Velké finále Babiš × Pavel

illustration
Analýza poslední debaty favoritů před 1. kolem prezidentské volby je tu! Z první části debaty TV Nova, která se týkala především minulosti kandidátů, jsme vybrali faktické výroky dvou postupujících do druhého kola: Petra Pavla a Andreje Babiše.

Ověřili jsme

TV Novaze dne12. ledna 2023moderátorRey Koranteng,záznam

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

Petr Pavel

Petr Pavel

Prezident České republiky

0

Andrej Babiš

Covid byla největší epidemie, kterou jsme tady měli za posledních 100 let.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Pravda
Za posledních 100 let, tedy od dob španělské chřipky z let 1918–1920, zasáhla svět řada epidemií, u žádné z nich však nebyl počet zemřelých za rok tak vysoký jako u covidu-19. Podle Světové zdravotnické organizace jen za rok 2021 zemřelo kvůli tomuto onemocnění 3,5 milionu lidí.

Andrej Babiš ve výroku zjevně poukazuje na to, že pandemie covidu-19 je největší epidemií od dob španělské chřipky, která svět včetně českých zemí zasáhla v letech 1918–1920. Podle dostupných záznamů a odborných odhadů tehdy ve spojitosti s touto epidemií, způsobenou virem chřipky typu A (H1N1), zemřelo (.pdf, str. 4) přibližně 20 až 50 milionů lidí. V případě českých zemí (.pdf, str. 182, 194) se odhady počtu obětí pohybují mezi 44 až 83 tisíci.

Pandemie covidu-19

První případy infekčního onemocnění covid-19, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2, se objevily koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně. Během krátké doby se nové onemocnění rozšířilo do celého světa, v Česku laboratoře onemocnění poprvé prokázaly 1. března 2020. 11. března 2020 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření koronaviru za pandemii. 

Podle dat Světové zdravotnické organizace zemřelo na následek nemoci covid-19 k datu 15. ledna 2023 přes 6,7 milionu lidí, počet potvrzených případů nákazy touto nemocí přesáhl 662 milionů lidí.

Zdroj: Světová zdravotnická organizace

Nejhůře pandemii podle WHO odnesl evropský kontinent, kde se nemocí nakazilo přibližně 271 milionů lidí, nejlépe je na tom Afrika s 9 miliony případů. Nutno ale podotknout, že statistika zaznamenává pouze nemocné prokázané certifikovanými testy, kterých byl především v Africe nedostatek. Reálné počty nakažených tak mohou být především v rozvojových regionech několikanásobně vyšší.

Zdroj: Světová zdravotnická organizace

Dle dat Ministerstva zdravotnictví ke 12. lednu 2023 podlehlo v České republice onemocnění covid-19 42 255 lidí, ke stejnému datu bylo prokázáno 4 584 598 případů nákazy tímto onemocněním.

Epidemie za posledních 100 let

Co se týče epidemií, které svět výrazně zasáhly po španělské chřipce, zmiňuje (.pdf, str. 4) WHO například tzv. asijskou chřipku z let 1957–1958, na kterou dle odhadů zemřelo přibližně 1,1 milionu lidí. V letech 1968–1970 následovala hongkongská chřipka (.pdf, str. 4), způsobená virem H3N2, které celosvětově podlehl jeden milion lidí.

Mezi další epidemie WHO řadí (.pdf, str. 4) i nákazu virem HIV, která může u pacientů následně vést k syndromu získaného selhání imunity známému jako AIDS. První případy nákazy virem HIV se datují do roku 1981 a v průběhu 80. let se virus rozšířil do celého světa. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se jím dosud nakazilo přibližně 84 milionů lidí a na následky HIV zemřelo přibližně 40 milionů osob, jen za rok 2021 se jednalo o cca 650 tisíc lidí. Nejvíce nemocných zemřelo v důsledku nákazy virem HIV v roce 2004, a to přibližně 1,8 milionu osob. Nejvíce nových případů nákazy bylo v roce 1997, celkem 3,3 milionu. Ačkoli jsou tato čísla velmi vysoká, počet osob zemřelých ve spojitosti s covidem-19 odpovídal jen za rok 2020 1,9 milionu, za rok 2021 to dle WHO bylo cca 3,5 milionu lidí (.pdf, str. 19). V tomto ohledu je tedy pandemie covidu-19 „větší“ než epidemie viru HIV, která se šíří pomaleji.

WHO také ve svém přehledu (.pdf, str. 4, 8) zmiňuje onemocnění SARS z let 2002–2003 (cca 770 zemřelých), mexickou (prasečí) chřipku z let 2009–2010 (dle odhadů cca 200 tisíc zemřelých) a onemocnění MERS, které se objevilo v roce 2012 (cca 860 zemřelých). Dále mluví (.pdf, str. 8) o epidemii eboly z let 2013–2016 (cca 11 tisíc zemřelých), epidemii horečky chikungunya z let 2013–2015, v jejímž případě jsou úmrtí nicméně poměrně vzácná, a šíření viru zika v letech 2015 a 2016, který u nenarozených dětí způsobuje vývojové poškození mozku. Posledním onemocněním, které WHO uvádí, je horečka dengue, u níž se počet případů nákazy od 50. let postupně zvyšuje (.pdf, str. 4). Dle odhadů WHO na toto onemocnění, které přenášejí komáři, v současnosti každý rok umírá přibližně 40 tisíc lidí.

V posledních 100 letech, od dob španělské chřipky, zasáhla svět řada epidemií. Nejvíce osob zemřelo ve spojitosti s nákazou virem HIV, která se nicméně šíří pomaleji než covid-19. (Zejména proto, že se na rozdíl od covidu-19 přenáší především krví.) Co se týče počtu obětí za rok, převyšuje počet zemřelých na covid-19 v letech 2020 i 2021 počet zemřelých na HIV/AIDS v roce 2004, kdy kvůli této nákaze zemřelo nejvíce osob v historii. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

Andrej Babiš

Úspory obyvatelstva v České republice za naší vlády stouply o 900 miliard.
TV Nova, 12. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Podle dokumentů Ministerstva práce a sociálních věcí, které vychází z dat České národní banky, se úspory českých domácností (přesněji bankovní úspory domácností) od konce roku 2017 do konce roku 2021 zvýšily o 894 miliard Kč.

První vláda Andreje Babiše trvala od 13. prosince 2017 do 27. června 2018, ta druhá pak od 27. června 2018 do 17. prosince 2021.

Některé české instituce používají k vyjádření výše úspor obyvatelstva odlišné způsoby. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svých materiálech pro vyjádření výše úspor (.doc, str. 5, 40) používá data České národní banky (ČNB) o bankovních úsporách domácností. Podle nich měli Češi v bankách na konci prosince 2017 uloženo cca 2,370 bilionu Kč (.doc, str. 39), o čtyři roky později daná částka vystoupala na přibližně 3,265 bilionu Kč. Rozdíl těchto hodnot je roven 894 miliardám, tedy téměř stejné hodnotě, jakou uvádí Andrej Babiš.

Pro úplnost nicméně doplňme, že ačkoli Ministerstvo práce a sociálních věcí tato data využívá k popisu výše úspor domácností, vývoj vkladů a úspor nemusí být ve skutečnosti zcela stejný. „Pokud si totiž člověk pořídí hypotéku, banka poskytnutím úvěru vytvoří peníze, které převede na účet prodávajícího, a tím se stávají vkladem,“ upozorňuje například web Aktuálně.cz. Uvedené údaje navíc zohledňují jen peníze, které si Češi uložili (.pdf, str. 1) v českých bankách a v pobočkách zahraničních bank na území ČR.

Ministerstvo financí naopak pracuje s tzv. hrubými úsporami domácností, které definuje (.pdf, str. 58–60) jako součet disponibilního důchodu (tj. rozdíl mezi běžnými příjmy a výdaji) a změny podílu v penzijních fondech „zmenšený o výdaje na konečnou spotřebu domácností“. Dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2022dosahovaly (.pdf, str. 43) v roce 2017 hodnoty 315 miliard Kč, za rok 2021 to bylo (.pdf, str. 43) 660 miliard Kč. Rozdíl tedy činil jen 345 mld. Kč.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí, které vychází z dat ČNB, se nicméně výše úspor domácností od konce roku 2017 do konce roku 2021 zvýšila o 894 miliard Kč. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Od nástupu vlády Petra Fialy bohužel zemřelo na covid téměř 7 000 lidí.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Pravda
Od 17. prosince 2021, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, do 12. ledna 2023 zemřelo celkem 6 894 osob s onemocněním covid-19.

Pro kontext uvedeme, že Andrej Babiš tímto výrokem poukazuje na to, že je mu líto všech úmrtí během pandemie covidu-19. Sám následně uvedl (video, čas 5:30), že se nesnaží „někoho obviňovat, že něco udělal špatně“.

Vláda Petra Fialy byla jmenována 17. prosince 2021. Ve druhé polovině prosince umíralo s nemocí covid-19 51 až 104 lidí denně (.csv). Kumulativní počet úmrtí k tomuto datu byl 35 358. Ke 12. lednu 2023, kdy se námi ověřovaná debata vysílala, zemřelo s covidem-19 celkem 42 254 osob. Za dobu vlády Petra Fialy tedy s tímto onemocněním zemřelo 6 896 lidí.

Doplňme, že denní přírůstky nakažených obyvatel se ke konci prosince 2021 pohybovaly kolem 10 tisíc, jak ukazuje následující graf. Největší vlna způsobená variantou omikron vyvrcholila během ledna a února 2022, kdy k 1. únoru vyšplhaly denní přírůstky nakažených až k 67 tisícům.

Od nástupu vlády Petra Fialy 17. prosince 2021 tedy skutečně zemřelo takřka 7 tisíc lidí s covidem-19. Výrok předsedy hnutí ANO Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Dluh, když my jsme končili v roce 2021, (...) tak byl nižší, než já jsem se stal ministrem financí v lednu 2014.
TV Nova, 12. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Ačkoli byla nominální hodnota státního dluhu na konci roku 2021 vyšší než na přelomu let 2013 a 2014, při vyjádření v poměru k HDP byl státní dluh v roce 2021 skutečně menší než v době, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí. Rozdíl odpovídá 0,2 p. b.

Andrej Babiš se stal ministrem financí v lednu 2014 v tehdejším kabinetu Bohuslava Sobotky. Předsedou vlády byl od prosince 2017 do prosince 2021.

Co se týče nominální hodnoty státního dluhu, na konci roku 2013 se jednalo o 1,683 bilionu Kč (.pdf, str. 21). V následujících pěti letech státní dluh tuto hranici nepřekročil, výrazně ji přesáhl až v roce 2020, kdy se vyšplhal na 2,050 bilionu Kč (.pdf, str. 21). Rostl i v roce 2021, kdy dosáhl 2,466 bilionu Kč (.pdf, str. 21). 

Situace je nicméně odlišná, pokud se podíváme na výši státního dluhu v poměru k HDP. V roce 2013 podle Ministerstva financí odpovídal státní dluh 40,6 % HDP (.pdf, str. 21). Poté kontinuálně klesal až do roku 2019, v roce 2020 se tento klesající trend obrátil a v roce 2021 dluh dosáhl 40,4 % HDP. Na konci roku 2021 tak skutečně byla hodnota státního dluhu k HDP nižší než na přelomu let 2013 a 2014.

Vývoj státního dluhu České republiky

Zdroj: Zpráva o řízení státního dluhu České republiky v roce 2021 (.pdf, str. 21)

Ze Zprávy o řízení státního dluhu ČR za rok 2020 (.pdf, str. 9) vyplývá, že na zvyšování státního dluhu měla vliv pandemie covidu‑19 a s ní související protiepidemická opatření. Konkrétně tedy došlo k nárůstu státního dluhu z 1,640 bilionu Kč v roce 2019 na 2,050 bilionu v roce 2020 (.pdf, str. 21), v relativním vyjádření vůči HDP tedy k nárůstu z 28,3 % na 36 % (.pdf, str. 21). V roce 2021 státní dluh v poměru k HDP narostl o další 4,4 p. b.

Dle zprávy Eurostatu (.pdf, str. 2) bylo na konci roku 2021 Česko i nadále jednou z nejméně zadlužených zemí Evropské unie, co se týče výše dluhu sektoru vládních institucí v poměru k HDP. Upřesněme, že tento tzv. vládní dluh se skládá ze státního dluhu a například také z dluhů územních samospráv (obcí a krajů). Na druhou stranu mezi lety 2020 a 2021 došlo v České republice v porovnání se zeměmi EU k nejrychlejšímu růstu poměru vládního dluhu k HDP (.pdf, str. 2). 

Podle dat Eurostatu nominální hodnota dluhu sektoru vládních institucí na konci roku 2013 činila 1,84 bilionu Kč, na konci roku 2021 přesáhla 2,56 bilionu Kč. I v tomto případě je ale při vyjádření v poměru k HDP situace opačná. Na konci roku 2013 totiž vládní dluh odpovídal 44,4 % HDP, na konci roku 2021 42,0 % HDP (.pdf, str. 12). I v tomto případě se tak dluh oproti roku 2013 snížil.

Na závěr shrňme, že nominální výše státního dluhu i tzv. vládního dluhu byla na konci roku 2021 vyšší než na přelomu let 2013 a 2014. Při vyjádření v poměru k HDP byly nicméně státní i vládní dluh skutečně na konci roku 2021 nižší než v době, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Jsem mu (Andreji Babišovi, pozn. Demagog.cz) dával souhrnné doporučení, minimálně stovky odborníků z různých oblastí.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel se skutečně v listopadu 2020 setkal s tehdejším premiérem Andrejem Babišem a předal mu doporučení, na kterém pracovalo více než 100 odborníků. Doporučení se týkalo zvládání krizí, v té době zejména krize spojené s pandemií covidu-19.

Petr Pavel v debatě mluvil (video, čas 8:08) o souhrnném doporučení, které měl „ke konci první vlny“ pandemie covidu-19 předat tehdejšímu premiéru Andreji Babišovi (ANO). Doporučení se mělo týkat připravenosti a zvládání krizí. Zároveň Petr Pavel dodal, že na doporučení měla pracovat minimálně stovka expertů z různých oblastí. 

Petr Pavel na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií. V září 2020 tato iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf). Dokument navrhoval mj. zřídit funkci státního tajemníka pro bezpečnost, jenž by stanul v čele sekretariátu Bezpečnostní rady státu (str. 3). Tajemník by také fungoval jako „pravá ruka“ premiéra, který je zároveň předsedou zmíněné rady (.pdf, str. 2).

K setkání Petra Pavla a Andreje Babiše došlo v listopadu 2020. Petr Pavel prosazoval zejména vytvoření integrovaného bezpečnostního systému, a to tak, „aby byl průřezový a fungoval v reakci na krize pronikající všemi sférami společnosti“. Postoj tehdejšího předsedy vlády popsal Pavel tak, že „premiér se vyjádřil, když ho budu nepřesně parafrázovat, že se mu to zamlouvá a dává mu to smysl. Za stávající situace to ale považuje za politicky těžko průchozí.“ O schůzce informoval Petr Pavel také na twitteru:

V doporučení iniciativy je uvedeno celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16). Kromě nich se na doporučení podíleli (str. 6) také účastníci krajských kulatých stolů, kterých bylo celkem 92 a šlo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–⁠19).

Petr Pavel se tedy skutečně setkal s Andrejem Babišem a předal mu souhrnné doporučení pro zvládání krizí, které vypracoval ve spolupráci s expertním týmem, jenž kroky konzultoval (.pdf, str. 6) s dalšími lidmi z různých oborů. Celkově na doporučení pracovalo 101 osob. Z těchto důvodu hodnotíme výrok Petra Pavla jako pravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Další vláda se z toho (souhrnného doporučení Petra Pavla k epidemii covidu-19, pozn. Demagog.cz) evidentně poučila, protože některá poučení už aplikovala do současné situace.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Dokument iniciativy Spolu silnější ze září 2020, týkající se zvládání krizí, obsahuje konkrétní návrhy, ale i řadu obecně formulovaných doporučení. Z veřejně dostupných zdrojů nelze určit, zda vláda Petra Fialy některá z těchto obecných doporučení aplikovala, či nikoliv.

Petr Pavel založil na jaře 2020 iniciativu Spolu silnější, která se věnovala výběru finančních prostředků na podporu lidí bojujících s epidemií covidu-19. V září 2020 pak tým této iniciativy vypracoval doporučení(.pdf) „ke včasné připravenosti a zvládání krizí“. Na přípravě analýz a formulování doporučení se podílelo celkem devět členů expertního týmu (.pdf, str. 16), mezi nimi např. vedoucí Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra ČR Benedikt Vangeli nebo jaderná fyzička Dana Drábová, a také celkem 92 účastníků krajských kulatých stolů. V jejich případě se jednalo o zástupce samospráv, zdravotnictví či vzdělávacích institucí (str. 17–19).

Analýza a doporučení jsou strukturovány do pěti kategorií –⁠ Legislativa, Cvičení, Informační toky, Státní tajemník pro bezpečnost a Vztah státu a dalších klíčových aktérů (.pdf, v souboru str. 3).

Za hlavní doporučení vyplývající z dané analýzy lze označit především zřízení nové pozice Státního tajemníka pro bezpečnost (.pdf, str. 10). Tento odborník by měl podle iniciativy být centrálním bodem integrovaného bezpečnostního systému a měl by vést expertně posílený sekretariát Bezpečnostní rady státu. Na tuto novou funkci by také navazovalo vytvoření tzv. Situačního centra, které by mělo být „podporou pro efektivní řízení v době míru i krize“ (.pdf, str. 10).

Další doporučení směřují do oblasti legislativy a komunikace. V případě komunikace expertní tým uvádí tři hlavní pilíře, konkrétně „jednotnost, srozumitelnost a odůvodněnost“ (.pdf, str. 9), a v případě legislativy především audit současné právní úpravy za účelem jejího sjednocení do jednotného uceleného systému (.pdf, str. 7).

Další dílčí doporučení se týkají vztahu státu s kraji, obcemi i nevládními, komerčními a dalšími organizacemi. Zde jsou popsána doporučení týkající se například silnějšího využití dobrovolnické práce, rekvalifikace dobrovolníků na pomocné pečující profese, povinnosti zřídit krajského koordinátora pro zdravotnictví, sociální péči a IZS a legislativního zakotvení Národního dispečinku intenzivní péče (.pdf, str. 11–14).

Konkrétní doporučení popsaná ve zveřejněné analýze jsme se snažili spojit s aktivitou vlády Petra Fialy, nepodařilo se nám však dohledat žádné hmatatelné kroky. Iniciativa například navrhovala (.pdf, str. 7) změnit znění některých zákonů, k jejich úpravě ale podle záznamů dostupných na webu Poslanecké sněmovny od nástupu Fialova kabinetu nedošlo. Dokument iniciativy Spolu silnější nicméně zahrnuje i řadu obecně formulovaných doporučení (.pdf, str. 9, 13–15), v jejichž případě nelze na základě veřejně dostupných informací potvrdit, ani vyloučit, že vláda některá z nich „aplikovala“. S dotazem, na která vládou „aplikovaná“ doporučení Petr Pavel odkazuje, jsme se proto obrátili na jeho tým. V čase zveřejnění tohoto hodnocení jsme odpověď neobdrželi, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Vláda (v průběhu pandemie covidu-19, pozn. Demagog.cz) zasedala několikrát i za den.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Pravda
Vláda Andreje Babiše musela vedle běžné agendy pravidelně zasedat kvůli koronavirové epidemii. Často tak svolávala mimořádná jednání. V několika případech zasedala i dvakrát za den.

Andrej Babiš v debatě chválil práci své někdejší vlády a složek zapojených do boje proti epidemii covidu-19. Uvedl, že jeho kabinet podle něj při zvládání koronavirové krize „dělal maximum“, což ilustruje právě tvrzením, že tehdy vláda zasedala i několikrát denně.

Při ověření výroku vycházíme z informací o tiskových konferencích po jednání vlády, které lze nalézt na webu vlády, kde jsou dostupné i veškeré přepisy z těchto konferencí.

První případy nákazy koronavirem se v Česku potvrdily 1. března 2020. Minulá vláda poté 12. března 2020 vyhlásila nouzový stav a začala tak pravidelně jednat o podobě nutných opatření. Vedle toho však musela jednat i o běžných záležitostech, popřípadě musela opatření řešit se zástupci různých odvětví. Pravidelně se scházela například i tripartita, tedy zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů.

Z tohoto důvodu se skutečně několikrát v letech 2020 a 2021 stalo, že Babišova vláda, popřípadě její jednotliví zástupci, museli jednat i dvakrát denně. V některých případech dokonce třikrát. Například 10. března 2020 ve stejný den jednala vláda v rámci Bezpečnostní rady státu, dále s řediteli krajských hygienických stanic a poté se zástupci nemocnic.

Pro přehlednost jsme vytvořili tabulku, kde jsou uvedeny všechny dny, kdy se vláda nynějšího prezidentského kandidáta Babiše sešla více než jednou za den. Vycházíme ze zmíněných tiskových konferencí konaných po každém jednání zástupců vlády.

Co se týče jen jednání vlády samotné, sešel se kabinet Andreje Babiše v roce 2020 dohromady na 82 jednáních, v roce 2021 jich bylo 90, zejména právě kvůli jednáním o opatřeních souvisejících s epidemií. Ještě v roce 20182019, tedy v době před koronavirem, se počet jednání pohyboval kolem 50. Podobně tomu bylo i v roce 2022 už za vlády Petra Fialy, která se na jednání sešla celkem měla 58×.

Z výše uvedených informací je patrné, že se Babišova vláda scházela intenzivněji než v letech před epidemií covidu-19 a zasedala i vícekrát než jednou denně, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Já jsem byl (...) teď ve Francii. Navštívil jsem prezidenta Macrona a navštívil jsem nejbohatšího člověka této planety.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš se v úterý 10. ledna 2023 potkal s nejbohatším člověkem světa podnikatelem Bernardem Arnaultem. Později byl v Elysejském paláci přijat francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Andrej Babiš navštívil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Elysejském paláci v úterý 10. ledna 2023. Schůzka podle Babišových slov trvala zhruba 40 minut a týkala se zejména „evropské agendy“. Bývalý premiér uvedl, že s Macronem hovořil o ukončení války na Ukrajině a řešení energetické krize. Dodejme, že francouzská strana uvedla, že nemělo jít o formu podpory v prezidentské kampani.

Ještě před schůzkou s prezidentem se Andrej Babiš stihl setkat s Bernardem Arnaultem, který je podle časopisu Forbes i agentury Bloomberg nejbohatším člověkem na světě. Arnaultova skupina LVHM zastřešuje přes 70 luxusních značek jako např. Louis Vuitton, Dior, či Fendi.

Andrej Babiš

Já jsem jediný politik, jediný český politik, který zveřejnil svoje příjmy na základě daňových přiznání od roku 1996 do roku 2016.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Andrej Babiš v roce 2017 zveřejnil zprávy auditorských firem, které skutečně obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání od roku 1996. Jak ale později sám Andrej Babiš potvrdil, zprávy nezahrnují všechny jeho zdanitelné příjmy.

Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & Young (EY) a PricewaterhouseCoopers (PwC), aby mu každá vypracovala zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Celý případ, který nakonec policie odložila, vešel ve známost jako tzv. kauza dluhopisy, kterou předseda hnutí ANO v debatě také zmiňoval (video, čas 13:18). 

Auditoři tehdy uvedli, že zprávy vznikly za účelem prokázání, zda měl tehdejší ministr financí dostatečné finanční prostředky na nákup dluhopisů koncernu Agrofert v hodnotě přibližně 1,5 miliardy korun. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO zjevně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.

Pro doplnění kontextu je dobré připomenout, že už v roce 2017 někteří analytici upozornili na skutečnost, že tyto zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován“. Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.

Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zprávy neobsahují všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle těchto materiálů měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zprávy auditorských firem zahrnovaly všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují veškeré jeho příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.

Je pravda, že zveřejňování daňového přiznání je mezi českými politiky spíše ojedinělé. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se nicméně o přiznání pouze za rok 2015.

Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávy, jež obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015, tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku.

Andrej Babiš

Ta paní novinářka přece slíbila, že dodá i další jména (v kauze Pandora Papers, pozn. Demagog.cz).
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Investigativní novinářka Pavla Holcová v roce 2021 opravdu řekla, že další jména v kauze Pandora Papers zveřejní až po sněmovních volbách. Andrej Babiš svým výrokem nicméně naznačuje, že k tomuto kroku nedošlo. Holcová ale 25. listopadu 2021 jména publikovala.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš naráží na Pavlu Holcovou, investigativní novinářku a šéfredaktorku webu investigace.cz. Holcová 3. října 2021 informovala o projektu Pandora Papers, který zveřejnil miliony dokumentů týkajících se využívání tzv. offshorových firem, daňových úniků a praní špinavých peněz, čehož se měly dopustit významné osobnosti.

Podle Pandora Papers Andrej Babiš v roce 2009 právě přes offshorové firmy nakoupil nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již v říjnu 2021 zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Pavla Holcová na začátku října 2021 uvedla, že další jména, která v kauze Pandora Papers figurovala, vydá projekt až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly 8. a 9. října 2021. Jméno Andreje Babiše web investigace.cz zveřejnil již před volbami proto, že se dle něj jednalo o jediného aktivního politika na státní úrovni, kterého se dokumenty týkaly. Holcová tehdy pouze nastínila, že na seznamu jsou bývalí politici, zločinci či nejbohatší podnikatelé v zemi.

Další jména, která se objevila v aféře Pandora Papers, byla Pavlou Holcovou zveřejněna 25. listopadu 2021. V dokumentech se dle serveru investigace.cz vyskytovalo i jméno Petra Bendy, někdejšího asistenta Jiřího Paroubka (ČSSD) a šéfa krajské organizace sociálních demokratů v Ústeckém kraji. Dalším zmiňovaným člověkem byl lobbista Ivo Rittig.

Projekt investigace.cz již ve druhé polovině října 2021 přinesl informaci, že se Pandora Papers týkají i realitního magnáta Radovana Vítka, který měl na nákup nemovitostí ve Francii použít totožné schéma jako Andrej Babiš. V seznamech je navíc možné narazit celkem na 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím.

Na závěr shrňme, že Andrej Babiš v kontextu výroku uvádí (video, čas 13:30), že Pandora Papers byly účelovou aférou. Svým tvrzením naznačuje, že Pavla Holcová již žádná další jména v této souvislosti nezveřejnila, a to ani po volbách. Holcová však tato jména publikovala ke konci listopadu 2021. Výrok předsedy hnutí ANO Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

 

Andrej Babiš

Nebylo to žádné praní peněz (v případu koupě vily ve Franci, pozn. Demagog.cz) a finančně analytický útvar, který dohlíží na veškeré finanční toky, to potvrdil.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Finanční analytický úřad došel k závěru, že Babišův nákup nemovitostí ve Francii nenesl známky praní peněz. Jednání stejně vyhodnotila i NCOZ. Bývalý premiér je nicméně stále vyšetřován francouzskými orgány, které prošetřování případu dosud neukončily.

Bývalý premiér Andrej Babiš mluví o nákupu nemovitostí ve Francii, o kterém se začalo diskutovat v říjnu 2021 poté, kdy byl publikován projekt Pandora Papers. Podle něj měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit právě nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již tehdy zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Vyšetřování Finančního analytického úřadu

Finanční analytický úřad (FAÚ), o kterém předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluvil, převzal v roce 2017 činnost Finančního analytického útvaru a zaštiťuje opatření zaměřená „na prevenci a boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení“.

Kauze Pandora Papers se v říjnu 2021 věnovala Stálá komise pro kontrolou činnosti FAÚ Poslanecké sněmovny. Komise konstatovala (.docx), že FAÚ ve věci nepochybil a rovněž vzala na vědomí informace tehdejšího ředitele úřadu Libora Kazdy. Poslanci po něm tehdy žádali informaci, zdali FAÚ problematickou transakci z roku 2009 již v minulosti prověřoval. Ředitel FAÚ je za normálních okolností vázán mlčenlivostí, tehdejší premiér Babiš jej však mlčenlivosti zprostil, a to na žádost předsedy zmíněné komise.

FAÚ sice nedostal žádné upozornění na podezřelý převod peněz v souvislosti s Babišovou koupí, v roce 2018 se však těmito transakcemi zabýval. Úřad tehdy došel k závěru, že nešlo o praní špinavých peněz. Podle poslance Karla Krejzy (ODS) banka původ peněz totiž dohledala.

Další vyšetřování

Aférou Pandora Papers se zabývala také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle ní nebylo jednání Andreje Babiše trestným činem. Tiskový mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na začátku února 2022 nicméně uvedl, že informace předali k prověření policejním orgánům nejmenovaného členského státu Evropské unie.

Později vyšlo najevo, že případ již v únoru loňského roku začala vyšetřovat francouzská Národní finanční prokuratura (PNF). Dokumenty z Pandora Papers přitom uvádějí, že Babišova americká společnost využila k nákupu francouzských nemovitostí svou dceřinou společnost sídlící v Monaku. Na financování nákupu domů ve Francii použila půjčku 15 milionů eur od offshorové společnosti registrované na Britských Panenských ostrovech. Oficiální francouzské dokumenty se však o půjčce nezmiňují.

Deník Le Monde k tomu napsal, že „využití offshorových společností v daňových rájích a utajená půjčka by mohly představovat praní peněz, které má zakrýt jejich původ“. Doplňme, že předseda hnutí ANO trvá na tom, že o praní špinavých peněz nešlo, a že veškeré nákupy proběhly v souladu se zákony. Vyšetřování ze strany francouzských orgánů nicméně stále probíhá, což po námi ověřované debatě potvrdily francouzské úřady i Hospodářským novinám.

Závěr

Finanční analytický úřad (FAÚ) tedy kroky Andreje Babiše vyhodnotil tak, že nešlo o praní špinavých peněz. Jednání bývalého premiéra nebylo trestné ani podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Předseda hnutí ANO Babiš je však stále vyšetřován francouzskými orgány, které k jednoznačnému závěru prozatím nedošly. Nelze tedy s jistotou zjistit, zdali šlo o praní peněz či nikoliv. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. 

Andrej Babiš

Předseda toho výboru pro kontrolu toho analytického útvaru svolal zasedání až po volbách (do Poslanecké sněmovny v roce 2021, pozn. Demagog.cz)
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Tehdejší předseda sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu František Vácha stanovil datum schůze na 13. října 2021. Volby do Poslanecké sněmovny skutečně proběhly dříve – již 8. a 9. října.

Bývalý premiér Andrej Babiš hovoří o nákupu nemovitostí ve Francii, o kterém se začalo diskutovat v říjnu 2021 poté, kdy byl publikován projekt Pandora Papers. Podle něj měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit právě nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již tehdy zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Tehdejší předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ) František Vácha (TOP09) svolal schůzi (.pdf), na které se komise věnovala kauze Pandora Papers (.docx), na 13. října 2021. Volby do Poslanecké sněmovny přitom proběhly již 8. a 9. října 2021.

Stálá komise pozvala na své jednání tehdejšího ředitele FAÚ Libora Kazdu (.docx) s tím, že chtěla zjistit informace o tom, zda jeho úřad v minulosti podezřelou transakci prošetřoval a k jakému závěru se dopracoval. FAÚ tehdy došel k závěru, že Babišovo jednání nepředstavovalo praní špinavých peněz. Podle poslance Karla Krejzy (ODS) banka původ peněz totiž dohledala. Komise pak na zmíněné schůzi konstatovala (.docx), že FAÚ ve věci nepochybil.

Bývalý předseda Stále komise pro kontrolu činnosti FAÚ František Vácha tedy schůzi, na které její členové diskutovali o kauze Pandora Papers s tehdejším ředitelem úřadu Liborem Kazdou, svolal již na začátku října 2021. Datum konání jednání však stanovil až na 13. října, tedy po volbách do Sněmovny. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Jsem byl na rozdíl od pana Babiše mnohokrát prověřován na ten nejvyšší stupeň prověrky.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Petr Pavel měl v minulosti bezpečnostní prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší certifikát NATO. V případě Andreje Babiše nelze dohledat, zdali prověrku podstoupil, k utajeným informacím má však přístup jako poslanec.

DOPLNĚNÍ: Do textu odůvodnění jsme doplnili informace o bezpečnostních prověrkách Petra Pavla. Zda byl v minulosti prověřován také Andrej Babiš, se nám však zjistit nepodařilo, obrátili jsme se nicméně s dotazem na jeho tým.

Bezpečnostní prověrka 

Přístup k utajovaným informacím neboli bezpečnostní prověrku, uděluje v České republice Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Působení NBÚ spravuje zákon č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zákon stupně ověření neváže na určité funkce, ale na utajované informace a újmu, která by byla způsobena jejich vyzrazením. Informace jsou tak klasifikované čtyřmi stupni: vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné. K získání přístupu k přísně tajným informacím, o kterých Petr Pavel hovoří, je potřeba získat osvědčení fyzické osoby vydané po bezpečnostním řízení provedeném NBÚ a dalšími oprávněnými subjekty. Řízení je přitom neveřejné.

Osvědčení pro stupeň přísně tajné má platnost pět let a zaniká například změnou některých údajů, poškozením, které způsobí, že údaje v něm obsažené jsou nečitelné či ohlášením krádeže nebo ztráty osvědčení.

Viktor Šelmeci, ředitel bezpečnostního odboru NBÚ, uvádí, že bezpečnostní prověrka je potřebná, „třeba pokud se vyvíjí nějaké zbrojní zařízení, řeší se zabezpečení jaderné elektrárny, pokud jde třeba o nařízené policejní odposlechy podezřelých osob nebo činnost zpravodajských služeb“.

Bezpečnostní prověrka pro funkci v Severoatlantické alianci (NATO) je prováděna národními subjekty členských států. V případě Česka se tedy jedná o NBÚ, který vydává tzv. „certifikát NATO“ fyzickým osobám splňujícím podmínky podle § 11 zákona č. 412/2005.

Prověrka Petra Pavla a Andreje Babiše

Zdali má konkrétní člověk bezpečnostní prověrku, případně jakého stupně, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. NBÚ na svých stránkách uvádí, že „informace o bezpečnostní prověrce resp. bezpečnostním řízení jiné osoby získat nemůžete“. Údaje vedené v bezpečnostním svazku je totiž možné využívat jen pro potřeby plnění úkolů podle zákona o ochraně utajovaných informací. Pakliže by NBÚ tyto informace poskytl jiné osobě, porušil by tím zákon.

Petr Pavel nicméně své prověrky zveřejnil na webu. Z těchto dokumentů vyplývá, že byl mezi lety 2014 a 2019 držitelem osvědčení NBÚ s nejvyšším stupněm přísně tajné a také osvědčení NATO se stupněm COSMIC TOP SECRET ATOMAL, tedy nejvyšší stupeň (.pdf, str. 7) s přístupem k informacím z oblasti zbraní hromadného ničení. Tuto prověrku měl také v letech 1999–2004.

Podle historika Jiřího Fidlera se také dá předpokládat, že Pavel disponoval prověrkou již před rokem 2014, kdy byl zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO. Fidler řekl, že Petr Pavel „šel do funkce předsedy vojenského výboru NATO z funkce náčelníka generálního štábu Armády ČR, tedy armádního muže číslo jedna jedné z členských zemí. A tady se předpokládá, že už byl plně prověřen“. Lze tedy předpokládat, že jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky (AČR), který dle zákona zabezpečuje velení armádě, získal určitý typ bezpečnostní prověrky.

Andrej Babiš má zajištěný přístup k utajovaným informacím ze zákona jako poslanec, k čemuž bezpečnostní prověrku nepotřebuje. Předseda hnutí ANO Babiš tedy disponuje přístupem k utajovaným informacím bez osvědčení fyzické osoby již od roku 2013, kdy byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny. Z veřejně dostupných zdrojů ale nelze zjistit, jestli někdy v minulosti Babiš prověrku měl či zda o ni žádal. Obrátili jsme se proto s dotazem přímo na hnutí ANO, zatím jsme však žádnou odpověď nedostali.

Závěr

Petr Pavel tedy skutečně byl vícekrát prověřován na nejvyšší stupně utajení, měl prověrku na stupeň přísně tajné i nejvyšší bezpečnostní certifikát NATO. Jelikož zákon o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti neváže stupně ověření k funkcím, nemůžeme ověřit, jestli Andrej Babiš podstoupil bezpečnostní řízení k obdržení osvědčení. Informace o bezpečnostní prověrce jiné osoby navíc NBÚ neposkytuje. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Spojení polistopadový kartel použil poprvé režisér David Martinek, a to 10. října 2021.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Spojení „polistopadový kartel“ skutečně jako první ve svých textech začal používat režisér David Martinek. Zmínil ho i v textu z 10. října 2021 a Andrej Babiš jej začal užívat krátce po něm. Pro úplnost je ale dobré doplnit, že obdobné výrazy Martinek používá už od roku 2018.

Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že prvním, kdo začal používat spojení „polistopadový kartel”, byl režisér David Martinek. Už 22. února 2018 na svém facebookovém profilu zveřejnil článek, ve kterém několikrát zmiňoval „polistopadový politický kartel”„politický kartel polistopadových stran”. Stejné výrazy se v jeho textech objevily i v březnu 2018, a také v jeho pozdějších příspěvcích.

Přímo slovní spojení „polistopadový kartel“, tedy zcela totožný výraz, o kterém mluví Andrej Babiš, Martinek poprvé použil 10. října 2021. Konkrétně ve svém příspěvku na facebooku, který nazval „Volby 2021: Prohra Andreje Babiše otevírá cestu k návratu polistopadového kartelu“, a ve kterém reagoval na výsledek voleb do Poslanecké sněmovny. 

Předseda hnutí ANO Babiš spojení „polistopadový kartel“ následně použil na facebooku ve svém pořadu „Čau lidi“ z 10. října 2021 (video, čas 0:55 a 2:43), kde se na Martinkův příspěvek odkazoval.

Andrej Babiš vládu Petra Fialy označil za polistopadový kartel i na začátku listopadu 2021, na svém twitteru a v roce 2022 opakovaně také na půdě Poslanecké sněmovny.

David Martinek tedy výraz „polistopadový kartel“ skutečně použil ve svém příspěvku z 10. října 2021 a byl prvním, kdo toto spojení začal používat. O „polistopadovém politickém kartelu” psal Martinek nicméně už od roku 2018, výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Já osobně jako předseda Bezpečnostní rady státu jsem zavelel, aby okamžitě naše airbusy vzlétly, i když armáda říkala, že nemá slot.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Na evakuaci českých pracovníků v Afghánistánu se Andrej Babiš skutečně podílel jako tehdejší premiér a předseda Bezpečnostní rady státu. Na základě veřejně dostupných informací však nedokážeme říct, jestli to byl skutečně on, kdo dal rozkaz k vzletu směrem do Kábulu.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš mluví o evakuaci pracovníků v Afghánistánu, která proběhla v srpnu 2021 v reakci na pád afghánské metropole. V následujících odstavcích se zaměříme na to, jaká byla role tehdejšího premiéra Babiše a zda to skutečně byl on, kdo dal rozkaz, aby armádní letouny vzlétly.

Bezpečnostní radu státu tvoří premiér a vybraní členové vlády, přičemž premiér je jejím předsedou (.pdf, str. 2). Jejím úkolem je koordinace problematiky „bezpečnosti České republiky a příprav(a) návrhů opatření k jejímu zajišťování“. Právě prostřednictvím této rady se tehdejší premiér Babiš s bývalým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a bývalým ministrem obrany Lubomírem Metnarem podílel na evakuaci pracovníků a spolupracovníků Česka z Afghánistánu.

O vyslání armádního airbusu do Kábulu rozhodlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu 14. srpna 2021. Následující den v noci, tedy 15. srpna, letadlo odstartovalo. Celkově se české airbusy vydaly do Kábulu třikrát. První let z Prahy nedostal povolení k přistání v Kábulu, a tak zamířil do ázerbajdžánského Baku a až později se pilotům podařilo přistát v Kábulu.

Kdo vydal rozkaz, aby letadla z Prahy směrem do Kábulu vzlétla, není z dostupných dokumentů jasné. Existuje nicméně vícero zmínek jednotlivých účastníků celé operace. Armádní pilot Ondřej Kudělka např. uvádí, že pomoc z Prahy byla pro piloty neocenitelná. Dle článku armády byla jedinou spojkou pro české piloty Praha, „konkrétně pak plukovník Josef Nejedlý z Velitelství pro operace AČR, který celou záchrannou operaci naplánoval, řídil a koordinoval s Ministerstvem zahraničních věcí“. „Byl pro nás strašně důležitý, dával nám informace, říkal, jak se věci mají, bral na sebe odpovědnost, která byla obrovská,“ popisuje jeho roli Kudělka. Konečné rozhodnutí, jak postupovat přímo na letišti v Kábulu, ale bylo na jednotlivých pilotech.

Tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek na tiskové konferenci po skončení evakuační akce poděkoval Andreji Babišovi za to, že „se do této věci velmi aktivně vložil a pomohl tak k úspěchu této evakuační operace, která byla bezprecedentní“. Potvrdil také, že s tehdejším premiérem „byli takřka v neustálém telefonním kontaktu a konzultovali (…) jednotlivé kroky této evakuační operace“. Velvyslanec ČR v Afghánistánu Jiří Baloun poděkoval ministru Kulhánkovi a premiéru Babišovi za „rychlou reakci (mj. svolání Bezpečností rady státu, pozn. Demagog.cz), která samozřejmě nám pomohla, protože ty pokyny z ústředí jsou pro nás směrodatné, na základě informací od nás“.

Z uvedených informací lze vyčíst, že Andrej Babiš se jako předseda Bezpečnostní rady státu a tehdejší premiér výrazně podílel na řešení evakuace v Kábulu. Často spolurozhodoval s tehdejším ministrem zahraničních věcí Jakubem Kulhánkem. Nedokážeme však na základě dostupných zdrojů určit, jestli Andrej Babiš skutečně „zavelel, aby okamžitě naše airbusy vzlétly“ z Prahy směrem do Kábulu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel

Petr Pavel

Pan Babiš řekl, že armáda byla v té době (evakuace z Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) nejlepší. Já jsem byl v té době náčelník generálního štábu.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka generálního štábu na jaře 2015. K evakuaci z Afghánistánu došlo až o šest let později –⁠ v srpnu 2021.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v debatě mluvil (video, čas 23:54) o evakuaci českých občanů a armádních spolupracovníků z Afghánistánu v srpnu 2021, kdy radikální hnutí Tálibán tuto zemi ovládlo. Babiš pak uvádí, že se v této evakuaci vyznamenala česká armáda a že „naši vojáci byli příkladem všech ostatních“. Petr Pavel na Babišova slova reagoval námi ověřovaným výrokem a pro diváka tak zcela zjevně navazoval na Babišova slova o roce 2021.

Dodejme, že Andrej Babiš zmínil i vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v reakci na výbuchy ve Vrběticích z konce roku 2014. Ačkoli Petr Pavel mohl reagovat i na tato slova a mohl tedy zamýšlet, že byl náčelníkem generálního štábu v roce 2014, jeho citace Andreje Babiše zjevně ukazuje na Babišova slova o evakuaci z Afghánistánu.

Petr Pavel působil jako náčelník generálního štábu od roku 2012 do roku 2015, kdy ho na začátku května vystřídal ve funkci Josef Bečvář. K evakuaci z Afghánistánu došlo až v srpnu 2021 poté, co islamistické hnutí Tálibán ovládlo hlavní město Kábul. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Česká republika zorganizovala tři evakuační lety, během nichž se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

Dodejme, že k 31. srpnu 2021 odletěli z Afghánistánu poslední američtí vojáci a mluvčí Tálibánu proklamoval nezávislost. Začátkem září hnutí dobylo také údolí Pandžšír, které bylo poslední provincií vzdorující Tálibánu. O den později oznámilo vznik nové vlády.

Petr Pavel tedy nebyl v době evakuace z Afghánistánu náčelníkem generálního štábu, tím byl tehdy Aleš Opata. Pavel navíc již v červnu 2018 ukončil své působení ve funkci předsedy vojenského výboru NATO. V roce 2018 také odešel do vojenského a starobního důchodu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

Do té pozice v NATO nejdřív napsal náš ministr obrany Stropnický dopis 30. dubna 2015. A prezident Zeman osobně na zasedání NATO lobboval za pana generála
TV Nova, 12. ledna 2023
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Petr Pavel byl na post předsedy Vojenského výboru NATO nominován už v roce 2014, dopis ministra Stropnického se nám ale ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Miloš Zeman nominaci Pavla veřejně podporoval, nelze ale spolehlivě zjistit, zda za něj na summitu skutečně lobboval.

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jmenování Petra Pavla předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance (VV NATO). Předseda VV NATO je volený na tři roky a funkce se ujímá jeden z náčelníků generálních štábů jednotlivých členských států. Pavel byl do tohoto úřadu vybrán v září 2014, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy Vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky navrhla (.docx) Petra Pavla na tento post 21. července 2014 a uložila ministru obrany Martinu Stropnickému, aby kandidaturu oznámil Severoatlantické alianci. Dopis, který měl Martin Stropnický do NATO poslat, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Nominaci Petra Pavla veřejně podpořil i prezident Miloš Zeman, který se společně s Martinem Stropnickým a tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem na začátku září 2014 účastnil (.pdf, str. 2) summitu NATO ve Walesu. Z dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, zdali prezident Zeman tehdy za hlasování pro Petra Pavla skutečně lobboval. Zmiňme, že hlavními tématy (.pdf, str. 1) summitu byl vztah NATO a Ukrajiny po anexi Krymu Ruskem, a působení NATO v Afghánistánu.

Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru zvolen až ve druhé půlce září na summitu ve Vilniusu, kde se sešli náčelníci generálních štábů členských zemí. Martin Stropnický tedy zjevně Pavlovu kandidaturu oznamoval již předtím, nemůžeme ale vyloučit, že jiný dopis poslal NATO také 30. dubna 2015. Tedy několik dní předtím, než Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, jestli v dubnu 2015 tehdejší ministr obrany Martin Stropnický posílal dopis orgánům NATO kvůli zvolení Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO. Rovněž nelze zjistit, jestli za Pavla na summitu Severoatlantické aliance Miloš Zeman lobboval. Martin Stropnický po návrhu vlády v červenci 2014 pouze uvedl, že podle něj lobbování nastane. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Pavel

Petr Pavel

Předseda vojenského výboru (NATO, pozn. Demagog.cz) (...) jmenován (...) na základě tajného hlasování třiceti suverénních zemí.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Předseda Vojenského výboru NATO je volen na základě neveřejného zasedání a hlasování náčelníků Generálních štábů třiceti spojeneckých zemí.

Petr Pavel výrokem reaguje na slova Andreje Babiše, podle kterého prezident Miloš Zeman na zasedání Severoatlantické aliance (NATO) lobboval za to, aby se Pavel stal předsedou vojenského výboru NATO, kterým byl v letech 2015–⁠2018. Petr Pavel do této funkce byl zvolen již v září 2014.

Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem Severoatlantické aliance. Politickým orgánům NATO předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí aliance. Výbor je tvořen třiceti náčelníky Generálních štábů, kteří v něm reprezentují každou členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předsedu si Vojenský výbor volí ze skupiny třiceti náčelníků Generálních štábů členských zemí na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce USA, Spojeným státům totiž vždy připadá post místopředsedy výboru. 

Funkční období předsedy Vojenského výboru trvá tři roky. Předseda po tuto dobu zastává roli hlavního vojenského mluvčího Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli nejen zemí NATO, ale i těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Petr Pavel v námi ověřované debatě vyslovil názor, že lobbing probíhal i za jeho protikandidáty (video, čas 27:29). Zda před neveřejnou volbou dochází v kuloárech k lobbování či různým dohodám, nelze spolehlivě ověřit. Předseda Vojenského výboru NATO je ale skutečně volen na základě tajného hlasování třiceti suverénních členských států Aliance. výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Všechny členské země NATO rotují a mají nárok na tu pozici (předsedy vojenského výboru NATO, pozn. Demagog.cz).
TV Nova, 12. ledna 2023
Zahraniční politika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Princip rotace předsednictví byl ve Vojenském výboru NATO zrušen v 60. letech minulého století. V současnosti volí Severoatlantická aliance předsedu výboru z přihlášených kandidátů, ani na neformální úrovni se tu princip rotace neuplatňuje.

Andrej Babiš zde mluví o funkci předsedy Vojenského výboru NATO, kterou v letech 2015–2018 vykonával Petr Pavel. Ten v debatě zmiňoval (video, 27:38), že předsedu výboru volí členské země NATO tajným hlasováním. Na Pavlovo vyjádření pak reagoval Andrej Babiš právě tvrzením, že nárok na pozici předsedy mají všechny země Aliance, které v tomto případě „rotují“.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO. Politickým orgánům Severoatlantické aliance předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí. Výbor je tvořen třiceti náčelníky generálních štábů (.pdf, str. 232), každý náčelník zde reprezentuje jednu členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předseda Vojenského výboru je z náčelníků generálních štábů členských zemí volen na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce Spojených států, kterým vždy připadá post místopředsedy výboru.

Funkční období předsedy trvá tři roky. Po tuto dobu zastává roli nejvyššího vojenského představitele Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Zároveň je hlavním vojenským mluvčím NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli jak členských zemí NATO, tak těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Pozici zastávalo od roku 1963 již devatenáct armádních představitelů. Německo a Itálie tuto funkci v posledních třech dekádách získaly hned ve dvou funkčních obdobích. Před rokem 1963 skutečně fungoval ve Vojenském výboru NATO automatický princip rotace předsednictví po jednom roce dle abecedního pořadí, byl ale zrušen a předsedu začala Aliance volit z přihlášených kandidátů.

Doplňme, že Andrej Babiš v debatě ve spojitosti s „rotací“ předsednictví také řekl, že podle jeho názoru by post předsedy v roce 2015 připadl Polsku, kdyby náčelník generálního štábu polské armády nezemřel při leteckém neštěstí ve Smolensku. K této nehodě, během níž zahynul náčelník polského generálního štábu Franciszek Gągor, nicméně došlo již v roce 2010, tedy čtyři roky před zvolením Petra Pavla v roce 2014. Za zmínku také stojí, že Franciszek Gągor se o post předsedy Vojenského výboru ucházel v roce 2007, Aliance ale dala tehdy při hlasování přednost italskému kandidátovi, a Itálie tak získala post v období let 2008–2011, přestože její představitel funkci zastával už v letech 1999–2002.

Na pozici předsedy Vojenského výboru NATO tedy mají nárok všechny členské země. V tomto případě nicméně není zaveden a ani neformálně uplatňován princip rotace, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Já jsem skončil v roce 2018 na podzim v činné službě. Odešel jsem do vojenského důchodu, krátce na to do starobního důchodu. (...) krátce na to začal covid. Tak já jsem založil iniciativu Spolu silnější. Sbíral jsem prostředky na pomoc těm, kteří pomáhali v první linii.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel popisuje své aktivity od roku 2018, kdy odešel z čela Vojenského výboru NATO, fakticky správně.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel prožil v podstatě celý svůj život v armádě. V 70. letech minulého století vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a poté navštěvoval (.pdf, str. 5) Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Sloužil také u elitní výsadkářské jednotky.

V roce 2011 se Petr Pavel stal zástupcem náčelníka Generálního štábu, kterým tehdy byl Vlastimil Picek. V roce 2012 jej na této pozici nahradil a ve funkci působil až do roku 2015. V září 2014 byl Pavel zvolen do funkce předsedy Vojenského výboru NATO, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Již v září 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petr Pavel zmínil, že se chystá do vojenského i starobního důchodu. Své působení v armádě pak skutečně ukončil, a to 30. listopadu 2018.

První tři případy nakažení covidem-19 se v Česku objevily 1. března 2020, tedy za necelý rok a půl od konce Pavlova působení v armádě. Na jaře roku 2020 pak Pavel založil iniciativu Spolu silnější, která jako svůj první projekt spustila finanční sbírku na pomoc lidem v první linii a také lidem, na něž tehdejší krize dopadla nejhůře.

Petr Pavel tedy skutečně ukončil své působení v armádě v roce 2018, kdy se stal vojákem ve výslužbě. O necelý rok a půl později vypukla pandemie covidu-19. Pavel ihned na jaře 2020 založil iniciativu Spolu silnější, jejímž cílem bylo vybrat prostředky na pomoc lidem v první linii. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Jsem se snažil pomáhat například i v případě krize a války na Ukrajině, sběrem prostředků pro Ukrajinu. Byl jsem u sbírky.
TV Nova, 12. ledna 2023
Invaze na Ukrajinu
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel se účastnil několika sbírek na pomoc Ukrajině, pomáhal například Spolku Vlčí máky.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 20212022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

Brzy poté Petr Pavel vyzýval veřejnost na sociálních sítích i na svém webu k materiální podpoře Ukrajiny. Například 27. února na svém twitterovém účtu sdílel informace o finanční sbírce, kterou vypsalo ukrajinské velvyslanectví v Praze.

Sám se i osobně několika sbírek účastnil. Ještě v únoru 2022, tedy ihned po vypuknutí války, pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu pro pomoc Ukrajině. Toto uskupení dobrovolníků se dlouhodobě zaměřuje primárně na pomoc válečným veteránům, ale např. i vojákům v činné službě. Podobných akcí ve spolupráci se Spolkem Vlčí máky se Petr Pavel účastnil i v březnu.

Spolupracoval také s organizací Centrum humanitární pomoci Ukrajině v Praze. Šéf centra Petr Oliva v prosinci 2022 na svém facebookovém profilu uvedl: „Jeden z prvních, kdo přivezl začátkem března 2022 do CENTRA humanitární pomoci Ukrajině v Praze materiální pomoc, byl generál Petr Pavel.

Na závěr tedy shrňme, že se Petr Pavel účastnil několika sbírek na pomoc Ukrajině, například pomáhal Spolku Vlčí máky při zajištění vojenského a zdravotnického materiálu. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Mnohokrát jsem jednal i s ukrajinskými představiteli.
TV Nova, 12. ledna 2023
Invaze na Ukrajinu
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Týden před vypuknutím války a několik dní po vypuknutí konfliktu se Pavel setkal s ukrajinským velvyslancem. Informace o schůzkách s dalšími představiteli se nám ovšem najít nepodařilo.

Petr Pavel v debatě reagoval (video, čas 28:58) na otázku moderátora, co dělal po roce 2018, kdy odešel do armádní výslužby. Pavel v odpovědi mluvil o tom, že se „v případě krize a války na Ukrajině“ snažil pomáhat, a v této spojitosti také dodal, že jednal se zástupci Ukrajiny.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou, která trvá od anexe Krymu v roce 2014, se stupňovala už na přelomu let 20212022, kdy Ruská federace u ukrajinských hranic soustřeďovala vojenské jednotky. Před tím, že Rusko v únoru velmi pravděpodobně zahájí invazi na Ukrajinu, varovaly v lednu 2022 Spojené státy. Americký prezident Joe Biden 18. února řekl, že podle něj se ruský prezident Vladimir Putin pro invazi již rozhodl. K zahájení ruského útoku došlo 24. února.

V našem odůvodnění se proto zaměříme na období po roce 2018, kdy Petr Pavel skončil v armádě, především pak na období posledního roku, kdy krize eskalovala do otevřeného válečného konfliktu.

Stran jednání Petra Pavla s ukrajinskými představiteli se nám podařilo ve veřejně dostupných zdrojích nalézt informaci jen o dvou schůzkách s tehdejším ukrajinským velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Pavel se s ukrajinským velvyslancem sešel 18. února 2022, tedy necelý týden před vypuknutím války. O schůzce na svém facebookovém profilu informoval i sám Perebyjnis. Mezi témata jednání podle něj patřilo např. odpojení Ruska od bankovního systému SWIFT v případě vypuknutí války. Petr Pavel a Jevhen Perebyjnis se znovu setkali o několik dní později. Video, na němž oba společně vybízí k finanční podpoře ukrajinské armády, zveřejnil Petr Pavel na sociálních sítích 28. února.

Další zmínky o schůzkách Petra Pavla se zástupci Ukrajiny ve sledovaném období se nám v médiích, ale ani na Pavlově webu či na sociálních sítích, dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se tedy obrátili přímo na tým Petra Pavla, dosud jsme však neobdrželi odpověď.

Dle veřejně dostupných zdrojů se tedy Petr Pavel v poslední době sešel jen s jedním ukrajinským představitelem, tehdejším velvyslancem v Praze Jevhenem Perebyjnisem. Sešli se dvakrát během února 2022, zmínku o žádné další schůzce se nám dohledat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Petr Pavel sešel i s dalšími představiteli Ukrajiny, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

V tom týmu (odborníků Pavlovy iniciativy Spolu silnější, pozn. Demagog.cz) byla paní Drábová, pan Kolář. Nebyl tam žádný, někdo ze zdravotnictví.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Iniciativa Spolu silnější měla ve svém týmu jak Danu Drábovou, tak Petra Koláře. V expertním týmu se ale nacházelo i 19 zástupců zdravotnictví a Integrovaného záchranného systému, mezi nimi např. lékařka specializující se na urgentní medicínu Jana Šeblová.

Iniciativa Spolu Silnější, o které zde Andrej Babiš mluví, byla založena Petrem Pavlem na jaře 2020 za účelem finanční podpory lidí „v první linii boje s epidemií“. V září 2020 pak iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf).

V seznamu členů expertního týmu je kromě Petra Pavla také Babišem zmíněná jaderná fyzička Dana Drábová i bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (.pdf, str. 16). V tomto týmu byla ovšem i Jana Šeblová, lékařka se specializací na urgentní medicínu.

Dokument obsahuje i přehled účastníků kulatých stolů (.pdf, str. 17–19). Jedná se především o zastupitele samospráv, vzdělávání či neziskových organizací. Mezi těmito odborníky je rovněž 19 zástupců zdravotnictví a integrovaného záchranného systému (IZS). Jde např. o Jaroslava Štěrbu, tehdejšího ředitele Fakultní nemocnice Brno, nebo ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera.

Dodejme, že kromě nich se kulatých stolů účastnili také čtyři zástupci hygienických stanic (.pdf, str. 17). Jmenovitě šlo o Květoslavu Kotrbovou, Lenku Šimůnkovou, Michala Bartoše a Pavlu Svrčinovou, nynější hlavní hygieničku ČR.

Zdroj: Iniciativa Spolu silnější (.pdf, str. 20)

V týmu odborníků iniciativy Spolu silnější, kterou založil Petr Pavel, tedy skutečně byla Dana Drábová a Petr Kolář. Mezi experty a účastníky kulatých stolů však bylo několik zástupců z oboru zdravotnictví. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Musím říct, že jsem nikdy a v žádném dokumentu neschvaloval invazi v roce 68. (...) v jediném dokumentu zaznělo něco ohledně roku 68, a sice, že mi to tehdy otec vysvětlil v situaci ve vazbě na návštěvu našich přátel, kteří tedy u nás byli. A to bylo jediné vyjádření.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel se k invazi ze srpna 1968 vyjádřil ve svém životopise, ve kterém napsal, že mu situaci vysvětlil jeho otec, výslovně ale invazi neschvaloval. V jiných veřejně dostupných dokumentech týkajících se Petra Pavla se zmínka o invazi nevyskytuje.

Petr Pavel ve výroku reaguje na tvrzení moderátora debaty, že „podle některých zdrojů“ podepsal schválení invaze do Československa v srpnu 1968 (video, čas 31:41).

noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska některých členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O uskutečnění invaze rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a předcházel jí nátlak sovětského vedení na československé představitele, aby zastavili snahy o demokratizaci režimu. Zmiňme, že Petru Pavlovi, který se narodil 1. listopadu 1961, bylo tehdy necelých sedm let.

březnu roku 1987 byl s Pavlem zahájen proces „základního výběru“ do postgraduálního studia, tedy do zpravodajského kurzu. Zřejmě pro účel tohoto výběru sepsal Petr Pavel životopis, který je datován k 10. květnu 1987.

Úplný životopis Petr Pavel zveřejnil na svých stránkách. Hovoří v něm například o tom, jak ho k povolání vojáka lákala „určitá výjimečnost od normálního života“ nebo proč se vydal právě na dráhu výsadkáře. Obsahuje ale také zmínku o událostech roku 1968.

odstavci týkajícím se vlivu rodiny na jeho názory Petr Pavel píše: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku vysvětlil podstatu situace.“ Rozvádí, že vysvětlení otce „bylo účinnější než cokoli jiného a také trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“

Petr Pavel v listopadu 2022 prohlásil, že v těchto řádcích žádné hodnocení invaze nevidí a o životopise se dále odmítl bavit (audio, čas 14:22). Později se však ve vyjádření pro MF DNES za životopis omluvil a řekl, že tehdejší režim bral jako danou věc a nutné zlo. Pro deník Echo24 také uvedl: „Do stovek hlášení jsem psal ty stejné fráze, jejichž smyslem bylo jen splnit formální povinnost. Byla to chyba, kterou už nezměním.“

Závěrem je třeba doplnit, že k otázce invaze roku 1968 se Petr Pavel mohl nějakým způsobem vyjádřit v rámci procesu jeho vstupu do KSČ. Pavel do strany vstoupil v roce 1985 poté, co byl dva roky kandidátem členství. V rámci přijímacího procesu kandidát musel kromě přihlášky předložit (.pdf, str. 1) svůj životopis, ten ale v případě Petra Pavla není veřejný. Dostupné jsou pouze dva jiné životopisy: jeden, datovaný1. září 1982, který žádnou zmínku o roce 1968 neobsahuje a pak výše zmíněný životopis z roku 1987 se zmínkou o otcově vysvětlení podstaty invaze. Z veřejně dostupných zdrojů nedokážeme zjistit, jaký životopis Petr Pavel v roce 1985 použil, ani zda obsahoval jakoukoliv zmínku o invazi vojsk Varšavské smlouvy. Tehdejší směrnice ÚV KSČ k přijímání kandidátů za členy KSČ se o náležitostech daného životopisu nijak nezmiňuje.

Ve veřejně dostupných dobových dokumentech, které se týkají osoby Petra Pavla, se tedy nachází jediná zmínka o invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ta skutečně říká, že Pavlovi „podstatu situace“ vysvětlil jeho otec, v životopise nicméně není výslovně uvedený souhlas s invazí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel

Petr Pavel

Nebyla to sovětská invaze, byla to invaze vojsk Varšavské smlouvy minus Rumunsko.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
V srpnu 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Kromě sovětské armády se na tomto vpádu podílela také vojska NDR, Bulharska, Maďarska a Polska. Vpádu se naopak neúčastnily Rumunsko a v té době již pasivní člen paktu –⁠ Albánie.

Pro kontext uveďme, že Petr Pavel pronesl tento výrok jako faktickou úpravu dotazu moderátora, který invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z roku 1968 označil (video, čas: 31:42) za „sovětskou“. 

Varšavská smlouva vznikla v roce 1955 v reakci na začlenění Spolkové republiky Německo do Severoatlantické aliance (NATO). Součástí nově vytvořené vojensko‑politické organizace se na základě podpisu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci stal Sovětský svaz, Albánská lidová republika, Bulharská lidová republika, Československá republika, Maďarská lidová republika, Německá demokratická republika (NDR), Polská lidová republika a Rumunská lidová republika.

Pakt de facto vedl Sovětský svaz, jelikož ve Štábu spojených ozbrojených sil byly všechny ostatní členské státy zastoupeny pouze jedním reprezentantem, ačkoli měl orgán celkem 40 členů. Tato sovětská dominance zapříčinila spory uvnitř aliance. Například Albánie se již od konce roku 1961 po přerušení diplomatických vztahů se SSSR na činnosti Varšavského paktu nepodílela (.pdf, str. 6).

Ačkoliv pakt vznikl na obranu států Varšavské smlouvy před NATO, jedinou společnou vojenskou operací se stala invaze do Československa v srpnu 1968. Pokus o demokratizační reformy ze strany tehdejšího československého režimu přinutil SSSR a další socialistické země Varšavské smlouvy k vojenskému zásahu.

noci z 20. na 21. srpna 1968 začala vojska členských států Varšavské smlouvy obsazovat Československo. O intervenci rozhodlo sovětské politbyro Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu. Časopis Historického ústavu Armády ČR (str. 29) uvádí, že se Československem valila masa intervenčních vojsk tří hlavních armádních uskupení – sovětské a polské divize armádní skupiny „A“ (asi 70 000 vojáků), sovětské divize a divize NDR armádní skupiny „B“ (asi 35 000 mužů) a také sovětské a maďarské divize armádní skupiny „C“ (asi 40 000 vojáků). Invaze se účastnili v menším počtu také vojáci bulharské armády nastupující z prostoru Užhorodu. Zmiňme, že detailnějšímu složení invazních armád jsme se věnovali zde.

Rumunsko, tehdy v čele s Nicolaem Ceaușescuem, se invaze neúčastnilo. Nicolae Ceaușescu již dříve pozastavil rumunské aktivní zapojení ve Varšavské smlouvě a invazi do Československa bezprostředně veřejně odsoudil. I přesto země v paktu setrvala. 

Kromě Rumunska se vpádu na území Československa neúčastnila také Albánie (.pdf, str. 6). Ta se, jak jsme zmiňovali výše, nevěnovala činnostem Varšavské smlouvy již od konce roku 1961, nezúčastnila se tedy ani invaze vojsk do Československa. Naopak následkem vpádu vojsk do ČSR Albánie z paktu vystoupila.

Petr Pavel tak správně uvádí, že se jednalo o invazi vojsk Varšavské smlouvy, nikoli pouze Sovětského svazu. Na ní se ale skutečně neúčastnilo Rumunsko. Z tehdejších členů Varšavské smlouvy se na vpádu nepodílela také Albánie, která byla od začátku šedesátých let pouze pasivním členem. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Pavel

Petr Pavel

Zveřejnil jsem všechny dokumenty (o své minulosti, pozn. Demagog.cz), které jsou v Archivu bezpečnostních složek na svém webu už před lety.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Pavel na svém webu zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu v roce 2020. Před oznámením kandidatury na prezidenta na svůj web zařadil i dokumenty, které Archiv bezpečnostních složek zpřístupnil až v pozdější době.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel bývá kritizován (video) za své spojení s komunistickým režimem, protože byl jako voják členem KSČ a působil ve vojenském zpravodajství. Hájí se však tím, že jeho role nebyla spojovánakontrarozvědkou, jež spadala pod Státní bezpečnost (StB), ale soustředila se na vnější vojenské ohrožení. Necelé dva roky před kandidaturou, kterou oznámil 6. září 2022, zveřejnil spisy, které měly dokázat, že se nepodílel na práci mířené proti odpůrcům režimu.

Petr Pavel na svém webu Spolu silnější zveřejnil dokumenty o své činnosti za minulého režimu v roce 2020. Na webu k dokumentaci uvádí: „V Archivu bezpečnostních složek (…) jsou uloženy 3 soubory dokumentů, které se týkají tehdejší vojenské služby Petra Pavla: standardní osobní spis vojáka z povolání (KP-4248 V), osobní svazek vedený Zpravodajskou správou Generálního štábu (50 148) a Záznamní list k prověřované osobě pro styk se státním tajemstvím (B-949-5).“ Součástí dokumentů jsou i záznamy o Pavlově členství v KSČ, o kterém veřejně mluvil například už v roce 2019.

Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek, které se týkaly rozvědného kurzu D-2 Petra Pavla, zveřejnil již 1. září 2022 server Seznam Zprávy. Petr Pavel tyto materiály do té doby na svém webu nepublikoval a na web je zařadil až v průběhu téhož dne. Sám Pavel tuto skutečnost vysvětloval tím, že v lednu 2020, kdy požádal Archiv bezpečnostních složek o přístup k dokumentům o své osobě, ještě tento materiál nebyl přístupný a o jeho existenci nevěděl. To pro Seznam Zprávy následně potvrdila i ředitelka Archivu Světlana Ptáčníková, podle které Petru Pavlovi nebyly dané dokumenty zpřístupněny proto, že v době jeho žádosti ještě neuplynula zákonem daná třicetiletá lhůta, po které mohou být dokumenty žadateli předloženy. K poskytnutí materiálů o zpravodajském kurzu, které pocházejí z února 1990, tak mohlo dojít až v případě žádostí podaných po únoru 2020.

Pro kontext je důležité doplnit, že v prosinci 2022 přišel zmíněný server Seznam zprávy s informací, že existuje také osobní spis Petra Pavla ve Vojenském ústředním archivu o jeho dosavadní kariéře v armádě, který není zveřejněný. Petr Pavel odmítl tento spis zveřejnit a dodal: „Jsou tam věci kdykoliv publikovatelné, ale na druhou stranu i věci čistě osobní a já nemám jediný důvod je někde zveřejňovat.“ Dle ředitele olomouckého archivu, ve kterém je Pavlův spis uložený, by tento spis měl být v části do roku 1991 identický s již zveřejněným spisem Archivu bezpečnostních sborů. „Nicméně zda tomu tak je, nebo ne, lze hodnověrně potvrdit jen v případě, že jsou oba spisy k dispozici a provede se kontrola zapsaných položek s fyzickou přítomností dokumentů v jednotlivých spisech," uvedl pro Seznam Zprávy ředitel archivu Mojmír Sklenovský.

Petr Pavel tak skutečně na svých webových stránkách zveřejnil všechny dostupné dokumenty z Archivu bezpečnostních složek týkající se jeho činnosti před rokem 1989. Na internet je umístil v roce 2020, tedy před více než dvěma lety. V roce 2022, před oficiálním oznámením kandidatury, pak zveřejnil také další dokumenty, které ABS zpřístupnil až později. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.