Miroslav Kalousek

Rozpočet na roky 2014 - 2020 byl schválen v prosinci 2013. Celkově má být dle Víceletého finančního rámce (ang.) rozděleno 960 miliard eur na závazky.

Mezi tyto závazky patří: zvýšení růstu a práce (125,6 miliard eur), snížení rozdílů ve vývoji jednotlivých regionů (325,1 miliard eur), udržitelný rozvoj v zemědělství a rozvoji venkova (373,1 miliard eur), bezpečnost a občanství (15,6 miliard eur), mezinárodní akce EU (58,7 miliard) a administrativní výdaje (61,6 miliard eur).

Dle zprávy z Parlamentu EU (ang.) bude letos rozděleno 401 milionů eur na migraci. V letošním roce se zároveň bude revidovat sedmiletý finanční plán tak, aby reagoval na migrační krizi, která se může stát dlouhodobým problémem.

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).

Největší část peněz alokovaných na závazky je dle Víceletého finančního rámce (ang.) pro roky 2014-2020 vyčleněna pro udržitelný rozvoj zemědělství a rozvoj venkova (373 miliard eur). Druhá největší pak na snižování rozdílů mezi regiony (závazek 1b Koheze) (325 miliard eur).

Dá se tedy tvrdit, že tyto dvě oblasti jsou největší prioritou evropského rozpočtu.

Zároveň však existují tzv."zvláštní zdroje", které mají reagovat na nepředvídatelné události. Jsou to například Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (280 milionu eur) či Fond solidarity EU (500 milionu eur).

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).

Tvrzení Miroslava Kalouska jsme porovnali s údaji ve státních rozpočtech. Z těch jasně vyplývá, že Kalousek správně popsal realitu u platů i výdajů na obranu. U dotací agropotravinářského komplexu je situace opačná, než tvrdí - nejsou jednou z nejrychleji rostoucích položek, naopak, meziročně klesají. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Současná vláda Bohuslava Sobotky každý rok nominálně zvyšuje výdaje na obranu, v roce 2015 se zvýšily oproti předcházejícímu roku o necelé 2 miliony, pro letošní rok pak dostala armáda více o 4 miliony. Srovnává-li ale Miroslav Kalousek se stavem z roku 2011, musíme mu dát zapravdu. Nominální výdaje kapitoly Ministerstva obrany byly na úrovni roku 2015 a v podílu k HDP se jednalo o 0,11 procentních bodů více.

Zdroj dat: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

Oproti tomu výdaje na platy rostou jak nominálně, tak v poměru k HDP (vycházíme z kapitoly 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné z druhového třídění výdajů státního rozpočtu). Mezi lety 2015 a 2016 se navýšily o 0,09 procentního bodu. Klesá naopak položka Podpora agropotravinářského komplexu, která je jedním ze specifických ukazatelů rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Oproti roku 2015 se v letošním rozpočtu tato položka snížila o více než 2 miliardy a tvoří 0,87 % HDP.

Zdroj dat: Platy a pojistné: kapitola 50, Druhové třídění výdajů státního rozpočtu: rok 2015-2016 (t0617000013.pdf), rok 2013-2014 (t0006000012.pdf), rok 2011-2012 (t0498000014.xls, t0498000015.xls), rok 2010 (t0913000013.xls). Podpora agropotravinářského komplexu: zákony o státním rozpočtu 2010, 2011, 2012,2013, 2014, 2015, 2016. HDP podle údajú ČSÚ (2010-2014), prognóza MFČR (2015-2016).

"Návrhem a složením rozpočtu, který vláda schválila, plníme důležité závazky a priority, které jsme dali občanům a které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády. Podporujeme zaměstnanost, investice, průmysl, bezpečnost občanů i kvalitnější veřejné služby, a zároveň jdeme cestou postupného snižování deficitu,"řekl Bohuslav Sobotka při představování návrhu rozpočtu pro rok 2016. A čísla tomu odpovídají.

Zaměříme-li se zejména na zmíněnou bezpečnost, Vláda tuto prioritu skutečně plní. Jak podrobněji rozepisujeme v dalších výrocích, ministerstva obrany a vnitra patří mezi ministerstva, která dostanou nejvíc přidáno.

Dále se zvyšuje rozpočet BIS i Policie, zvyšují se počty policistů kdy k loňským zhruba 40 tisícům by mělo v letech 2016-2020 přibýt další 4 tisíce. Neustává ani finanční a jiná pomoc, kterou Česká republika posílá do zahraničí.

Zdroj: Česká televize

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože položka z níž poslanci TOP 09 navrhli vzít peníze meziročně nenarostla o 50 %, jak Kalousek tvrdí. Stejně tak není pravda, že by z této položky získávali prostředky 2 oligarchové. Ve skutečnosti zákony o státním rozpočtu za léta 2014-2016 uvádí konkrétní ukazatel, ze kterého navrhli poslanci peníze vzít, zhruba ve stejné výši. Z těchto rozpočtovaných prostředků pak jde zhruba 90 % peněz do Státního zemědělského intervenčního fondu, ze kterého mohou čerpat různé fyzické a právnické osoby v zemědělství např. prostřednictvím tzv. přímých dotací.

Zmíněný návrh podala (.pdf) poslankyně Věra Kovářová spolu s Markem Ženíškem a Zdeněkem Bezecným z klubu TOP 09 a Starostové. Konkrétně poslanci požadovali: "Navrhujeme v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016 (sněmovní tisk č. 617):

• snížit výdaje kapitol 329 Ministerstvo zemědělství ve specifickém ukazateli „Podpora agropotravinářského komplexu“ o částku 2 280 000 000 Kč.
• v kapitole 307 Ministerstvo obrany navýšit průřezový ukazatel „Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS“ o 2 280 000 000 Kč. Toto zvýšení se promítne do příslušných ukazatelů kapitol v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2016."

V hlasování návrh získal pouhých 45 hlasů, z vládní koalice jej nepodpořil nikdo. Potud je tedy vyjádření předsedy TOP 09 korektní. Problém nastává ovšem v popisu položky, ze které návrh chtěl zmíněné 2 miliardy vzít.

Podpora agropotravinářského komplexu je součástí výdajů ministrestva zemědělství. Pro rok 2014 byla schválena ve výši 40,98 mld. korun (.pdf - str. 22. Ukazatele kapitoly Ministerstva zemědělství), v roce 2015 42,76 mld. korun (tamtéž) a pro letošek platí rozpočtovaná výše 40,56 mld. korun (tamtéž). Na základě schválených zákonů o státním rozpočtu je tedy zjevné, že Kalouskem zmíněný nárůst pro tuto konkrétní položku, kterou chtěli poslanci TOP 09 ponížit, není v souladu se skutečným stavem věci.

Co se týká struktury těchto výdajů, tak většina těchto zdrojů jde do Státního zemědělského intervenčního fondu. Např. pro letošní rok jde o 90 % těchto výdajů přímo do zmíněného fondu. Podle výroční zprávy tohoto fondu za rok 2014 (nejaktuálnější) lze dohledat celou řadu jeho aktivit. Přes fond protékají tzv. přímé platby pro zemědělce či peníze v rámci programu rozvoje venkova. Pokud se podíváme na přímé platby, tak o ty mohou žádat jak fyzické, tak i právnické osoby a to na základě nařízení vlády č. 50/2015. Nejedná se tedy o finanční prostředky pro 2 oligarchy, ale po splnění konkrétních podmínek o ně mohou usilovat různé osoby podnikající v zemědělství.

Pokud vyjdeme z výroční zprávy Agrofertu za rok 2014, tak zjistíme, že jak ovládané společnosti, tak i společnosti, kde má Agrofert minoritní podíl, získaly na dotacích v tomto roce "jen" zhruba miliardu a půl. Kalousek ve svém výroku na Andreje Babiše zjevně naráží, přitom i kdyby všechny tyto prostředky šly přes zmíněnou podporu agropotravinářskému komplexu, není pravda, že tuto částku spolknou 2 subjekty/oligarchové (přihlédeme-li k tomu, že Agrofert je největší a měl by tak být i největším konzumentem těchto dotací).

Pozměňovací návrh poslanců TOP 09 směřoval k výdajům na obranu. Pokud se zaměříme na ně, tak zjistíme, že Česká republika se stejně s dalšími členskými státy NATO zavázala k tomu, že bude vydávat na obranu nejméně 2 % HDP. Toho dlouhodobě nedosahujeme (.pdf - tab.3). Jsme na zhruba poloviční výši a také tomu tak bylo za pravicových vlád.

Co se týká tlaku ze strany NATO na navyšování peněz, v minulém roce veřejně generální tajemník Stoltenberg vyzval členské země, aby své výdaje navyšovali (Natoaktual pro Idnes.cz). Nakolik však mohou takové výzvy mít dopad a vytvářet na členské země takový tlak, aby skutečně významně navýšily své rozpočty, je přinejmenším diskutabilní.

Tab.: Výdaje na obranu členských zemí NATO. Zdroj NATO (tab. 3).

Meziročně vláda přidala v rozpočtu na obranu 4 miliardy korun. Jde o 3. nejvyšší procentuální nárůst mezi všemi resorty, jak dokládáme v následujícím výroku. Předseda TOP 09 má pravdu v tom, že díky velkému růstu české ekonomiky ani tento absolutní nárůst neznamená, že by se v hodnotě % k HDP naše výdaje na obranu nějak závratně zvýšily.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten ve svém § 90 popisuje první čtení jednání o zákonech.

Ten uvádí, že v 1. čtení mají poslanci tyto možnosti: " ...může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. "

Ústavní většina pro přijetí zákona vychází z článku 39 Ústavy České republiky. Ten uvádí: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. "

Tato třípětinová většina pak bude zapotřebí v Poslanecké sněmovně až ve 3. čtení. Bylo by sice možné, aby vláda navrhla sněmovně, aby byl zákon o obecném referendu schválen již v 1. čtení (§ 90, odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), nicméně ze zákona vyplývá, že by musel tento požadavek být uveden v důvodové zprávě návrhu. V tom to ovšem obsaženo není, jak dokládá samotný vládní návrh zákona o celostátním referendu (.pdf - celý návrh).

Ploty na svých hranicích začalo kvůli migrační krizi stavět Maďarsko, Rakousko a Slovinsko. Tyto státy jsou přitom členy schengenského prostoru. Další ploty vyrostly i na hranicích jiných evropských států, což přehledně zpracovává následující mapa:

Zdroj: The Economist

Jak dlouho ploty budou na hranicích evropských států nelze ověřit. Ve výjimečných situacích je povoluje schengenská dohoda, a to až na dva roky.

Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.

Je pravdou, že ministři dopravy za hnutí ANO reálně projekt mýta prozatím neposunuli, byť alespoň ministr Ťok předložil časový harmonogram realizace mýta po roce 2016. Na druhou stranu je nyní již jisté, že se nestihne podle zákona o veřejných zakázkách vysoutěžit nový dodavatel mýtného systému do konce roku 2016. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, byť ministr Ťok podnikl alespoň nějaký krok. Ten však k nápravě daného problému nevedl.

Vláda 20.listopadu 2015 schválila zmíněný harmonogram. 22. prosince 2015 pak ČTK (Lidovky.cz) s odvoláním na Ministerstvo dopravy uvedlo, že " vybrat nového provozovatele mýtného systému v řádném výběrovém řízení už nelze do vypršení smlouvy s Kapschem ke konci roku 2016 stihnout ".

Sám ministr Ťok pak 25. ledna 2016 uvedl, že bude nezbytné nechat Kapsch spravovat mýto i po roce 2016 a řádně vysoutěžit dalšího dodavatele. Tento stav by měl trvat podle ministra až do roku 2019. Česká televize a ČTK k danému uvedli: " Svůj návrh na prodloužení současné smlouvy předloží příští týden ke schválení vládě. Koaliční rada se podle ministra shodla na tom, že zásadní priorita je, aby se mýto vybíralo i po skončení letošního roku, kdy firmě Kapsch vyprší smlouva. Ťokovi se takový postup nelíbí, ale nevidí jinou praktickou možnost."

Realita je tedy taková, že se do konce roku 2016 nestihne vysoutěžit nový dodavatel a mýto tak bude spravovat pravděpodobně stále firma Kapsch. Ministři dopravy za ANO jsou ve funkci již 2 roky, za tu dobu nedošlo k vyřešení tohoto problému.

Andrej Babiš je opozicí a Miroslavem Kalouskem často obviňován ze střetu zájmů kvůli souběhu politické funkce a podnikání. Že v takovém střetu zájmů je, ostatně přiznává i sám Babiš. V hodnocení se ale budeme zabývat jen konkrétními případy obsaženými ve výroku Miroslava Kalouska. Ten hodnotíme jako zavádějící, protože se jedná o buď spekulace ("dotační podmínky si nechal upravit") nebo jsou dané případy stále vyšetřovány (Agrotec, Čapí hnízdo) a není tak jasné pochybení, které Kalousek Babišovi přisuzuje.

Kalousek ve svém výroku naráží na kauzu statku Čapí hnízdo, jehož rekonstrukce na luxusní ekofarmu byla částečně financována z evropských dotací. Ty by patrně nemohly být přiděleny Agrofertu jako velké firmě, v roce 2008 při podání žádosti o dotace však firma Čapí hnízdo oficiálně součástí koncernu Agrofert nebyla, vrátila se tam až v roce 2014. Podle trestního oznámení, na základě kterého je případ nyní prošetřován, je však pravděpodobné, že firma byla součástí skupiny Agrofert po celou tuto dobu. Potvrzují to i některé veřejné výroky Andreje Babiše. "Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v pražské zoo na krmení koz. Byla tam obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám podobný projekt," říká Babiš v dokumentu Matrix AB.

Součástí skupiny Agrofert je naopak bez všech pochybností firma Agrotec, která figuruje v kauze České pošty, kde se mělo jednat o manipulaci s veřejnými zakázkami. "To je nesmysl a lež. Celá kauza Agrotec je vymyšlená. Je to pro mě účelová kauza s cílem mě poškodit. Ta firma nic neudělala. Šlo o telefonní rozhovor o šesti a půl milionech korun, žádný kontrakt ovšem neproběhl. Neznám detaily. Podali jsme na to všechny možné stížnosti," řekl k tomu Andrej Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny. V srpnu 2015 ale policie na základě vyšetřování navrhla obvinit několik fyzických i právnických osob včetně právě Agrotecu. Dodejme také, že daná kauza proběhla před tím, než se Andrej Babiš stal poslancem a následně i ministrem. Není znám také výsledek, neboť daná věc je v běhu.

V případě zvýšení alokace dotací ze 20 na 40 % pro velké firmy se jedná o případ, na který upozornil server Neovlivní.cz. Podle něj měl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájit vyšetřování ve věci zvýšení hranice čerpání eurodotací pro velké firmy, ve které měl být zapojený místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr. Ten měl v této věci z pozice prezidenta Svazu chemickému průmyslu lobbovat u náměstka Ministerstva průmyslu a obchodu, které pak změnu skutečně prosadilo. Agrofert jakokoliv spojitost s touto kauzou odmítá, podle 1. místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, který měl setkání svolat, se setkání zúčastnilo přibližně dvacet sdružení, asociací a zástupců ministerstev a jednalo se o standardní a transparentní vyjednávání. OLAF pro Neovlivní odmítal případ komentovat a ani na jejich webu se nepodařilo dohledat žádné informace o vyšetřování.

Pokud jde o úpravu daní, na ty má samozřejmě Andrej Babiš z pozice ministra financí nemalý vliv, je předkladatelem změn daňové agendy. Za dosavadní dva roky však vláda nepředložila návrh, který by významně upravoval daně z příjmu právnických osob. Jediná úprava daní, která mohla výrazně přilepšit Babišovu podnikání, tak zůstává široce diskutované snížení spotřební ceny u biopaliv, které má podpořit část byznysu ministra financí. Miroslav Kalousek dokonce ve Sněmovně navrhnul zákon přejmenovat na "návrh zákona, kterým se ve prospěch skupiny Agrofert mění zákon č. 353/2003 Sb." - tento návrh samozřejmě neprošel. K tématu jsme napsali i blog, který shrnuje jak dopad na podnikání Andreje Babiše, tak sněmovní peripetie, které projednávání zákona provázely.