Demagog.cz

Miloš Zeman

Miloš Zeman (SPO)

  • 447
  • 163
  • 85
  • 89

Výroky

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jsem kritizoval (…) jeho plán (Donalda Trumpa, pozn. Demagog.cz) odchodu z Afghánistánu, protože jsem tvrdil, že tím otvírá prostor teroristům, to jest Tálibánu. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Prezident Zeman dlouhodobě nesouhlasí se stažením vojáků z Afghánistánu kvůli obavám, že Tálibán svrhne afghánskou vládu a vytvoří nové teroristické centrum.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman již na summitu prezidentů tzv. Bukurešťské devítky, tedy devíti států střední a východní Evropy, které jsou zároveň členy NATO, dne 28. února 2019 obhajoval alianční misi v Afghánistánu a označil jednání s Tálibánem za riskantní.

V rozhovoru pro slovenský list Pravda 4. března 2020 poté Miloš Zeman uvedl, že nesouhlasí s odchodem sil Severoatlantické aliance z Afghánistánu. Obává se totiž, že radikální hnutí Tálibán po stažení vojenských sil NATO svrhne afghánskou vládu a vytvoří „nové teroristické centrum“ islámského fanatismu financované narkomafiemi.

„Považuji proto odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ uvedl tehdy prezident Zeman. Jeho kritika pak směřovala také přímo k Donaldu Trumpovi.

Prezident Zeman dále dle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka během jejich společného oběda 13. ledna 2021 vyslovil naději, že s administrativou nového amerického prezidenta Joea Bidena Spojené státy změní svůj postoj ke stahování vojáků z Afghánistánu.

Dodejme, že Spojené státy a afghánské islamistické hnutí Tálibán dne 29. února 2020 v Dauhá podepsaly dohodu o příměří. Z ní vyplývá úplné stažení vojáků USA i NATO z Afghánistánu – včetně vojáků českých – do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží podmínky dohody.

Dohoda vyzývá hnutí Tálibán, aby zahájilo jednání s afghánskou vládou o trvalém příměří a rozdělení moci v poválečném Afghánistánu. Hnutí Tálibán se mimo jiné zavázalo zabránit dalším radikálním skupinám, včetně teroristické sítě Al-Káida, ve využívání afghánského území k ohrožování bezpečnosti USA a jeho spojenců.

Pochybnosti nad rychlým stažením vojsk nicméně v předchozích měsících vyjádřili spojenci USA a představitelé Severoatlantické aliance (NATO), včetně generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Když ho jmenuji premiérem, tak on sestaví vládu, s tou vládou půjde do Sněmovny a požádá o důvěru. Když tu důvěru nedostane, tak prezident má ještě jednu šanci jmenovat premiéra, může to být tentýž, může to být druhý na pásce a tak dále a podle Ústavy třetí šanci už má potom předseda Poslanecké sněmovny. S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Podle čl. 68 Ústavy má první dvě možnosti ke jmenování premiéra prezident. Napotřetí pak premiéra vybírá předseda Poslanecké sněmovny. Zpravidla bývá napoprvé jmenován vítěz voleb, roli však hraje také koaliční možnosti potenciálního premiéra.

skrýt celé odůvodnění

Pro hodnocení tohoto výroku použijeme výhradně citaci Ústavy České republiky. Konkrétně článek 68, který říká:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Právě odstavec čtvrtý zmíněného článku v Ústavě popisuje, že v případě nevyslovení důvěry při prvním pokusu se postupuje znovu stejným způsobem. Pokud však není vyslovena důvěra napodruhé, následuje třetí pokus, kdy je pravomoc vybrat předsedu vlády v rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že tento ústavní postup dává prezidentu republiky značný prostor pro vlastní uvážení. Zejména Ústava prezidentu neukládá, kdo by měl být v každém z pokusů na vytvoření vlády jmenován premiérem. Zpravidla se jedná o předsedu strany, která ve volbách zvítězila, jak ale Miloš Zeman zmiňuje v ověřovaném rozhovoru, svou roli hraje také koaliční potenciál jednotlivých sněmovních stran. Připomeňme sněmovní volby v roce 2010, kdy zvítězila ČSSD, prezident Klaus však místo Bohuslava Sobotky pověřil sestavením vlády předsedu druhé ODS Petra Nečase, kterého následně jmenoval předsedou vlády.

Podobný případ nastal v roce 2013 po pádu Nečasovy vlády, kdy tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová měla 101 poslaneckých podpisů pro podporu případné nové vlády, prezident Zeman však místo ní pověřil sestavením úřednické vlády Jiřího Rusnoka a následně jej jmenoval premiérem.

Ani ve druhém pokusu na jmenování premiéra, který sestaví vládu s důvěrou, není stanoveno, kdo by měl být jmenován, zejména že by to měl být „druhý na pásce“. V roce 2018 například prezident Zeman jmenoval premiérem Andreje Babiše i poté, co jeho vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Miloš ZEMAN: Zhruba stejný dopis Bibi Netanjahuovi poslal i prezident Babiš (dopis s žádostí o pomoc s organizací očkování, pozn. Demagog.cz).

Vera RENOVICA: Premiér Babiš S prezidentem v Lánech, 10. ledna 2021

Podle vyjádření tiskové mluvčí Úřadu vlády premiér Babiš dopis s žádostí o pomoc svému izraelskému protějšku opravdu poslal.

skrýt celé odůvodnění

Že premiér Babiš takový dopis izraelskému premiéru Netanjahuovi, nám potvrdila mluvčí Úřadu vlády Jana Adamcová.

Premiér Babiš se obrací na experty z Izraele, jelikož Izrael má nejvyšší tempo očkování na světě v poměru k počtu obyvatel. Za tři týdny naočkovali už 1,8 milionu obyvatel, což je pětina jeho populace. Tamní premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že všichni Izraelci starší 16 let by mohli být naočkováni do dvou měsíců, maximálně do konce března.

Očkování proti covidu-19 bylo zahájeno 27. prosince 2020 v celé EU. V České republice dostal první dávku premiér Andrej Babiš. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk řekl, že se nechá očkovat zhruba za týden. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek prohlásil, že vakcína pro všechny skupiny obyvatel by mohla být dostupná do začátku léta.

Dne 13. ledna 2021 bylo z očkovacích center nahlášeno 61 474 lidí očkovaných proti covidu-19. Podle premiéra Babiše bylo reálně dosud očkováno zhruba 70 až 75 tisíc lidí. 

Stránka Ministerstva zdravotnictví ČR aktualizuje počet vykázaných očkování jen jednou týdně. Poslední údaj je k datu 13. ledna 2021, kdy vakcínu obdrželo 70 680 lidí.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Už tři roky upozorňuji na to, že vyhazujeme každý rok třicet miliard korun na dotace na solární elektrárny. Frekvence 1, 19. dubna 2020

Podpora solární energie dosahuje v posledních letech téměř 30 miliard, přičemž Miloš Zeman opakovaně tyto částky kritizuje jako příliš vysoké. Tuto podporu ovšem neplatí pouze stát, ale i spotřebitelé v ceně elektřiny.

skrýt celé odůvodnění

Nemůžeme hodnotit, zda se v případě dotací na solární elektrárny jedná o vyhozené peníze. Můžeme pouze zhodnotit, zda se skutečně jedná o dotaci ve výši 30 mld. Kč.

Na podporované zdroje je ročně vynakládáno více než 45 mld. Kč. Částečně se na této částce podílejí jak spotřebitelé elektřiny svými platbami v ceně elektřiny, tak i státní rozpočet, který ročně alokuje na tuto podporu 26,185 mld. Kč,“ uvedl René Neděla, náměstek pro energetiku. Již z tohoto výroku jednoznačně vyplývá, že ze státního rozpočtu nemůže každoročně odcházet 30 mld. Kč pouze na solární elektrárny. Prezident Zeman však ve svém výroku neuvádí, že se jedná o „vyhazování“ peněz jen ze státního rozpočtu, a tak předpokládáme, že hovoří o penězích, které jsou placeny jak státem, tak i soukromými subjekty.

Z celkové částky více než 45 mld. Kč bylo v roce 2018 na obnovitelné zdroje vyhrazeno 43,7 mld. Kč. Zbytek částky byl vyhrazen na podporu kogeneračních elektráren. Solárním elektrárnám pak byla z těchto zdrojů poskytnuta podpora ve výši 29,2 mld. Kč, v roce 2017 se jednalo o 27 mld. Kč. Tyto částky ovšem zahrnují nejen finance zprostředkované státním rozpočtem, ale i spotřebiteli, jak již bylo zmíněno výše. Kolik pak dodává finančních prostředků na podporu solárních elektráren samostatný stát není zjistitelné. Jedná se totiž o podporu programu týkajícího se obnovitelných zdrojů jako celku. Z předchozích čísel ovšem jednoznačně vyplývá, že dotace státu na solární elektrárny nemohou dosahovat částky 30 mld. Kč ročně.

Miloš Zeman je kritikem solárních elektráren již několik let. Jedna z jeho prvních kritik pochází již z roku 2013, proto můžeme konstatovat, že prezident na toto téma upozorňuje déle než tři roky. Se zvyšující se částkou, určenou na podporu solární energie, se také zvyšuje částka, kterou prezident disponuje ve svých argumentacích. V posledních třech letech, o kterých prezident hovoří, však kritizoval především částky v rozmezí 2627 mld. Kč.

Přestože předpokládáme, že Miloš Zeman nehovoří pouze o prostředcích státního rozpočtu, ale souhrnně o všech zdrojích dotací pro solární elektrárny, je třeba poukázat na to, že v minulosti opakovaně zaměňoval výši dotací na všechny obnovitelné zdroje s dotacemi pouze na solární energetiku.

Podobný výrok pak pronesl i minulý týden. „Každý rok platíme ze státního rozpočtu v dotacích 30 miliard solárním baronům díky nesmyslným zákonům, které se přijaly v minulosti, a které zatím nikdo neměl odvahu zrušit,řekl Zeman již v pořadu televize Prima Partie 12. dubna 2020. 

Je ale třeba upozornit, že zatímco v minulých výrocích přičítal celých 30 miliard výdajům státního rozpočtu, nynější výrok je již přesnější, když se dá chápat i tak, že oněch zmiňovaných 30 miliard jsou celkové výdaje na podporu fotovoltaických elektráren, nikoliv pouze výdaje státního rozpočtu.

Zdroj: iROZHLAS.cz

 

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Na tom teletextu máte tabulku dvaceti osmi zemí, a ta tabulka obsahuje údaj, počet zemřelých na milion obyvatel. My jsme v této tabulce na prvním, tedy nejlepším místě. Těsně za námi je Izrael, což je dobré sousedství. Frekvence 1, 19. dubna 2020

Teletext ČT v souladu s výrokem obsahuje tabulku s počty obětí pandemie na milion obyvatel. Tabulka obsahuje momentálně údaje o 30 zemích. Navýšení z 28, které jsou uvedeny ve výroku, je nejspíše způsobeno aktualizací tabulky. Nejméně obětí má ČR, kterou následuje Izrael.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem obsahuje teletext ČT na straně 132 (k 22. 4. 2020) tabulku s počty obětí pandemie (COVID-19) na jeden milion obyvatel. 

Tabulka momentálně obsahuje údaje o 30 zemích, což je o 2 víc než ve výroku Miloše Zemana. Tato malá nepřesnost může být způsobena aktualizací tabulky (poslední aktualizace 21. 4. 2020 v 16:30). Bohužel se nám nepovedlo dohledat archiv teletextu ČT, z tohoto důvodu nelze tato část výroku spolehlivě ověřit.

Tabulka potvrzuje slova Miloše Zemana, jelikož jako zemi s nejmenším počtem úmrtí na milion obyvatel skutečně uvádí Českou republiku, kterou následuje stát Izrael.

Zdroj: Teletext ČT k 22. 4. 2020
Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tady nehrozí občanská válka, kterou vyhlásil Miroslav Kalousek. Frekvence 1, 19. dubna 2020

Miroslav Kalousek napsal v reakci na návrh zvýšit pravomoce premiéra a vlády ve dvou tweetech 30. března, že v souladu s ústavou mají občané právo se postavit na ozbrojený odpor. Zároveň však doplnil, že doufá, že k tomu nedojde.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman zde zřejmě mluví o vyjádření Miroslava Kalouska na Twitteru, které napsal v reakci na návrh Ministerstva obrany zvýšit pravomoce premiéra a vlády v období krize.

Mám pouze tři revolvery. V takové situaci mi bude ctí stát s nimi vedle Vás. Doufám ale, že k tomu nedojde. Nicméně jsem připraven.

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

A o tweetu zveřejněném o pár minut dříve.

Kdyby tohle chtěla vážně vláda prosadit, tak to je přesně ten okamžik, kdy v souladu s Ústavou mají občané právo postavit se na ozbrojený odpor. Pokud to vláda prosadit nechce, ať premiér okamžitě odvolá ministra Metnara. https://t.co/5cQCOAVlhx

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) March 30, 2020

Miroslav Kalousek tedy občanskou válku nevyhlašoval a k ozbrojenému odporu přímo nevyzýval. Pouze upozornil na čl. 23 Listiny základních práv a svobod, podle kterého mají občané v případě odstraňování demokratického řádu lidských práv právo na odpor.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tady nehrozí vlastizrada, kterou vyhlásil senátor Fischer. Frekvence 1, 19. dubna 2020

Pavel Fischer vlastizradu nevyhlásil, tj. nedeklaroval že ji sám spáchá, ani k ní nenabádal ostatní. Pouze označil chování některých členů vlády jako "hraničící s vlastizradou".

skrýt celé odůvodnění

Pro lepší porozumění výroku prezidenta Zemana uvádíme širší kontext, ve kterém byl pronesen. Miloš Zeman na dotaz týkající se potřeby sociálního smíru odpověděl takto: „Já si myslím, že pokud jde o sociální smír, tak lidé se chovali skvěle a zodpovědně. Tady nehrozí občanská válka, kterou vyhlásil Miroslav Kalousek. Tady nehrozí vlastizrada, kterou vyhlásil senátor Fischer. Tady už ten sociální smír prostě je.“ Miloš Zeman tedy naznačuje, že Pavel Fischer, obdobně jako Miroslav Kalousek, vnesl do veřejného prostoru určitý jev, který by měl narušit sociální smír.

Právě v kontextu předcházejícího výroku, kdy podle prezidenta Zemana měl Miroslav Kalousek vyhlásit občanskou válku, nelze slovo „vyhlásit“ ani v tomto výroku interpretovat jinak, než že měl Pavel Fišer buď deklarovat, že sám vlastizradu spáchá, či k tomuto činu nabádat ostatní.

Senátor Pavel Fischer však na svém twitterovém účtu kritizoval pouze vládní představitele, kteří byli na ruzyňském letišti převzít dodávku ochranných prostředků proti koronaviru z Číny. Tento čin označil za „hraničící s vlastizradou“. 

Zdroj: Twitter

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Pavel Fišer vlastizradu nevyhlásil. Pouze popsal chování premiéra a dalších členů vlády v minulosti jako „hraničící s vlastizradou“.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Víte, opozice jenom poštěkává a bohužel sama nepředložila, a je mi to líto, žádný seriózní alternativní program, ať už se týká zdravotnictví nebo ať už se týká ekonomiky. Frekvence 1, 19. dubna 2020

Opoziční strany už nejednou vystoupily s alternativními programy v souvislosti se současnou situací. Převážná většina těchto programů se zabývá ekonomickými otázkami.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv je pozice opozičních stran v době nouzového stavu a stavu legislativní nouze oslabena a aktivity vlády jsou viditelnější, nelze opozici považovat za neaktivní. Opozice vystupuje především prostřednictvím pozměňovacích návrhů, které se týkají vládních návrhů zákonů, nebo jiných návrhů na změnu současné situace.

Opoziční strany (TOP 09, KDU-ČSL, ODS, Piráti a STAN) společně představily již 6. dubna návrhy na pomoc firmám a OSVČ. Tyto návrhy byly představeny jako pozměňovací návrhy k vládním zákonům. 

Další návrhy představují jednotlivé opoziční strany samostatně. Mezi ně patří například ekonomický balíček ODS, ekonomická opatření TOP 09 nebo balíček legislativních opatření KDU-ČSL. Hnutí STAN představilo plán uvolňování restriktivních opatření. Návrhy opozice se z větší části týkají ekonomických záležitostí.

Na jednání Poslanecké sněmovny (42., 43. a 44. schůze), kdy se v současné době jedná pouze o vládních návrzích zákonů, opozice podala nespočet pozměňovacích návrhů, a to v oblasti zdravotnictví (např. k návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře), ekonomiky (např. k návrhu zákona o opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií) a dalších.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Já tady mám dva zdroje svých informací. Zaprvé legislativní, to znamená právní odbor prezidentské kanceláře, a zadruhé odborný, tedy analytický odbor. Frekvence 1, 19. dubna 2020

V souladu s výrokem je hlavním poskytovatelem informací prezidenta republiky v souvislosti s jeho výkonem ústavních práv a povinností v legislativním procesu Odbor analytický a Odbor legislativy a práva.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman ve svém výroku popisuje, které odbory Kanceláře prezidenta republiky mu poskytují informace o zákonech, jež jsou mu předány v souvislosti s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu.

Organizační struktura Kanceláře prezidenta republiky:

Zdroj: Hrad.cz

V souladu s výrokem jsou hlavními zdroji informací v souvislosti s legislativním procesem Odbor analytický a Odbor legislativy a práva.

Odbor analytický shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace pro potřeby prezidenta republiky o činnosti:

  • Poslanecké sněmovny a Senátu, zejména pokud jde o obsah návrhů zákonů, mezinárodních smluv, dokumentů EU a dalších nelegislativních materiálů, včetně jejich projednávání ve výborech a komisích Parlamentu ČR;
  • Vlády ČR a jejích poradních orgánů, pokud jde o obsah legislativních i nelegislativních materiálů majících zásadní politický nebo hospodářský dopad;
  • Ministerstev, pokud jde o obsah koncepčních materiálů a plnění úkolů podle legislativního i nelegislativního plánu vlády a dále ostatních správních úřadů, orgánů územní samosprávy, politických stran, ekonomických subjektů, odborových i jiných nestátních právnických osob.

Odbor legislativy a práva připravuje návrhy pro rozhodnutí prezidenta republiky, která souvisí s výkonem jeho ústavních práv a povinností v legislativním procesu a při výkonu jeho exekutivních pravomocí. Odbor legislativy a práva plní jako orgán prvního stupně povinnosti stanovené Kanceláři zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Součástí Odboru legislativy a práva je pak Oddělení legislativní.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pane redaktore, Vy znáte můj kategoricky odmítavý názor na existenci Senátu. Frekvence 1, 19. dubna 2020

Miloš Zeman se v minulosti již několikrát vyjádřil o Senátu nelichotivě. Sám se prohlásil za jeho odpůrce a navrhnul Senát „vyhladovět“.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman je opravdu známý svým negativním postojem k Senátu. Již v roce 2004 přišel na oslavě svých kulatin s myšlenkou, že by roční rozpočet Senátu měl být padesát haléřů, čímž by došlo k jeho zániku, respektive k vyhladovění. Motivu vyhladovění se senátoři věnovali při pořádání kulatého stolu s názvem „K Petici vyzývající Senát Parlamentu ČR k projednání podezření na akt velezrady prezidenta Zemanav roce 2015 (.doc, str. 10).

Proti existenci Senátu se Miloš Zeman vyjádřil i v dalších případech. Například podle serveru Lidovky měl prohlásit na debatě s občany: „Vy jste se zbláznil, já jsem největším odpůrcem Senátu. Senát je naprosto zbytečná instituce, jejíž vznik prosazovali tehdejší prezident Havel a předseda ODA Daniel Kroupa.“ Zmínil také možnost přeměny Senátu na „krajskou či regionální“ instituci.

V roce 2016 pak Miloš Zeman zpochybnil důvod existence Senátu. Odůvodnil to nízkou volební účastí v senátních volbách, která tehdy byla 15,4 %. Obdobně se vyjádřil i v roce 2018. Opět argumentoval nízkou volební účastí v rámci senátních voleb. Nástrojem pro zrušení Senátu se tak mělo stát opět zmiňované „vyhladovění“. Prezident Zeman se nechal slyšet, že Poslanecká sněmovna by při svém rozhodování o rozpočtu měla opomenout financování horní komory.

Nemusíme ale zacházet do daleké historie, abychom potvrdili prezidentova slova ve výroku. V prosinci 2019 Miloš Zeman prohlásil, že vše, co pochází ze Senátu, pochází od ďábla. Dovolíme si tedy říci, že uvedené skutečnosti jsou dostačující, abychom tento výrok hodnotili jako pravdivý.