Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 474
  • 172
  • 87
  • 94

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Sputnikem se dnes očkuje už asi téměř v šedesáti zemích. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Vakcína Sputnik V byla k 13. dubnu schválena v 60 zemích, reálně se jí však očkuje pouze v 21 zemích světa.

skrýt celé odůvodnění

Podle oficiální webové stránky Sputniku V byla v době rozhovoru tato vakcína schválena v 59 zemích. Prvním státem Evropské unie, který schválil ruskou vakcínu, bylo Maďarsko, dalším Slovensko. Mezi další evropské země, které schválily Sputnik V, patří Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Severní MakedonieSan Marino. Šedesátou zemí, která tuto vakcínu schválila 12. dubna, tedy den po odvysílání ověřovaného rozhovoru, byla Indie.

Seznam zemí, jež tuto vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však zcela neshoduje se seznamem zemí, kde se jí reálně očkuje. Příkladem může být Slovensko, které sice 1. března obdrželo první zásilku Sputniku V, očkovat jím ale zatím ještě nezačalo. Slovensko také v posledních týdnech v souvislosti s ruskou vakcínou čelí vládní krizi. Ta propukla poté, co nyní už expremiér Matovič a bývalý ministr zdravotnictví Krajčí bez souhlasu vlády zajistili nákup této vakcíny. Matovičova tajná dohoda s ruskou stranou, o které nevěděla ani prezidentka Zuzana Čaputová, rozpoutala hlubokou vládní krizi a nakonec vedla i k odchodu Matoviče z premiérského postu.

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá HoraRepublika srbská v Bosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrajnu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám dohledat celkem 21 zemí světa, kde se ruskou vakcínou již očkuje. Zemí, které mají smluvně zajištěny dodávky vakcíny Sputnik V, je pak o něco více, celkem 26, opět se však mezi nimi nacházejí státy, které očkovat ruskou vakcínou ještě nezačaly, např. Brazílie.

Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť vakcína Sputnik byla k 11. dubnu skutečně schválena v téměř 60 zemích, ale k aktivnímu očkování došlo pouze ve 21 zemích světa.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Podle nedávného průzkumu Mladé fronty by se Sputnikem rádo nechalo naočkovat 47 procent těch, kdo tu vakcínu ještě nedostali. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Mladá fronta DNES 10. dubna 2021 zveřejnila výsledky výzkumu, podle kterého by se téměř 47 % dosud nenaočkovaných lidí nechalo očkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

skrýt celé odůvodnění

Mladá fronta DNES ve vydání z 10. dubna 2021 zveřejnila článek s titulkem „Raději Sputnik než čekat měsíce“. Reportér Václav Janouš v tomto článku uvádí, že „téměř čtyřicet sedm procent lidí, kteří doposud nejsou proti koronaviru očkovaní a očkování chtějí, by si nechalo píchnout ruskou vakcínu Sputnik V, pokud jí české úřady udělí výjimku“. Konkrétně se jedná o 46,6 % lidí, kteří by se nechali naočkovat ruskou vakcínou Sputnik V.

Vydání Mladé fronty DNES z 10. dubna 2021. Zdroj: Archiv MF DNES

Tato informace vyplývá z průzkumu, který si MF DNES nechala zhotovit agenturou STEM/MARK. Průzkum probíhal mezi tisícovkou obyvatel ve věku od 18 do 75 let z celé České republiky. Dle tohoto průzkumu mají zájem naočkovat se ruskou vakcínou Sputnik V nejčastěji lidé starší 60 let.

Dodejme, že dle průzkumu pro MF DNES jsou nejochotnější se očkovat muži, lidé ve věku 60 až 75 let, jedinci bez maturity a obyvatelé Moravy a obcí do 999 obyvatel.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(Ministr Arenberger, pozn. Demagog.cz) navrhl ke Sputniku klinickou studii, kterou provádí národní registrační úřad. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Ministr Arenberger připustil možnost klinické studie Sputniku V, v jejímž rámci by bylo možné očkovat přihlášené dobrovolníky. Před zahájením studie musí Ministerstvo zdravotnictví podat oficiální žádost SÚKLu. Ten ji může schválit, samotnou klinickou studii však neprovádí.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že „národním registračním úřadem“ zde prezident Zeman míní Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), což zmiňuje i v předcházející části rozhovoru. Vakcíny proti covidu-19 spadají do kategorie léčiv. Ta v České republice registruje právě Státní ústav pro kontrolu léčiv. Obecně platí nutnost tzv. centralizovaného postupu (.pdf, str. 2) registrace vakcín proti covidu-19 u Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Jak ale můžeme vidět například v Maďarsku, takovou vakcínu je teoreticky možné schválit i jiným postupem u národního lékového ústavu.

Možné provedení klinické studie ke Sputniku V na začátku dubna připustil ministr zdravotnictví Petr Arenberger. Ta je jednou z možností, jak by se tato ruská vakcína mohla v České republice začít používat. V rámci studie by totiž Sputnikem V mohly být očkovány stovky až tisíce dobrovolníků za účelem výzkumu. Pro zahájení klinické studie by Ministerstvo zdravotnictví muselo podat oficiální žádost výše zmiňovanému Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv.

Podle některých expertů by následující příprava studie mohla zabrat i několik měsíců. Je tedy otázkou, jestli se dříve k vakcíně Sputnik V nevyjádří EMA, která její průběžné hodnocení zahájila na začátku března. U již schválených vakcín přitom proces hodnocení v průměru trval přibližně tři měsíce.

Samotný SÚKL může vydat souhlas se zahájením klinické studie, ale výzkum provádí zdravotničtí odborníci tedy „lékaři, zdravotní sestry a další zdravotnický personál“ ve zdravotnických pracovištích, např. ve fakultních nemocnicích. Informaci, že SÚKL toto klinické hodnocení přímo neprovádí, ale naopak jen posuzuje, uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Dodejme, že klinické studie obecně financují převážně farmaceutické společnosti, v případě klinické studie Sputniku V v ČR by zadavatelem bylo pravděpodobně Ministerstvo zdravotnictví. 

Poté, co by klinické hodnocení Sputniku V prošlo potřebnými fázemi, mohla by být SÚKLu předložena žádost o registraci. Po jejím případném udělení by se následně mohla tato vakcína začít používat k běžnému očkování.

Mezi další možnosti, jak by se mohla v České republice vakcína Sputnik V začít běžně používat, patří výše uvedené schválení Evropskou lékovou agenturou a výjimka Ministerstva zdravotnictví. Tu může ministerstvo udělit podle § 8 odst. 6 zákona o léčivech. Jde o dočasnou výjimku, která umožňuje povolit používání vakcíny bez předchozí registrace. Ministerstvo zdravotnictví v tomto případě také musí před udělením výjimky požádat o odborné stanovisko Státní ústav pro kontrolu léčiv. K tomuto kroku však podle dostupných informací dosud nedošlo.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Sebastian Kurz teď koupil milion dávek Sputniku. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Rakousko s Ruskem vyjednalo pouze opci na nákup vakcíny Sputnik V. Pokud se tedy v budoucnu rakouská vláda rozhodne, má prakticky jistou dodávku 1 milionu dávek.

skrýt celé odůvodnění

Rakouský spolkový kancléř Sebastian Kurz o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V skutečně jednal, 26. února 2021 si např. volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Miloš Zeman se však ve svém výroku dopouští nepřesnosti, když tvrdí, že Rakousko vakcínu Sputnik V zakoupilo. Kancléř Kurz totiž dojednal pouze opci, resp. možnost koupit milion dávek ruské vakcíny, pokud by se tak Rakousko v budoucnosti rozhodlo. Žádné vakcíny ale náš jižní soused zatím nenakoupil. Další dávky vakcín by podle Sebastiana Kurze znamenaly „dodatečné urychlení“ vakcinace v Rakousku. Jedinými státy Evropské unie, které zatím nakoupily Sputnik V, tak zůstávají Maďarsko se Slovenskem

Protože tedy je pravdou, že Rakousko o nákupu ruské vakcíny skutečně jednalo a že dnes má prakticky jistou dodávku 1 milionu vakcín, pokud se pro ni rozhodne, hodnotíme výrok jako pravda s výhradou.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tato firma (AstraZeneca, pozn. Demagog.cz) nedodržuje nasmlouvané dodávky. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Za první čtvrtletí dodala AstraZeneca státům Evropské unie méně než polovinu slíbených dávek, pro druhé čtvrtletí oznámila snížení dodávek ze 180 milionů na 70 milionů dávek.

skrýt celé odůvodnění

Evropská unie v rámci série kontraktů na společné nákupy vakcín proti covidu-19 podepsala v srpnu loňského roku s britsko-švédskou společností AstraZeneca smlouvu (.pdf) na nákup 300 milionů dávek této dvoudávkové vakcíny s možností dokoupit dalších 100 milionů dávek. Plnou verzi této smlouvy s přesnými počty dávek zveřejnila (.pdf) italská veřejnoprávní televize Rai. 

První potíže s dodávkami vakcín (nyní označovanými jako Vaxzevria) od společnosti AstraZeneca se objevily již na konci ledna 2020. Společnost tehdy oznámila, že během prvního čtvrtletí roku 2021 dodá do EU z důvodu výrobních problémů méně dávek, než bylo původně domluveno. První dodávky vakcín poté do EU dorazily na začátku února 2021. I přes plánované navýšení nakonec AstraZeneca do konce března 2021 dodala EU méně než polovinu z původně slíbených 80 milionů dávek vakcín.

Na konci února se pak objevily informace o plánovaném snížení počtu dávek ve druhém kvartálu letošního roku, a to z původně přislíbených 180 milionů dávek na polovinu. AstraZeneca později v polovině března v tiskové zprávě oznámila snížení dodávek ve druhém čtvrtletí na 70 milionů. Za první pololetí roku 2021 mělo být Evropské unii doručeno celkově 100 miliónů dávek.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vzpomeňte si na pana Pocheho, pana Šmardu, předtím pana Prouzu, ale pokud mě paměť neklame, tak to byly jediné tři případy, kdy jsem do případného jmenování zasáhl. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021 !

Prezident skutečně odmítl jmenovat pouze tři uvedené kandidáty na ministry. V jiných případech ale prezident zasahoval do odvolávání ministrů tím, že s odvoláním dlouho váhal nebo jej zcela odmítal učinit.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman mluví o třech případech, kdy zasáhl do procesu jmenování ministrů tím, že navržené kandidáty odmítl jmenovat. Podívejme se tedy postupně na všechny případy.

Po odvolání ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka v únoru 2017 se začalo podle České televize spekulovat o jeho možném nahrazení ve vládě Bohuslava Sobotky právě Tomášem Prouzou. „A Tomáš Prouza je také jméno, které se nejčastěji skloňuje poté, co předseda vlády oznámil odvolání Jana Mládka z postu ministra. Prouza v pondělí odmítl spekulace komentovat,“ uvedla ČT 20. února 2017. Prezident Zeman Jana Mládka odvolal k 28. únoru a řízením ministerstva byl pověřen přímo premiér Sobotka. 

Prezidentův mluvčí Ovčáček se na svém twitterovém účtu k Tomáši Prouzovi vyjádřil takto: „T. Prouza je pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta a přiživují se na ‚boji s propagandou'." Prouza se 3. března 2017 sám rozhodl rezignovat na funkci náměstka Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády a odejít z veřejného sektoru. Podle serveru iROZHLAS.cz byl vztah mezi Prouzou a prezidentem Zemanem dlouhodobě napjatý a v únoru 2017 vše vyvrcholilo v obviňování Prouzy na twitterovém účtu mluvčího Ovčáčka. Na post ministra byl místo Tomáše Prouzy jmenován Jiří Havlíček.

První vláda Andreje Babiše po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byla složená pouze z ministrů navržených hnutím ANO. Tato vláda však 16. ledna 2018 nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident Zeman po přijetí demise této vlády opět pověřil Andreje Babiše sestavením druhé vlády. 

Druhá vláda byla již tvořena koalicí hnutí ANO a ČSSD. Sociální demokracie má podle koaliční smlouvy nárok na pět postů ve vládě, předsednictvo strany tak v květnu 2018 zvolilo Miroslava Pocheho jako kandidáta na post ministra zahraničí. To však prezident Zeman odmítl. „Na dotaz ČT, zda by akceptoval Miroslava Pocheho na post ministra zahraničních věcí, prezident pouze odvětil ‚ne'. Oba politici spolu mají dlouhodobě napjaté vztahy.“ uvedla ČT. I po čtvrt roce na konci srpna 2018 prezident Zeman nadále odmítal jmenovat Pocheho ministrem, ČSSD proto 18. září změnila jméno kandidáta. Navrhla Tomáše Petříčka, ten byl do funkce jmenován 16. října 2018.

Ministr kultury Antonín Staněk po jednání s předsedou strany Janem Hamáčkem podal v květnu 2019 demisi na funkci ministra kultury. Prezident Zeman ji však odmítl přijmout. Staňkovým nástupcem se měl stát Michal Šmarda. Premiér Babiš tedy prezidentovi doručil svůj návrh na odvolání Staňka z funkce a také návrh na jmenování Šmardy na jeho post. Prezident Zeman však ani po měsíci Šmardu ministrem nejmenoval. Prezidentův mluvčí Ovčáček informoval 14. srpna 2019 o tom, že prezident Šmardu nejmenuje a žádá nového kandidáta. Michal Šmarda v reakci na to 19. srpna 2019 uvedl, že se vzdává nominace. Novým ministrem kultury se stal 27. srpna 2019 Lubomír Zaorálek.

Prezident Zeman však také odmítal některé ministry odvolat, nebo naopak žádal jejich odvolání. Z posledních případů připomeňme žádost o odvolání ministrů Petříčka a Blatného. V roce 2017 prezident Zeman otálel s odvoláním tehdejšího ministra financí Babiše. V této souvislosti lze také uvést případ z roku 2013, kdy Zeman odmítl jmenovat premiérkou Miroslavu Němcovou, ačkoli měla vyjednánu podporu většiny členů Poslanecké sněmovny.

Zeman však svůj výrok pronesl v kontextu jmenování ministrů vlády. Kromě tří uvedených případů nedošlo k situaci, kdy by prezident Zeman přímo zabránil jmenování navržených kandidátů na ministry. 

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Protože ta laboratoř, která to měla testovat (vakcínu Sputnik V na Slovensku, pozn. Demagog.cz), nebyla registrována na mezinárodní síti těchto laboratoří. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Vakcínu Sputnik V na Slovensku testovala akreditovaná laboratoř Slovenské akademie věd, která skutečně není oficiální laboratoří určenou pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii.

skrýt celé odůvodnění

O zásilce celkem 200 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V informoval z košického letiště tehdejší slovenský premiér Igor Matovič na začátku března. Tento poměrně nečekaný nákup následně vyvolal kritiku od koaličních stran Za ľudí a Svoboda a solidarita (SaS), které o připravovaných krocích premiéra nevěděly. Situace vyústila až v koaliční krizi, na konci níž Igor Matovič (OĽaNO) 30. března rezignoval a vyměnil si premiérský post s ministrem financí Eduardem Hegerem.

Dodanou ruskou vakcínu Sputnik V nechalo Slovensko testovat v laboratořích Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV), které skutečně nejsou oficiální součástí sítě laboratoří Evropské unie.

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) na svém Facebooku uvedl, že požádal při laboratorní kontrole o spolupráci 30 oficiálních laboratoří určených pro kontrolu léků a vakcín v Evropské unii a akreditovanou laboratoř Biomedicínského centra Slovenské akademie věd (SAV). Laboratoře Evropské unie vzhledem k jejich vytíženosti nemohly žádosti slovenského ŠÚKLu vyhovět. Z tohoto důvodu ŠÚKL navázal spolupráci s Biomedicínským centrem SAV.

ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. ŠÚKL také doporučil očkovat pouze registrovanými vakcínami, tedy Comirnaty, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský 9. dubna 2021 potvrdil, že Slovensko bude i nadále používat jen vakcíny schválené certifikovanou laboratoří nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pan ministr Matovič teď zajel do Maďarska, mluvil tam i s Viktorem Orbánem, (...) a dohodl s ním, že Sputnik bude registrován pro slovenské účely v Maďarsku, a to z toho důvodu, že maďarská laboratoř v té síti (evropské síti certifikovaných laboratoří, pozn. Demagog.cz) je. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Slovenský ministr financí Igor Matovič se 9. dubna 2021 setkal v Budapešti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým se dohodl, že použití vakcíny Sputnik V na Slovensku bude posuzovat certifikovaná laboratoř v Maďarsku.

skrýt celé odůvodnění

Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv (ŠÚKL) požádal o laboratorní posouzení ruské vakcíny Sputnik V Biomedicínské centrum Slovenské akademie věd (SAV), které není součástí mezinárodní sítě laboratoří na kontrolu léků a vakcín v Evropské unii (OMCL). ŠÚKL kromě Biomedicínského centra SAV požádal o spolupráci i 30 oficiálních laboratoří Evropské unie, které jeho požadavkům nevyhověly.

Doplňme, že 8. dubna ŠÚKL ve svém vyjádření k vakcíně Sputnik V uvedl, že „není prokázána porovnatelnost a konzistentnost různých šarží vyrobených na různých místech. Ve více případech se zdá, že jde o vakcíny s rozdílnými vlastnostmi“. Z tohoto důvodu a také kvůli chybějícím údajům od výrobce ŠÚKL konstatoval, že není schopný přesně definovat přínosy a rizika Sptuniku V.

Dle Ruského fondu přímých investic (RDIF) Slovensko posouzením očkovací látky mimo oficiální OMCL laboratoře porušilo kontrakt. Následně RDIF vyzval slovenskou vládu, aby dodávku vakcín Sputnik V vrátilo.

Také bývalý slovenský premiér a současný ministr financí Matovič za tento krok ŠÚKL kritizoval. 8. dubna 2021 se v Moskvě setkal s výkonným ředitelem RDIF Kirillem Dmitrievem, s nímž probíral právě otázku vakcín. Na tiskové konferenci (video, čas 6:00) o den později Igor Matovič naznačil, že Slovensko vakcíny nebude muset Rusku vracet. 9. dubna se také ministr Matovič dle svého vyjádření dohodl s Viktorem Orbánem na testování slovenské dodávky vakcín Sputnik V v maďarské laboratoři, které spadá pod OMCL.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová 12. dubna 2021 navštívila Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby mu dle svých slov (video, čas 0:12) vyjádřila podporu. Poté ve svém vyjádření kritizovala výroky ministra financí Matoviče a jeho následnou cestu do Moskvy a Budapešti.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(...) Viktorem Orbánem, který se mimochodem nechal očkovat pro změnu čínskou vakcínou. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Maďarský premiér Orbán byl 28. února 2021 naočkován proti onemocnění covid-19 vakcínou Sinopharm, která byla vyvinuta v Číně.

skrýt celé odůvodnění

Viktor Orbán se proti covidu-19 nechal naočkovat čínskou vakcínou Sinopharm. Oznámil to prostřednictvím sociálních sítí 28. února 2021.

Maďarský regulační úřad schválil využívání této vakcíny i přesto, že není doporučena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), jejíž doporučení je určující pro registraci vakcíny Evropskou komisí (.pdf, str. 3). Touto vakcínou se kromě Maďarska očkuje například i v Srbsku či Černé Hoře. O dodávku vakcíny Sinopharm požádal Čínu 3. března 2021 také Miloš Zeman.

V posledních dnech se však spekuluje o účincích uvedené vakcíny. Ředitel Čínského centra pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fua totiž připustil, že čínské vakcíny nemají příliš vysokou míru ochrany“. Čínské úřady tak pro lepší účinnost zvažují smíchání různých druhů čínských vakcín.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Sputnikem už byly naočkovány miliony lidí. S prezidentem v Lánech, 11. dubna 2021

Jen v Rusku a Argentině bylo ve druhé polovině března 2021 lidem již naočkováno téměř 8 milionů dávek vakcíny Sputnik V. Ruskou vakcínou se očkuje i v dalších 19 státech světa.

skrýt celé odůvodnění

Podle oficiálního webu Sputniku V byla tato vakcína schválena v 60 zemích světa. Seznam zemí, které vakcínu schválily (nebo nakoupily), se však ne zcela překrývá se seznamem zemí, v nichž se Sputnikem V reálně očkuje. 

Vedle evropských zemí, kterými jsou Maďarsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora a Republika srbskáBosně a Hercegovině, se vakcínou Sputnik V očkuje také v Argentině, Mexiku, Venezuele, Bolívii, Paraguayi, Nikaragui, Kazachstánu, Arménii, Íránu, Spojených arabských emirátech, Tunisku, Alžírsku, Guineji, Palestině, Bahrainu a samozřejmě v Rusku. Podařilo se nám tedy dohledat nejméně 21 zemí světa, v nichž se ruská vakcína k očkování používá.

V lednu 2021 uvedl ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško, že vakcínu Sputniku V dostalo více než 800 tisíc Rusů. Podle lednového vyjádření ruských představitelů tuto vakcínu dostalo 1,5 milionu lidí po celém světě. 15. března 2021 poté bylo v Rusku evidováno 3,5 milionu Rusů, kteří byli očkováni dvěma dávkami vakcíny Sputnik V.

Dalším příkladem může být Argentina, která po obdržení 300 000 dávek Sputniku V začala své obyvatele touto ruskou vakcínou očkovat 22. prosince 2020. K 22. březnu 2021 pak bylo v Argentině vyočkováno 3,2 milionu dávek různých vakcín proti covidu-19, z nichž nejméně 1,7 milionu představoval Sputnik V. 

Ačkoli je údaj „miliony lidí“ neurčitý a skutečný počet naočkovaných lidí ve všech 21 zemích, kde se Sputnikem V očkuje, je těžko ověřitelný, jen v Rusku a Argentině bylo již v březnu 2021 vyočkováno téměř 8 milionů dávek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.