Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 447
  • 163
  • 85
  • 89

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Počátkem devadesátých let jsem to byl já, kdo mluvil o utahování opasků, a Václav Klaus proti tomu protestoval a říkal: Nejsem pro utahování opasků, jsem pro to, abychom si vyhrnuli rukávy. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021 !

Miloš Zeman o potřebě utahování opasků mluvil už například v televizním rozhovoru v lednu 1990. Václav Klaus později uvedl, že toto heslo považuje za příliš pasivní a je „spíše pro to, abychom si vyhrnuli rukávy a něco udělali“.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman tímto výrokem reaguje na výrok svého předchůdce Václava Klause, který se v dřívějším rozhovoru vyjadřoval k veřejným financím a nutnosti občanů šetřit. Konkrétně Václav Klaus uvedl (video, čas 20:52): „Když prostě ztrácím zaměstnání, tak musím prostě žít ze svých úspor, nemůžu si koupit nové auto, nové hypotéky, nemůžu obléhat všechna shopping centra před Vánoci, jak obléhána byla. To obléhání dokazuje, že nikdo utahování opasků prostě nepřijal.“

Termín utahování opasků hovorově označuje potřebu škrtů a snižování výdajů. Miloš Zeman tento výraz použil například v rozhovoru pro Televizní noviny tehdejší ČST dne 18. ledna 1990: „Naším národním cílem by měl být návrat do vyspělé Evropy. (…) Potřebujeme k tomu právě tu odloženou spotřebu, potřebujeme si utáhnout opasky.“ (video, čas 29:20–29:46).

Podle některých médií měl na počátku 90. let v souvislosti s tehdejší hospodářskou transformací používat tento výraz i Václav Klaus. Termín s Klausem spojil například i ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk, a to v rámci rozhovoru zveřejněného na serveru Novinky.cz

Václav Klaus však na svých webových stránkách uvádí, konkrétně v rámci přepisu rozhovoru pro BBC z roku 2002, že je s ním toto heslo spojováno, ačkoliv jej nikdy neřekl. Toto tvrzení Václava Klause také podporuje vyjádření bývalého politika a předsedy Občanské demokratické aliance Daniela Kroupy. Ten v lednu 2011 uvedl, že ono utahování opasků bylo Václavu Klausovi připisováno neprávem, „neboť on nikdy o utahování opasků nehovořil“. Klausova argumentace podle něj měla spíše opačný význam.

Podobně odmítavě se o výrazu „utahování opasků“ vyjádřil Václav Klaus už dříve, přesněji v roce 1994 na mítinku ODS v Chomutově: „Sice je mi ten výrok přičítán, ale já jsem nikdy k utažení opasků nevyzval. (…) Já mám jiné heslo: Utažení opasků je příliš pasívní. Jsem spíše pro to, abychom si vyhrnuli rukávy a něco udělali.“ (Rudé právo. 9. listopadu 1994, rubrika Zpravodajství, str. 2.).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To bude asi osm set korun měsíčně (valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz). S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Valorizace důchodů zvyšuje průměrný starobní důchod přibližně o 839 korun měsíčně.

skrýt celé odůvodnění

Na základě zákona o důchodovém pojištění má vláda povinnost nařízením stanovit zvýšení důchodů na základě automatické valorizace.

Vláda schválila pravidelnou valorizaci důchodů na jednání, které se uskutečnilo v pondělí 21. září 2020.

Valorizace důchodů pro rok 2021 vychází z nařízení vlády č. 381/2020 Sb.  Základní výměra důchodu se od ledna 2021 zvyšuje o 60 korun měsíčně. Procentní výměra důchodů pak tímto nařízením vzrostla o 7,1 %. Průměrný starobní důchod je tak od ledna 2021 navýšen přibližně o 839 korun měsíčně (.pdf, str. 1).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jeden rok byla čtyřicet pět korun měsíčně (valorizace důchodů, pozn. Demagog.cz). S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Valorizace důchodů v průměru činila 45 Kč měsíčně.

skrýt celé odůvodnění

Na základě zákona o důchodovém pojištění má vláda povinnost nařízením stanovit zvýšení důchodů na základě automatické valorizace.

Vyhláška (.doc) Ministerstva práce a sociálních věcí z 19. září 2013 zvýšila penzi pro rok 2014. Vyhláška stanovila zvýšení základní výměry důchodů o 10 korun měsíčně. Procentní výměra důchodu vzrostla o 0,4 % (str. 2).

Pro rok 2014 tedy průměrný starobní důchod vzrostl o 45 korun. Jedním z důvodů, proč důchody vzrostly pouze o 45 korun, bylo, že nevzrostly reálné mzdy, od kterých se valorizace odvíjí.

Dalším důvodem nízkého růstu důchodů byla rovněž úsporná opatření pro roky 2013 až 2015, která byla přijata vládou Petra Nečase. V tomto období se důchody zvyšovaly o třetinu růstu cen a třetinu růstu reálné mzdy.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Všiml jsem si, že Senát tuto novelu (krizového zákona, pozn. Demagog.cz) zamítl, ale jak dobře víte, Sněmovna ho může přehlasovat sto jedna a více hlasy. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Senát novelu krizového zákona zamítl 7. ledna 2021. Sněmovna může Senát přehlasovat, jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina (101) všech poslanců. Návrh jednomyslně podpořily strany s celkovým počtem 107 poslanců, které tedy mohou Senát přehlasovat.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely krizového zákona, který vláda Sněmovně předložila na konci minulého roku, v Poslanecké sněmovně podpořili všichni přítomní vládní poslanci i poslanci KSČM. Následně byl návrh v Senátu projednán dne 7. ledna 2021 na jeho 4. schůzi. Senát návrh zamítl, konkrétně zamítnutí novely podpořilo 59 ze 68 přítomných senátorů.

Uveďme, že návrh novely zákona o krizovém řízení má zavést až třímilionové sankce pro firmy za porušení protikoronavirových opatření vlády. Maximální pokuty vůči jednotlivcům novela ponechává na limitu 20 tisíc korun. Pokuty má být možné udělit nejen za porušování opatření proti koronaviru, ale i za další prohřešky proti krizovému zákonu. Novela také policistům a strážníkům dává obecné právo kontrolovat dodržování restrikcí a porušení pokutovat na místě. 


Senátoři při projednávání kritizovali to, že nová vládní opatření proti koronaviru jsou přijímána prakticky každý den a s mnoha výjimkami, a jsou tedy nepřehledná. Milionové pokuty by podle členů senátního Ústavně právního výboru nebyly pro živnostníky odstrašující, ale likvidační.  

Novelu krizového zákona nyní dostane k opětovnému projednání Sněmovna, která může Senát přehlasovat, jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (tedy 101 poslanců). Vládní koalice společně s KSČM disponuje 107 hlasy.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tři roky starý údaj říká, že osmdesát procent českých domácností má internet. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Podle údajů Eurostatu mělo v roce 2017 přístup k internetu cca 83 % českých domácností. Český statistický úřad pak pro tento rok uvádí hodnotu odpovídající 77,2 %.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat Eurostatu mělo v roce 2017 přístup k internetu 83 % českých domácností. Průměr Evropské unie (tehdy 28 států) byl o čtyři procentní body vyšší. Dodejme, že v roce 2019 mělo podle této statistiky v České republice přístup k internetu již 87 % domácností.  

zdroj: Eurostat (.pdf, str. 19)

Podobná data pak uvádí také Český statistický úřad (ČSÚ), dle něhož přístup k internetu v roce 2017 (.pdf, str. 22) mělo 77,2 % domácností. Uveďme, že data ČSÚ a Eurostatu se mírně liší, protože ČSÚ pracuje s počtem všech domácností, zatímco Eurostat započítává domácnosti, v nichž žije alespoň jedna osoba mezi 16–74 lety (.pdf, str. 13).

Na závěr doplňme, že největší podíl v této statistice pro ČR tvoří domácnosti s dětmi a domácnosti ve vyšších příjmových skupinách (.pdf, str. 22).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tam, kde ta domácnost, chcete-li, chudá domácnost, internet nemá, je velmi dobré, a jsou na to i konkrétní programy pomoci, těm dětem ten počítač když ne koupit, alespoň zapůjčit. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Základní školy dostaly od Ministerstva školství finanční prostředky na nákup notebooků, aby je mohly půjčovat žákům. Kromě toho fungují dobročinné projekty, které pomáhají zajišťovat IT techniku pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.

skrýt celé odůvodnění

Odborníci upozorňují, že distanční výuka prohlubuje rozdíly ve vzdělávání dětí i proto, že některé děti nemají k dispozici dostatečné technické vybavení. Po zkušenosti z jarního lockdownu Ministerstvo školství poskytlo základním školám finance (celkem 1,3 mld. Kč) na nákup IT vybavení pro učitele, aby mohli učit na dálku, ale i pro žáky k zapůjčení.

Kromě toho probíhá veřejná sbírka pod záštitou Nory Fridrichové, která z finančních darů velkých firem i individuálních dárců shání notebooky pro distanční výuku dětí samoživitelů.

Obecně prospěšná společnost Women for Women také spustila program IT pro děti, který pomáhá dětem ze sociálně slabých rodin zajistit IT techniku (nejen počítače, ale i internetové připojení přes mobilní sítě) pro distanční výuku.

Programy, které pomáhají znevýhodněným dětem zajistit počítače a internetové připojení pro distanční vzdělávání, u nás opravdu existují, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý. Zda jsou takováto opatření velmi dobrá, je subjektivním hodnocením, které nehodnotíme.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To znamená, musíte třeba říci: budu usilovat, a to se podařilo, o snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Od roku 2014 do roku 2019 skutečně došlo k poklesu podílu státního dluhu na HDP. A to o 12,1 p. b. z 41,1 % na konci roku 2013 na 29 % na konci roku 2019. Za poslední rok 2020 ještě nejsou dostupná všechna data.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman v rámci popisu svých představ o obsahu předvolebních programů uvádí, že došlo ke snížení podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Právě toto tvrzení tedy budeme ověřovat.

Z grafu níže, který zachycuje vývoj státního dluhu na HDP, můžeme pozorovat, že tento podíl poprvé klesal v období od roku 1993 do roku 1996. V posledním zmíněném roce také dosáhl podíl státního dluhu na HDP nejnižší hodnoty za celé sledované období, a to na 8,5 %. Od roku 1996 až do roku 2012 poté docházelo k postupnému nárůstu až na hodnotu 41,1 %.

Nejprudší nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy došlo k nárůstu podílu o 5,2 procentního bodu z 24,8 % na rovných 30 %. Mezi lety 2012 a 2013 se výše podílu státního dluhu na HDP pohybovala shodně na 41,1 %. K největšímu snížení za pozorované období pak došlo v roce 2016, a to o 2,6 p. b. z 36,4 % na 33,8 %.

Zdroj dat grafu: 1993–2018 (.pptx, str. 11), 2019 (.pdf, str. 21)

Dodejme, že pro rok 2020 ještě nejsou dostupná kompletní data týkající se podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. Za první tři čtvrtletí roku 2020 ovšem došlo k nárůstu (.pdf, str. 10) státního dluhu z 1 640,2 mld. Kč na 2 071,9 mld. Kč. Ke třetímu čtvrtletí roku 2020 zároveň došlo k meziročnímu poklesu HDP o 5 %. Dá se tedy předpokládat, že v roce 2020 k poklesu podílu státního dluhu na HDP nedojde. Ministerstvo financí naopak odhaduje, že v letech 2020 a 2021 tento ukazatel vzroste až na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021.docx, str. 10–11).

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož od roku 2014 do roku 2019 skutečně došlo k poklesu podílu státního dluhu na HDP, a to o 12,1 procentního bodu z 41,1 % na rovných 29 %. Uplynulý rok 2020 do hodnocení započítán není, jelikož ještě nejsou dostupná data za celý rok.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Něco podobného dokonce dvakrát udělal i Václav Havel (vyhlásil volby v podobném předstihu jako Miloš Zeman sněmovní volby 2021, pozn. Demagog.cz). S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021 !

S podobným předstihem jako Miloš Zeman vyhlásil Václav Havel dvoje volby. Jednalo se o komunální volby a volby do Senátu Parlamentu ČR, oboje v roce 2002. Volby do Senátu konané v roce 1996 pak vyhlásil s ještě větším předstihem než Miloš Zeman letošní parlamentní volby.

skrýt celé odůvodnění

Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident na základě § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, a to s předstihem nejméně 90 dní. Volby do zastupitelstev krajů vyhlašuje taktéž prezident s předstihem nejméně 90 dní na základě § 3 odst. 1 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů. Prezident vyhlašuje i volby do zastupitelstev obcí, a to na základě § 3 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Opět s předstihem 90 dní.

Žádná z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které vyhlašoval tehdejší prezident Václav Havel, nebyly vyhlášeny s větším předstihem než ty, které na konci loňského roku vyhlásil prezident Zeman. Uveďme, že Miloš Zeman vyhlásil sněmovní volby 28. prosince 2020 s termínem konání 8. a 9. října 2021. Mezi dnem vyhlášení (včetně) a dny konání voleb je tedy necelých 9 a půl měsíce, přesně 284 dní.

Největší předstih, se kterým vyhlásil sněmovní volby Václav Havel, byl zhruba 5 a půl měsíce, přesně 162 dní. Jednalo se o volby v roce 1996, jejichž termín byl vyhlášen 21. prosince 1995 a volební dny byly stanoveny na 31. května a 1. června 1996. Následující volby do Poslanecké sněmovny v letech 19982002 měly mezi vyhlášením a konáním rozmezí ještě kratší.

Jiná situace nastala u voleb do zastupitelstev obcí v roce 2002. Ty prezident Havel taktéž vyhlásil 30. ledna 2002 a konaly se 1. a 2. listopadu. Předstih vyhlášení před konáním voleb byl tedy 275 dní, tedy zhruba 9 měsíců. U voleb v letech 19941998 byl rozdíl mezi vyhlášením a konáním voleb opět menší.

S větším předstihem než letošní volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil v roce 1996 tehdejší prezident Havel volby do Senátu Parlamentu ČR. Volby byly vyhlášeny 21. prosince 1995 se dny konání stanovenými na 15. a 16. listopadu 1996. Volby byly tedy vyhlášeny s předstihem 330 dní, čili necelých 11 měsíců. S podobným předstihem jako letošní sněmovní volby byly vyhlášeny senátní volby v roce 2002. Rozhodnutí prezidenta o jejich vyhlášení pochází ze 30. ledna 2002 a konaly se 25. a 26. října. Rozmezí mezi vyhlášením a konáním voleb bylo tedy 268 dní, čili téměř 9 měsíců. Senátní volby v letech 1998, 1999, 2000 pak byly vyhlášeny s kratším předstihem.

Neobvyklý rozdíl mezi termínem vyhlášení a konání komunálních a senátních voleb v roce 2002 prezident Havel odůvodnil tím, že „z hlediska jistoty občanů a perspektivy politických stran je lépe v termínu trochu ustoupit". Dohodl se na tom s tehdejším premiérem Milošem Zemanem. Senátní volby konané v roce 1996 pak vyhlásil Václav Havel ve velkém předstihu současně s volbami do Poslanecké sněmovny. Vyhlášením listopadového termínu senátních voleb tak v podstatě ukončil debatu o tom, zda by se první (a potažmo i každé druhé následující) volby do horní komory Parlamentu měly konat současně se sněmovními volbami či nikoliv (Právo, 21. prosince 1995, str. 4).

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Václav Havel skutečně vyhlásil dvoje volby s podobným předstihem jako Miloš Zeman letošní volby do Poslanecké sněmovny, tedy zhruba 9 měsíců před jejich konáním. Jednalo se o komunální volby v roce 2002 a o volby do Senátu v roce 2002. V případě senátních voleb v roce 1996 pak Václav Havel vyhlásil tyto volby s ještě větším, přibližně jedenácti měsíčním předstihem.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Článek 63 Ústavy říká, že prezident vyhlašuje volby a neříká, s jakým časovým předstihem je má vyhlásit. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Ústava ČR skutečně neomezuje časový předstih pro vyhlášení voleb. Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR je pouze nutné volby vyhlásit nejpozději 90 dní před jejich konáním.

skrýt celé odůvodnění

Pravomoc prezidenta republiky vyhlásit volby do Poslanecké sněmovny a Senátu je v Ústavě ČR obsažena v článku 63 (odst. 1 písm. f), který upravuje povinnosti prezidenta, které ke své platnosti vyžadují spolupodepsání premiérem. Ústava zmiňuje pouze pravomoc a nijak ji časově neomezuje. Časové omezení můžeme najít až v zákonné úpravě. Konkrétně v zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, v němž je stanoveno (§ 1 odst. 3), že prezident republiky vyhlašuje volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Omezení časového úseku „z druhé strany“, tedy že by prezident nemohl vyhlásit volby např. dříve než 9 měsíců před jejich konáním, v právní úpravě nenalezneme.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Připomeňme, že prezident rozhodl o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny 28. prosince minulého roku, tedy více než devět měsíců před datem jejich konání. Právě za toto relativně brzké oznámení sklízí z mnoha stran kritiku, neboť vyhlášením voleb začíná běžet volební kampaň, na kterou se vážou finanční limity. V případě voleb do Poslanecké sněmovny se přesněji jedná o 90 milionů korun, o nichž se v rozhovoru také hovoří.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Když vyhlásíte termín voleb, tak současně, (…), je tam ten interval, během kterého máte k dispozici devadesát milionů korun. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

V případě voleb do Poslanecké sněmovny je zákonem stanoven limit 90 milionů Kč, které mohou kandidující uskupení použít na volební kampaň. Ta dle zákona začíná dnem vyhlášení voleb prezidentem republiky.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman již 28. prosince 2020 podepsal vyhlášení sněmovních voleb pro příští rok, které se budou konat 8. a 9. října 2021. Vyhlášením voleb více než devět měsíců před jejich konáním se tak prezident například podle serveru iROZHLAS.cz výrazně odchýlil od dosavadní praxe. Uveďme, že na rozhodnutí o termínu voleb měl Miloš Zeman čas do začátku července, jelikož ze zákona prezident vyhlašuje volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Například v roce 2017 říjnový termín voleb do Sněmovny Miloš Zeman stanovil v dubnu, tedy šest měsíců před hlasováním.

Prezident své současné rozhodnutí zdůvodnil tím, že chce stranám dopřát dost času na kampaň. „S tím, že samozřejmě to bude kampaň poněkud jiná, méně kontaktní,“ dodal. Kvůli covidu-19 budou podle něj také muset strany více spoléhat na technické prostředky než na kontakt s voliči.

Co se týče zmiňovaných 90 milionů korun, jedná se o limit na volební kampaň, který pro volby do Poslanecké sněmovny stanovuje zákon č. 247/1995 Sb. Kandidující uskupení, a to včetně koalic, tak budou moci do kampaně vložit právě maximálně 90 milionů korun. Volební kampaň pak dle uvedeného zákona začíná běžet dnem vyhlášení voleb. V případě nadcházejících voleb, které proběhnou v říjnu 2021, se tedy doba volební kampaně počítá od konce prosince 2020.