Stěžovalo si 20 obcí, máme jich 673 (stížnost na územní plán).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť s mírnou výhradou, na základě informací z portálu Jihomoravského kraje a médií.
Michal Hašek je naprosto přesný, pokud jde o celkový počet obcí v Jihomoravském kraji. Je jich skutečně 673.Podle informací z médií si ovšem nestěžovalo 20 obcí. V článcích serveru iHNED nebo České televize je zmíněno 13 stěžovatelských obcí, na serveru Rozhlas zmiňují 14. Ani v jednom případě to však není 20. Vzhledem k tomu, že si touto nepřesností svoji pozici nevylepšuje, spíše naopak, a že poměr 14 obcí ku 673 není tak odlišný od 20 ku 673, hodnotíme i tak výrok jako pravidvý.
Vy (Vláda ČR) jste popřeli to memorandum, které mělo krajům zajistit finance na ztrátu železniční dopravy do roku 2019.
Vláda ČR schválila usnesením č. 1350/2009(.pdf) ze dne 28. října 2009 "Memorandum o zajištění stabilního financován dopravní obslužnost veřejnou regionální železniční osobní dopravou", na jehož základě měl stát garantovat stabilní dotace regionální železniční dopravy v letech 2010-2019, a to za podmínky, že kraje uzavřou smlouvu na celé období s jediným dopravcem. Postup v souladu s memorandem umožňoval nevypsat výběrové řízení na tohoto dopravce. Toto memorandum bylo přijato během působení úřednické vlády pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera.
Současná vláda má ale pochybnosti o platnosti sporného dokumentu. Např. ministr financí Miroslav Kalousek není dle svého vyjádření přesvědčen o právní závanosti dokumentu a že zadal vypracování odborného posudku. (iDNES.cz, 1. 5. 2011) "'Máme pochybnosti o právní závaznosti toho dokumentu, je to politická deklarace,' říká premiér Petr Nečas. 'To by se každému premiérovi líbilo, uzavírali by memoranda s různými zájmovými skupinami a byl by z toho mandatorní výdaj, aniž by to schvaloval parlament,' dodal." (iHNed.cz, 26. 8. 2011) I ministr dopravy Pavel Dobeš uznal zpochybňování platnosti memoranda a hovořil i nutnosti zákona za účelem zpřehlednění a stabilizace situace. (Finanční noviny, 20. 11. 2011)
Na základě výše zjištěných informací jsme shledali, že Vláda ČR popírá právní závaznost memoranda, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zásady územního rozvoje, celá jejich příprava mezi lety 2007-11 stála přesně 6 milionů 453 tisíc 375 korun, čili řádově 6,5 milionu korunu.
Pro tento výrok se nám bohužel nepodařilo dohledat relevantní data, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.
Pro zásady územního rozvoje hlasovalo napříč politickým spektrem všech 60 přítomných zastupitelů.
Zásady územního rozvoje měly při hlasování skutečně podporu napříč politickým spektrem, ale nehlasovali pro něj všichni přítomní zastupitelé. Nepřesný je také počet přítomných zastupitelů, se kterým Hašek operuje. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Hašek hovořil o Zásadách územního rozvoje, které byly připravovány v letech 2007 - 2011. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo první Zásady územního rozvoje na zasedání 22.9.2011. Jednalo se o Usnesení č. 1552/11/Z 25. Podle zápisu (.rtf, str. 2 - 3) z 25. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje hlasovalo 55 zastupitelů (z 56 přítomných) pro vydání Zásad územního plánování. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje má celkem 65 členů.
Já se teda musím pana Crhy zeptat, pane kolego, vy jste členem dvou komisí rady Jihomoravského kraje, investiční a proevropské fondy. Jedné té komise jste se zúčastnil dvakrát ze 7 zasedání a druhé třikrát ze 7 zasedání.
Zda se právě Jiří Crha účastní či neúčastní jednání komisí, se nám nepodařilo dohledat. V dostupných dokumentech lze podle hlasování zjistit počet přítomných členů, ale již ne konkrétně jména přítomných.
Jiří Crha je skutečně členem Investiční komise a v Komisi pro evropské fondy je jedním z místopředsedů. Ačkoliv lze nalézt usnesení z obou těchto komisí (IK, KpEF), v žádném z dokumentů není psána účast jednotlivých členů.
Podle jednotlivých dokumentů z posledních sedmi zasedání těchto komisí vyplývá, že 100% účast nebyla ani na jednom ze zasedání. V případě Komise pro evropské fondy byla dvakrát ukončena předčasně z důvodů, že Komise nebyla usnášeníschopná. Zda v komisích chyběl právě Jiří Crha ověřit nemůžeme.
A ten rozsah by měl být tak, jako doposud, v posledních 4 letech ve výši minimálně 30 milionů korun ročně. (dobrovolní i profesionální hasiči, policisté, vodní záchranáři, pracovníci zdravotnické a záchranné služby)
Na základě údajů z rozpočtů kraje hodnotíme výrok jako pravdivý.
Výdaje na Michalem Haškem zmíněné sbory jsou koncentrovány ve třech kapitolách rozpočtu - Civilní připravenost na krizové stavy, Bezpečnost a veřejný pořádek a Požární ochrana a integrovaný záchranný systém. Pro účely ověření výroku jsme jednotlivé položky sečetli do jedné.
2008 (.xls, tab. 7) 2009 (.xls tab. 7) 2010 (.pdf, tab.7) 2011 (.xls, tab. 6) 2012 (.xls, celková bilance)schválený rozpočet
29 000 000
54 200 00050 700 00066 000 00051 000 000skutečný rozpočet
52 522 32558 138 55274 588 45967 218 180
Z tabulky tedy jasně vyplývá, že Michal Hašek pravdivě uvádí, že za poslední čtyři roky kraj vydává na zachranné složky minimálně 30 milionů ročně. Jako zajímavost ještě uvedeme, že i jen schválené náklady na Požární ochrana a integrovaný záchranný systém dosahují, a po roce 2008 i přesahují hranici 30 milionů, kterou současný hejtman zmiňuje.
Kdo se podívá na stránky Poslanecké sněmovny zjistí, že moje účast zhruba odpovídá účasti Karla Schwarzenberga, předsedy TOP 09 v Poslanecké sněmovně.
Oba politici jsou členy Poslanecké sněmovny společně od roku 2010. Lze tedy porovnávat účast za období od června 2010.
Sdružení Kohovolit.eu vydalo kompletní seznam poslanců, u nichž sledovalo účast na hlasováních, resp. účast na jednání Sněmovny. V období leden - květen 2012 (.xls) se Michal Hašek účastnil 3% hlasování Poslanecké sněmovny (neúčastnil se hlasování ani o jednom předloženém zákonu ČSSD). Ve stejném období Karel Schwarzenberg byl účasten 39% hlasování.
Rok 2011: Michal Hašek: účast na hlasování 38% (796/2073 - poměr hlasování a možných hlasování). Karel Schwarzenberg: účast na hlasování 42% (871/2072 - poměr hlasování a možných hlasování).
Za 1. rok volebního období (červen 2010 - květen 2011) měl Michal Hašek následující docházku (42% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 552 krát). Karel Schwarzenberg (28% hlasování; mohl hlasovat 1327 - hlasoval 372 krát). Nutno dodat, že oba politikové patřili v tomto období mezi 5 nejvíc absentujících poslanců.
RokMichal HašekKarel Schwarzenberg06/2010 - 05/2011 42%28% 2011 celý 38%42% 2012 (leden-květen) 3%39% -procenta vyjadřují účast politiků na hlasování Poslanecké sněmovny.
Jelikož nejsou dostupná souhrnná data o počtu hlasování (samotná procenta mohou být v kontextu součtu let zavádějící) za poslední sledované období (leden-květen 2012), nelze přesně ověřit, nakolik oba politikové mají docházku do Sněmovny a účast na hlasováních. Je však třeba dodat, že oba politikové patří mezi nejvíce absentující poslance, Michal Hašek např. svou tříprocentní účastí na hlasování (navíc nebyl u žádného návrhu ČSSD) v období leden.květen 2012 byl značně medializován.
Máme tady takové kauzy jako ProMoPro. Váš úřad (Miroslave Kalousku, pozn.) byl ten, kdo identifikoval, že zhruba z půl miliardy asi polovina, možná víc, teď mě, prosím, nechytejte za slovo, jsou peníze, které byly neodůvodnitelným výdajem. Prostě se ukradlo někde přes 200 milionů korun.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Finanční analytický útvar, který spadá pod ministerstvo financí, v době úřadování Miroslava Kalouska skutečně ve své prezentaci na tiskové konferenci ze 17. února 2011 uvedl, že zhruba 240 milionů z 525 zaplacených Úřadem vlády ČR v souvislosti s předsednictvím ČR EU je neodůvodnitelných, resp.: "Není zřejmé, jaké plnění stát získal".
Pouze pro úplnost uvádíme, že advokát Václav Láska ve svém trestním oznámení v souvislosti s kauzou ProMoPro hovoří o škodě až 352 milionů korun.
Výrok Michala Haška, o tom, kdo na tento problém upozornil a o jakou částku se jednalo, proto hodnotíme, na základě veřejně dostupných zdrojů, jako pravdivý.
Na jižní Moravě jsme jako první z regionů České republiky už vyhlásili tendr, který jsme oznámili také Evropské komisi, zhruba na 20 % toho dopravního výkonu na železnici na jižní Moravě.
Výrok Michala Haška je pravdivý, neboť na základě zprávy z jednání Rady kraje je patrné, že je skutečně v průběhu vypisování zmíněného tendru, který pokrývá zhruba jím uváděných 20 % cestujících.
28. února 2012 rozhodla Rada Jihomoravského kraje (text obsahuje jak zmíněné procento, tak i primát kraje ve vyhlášení podobného tendru) o přípravě tendru na nového drážního dopravce pro část regionálních tratí v regionu. Jedná se konkrétně o trasu spojující Brno se Zlínským krajem (konkrétně přes Bučovice a Veselí nad Moravou). V informaci kraje se pak uvádí, že tento tendr bude pokrývat asi 18 % cestujících v rámci kraje v železniční dopravě, což odpovídá výroku hejtmana Haška. Problematikou tohoto tendru se zabývaly také Finanční noviny.cz.
Projekt opravy části lednického zámku byl připraven v roce 2007 ještě před mým nástupem do pozice hejtmana.
Ano, tento projekt opravdu existoval již před nástupem Michala Haška do funkce.
Projekt nese oficiální název „ Zámecká jízdárna v Lednici - multifunkční centrum“ a nejen, že byl připravený už v roce 2007, ale byl v tomto roce rovněž spuštěn, o čemž informuje například stránka Regionální Informační Servis, nebo stránka mczl.cz. Hejtmanem byl Michal Hašek zvolen 21. listopadu 2008.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
