Miloš Zeman

Ekonom Jan Švejnar už v dubnu 2022 uvedl, že k inflaci podle něj přispělo zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). Uveďme, že s tímto názorem nesouhlasil bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl, který Švejnarova slova označil za absurdní, nebo také hlavní ekonom společnosti Natland, Petr Bartoň.

V rozhovoru pro Český rozhlas pak v červnu 2022 Švejnar své tvrzení zopakoval. V rozhovoru byl mj. dotázán, zda si myslí, že řada podnikatelů zdražovala právě i kvůli zvyšujícím se úrokovým sazbám. Na otázku odpověděl slovy: „Ano, já si myslím, že v té nejistotě loni začali chápat, že se blíží vlna inflace, a aby se ochránili, tak samozřejmě do těch zvyšujících se nákladů, které přišly z vnější provenience, zakomponovali i to zvyšování úrokových sazeb – čili jejich náklady s financováním a očekávání, že bude vyšší inflace – a začali zvyšovat ceny rychleji než jejich protějšky v jiných zemích“.

V debatě Českého rozhlasu Plus, zveřejněné 4. listopadu 2022, Jan Švejnar tvrdil, že se česká jádrová inflace (inflace očištěná od sezónních vlivů, např. cen energií a potravin (.pdf)) začala prudce zvyšovat přesně v době, kdy ČNB pod vedením Jiřího Rusnoka začala razantně zvyšovat úrokové sazby. Švejnar také uvedl, že kroky centrální banky mohou vytvořit inflační očekávání, které následně vyšší inflaci způsobí.

Proti tomuto tvrzení se ohradil právě bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok, který řekl: „Je to zajímavá hypotéza, ale nikde jsem nenašel žádné potvrzení, že by zvyšování sazeb centrální banky mohlo být zdrojem zvýšení inflačních očekávání. Je to naopak, zaměňujeme příčinu a důsledek“.

Doplňme, že Jan Švejnar např. již v únoru 2022 kritizoval kroky ČNB, které podle něj nepomohou zpomalit inflaci. V rozhovoru tehdy prohlásil: „Pokud jde o ČNB, ta zvedla náklady úvěrování podnikům, podnikatelům i rodinám, které si berou úvěry. Takže se zvýšením úrokových sazeb zvedají náklady našim výrobcům na rozdíl od jejich konkurentů z eurozóny“.

Ekonom Jan Švejnar tedy v minulosti opakovaně tvrdil, že zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou je významnou příčinou inflace. Výrok Miloše Zemana tedy hodnotíme jako pravdivý, pro úplnost však dodejme, že vyjádření Jana Švejnara kritizovali někteří další ekonomové.

Miloš Zeman ve svém vánočním poselství mluvil mimo jiné o tzv. Green Dealu neboli Zelené dohodě pro Evropu. Ta byla Evropskou radou představena koncem roku 2019. Jedná se o plán Evropské unie na transformaci hospodářství za účelem dosažení klimatické (uhlíkové) neutrality v roce 2050. Prezident Zeman v projevu kritizoval jednotlivé důsledky, které tato dohoda podle něj pro Evropu přináší.

Zákaz aut se spalovacími motory

Prezident Zeman nejprve zmiňuje, že Green Deal zahrnuje pokus „zakázat auta se spalovacími motory“. Je pravda, že v souvislosti s Green Dealem Evropský parlament schválil návrh Evropské komise na ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Nejedná se však o zákaz provozu těchto aut, jak by výrok mohl na první pohled naznačovat. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že do roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Omezení jaderných elektráren

V další části výroku Miloš Zeman hovoří o pokusu „omezit nejenom uhelné, ale, jak ukazuje příklad sousedního Německa, i jaderné elektrárny“. Green Deal obsahuje nutnost „rychlého vyřazení uhlí“ a vytvoření energetického odvětví založeného převážně na obnovitelných zdrojích. Původní dokument se nicméně udržitelnosti jaderné energie nevěnoval. V Evropské unii však existuje tzv. taxonomie, tedy seznam, v němž má být jasně určeno, které ekonomické činnosti jsou ekologicky udržitelné a které nikoliv. Tento seznam lze považovat za součást Green Dealu, neboť vznikl za účelem směřovat investice EU do udržitelných projektů a dosáhnout tak cílů Zelené dohody.

Rámcově vstoupila taxonomie EU v platnost v červenci 2020 s tím, že Evropská komise ji plánovala v budoucnu více konkretizovat. S prvním seznamem pak přišla v dubnu roku 2021 a jádro mezi udržitelné zdroje energie nezařadila. V březnu roku 2022 však rozhodla o tom, že konkrétní jaderné aktivity jsou v souladu s klimatickou a environmentální politikou EU. Pokud tedy státy splní konkrétní podmínky, mohou i nadále pokračovat v provozování jaderných elektráren. V tomto ohledu lze tedy hovořit o snaze omezit jaderné elektrárny v souvislosti s Green Deal, ačkoliv k tomu nakonec došlo jen částečně.

Nyní se podívejme, zda chce Německo kvůli Green Dealu omezit jaderné elektrárny na svém území. Vláda s Olafem Scholzem v čele plánovala v roce 2021 postupné zrušení provozu všech tamních jaderných elektráren do konce roku 2022. Později rozhodla, že v témže roce ze tří fungujících jaderných elektráren zcela odstaví pouze elektrárnu Emsland. Zbylé dvě plánovala dle vyjádření ministra hospodářství Roberta Habecka ponechat v záloze až do poloviny dubna roku 2023, a to zejména kvůli nejistotě stabilních dodávek plynu z Ruska. V říjnu pak německá vláda rozhodla, že do dubna roku 2023 ponechá v záloze všechny tři jaderné elektrárny.

Německý plán na postupné zrušení jaderných elektráren ovšem nevznikl v důsledku Green Dealu, ale již v roce 2011 v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Tato politika byla tedy vedena vládou Angely Merkelové ještě před tím, než Evropská unie Green Deal vyhlásila.

Rozšíření emisních povolenek

Jako poslední bod zmínil prezident Zeman při kritice Green Dealu „pokusy rozšířit emisní povolenky“. Ty udávají cenu, kterou musí společnost zaplatit za každou vypuštěnou tunu CO2 (přesněji za tunu skleníkových plynů v přepočtu na ekvivalent CO2). V červnu tohoto roku europoslanci skutečně odhlasovali rozšíření stávajícího systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) tak, aby se povinnost platit za emise vztahovala i na některá další odvětví, např. na oblast námořní dopravy a na vytápění budov. V prosinci se s Evropským parlamentem na tomto návrhu, který obsahuje i některé cíle z původní Zelené dohody z roku 2019, předběžně dohodli i zástupci evropských zemí.

Závěr

Ve spojitosti se Zelenou dohodou pro Evropu se EU skutečně pokouší rozšířit systém emisních povolenek i na další odvětví. Green Deal představený v roce 2019 také zmiňuje nutnost „rychlého vyřazení uhlí“ a vytvoření energetického odvětví založeného převážně na obnovitelných zdrojích.

Opatření související s Green Dealem nicméně nezavádí přímo „zákaz aut se spalovacími motory“, ale ukončení prodeje nových vozů v roce 2035. Stávajících vozů, které nejsou bezemisní, se nová pravidla netýkají. Německo plánuje odstavit v blízké době poslední jaderné elektrárny, ale mělo k tomu do roku 2022 dojít už podle plánu německé vlády z roku 2011, nikoli na základě Zelené dohody, kterou Evropská komise představila o osm let později. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako zavádějící.

Miloš Zeman v kontextu výroku zmiňuje (video, čas 13:42), že jeho „srdeční záležitostí“ po dobu působení ve funkci byl vztah s Izraelem. Prezident dále uvedl, že se snažil, aby bilaterální vztahy mezi Českem a Izraelem byly nadstandardní v porovnání se vztahy s jinými státy.

Prezident Izraele Jicchak Herzog v červenci 2022 navštívil Českou republiku. Při této příležitosti Zemanovi předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti (Medal of Honor). Uveďme, že dříve se toto vyznamenání jmenovalo „Prezidentská medaile Za zásluhy“.

Miloš Zeman ocenění obdržel za „neochvějnou podporu státu Izrael, lidu Izraele a židovského národa, za zásluhy o pěstování hlubokého a dlouholetého přátelství mezi Izraelem a Českou republikou a nekompromisní práci ve vnitřní politice i na mezinárodní scéně v boji proti antiizraelské a antisemitské nenávisti po celém světě.“ Dodejme, že Jicchak Herzog Řád cti předal poprvé za jeho prezidentství.

Někteří zahraniční politici však nejvyšší izraelské státní vyznamenání dostali od předchozích prezidentů, tedy dříve než Miloš Zeman. Jak lze vidět v následující tabulce, jednalo se např. o tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamu v březnu 2013, německou kancléřku Angelu Merkelovou v únoru 2014 či italského prezidenta Giorgia Napolitana v červnu 2014.

Zdroje: Henry Kissinger, Barack Obama, Bill Clinton, Angela Merkelová, Girogio Napolitano, Miloš Zeman, Joe Biden, Nikos Anastasiadis.

Miloš Zeman skutečně z rukou prezidenta Izraele Jicchaka Herzoga obdržel nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti. Byť byl Miloš Zeman prvním zahraničním státníkem, kterému řád udělil současný izraelský prezident, v minulosti toto ocenění dostali i jiní zahraniční politici. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vláda 27. července 2022 schválila úpravu letošního rozpočtu, v rámci které navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard korun na celkových 330 miliard. (.pdf, str. 1). Návrh novely rozpočtu předložila vláda Poslanecké sněmovně 17. srpna 2022. Sněmovna pak návrh 18. října schválila. Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun. Následně byl zákon doručen k podepsáni prezidentu republiky. 

Miloš Zeman 2. listopadu 2022 nicméně využil své zákonné pravomoci, předložený zákon vetoval a vrátil do Sněmovny. V odůvodnění uvedl, že „(…) příjmová stránka rozpočtu je nižší, než by mohla být, pokud by předložené novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022 předcházela novela zákona o daních z příjmů. Rozpočet tak vychází ze snížené daňové sazby u příjmů fyzických osob, čímž vzniká rozpočtový výpadek ve výši 90 miliard korun (…). Přitom se při zrušení superhrubé mzdy předpokládalo, že zmíněná daňová sazba bude vrácena na původní úroveň."

Doplňme, že 15. listopadu Sněmovna prezidentovo veto nadpoloviční většinou všech poslanců přehlasovala (.pdf), když se pro přijetí novely rozpočtu vyslovilo 103 poslanců. Dolní komora tak stvrdila schodek státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 375 mld. korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu doplnil, že „nynější vláda prezidentovi takový slib neučinila. I kdyby byl slib o vyšším zdanění příjmů splněn, týkal by se rozpočtu až na příští rok.“

Prezident Miloš Zeman tedy skutečně vetoval novelu státního rozpočtu na rok 2022, která deficit zvýšila na 375 miliard korun. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman mluví o růstu cen energií před ruskou invazí na Ukrajinu. Protože ceny energií jsou ovlivněny mnoha různými faktory, nelze jednoznačně prokázat souvislost mezi jejich růstem a ruskou invazí. Odborníci nicméně potvrzují, že ceny energií rostly již před invazí, která ovšem energetickou krizi značně umocnila.

Evropská komise se zabývala (.pdf) růstem cen energií již rok před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. V říjnu 2021 zavedla Komise soubor nástrojů pro stanovení cen energií, tzv. Energy Prices Toolbox (.pdf, str. 2), který mohly členské státy využít, aby na vnitrostátní úrovni zavedly opatření s cílem zmírnit cenový tlak na občany a průmysl (.pdf, str. 2).

Evropská komise viděla příčinu tehdejších rostoucích cen energií v EU v oživení ekonomiky po pandemii covidu-19 a v nedostatečných zásobách plynu. Lídři některých států EU (Francie, Španělska nebo Česka), také poukazovali na ceny emisních povolenek, které podle nich za růstem cen energií stály.

Ceny energií komentoval v říjnu 2021, tj. ještě před ruskou agresí na Ukrajině, v rozhovoru pro server iRozhlas.cz například energetický expert a minoritní akcionář firmy ČEZ Michal Šnobr. Ten tehdy upozorňoval, že vysoké ceny plynu a elektrické energie jsou způsobeny souběhem vícero okolností: „Zaprvé je potřeba říct, že se rozjely všechny ekonomiky světa po covidovém období téměř najednou čili velká poptávka. A druhá věc je to, že Evropa prožila studenější zimu, zásobníky v tomto okamžiku nejsou tak plné, jako obvykle bývaly. Německo a některé další země vyrobily v letošním roce méně větrné elektřiny, málo foukalo. A je tu určitá hrozba toho, že zima by mohla být znovu studenější, to znamená, že určitým způsobem vznikla panika, že nebude dostatek energie. Do toho Německo vlastně odstaví první polovinu jaderných elektráren. Takže těch nejistot a zároveň zvýšené poptávky najednou bylo příliš mnoho a ceny vystřelily.“

Zhoršená situace na energetickém trhu skutečně ještě více eskalovala po ruské invazi 24. února 2022. Nejdříve ceny energií rostly pouze kvůli obavám o energetickou bezpečnost, následně i kvůli přerušovaným dodávkám plynu z Ruska. V tiskové zprávě ze září 2022 Evropská komise uvedla, že „ceny plynu a elektřiny vystoupaly na rekordní úroveň už v roce 2021 a v roce 2022, zejména v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu, dosáhly nových historicky nejvyšších hodnot“. Podle Komise totiž „invaze Ruska na Ukrajinu a skutečnost, že používá dodávky plynu jako zbraň, situaci ještě zhoršily, a maloobchodní ceny elektřiny od července 2021 meziročně vzrostly téměř o 50 %“.

Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky při Světové bance Jana Matesová komentovala v srpnu 2022 energetickou situaci pro portál iRozhlas.cz. Jako hlavní příčiny růstu cen energií v ČR před válkou na Ukrajině uvedla špatnou regulaci energetického trhu a následný pád distributorů elektřiny, hlavně případ Bohemia Energy. V celoevropském měřítku zmiňovala politiku přechodu na obnovitelné zdroje a „naivní spoléhání na plyn jako na transformační médium“. Výši cen energií v poslední době však připisovala na vrub války Ruska proti Ukrajině: „V poslední době už je to ale dominantně výsledek války Ruska proti Ukrajině, přesněji řečeno ruské manipulace s cenami plynu tím, že zavírá kohouty některým zemím, některým na pár dní, některým dlouhodobě.“

Podle přehledu vývoje cen energií před invazí a po ní, který zveřejnila Evropská centrální banka, ceny skutečně rostly i před 24. únorem 2022, k výraznému nárůstu došlo právě po začátku invaze. Nárůst v tomto období ukazuje např. i graf vývoje cen elektrické energie na pražské energetické burze PXE. Dle vyjádření ekonomů či Evropské komise ke zvýšení cen energií výrazně přispěla právě invaze Ruska na Ukrajinu. Výrok prezidenta Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman odkazuje na výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Ta v rozhovoru pro Právo z 13. dubna řekla: „Připomeňme, že třeba ještě před rokem bývalý ministr Havlíček usiloval o to, aby v tendru byl i ruský Rosatom. Jemu i všem podobným, kteří nám teď cokoliv vzkazují a radí, doporučuji, aby radši šoupali nohama a mlčeli v koutě.“ 

Markéta Pekarová Adamová tedy skutečně použila slova o „šoupání nohama a mlčení v koutě“, nemluvila ale obecně o roli opozice, jak naznačuje (video, čas 44:07) Miloš Zeman. Předsedkyně Poslanecké sněmovny své doporučení směřovala bývalému ministru Karlu Havlíčkovi, a to konkrétně v souvislosti s jeho aktivitami v jednání o dostavbě Dukovan. Výrok Miloše Zeman proto hodnotíme jako zavádějící.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za minulé vlády skutečně podporoval přizvání ruského Rosatomu do tendru na stavbu nového jaderného bloku elektrárny Dukovany. Před tímto krokem přitom opakovaně varovala (.pdf, str. 5-7) podle webu Aktuálně.cz nejen Bezpečnostní informační služba: „Experti ministerstev vnitra a zahraničí, kontrarozvědky BIS, rozvědky ÚZSI, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) (…) už poněkolikáté důrazně doporučili, aby vláda neoslovovala ruský Rosatom. V případě, že by tendr vyhrál, podle nich hrozí, že režim Vladimíra Putina použije největší zakázku v historii Česka k vydírání státu.“

Miloš Zeman v roce 2013 přenesl pravomoc zkoumat žádosti o milost na Ministerstvo spravedlnosti s tím, že si chtěl nechat předkládat pouze žádosti, které se týkají lidí s nevyléčitelnou nemocí. Již jako prezidentský kandidát v roce 2012 prohlásil: „Dovedu si představit udělení milosti pouze v jednom jediném příkladě, kdy nějaký člověk umírá a chce být posledních několik týdnů svého života v domácím prostředí, takže bych mu udělil milost na těch několik týdnů z humanitárních důvodů…“

2016

K prvnímu udělení milosti prezidentem Zemanem došlo v únoru 2016. Tiskový mluvčí prezidenta tehdy uvedl, že prezident „přihlédl k tomu, že dotyčný trpí závažnou, nevyléčitelnou chorobou“. Závažný zdravotní stav byl důvodem také v případě dalších čtyř udělených milostí, o nichž Hrad informoval v květnu, září, listopadu a prosinci 2016. Z podnětu papeže Františka také ve stejném roce ještě vyhověl žádosti o milost v případě ženy, která se ve vězení starala o své dítě, jež by zde po dosažení tří let již nemohlo zůstat a muselo by od ní být odděleno.

2017

V roce 2017 vyhověl Miloš Zeman dvěma žádostem. O první rozhodl v dubnu a uvedl, že přihlédl závažnému onkologickému onemocnění omilostněného. V květnu 2017 poté informoval o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi.

2018

V březnu 2018 následně prezident Zeman omilostnil muže, který způsobil autonehodu, při níž zemřela jeho manželka a syn. Důvodem udělení milosti tehdy podle prezidenta bylo především to, aby se muž mohl starat o svého dalšího syna. V srpnu Miloš Zeman udělil milost muži s onkologickým onemocněním, v říjnu pak také muži, který předtím přišel o obě dolní končetiny.

2020

V roce 2020 se prezident Zeman rozhodl vyhovět celkem šesti žádostem. Ve třech případech (z ledna, března a září 2020) byl uváděným důvodem závažný zdravotní stav. Dvě milosti (z března a prosince) byly odůvodněny tím, že odsouzení zachránili život druhému člověku. V říjnu 2020 tiskový mluvčí Hradu informoval o udělení milosti ženě, v jejímž případě prezident „přihlédl k tomu, že omilostněná je matkou pěti nezletilých dětí, o které sama řádně pečuje“, a jedno z těchto dětí je v péči dětského psychiatra.

2021

V březnu 2021 poté prezident rozhodl o omilostnění dalšího závažně nemocného odsouzeného. V červnu také udělil milost muži, který podle vyjádření Hradu trpí několika méně závažnými chronickými onemocněními, hlavním důvodem nicméně bylo to, aby muž „mohl pečovat o svoji nezletilou dceru, jejíž matka v minulých dnech podlehla závažnému onkologickému onemocnění“. V září 2021 Miloš Zeman rozhodl o milosti pro podnikatele Pavla Podroužka. „Pan prezident přihlédl ke zdravotnímu stavu omilostněného, který trpí závažným chronickým onemocněním několika životně důležitých orgánů, a to až na hranici jejich selhávání,“ uvedl tehdy tiskový mluvčí prezidenta. 

Zmiňme, že některé milosti vzbudily vlnu kontroverzí a pochybností. Konkrétně v posledním jmenovaném případě Pavla Podroužka se objevily informace, že žádost o milost přišla ještě před samotným policejním stíháním. I okolo zdravotního stavu Pavla Podroužka je mnoho nejasností.  

2022

Poslední, v pořadí jednadvacátou milost, udělil Miloš Zeman 26. března 2022 Miloši Balákovi. Rozhodnutí prezidenta vyvolalo vlnu kritiky, jelikož se jedná o šéfa Lesní správy Lány, tedy o prezidentova podřízeného. Balák byl v březnu pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Prezident Zeman své rozhodnutí o udělení milosti zdůvodňoval mimo jiné i tím, že je podle něj Balák „mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec“. Podle prezidentova vyjádření také soud údajně přihlížel k tomu, „kde odsouzený pracuje“. Zdravotní důvody v tomto případě prezident Zeman neuváděl.

Na závěr tedy shrňme, že 19 milostí opravdu prezident Zeman udělil z důvodů, které lze označit za humanitární. Ve dvanácti případech byl hlavním důvodem zdravotní stav omilostněných (viz tabulka níže), ve čtyřech péče o dítě, ve dvou záchrana života a v jednom amputace nohou.

Ve zbylých dvou zmíněných případech šlo o výjimky, ve kterých byla hlavním důvodem udělení milosti pochybnost nad rozsudkem. Výrok prezidenta Zemana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Václav Havel udělil milosti celkem 860 lidem v letech 1993 až 2002 a dalších více než 1 000 milostí v době, kdy působil ještě jako federální prezident. Oproti tomu Václav Klaus za 10 let ve funkci omilostnil 412 lidí. Miloš Zeman opravdu udělil 21 milostí.

Zaměřme se nyní na jednotlivé případy milostí udělených Václavem Havlem, které Miloš Zeman kritizuje. Martin Odložil, syn slavné gymnastky Věry Čáslavské, v roce 1993 během hádky udeřil svého otce Josefa Odložila. Ten se v následku nešťastného pádu uhodil do hlavy a zemřel. Policie Martina Odložila poté obvinila z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti a byl soudem nepravomocně poslán do vězení na čtyři roky. Ještě než mohl o případu rozhodnout odvolací soud, udělil Odložilovi prezident Havel milost. Přestože nebyl Martin Odložil obviněn z vraždy, v roce 2011 mluvil o tom, že zabil svého otce. Pojem „otcovrah“ je přesto velice zjednodušující.

Marta Chadimová byla v roce 1992 obviněna z podvodu, padělání a pozměňování veřejných listin a maření výkonu úředního rozhodnutí, a to v souvislosti s restitucí domu na Loretánském náměstí. Tehdejší prezident Havel jí udělil milost v roce 1995. V ČT k tomu řekl: „Je už potřetí ve vazbě, (...) proces se táhne tři a půl roku, nebere konce, rozsudek je v nedohlednu a ona je velmi vážně nemocná.“ Chadimová milost přijala až v roce 2003, kdy už se soudní proces táhl přes 10 let. Pavel Rychetský byl opravdu jedním z obhájců Marty Chadimové. Miloš Zeman nazývá Martu Chadimovou jako restituční podvodnici. Pravomocný rozsudek ale nikdy nepadnul, tudíž je toto označení opět poměrně zjednodušující. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Závěrem uveďme, že Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tyto kontroverzní milosti Václava Havla srovnává s milostí, kterou udělil svému podřízenému Miloši Balákovi, šéfovi Lesní správy Lány. Ten byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Prezident Zeman své rozhodnutí o udělení milosti zdůvodňoval mimo jiné i tím, že je podle něj Balák „mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec“.

Prezident Zeman udělil 26. března 2022 milost Miloši Balákovi, řediteli Lesní správy Lány, což je příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky. Balák byl nepravomocně odsouzen na tři roky odnětí svobody v květnu minulého roku, a to za zmanipulování zakázky na zajištění a odvodnění svahů vodní nádrže v Lánech. Dále také obdržel pokutu ve výši 1,8 milionu korun a zákaz činnosti ve státní správě na čtyři roky (počítající se od propuštění z vězení). Trest následně 24. března 2022 potvrdil Krajský soud v Praze.

Kromě Miloše Baláka byl odsouzen také manažer firmy Energie - stavební a báňská (ESB) Libor Tkadlec. Ten dostal od soudu podmínku a pokutu 600 tisíc korun. Firma ESB dostala peněžitý trest 5,4 milionů korun a zákaz účasti na veřejných zakázkách po dobu 3 let. Doplňme, že ačkoliv Miloš Zeman používá zkratku „ESG“, zjevně má na mysli právě společnost ESB.

Celá kauza se odvíjí od manipulace veřejné zakázky v hodnotě více než 200 milionů korun. Konkrétně jde o tendr na zajištění a odvodnění svahů vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře.

Dle rozsudku soudu Miloš Balák zhotovitele určil dopředu. Zároveň umožnil ESB podílet se na přípravě projektu a zpřístupnil společnosti neveřejné informace, které společnost využila k výhře ve výběrovém řízení. Libor Tkadlec pak v odposleších zmínil, že některé položky zakázky plánuje nadhodnotit.

Policie si také nechala vypracovat znalecký posudek, aby vypočetla zisk z neoprávněného získání zakázky. Zisk ESB měl činit téměř 9 milionů korun, vzhledem k zahájení trestního řízení k tomu však nedošlo. „Je to minimalistická varianta. Mohlo to být klidně i více, vzhledem k tomu, jak to obžalovaní chystali,“ komentoval částku soudce, který loni vynesl nad celou kauzou nepravomocný rozsudek.

Podle policejních odposlechů plánoval Libor Tkadlec z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky získat desítky milionů korun. Kvůli aktivitě policistů ale kancléř Mynář nechal část probíhajících prací zastavit, a tak byla konečná cena tendru 191 milionů korun. Původně však měla být hodnota zakázky 230 milionů.

Součástí představenstva ESB je opravdu hokejista Jaromír Jágr. Je však důležité zmínit, že během protiprávního jednání jeho členem nebyl. Stal se jím až v roce 2021, samotná kauza s Milošem Balákem odstartovala po policejním zásahu v Lánech již v roce 2017. V té době nicméně byl místopředsedou představenstva jeho otec, Jaromír Jágr starší.

Dodejme, že šéf Lesní správy Lán je nyní obžalován ještě v jiné kauze. Lánskou oboru měl totiž bez patřičného povolení proměnit v kamenolom, vytěžit celkem 40 tisíc tun kamene a část pak pod cenou prodat firmě ESB, která figurovala i v kauze úprav svahů vodní nádrže.

Na závěr si shrňme naše hodnocení. Z dostupných informací není zřejmé, že by se Miloš Balák přímo na zvýhodnění společnosti ESB obohatil. Není ani zřejmé, zda vznikla státu finanční škoda. Zisk ESB z neoprávněného získání zakázky měl sice činit téměř 9 milionů korun (podle soudu dokonce minimálně 9 milionů), ale vzhledem k zahájení trestního stíhání se tak nestalo.

Přesto hodnotíme výrok Miloše Zemana jako nepravdivý. Není totiž pravdou, že by Balák společnosti ESB pouze umožnil prohlídku Lánské obory před vypsáním tendru. Na základě soudního rozsudku je zřejmé, že s firmou Balák spolupracoval na plánování projektu a poskytoval jí neveřejné informace ještě před vypsáním výběrového řízení. Šéf lesní správy tak podle soudu dopředu určil zhotovitele.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že prezident Zeman kritizuje formu sociální podpory, kterou zavedl současný kabinet Petra Fialy. Ačkoliv Miloš Zeman zmínil doplatek na bydlení, je dost možné, že ve skutečnosti měl na mysli sociální dávku zvanou příspěvek na bydlení. Vzhledem k rostoucím cenám (.pdf, str. 4–5) energií na bydlení, konkrétně plynu a elektřiny, totiž vláda během letošního ledna prosadila ve Sněmovně a Senátu zvýšení právě této dávky. Na příspěvek navíc nově dosáhne více lidí. V rámci naší analýzy se proto zaměříme na byrokratickou zátěž obou sociálních podpor – jak příspěvku na bydlení, tak i doplatku na bydlení.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení je dávka, která přispívá osobě nebo rodině při úhradě nákladů souvisejících s bydlením. Spadá do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a spravují ho lokální úřady práce. Žádost se podává jedenkrát ročně s tím, že každého čtvrt roku musí žadatelé doložit náklady na bydlení a zároveň příjmy rodiny. Na nutnost vyplnit formulář jednou za čtvrtletí naráží i Miloš Zeman. Můžeme tedy předpokládat, že má konkrétně na mysli právě Doklad o výši čtvrtletního příjmu a Doklad o výši nákladů na bydlení, které se v souvislosti s příspěvkem na bydlení jako jediné vyplňují každé čtvrtletí.

Doklad o výši čtvrtletního příjmu lze vyplnit elektronickým dotazníkem, nebo vytisknout v PDF formátu (.pdf), který je na čtyři stránky. Tento dokument se musí za každou společně posuzovanou osobu, jež měla nějaký typ příjmu, vyplnit samostatně (.pdf, str. 1). K příkladům osob, které se posuzují společně, patří například rodiče s dětmi, manželé nebo partneři. Každá společně posuzovaná osoba pak musí doklad o výši příjmu předložit „za každou osobu, která byt užívá (v bytě bydlí)“.

V Dokladu o výši nákladů na bydlení se prokazuje zejména nájemné a energie. I tento formulář musí předložit každá ze společně posuzovaných osob samostatně, logicky však oproti předešlému formuláři odpadá povinnost, aby ho musel vyplnit každý, kdo daný byt užívá. PDF formát (.pdf) tohoto dokladu je dlouhý na tři stránky, žadatel pak může využít i online formulář.

K jednomu základnímu formuláři příspěvku na bydlení se pojí několik dalších formulářových příloh, jež nejsou povinné, ale žadatel je musí v určitých případech rovněž doložit. Další tiskopisy tak žadatel musí vyplnit, pokud nemá žádné příjmy, dostává výživné a nebo žije v bytě s dalšími osobami, které s ním ale nehospodaří. Speciální formulář se vyplňuje i v případě, že má žadatel manžela či manželku, případně děti, které s ním v bytě nebydlí. Některých žadatelů se také může týkat potvrzení o nezaopatřenosti dítěte (typicky potvrzení o studiu).

Samotný základní formulář a k tomu povinný Doklad o výši čtvrtletních příjmů s Dokladem o výši nákladů mají dohromady 11 stránek. Pokud bychom předpokládali, že žadatel vyplní všechny zmíněné nepovinné formuláře, a přičetli to, dostaneme se celkem na 21 stran. Dodejme, že ani tak není náš výpočet úplně ideální, protože jsme k potvrzení o nezaopatřenosti dítěte využili čtyři dokumenty, jež Ministerstvo na svém webu samo nabízí a které pouze „je možné využít“. Zároveň jsme nemohli započítat nájemní smlouvu (případně jiné obdobné dokumenty), kterou je nutné doložit. Některé doklady se navíc musí podávat za více osob. Z těchto důvodů je nemožné určit přesný počet stránek formulářů, jež každý žadatel předloží.

Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení je další finanční pomoc osobám, které již pobírají příspěvek na bydlení, a i přesto nejsou schopné pokrýt základní výdaje za užívání bytu a náklady s ním spojené (např. platba za energie). Při posuzování, zda má člověk na tuto pomoc nárok, se bere v potaz příjem, majetek a sociální situace společně posuzovaných osob a jejich možné zvýšení příjmu vlastním přičiněním (například vlastní prací nebo nárokem na jiné dávky).

Samotný formulář (.pdf) je dlouhý na čtyři stránky. K tomu musí žadatel povinně předložit ještě tiskopis, který se týká informací o užívaném bytu, Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a Doklad o výši měsíčních příjmů. Po přičtení těchto dokumentů k základnímu formuláři se dostaneme celkem na deset stránek, jež se musí vyplnit.

Jenže stejně jako u příspěvku na bydlení, i tady se v určitých situacích, například v případě nezaopatřených děti či invalidity, vyplňují další speciální formuláře. Dva povinné dokumenty – Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech a Doklad o výši měsíčních příjmů – se navíc mohou týkat i více osob. Nemůžeme proto přesně určit, kolik stran každý žadatel vyplní. Důležité nicméně je, že žádný z formulářů se nevyplňuje každé čtvrtletí, jak tvrdí Miloš Zeman.

Závěr

Miloš Zeman zmínil doplatek na bydlení, následně ale dodal „nebo co to je“, čímž poukázal na to, že si není jistý názvem dané sociální dávky. Navíc uvádí, že dotazník (formulář), který měl na mysli, se má vyplňovat každé tři měsíce. Vzhledem k tomu, že každé tři měsíce se dokládají formuláře právě u příspěvku na bydlení, předpokládáme, že Miloš Zeman mluví o příspěvku na bydlení a podle toho také jeho výrok hodnotíme.

Ukázali jsme si, že počet stránek, jež musí žadatel u příspěvku na bydlení vyplnit, se v jednotlivých případech liší. Každý žadatel totiž podle své situace předloží jiný počet nepovinných dokumentů. Jednou za tři měsíce nicméně žadatelé dokládají náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy. Doklad (.pdf) o výši čtvrtletních příjmů je dlouhý na čtyři stránky, Doklad (.pdf) o výši nákladů na bydlení má pak strany tři.

Dohromady tedy jeden člověk vyplňuje každé čtvrtletí sedm stran formulářů. Miloš Zeman zároveň řekl „dávám konkrétní příklad“, čímž mohl mít na mysli konkrétní situaci některých občanů. Jak jsme však popsali výše, v určitých případech (například manželé) musí při jedné žádosti oba dva dokumenty vyplnit více lidí. Ke čtrnácti stránkám se tak skutečně můžeme dostat. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.