Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 474
  • 172
  • 87
  • 94

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Zakladatel kybernetiky Norbert Wiener řekl, že aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Zmíněný citát se nachází v knize Norberta Wienera, která poprvé vyšla v roce 1950. Wiener je skutečně považován za zakladatele kybernetiky.

skrýt celé odůvodnění

Norbert Wiener byl matematikem, který je zároveň považován za zakladatele kybernetiky, a to díky své knize vydané v polovině 20. stolení pod názvem Kybernetika aneb řízení a sdělování u organismů a strojů. Citát uvedený Milošem Zemanem lze najít v jeho knize The Human Use of Human Beings z roku 1950, která vyšla v českém překladu v roce 1963, a to pod názvem Kybernetika a společnost. Co se týče anglického originálu zmíněné knihy, uvedený citát se nachází na straně 18, kde stojí: „to live effectively is to live with adequate information", což skutečně můžeme hrubě přeložit jako prezident Zeman ve svém výroku.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vzpomeňte si na CIA, jak informovala americkou vládu, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení, a nic tam nebylo. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Zpravodajská služba CIA opravdu informovala tehdejší americkou vládu o iráckém programu na výrobu zbraní hromadného ničení. Po invazi v roce 2003 se ale tato informace tajných služeb nepotvrdila.

skrýt celé odůvodnění

Druhá válka v Zálivu, na kterou odkazoval prezident Zeman v rozhovoru na CNN Prima News, začala 20. března 2003. Mezi oficiálními důvody spojenecké invaze byla jednak irácká neochota prokázat, že země nevlastní zbraně hromadného ničení, a také podezření z napojení tamních vládců na mezinárodní terorismus.

Prezident Zeman v rozhovoru řekl, že americká zpravodajská služba CIA „informovala americkou vládu, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení, a nic tam nebylo“. CIA opravdu devět měsíců před invazí do Iráku vytvořila dokument, ve kterém psala o iráckém programu na výrobu zbraní hromadného ničení. Tyto informace se ale během války nepotvrdily a žádné zbraně hromadného ničení se v Iráku nenašly.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(...) původní verzi (vyšetřování Vrbětických výbuchů, pozn. Demagog.cz), která koneckonců skončila i soudním rozhodnutím v roce 2016, to jest, že šlo o manipulaci s výbušným materiálem, neodbornou manipulaci. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Vyšetřovací verze pracující s neodbornou manipulací jako příčinou výbuchu byla opuštěna již v roce 2014. Celkově však vyšetřování výbuchů ve Vrběticích nebylo nikdy oficiálně ukončeno, a k soudu se tak vůbec nedostalo. Soudní rozhodnutí z roku 2016 se výbuchů skladů netýkalo.

skrýt celé odůvodnění

Soudních řízení týkajících se kauzy Vrbětice proběhlo hned několik. Z kontextu vyplývá, že Miloš Zeman má na mysli obžalobu pěti osob a dvou firem, kterou se zabývala zlínská pobočka Krajského soudu v Brně roku 2016.

Soudní proces se týkal firem Real Trade Praha a.s.Excalibur Army, které byly obviněny ze skladování protipěchotních min zakázaného českými i mezinárodněprávními normami, tj. byly obviněny z trestného činu skladování zakázaných bojových prostředků. Nicméně všech pět osob i obě firmy soud zprostil (.doc) obžaloby, protože skladována byla pouze těla min, která nelze považovat za zakázaný materiál. Tento proces se tedy netýkal samotného výbuchu a jeho příčin, ale pouze faktu, že po samotném výbuchu vyšlo najevo, že ve skladu byla mimo jiné umístěna i těla protipěchotních min. Později se pak tento rozsudek stal pravomocným.

Policie však případ a výbuch samotný dále vyšetřovala jako úmyslné obecné ohrožení. Jak upozornil server iRozhlas.cz, vyšetřování příčin výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích nebylo nikdy oficiálně ukončeno. Vyšetřovací verze, podle které byl výbuch způsoben neodbornou manipulací, pak byla opuštěna po druhém výbuchu, tedy v prosinci 2014.

Pro doplnění zmíníme, že k tvrzení prezidenta Zemana ohledně vyšetřovací verze, která pracuje s možnou neodbornou manipulací, se pro TV Nova vyjádřil také ministr vnitra Jan Hamáček. Ten ve večerních zprávách uvedl, že hovořit o této verzi vyšetřování bylo zbytečné, neopodstatněné a České republice to nepomohlo (video, čas 2:45).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vyšetřování příčin výbuchů muničních skladů ve Vrběticích nebylo nikdy oficiálně uzavřeno, a nemohlo tedy ani skončit soudním rozhodnutím. Vyšetřovací verze pracující s neodbornou manipulací pak byla opuštěna již v roce 2014. Soudní rozhodnutí, o kterém Miloš Zeman mluví, se pak příčinami výbuchu vůbec nezabývalo.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(...) zprávu BIS, která říká, že ti dva agenti nebyli, respektive že nejsou důkazy, že by byli, ani svědectví, ve vrbětickém areálu. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Zpráva BIS o zapojení agentů ruských tajných služeb GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích je neveřejná. Dle předsedy vlády Andreje Babiše, policie a ředitele NCOZ je důvodné podezření o zapojení nejméně dvou ruských agentů do výbuchu.

skrýt celé odůvodnění

Bezpečnostní informační služba (BISpředkládá vládě a prezidentovi republiky zprávy, v nichž je informuje o svých zjištěních. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, pak „zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně“.

Přístup k utajovaným informacím má dle § 58 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: „prezident republiky, poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, soudci a prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu“.

Předseda vlády Andrej Babiš 17. dubna 2021 informoval o zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničních skladů v areálu obce Vrbětice v roce 2014.

Na tiskové konferenci 17. dubna Andrej Babiš a ministr vnitra a tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Hamáček oznámili, že za explozí muničního skladu stojí ruští agenti. Premiér Babiš uvedl: „Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014.“

Podle zpravodajského webu Aktuálně.cz nicméně policie nemá důkaz, že by byli ruští agenti „ve Vrběticích opravdu přítomni, považuje to ale za vysoce pravděpodobné“. Také dle informací serveru iROZHLAS a týdeníku Respekt nejsou přímé důkazy o přítomnosti dvou příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU v areálu skladu, bezpečnostní složky však označily za hlavní podezřelé agenty rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Jiří Mazánek, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), tuto informaci potvrdil: „Tyto dvě osoby je možné spojit s událostmi kolem výbuchu ve Vrběticích.“ Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat zveřejnila na svém webu informace ohledně zapojení nejméně šesti agentů ruské rozvědky GRU do výbuchu.

18. dubna Andrej Babiš uvedl, že o dva dny dříve obdržel dokument BIS, který obsahuje důkazy o účasti ruských agentů na výbuchu muničního skladu v roce 2014. Dodal také, že chce, aby byl tento dokument odtajněn, aby se s jeho obsahem mohla seznámit i veřejnost.

Jelikož však tato zpráva BIS o zapojení agentů ruských tajných služeb GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích zůstává neveřejná, a tedy ani konkrétní informace o důkazech v ní obsažených nejsou známé, musíme výrok Miloše Zemana hodnotit jako neověřitelný.

Doplňme, že BIS dlouhodobě ve svých veřejných výročních zprávách upozorňuje na aktivitu ruských zpravodajských služeb v České republice. Ve zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 3, 8, 9) zmiňuje vysokou aktivitu ruských zpravodajských služeb na našem území. Již ve zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS zmiňovala přítomnost a činnost ruských zpravodajských služeb.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Před tím druhým výbuchem (v muničním areálu u Vrbětic, pozn. Demagog.cz) byl ten druhý sklad prošetřován, žádné výbušné zařízení se tam nenašlo. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Ve skladu č. 12, který ve vrbětickém areálu explodoval na začátku prosince 2014 jako druhý v pořadí, nebylo nalezeno žádné výbušné zařízení.

skrýt celé odůvodnění

Po prvním výbuchu vrbětického skladu dne 16. října 2014, kdy explodovala munice ve skladu č. 16, započalo rozsáhlé ohledání celého areálu.

18. října 2014, po průzkumech ze vzduchu, začal pozemní průzkum areálu za pomoci obrněného policejního vozidla a hasičského tanku. Pyrotechnici postupně prověřovali „necelé tři desítky budov“ a jejich stav po explozi – prozkoumávali všech sedmadvacet objektů, v nichž byla uskladněna munice. Upřesněme, že v areálu se nacházelo celkem 50 budov, přičemž říjnová exploze poničila 12 skladů.

Po dobu přítomnosti vyšetřovatelů v areálu byly sklady pod kontrolou pyrotechniků. Podle dostupných informací nebyla během prohledávání budov nalezena žádná výbušná zařízení. Dle vyjádření nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana z 19. dubna 2021 bylo ohledání místa činu ztíženo například rozesetím munice do širokého okolí a poškozením areálu od výbuchu, který tak byl „de facto nepřístupný“.

Po asanaci bylo plánováno vyskladnění munice z areálu, to však přerušila exploze 3. prosince 2014. Před tímto výbuchem nedocházelo v areálu k žádné činnosti složek integrovaného záchranného systému a byla vyloučena manipulace s výbušninami složkami Policie ČR (.pdf, str. 2).

Podle vyšetřovací verze policie a státního zastupitelství mělo k výbuchům dojít až mimo území ČR. Munice ve skladech, které v říjnu a prosinci explodovaly, měla být podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana vyskladněna bulharskému odběrateli v prosinci 2014. Vyšetřovatelé tak pracují s tím, že spínač výbušného zařízení byl v případě obou skladů nastaven na začátek prosince, kdy se už obsah skladů neměl nacházet na území ČR. Žádné odpalovací zařízení ale nikdy nebylo nalezeno, a to ani v troskách skladu č. 12, ani ve skladu č. 16 během prohledávání areálu po prvním výbuchu. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Mimochodem, ten člověk z toho IMEXu, o kterém policie má podezření, že ty dva ruské agenty provezl do vrbětického areálu, no, tak ten odmítl vypovídat na detektoru lži. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Prezident Zeman pravděpodobně čerpá z dosud aktivního policejního vyšetřování. Právní zástupce firmy výrok prezidenta odmítl a vyjádřil připravenost majitele firmy Imex výslech podstoupit. Z oficiálních zdrojů nemůžeme informaci ověřit, jelikož vyšetřování je stále aktivní.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman zmiňuje majitele firmy Imex Group Petra Bernatíka. Podle prezidenta má policie podezření, že se mohl podílet na speciální akci ruských zpravodajců a v areálu vojenských skladů ve Vrběticích je údajně měl provést. 

Podle několika zdrojů (např. dle ČTK) i podle samotného vyjádření firmy Imex Group se její majitel Bernatík opravdu den před výbuchem ve skladu pohyboval. ČT v listopadu 2017 uvedla: „Ministr financí Babiš v televizi poukázal i na to, že v předvečer první exploze do skladu přišel šéf Imexu Petr Bernatík. Firma to potvrdila s tím, že návštěva nebyla ničím mimořádným – majitel přijel zkontrolovat materiál, který se měl vyvážet.“ Pro server iROZHLAS.cz tato slova 25. dubna 2021 zopakoval právník firmy Imex Radek Ondruš: „Tato návštěva skutečně proběhla, majitel tam jel (den před prvním výbuchem v roce 2014, pozn. red.) před důležitým vývozem zkontrolovat, jestli je materiál nachystán k přepravě. Nikoho tam nedoprovázel, vjezd do areálu byl zkontrolován.“

Dle těchto informaci tedy můžeme usuzovat, že k návštěvě skladu ve Vrbětících majitelem firmy Imex opravdu došlo.

Dále podle Ondruše nikdo ze společnosti neodmítl absolvovat výslech na detektoru lži. Také pro server iROZHLAS.cz prohlásil: „Nikdo ze společnosti Imex detektor lži neodmítl, naopak on vyslovil připravenost, pokud nebudou vysloveny otázky, které nesouvisejí s kauzou Vrbětice, a aby se šetření účastnila nezávislá osoba.“ Dle jeho dalších informací se již policie zpět neozvala.

Ondruš také pro ČTK 25. dubna 2021 uvedl, že Bernatík je ochotný podstoupit výslech na detektoru lži za dvou podmínek. Zaprvé, aby se detektorem nezjišťovaly otázky, které nesouvisí s daným tématem, a zadruhé, aby při výslechu byla přítomna nezávislá osoba. Další možností podle advokáta je, že výslech provede BIS, nikoliv policie, v takovém případě by prý na žádných podmínkách netrvali.  

K otázce výslechu na detektoru lži majitele firmy Bernatíka se vyjádřil pouze mluvčí BIS: „My nemáme výkonné pravomoci, nejsme orgán činný v trestním řízení, my jsme prostě služba pouze informační. Nevyšetřujeme, nepředkládáme soudu důkazy a tím pádem ani nemáme žádné právo pracovat s jakýmkoliv svědkem. To je prostě úplně absurdní představa.“ 

Policie ani Nejvyšší státní zastupitelství se k odmítnutí výslechu na detektoru lži nevyjádřily a průběh vyšetřování komentují velmi zřídka.

Z oficiálních zdrojů nemůžeme určit, zda skutečně došlo k odmítnutí výslechu na detektoru lži. Prezident Zeman pravděpodobně čerpá z dosud aktivního a nezveřejněného vyšetřovacího spisu, nelze tedy s jistotou říct, zda se policie pokusila nebo nepokusila zmiňovaný výslech uskutečnit a jakou dostala od Bernatíka odpověď. Protože proti výroku prezidenta Zemana stojí pouze tvrzení právního zástupce firmy Imex, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(...) nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který říká, že z mezinárodního hlediska, z hlediska mezinárodního práva, to není přímo akt státního terorismu. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman potvrdil, že případ výbuchu muničního skladu ve Vrběticích není posuzován jako teroristický útok z hlediska českého práva, nikoli tedy, jak uvádí prezident Zeman, z mezinárodněprávního hlediska.

skrýt celé odůvodnění

Z pohledu trestněprávní klasifikace se při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích nejednalo o teroristický útok. 20. dubna 2021 to prostřednictvím twitterového účtu Nejvyššího státního zastupitelství potvrdil Pavel Zeman. 

V příspěvku doslovně uvedl, že: „Z právního hlediska není věc prověřována jako trestný čin teroristického útoku, neboť nebyl v dané věci porušen chráněný zájem spočívající v poškození ústavního zřízení nebo obranyschopnosti ČR ve smyslu paragrafu 311 odstavce 1 trestního zákoníku.“ Co se týče výrazu „státní terorismus,“ dodal, že takovýto pojem trestní zákoník nezná. 

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož nejvyšší státní zástupce se vyjádřil o pohledu trestního, nikoliv mezinárodního práva. Navíc, jak dodává Josef Kraus z Masarykovy univerzity, státní terorismus není v mezinárodním právu ukotven.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

O tom tendru (na dostavbu Dukovan, pozn. Demagog.cz) bude, jak říká i pan premiér Babiš, rozhodovat až budoucí vláda po volbách. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Premiér Andrej Babiš o tom, že o tendru bude rozhodovat budoucí vláda, mluvil například v září 2020. Podobně se vyjádřil také v listopadu téhož roku.

skrýt celé odůvodnění

O tom, že by se o stavbě pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany mělo rozhodnout až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se budou konat v říjnu 2021, mluvil premiér Andrej Babiš například již v září 2020. „Samozřejmě to připravujeme pro příští vládu. My nikoho nebudeme vybírat, žádného dodavatele. To až ta příští vláda. Doufejme, že v tom budou pokračovat,“ uvedl premiér Babiš 3. září při návštěvě továrny strojírenské skupiny Sigma Group.

Dále Andrej Babiš o přenechání tendru budoucí vládě hovořil například také 23. listopadu, a to se zdůvodněním, že tendr na stavbu bloku ještě není připraven. „Jsem názoru, že o takto důležitém tendru by neměla vláda rozhodovat 10 měsíců před sněmovními volbami,“ uvedl pro Radiožurnál.

Tyto informace poté potvrzuje také tiskové vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu z 25. března 2021, podle kterého bude zahájení samotného výběrového řízení „předcházet detailní fáze bezpečnostního posouzení jednotlivých uchazečů“. Ti budou vyzváni, aby informace o plnění bezpečnostních požadavků předložili „do konce listopadu letošního roku“. Tedy až po volbách konaných ve dnech 8. a 9. října 2021. „Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl k tendru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Doplňme, že prezident republiky Miloš Zeman mluvil o tendru na stavbu pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany 25. dubna 2021 jak v pořadu (video, čas 20:51) Partie Terezie Tománkové, tak v jemu předcházejícím mimořádném projevu (video, čas 09:16). Rozhovor v Partii i mimořádný projev se vztahovaly ke kauze Vrbětice, kvůli které vláda z tendru vyřadila ruskou státní korporaci Rosatom.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pan plukovník Koudelka nedávno dostal v New Yorku medaili CIA. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Ředitel BIS plk. Michal Koudelka obdržel 6. března 2019 od CIA medaili za zahraniční spolupráci. Pro upřesnění dodejme, že ocenění mu bylo předáno v centrále CIA v Langley, nikoli v New Yorku.

skrýt celé odůvodnění

Plk. Michal Koudelka se stal ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS) 15. srpna 2016. Do funkce jej jmenovala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky. 6. března 2019 se poté spolu s premiérem Andrejem Babišem zúčastnil bezpečnostního mítinku v sídle americké zpravodajské služby CIA (Central Intelligence Agency) ve městě Langley ve státě Virginie, nedaleko hlavního města Spojených států Washingtonu D.C. Právě zde také Michal Koudelka převzal cenu George Teneta, tedy medaili za dlouhodobou a efektivní zahraniční spolupráci se spojeneckou tajnou službou.

Při předávacím ceremoniálu bylo přítomno vedení CIA, včetně tehdejší ředitelky Giny Haspelové, a český předseda vlády Andrej Babiš. „Toto nejvýznamnější ocenění, které CIA dává, beru nejen jako ocenění své práce, ale především jako ocenění práce BIS,“ uvedl později plk. Koudelka pro Lidové noviny.

Doplňme, že zmiňovaná cena je pojmenována po bývalém řediteli CIA Georgi Tenetovi, který zastával tuto funkci mezi lety 1996 a 2004. Má se také jednat o ocenění poměrně prestižní. „Uděluje se při výjimečných příležitostech. Nedostává to každá návštěva,“ dodal například pro LN bývalý ředitel civilní rozvědky a někdejší ministr vnitra František Bublan.

Michal Koudelka tedy skutečně získal „medaili CIA“, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že prezident Zeman nepřesně uvádí místo předání ocenění, jelikož byla cena Michalu Koudelkovi předána v centrále CIA v Langley, nikoli v New Yorku.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

BIS porušila pravidla hry (neposkytnutím informací o ruských agentech v Česku, pozn. Demagog.cz), která říkají, že pokud o něco požádá prezident republiky, tak že se mu má vyhovět a že se mu tyto informace mají poskytnout. Partie Terezie Tománkové, 25. dubna 2021

Vzhledem k velké obecnosti zákona a absenci rozhodovací praxe není jasné, jestli má prezident právo žádat konkrétní informace o ruských agentech. Proto nedokážeme určit, zda BIS porušila zákon, když mu tyto informace neposkytla.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman požádal na podzim 2020 Bezpečnostní informační službu (BIS) o jména ruských špionů působících v Česku a o informace o operacích, které na našem území provádějí. Tento neobvyklý úkol vyvolal řadu otázek a pochybností, jestli může prezident takové informace požadovat.

BIS pracuje podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, a podle zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 

§ 8 zákona o zpravodajských službách upravuje podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám:

(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.

(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.

(3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.

V důvodové zprávě se k § 8 uvádí: „Podávání zpráv ze strany zpravodajských služeb je doplněno oprávněním vlády a prezidenta republiky ukládat zpravodajským službám konkrétní úkoly v případech, kdy je pro jejich rozhodování nezbytná znalost informací, které mohou získat pouze cestou zpravodajských služeb. Úkoly musí vždy odpovídat zákonem stanovené působnosti, služby nemohou být úkolovány k jinému cíli a obsahu.“

Případné vyhovění žádosti prezidenta Zemana závisí na dvou právních otázkách: zda má prezident právo požadovat po BIS takto detailní informaci a zda má BIS povinnost žádosti prezidenta vyhovět. 

Z důvodové zprávy vyplývá, že prezident může na základě odst. 4 § 8 dávat BIS úkoly a požadovat informace, které jsou nezbytné pro jeho rozhodování. Zda je pro výkon funkce prezidenta nezbytné znát jména ruských špiónů, nedokážeme posoudit. Vnitřní bezpečnost státu, pro niž BIS zabezpečuje informace, nicméně prezident nemá na starost.

Dále není zcela jasné, zda se na poskytnutí informací na základě úkolu prezidenta republiky vztahuje odst. 3 § 8, a jestli tedy BIS může poskytnutí informace odmítnout na základě ochrany důležitého zájmu sledovaného zpravodajskou službou. Zákon ani důvodová zpráva výslovně neuvádějí, zda se odst. 3 vztahuje i na úkoly uložené prezidentem republiky. Podle právníka Michala Mazla, který pracoval řadu let na ministerstvu vnitra a zabýval se bezpečnostním právem, i ostatních expertů oslovených Deníkem N se však toto ustanovení týká i prezidenta republiky.

Případem se zabývala také parlamentní komise pro kontrolu BIS. Z pozvánky na její zasedání vyplývá, že ředitel BIS Koudelka chtěl k úkolu vyjádření komise. Komise přijala usnesení (.pdf), ve kterém ovšem pouze konstatovala, že se s požadavky seznámila a apeluje na BIS, aby při informování ústavních činitelů postupovala v intencích zákona. Člen Komise Pavel Bělobrádek ostatně k žádosti prezidenta Zemana uvedl: „Zda to bylo v souladu se zákonem, není na posouzení stálé komise.“

Vzhledem k velké obecnosti zákona a absenci jakéhokoliv rozhodnutí tohoto sporu nejsme schopni určit, zda má prezident právo tyto informace požadovat, a jestli tedy BIS porušila zákon, když mu tyto informace neposkytla. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.