Příspěvky, které se na sociálních sítích šíří v době voleb, často vzbuzují dojem, že zdánlivé nesrovnalosti ve zveřejněných údajích k volbám ve skutečnosti dokazují rozsáhlý volební podvod. Po druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 se například šířil příspěvek, který upozorňoval na změnu v průběhu sčítání hlasů, kdy Andreji Babišovi v závěru sčítání údajně „ubylo“ 151 hlasů. Po prvním kole krajských a senátních voleb v roce 2024 se zase objevil příspěvek, který rozdíl mezi počtem vydaných a odevzdaných úředních obálek prezentoval jako na důkaz volebního podvodu.
Ve skutečnosti však tyto nesrovnalosti mohou vznikat například kvůli chybám okrskových volebních komisí při ručním sčítání hlasů nebo lidskou chybou při hlasování, kdy voliči lístky vloží do špatné obálky. V souvislosti s nadcházejícími volbami do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu se proto v následujících odstavcích zaměříme na to, jak funguje volební systém v Česku, k jakým chybám či nesrovnalostem při hlasování a sčítání hlasů může dojít a na co si proto dávat pozor.
Obecní a senátní volby 2026
9. a 10. října proběhnou volby do zastupitelstev obcí. Souběžně s nimi se ve 27 senátních obvodech uskuteční 1. kolo senátních voleb. Případné druhé kolo senátních voleb pak proběhne 16. a 17. října.
Systém obecních voleb je ve srovnání s jinými typy voleb složitější. Kandidátní listiny jsou uvedeny na jednom volebním lístku, který může být vytištěn oboustranně. Voliči místo kroužkování vyjadřují své preference pomocí křížků, kterých má volič tolik, jako je členů zastupitelstva. Jak uvádí portál gov.cz, na volebním lístku mohou voliči křížkovat:
- Stranu – voliči označí křížkem čtverec vedle názvu politické strany na hlasovacím lístku. Tím dávají všechny své hlasy kandidátům této jediné strany.
- Kandidáty – voliči označí křížkem vedle jmen kandidátů osoby, pro které hlasují. Mohou jich vybrat maximálně tolik, kolik je voleno členů zastupitelstva.
- Kombinaci – voliči označí křížkem některou stranu a zároveň označí i několik kandidátů jiných stran. Strana, kterou označili, přijde zdola o tolik hlasů, kolik volič zvolil kandidátů z jiné strany.
Prebunking
Tento text slouží jako nástroj na vyvrácení budoucího nepravdivého nebo manipulativního tvrzení, tedy jako tzv. prebunking. Na rozdíl od klasického debunkingu, který vzniká v reakci na již existující nepravdivé nebo zavádějící informace, prebunking usiluje o to předcházet šíření nepravdivých a zavádějících narativů. Očekáváme, že manipulativní příspěvky, v tomto případě v souvislosti s volbami, budou vznikat i nadále, a snažíme se veřejnosti přiblížit pravdivé informace předtím, než se rozšíří mýty. Klasický debunking má řadu omezení (.pdf, str. 5), objevuje se totiž až v době, kdy už je škoda napáchána a nepravdivé a zavádějící narativy se již rozšířily ve veřejném prostoru. Prebunking dokáže nepravdy potírat už v raném stádiu, čímž může aktivně snížit jejich dosah a zabránit tak tomu, aby část veřejnosti přijala nepravdivé informace nekriticky jako pravdivé.
Při křížkování kandidátů je potřeba dát pozor, aby počet křížků nepřesahoval počet členů zastupitelstva. Pokud volič označí více kandidátů, než kolik se do zastupitelstva volí, je hlasovací lístek neplatný. Neplatný je také v případě, že volič označí více než jednu volební stranu nebo hlasovací lístek nevloží do úřední obálky.
V případě senátních voleb je hlasování jednodušší. Každý kandidát je uveden samostatně na jednom volebním lístku a voličům pouze stačí vložit lístek s preferovaným kandidátem do úřední obálky. Ve druhém kole senátních voleb navíc voliči neobdrží lístky předem poštou, ale až ve volební místnosti.
Samotný průběh hlasování je v letošních obecních a senátních volbách podobný jako u jiných typů voleb. Volič dostane ve volební místnosti od okrskové volební komise úřední obálku, která její vydání zaznamená ve výpisu voličů. Obálka musí být neprůhledná a opatřena otiskem úředního razítka obecního úřadu. Pokud se souběžně koná více voleb (např. senátní a krajské), musí mít úřední obálka pro každý typ voleb jinou barvu odpovídající barvě hlasovacích lístků. Volič za plentou hlasovací lístek vloží do úřední obálky a obálku poté před volební komisí vhodí do urny. Po uzavření volebních místností komise obálky před jejich otevřením spočítá a porovná se svým záznamem ve výpisu voličů.
Lidská chyba, ne volební podvod
Během posledních souběžných voleb do Senátu a krajských zastupitelstev v roce 2024 se na sociálních sítích šířil příspěvek, který poukazoval na nesrovnalosti mezi počtem vydaných a odevzdaných úředních obálek a připisoval je manipulaci s hlasy v senátních volbách.
Tento rozdíl však je nejspíše způsoben vyšší chybovostí voličů během souběžně konaných voleb. Na častější chybování voličů v souběžných volbách poukazuje fakt, že ve volbách do Senátu, které probíhaly současně s dalšími volbami, bylo v minulosti neplatných hlasů výrazně více, než při volbách konaných samostatně. Například mezi lety 1996 a 2012 činil průměrný podíl neplatných hlasů v prvním kole senátních voleb 5,02 % (.pdf, str. 228–229). Ve většině případů probíhalo první kolo současně s jinými volbami. Ve druhém kole, které probíhalo zpravidla samostatně, byl podíl neplatných hlasů pouhých 0,95 % (str. 229).
Výmysly o podvodech při volbách do Evropského parlamentu – jak se podkopává důvěra v demokracii
Vydané vs. odevzdané obálky
Do jaké míry voliči při hlasování v souběžných volbách chybují, je možné zjistit pomocí rozdílu mezi vydanými a odevzdanými úředními obálkami. Tento ukazatel zachycuje počet voličů, kteří si od volební komise převezmou úřední obálku, ale následně odevzdají neplatný hlas. Důvodem takového postupu může být právě lidská chyba při hlasování – např. záměna obálek nebo vložení lístků náležících ke dvěma typům voleb do stejné obálky.
Pomocí otevřených dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) jsme porovnali rozdíl počtu vydaných a odevzdaných úředních obálek v prvním a druhém kole senátních voleb v minulých letech. U druhého kola senátních voleb byl rozdíl mezi počtem vydaných a odevzdaných obálek ve všech letech výrazně nižší než v prvním kole – s výjimkou roku 2002, kdy byl rozdíl vyšší až ve druhém kole. Tehdy se totiž souběžně s komunálními volbami odehrálo druhé kolo.
Srovnali jsme také rozdíl mezi vydanými a odevzdanými úředními obálkami v krajských městech během komunálních voleb v letech 2018–2022 a krajských voleb v letech 2020–2024. Rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami, a tedy i četnost lidských chyb při hlasování, byl ve většině případů vyšší, když se v daném obvodu současně uskutečnily i senátní volby.
Na grafech je mimo jiné vidět i to, že v senátních volbách je rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami, respektive míra chybovosti, vyšší než u krajských nebo obecních voleb. To lze vysvětlit tím, že je jednodušší chybně vložit senátní lístek do obálky pro krajské volby, která je 4× větší než naopak.
Nejde o manipulaci s volebními hlasy. Rozdíl mezi vydanými a odevzdanými obálkami je běžný a má jednoduché vysvětlení
Korespondenční volba se netýká komunálních ani senátních voleb
Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025 mnohé příspěvky na sociálních sítích obviňovaly vládu Petra Fialy ze snahy volby „ukrást“ pomocí zavedení korespondenčního hlasování ze zahraničí. Podle jednoho z příspěvků například k získání českého občanství a možnosti volit korespondenčně stačí pouze označit se za potomka bývalého Čecha. Ve skutečnosti je však k prohlášení o nabytí občanství nutné doložit, že přímý předek žadatele opravdu ztratil české nebo československé občanství.
Korespondenční volba se však týká pouze voleb do Poslanecké sněmovny, prezidentských voleb a voleb do Evropského parlamentu. V obecních a senátních volbách tedy nelze volit korespondenčně, ani na zastupitelských úřadech ČR v zahraničí. Podzimní volby v roce 2026 tak nemohou být ovlivněné hlasy ze zahraničí.
Prohlášení se za „bývalého Čecha“ na korespondenční volbu nestačí, je třeba doložit ztrátu občanství
Oprava chyb volební komise není důkaz zmanipulovaných voleb
Během druhého kola prezidentských voleb v roce 2023 se také objevovaly příspěvky, které upozorňovaly na drobný pokles hlasů v závěru sčítání, a to jak u Andreje Babiše, tak u Petra Pavla. Hlasy kandidátům však neubral „sčítací program“, jednalo se o opravení chyb okrskových komisí při sčítání hlasů.
Hlasy se v Česku sčítají ručně a okrskové volební komise složené z běžných občanů pochopitelně nejsou neomylné. I proto měly při prezidentské volbě stanovenou lhůtu 24 hodin od ukončení hlasování, během níž musí hlasy sečíst a zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku předat Českému statistickému úřadu (.pdf, str. 13). V rámci této lhůty mohou okrskové volební komise svůj zápis s výsledkem hlasování opravit, pokud v něm zjistí chyby. Taková oprava je pak vidět i v systému ČSÚ, který přebírají mj. televize pro svá živá vysílání.
Právě k této opravě došlo podle tiskového mluvčího ČSÚ Jana Cieslara i v případě 2. kola prezidentských voleb v lednu 2023. V sobotu v čase 17:03 (video, čas 3:00) měl Petr Pavel dle ČSÚ 3 358 598 hlasů, poté podle Cieslara proběhla oprava u okrsku č. 2 obce Buštěhrad: „Okrsková volební komise konkrétně požádala ČSÚ o to, aby mohla předat nový podepsaný Zápis o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku z toho důvodu, že v původním došlo k chybnému zapsání, a tím k přehození počtu hlasů mezi jednotlivými kandidáty.“ Původně měl v tomto okrsku Petr Pavel 110 hlasů a Andrej Babiš 291, oběma ale tyto nesprávně započítané hlasy ze systému zmizely (video, čas 3:21) a po třiceti sekundách jim byly zase započteny, tentokrát již přiřazené správně.
Neobvyklé snížení průběžného počtu hlasů na televizní obrazovce tedy zpravidla není důkaz manipulace s hlasy, ale důsledek opravy chyby, které se některá z okresních volebních komisí dopustila.
Na co si dát na sociálních sítí v době voleb pozor?
- 9. a 10. října 2026 budou probíhat souběžně volby do zastupitelstev obcí a první kolo senátních voleb. Podobně jako v minulosti se mohou vyskytnout příspěvky poukazující na zdánlivé manipulace s volebními výsledky.
- Rozdíl mezi počtem úředních obálek vydaných volební komisí a počtem odevzdaných obálek souvisí s vyšší chybovostí, kdy voliči mohou vložit lístek do špatné obálky.
- Zmanipulování voleb skrze korespondenční volbu ze zahraničí není možné, protože v obecních ani senátních volbách ze zahraničí hlasovat nelze.
- Při sčítání se počty hlasů mohou někdy snižovat, ale ani to nebývá výsledek manipulace, nýbrž efekt opravy chyb ze strany okrskových volebních komisí.
- Lidé jsou omylní, a to jak voliči, tak i členové volebních komisí. Zdánlivé nesrovnalosti jsou zpravidla způsobeny lidskou chybou a mají prostá vysvětlení. Dávejme si proto pozor na unáhlené závěry o volebních podvodech.
Tento text byl vytvořen v roce 2026 pro projekt Prebunking at Scale s podporou EFCSN.