Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 447
  • 163
  • 85
  • 89

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vezměte si, že očkování bylo proti tuberkulóze, proti neštovicím, proti dětské obrně a řadě dalších nemocí. V každém případě vždy toto očkování uspělo. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

V Česku se díky očkování proti tuberkulóze, neštovicím a dětské obrně podařilo dostat tyto nemoci úspěšně pod kontrolu.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman se zde vyjádřil k tomu, co si myslí o účinnosti vakcíny proti covidu-19. Prezident se neobává, že by vakcína nebyla úspěšná a odvolává se na příklady očkování z minulosti.

V současné době se proti tuberkulóze očkují jen rizikoví novorozenci, kteří byli v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Plošné očkování proti této nemoci se v ČR provádělo od 50. let 20. století a bylo vzhledem k příznivé epidemiologické situaci zrušeno listopadu 2010

V roce 1919 bylo u nás zavedeno povinné očkování a přeočkování proti neštovicím, které skončilo v roce 1980 v souvislosti s vymýcením pravých neštovic na celém světě.

Československo bylo také prvním státem na světě, kde bylo dosaženo eliminace přenosné dětské obrny. Po celoplošném zavedení povinného očkování v roce 1960 bylo zaznamenáno posledních 33 případů této infekce. Proti přenosné dětské obrně očkujeme dodnes. Patří mezi povinné očkování.

Pod kontrolou máme v ČR díky povinnému očkování i dalších osm potenciálně nebezpečných dětských onemocnění, a to záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenku typu B, černý kašel, invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b a příušnice. Vyplývá to z vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, která také upravuje věk, v němž k očkování má docházet. 

Všechna tři onemocnění, která prezident zmínil, se tak díky vakcínám u nás podařilo vymýtit.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem před několika dny psal svému dobrému příteli, izraelskému prezidentovi Rivlinovi, aby nám pomohl právě s organizací té očkovací kampaně. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Zda prezident skutečně dopis s žádostí o pomoc svému izraelskému protějšku poslal, se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo.

skrýt celé odůvodnění

Jestli prezident Zeman skutečně dopis izraelskému prezidentovi poslal, se nám na oficiálních stránkách Hradu ani v jiných veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Média pak vycházejí jen z prezidentova výroku v rámci rozhovoru, který poskytl pro server blesk.cz.

Prezident Zeman se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(…) ta jednodávková vakcína, to je Johnson&Johnson, sem dorazí až v březnu, a kromě toho ještě ani nemá certifikaci. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Vakcína společnosti Johnson&Johnson je jednodávková, o její registraci by se mělo žádat 1. února 2021 a po schválení Evropskou lékovou agenturou by měla dorazit do České republiky v dubnu.

skrýt celé odůvodnění

V EU je prozatím Evropskou lékovou agenturou schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Dle informací (str. 8) Ministerstva zdravotnictví bylo posouzení jednodávkové vakcíny firmy Johnson&Johnson Evropskou lékovou agenturou zahájeno v prosinci. 

Předpokládá se, že předběžné údaje z poslední fáze studie vakcíny Johnson&Johnson budou k dispozici přibližně do konce ledna 2021. Pokud budou výsledky skutečně dostupné do konce ledna, o registraci vakcíny by se mělo žádat (str. 8) 1. února 2021.


Za předpokladu úspěšného schválení by měla vakcína firmy Johnson&Johnson dorazit (str. 9) do České republiky v dubnu.

Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 8)
Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 9)

I přes nepřesnost, které se prezident Zeman dopustil při uvedení plánovaného termínu první dodávky vakcíny Johnson&Johnson, je smysl jeho sdělení, tedy že tato vakcína do Česka dorazí až za několik měsíců, pravdivý. Zbytek faktických informací pak ve výroku uvedl správně. Proto hodnotíme i celý výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já už jsem jednou ve svém projevu citoval jistou zpěvačku, která říkala, že za koronavirus může Bill Gates. Mimochodem tato zpěvačka teď natočila jakýsi protestsong proti vakcínám. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Prezident Zeman ve svém projevu k národu dne 16. října 2020 kritizoval zpěvačku Ilonu Csákovou, která na svém facebookovém profilu tvrdila, že plošné testování „nařizují ti, co jedou podle scénáře B. Gatese“. Ilona Csáková později nazpívala píseň kritizující vládní opatření.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman 16. října minulého roku vyzval občany k tomu, aby poslouchali rady odborníků, a podpořil vládní opatření, jako je nošení roušek. Zároveň vyzval lidi k tomu, aby se nenechali svést lidmi, kteří o epidemii nic nevědí.

„Nenechte si tuto zbraň (roušky, pozn. Demagog.cz) vyrazit z ruky. Nenechte se svést lidmi, kteří sice o epidemii vůbec nic nevědí, ale kvůli mediální pozornosti jsou ochotni říkat věci, které poškozují naši společnost. Mám tím samozřejmě na mysli takzvané anti-rouškaře, ale i další. Zubaře, kardiology, zpěváky. Jedna zpěvačka dokonce prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates,“ řekl tehdy prezident Zeman.

Jako příklad tedy uvedl zpěvačku, která prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates. Miloš Zeman tak měl pravděpodobně na mysli Ilonu Csákovou, která v říjnu 2020 o plošném testování na Facebooku doslova uvedla, že „ti, co to nařizují jedou podle scénáře B.Gatese a WHO“. Ve stejném příspěvku také napsala, že sebe ani své děti nenechá očkovat jakoukoliv vakcínou (která je dle ní „kontraproduktivní“). Vůči Zemanovým slovům se následně ohradila s tím, že se nikde nevyjádřila, že za covid-19 může Bill Gates.

Ilona Csáková také spolu s Romanem Horkým nazpívala píseň, z jejíhož textu sice nelze s jistotou určit, zda je namířená proti vakcínám, jedná se však o protestsong, který kritizuje vládu za některá protikoronavirová opatření. Uveďme, že první verše například znějí (video, čas 00:20): „Někdo tahá naše provazy / není to jen stoletý stát / Hlavou mi letí temné dotazy / kdo pohnul světem tentokrát // Mocní co nikdy pravdu nepoví / vedou nás bažinami dál.“

Pro deník Právo Ilona Csáková o písni uvedla: „(…) cítíme zinscenovanou obludnost, které se říká covid-19. Podle našeho názoru nemoci zneužívají jednotlivci či světové elity, kterými jsme manipulováni. Ve prospěch jejich zájmů, ekonomik či přímo vznikajících řádů v zájmu těchto manipulátorů, kteří v pozadí stojí.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vera RENOVICA: (...) 70 % lidí, což je ta hranice určená Ministerstvem zdravotnictví (hranice dostatečné proočkovanosti, pozn. Demagog.cz)

Miloš ZEMAN: 60–70, máme-li být přesní. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Ministr zdravotnictví Blatný již dříve uvedl, že je třeba proočkovat 60 až 70 procent dospělé populace. Takové údaje se objevují i na stránkách Ministerstva zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách uvádí, že k zastavení šíření nemoci covid-19 je třeba dosáhnout 60-70 procent imunizace společnosti. Abychom získali kolektivní imunitu, mělo by tak být proočkováno 65-70 procent populace. Ministr zdravotnictví Blatný na začátku prosince uvedl, že „když všechno půjde tak, jak je naplánováno, tak proočkování zhruba těch 5,5 milionu lidí, což je zhruba 60–70 procent dospělé populace, by mělo být ukončeno na sklonku léta příštího roku“. Samotná očkovací strategie (.pdf) se však těmto konkrétním údajům nevěnuje, ministerstvo pouze uvádí (str. 2), že jedinou cestou z opakovaných vln pandemie „je co nejrychlejší proočkování takové části populace České republiky, které do budoucna zajistí vybudování kolektivní imunity“.

Očkování bylo v ČR zahájeno 27. prosince, přičemž v počáteční fázi je vakcína určena primárně pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a v Integrovaném záchranném systému a také pro seniory. Pro úplnost uveďme, že dodávky objednávky pro ČR, stejně jako pro všechny ostatní členské státy, jsou řízeny centrálně Evropskou unií (.pdf, str. 7). Státy se tak zavázaly k tomu, že nebudou s výrobci vakcín jednat individuálně a podrývat vyjednávací pozici EU. Ke dni 9. ledna pak bylo v ČR naočkováno kolem 40 tisíc lidí, o čtyři dny později již 70 680.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To je věc těch leteckých společností, vím, že zatím s tím přišla australská letecká společnost Qantas (podmiňování cestování očkováním proti covidu-19, pozn. Demagog.cz). S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Qantas skutečně jako první významná letecká společnost oznámila, že po cestujících na mezinárodních linkách plánuje požadovat potvrzení o očkování proti onemocnění covid-19.

skrýt celé odůvodnění

V listopadu 2020 se australský národní dopravce Qantas stal první leteckou společností, která oznámila záměr požadovat po cestujících před mezinárodním letem potvrzení o očkování proti covidu-19.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) také v listopadu uvedla, že je ve „finální fázi vývoje“ „digitálního zdravotního průkazu“. Ten by mohl sloužit k ověřování informací o cestujících, které se týkají právě testování a očkování proti covidu-19.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(…) v první vlně epidemie, kdy například zastavily svůj provoz i automobilky. Dneska už se nic takového neděje. Dokonce jsem četl, že, myslím, že nošovická automobilka přechází z dvousměnného na třísměnný provoz. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

V Česku během první vlny pandemie stála výroba v automobilkách tři až deset týdnů. Svůj provoz pak nerozšiřuje automobilka v Nošovicích, ale kolínská TPCA.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící, neboť nošovická automobilka přešla na třísměnný provoz již v červenci 2020, navíc se jednalo pouze o návrat do režimu provozu, který fungoval již před zastavením výroby. Po publikaci rozhovoru jsme však zjistili, že provoz plánuje rozšířit kolínská TPCA, a to v únoru 2021.

Z kontextu slov prezidenta Zemana vyplývá, že srovnává situaci v tzv. první vlně epidemie covidu-19 na jaře 2020, kdy zastavily svůj provoz i automobilky, se situací, která následovala poté.

Německá automobilová skupina Volkswagen uzavřela při první vlně pandemie své evropské závody. Automobilka Škoda Auto, která je součástí německého koncernu, přestala vyrábět 18. března 2020. Premiér Babiš zdůraznil, že k zastavení výroby došlo z rozhodnutí majitele, nikoli vlády. Proto se Škody Auto neměly týkat kompenzační opatření. 

Výrobu zastavily i další v Česku působící automobilky. Od 23. března k tomuto kroku přistoupila automobilka Hyundai v závodě v Nošovicích a obdobně od 25. března i kolínská TPCA.

Výroba nakonec byla přerušena ve Škodě Auto na cca šest týdnů, v továrně Hyundai na více než tři týdny, a TPCA u Kolína nevyráběla dokonce skoro deset týdnů. Po pauze se navíc výroba rozjížděla postupně, například Hyundai vyráběla jen na dvě z obvyklých tří směn.

Výroba v továrně v moravskoslezských Nošovicích běží od třetího červencového týdne naplno ve třech směnách, stejně jako před pandemií. Svůj provoz však plánuje rozšířit kolínská TPCA, která je nově pod úplnou kontrolou společnosti Toyota. Od února 2021 by zde mělo dojít k rozšíření z dvousměnného na třísměnný provoz. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou nepřesnost, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Zatímco průměrná nezaměstnanost v Evropské unii je kolem 8 %, u nás jsou to zhruba 3 %. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Podle posledních dostupných dat z listopadu 2020 je v Evropské unii obecná míra nezaměstnanosti 7,5 %, v ČR 2,9 %.

skrýt celé odůvodnění

Obecná míra nezaměstnanosti je podíl počtu nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu mezi 15–65 lety. Podle Eurostatu je obecná míra nezaměstnanosti v ČR v posledním dostupném měření z listopadu 2020 na 2,9 %.

Co se týče celé Evropské unie, ta má k listopadu 2020 podíl nezaměstnaných 7,5 %.

V porovnání s EU má ČR dlouhodobě nízkou míru nezaměstnanosti, na první příčce se drží od roku 2016 (.pdf, str. 766).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Například program Antivirus, který udržuje nezaměstnanost na nízké úrovni tak, že je bohatě dotován a někteří ekonomové už dokonce říkají, že by bylo dobré přejít na německý kurzarbeit, který je méně nákladný. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Nutnost přechodu z programu Antivirus na kurzarbeit je zmiňována již od léta, a to jak některými ministry, tak ekonomy. Finanční nákladnost zmíněného programu je uváděna jako jeden z důvodů. I přes mírný nárůst je nezaměstnanost ČR na relativně nízké úrovni v porovnání s EU.

skrýt celé odůvodnění

Program Antivirus vláda schválila 31. března 2020. Jeho hlavním účelem je od počátku ochrana zaměstnanosti a poskytnutí pomoci zaměstnavatelům při snaze udržet své zaměstnance. Tato pomoc probíhá prostřednictvím částečné, či celkové kompenzace mzdových nákladů (.pdf, str. 2). 

Jiný model naopak představuje prezidentem Zemanem zmiňovaný kurzarbeit, tedy podpora v době částečné nezaměstnanosti (.pdf, str. 16). Uveďme, že v případě kurzarbeitu se zaměstnanci zkrátí pracovní doba, jeho mzda (či její větší část) však zůstává zachována (.pdf, str. 3), jako by pracoval plnou pracovní dobu. Za dobu „nepráce“ v této pracovní době pak mzdové náklady za zaměstnavatele přebírá a platí stát (.pdf, str. 15).

Dodejme, že tato podpora (kurzarbeit) je sice již nyní zakotvena v zákoně o zaměstnanosti, dle vlády však její současná podoba není v případě koronavirové krize použitelná (.pdf, str. 13). A to především kvůli limitu výše příspěvku, který činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance, což vláda označuje za podporu příliš nízkou (.pdf, str. 13). Nově tak chce v případě plošného uzavření provozů navýšit tuto podporu na 70 % průměrného čistého výdělku (str. 18).

Co se týče programu Antivirus, o podporu v jeho rámci mohli zaměstnavatelé žádat i zpětně, a to od data 12. března. V průběhu pandemie měl tento program tři různé formy, konkrétně Antivirus A (později i A plus), B a C. Ty se pak liší ve svém zaměření, a tedy v podmínkách, které určují možnost jejich čerpání.

Antivirus A se týká příspěvků do výše 80 % z vyplacené mzdy zaměstnancům a je určen nejen pro zaměstnavatele, jejichž zaměstnanci museli zůstat v karanténě, ale i pro zaměstnavatele, kteří museli kvůli nařízením vlády výrazně omezit, či uzavřít svůj provoz. V rámci programu Antivirus A Plus, který byl schválen ve druhé polovině října, zaměstnavatelé ve vymezených případech mohou čerpat příspěvek ve výši 100 % vyplacené mzdy a odvodů. Pro zaměstnavatele, kteří byli protiepidemickými opatřeními zasaženi nepřímo, je poté určen Antivirus B. Výše podpory u něj byla stanovena na 60 % náhrady mzdy včetně odvodů. Antivirus C se pak týkal odpuštění části sociálního pojištění. 

V srpnu, kdy měl celý program původně končit, bylo vládou rozhodnuto o prodloužení jeho trvání ve verzích A i B, a to do konce října. Antivirus C pak jako jediný skončil v původním termínu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tehdy uvedla, že by program Antivirus měl být v budoucnu nahrazen právě dlouhodobým kurzarbeitem. O plánovaném přechodu z Antiviru na kurzarbeit v červenci hovořil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

V průběhu října nicméně vláda rozhodla o dalším prodloužení obou programů Antivirus do konce roku 2020 (.pdf). Později byl termín prodloužen až do konce února 2021. Z tiskové zprávy (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. prosince přitom vyplývá, že se dříve předpokládalo, že program Antivirus na konci roku 2020 skutečně skončí. Měl na něj navázat již zmíněný kurzarbeit, jeho zavedení však doposud nebylo schváleno, přičemž příslušný výše zmiňovaný návrh se nachází v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí také uvádí, že k datu 11. prosince 2020 bylo v programech Antivirus A a B vyplaceno 21,8 mld. korun (.pdf, str. 1) a na podporu dosáhla každá čtvrtá firma z celkového počtu 263 tisíc podniků v ČR. K 11. lednu pak výše této podpory dosáhla hodnoty 25,3 mld. korun (.pdf, str. 1). Ministerstvo (.pdf, str. 2) dále uvádí, že i přes enormní pokles HDP nedošlo k vyšším dopadům na nezaměstnanost v ČR, jejíž míra zůstává nejnižší v rámci Evropské unie

Podle ekonomky Heleny Horské lze relativně nízkou míru nezaměstnanosti spojovat s podpůrnými vládními programy. Ačkoliv je dle nich pravděpodobné, že po jejich ukončení dojde k nárůstu nezaměstnanosti, lze předpokládat, že tato míra bude stále jedna z nejnižších v Evropě. Podíl nezaměstnaných osob v roce 2020 shrnuje následující graf. 

Nutnost přechodu z programu Antivirus na kurzarbeit deklarovala v červenci také nezávislá expertní platforma KoroNERV-20. Na svých webových stránkách uvádí, že byť se program ukázal být úspěšným nástrojem na podporu ekonomiky, je nezbytné, aby byl pouze dočasného charakteru. Návrh členů se tedy týkal změny programu do podoby, která by připomínala německý kurzarbeit, přičemž upozorňovali také na výhodnější dopady na státní rozpočet z hlediska nákladů.

Důležitost přechodu na německý model kurzarbeitu zmínil například i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Nutnosti včasného ukončení programu Antivirus se věnovali i ekonom Mojmír Hampl a ekonomka Ilona Švihlíková v rámci pořadu Partie. Jejich kritika směřovala k umělému udržování pracovních míst nebo vysokým finančním nákladům na zmiňovaný program. Umělé udržování pracovních míst, která se již neobnoví, kritizuje i ekonom Pavel Bartoň. Jako negativní vnímá také to, že program uchovává při životě tzv. zombie firmy, jejichž existence může vést k poklesu produktivity daného sektoru. 

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Inflační cílování České národní banky je kolem dvou procent a až dosud se to víceméně na této hladině drželo. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Inflační cílování ČNB je nastaveno na 2 % s tolerancí jednoho procentního bodu oběma směry. Míra inflace za poslední měsíce byla v tomto rozmezí. Během loňského roku se pak držela těsně nad touto hranicí.

skrýt celé odůvodnění

Česká národní banka má od roku 2010 nastavený inflační cíl na 2 %, s tolerančním pásmem o šíři jednoho procentního bodu. Když tedy Miloš Zeman říká, že inflace se dosud v České republice držela víceméně v okolí tohoto inflačního cíle, můžeme to chápat tak, že míra inflace se v poslední době pohybovala v rozmezí pásma vytyčeného ČNB mezi 1 až 3 %. 

Miloš Zeman mluví o tom, že „až dosud“ se míra inflace držela na této hladině. Jelikož svá slova doplňuje tvrzením, že „jestli bude inflace, řekněme, 3%, pořád se nic hrozného nestane,“ chápeme jeho výrok tak, že „až dosud“ znamená „až do nynějška“, ne například „až do loňského roku poznamenaného pandemií“. Pro posouzení výroku jsme pak zvolili období posledního čtvrtletí roku 2020, jelikož moderátorka se prezidenta ptá na ekonomické důsledky toho, že se „otevře vše, co bylo dosud zavřeno“. Zjevně tedy mluví o protiepidemických opatřeních vlády, která „zavřela“ mnohé provozovny právě na začátku čtvrtého čtvrtletí roku 2020.

Podíváme-li se na data zveřejněná Českým statistickým úřadem, pak vidíme, že během roku 2020 dosáhla inflace 3,2 % a nacházela se tak mírně nad uvedeným pásmem ČNB. Tempo inflace se však během roku spíše mírně snižovalo a během posledních tří měsíců roku 2020 se již pohybovalo pouze pod 3 %, tedy v pásmu vytyčeném ČNB. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, protože inflace se celoročně drží v těsné blízkosti pásma vytyčeného ČNB, v posledních měsících uvnitř tohoto pásma.