Miloš Zeman

Ve svém oficiálním životopise uvádí Miloš Zeman, že v Prognostickém ústavu ČSAV začal pracovat až v lednu 1990, přičemž Václav Klaus se stal federálním ministrem financí v prosinci 1989.

K přítomnosti jména Miloše Zemana na seznamu StB jako nepřátelské osoby; dle vyhledávání v archivních pomůckách Archivu bezpečnostních složek byl status Miloše Zemana v rámci záznamů StB (tedy druh svazku) zprvu „Prověřovaná osoba“ (PO), následně svazek převeden na „Signální svazek“ (S).

„Svazek prověření signálu (neboli signální svazek) zavádí se na prověření signálních poznatků o protistátní činnosti osoby (projevování zájmu o skutečnosti představující státní tajemství, mimoslužební návštěvy zastupitelských úřadů kapitalistických států, podezřelý styk, nebo dopisování s osobami v kapitalistických státech a tak pod.), získaných agenturou, vyšetřováním, hlášením různých úřadů, občanů a podobně, za účelem potvrzení jejich pravdivosti.
Lhůta k prověření těchto signálů se stanoví na dobu 6 měsíců od zavedení svazku, kterou může ve zvláštních případech prodloužit náčelník součásti (u VKR náčelník operativního odboru) o dva až tři měsíce.Potvrdí-li se signál o protistátní činnosti, převádí se tento svazek na jiný druh operativního svazku.Neprověří-li se signál a nejeví-li se nutnost dalšího prověřování, svazek se ruší. Jestliže však materiály dle svého obsahu nelze zničit, je možno podle charakteru získaných poznatků o osobě, svazek prověření signálu převést na pozorovací nebo uložit do operativního archivu.“ (Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Policie ČR)

Prověřovaná osoba je pak druh osobního svazku. Osobní svazky se dělí na prověřované osoby a nepřátelské osoby. Z logiky věci pak vyplývá, že prověřovaná osoba není totéž co osoba nepřátelská.

Pozn.: Záznam Miloše Zemana je dohledatelný zde, po zadání příjmení (Zeman), jména (Miloš) a data narození (28.09.1944) . Ve výsledném záznamu pak kliknout v kolonce „Kniha“ na „zobrazit“. V kolonce „Druh svazku“ jsou zkratky charakterizující statut zapsaného, vysvětlivky zde.

Na oficiálních stránkách Václava Havla najdeme zaznamenány dva případy jeho přítomnosti na zasedání vlády (1998, 2000). Dále o těchto případech existují i záznamy z jednání vlády. Poprvé to bylo 9.12. 1998 a podruhé 04.12.2000 a obě tyto jednání řídli Miloš Zeman. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Přestože menšinové vlády jsou běžným jevem v západoevropských demokraciích, jak dokládá např. práce Strom, K. (1990): Minority government and majority rule. Cambridge: Cambridge University Press., nelze bezpečně potvrdit, ani vyvrátit také využívání tzv. opoziční smlouvy jako běžného politického nástroje při tvorbě vlád.

Opoziční smlouva, doslova Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice uzavřená v roce 1998 mezi ČSSD a ODS, budí dodnes kontroverze především díky ustanovení, kterým se nejsilnější opoziční strana, tedy ODS, dobrovolně zavázala nevyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry menšinové vládě ČSSD, čímž de facto rezignovala na činnost demokratické opozice, byť zároveň nebyla součástí vlády a vytvořila vlastní stínovou vládu. S ohledem na nedostatek veřejně dostupných dat v českém, nebo v anglickém jazyce proto nelze dohledat podobné smlouvy pro náležité srovnání.

E-polis.cz: “ Empirický výzkum provedený Stromem* na vzorku čítajícím 15 demokratických parlamentních systémů v poválečném období, přinesl následující výsledky: (1) Menšinové vlády jsou napříč všemi zkoumanými parlamentními systémy jevem naprosto běžným... *Strom se zabýval politickými systémy: Belgie, Kanady, Dánska, Finska, Francie, Islandu, Irska, Itálie, Izraele, Nizozemska, Norska, Portugalska, Španělska, Švédska, Velké Británie v období 1945 – 1987.”

Několik dalších příkladů menšinových vlád z přelomu tisíciletí:

○ Švédsko 1994: sociální demokraté (I. Carlsson)

○ Itálie 1996: tzv. Olivovník - středolevá koalice (Roman Prodi)

○ Irsko 1997: Fianna Fáil s pokrokovými demokraty podporovaná nezávislými poslanci

○ Švédsko 2002: sociální demokraté (G. Persson)

○ Španělsko 2004: sociální demokraté (Zapatero)

STRMISKA, Maxmilián. Politické strany moderní Evropy: analýza stranicko-politických systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 727 s. ISBN 8073670380.

Dle článku 64 Ústavy České republiky se prezident republiky může zúčastnit nejen zasedání vlády, ale i obou komor Parlamentu ČR, kde je mu uděleno slovo pokaždé, když o to požádá.

ERM neboli evropský mechanismus směnných kurzů skutečně znamená to, že země do něj zapojené musí kurzy svých měn udržovat v určitém povoleném maximálním fluktuačním pásmu od stanoveného středního kurzu k euru. Země musejí v systému setrvat alespoň dva roky (jako jedno z tzv. konvergenčních kritérií pro přistoupení země k eurozóně). Celý mechanismus zevrubně popisuje např. portál Europa. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Podmínky pro přijetí eura tvoří tzv. konvergenční kritéria (maastrichtská kritéria) a jedním z těchto kritérií je i požadavek na maximální výši deficitu státního rozpočtu, který nesmí přesáhnout 3% HDP.

Rozsáhlost systému referend a jejich tradice zakotvení ve švýcarském právním systému představuje následující Zdroj (.pdf - tabulka 4.1.), která uvádí druhy institutů přímé demokracie a jejich významné vlastnosti.

Slovensko vstoupilo do eurozóny k 1. 1. 2009 (Oficiální stránky o zavedení eura na Slovensku). Podle průzkumu agentury Focus, který si nechala zpracovat Evropská komise v období cca rok po zavedení eura, jsou tři čtvrtiny Slováků s eurem spokojeno (Český rozhlas), jiný zdroj uvádí 80% obyvatel (iHNed.cz).

Povinnost zavést euro platí pro všechny členské země na základě Maastrichtské smlouvy. Výjimku z této smlouvy si vyjednala Velká Británie a Dánsko, ty tedy nejsou vázány povinností přijmout euro.

Jak dále upřesňuje ČNB, Česká republika a Švédsko jsou ve zvláštním postavení, protože není specifikováno, kdy k rozhodnutí o přistoupení k euro má dojít.