Miloš Zeman

Václav Havel udělil milosti celkem 860 lidem v letech 1993 až 2002 a dalších více než 1 000 milostí v době, kdy působil ještě jako federální prezident. Oproti tomu Václav Klaus za 10 let ve funkci omilostnil 412 lidí. Miloš Zeman opravdu udělil 21 milostí.

Zaměřme se nyní na jednotlivé případy milostí udělených Václavem Havlem, které Miloš Zeman kritizuje. Martin Odložil, syn slavné gymnastky Věry Čáslavské, v roce 1993 během hádky udeřil svého otce Josefa Odložila. Ten se v následku nešťastného pádu uhodil do hlavy a zemřel. Policie Martina Odložila poté obvinila z těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti a byl soudem nepravomocně poslán do vězení na čtyři roky. Ještě než mohl o případu rozhodnout odvolací soud, udělil Odložilovi prezident Havel milost. Přestože nebyl Martin Odložil obviněn z vraždy, v roce 2011 mluvil o tom, že zabil svého otce. Pojem „otcovrah“ je přesto velice zjednodušující.

Marta Chadimová byla v roce 1992 obviněna z podvodu, padělání a pozměňování veřejných listin a maření výkonu úředního rozhodnutí, a to v souvislosti s restitucí domu na Loretánském náměstí. Tehdejší prezident Havel jí udělil milost v roce 1995. V ČT k tomu řekl: „Je už potřetí ve vazbě, (...) proces se táhne tři a půl roku, nebere konce, rozsudek je v nedohlednu a ona je velmi vážně nemocná.“ Chadimová milost přijala až v roce 2003, kdy už se soudní proces táhl přes 10 let. Pavel Rychetský byl opravdu jedním z obhájců Marty Chadimové. Miloš Zeman nazývá Martu Chadimovou jako restituční podvodnici. Pravomocný rozsudek ale nikdy nepadnul, tudíž je toto označení opět poměrně zjednodušující. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Závěrem uveďme, že Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima NEWS tyto kontroverzní milosti Václava Havla srovnává s milostí, kterou udělil svému podřízenému Miloši Balákovi, šéfovi Lesní správy Lány. Ten byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Prezident Zeman své rozhodnutí o udělení milosti zdůvodňoval mimo jiné i tím, že je podle něj Balák „mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec“.

Miloš Zeman v roce 2013 přenesl pravomoc zkoumat žádosti o milost na Ministerstvo spravedlnosti s tím, že si chtěl nechat předkládat pouze žádosti, které se týkají lidí s nevyléčitelnou nemocí. Již jako prezidentský kandidát v roce 2012 prohlásil: „Dovedu si představit udělení milosti pouze v jednom jediném příkladě, kdy nějaký člověk umírá a chce být posledních několik týdnů svého života v domácím prostředí, takže bych mu udělil milost na těch několik týdnů z humanitárních důvodů…“

2016

K prvnímu udělení milosti prezidentem Zemanem došlo v únoru 2016. Tiskový mluvčí prezidenta tehdy uvedl, že prezident „přihlédl k tomu, že dotyčný trpí závažnou, nevyléčitelnou chorobou“. Závažný zdravotní stav byl důvodem také v případě dalších čtyř udělených milostí, o nichž Hrad informoval v květnu, září, listopadu a prosinci 2016. Z podnětu papeže Františka také ve stejném roce ještě vyhověl žádosti o milost v případě ženy, která se ve vězení starala o své dítě, jež by zde po dosažení tří let již nemohlo zůstat a muselo by od ní být odděleno.

2017

V roce 2017 vyhověl Miloš Zeman dvěma žádostem. O první rozhodl v dubnu a uvedl, že přihlédl závažnému onkologickému onemocnění omilostněného. V květnu 2017 poté informoval o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi.

2018

V březnu 2018 následně prezident Zeman omilostnil muže, který způsobil autonehodu, při níž zemřela jeho manželka a syn. Důvodem udělení milosti tehdy podle prezidenta bylo především to, aby se muž mohl starat o svého dalšího syna. V srpnu Miloš Zeman udělil milost muži s onkologickým onemocněním, v říjnu pak také muži, který předtím přišel o obě dolní končetiny.

2020

V roce 2020 se prezident Zeman rozhodl vyhovět celkem šesti žádostem. Ve třech případech (z ledna, března a září 2020) byl uváděným důvodem závažný zdravotní stav. Dvě milosti (z března a prosince) byly odůvodněny tím, že odsouzení zachránili život druhému člověku. V říjnu 2020 tiskový mluvčí Hradu informoval o udělení milosti ženě, v jejímž případě prezident „přihlédl k tomu, že omilostněná je matkou pěti nezletilých dětí, o které sama řádně pečuje“, a jedno z těchto dětí je v péči dětského psychiatra.

2021

V březnu 2021 poté prezident rozhodl o omilostnění dalšího závažně nemocného odsouzeného. V červnu také udělil milost muži, který podle vyjádření Hradu trpí několika méně závažnými chronickými onemocněními, hlavním důvodem nicméně bylo to, aby muž „mohl pečovat o svoji nezletilou dceru, jejíž matka v minulých dnech podlehla závažnému onkologickému onemocnění“. V září 2021 Miloš Zeman rozhodl o milosti pro podnikatele Pavla Podroužka. „Pan prezident přihlédl ke zdravotnímu stavu omilostněného, který trpí závažným chronickým onemocněním několika životně důležitých orgánů, a to až na hranici jejich selhávání,“ uvedl tehdy tiskový mluvčí prezidenta. 

Zmiňme, že některé milosti vzbudily vlnu kontroverzí a pochybností. Konkrétně v posledním jmenovaném případě Pavla Podroužka se objevily informace, že žádost o milost přišla ještě před samotným policejním stíháním. I okolo zdravotního stavu Pavla Podroužka je mnoho nejasností.  

2022

Poslední, v pořadí jednadvacátou milost, udělil Miloš Zeman 26. března 2022 Miloši Balákovi. Rozhodnutí prezidenta vyvolalo vlnu kritiky, jelikož se jedná o šéfa Lesní správy Lány, tedy o prezidentova podřízeného. Balák byl v březnu pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Prezident Zeman své rozhodnutí o udělení milosti zdůvodňoval mimo jiné i tím, že je podle něj Balák „mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec“. Podle prezidentova vyjádření také soud údajně přihlížel k tomu, „kde odsouzený pracuje“. Zdravotní důvody v tomto případě prezident Zeman neuváděl.

Na závěr tedy shrňme, že 19 milostí opravdu prezident Zeman udělil z důvodů, které lze označit za humanitární. Ve dvanácti případech byl hlavním důvodem zdravotní stav omilostněných (viz tabulka níže), ve čtyřech péče o dítě, ve dvou záchrana života a v jednom amputace nohou.

Ve zbylých dvou zmíněných případech šlo o výjimky, ve kterých byla hlavním důvodem udělení milosti pochybnost nad rozsudkem. Výrok prezidenta Zemana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Miloš Zeman odkazuje na výrok předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Ta v rozhovoru pro Právo z 13. dubna řekla: „Připomeňme, že třeba ještě před rokem bývalý ministr Havlíček usiloval o to, aby v tendru byl i ruský Rosatom. Jemu i všem podobným, kteří nám teď cokoliv vzkazují a radí, doporučuji, aby radši šoupali nohama a mlčeli v koutě.“ 

Markéta Pekarová Adamová tedy skutečně použila slova o „šoupání nohama a mlčení v koutě“, nemluvila ale obecně o roli opozice, jak naznačuje (video, čas 44:07) Miloš Zeman. Předsedkyně Poslanecké sněmovny své doporučení směřovala bývalému ministru Karlu Havlíčkovi, a to konkrétně v souvislosti s jeho aktivitami v jednání o dostavbě Dukovan. Výrok Miloše Zeman proto hodnotíme jako zavádějící.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček za minulé vlády skutečně podporoval přizvání ruského Rosatomu do tendru na stavbu nového jaderného bloku elektrárny Dukovany. Před tímto krokem přitom opakovaně varovala (.pdf, str. 5-7) podle webu Aktuálně.cz nejen Bezpečnostní informační služba: „Experti ministerstev vnitra a zahraničí, kontrarozvědky BIS, rozvědky ÚZSI, Vojenského zpravodajství a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) (…) už poněkolikáté důrazně doporučili, aby vláda neoslovovala ruský Rosatom. V případě, že by tendr vyhrál, podle nich hrozí, že režim Vladimíra Putina použije největší zakázku v historii Česka k vydírání státu.“

Zpravodajský server Novinky.cz 30. dubna zveřejnil článek, který nese titulek: „Zeman: Kandidáti na prezidenta jsou výsměch, chci Středulu.“ Autoři v něm píší o Zemanově proslovu k delegátům na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), ve kterém Miloš Zeman vyzval šéfa odborů Josefa Středulu, aby kandidoval na prezidenta. 

Doslova zde prezident Zeman řekl (video, 15:50): „Zcela závěrem bych chtěl poprosit delegáty tohoto sjezdu, aby přemluvili svého předsedu, aby kandidoval na funkci prezidenta republiky. Skuteční kandidáti musí být přemlouváni. Ta sbírka podivných existencí, která se teď hlásí, že chce být prezident, aniž by měla silný životní příběh, čest výjimkám, musí být podle mého názoru kompenzována několika, nikoli jedinou, silnými osobnostmi, mezi nimiž si volič, občan, může vybrat (…). Věřím, Pepo, že tuto výzvu přijmeš a budeš jedním z nejsilnějších kandidátů v lednové prezidentské volbě.“ 

Miloš Zeman tedy ve svém projevu (video, 8:29–17:31) v souvislosti s kandidáty hovořil doslova o „podivných existencích“, což Novinky.cz parafrázovaly významově podobným výrazem „kandidáti jsou výsměch“. Autoři článku také Miloše Zemana nepřesně citovali, když jeho slova zjednodušili na „(všichni) kandidáti jsou výsměch“, ačkoliv prezident zmiňoval, že mezi „sbírkou podivných existencí“ jsou i výjimky.

Co se týče druhé části titulku článku Novinek.cz ("chci Středulu"), je situace složitější. Miloš Zeman totiž na sjezdu odborových svazů uvedl nejen to, že věří, že bude Josef Středula „jedním z nejsilnějších kandidátů v lednové prezidentské volbě“, ale mluvil i o tom, že by „chtěl poprosit delegáty“ sjezdu, aby Středulu přemluvili ke kandidatuře. Právě toto vyjádření poté redakce Novinek.cz parafrázovala jako „chci Středulu“.

Novinky.cz tedy Zemanova slova skutečně necitovaly přesně, nicméně význam titulku odpovídá tomu, co Miloš Zeman řekl. O stávajících kandidátech na prezidenta mluvil jako o „podivných existencích bez silného životního příběhu,“ zjevně je tedy považuje (ve srovnání se zmíněnými výjimkami) za nehodné toho, aby kandidovali na prezidenta. Parafráze jeho postoje do toho, že kandidáti „jsou výsměch,“ nijak nemění význam Zemanových slov. Obdobně Novinky.cz správně do titulku shrnuly smysl prezidentovy prosby delegátům, aby přemluvili Josefa Středulu ke kandidatuře. Zeman skutečně na sjezdu ČMKOS řekl, že by chtěl (poprosit delegáty), aby Středula kandidoval na prezidenta. Titulková zkratka „chci Středulu“ tedy odpovídá Zemanovým slovům, stejně jako zbytek článku Novinek.cz.

Ačkoliv titulek článku není doslovnou citací slov Miloše Zemana a prezident tedy správně poukazuje na to, že titulek není přesný, argumentuje jinou částí svého projevu, než kterou Novinky.cz použily v titulku. Odkazuje se na své slova o tom, že by Středula byl jedním z nejsilnějších kandidátů, to ale není pasáž ze Zemanova projevu, které se dostala (parafrázovaná) do titulku. Zeman de facto řekl i to, že chce, aby Středula kandidoval. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula pro ČTK již před třemi lety uvedl, že zvažuje kandidaturu na prezidenta. Za vhodného kandidáta ho tenkrát i v nedávné době označil také současný prezident Miloš Zeman. 

Na letošním sjezdu ČMKOS, který se konal 29. a 30. dubna, Středula možnost kandidatury potvrdil, zároveň ji ale podmínil úspěchem ve volbě předsedy ČMKOS: „ano, uvažuji o tom (…) podmínkou je, že obhájím pozici v ČMKOS."

Dosavadní šéf odborů pak svou funkci se ziskem více než 88 % hlasů obhájil (.pdf). Bezprostředně po svém znovuzvolení v rozhovoru pro iDNES uvedl, že se jeho kandidatura na post prezidenta republiky jeví jako „reálná varianta.“ V rozhovoru pro Český rozhlas pak potvrdil, že o kandidatuře uvažuje, nicméně ještě není rozhodnut. 

5. května 2022 pak na svém Twitteru oznámil, že plánuje petičně sesbírat 50 tisíc podpisů občanů, aby se o post prezidenta republiky mohl skutečně ucházet.

Prezident Miloš Zeman uvedl (video, čas 42:53) například 6. února 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News: „Z těch, kdo se už přihlásili, má moje sympatie jedině Alena Vitásková, protože si vedla velmi dobře v čele Energetického regulačního úřadu, kde bojovala proti takzvaným solárním baronům.“ 

Asi o dva týdny dříve, 24. ledna 2022, oznámila Alena Vitásková svoji kandidaturu v nadcházejících prezidentských volbách. Prezidenta Miloše Zemana pojí s Alenou Vitáskovou dlouhodobě dobré vztahy a již několikrát ji veřejně podpořil.

Prošli jsme všechny výstupy Miloše Zemana v mediální databázi Newton a dostupné záznamy na zpravodajských webech před 24. lednem 2022, kdy Alena Vitásková oznámila, že bude v příštím roce kandidovat na post prezidenta. Prohlášení prezidenta Miloše Zemana o tom, že by její kandidaturu uvítal, se však nikde neobjevuje. Žádnou takovou zmínku neobsahuje ani oficiální web prezidenta Hrad.cz ani twitterový účet Zemanova tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka. O sympatiích k Aleně Vitáskové jako kandidátce v prezidentských volbách začal Miloš Zeman veřejně hovořit až poté, co letos v lednu svoji kandidaturu ohlásila. Tento výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Jelikož prezident zmiňuje působení Vitáskové v čele Energetického regulačního úřadu (ERÚ), dodejme pro kontext, že profesní dráha Aleny Vitáskové je provázena soudními spory. Od roku 2013 byla trestně stíhaná ve spojitosti s kauzou dvou solárních elektráren, které získaly licenci ještě před koncem roku 2010, tedy těsně před začátkem termínu, kdy stát výrazně snížil zaručené výkupní ceny elektřiny. Policie Vitáskovou stíhala kvůli tomu, že ERÚ pod jejím vedením zastavil vnitřní přezkum uvedených licencí. V roce 2018 byla Vitásková zproštěna obžaloby, což o rok později definitivně potvrdil i Krajský soud v Brně. V srpnu 2018 také stanula před soudem kvůli údajně neoprávněnému jmenování Renáty Vesecké místopředsedkyní ERÚ. V listopadu 2018 jí soud vyměřil dvouletý podmíněný trest, v roce 2020 však byla nakonec zproštěna obžaloby i v této kauze.

28. října 2018 vyznamenal prezident Miloš Zeman Vitáskovou medailí Za zásluhy I. stupně za její „boj proti solárním baronům“. Připomeňme, že podle zpráv ze září 2013 ERÚ pod vedením Aleny Vitáskové poslal Státní energetické inspekci podněty k prošetření více než 1 500 solárních elektráren, u nichž měl podezření, že čerpají neoprávněně vysoké dotace. V listopadu 2013 pak ERÚ poslal Nejvyššímu státnímu zastupitelství (NSZ) seznam solárních elektráren, u kterých podle něj mohlo dojít k pochybení při udělení licence. NSZ následně podle informací z února 2017 podalo 22 správních žalob.

Uveďme nejprve výrok do kontextu. Moderátorka se dotazuje Miloše Zemana na jeho názor na prezidentskou kandidaturu generála Petra Pavla. Zeman ve své odpovědi zmiňuje, že generál Pavel byl členem KSČ a příslušníkem vojenských zpravodajských služeb.

Petr Pavel působil v armádě (.pdf, str. 5) od roku 1983 do roku 2018. Svou kariéru v tehdejší Československé lidové armádě v 80. letech začínal jako velitel čety u 22. výsadkového pluku speciálního určení v Prostějově. Tento vojenský útvar byl v té době zařazen (.pdf, str. 21) pod Zpravodajskou správu Západního vojenského okruhu. Formálně byl tedy generál Pavel příslušníkem zpravodajských služeb již od počátku svého působení v Československé lidové armádě (video, 37:50).

Uveďme, že se jednalo o zpravodajství vojenské, podléhající tehdejšímu Federálnímu ministerstvu národní obrany, a nikoliv o tzv. civilní zpravodajství, podléhající Federálnímu ministerstvu vnitra (Státní bezpečnost). Stejně jako celá armáda, prošla i tato její složka po sametové revoluci výraznou proměnou. Z životopisu Petra Pavla vyplývá, že ve vojenském zpravodajství v následujících letech v různých pozicích opakovaně působil.

Co se týče působení Petra Pavla v KSČ, kandidátem na členství se stal v roce 1983, plnohodnotným členem KSČ poté byl od roku 1985. Ze strany následně vystoupil v listopadu 1989.

Shrňme tedy, že prezident Zeman ve svém výroku pravdivě poukazuje na to, že Petr Pavel byl členem KSČ. Pravdivá je i druhá část výroku. Generál Pavel skutečně byl příslušníkem vojenského zpravodajství, a lze tedy říci, že má za sebou kariéru „vojenského rozvědčíka“.

Doplňme, že Petr Pavel o svém členství v KSČ veřejně hovořil (video). Dle svých slov vyrůstal v rodině vojáka z povolání a členství v KSČ podle něj byla v jeho nejbližším okolí všední záležitost. Dále např. uvedl, že rozhodnutí vstoupit do strany zpětně považuje za chybu. V rozhovoru pro Reflex k tomu zároveň řekl, že necítí potřebu se za ni omlouvat.

Miloš Zeman se vyjadřoval k možnému riziku ruského zastavení dodávek plynu a ropy do celé Evropy. Zmínil, že přerušení těchto dodávek nepředpokládá, kvůli jejich zásadnímu významu pro exportní příjmy Ruska. V rámci našeho hodnocení se proto zaměříme na tvrzení o tom, že jsou dodávky plynu a ropy do celé Evropy nejvýznamnější částí ruských exportních příjmů.

Obecně tvoří (.pdf, str. 575) nerostné bohatství v Rusku více než polovinu vývozu. Podle aktuálních dat ruské Federální služby státní statistiky (Rosstat) z ledna 2022 představoval export nerostných produktů v roce 2020 51,3 % veškerého ruského vývozu, o rok dříve se jednalo o 63,3 %. Jen plyn a ropa poté podle ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně tvoří zhruba polovinu ruského exportu. To poté dokládají i data Rosstatu (.pdf, str. 575, 580–581), podle nichž to vyjádřeno v hodnotě exportů bylo v roce 2019 54,4 % a v roce 2020 42,6 %. Doplňme, že například železné kovy a výrobky z nich, které jsou po ropě a plynu druhou nejvýznamnější složkou ruského vývozu, tvořily méně než 6 %, uhlí poté méně než 4 %. Můžeme tedy říci, že podíl plynu a ropy na ruském exportu je velmi podstatný.

Pro ruské energie je evropský trh klíčovým odbytištěm. Podle americké energetické agentury EIA Rusko dodává evropským zemím OECD 49 % z celkového exportu ropy (.xlsx) a 74 % z celkového vývozu plynu. Největší část těchto surovin, které jsou zároveň největší exportní položkou Ruska, proudí do Evropy. Miloš Zeman tedy správně konstatuje, že jsou dodávky plynu a ropy do Evropy nejvýznamnější částí exportních příjmů Ruska.

Uhelná komise je poradním orgánem vlády ČR, který vznikl v červenci 2019. Svá hlavní doporučení (.pdf, str. 12) zveřejnila tato komise v dokumentu z prosince 2020. Vládě v něm doporučila jako realistický rok „útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR“ rok 2038.

Materiál byl následně předložen vládě ČR, která ho projednávala na svém zasedání dne 24. května 2021. Vláda ČR, tehdy vedená Andrejem Babišem, vzala výstupy Uhelné komise na vědomí (.pdf), avšak přímo je neschválila. Uhelné komisi ve svém usnesení (.pdf) doporučila podrobněji rozpracovat a vyhodnotit „podmínky, nástroje a dopady“ ústupu od uhlí v dřívějším termínu. Uveďme, že někteří ministři byli v té době pro odklon od uhlí už v roce 2033.

Česko se dnes (k 6. květnu 2022) hlásí k termínu ukončení užívání uhlí v roce 2033 (.pdf, str. 3), což ve svém programovém prohlášení zmiňuje současná vláda Petra Fialy. Nejedná se však o finální závazek, politická diskuse stále probíhá a vláda chystá aktualizaci státní energetické koncepce do konce příštího roku. Odklon od uhlí je považován za jeden ze zásadních kroků k udržení globálního oteplování pod hranicí 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je zakotveno v Pařížské dohodě (.pdf, str. 2). 

Doplňme, že prezident Miloš Zeman je dlouhodobým zastáncem zachování těžby uhlí, v minulosti také např. podpořil prolomení těžebních limitů.

Prezidentské pravomoci jsou zakotveny v Ústavě České republiky a nalezneme je především v článku 62 a 63. Článek 64 dává prezidentovi možnost účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Prezident má také právo probírat s členy vlády otázky patřící do jejich působnosti. Kromě konzultace na téma energetiky s členy vlády nedává Ústava prezidentu republiky žádné právo do této problematiky přímo zasahovat.

Ač Miloš Zeman nemá žádné přímé nástroje, jak energetickou politiku Česka ovlivňovat, často a opakovaně se k tomuto tématu vyjadřoval. Dlouhodobě například kritizuje státní podporu provozovatelů solárních elektráren, v roce 2020 se dokonce spekulovalo o tom, že tehdejší snaha vlády Andreje Babiše o snížení dotací tzv. solárním baronům je „úlitbou Miloši Zemanovi“.

Zmiňme, že v roce 2013 prezident Zeman vetoval novelu zákona o odpadech, která se mj. týkala likvidace odpadů ze solárních elektráren. Prezident nicméně své veto zdůvodnil chybou v legislativním procesu, protože byl do novely zapracován pozměňovací návrh prodlužující provozovatelům solárních elektráren některé lhůty, který poslanci neschválili. To potvrdila i tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová: „Ten návrh Poslanecká sněmovna nepřijala. Do Senátu ovšem chybou sněmovní legislativy odešlo znění, ve kterém bylo napsáno, že tento pozměňovací návrh byl přijat.“ Zemanovo veto tedy podle všeho nebylo motivováno snahou zasáhnout do právní úpravy solárních elektráren.

Dalším častým tématem Miloše Zemana je jaderná energetika. O té Zeman mluví opakovaně nejen do médií, ale i na pracovních schůzkách a zahraničních cestách. V minulosti se vyjadřoval také k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, kromě jiného i v souvislosti s možností, že by ji prováděla ruská společnost Rosatom. V roce 2017 například vyjádřil přání, aby se na dostavbu Dukovan aplikoval podobný model jako v Maďarsku při stavbě jaderné elektrárny Paks 2, kde vláda Viktora Orbána zadala stavbu elektrárny společnosti Rosatom bez soutěže. O dva roky později Miloš Zeman jednal s ruským ministrem průmyslu právě o účasti Rosatomu na modernizaci Dukovan a Temelína.

V roce 2021 pak Zeman prosazoval, aby se do tendru o dostavbu Dukovan zapojily i ruské a čínské společnosti. V srpnovém proslovu k velvyslancům později uvedl: „Všichni experti se v zásadě shodují, že snížení počtu účastníků v tendru znamená růst ceny o několik desítek miliard korun. Ti, kdo způsobili, že jim nevoní Rusko nebo Čína, tak připraví českou ekonomiku o několik desítek miliard korun.“ Kritizoval tak vyřazení ruského Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan, ke kterému došlo po odhalení ruského zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

Dále uveďme, že v roce 2017 odmítl prezident Zeman jmenovat Tomáše Prouzu do čela Ministerstva průmyslu a obchodu (více jsme o tématu psali zde), které je za oblast energetiky zodpovědné. Miloš Zeman však Prouzu veřejně kritizoval především za to, že má podle něj malé znalosti českého průmyslu, či za jeho postoje k přijímání muslimských imigrantů. Prezidentův mluvčí v té době také zdůrazňoval, že je Tomáš Prouza „pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta“. Z vyjádření prezidenta tak nevyplývá, že by motivem Miloše Zemana k nejmenování Prouzy ministrem byla snaha zasahovat do české energetické politiky. 

Na závěr shrňme, že prezident Zeman o tématech souvisejících s energetickou politikou v minulosti často mluvil a dával najevo, jak by měla podle něj vypadat. Zda a do jaké míry se mu ale podařilo své názory prosadit do reálné podoby české energetické politiky, nedokážeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný. O prezidentově roli se nicméně dlouhodobě spekuluje, často v souvislosti se Zemanovým poradcem Martinem Nejedlým.