Vzpomínání na milníky bezpečnostní politiky ČR

Reforma armády, vstup do NATO, radar v Brdech. To byly klíčové momenty posledních třiceti let, které na CNN Prima NEWS zmiňovali poslanci Bašta (SPD) a Benda (ODS). V naší analýze se tak mimo jiné dozvíte, co řekl Jan Kavan generálnímu tajemníkovi NATO v roce 1998 a kolik tehdejších politiků jeho dotaz označilo za šílený.
OVĚŘENO
360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022
Jaroslav Bašta
360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022(...) demilitarizaci Evropy, která nastala po roce 89, kdy prostě ve všech zemích snad s výjimkou toho Polska a Ukrajiny ten počet těch vojáků, kteří byli před rokem 89, klesl asi na 10 %. Třeba u nás je to 26 000, předtím to bylo kolem 200 000, tedy v rámci Československa.
Nepravda
Počet vojáků v Česku a na Slovensku klesl z 200 000 v roce 1989 na cca 41 000 v roce 2019, tedy na 21 %. Ve většině evropských zemí ale k takovému poklesu nedošlo, vysoké stavy armády v Polsku a na Ukrajině tedy nejsou v Evropě výjimkou.
Pravda
ČSSD se zpočátku k radaru USA v Brdech stavěla méně kriticky než později. Jiří Paroubek nejdříve řekl, že by si dokázal radar představit, pokud bude malý a nebude narušovat život občanů. Později svůj postoj přehodnotil. Určitý obrat lze sledovat i v postojích Strany Zelených.
Marek Benda
360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022Německo (...) budovalo svoji budoucnost na ruském plynu.
Pravda
Německo dlouhodobě dováží energetické suroviny (především zemní plyn) z Ruska. Tuto strategii měl posílit i projekt nového plynovodu Nord Stream 2.
Jaroslav Bašta
360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022Náš rozpočet na obranu byl zhruba tak velký jako ten ukrajinský, před tou válkou za loňský rok.
Pravda
Porovnáváme-li schválený státní rozpočet na obranu v absolutní číslech, Ministerstvo obrany České republiky hospodařilo v roce 2021 s rozpočtem 85,4 mld. Kč, kdežto ukrajinské Ministerstvo obrany mělo k dispozici pro rok 2021 92 mld. Kč. Rozdíl je tedy necelých 7 mld. Kč.
Marek Benda
360° Pavlíny Wolfové, 20. dubna 2022První podepisující ministr Kavan říká: "Jako já to teda podepisuju, ale jak se dá vystoupit?" (z NATO, pozn. Demagog.cz).
Pravda
Tehdejší senátor za ČSSD Jan Kavan se v březnu roku 1998 opravdu zeptal generálního tajemníka NATO Javiera Solany, zda by některá členská země mohla po zamítavém výsledku referenda NATO opustit. O rok později pak v roli ministra zahraničí podepsal vstup Česka do NATO.



