Miloš Zeman
SPO

Miloš Zeman

Exprezident České republiky

Strana práv občanů (SPO)

Bez tématu 790 výroků
Koronavirus 26 výroků
Ekonomika 18 výroků
Zahraniční politika 15 výroků
Energetika 9 výroků
Právní stát 9 výroků
Sociální politika 8 výroků
Zdravotnictví 8 výroků
Evropská unie 7 výroků
Invaze na Ukrajinu 7 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Sněmovní volby 2021 4 výroky
Vnitrostranická politika 3 výroky
Prezidentské volby 2023 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Pravda 520 výroků
Nepravda 181 výroků
Zavádějící 93 výroků
Neověřitelné 95 výroků
Rok 2022 40 výroků
Rok 2021 88 výroků
Rok 2020 19 výroků
Rok 2019 82 výroků
Rok 2018 208 výroků
Rok 2017 95 výroků
Rok 2016 89 výroků
Rok 2015 39 výroků
Rok 2014 64 výroků
Rok 2013 128 výroků
Rok 2012 37 výroků

Miloš Zeman

(...) vznik krajské samosprávy (který uskutečnila vláda Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz). Byli jsme jednou z mála zemí v Evropě, která krajskou samosprávu neměla.
Vánoční poselství, 26. prosince 2022
Regiony
Pravda
Vytvoření krajů ustanovil už ústavní zákon z roku 1997, v době Zemanovy vlády v letech 1998–2002 nicméně došlo k přijetí další legislativy nutné k tomu, aby kraje mohly zahájit činnost. ČR byla tehdy jednou z mála evropských zemí, v níž neexistovaly krajské samosprávy.

Prezident Miloš Zeman vznik krajských samospráv zmiňuje jako příklad jedné z reforem, která se uskutečnila během jeho působení v roli předsedy vlády ČR, tedy v období let 1998-2002.

Vláda Miloše Zemana v listopadu 1999 ve Sněmovně předložila zákon o krajích, k jehož schválení následně došlo v květnu 2000. Přijetí zákona znamenalo zavedení podrobnější zákonné úpravy, která byla nutná k zahájení činnosti krajů. Zákon o krajích tak stanovil postavení samosprávných krajů, úkoly a podmínky jejich činnosti, samosprávné orgány atd.

Současné kraje jako vyšší územní samosprávné celky ovšem vznikly 1. ledna 2000 na základě ústavního zákona přijatého už v prosinci 1997. S krajskou samosprávou počítá od počátku i česká Ústava, vyhrazuje jí zřízení zastupitelstva, která můžou vydávat obecně závazné vyhlášky, mohou mít vlastní majetek a hospodařit s ním.

Vytvoření krajů jako vyšších územních samosprávných celků tedy bylo stanoveno ve zmíněném ústavním zákoně z roku 1997, tj. ještě před vládou Miloše Zemana. Na následné reformě veřejné správy se nicméně skutečně podílela převážně vláda Miloše Zemana, která zákon o krajích předložila, konkrétně legislativu nutnou k tomu, aby kraje mohly zahájit svou činnost. Reforma veřejné správy byla také jednou z priorit programového prohlášení (.pdf, str. 4) tehdejší vlády.

Základem správní reformy byl Návrh koncepce reformy veřejné správy (.doc) předložený na jaře roku 1999 tehdejším ministrem vnitra a členem Zemanovy vlády Václavem Grulichem. Tento dokument byl Sněmovnou následně schválen. V následujících měsících Parlament přijal další (.pdf, str. 2) zákony, které upravovaly vztahy s místními samosprávami, postavení okresních úřadů, rozpočtové uspořádání, příjmy krajů a státní podporu regionálního rozvoje, tedy např. právě i zákon o krajích. Krajské samosprávy byly (.pdf, str. 2) ustanoveny po prvních krajských volbách v listopadu 2000.

Miloš Zeman dále ve svém výroku poukazuje na to, že ČR byla jedna z mála zemí, která krajskou samosprávu neměla. Doslova řekl, že se u nás všechno centralizovaně řídilo z Prahy.

Situaci ohledně krajských samospráv v ČR komentovala v roce 1997 také Evropská komise ve svém stanovisku (.pdf, str. 78) k žádosti České republiky o členství v Evropské unii. Evropská komise ve stanovisku uváděla, že Česká republika žádnou samostatnou regionální politiku nemá a iniciativy regionálního rozvoje jsou realizovány na národní úrovni. Komise tehdy upozorňovala, že v Česku neexistují samosprávné, volené orgány na úrovni krajů, tedy mezičlánek mezi obcemi a státem.

Podobná slova se objevovala také v důvodové zprávěústavnímu zákonu č. 347/1997 Sb., který ustanovil vytvoření územních samosprávných celků. „Ve většině evropských států, ať už se jedná o federace či unitární státy, mají, pokud jde o systém administrativně územního a především samosprávného členění, dvou-, tří- nebo čtyřstupňovou soustavu (např. regiony, departmenty a obce Francie, či oblasti, provincie a obce - Itálie).“

Výrok prezidenta Miloše Zemana jako celek hodnotíme jako pravdivý. Vytvoření současných krajů sice ustanovil ústavní zákon již z roku 1997, na reformě veřejné správy a na zavedení legislativy nutné k tomu, aby kraje mohly zahájit činnost, se ale skutečně podílela Zemanova vláda. Na základě důvodové zprávy k ústavnímu zákonu č. 347/1997 Sb. jako pravdivou hodnotíme i druhou část výroku, že ČR byla jedna z mála zemí v Evropě, která neměla krajskou samosprávu.

Miloš Zeman

Během této (Zemanovy, pozn. Demagog.cz) vlády jsme vstoupili do Severoatlantické aliance a byla dokončena počáteční stavba temelínské jaderné elektrárny.
Vánoční poselství, 26. prosince 2022
Zahraniční politika
Energetika
Pravda
Miloš Zeman byl předsedou vlády v letech 1998 až 2002. Česká republika oficiálně vstoupila do Severoatlantické aliance 12. března 1999. Stavba jaderné elektrárny Temelín byla dokončena v roce 2000.

Miloš Zeman se stal předsedou vlády v červenci 1998 a byl jím až do 12. července 2002. Poté ho nahradil Vladimír Špidla.

Severoatlantická aliance

Česká republika oficiálně vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) společně s Maďarskem a Polskem 12. března 1999. V reakci na to Miloš Zeman 16. března přednesl projev v bruselském hlavním sídle NATO. Při slavnostním vztyčování české vlajky mimo jiné prohlásil, že „dnešek je slunečným dnem pro Českou republiku“.

Sluší se ovšem zmínit, že základy pro vstup do Severoatlantické aliance položila již předchozí vláda tehdejšího premiéra Václava Klause, která v září 1997 schválila strukturu a statut vládního a pracovního výboru pro integraci do NATO, a během jejíhož působení byly zahájeny vstupní rozhovory. 

V prosinci 1997 pak ministři zahraničních věcí NATO podepsali protokoly ke vstupu Česka, Maďarska a Polska, které musely následně schválit jednotlivé národní parlamenty. Poslanecká sněmovna schválila přistoupení do NATO v dubnu 1998.

Jaderná elektrárna Temelín

První zmínky o Elektrárně Temelín pochází z roku 1979, kdy byl vydán investiční záměr. Stavba samotná byla zahájena v roce 1987. Po Sametové revoluci bylo rozhodnuto o snížení počtu bloků na dva. Stavba byla dokončena v roce 2000 a 21. prosince téhož roku elektrárna vyrobila první elektřinu.

Závěr

Během Zemanovy vlády se Česká republika skutečně stala členem Severoatlantické aliance a byla dokončena stavba jaderné elektrárny Temelín. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

Vláda (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) byla tolerována nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že bude průběžně snižován deficit státního rozpočtu. Tato podmínka byla splněna. Na konci mé vlády činil tento deficit bez ztrát Konsolidační agentury deset miliard korun.
Vánoční poselství, 26. prosince 2022
Ekonomika
Pravda
Menšinová vláda ČSSD byla mezi lety 1998 až 2002 podporována opoziční ODS. ČSSD se poté v rámci tolerančního patentu zavázala postupně snižovat rozpočtový schodek. V roce 2002 po odečtení zmíněných výdajů na pokrytí ztrát ČKA vláda skutečně hospodařila se schodkem 10 mld. Kč.

Miloš Zeman zde odkazuje na tzv. „opoziční smlouvu“, celým názvem Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice, která byla mezi ČSSD a ODS uzavřena po předčasných volbách konaných v červnu 1998. Miloš Zeman byl předsedou sociální demokracie a po uzavření smlouvy se stal i českým premiérem, kterým byl do července 2002. 

Opoziční smlouva umožnila vznik menšinové vlády premiéra Miloše Zemana a ODS (tehdy nejsilnější opoziční straně) v čele s Václavem Klausem zaručila místa předsedů obou parlamentních komor a několika dalších kontrolních orgánů.

V lednu 2000 pak byla opoziční smlouva rozšířena o tzv. toleranční patent, jehož součástí byl příslib vlády Miloše Zemana k postupnému snižování schodku státního rozpočtu tak, aby byl v roce 2003 (předpokládaný vstup do Evropské unie) koncipován jako vyrovnaný a deficit státního rozpočtu odpovídal takzvanému maastrichtskému kritériu (tedy neměl překročit tři procenta HDP). 

Deficit rozpočtu činil v roce 2001 67,7 mld. Kč, v následujícím roce pak došlo k jeho snížení na 45,7 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 3). Miloš Zeman nicméně poukazuje na výši schodku po odečtení platby na úhradu ztrát České konsolidační agentury (ČKA), která činila 36 mld. Kč. Tato částka byla odečtena v rámci rozpočtů na rok 2001 a 2002 (.pdf, v souboru str. 5). Dodejme, že ČKA zajišťovala hospodářské záměry vlády a financovala strategické projekty v oblasti infrastruktury a životního prostředí.

Po odečtení těchto ztrát tedy menšinová vláda Miloše Zemana v roce 2002 skutečně hospodařila se schodkem 9,7 mld. Kč. Vláda rovněž byla tolerována tehdy nejsilnější opoziční stranou za podmínky, že se bude snižovat schodek státního rozpočtu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. 

Miloš Zeman

V roce 2003 jsem na základě výsledků vnitrostranického referenda kandidoval na prezidenta republiky. V důsledku postojů některých vedoucích představitelů sociální demokracie jsem nebyl zvolen.
Vánoční poselství, 26. prosince 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Miloš Zeman získal v prezidentském referendu ČSSD nejvíce hlasů ze všech kandidátů. Miloš Zeman nebyl v prezidentské volbě zvolen i kvůli tomu, že pro něj dle svých slov nehlasovali někteří vedoucí představitelé sociální demokracie.

Předně uveďme, že v roce 2003 se prezident ještě stále volil nepřímo (.pdf, str. 7–8), tj. prezident byl vybrán na základě hlasování na společném jednání obou komor Parlamentu ČR z kandidátů navržených buďto minimálně deseti poslanci, nebo deseti senátory (.pdf, str. 1). Volba prezidenta mohla proběhnout až ve třech kolech, pokud žádný kandidát nedostal potřebný počet hlasů ani ve 3. kole, konala se volba nová (.pdf, str. 1-2). V tomto roce proběhly celkem tři volby prezidenta.

Vnitrostranické referendum ČSSD

Miloš Zeman byl od roku 1993 do roku 2001 předsedou ČSSD. V roce 2002 pak ohlásil odchod z politiky (ČRo 6, 24. května 2002). I přesto však později řekl, že se zúčastní prezidentské volby v roce 2003, ovšem až případné druhé volby. Sociální demokracie se nemohla shodnout na tom, koho strana pošle do prvního kola prezidentských voleb (uvažovalo se i o bývalém ministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi nebo tehdejším ombudsmanovi Otakaru Motejlovi).

Ke konci listopadu 2002 proto ČSSD uspořádala vnitrostranické referendum, ve kterém se na prvním místě umístil Miloš Zeman. Ten ovšem trval na svém rozhodnutí kandidovat až v případném druhém kole.

Zdroj: iROZHLAS.cz

Prezidentská volba

První prezidentská volba se konala 15. ledna 2003 a zúčastnili se jí čtyři kandidáti. Za ODS Václav Klaus, za ČSSD Jaroslav Bureš, za KSČM Miroslav Kříženecký a za KDU-ČSL Petr Pithart (.pdf, str. 32). Žádný z kandidátů ale v první volbě neobdržel potřebný počet hlasů, a proto se konala volba druhá.

Druhá volba prezidenta se uskutečnila 24. ledna 2003 (.pdf, str. 32). V této volbě se o prezidentský post ucházeli tři kandidáti –⁠ Václav Klaus, Miloš Zeman (a to i „přes nelibost stranického vedení“) a tehdejší senátorka Jaroslava Moserová. Miloš Zeman nicméně do dalšího kola nepostoupil, podle serveru iROZHLAS mu chyběla především podpora sociálních demokratů. Jednalo se nicméně o tajné hlasování, a proto nejsou dostupné přesné údaje, kdo koho volil. V zápisu z jednání 24. ledna 2003 tak můžeme najít pouze všeobecné shrnutí hlasů. Dodejme ovšem, že Zemanovu kandidaturu nepodpořili např. tehdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) či ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).

Miloš Zeman tedy skutečně dostal podporu ČSSD ve vnitrostranickém referendu. V samotné prezidentské volbě nepostoupil z prvního kola druhé volby prezidenta v roce 2003. Hlasování sice bylo tajné, později se ale tehdejší premiér Špidla a tehdejší ministr vnitra Gross přiznali k tomu, že pro Miloše Zemana nehlasovali. Dá se tak říci, že Zeman nebyl zvolen i kvůli postojům některým vedoucím představitelům ČSSD a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman

80 procent hrubého domácího produktu je tvořeno exportem.
Vánoční poselství, 26. prosince 2022
Ekonomika
Pravda
Objem českého exportu v roce 2021 dosáhl 73 % HDP, v minulosti byl i 80 %, a Česko je tedy exportně orientovanou ekonomikou. Dodejme, že export není přímo součástí HDP, obě hodnoty se počítají jinak a podíl exportu na HDP tak může být i více než 100 %.

Miloš Zeman svým výrokem ilustruje význam exportu pro Českou ekonomiku a dodává, že „naším národním zájmem, kvůli zvyšování ekonomické výkonnosti, a tedy i životní úrovně, je tedy podporovat export, prosazovat ekonomickou diplomacii a mít korektní vztahy se, pokud možno, všemi významnými zeměmi světa“. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, co tvoří český HDP, jakou část tvoří export a jaký ukazatel se pro posouzení otevřenosti ekonomiky používá.

Hrubý domácí produkt (HDP) se používá k měření výkonnosti ekonomiky a je to suma celkové hodnoty nově vytvořených statků a služeb za dané období a na konkrétním území. Ukazuje tedy obecně, jak výkonná je daná ekonomika a jakou přidanou hodnotu za daný rok ekonomické subjekty vytvořily. 

Výši HDP je možné zjišťovat různými metodami výpočtu. Z každé z nich však vyplývá, že HDP nelze zaměňovat s objemem produkce dané ekonomiky, tedy peněžního vyjádření ceny veškerého vyrobeného zboží a služeb. Do HDP se totiž nezapočítávají např. náklady na vstupy do výroby, které tvoří velkou část ceny výsledného produktu (mzdy, suroviny, spotřebované služby atd.). Ve srovnání s objemem celkové produkce je tak HDP výrazně nižší.

Export se na druhou stranu vyjadřuje v penězích, které exportéři inkasovali za prodané zboží, podobně jako u obecného ukazatele celkové produkce. V objemu exportu jsou tak zahrnuty i položky, které se nezapočítávají do HDP. Tvrzení, že je nějaká část HDP tvořena exportem, je tedy nepřesné. HDP je částečně tvořen jen přidanou hodnotou statků a služeb, které byly vytvořeny v Česku a poté exportovány, nikoliv exportem jako takovým.

Přesto se ale často můžeme setkat s porovnáváním objemu exportu a HDP. Tento ukazatel slouží k porovnání míry otevřenosti jednotlivých ekonomik a i když jde o srovnání dvou hodnot s různou metodikou, může poskytnout alespoň obecnou informaci o tom, jak významný je export pro určitou ekonomiku. 

Česko skutečně patří mezi exportně orientované ekonomiky, podle OECD dosahoval v roce 2021 objem exportů 73 % HDP, stejnou hodnotu uvádí i Eurostat. Podle odlišné metodiky Českého statistického úřadu byl tento podíl v roce 2020 64 % (.pdf). V minulosti ale český export dle OECDEurostatu odpovídal přibližně 80 % HDP. Doplňme, že u nejvíce exportních ekonomik, jako je např. Lucembursko či Irsko, může ukazatel exportu ku HDP přesahovat i 100 %.

Miloš Zeman tedy správně (v rámci naší 10% tolerance) uvádí hodnotu, kterou ve srovnání s HDP představuje český export a správně tak poukazuje na otevřenost české ekonomiky. Český export opravdu představuje téměř 80 % HDP, Milošem Zemanem použitá formulace nicméně není přesná. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Miloš Zeman

(...) titulek Novinek, kde je napsáno „Zeman: Všichni kandidáti jsou směšní, chci Středulu.“ (...) Já jsem nic takového, paní moderátorko, neřekl. Řekl jsem, že Josef Středula by byl jeden z nejsilnějších kandidátů, a řekl jsem, že někteří kandidáti, nikoliv všichni, jsou směšní.
Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Novinky.cz v titulku „Zeman: Kandidáti na prezidenta jsou výsměch, chci Středulu“ citovaly prezidenta ne zcela přesně, význam Zemanových slov ale zachovaly. Prezident řekl, že by Středula byl jedním z nejsilnějších kandidátů, de facto ale také uvedl, že by chtěl, aby kandidoval.

Zpravodajský server Novinky.cz 30. dubna zveřejnil článek, který nese titulek: „Zeman: Kandidáti na prezidenta jsou výsměch, chci Středulu.“ Autoři v něm píší o Zemanově proslovu k delegátům na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), ve kterém Miloš Zeman vyzval šéfa odborů Josefa Středulu, aby kandidoval na prezidenta

Doslova zde prezident Zeman řekl (video, 15:50): „Zcela závěrem bych chtěl poprosit delegáty tohoto sjezdu, aby přemluvili svého předsedu, aby kandidoval na funkci prezidenta republiky. Skuteční kandidáti musí být přemlouváni. Ta sbírka podivných existencí, která se teď hlásí, že chce být prezident, aniž by měla silný životní příběh, čest výjimkám, musí být podle mého názoru kompenzována několika, nikoli jedinou, silnými osobnostmi, mezi nimiž si volič, občan, může vybrat (…). Věřím, Pepo, že tuto výzvu přijmeš a budeš jedním z nejsilnějších kandidátů v lednové prezidentské volbě.“ 

Miloš Zeman tedy ve svém projevu (video, 8:29–17:31) v souvislosti s kandidáty hovořil doslova o „podivných existencích“, což Novinky.cz parafrázovaly významově podobným výrazem „kandidáti jsou výsměch“. Autoři článku také Miloše Zemana nepřesně citovali, když jeho slova zjednodušili na „(všichni) kandidáti jsou výsměch“, ačkoliv prezident zmiňoval, že mezi „sbírkou podivných existencí“ jsou i výjimky.

Co se týče druhé části titulku článku Novinek.cz ("chci Středulu"), je situace složitější. Miloš Zeman totiž na sjezdu odborových svazů uvedl nejen to, že věří, že bude Josef Středula „jedním z nejsilnějších kandidátů v lednové prezidentské volbě“, ale mluvil i o tom, že by „chtěl poprosit delegáty“ sjezdu, aby Středulu přemluvili ke kandidatuře. Právě toto vyjádření poté redakce Novinek.cz parafrázovala jako „chci Středulu“.

Novinky.cz tedy Zemanova slova skutečně necitovaly přesně, nicméně význam titulku odpovídá tomu, co Miloš Zeman řekl. O stávajících kandidátech na prezidenta mluvil jako o „podivných existencích bez silného životního příběhu,“ zjevně je tedy považuje (ve srovnání se zmíněnými výjimkami) za nehodné toho, aby kandidovali na prezidenta. Parafráze jeho postoje do toho, že kandidáti „jsou výsměch,“ nijak nemění význam Zemanových slov. Obdobně Novinky.cz správně do titulku shrnuly smysl prezidentovy prosby delegátům, aby přemluvili Josefa Středulu ke kandidatuře. Zeman skutečně na sjezdu ČMKOS řekl, že by chtěl (poprosit delegáty), aby Středula kandidoval na prezidenta. Titulková zkratka „chci Středulu“ tedy odpovídá Zemanovým slovům, stejně jako zbytek článku Novinek.cz.

Ačkoliv titulek článku není doslovnou citací slov Miloše Zemana a prezident tedy správně poukazuje na to, že titulek není přesný, argumentuje jinou částí svého projevu, než kterou Novinky.cz použily v titulku. Odkazuje se na své slova o tom, že by Středula byl jedním z nejsilnějších kandidátů, to ale není pasáž ze Zemanova projevu, které se dostala (parafrázovaná) do titulku. Zeman de facto řekl i to, že chce, aby Středula kandidoval. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Miloš Zeman

Říká veřejně (Josef Středula ohledně možné kandidatury na prezidenta, pozn. Demagog.cz), že se rozhodne podle toho, jestli dostane důvěru na tomto sjezdu.
Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022
Pravda
Josef Středula uvedl, že jeho rozhodnutí o kandidatuře na prezidenta republiky významně ovlivní výsledek voleb do čela Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula pro ČTK již před třemi lety uvedl, že zvažuje kandidaturu na prezidenta. Za vhodného kandidáta ho tenkrát i v nedávné době označil také současný prezident Miloš Zeman. 

Na letošním sjezdu ČMKOS, který se konal 29. a 30. dubna, Středula možnost kandidatury potvrdil, zároveň ji ale podmínil úspěchem ve volbě předsedy ČMKOS: „ano, uvažuji o tom (…) podmínkou je, že obhájím pozici v ČMKOS."

Dosavadní šéf odborů pak svou funkci se ziskem více než 88 % hlasů obhájil (.pdf). Bezprostředně po svém znovuzvolení v rozhovoru pro iDNES uvedl, že se jeho kandidatura na post prezidenta republiky jeví jako „reálná varianta.“rozhovoru pro Český rozhlas pak potvrdil, že o kandidatuře uvažuje, nicméně ještě není rozhodnut. 

5. května 2022 pak na svém Twitteru oznámil, že plánuje petičně sesbírat 50 tisíc podpisů občanů, aby se o post prezidenta republiky mohl skutečně ucházet.

Miloš Zeman

Já už jsem to říkal několikrát. Říkal jsem, že bych uvítal, kdyby kandidovala, a ona kandiduje, Alena Vitásková.
Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Prezident Miloš Zeman veřejně vyjádřil Aleně Vitáskové podporu v její prezidentské kandidatuře. Stalo se tak však až poté, co Alena Vitásková svůj záměr ohlásila. Předtím Zeman nikdy veřejně nemluvil o tom, že by její kandidaturu uvítal.

Prezident Miloš Zeman uvedl (video, čas 42:53) například 6. února 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News: „Z těch, kdo se už přihlásili, má moje sympatie jedině Alena Vitásková, protože si vedla velmi dobře v čele Energetického regulačního úřadu, kde bojovala proti takzvaným solárním baronům.“ 

Asi o dva týdny dříve, 24. ledna 2022, oznámila Alena Vitásková svoji kandidaturu v nadcházejících prezidentských volbách. Prezidenta Miloše Zemana pojí s Alenou Vitáskovou dlouhodobě dobré vztahy a již několikrát ji veřejně podpořil.

Prošli jsme všechny výstupy Miloše Zemana v mediální databázi Newton a dostupné záznamy na zpravodajských webech před 24. lednem 2022, kdy Alena Vitásková oznámila, že bude v příštím roce kandidovat na post prezidenta. Prohlášení prezidenta Miloše Zemana o tom, že by její kandidaturu uvítal, se však nikde neobjevuje. Žádnou takovou zmínku neobsahuje ani oficiální web prezidenta Hrad.cz ani twitterový účet Zemanova tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka. O sympatiích k Aleně Vitáskové jako kandidátce v prezidentských volbách začal Miloš Zeman veřejně hovořit až poté, co letos v lednu svoji kandidaturu ohlásila. Tento výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

 

Jelikož prezident zmiňuje působení Vitáskové v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ), dodejme pro kontext, že profesní dráha Aleny Vitáskové je provázena soudními spory. Od roku 2013 byla trestně stíhaná ve spojitosti s kauzou dvou solárních elektráren, které získaly licenci ještě před koncem roku 2010, tedy těsně před začátkem termínu, kdy stát výrazně snížil zaručené výkupní ceny elektřiny. Policie Vitáskovou stíhala kvůli tomu, že ERÚ pod jejím vedením zastavil vnitřní přezkum uvedených licencí. V roce 2018 byla Vitásková zproštěna obžaloby, což o rok později definitivně potvrdil i Krajský soud v Brně. V srpnu 2018 také stanula před soudem kvůli údajně neoprávněnému jmenování Renáty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. V listopadu 2018 jí soud vyměřil dvouletý podmíněný trest, v roce 2020 však byla nakonec zproštěna obžaloby i v této kauze.

28. října 2018 vyznamenal prezident Miloš Zeman Vitáskovou medailí Za zásluhy I. stupně za její „boj proti solárním baronům“. Připomeňme, že podle zpráv ze září 2013 ERÚ pod vedením Aleny Vitáskové poslal Státní energetické inspekci podněty k prošetření více než 1 500 solárních elektráren, u nichž měl podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace. V listopadu 2013 pak ERÚ poslal Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) seznam solárních elektráren, u kterých podle něj mohlo dojít k pochybení při udělení licence. NSZ následně podle informací z února 2017 podalo 22 správních žalob.

Miloš Zeman

(...) jeho (Petra Pavla, pozn. Demagog.cz) komunistickou minulost nebo kariéru vojenského rozvědčíka.
Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022
Pravda
Petr Pavel byl skutečně členem KSČ, a to mezi roky 1985 a 1989. V 80. letech byl příslušníkem výsadkového útvaru, který podléhal Zpravodajské správě Západního vojenského okruhu, tehdejšímu vojenskému zpravodajství (rozvědce).

Uveďme nejprve výrok do kontextu. Moderátorka se dotazuje Miloše Zemana na jeho názor na prezidentskou kandidaturu generála Petra Pavla. Zeman ve své odpovědi zmiňuje, že generál Pavel byl členem KSČ a příslušníkem vojenských zpravodajských služeb.

Petr Pavel působil v armádě (.pdf, str. 5) od roku 1983 do roku 2018. Svou kariéru v tehdejší Československé lidové armádě v 80. letech začínal jako velitel čety u 22. výsadkového pluku speciálního určení v Prostějově. Tento vojenský útvar byl v té době zařazen (.pdf, str. 21) pod Zpravodajskou správu Západního vojenského okruhu. Formálně byl tedy generál Pavel příslušníkem zpravodajských služeb již od počátku svého působení v Československé lidové armádě (video, 37:50).

Uveďme, že se jednalo o zpravodajství vojenské, podléhající tehdejšímu Federálnímu ministerstvu národní obrany, a nikoliv o tzv. civilní zpravodajství, podléhající Federálnímu ministerstvu vnitra (Státní bezpečnost). Stejně jako celá armáda, prošla i tato její složka po sametové revoluci výraznou proměnou. Z životopisu Petra Pavla vyplývá, že ve vojenském zpravodajství v následujících letech v různých pozicích opakovaně působil.

Co se týče působení Petra Pavla v KSČ, kandidátem na členství se stal v roce 1983, plnohodnotným členem KSČ poté byl od roku 1985. Ze strany následně vystoupil v listopadu 1989.

Shrňme tedy, že prezident Zeman ve svém výroku pravdivě poukazuje na to, že Petr Pavel byl členem KSČ. Pravdivá je i druhá část výroku. Generál Pavel skutečně byl příslušníkem vojenského zpravodajství, a lze tedy říci, že má za sebou kariéru „vojenského rozvědčíka“.

Doplňme, že Petr Pavel o svém členství v KSČ veřejně hovořil (video). Dle svých slov vyrůstal v rodině vojáka z povolání a členství v KSČ podle něj byla v jeho nejbližším okolí všední záležitost. Dále např. uvedl, že rozhodnutí vstoupit do strany zpětně považuje za chybu. V rozhovoru pro Reflex k tomu zároveň řekl, že necítí potřebu se za ni omlouvat.

Miloš Zeman

(...) je to (ruské dodávky plynu a ropy do Evropy, pozn. Demagog.cz) nejvýznamnější část jejich exportních příjmů.
Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Energetika
Pravda
Vývoz zemního plynu a ropy tvoří největší část exportních příjmů Ruska. Zároveň největší podíl těchto surovin teče do Evropy.

Miloš Zeman se vyjadřoval k možnému riziku ruského zastavení dodávek plynu a ropy do celé Evropy. Zmínil, že přerušení těchto dodávek nepředpokládá, kvůli jejich zásadnímu významu pro exportní příjmy Ruska. V rámci našeho hodnocení se proto zaměříme na tvrzení o tom, že jsou dodávky plynu a ropy do celé Evropy nejvýznamnější částí ruských exportních příjmů.

Obecně tvoří (.pdf, str. 575) nerostné bohatství v Rusku více než polovinu vývozu. Podle aktuálních dat ruské Federální služby státní statistiky (Rosstat) z ledna 2022 představoval export nerostných produktů v roce 2020 51,3 % veškerého ruského vývozu, o rok dříve se jednalo o 63,3 %. Jen plyn a ropa poté podle ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně tvoří zhruba polovinu ruského exportu. To poté dokládají i data Rosstatu (.pdf, str. 575, 580–581), podle nichž to vyjádřeno v hodnotě exportů bylo v roce 2019 54,4 % a v roce 2020 42,6 %. Doplňme, že například železné kovy a výrobky z nich, které jsou po ropě a plynu druhou nejvýznamnější složkou ruského vývozu, tvořily méně než 6 %, uhlí poté méně než 4 %. Můžeme tedy říci, že podíl plynu a ropy na ruském exportu je velmi podstatný.

Pro ruské energie je evropský trh klíčovým odbytištěm. Podle americké energetické agentury EIA Rusko dodává evropským zemím OECD 49 % z celkového exportu ropy (.xlsx) a 74 % z celkového vývozu plynu. Největší část těchto surovin, které jsou zároveň největší exportní položkou Ruska, proudí do Evropy. Miloš Zeman tedy správně konstatuje, že jsou dodávky plynu a ropy do Evropy nejvýznamnější částí exportních příjmů Ruska.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů