Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 364
  • 142
  • 72
  • 83

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Myslím si, že nejsem hrdý na ty své příznivce, protože teď ve smířlivém tónu opravdu nechci kritizovat příznivce Karla Schwarzenberga, možná, že to udělá on, kteří občas vydávají hloupá hesla. Například v jižních Čechách, kdo nevolí Karla Schwarzenberga, není Čech.

V domovech důchodců v jižních Čechách se v posledních dnech objevily kontroverzní letáky, na kterých stálo heslo “Kdo nevolí Zemana, není Čech”. Text letáku schválila SPOZ.

Jelikož se jednalo o odpověď na otázku “Na co z vaší předvolební kampaně nejste hrdí?”, měl Miloš Zeman hovořit o problémech s vlastní předvolební kampaní. Miloš Zeman se ale pravděpodobně přeřekl a zaměnil jména, když namísto “Kdo nevolí Zemana, není Čech” řekl “Kdo nevolí Schwarzenberga, není Čech”.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nu, a jinak se snažím neustále zdůrazňovat ve svých vystoupeních a celkem jsem měl už 200 setkání od ministrů až po představitele nejrůznějších společenských organizací, 200 setkání za ty 3 měsíce.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako nepravdivý, neboť oficiální zdroje samotného Hradu však ukazují, že jich měl zhruba "jen" 120.

Na základě informací z webu Pražského hradu (hrad.cz), který archivuje tiskové zprávy od nástupu Miloše Zemana do funkce prezidenta, jsme přišli na celkový počet setkání ve výši cca 120.

Data, která ukazují počet setkání prezidenta za jeho dosavadní účinkování (na základě webu Pražského hradu) si můžete stáhnout zde.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Právě proto jsem trvale zastával názor, že potřebujeme majetková přiznání, tedy prokázání původu příjmů a majetku a abychom odstrašili velké zloděje, že také potřebujeme konfiskaci neboli zabavení nelegálně získaných příjmů. !

Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o návrzích majetkových přiznání od roku 1998 doposud.

Miloš Zeman v roce 1998 vedl jako předseda ČSSD tuto stranu do předčasných voleb. Ve volebním programu (.pdf – str. 8 – "Stabilizační fáze", bod 2) strany je dohledatelný také slib na zavedení zákona o přiznání majetku nad stanovenou hranici.

V následném volebním období 1998–2002 pak stál Zeman v čele jednobarevné vlády ČSSD.

V programovém prohlášení Zemanovy vlády (.pdf – str. 37) je popsán následující bod: " Součástí reformy správy daní bude i obnovení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč formou vládního návrhu novely zákona o správě daní a poplatků".

Zemanův kabinet se pak pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí, a to celkem dvakrát.

První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

Miloš Zeman mluvil také o potřebě přijmout zákon o prokázání původu majetku v rámci kampaně k prezidentským volbám. V diskuzi v ČT 7. ledna 2013 (čas 83:25) uvedl na dotaz Václava Moravce, jaký čin by byl pro Zemana v případě zvolení nejdůležitější: " Je to zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Je to zákon, který jsem prosazoval už v poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla (ve skutečnosti to bylo dvakrát – pozn. Demagog.cz) , ale budu ho prosazovat počtvrté, popáté i pošesté ".

V říjnu 2013 pak kandidovali Zemanovci do Sněmovny s programem (.pdf) Program 300: POTŘEBA ZMĚNY. Tento volební manifest připravil z velké části sám Miloš Zeman, neboť finální podoba vycházela z volebního programu Zemanovců z roku 2010, který psal Miloš Zeman. Konkrétně pak v tomto programu je bod: "Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven".

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Za mé vlády byl rozpočet (na obranu, pozn. Demagog.cz) trvale čtyři roky na úrovni dvou procent, a to až do roku 2003. Nu a pak začal plynule klesat.

Miloš Zeman byl předseda vlády České republiky v období 22. 7. 1998 - 12. 7. 2002. V tomto období (a v roce 2003) se držel rozpočet na obranu na těchto hodnotách (podíl výdajů kapitoly MO na HDP):

1998 - 2,07%

1999 - 2,25% (První Zemanovou vládou schvalovaný rozpočet)

2000 - 2,35%

2001 - 2,10%

2002 - 2,23%

2003 - 2,21% (Rozpočet schvalovaný již vládou Špidlovou)

Tedy mezi roky 1998 až 2003 byl rozpočet na obranu opravdu nad úrovní dvou procent.

Pokud jde o porovnání s následujícím obdobím, pak již rozpočet na obranu opravdu plynule klesal - jen se dvěma výjimkami: V roce 2005 a 2009 oproti předchozímu roku stoupal, v obou případech však již hodnotu 2 procent nepřesáhl.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Když před několika málo dny bylo islámskými teroristy v Péšávaru zavražděno 200 dětí, tak to vyvolalo jen minimální mediální pozornost. Když je dnes zavražděno deset francouzských novinářů, jsou toho plné noviny.

Dne 16. prosince 2014 byl v pákistánském Péšávaru spáchán teroristický útok na tamní školu. Útok bojovníků islamistického hnutí Taliban si vyžádal nejméně 141 mrtvých a 124 zraněných. Z toho 132 obětí a 121 zraněných byli žáci školy.

Zpráva o události se okamžitě objevila ve všech předních světových (Reuters, BBC, CNN, The New Yorker, РИА Новости,...) a českých (Český rozhlas, iDNES, Lidovky, Novinky, Česká televize, TV Nova,...) médiích.

Informaci přinesla také Česká tisková kancelář, od níž ji přebírala další česká média.

Pokud se zaměříme na česká média (v tomto případě Český rozhlas, Českou televizi, TV Prima a TV Nova): 16. prosince, kdy útok proběhl, informovala všechna tato média o události vydatně.

ČT uvedla zprávu ve zpravodajských relacích na ČT24, ve Zprávách ve 12 (1. zpráva) na ČT1. Následně bylo téma 1. zprávou hlavního zpravodajského pořadu – Událostí. Tragickou událost dále televize popisovala na ČT24 v pořadech Horizont a Události, komentáře (všechna videa z archivu ČT).

Komerční televize Nova a Prima (video – FTV Prima) o situaci v Péšávaru informovaly shodně v hlavní zpravodajské relaci dne (Televizní noviny/Zprávy FTV Prima), nadto Nova (dostupné v mediální databázi) informovala o události také v Poledních televizních novinách ve 12 hodin.

ČRo o situaci poprvé informoval ve zprávách v 9 hodin, dále v průběhu dne v dalších zpravodajských relacích či např. v pořadu Hlavní zprávy (audio) ve 12:08.

Co se týká tištěných médií (články jsme dohledali v mediální databázi Newton media), den po útoku informovaly o události následující listy:

Mladá fronta DNES: Titulní strana: " Pákistánský Beslan. Proč?", str. 6: " Má Pákistán naději? Snad když vyhlásí nulovou toleranci proti militantům.", str. 12 (komentář Teodora Marjanoviče): " Na uprchlické bárce s vrahem". Lidové noviny: str. 3: " Masakr ve škole", str. 7 : "Bezhlavě vraždili děti, rukojmí nebrali". Hospodářské noviny: str. 8: " Tálibánci zabili přes 100 školáků ".

Blesk: str. 20: " Postříleli přes 130 dětí!" Pařížské útoky byly skutečně mediálně pokrývány mnohem více – připomeňme kontinuální speciální vysílání ČT24 nebo zahraniční obdoby na CNN či BBC. Taktéž tištěná média i internetové zpravodajské servery (stejně tak uživatelé sociálních sítí) více popisovaly situaci v Paříži. Nicméně není pravdou, že by se média fakticky nevěnovala tragické události v Péšávaru.

Příklady zpráv o této události (v případě zahraničních serverů jde skutečně pouze o ilustrativní příklady, v případě českých médií nejde o vyčerpávající výčet) jsme uvedli výše a výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

No, tak zaprvé já podesáté připomínám, že se nebudu vyjadřovat ke konkrétním osobám protikandidátů, což neznamená, že se bez ohledu na osoby nevyjádřím k nějakému konkrétnímu názoru. !

Miloš Zeman komentuje ostatní prezidentské kandidáty, a to jak osobně, tak prostřednictvím svého mluvčího. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Prezident Miloš Zeman při oznámení úmyslu obhajovat svůj mandát uvedl, že nepovede žádnou kampaň a také nebude útočit na své protikandidáty. Během posledních měsíců však svůj slib porušil hned několikrát. Osobně komentoval např. Jiřího Drahoše, Vratislava Kulhánka nebo Mirka Topolánka.

K Drahošovi se v poslední době Zeman opakovaně vyjádřil zejména v souvislosti s jeho obavami o ovlivnění prezidentských voleb zahraničními tajnými službami.

Zeman na tiskové konferenci v Boskovicích k Drahošovi uvedl, jak dokládá článek i video ČTK:

Zeman novinářům v Boskovicích řekl, že považuje za urážku občanů, pokud někdo tvrdí, že mohou v případě voleb do Sněmovny či na Hrad být ovlivněni ‚jakýmisi imaginárními zahraničními službami‘. ‚To by znamenalo, že jsou nesvéprávní. Člověk by snad neměl považovat občany ze nesvéprávné,‘ uvedl Zeman.“
„Ačkoliv Zeman připomněl svůj slib, že se nebude vyjadřovat k protikandidátům, v závěru odpovědi na novinářský dotaz Drahoše kritizoval. ‚Myslím, že to je pouze zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií,‘ uvedl. Drahoš se tak podle něj chová podobně jako poražená kandidátka loňských amerických prezidentských voleb Hillary Clintonová.

Jak je patrné, Zeman se k protikandidátům vyjadřuje, a to jak osobně, tak prostřednictvím svého mluvčího. Ten některé protikandidáty (primárně Drahoše) napadá opakovaně. Viz např.:

Popř.:

Miloš Zeman pak osobně napadl také Vratislava Kulhánka. Označil jej za „koupeného“. V rozhovoru s Jaromírem Soukupem Zeman řekl:

Byl tam ještě jeden miliardář, který si koupil pana Kulhánka, tedy s prominutím koupil.“

Ve stejném pořadu (iRozhlas.cz) se pak věnoval Zeman i kandidatuře Mirka Topolánka, k níž uvedl:

Zcela bez souvislosti s touto kandidaturou konstatuji, že před několika málo dny nastoupil do vězení Marek Dalík. "

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem zatím o panu Drahošovi ve svých vystoupeních prakticky nikdy nemluvil. Dokonce když se mě moderátor televize Nova ptal, proč tam pan Drahoš není, tak jsem říkal, že nemluvím o lidech, kteří tam nejsou.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože se Zeman k Drahošovi a jeho slovům vyjádřil již několikrát osobně, navíc jej soustavně a dlouhodobě napadá skrze svého tiskového mluvčího.

Miloš Zeman při ohlášení své druhé kandidatury na prezidenta prohlásil, že nebude útočit na své protikandidáty. Nicméně např. na TV Barrandov uvedl v souvislosti s inzerátem, který spojuje Drahoše s migrací, že: “ Pan Drahoš je spojen s migrací, v tomto případě se jedná o pravdivé téma. Loni v červnu v Lucerně prohlásil, že 2600 imigrantů klidně vydržíme. Protože je migrace citlivé téma, tak spojení pana Drahoše s migračním přístupem je logické a oprávněné.”

Při své návštěvě Jihomoravského kraje Zeman na dotaz týkající se Drahošových slov o nebezpečí ovlivnění voleb v ČR ze strany zahraničních tajných služeb uvedl, že “ Myslím, že to je pouze zoufalý pokus upozornit na sebe šířením konspiračních teorií ” a “ Člověk by snad neměl považovat občany za nesvéprávné ”.

Na stejné téma pak promluvil Zeman i ve svém Vánočním poselství, když řekl: “ Věřím, že nedojde k tomu, že se budeme obviňovat z toho, že výsledky minulých parlamentních voleb byly zmanipulovány zahraničními rozvědkami. Je to ubohé, je to trapné a je to urážející.

A podobně i v projevu na konferenci SPD, kde pronesl: “ Když nejmenovaní politici, nebo kandidáti na politiky, oznámili, že naši voliči v minulých parlamentních volbách byli ovlivněni zahraničními rozvědkami. Nuže dobrá, oni neřekli, jestli ruskými nebo americkými, i když asi mysleli spíše ty ruské. Nicméně já to považuji za drzou urážku českých voličů, kteří mají vlastní rozum, vlastní hlavu a kteří se nenechají manipulovat, nenechají si vymývat mozky, natož nějakou zahraniční rozvědkou, a ostatně ani si nedokáži představit, jak by se to dělo..

V rozhovoru pro Parlamentní listy Zeman na otázku, co říká na Drahošova slova o tom, že by o některých věcech, jako například otázka členství v EU, neměli občané rozhodovat v referendu, odpověděl: “ Myslím si, že je to neúcta k občanům, ať to řekl kdokoli, protože referendum je například ve Švýcarsku naprosto běžnou věcí ”.

Mluvčí prezidenta se k Drahošovi vyjadřuje ještě častěji. Například na svém facebooku zveřejnil během posledního půl roku desítky příspěvků zmiňující Jiřího Drahoše.

Závěrečná část výroku Miloše Zemana, že se v debatě na TV Nova vyjádřil (od 2:20), že se nebude vyjadřovat k Drahošovi, když není ve studiu, je pravdivá.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

V první části svého funkčního období jsem takto jmenoval předsedu Ústavního soudu a doplnil Ústavní soud na 15 osob. V druhé části jsem jmenoval guvernéra České národní banky a doplnil bankovní radu na sedm osob.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval jak předsedu Ústavního soudu, tak guvernéra ČNB. Rovněž doplnil Ústavní soud na odpovídající počet 15 osob a bankovní radu ČNB na sedm osob.

V srpnu 2013 skončil Pavlu Rychetskému jeho desetiletý mandát coby předsedy Ústavního soudu. Miloš Zeman ho ovšem navrhl na další funkční období a v červnu 2013 byla jeho nominace schválena v Senátu. Dne 7. srpna 2013 byl poté Rychetský znovu jmenován ústavním soudcem.

Prezident Zeman dále skutečně doplnil soudce Ústavního soudu na 15 osob, jelikož každý ze soudců byl jmenován prezidentem Zemanem během jeho funkčního období.

Od července 2016 byl Milošem Zemanem jmenován do funkce guvernéra ČNB Jiří Rusnok, jehož ještě předtím v únoru 2014 jmenoval Zeman řadovým členem ČNB. Další jména oznámil prezident Zeman v květnu 2016. Od července 2016 posílili bankovní radu ČNB Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. V lednu 2017 znovu doplnil prezident bankovní radu na sedm osob, když do ní coby její nové členy jmenoval Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Za druhé doporučuji, aby si každý to video mého projevu poslechnul, protože jsem mluvil o divokém odsunu před Postupimskou dohodou." (výrok je pronesen směrem k prohlášení MZ ve Federálním shromáždění v roce 1990 - pozn. Demagog.cz)

Postupimská konference probíhala od července do srpna roku 1945. Miloš Zeman ovšem ve svém projevu ve Federálním shromáždění říká následující: “Tento systém má svoje genetické kořeny minimálně v porušování demokracie po roce 1945, ať už jde o transfér německého obyvatelstva přesně v duchu stalinských migračních přesunů (...).”

Ověřujeme tedy, jestli ve videu mluvil o době PŘED Postupimskou dohodou. V tomto bodě musíme tvrzení Miloše Zemana označit za nepravdivé. Ve videu odkazuje na dobu PO roce 1945, tedy až po uzavření Postupimské dohody.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

...teď je u nás 560 tisíc nezaměstnaných.

Miloš Zeman počet nezaměstnaných zaokrouhlil, skutečné číslo je asi o 12 a půl tisíce nižší. Jedná se však přibližně o pouze dvouprocentní rozdíl.

iDnes.cz: "Na úřadech práce se na konci května hlásilo o místo 547 563 nezaměstnaných. To je téměř o 18 tisíc méně než před měsícem, ale o více než 65 tisíc více než před rokem."