svobody, což je jedna z motivací, proč odtud lidé odcházejí.

Podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 je Eritrea až devátou zemí v pořadí, ze které nejčastěji pocházejí uprchlíci. V Eritreji žádná občanská válka neprobíhá. Od roku 1991 se v zemi nekonaly žádné národní volby.

Prezident Isaias Afwerki zde vládne bez institucionálního omezení již téměř tři desítky let. Vyšetřovací komise OSN vydala zprávu, ve které označila vládu jako zodpovědnou za systematické porušování lidských práv. V této zprávě se též uvádí, že velká část obyvatelstva je denně vystavována nuceným pracím a vězení. Režim, který vládne v Eritreji, byl označen jako totalitní a snažící se ovládnout občany prostřednictvím bezpečnostního aparátu, který pronikl do všech úrovní společnosti. Komise pro ochranu novinářů označila Eritreu v roce 2015 za jednu z nejvíce cenzurovaných zemí světa – předběhla i Severní Koreu.

V Etiopii byl v roce 2016 vyhlášen výjimečný stav, a to z důvodu dlouho trvajících protestů, při kterých bezpečnostní síly zabily stovky demonstrantů a desítky tisíc jich zadržely. Výjimečný stav umožňuje omezení práva na svobodu projevu, sdružování a shromažďování. Etiopie se podle zprávy Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za rok 2016 neumístila mezi deseti zeměmi, ze kterých pochází nejvíc uprchlíků.

Tyto dvě zmíněné země mají mezi sebou dlouhodobě napjaté vztahy, přičemž k poslednímu válečnému střetu došlo v roce 2016.