Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 474
  • 172
  • 87
  • 94

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Podle koaliční smlouvy předseda sociální demokracie, tedy Jan Hamáček, navrhuje jmenování nebo odvolání v rámci těch pěti ministrů za sociální demokracii. (...) Když to navrhne, tak to půjde k premiérovi a teprve premiér to potom navrhuje mně. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Dle koaliční smlouvy náleží ČSSD 5 míst ve vládě Andreje Babiše. Předseda vlády by měl dle této smlouvy respektovat postoj předsedy ČSSD při jmenování a odvolávání ministrů nominovaných touto stranou. Daný návrh pak dle Ústavy předkládá prezidentovi předseda vlády.

skrýt celé odůvodnění

Koaliční smlouva mezi hnutím ANO a ČSSD v článku 1 říká, že vláda se bude skládat z 15 členů, přičemž obě strany budou zastoupeny v poměru 10 : 5. ČSSD tak podle koaliční smlouvy náleží 5 ministrů. 

Článek 4 pak vymezuje jmenování a odvolávání členů vlády: „Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat." V praxi tento bod stanovuje, že předseda vlády Andrej Babiš nemůže jmenovat a odvolat člena vlády nominovaného za ČSSD bez podpory ČSSD, a tedy logicky bez souhlasu jejího předsedy Jana Hamáčka (pokud se chce pohybovat v limitech daných koaliční smlouvou).

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že koaliční smlouva uzavřená mezi hnutím ANO a ČSSD je politická dohoda. Povinnosti z ní vyplývající jsou povinnosti politického charakteru, nikoliv právního. Samotný proces odvolávání a jmenování členů vlády je pak popsán v Ústavě. Tento postup je zakotven v článku 74 Ústavy, kde se praví, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ a dále v článku 68, kde je uvedeno, že „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“ Jak odvolání, tak jmenování ministrů tedy prezidentu Zemanovi navrhuje premiér.

Proces popsaný prezidentem Milošem Zemanem odpovídá postupu, který plyne z koaliční smlouvy a Ústavy. Ustanovení koaliční smlouvy však nejsou pro prezidenta republiky nijak závazná.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Podle Ústavy není stanovena lhůta, po které vláda v demisi může nebo nemůže vládnout. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021 !

Ústava ČR výslovně neobsahuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může vláda v demisi vládnout. Na základě nálezu Ústavního soudu i podle ústavních právníků má však prezident povinnost konat a jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu.

skrýt celé odůvodnění

Čl. 62 písm. d) Ústavy České republiky pouze stanovuje, že: „Prezident republiky pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejich funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády.“ Vláda v demisi by tak podle Ústavy měla vykonávat tuto funkci pouze prozatímně, než bude jmenována nová vláda. Ústava však výslovně nespecifikuje žádnou lhůtu, která by vymezovala, jak dlouho může tato „prozatímnost“ trvat.

Nicméně podle ústavních zvyklostí je povinností prezidenta jmenovat novou vládu bez zbytečného odkladu. Vyplývá to i z nálezu Pl. ÚS 29/09 (body 116–119), který se zabýval (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky. Ústavní soud v tomto svém nálezu řekl, že při absenci přesně vymezených lhůt v Ústavě se má postupovat bez zbytečného odkladu, což lze obdobně použít i v případě, kdy Ústava výslovně neupravuje žádnou lhůtu pro vládnutí vlády v demisi.

Ústavní právník Jana Kysela k této problematice pro ČT24 řekl, že „z hlediska správnosti, legitimity, korektnosti vláda, která nemá důvěru, má vládnout pouze po krátkou dobu“. Obdobně i ústavní právník Aleš Gerloch ve stejném článku tvrdí, že „není-li stanovena lhůta, postupuje se bez zbytečného odkladu“. Dodává ovšem, že mohou existovat důvody, proč prezident nemusí novou vládu ihned jmenovat. Oba tito právníci se však shodují, že pokud by „situace přesáhla únosnou mez, a zejména pokud by tu nebyly žádné racionální důvody", pak by se jednalo o hrubé porušení ústavního pořádku prezidentem. To by pak mohlo vést k ústavní žalobě prezidenta republiky podle čl. 65 Ústavy.

Pro kontext uveďme, že nejdéle vládla v demisi úřednická vláda Jiřího Rusnoka, jejíž demisi přijal prezident Miloš Zeman. Rusnokova vláda setrvávala v tomto stavu od 13. srpna 2013 do 29. ledna 2014, dohromady tedy 169 dnů. Toto jednání prezidenta Zemana bylo předmětem Ústavní žaloby Senátu ČR, podle kterého se tímto jednáním prezident dopustil hrubého porušení ústavního pořádku. Poslanecká sněmovna však nevyslovila souhlas s podáním ústavní žaloby proti prezidentu Zemanovi k Ústavnímu soudu, a tak k rozhodnutí ve věci nedošlo.

Výrok prezidenta Zemana hodnotíme jako zavádějící, jelikož má pravdu v tom, že Ústava přímo nestanovuje lhůtu omezující dobu vládnutí v demisi. Nicméně absence této lhůty dle Ústavního soudu i ústavních právníků neznamená, že prezident není povinen konat. Zeman přitom vyvolává dojem, jako by zde taková povinnost nebyla.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, v kauze Bulharsko, ale to není podstatné, jasně konstatuje, že zásah do volebního zákona v situaci, kdy už probíhá volební kampaň, je protiprávní. Totéž konstatuje i takzvaná Benátská komise Rady Evropy. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Evropský soud pro lidská práva v rozsudku Ekoglasnost proti Bulharsku uvedl, že změna volebních pravidel krátce před volbami porušuje právo stran na svobodné volby. Také Benátská komise Rady Evropy upozornila na problematiku změn volebního zákona krátce před konáním voleb.

skrýt celé odůvodnění

Evropský soud pro lidská práva v uvedeném rozsudku (celé znění), uvádí, že novela volebního zákona upravující registraci stran do voleb byla přijata příliš pozdě. Stěžovatelka, strana Ekoglasnost, měla pouhý měsíc na splnění podmínek pro registraci, které nemohla předpokládat. Tuto skutečnost ESLP považuje za porušení práva stran na svobodné volby chráněné Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (konkrétně čl. 3 Protokolu č. 1). Přímo volební kampaně se ale rozsudek netýká.

ESLP odkazuje stejně jako prezident Zeman na Benátskou komisi Rady Evropy, která přijala kodex volební praxe. V něm konstatuje (str. 24), že změna volebního systému méně než rok před volbami může být účelovým zásahem a jedná se o zásah do stability volebního práva, což je prvek, který by volební právo mělo mít. Dále je v kodexu uvedeno, že případné změny by měly začít platit až po volbách, které by do jednoho roku proběhly. Probíhající volební kampaň ale zmíněna není.

Miloš Zeman mluví v kontextu aktuálního procesu přijímání nového volebního zákona, který vzniká na základě nálezu Ústavního soudu ČR, označujícího některé prvky předešlého volebního zákona za protiústavní. Konkrétně za takové označil v souvislosti s různě velkými volebními kraji d’Hondtovu metodu přepočtu hlasů a aditivní klauzuli, která zvyšovala hranici pro vstup do Sněmovny koalicím.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vezměte si, že očkování bylo proti tuberkulóze, proti neštovicím, proti dětské obrně a řadě dalších nemocí. V každém případě vždy toto očkování uspělo. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

V Česku se díky očkování proti tuberkulóze, neštovicím a dětské obrně podařilo dostat tyto nemoci úspěšně pod kontrolu.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman se zde vyjádřil k tomu, co si myslí o účinnosti vakcíny proti covidu-19. Prezident se neobává, že by vakcína nebyla úspěšná a odvolává se na příklady očkování z minulosti.

V současné době se proti tuberkulóze očkují jen rizikoví novorozenci, kteří byli v kontaktu s nemocným s tuberkulózou. Plošné očkování proti této nemoci se v ČR provádělo od 50. let 20. století a bylo vzhledem k příznivé epidemiologické situaci zrušeno listopadu 2010

V roce 1919 bylo u nás zavedeno povinné očkování a přeočkování proti neštovicím, které skončilo v roce 1980 v souvislosti s vymýcením pravých neštovic na celém světě.

Československo bylo také prvním státem na světě, kde bylo dosaženo eliminace přenosné dětské obrny. Po celoplošném zavedení povinného očkování v roce 1960 bylo zaznamenáno posledních 33 případů této infekce. Proti přenosné dětské obrně očkujeme dodnes. Patří mezi povinné očkování.

Pod kontrolou máme v ČR díky povinnému očkování i dalších osm potenciálně nebezpečných dětských onemocnění, a to záškrt, spalničky, zarděnky, tetanus, žloutenku typu B, černý kašel, invazivní onemocnění způsobená Haemophilus influenzae b a příušnice. Vyplývá to z vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, která také upravuje věk, v němž k očkování má docházet. 

Všechna tři onemocnění, která prezident zmínil, se tak díky vakcínám u nás podařilo vymýtit.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já jsem před několika dny psal svému dobrému příteli, izraelskému prezidentovi Rivlinovi, aby nám pomohl právě s organizací té očkovací kampaně. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Zda prezident skutečně dopis s žádostí o pomoc svému izraelskému protějšku poslal, se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo.

skrýt celé odůvodnění

Jestli prezident Zeman skutečně dopis izraelskému prezidentovi poslal, se nám na oficiálních stránkách Hradu ani v jiných veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Média pak vycházejí jen z prezidentova výroku v rámci rozhovoru, který poskytl pro server blesk.cz.

Prezident Zeman se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(…) ta jednodávková vakcína, to je Johnson&Johnson, sem dorazí až v březnu, a kromě toho ještě ani nemá certifikaci. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Vakcína společnosti Johnson&Johnson je jednodávková, o její registraci by se mělo žádat 1. února 2021 a po schválení Evropskou lékovou agenturou by měla dorazit do České republiky v dubnu.

skrýt celé odůvodnění

V EU je prozatím Evropskou lékovou agenturou schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Dle informací (str. 8) Ministerstva zdravotnictví bylo posouzení jednodávkové vakcíny firmy Johnson&Johnson Evropskou lékovou agenturou zahájeno v prosinci. 

Předpokládá se, že předběžné údaje z poslední fáze studie vakcíny Johnson&Johnson budou k dispozici přibližně do konce ledna 2021. Pokud budou výsledky skutečně dostupné do konce ledna, o registraci vakcíny by se mělo žádat (str. 8) 1. února 2021.


Za předpokladu úspěšného schválení by měla vakcína firmy Johnson&Johnson dorazit (str. 9) do České republiky v dubnu.

Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 8)
Zdroj: koronavirus.mzcr.cz (str. 9)

I přes nepřesnost, které se prezident Zeman dopustil při uvedení plánovaného termínu první dodávky vakcíny Johnson&Johnson, je smysl jeho sdělení, tedy že tato vakcína do Česka dorazí až za několik měsíců, pravdivý. Zbytek faktických informací pak ve výroku uvedl správně. Proto hodnotíme i celý výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já už jsem jednou ve svém projevu citoval jistou zpěvačku, která říkala, že za koronavirus může Bill Gates. Mimochodem tato zpěvačka teď natočila jakýsi protestsong proti vakcínám. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Prezident Zeman ve svém projevu k národu dne 16. října 2020 kritizoval zpěvačku Ilonu Csákovou, která na svém facebookovém profilu tvrdila, že plošné testování „nařizují ti, co jedou podle scénáře B. Gatese“. Ilona Csáková později nazpívala píseň kritizující vládní opatření.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman 16. října minulého roku vyzval občany k tomu, aby poslouchali rady odborníků, a podpořil vládní opatření, jako je nošení roušek. Zároveň vyzval lidi k tomu, aby se nenechali svést lidmi, kteří o epidemii nic nevědí.

„Nenechte si tuto zbraň (roušky, pozn. Demagog.cz) vyrazit z ruky. Nenechte se svést lidmi, kteří sice o epidemii vůbec nic nevědí, ale kvůli mediální pozornosti jsou ochotni říkat věci, které poškozují naši společnost. Mám tím samozřejmě na mysli takzvané anti-rouškaře, ale i další. Zubaře, kardiology, zpěváky. Jedna zpěvačka dokonce prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates,“ řekl tehdy prezident Zeman.

Jako příklad tedy uvedl zpěvačku, která prohlásila, že za koronavirus může Bill Gates. Miloš Zeman tak měl pravděpodobně na mysli Ilonu Csákovou, která v říjnu 2020 o plošném testování na Facebooku doslova uvedla, že „ti, co to nařizují jedou podle scénáře B.Gatese a WHO“. Ve stejném příspěvku také napsala, že sebe ani své děti nenechá očkovat jakoukoliv vakcínou (která je dle ní „kontraproduktivní“). Vůči Zemanovým slovům se následně ohradila s tím, že se nikde nevyjádřila, že za covid-19 může Bill Gates.

Ilona Csáková také spolu s Romanem Horkým nazpívala píseň, z jejíhož textu sice nelze s jistotou určit, zda je namířená proti vakcínám, jedná se však o protestsong, který kritizuje vládu za některá protikoronavirová opatření. Uveďme, že první verše například znějí (video, čas 00:20): „Někdo tahá naše provazy / není to jen stoletý stát / Hlavou mi letí temné dotazy / kdo pohnul světem tentokrát // Mocní co nikdy pravdu nepoví / vedou nás bažinami dál.“

Pro deník Právo Ilona Csáková o písni uvedla: „(…) cítíme zinscenovanou obludnost, které se říká covid-19. Podle našeho názoru nemoci zneužívají jednotlivci či světové elity, kterými jsme manipulováni. Ve prospěch jejich zájmů, ekonomik či přímo vznikajících řádů v zájmu těchto manipulátorů, kteří v pozadí stojí.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vera RENOVICA: (...) 70 % lidí, což je ta hranice určená Ministerstvem zdravotnictví (hranice dostatečné proočkovanosti, pozn. Demagog.cz)

Miloš ZEMAN: 60–70, máme-li být přesní. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Ministr zdravotnictví Blatný již dříve uvedl, že je třeba proočkovat 60 až 70 procent dospělé populace. Takové údaje se objevují i na stránkách Ministerstva zdravotnictví.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách uvádí, že k zastavení šíření nemoci covid-19 je třeba dosáhnout 60-70 procent imunizace společnosti. Abychom získali kolektivní imunitu, mělo by tak být proočkováno 65-70 procent populace. Ministr zdravotnictví Blatný na začátku prosince uvedl, že „když všechno půjde tak, jak je naplánováno, tak proočkování zhruba těch 5,5 milionu lidí, což je zhruba 60–70 procent dospělé populace, by mělo být ukončeno na sklonku léta příštího roku“. Samotná očkovací strategie (.pdf) se však těmto konkrétním údajům nevěnuje, ministerstvo pouze uvádí (str. 2), že jedinou cestou z opakovaných vln pandemie „je co nejrychlejší proočkování takové části populace České republiky, které do budoucna zajistí vybudování kolektivní imunity“.

Očkování bylo v ČR zahájeno 27. prosince, přičemž v počáteční fázi je vakcína určena primárně pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a v Integrovaném záchranném systému a také pro seniory. Pro úplnost uveďme, že dodávky objednávky pro ČR, stejně jako pro všechny ostatní členské státy, jsou řízeny centrálně Evropskou unií (.pdf, str. 7). Státy se tak zavázaly k tomu, že nebudou s výrobci vakcín jednat individuálně a podrývat vyjednávací pozici EU. Ke dni 9. ledna pak bylo v ČR naočkováno kolem 40 tisíc lidí, o čtyři dny později již 70 680.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

To je věc těch leteckých společností, vím, že zatím s tím přišla australská letecká společnost Qantas (podmiňování cestování očkováním proti covidu-19, pozn. Demagog.cz). S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Qantas skutečně jako první významná letecká společnost oznámila, že po cestujících na mezinárodních linkách plánuje požadovat potvrzení o očkování proti onemocnění covid-19.

skrýt celé odůvodnění

V listopadu 2020 se australský národní dopravce Qantas stal první leteckou společností, která oznámila záměr požadovat po cestujících před mezinárodním letem potvrzení o očkování proti covidu-19.

Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) také v listopadu uvedla, že je ve „finální fázi vývoje“ „digitálního zdravotního průkazu“. Ten by mohl sloužit k ověřování informací o cestujících, které se týkají právě testování a očkování proti covidu-19.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(…) v první vlně epidemie, kdy například zastavily svůj provoz i automobilky. Dneska už se nic takového neděje. Dokonce jsem četl, že, myslím, že nošovická automobilka přechází z dvousměnného na třísměnný provoz. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

V Česku během první vlny pandemie stála výroba v automobilkách tři až deset týdnů. Svůj provoz pak nerozšiřuje automobilka v Nošovicích, ale kolínská TPCA.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící, neboť nošovická automobilka přešla na třísměnný provoz již v červenci 2020, navíc se jednalo pouze o návrat do režimu provozu, který fungoval již před zastavením výroby. Po publikaci rozhovoru jsme však zjistili, že provoz plánuje rozšířit kolínská TPCA, a to v únoru 2021.

Z kontextu slov prezidenta Zemana vyplývá, že srovnává situaci v tzv. první vlně epidemie covidu-19 na jaře 2020, kdy zastavily svůj provoz i automobilky, se situací, která následovala poté.

Německá automobilová skupina Volkswagen uzavřela při první vlně pandemie své evropské závody. Automobilka Škoda Auto, která je součástí německého koncernu, přestala vyrábět 18. března 2020. Premiér Babiš zdůraznil, že k zastavení výroby došlo z rozhodnutí majitele, nikoli vlády. Proto se Škody Auto neměly týkat kompenzační opatření. 

Výrobu zastavily i další v Česku působící automobilky. Od 23. března k tomuto kroku přistoupila automobilka Hyundai v závodě v Nošovicích a obdobně od 25. března i kolínská TPCA.

Výroba nakonec byla přerušena ve Škodě Auto na cca šest týdnů, v továrně Hyundai na více než tři týdny, a TPCA u Kolína nevyráběla dokonce skoro deset týdnů. Po pauze se navíc výroba rozjížděla postupně, například Hyundai vyráběla jen na dvě z obvyklých tří směn.

Výroba v továrně v moravskoslezských Nošovicích běží od třetího červencového týdne naplno ve třech směnách, stejně jako před pandemií. Svůj provoz však plánuje rozšířit kolínská TPCA, která je nově pod úplnou kontrolou společnosti Toyota. Od února 2021 by zde mělo dojít k rozšíření z dvousměnného na třísměnný provoz. Vzhledem k tomu, že se jedná o malou nepřesnost, hodnotíme výrok jako pravdivý.