Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 310
  • 70
  • 37
  • 75

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ten (stávající návrh rozpočtu, pozn. Demagog.cz) je postaven na scénáři, který nepočítal s masivní druhou vlnou a nepočítal s restriktivními opatřeními. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 zmiňuje jako svůj zdroj makroekonomickou predikci. Ta byla zveřejněna v září 2020, kdy Ministerstvo financí nepočítalo s plošnými opatřeními, která by měla zásadní negativní ekonomický vliv. Taková opatření byla ovšem zavedena v říjnu.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2021 byl předložen Poslanecké sněmovně ČR 30. října 2020. Předpokládá příjmy (.pdf, str. 1, 77) ve výši 1 488,3 mld. Kč a výdaje ve výši 1 808,3 mld. Kč. Výsledný schodek státního rozpočtu tak dosahuje 320 mld. Kč, což je o 280 mld. Kč více, než bylo před příchodem koronavirové pandemie plánováno na rok 2020 (.pdf, str. 4). Návrh rozpočtu pro rok 2021 prošel 11. listopadu v Poslanecké sněmovně prvním čtením a byl postoupen k projednání výborům.

Ministerstvo financí prostřednictvím tiskové zprávy na konci září 2020 uvedlo, že výše schodku je způsobena zejména faktory dočasného charakteru a předpokládá, že tyto faktory odezní poté, co se zlepší současná ekonomická a zdravotní situace. Návrh rozpočtu (.pdf, str. 90–91) tedy očekává, že bude docházet k postupnému růstu hospodářského výkonu a oživení české ekonomiky, která byla ovlivněna pandemií koronaviru a přijatými protiepidemickými opatřeními. Makroekonomický rámec zároveň nepředpokládá přijímání významnějších restriktivních opatření v důsledku koronavirové situace, ačkoliv je další průběh pandemie řazen mezi významná rizika (.pdf, str. 90–91).

Zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že u příjmů mezi přímé fiskální důsledky pandemie patří: pokles daňových příjmů v důsledku propadu ekonomiky, pokles příjmů z pojistného na sociálním zabezpečení, možnost zpětného uplatnění ztráty na rok 2020 a pokles dividend z majetkových účastí státu. Co se týče výdajů, mezi přímé důsledky pandemie je řazeno: zvýšení plateb na zdravotní pojištění, nárůst kapitálových výdajů, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti či nárůst doprovodných sociálních výdajů.

Ministerstvo financí deklarovalo, že hlavním cílem tohoto rozpočtu je prostřednictvím nízké úrovně veřejného zadlužení ČR realizovat taková opatření, která nejen zlepší životní úroveň obyvatel a zmírní dopady pandemie, ale také prostřednictvím rekordních investic povedou k obnově ekonomického růstu. Jako hlavní výdajové priority (.pdf, str. 109) pak státní rozpočet uvádí například zvýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků nebo zvýšení kapitálových výdajů.

Návrh státního rozpočtu a jeho aktualizovaný výdajový rámec vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR ze září 2020 (.pdf, str. 91, 109). Uvedené prognózy a predikce příjmů byly 21. září posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, který konstatoval, že jsou založeny na realistickém scénáři.

Zmíněná makroekonomická predikce (.pdf, str. 1) uvádí, že samotné oživení aktivit, ke kterému dochází, nebude v průběhu následujícího roku stačit k tomu, aby byl vykompenzován propad z první poloviny roku 2020. U druhého čtvrtletí roku 2020 vykazuje nejhlubší propad hospodářského výkonu ČR vůbec. V této predikci je zároveň uvedeno, že ekonomická aktivita by se měla oživovat již od poloviny letošního roku.

Stejně jako návrh státního rozpočtu, tato predikce považuje další průběh pandemie koronaviru za nejvýznamnější riziko (.pdf, str. 4). Ministerstvo v zářijové predikci dále uvádí, že počítá „s tím, že se šíření koronaviru bude dařit limitovat bez plošných opatření, jež by měla zásadní negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Pozvolné oživování hospodářského růstu by proto mělo pokračovat“.

Spolu s nouzovým stavem, který začal platit od 5. října, ale některá plošná opatření zaváděna byla. Došlo například k omezení či přímo zákazu konání některých kulturních akcí či hromadných akcí ve vnitřních prostorech, k zákazu volného pohybu osob s určitými výjimkami anebo k zákazu maloobchodního prodeje.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Těch 30 dní bylo na to, aby se přepracoval na čísla mnohem přesnější (návrh státního rozpočtu, pozn. Demagog.cz). Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Na základě zákona 288/2020 Sb. byla Ministerstvu financí i vládě o měsíc prodloužena lhůta pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Důvodová zpráva uvádí, že bude při tvorbě rozpočtu přihlédnuto k získaným ekonomickým údajům, aby ve větší míře odrážel realitu.

skrýt celé odůvodnění

V květnu 2020 byl Poslanecké sněmovně PČR předložen vládní návrh zákona o stanovení termínu pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Návrh zákona prošel legislativním procesem a 24. června 2020 nabyl platnosti i účinnosti. Pro Ministerstvo financí byl dle § 1 odst. 1 zákona stanoven mezní termín pro předložení návrhu rozpočtu na rok 2021 a návrhu střednědobého výhledu na roky 2022 a 2023 na 30. září 2020. Vláda pak podle § 2 odst. 1 musela návrh rozpočtu předložit předsedovi Poslanecké sněmovny PČR do 30. října 2020. Zákon č. 288/2020 Sb., o stanovení termínu pro rozpočet na rok 2021, mimo jiné uvádí, že při vymezení rozpočtových výdajů ministerstvo financí přihlédne k očekávanému makroekonomickému vývoji v roce 2020, který následné roky ovlivní.

Zákon o rozpočtových pravidlech určuje standardní postup přípravy státního rozpočtu a dle § 8 odst. 4 Ministerstvo financí návrh rozpočtu překládá vládě do 31. srpna běžného roku. Vláda návrh musí projednat a předložit Poslanecké sněmovně do konce září.

Nutnost změny mezního termínu v letošním roce je zdůvodněna (.pdf, str. 2) nemožností jej dodržet, a to vzhledem k nejistým projevům a dopadům zdravotní a ekonomické krize. V důvodové zprávě se dále uvádí (str. 2), že ekonomické údaje o nejhlubších projevech krize, které se týkají druhého čtvrtletí roku 2020, budou známy do září 2020. Ty poté bude možné poměřit s pomocí státu a zjistit následné efekty. Na základě těchto údajů tak bude následně možné vypracovat reálnější makroekonomickou predikci na zbytek roku 2020 a na následující rok.

Konečně doplňme, že záměrem prodloužení lhůty pro předložení státního rozpočtu bylo posunout přípravu rozpočtu do doby, kdy budou dostupná aktuálnější data. Nemělo tedy dojít k přepracování návrhu státního rozpočtu, ale k přípravě rozpočtu na základě aktuálních dat. Důležité je ale poukázat i na to, že poté, co na konci září Ministerstvo financí vládě předložilo návrh státního rozpočtu, měla vláda k dispozici celý měsíc, kdy teoreticky mohla – slovy poslance Kalouska – rozpočet přepracovat na čísla mnohem přesnější.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Takhle jsme si schválili deficit ve výši 320 (miliard, pozn. Demagog.cz) a dnes již víme, že nepochybně bude mnohem větší. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Návrh státního rozpočtu na rok 2021, který byl schválen v prvním čtení v PS, počítá se schodkem ve výši 320 miliard korun. V návrhu není zahrnuto možné zrušení superhrubé mzdy a dopady 2. vlny pandemie covidu-19. Zda však deficit rozpočtu bude vyšší, není prozatím jasné.

skrýt celé odůvodnění

Návrh (.pdf) státního rozpočtu na rok 2021 prošel v Poslanecké sněmovně prvním čtením 11. listopadu 2020. Pro tento návrh, který počítá se schodkem ve výši 320 miliard korun (.pdf, str. 1), hlasovalo 54 poslanců a proti 49. Finální schvalování rozpočtu je naplánováno na 16. prosince.

Návrh rozpočtu však nezahrnuje dopady tzv. daňového balíčku, jehož projednávání je ve Sněmovně navrženo na pořad schůze od 19. listopadu. K tomuto balíčku, který by měl novelizovat některé zákony v oblasti daní, podali Andrej Babiš (.docx) a Jan Hamáček (.docx) své pozměňovací návrhy, které obsahují zrušení superhrubé mzdy. Dodejme, že zrušit superhrubou mzdu se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 5).

Dle slov Aleny Schillerové se počítá se zrušením superhrubé mzdy od 1. ledna 2021. Příjmy veřejných rozpočtů se tak podle Národní rozpočtové rady mohou propadnout o 88 miliard korun, z toho je výpadek státního rozpočtu odhadován na 58,7 miliard. 

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pak například uvedl pro ČTK, že na příjmy rozpočtu bude mít také bezpochyby dopad koronavirová epidemie a opatření s ní spojená a „(…) deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší“. Uveďme, že návrh státního rozpočtu pro rok 2021 vychází z makroekonomické predikce ze září 2020 (.pdf, str. 90–91), která pracovala „se scénářem, že již nebudou přijímána další významná restriktivní opatření v souvislosti s epidemiologickou situací“. K tomu nicméně nakonec došlo v říjnu, kdy byl například omezen maloobchodní prodej či provoz restaurací a barů (.pdf).

Jelikož se o daňovém balíčku, tedy i o zrušení superhrubé mzdy, bude teprve jednat, není jasné, o kolik a zda vůbec se schodek rozpočtu navýší. Také se přesně neví, jaký dopad na rozpočet na příští rok bude mít pandemie covidu-19. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

My jsme investovali v dobách krize mnohem víc, než investovala tato vláda v dobách konjunktury. (...) V některých letech dokonce i absolutně. V roce 2017 vláda neinvestovala skoro vůbec. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Procentuální zastoupení investic ve výdajích státního rozpočtu i podíl ku HDP byl v době, kdy byl Kalousek ministrem financí, vyšší, než jak je tomu za Babišovy vlády. Absolutní investice byly vyšší jen v letech 2009 a 2010, a to než v roce 2018. V roce 2017 byly naopak nejnižší.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí v letech 2007–2009 ve vládě Mirka Topolánka a v letech 2010–2013 ve vládě Petra Nečase. V roce 2008 pak svět zasáhla hospodářská krize, v jejímž důsledku došlo v České republice k recesi, což ukázala například data za první čtvrtletí roku 2009. Jako období krize jsou obvykle označovány roky 2008 až 2009, nicméně s recesí se Česká republika potýkala až do roku 2013

Dodejme, že Ministerstvo financí dle aktuálních informací ze září předpokládá, že v roce 2020 dojde k propadu HDP o 6,6 %. Pro účely tohoto hodnocení však v grafu uvádíme předpokládaná data dle predikcí z ledna 2020, tedy před příchodem pandemie covidu-19. 

Zdroje tabulky: 2007–2019 (.xlsx), 2020

Státní investice jsou označované také jako kapitálové výdaje státní pokladny. Při pohledu na čísla v grafu níže můžeme vidět, jak se vyvíjela výše absolutních investic v letech 2007–2013 a 2018–2020. První období zachycuje dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Druhé období zachycuje prvnídruhou vládu Andreje Babiše.

Z grafu lze vyčíst, že absolutní hodnoty investic pro rok 2018, 2019 a plánované hodnoty pro letošní rok 2020 – dle rozpočtu před změnami (.pdf, str. 24) – jsou až na výjimky vyšší než v době ministerského mandátu Miroslava Kalouska. Výjimky pak představují roky 2009 a 2010, kdy byla absolutní výše investic vyšší než v roce 2018. Pokud se ale zaměříme na průměrnou výši kapitálových výdajů za vlád Andreje Babiše (za roky 2018-2020), tedy 135,2 mld. Kč, pak po započtení inflace (.xlsx) byly investice v roce 2009 vyšší, než průměrné investice v posledních třech letech.

Zdroje tabulky: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 (.pdf, str. 60), 2015 (.pdf, str. 62), 2016 (.pdf, str. 62), 2017 (.pdf, str. 71), 2018, 2019, 2020 (.pdf, str. 24)

V následujícím grafu můžeme pozorovat, že mezi lety 2007 a 2013, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, byl průměrný podíl investic 10,3 %. To je více, než kolik dosahuje průměr v letech 2018–2020 (8,9 %), tedy během vlády Andreje Babiše. Procentuální zastoupení investic bylo tedy v prvním pozorovaném období (2007–2013) až na rok 2013 vyšší než v druhém pozorovaném období (2018–2020).

Zdroje tabulky: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 (.pdf, str. 60), 2015 (.pdf, str. 62), 2016 (.pdf, str. 62), 2017 (.pdf, str. 71), 2018, 2019, 2020 (.pdf, str. 24)

V posledním grafu je poté vyobrazen procentuální podíl investic vůči HDP v pozorovaném období. Z dat je zřejmé, že tento podíl byl za dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, vyšší, než jak je tomu za období vlády Andreje Babiše. Výjimku pak tvoří původně plánovaný podíl investic vůči HDP pro rok 2020, který se shoduje s hodnotou podílu v roce 2013. Procentuálně se nejvíce investovalo za vlád, ve kterých byl poslanec Kalousek ministrem financí, nejméně pak za aktuální vlády Andreje Babiše. Nejvyšší a nejnižší procentuální zastoupení investic měla na svědomí vláda Bohuslava Sobotky, v roce 2015 se jednalo o 3,8 %, v roce 2017 o 1,6 %.

V neposlední řadě se zaměřme na závěrečnou část výroku Miroslava Kalouska o investicích v roce 2017. Končící vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve které byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí, v roce 2017 hospodařila s rozpočtem, jehož celkové výdaje činily 1 279,80 mld. Kč (oproti plánovaným 1 310,26 mld. Kč). Kapitálové výdaje, tedy investice, jak jsou označovány ve státním rozpočtu, v tomto rozpočtu činily 81,75 mld. Kč (oproti plánovaným 107,43 mld. Kč). Procentuální zastoupení investic na výdajích státního rozpočtu tak bylo 6,38 %, procentuální podíl investic vůči HDP pak 1,60 %.

Je tedy skutečně pravda, že absolutní hodnota, procentuální podíl na výdajích státního rozpočtu i procentuální podíl vůči HDP kapitálových investic v roce 2017 byl nejnižší za celé pozorované období. Slova Miroslava Kalouska „skoro vůbec“ byla evidentně vyslovena s nadsázkou, a jelikož vláda v roce 2017 investovala skutečně nejméně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na závěr tedy shrňme, že v letech krize 2008–2009 bylo v poměru vůči HDP investováno více než v letech 2018, 2019 a než jak bylo plánováno pro rok 2020. Absolutně bylo v letech 2008 a 2009 investováno více než v době vlády Andreje Babiše pouze v roce 2009 (kdy byla česká ekonomika světovou krizí zasažena nejvíce). I přesto lze říci, že co se týče absolutních výší investic, v některých letech krize Česká republika skutečně investovala více, než kolik investovala vláda Andreje Babiše v některých (ale se započtením inflace i v průměru ve všech) letech „konjunktury“.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nebyla expanzivní měnová politika, nebylo kvantitativní uvolňování. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Poté, co se Miroslav Kalousek stal v roce 2010 ministrem financí, nedocházelo k poklesu úrokových sazeb ČNB. Tímto poklesem se stimuluje množství peněz v ekonomice. Podobně nedocházelo ani ke kvantitativnímu uvolňování (nákupu cenných papírů centrální bankou).

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek ve výroku hovoří o období tzv. Velké recese, tedy hospodářské krize z let 2008-2009 a následného poklesu české ekonomiky v letech 2012 a 2013. Jedná se také o dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí (2007–2009 ve vládě Miroslava Topolánka, v letech 2010–2013 ve vládě Petra Nečase), nicméně pro hodnocení je klíčové období po roce 2010, jelikož poslanec Kalousek po tomto výroku vzápětí dodává „A my když jsme přebírali v roce 2010 rozpočet“, což odkazuje právě na období od roku 2010 dále.

Měnová (monetární) politika je vedle politiky fiskální jedním ze dvou hlavních nástrojů hospodářské politiky, které stát využívá. Monetární politiku vykonává centrální banka, v Česku tedy Česká národní banka. „Expanzivní měnová politika je charakterizována zvyšováním nabídky peněz a tím je stimulována agregátní poptávka. Krátkodobým efektem expanzivní měnové politiky je zvýšení úrovně reálného produktu a zaměstnanosti. Nedochází k vysokému růstu cen, ale využití veškerých výrobních zdrojů znamená zvýšení úrovně cen. Z dlouhodobého hlediska představují efekty expanzivní monetární politiky růst rovnovážné úrovně cen, která odpovídá růstu sumy peněz v oběhu. Nemění se úroveň reálného produktu a přirozené míry zaměstnanosti a nemění se ani výše úrokových měr.“

V ověření se tedy zaměříme na to, zda byla v daném období měnová politika ČNB expanzivní. Jedním z hlavních měnových nástrojů jsou úrokové sazby, které ČNB poskytuje obchodním bankám v domácí měně. Pokud centrální banka sníží úrokové sazby, umožní tím komerčním bankám levněji si vypůjčit likviditu a levněji peníze půjčit ekonomickým subjektům. Tím dojde k „expanzi“ objemu hotovosti v ekonomice, což stimuluje firmy i jednotlivce k vyšší ekonomické aktivitě. Snížení základních úrokových sazeb tedy značí expanzivní měnovou politiku, naopak zvýšení těchto sazeb je projevem restriktivní měnové politiky.

Úrokové sazby pak rozlišujeme tři. 2T (dvoutýdenní) repo sazba, která určuje, s jakým úrokem vykupuje ČNB peníze od komerčních bank. Čím je úrok vyšší, tím výhodnější je výkup pro komerční banky. Diskontní sazba představuje úrok nad rámec repo sazby, za který si komerční banky ukládají peníze k ČNB. Lombardní sazba je svým způsobem opakem sazby diskontní, vyjadřuje tedy úrok, za který si komerční banky půjčují od ČNB. Čím je úrok nižší, tím je výhodnější si pro komerční banku půjčit peníze, které pak může půjčovat dál. Čím jsou tedy tyto sazby nižší, tím je výhodnější si pro komerční banky půjčovat od ČNB, a proto mohou spotřebitelům poskytnout nižší úvěr a vypustit více peněz do ekonomiky. 

Z grafu, v němž je zaznamenán vývoj těchto tří sazeb po dobu, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, tedy můžeme pozorovat, že v květnu 2010 (kdy ještě Miroslav Kalousek ministrem financí nebyl), byla lombardní sazba 1,75 %, repo sazba 0,75 % a diskontní sazba 0,25 %. Úrokové sazby zůstaly neměnné po více než dva roky, měnová politika tedy, alespoň co se týče základních úrokových sazeb, nebyla expanzivní.

Změna výše sazeb pak proběhla v roce 2012, a to hned třikrát. v červnu došlo ke snížení lombardní sazby na 1,5 %, repo sazby na 0,5 %, diskontní sazba zůstala stejná. V říjnu téhož roku došlo ke snížení lombardní sazby o polovinu na 0,75 %, repo sazby na 0,25 %, diskontní sazby na 0,1 %. Potřetí došlo ke snížení v listopadu 2012, a to lombardní sazby na 0,25 %, 2T repo na 0,05 % a diskontní taktéž na 0,05 %. Takto nastavené úrokové sazby vydržely až do srpna 2017.

Spadnutí úrokových sazeb, jakožto klíčových nástrojů k regulaci ekonomiky, téměř na nulu, má za následek, že tímto způsobem již nelze dále zvyšovat množství peněz v ekonomice a centrální banka může být nucena přistoupit k tzv. kvantitativnímu uvolňování. To v praxi znamená, že centrální banka začne na finančním trhu nakupovat cenné papíry, čímž opět dochází ke zvyšování objemu peněz v oběhu ekonomiky. 

K tomuto poklesu došlo právě v listopadu 2012 a ČNB se zavázala k držení úrokových sazeb blízko nuly po delší dobu. ČNB zde ale nepřistoupila ke kvantitativnímu uvolňování, nýbrž začala jako nástroj měnové politiky používat kurz koruny a v listopadu roku 2013 došlo k zásahu ČNB na devízovém trhu a oslabení koruny o 5–7 %, aby došlo k udržování hladiny okolo 27 CZK/EUR. Intervence ČNB trvaly až do roku 2017 a jednalo se o další z nástrojů měnové politiky.

Česká národní banka tedy ke kvantitativnímu uvolňování, na rozdíl od některých zahraničních centrálních bank, nepřistoupila. Pro českou ekonomiku je ale zásadní rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) z roku 2015. Tehdy se ECB rozhodla pomoci ekonomice eurozóny pomocí kvantitativního uvolňování a zavázala se každý měsíc nakoupit dluhopisy v hodnotě 60 miliard eur.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, jelikož v něm odkazuje na období svého působení ve funkci ministra financí po roce 2010. V té době opravdu po více než dva roky ČNB neprováděla, alespoň co se týče základních úrokových sazeb, expanzivní měnovou politiku. Zásadní zlom české měnové politiky přišel, po snížení sazeb v roce 2012, až v roce 2013, kdy se ČNB zavázala intervenovat na devizovém trhu a „držet“ kurz koruny vůči euru okolo 27 korun.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

A my (vláda Petra Nečase, pozn. Demagog.cz), když jsme přebírali v roce 2010 rozpočet, tak byly úroky státních dluhopisů 5,7 %. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

V polovině roku 2010, kdy nastupovala vláda Petra Nečase, ve které působil Miroslav Kalousek na postu ministra financí, stát skutečně vydával i dluhopisy s úrokem 5,7 %.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek ve svém výroku poukazuje na specifika situace v roce 2010, kdy se stal ministrem financí. Upozorňuje na to, že úrokové sazby státních dluhopisů byly na vysoké úrovni a pokračuje: „Kdybychom prudce nekonsolidovali a díky tomu jsme srazili ty úroky pod 3 %, tak jsme uvrhli zemi do dluhové spirály.“

Uveďme, že státní dluhopisy vydává Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí na pokrytí vládních výdajů. Nejčastěji se jedná o výdaje na investice do infrastruktury, náklady na splácení státního dluhu nebo v případě roku 2020 například na nákup zdravotnického materiálu atd. Investice do těchto cenných papírů je obecně považována za velmi bezpečnou a umožňuje uložit si peněžní prostředky na určitou dobu s předem známým výnosem. Majitel státního dluhopisu pravidelně získává od emitenta (státu) úrokový výnos, tedy procento vložené částky, které je vypláceno prostřednictvím dluhopisových kuponů. Po uplynutí celkové doby splatnosti dluhopisu je pak vlastníkovi vyplacena i celá jeho jmenovitá hodnota.

Česká republika vydává dluhopisy, které lze rozdělit do více kategorií. Kromě spořicích státních dluhopisů, které stát začal vydávat až v roce 2011, se jedná o státní pokladniční poukázky (tedy krátkodobé dluhopisy se splatností do 1 roku bez úrokové sazby) a střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy. Ty mohou mít dobu splatnosti od dvou let a delší. V současnosti Česká republika vydává například i dluhopisy na 20 let. Obecně lze říci, že čím větší je doba splatnosti, tím vyšší je také úroková sazba.

Vláda Petra Nečase, ve které působil Miroslav Kalousek na postu ministra financí, byla jmenována 13. července 2010. Podle informací Ministerstva financí v té době stát skutečně vydával i střednědobé a dlouhodobé dluhopisy s úrokem 5,7 %. Kromě těchto dluhopisů s dobou splatnosti 15 let Česká republika vydávala například také dluhopisy se sazbou 5 % na 10 let nebo 3,4 % na 5 let. Miroslavem Kalouskem uváděných 5,7 % je nejvyšší sazbou, která v roce 2010 byla dostupná. Úrokové sazby všech státních dluhopisů se pohybovaly v rozmezí 2,8–5,7 %.

Dodejme, že úroková sazba u dluhopisů s dobou splatnosti přibližně 15 let se za doby Nečasovy vlády skutečně snížila pod 3 %. Ještě v posledním čtvrtletí roku 2011 se sice pohybovala na 5,7 %, v roce 2012 se však snížila na 4,6 %. Od dubna do července 2013, kdy Nečasův kabinet nahradila vláda Jiřího Rusnoka, pak úrokové sazby u dluhopisů s dobou splatnosti 15,5 let odpovídaly 2,5 %.

Byť Miroslav Kalousek uvádí úrokovou sazbu pouze u těch státních dluhopisů, které měly v roce 2010 sazbu nejvyšší, vzhledem k výše uvedenému kontextu výroku jej hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tady je vládní návrh zákona o státním rozpočtu, který je schválen. Paralelně s ním předseda vlády dává změnu daňové legislativy (...). Místopředseda téže vlády předkládá návrh, který je v rozporu s návrhem toho předsedy vlády, i s návrhem o státním rozpočtu. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Premiér Babiš navrhl zrušení superhrubé mzdy, také vicepremiér Hamáček předložil konkurenční návrh na zrušení superhrubé mzdy. Oba návrhy jsou v rozporu s návrhem státního rozpočtu pro rok 2021, který vláda schválila, protože navyšují již dohodnutý schodek rozpočtu.

skrýt celé odůvodnění

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek mluví o třech návrzích:

Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 schválila vláda na své schůzi 19. října 2020. Poslanecká sněmovna pak 11. listopadu 2020 tento návrh rozpočtu poslala do druhého čtení. Sněmovna se dle informací, které zveřejnila na svém webu, zatím dohodla na základních parametrech rozpočtu (.pdf), tedy na příjmech, výdajích a schodku: „Stát by měl v příštím roce hospodařit se schodkem 320 miliard korun. Rozpočet počítá s příjmy 1 488,3 miliardy a výdaji 1 808,3 miliardy korun a celkově s růstem ekonomiky o 3,9 %.“ Závěrečné schvalování státního rozpočtu pro rok 2021 je naplánováno na 16. prosince.

Dále Miroslav Kalousek mluví o poslaneckých návrzích ve spojitosti se zrušením superhrubé mzdy, s nímž ale návrh státního rozpočtu na rok 2021 (.pdf) nepočítá. Nepočítá s ním ani tzv. daňový balíček (.pdf), který by od 19. listopadu Sněmovna měla schvalovat ve třetím čtení. Tento návrh zákona, kterým by mělo dojít ke změnám některých zákonů v oblasti daní, vláda předložila Sněmovně 24. června 2020.  

Právě k tomuto daňovému balíčku pak dne 26. října 2020 Andrej Babiš předložil pozměňovací návrh číslo 6 592 (.doc), v němž navrhuje zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 9). V této souvislosti pak navrhuje zavést zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 15 % a v případě, že je základ daně vyšší než 4násobek průměrné mzdy (tedy zhruba 140 000 korun měsíčně), sazbou 23 % (str. 3, 10). Dle odůvodnění návrhu tak dojde k tomu, že si poplatníci „v důsledku zrušení superhrubé mzdy a změny sazeb polepší a dojde u nich ke snížení daňového zatížení“ (.doc, str. 8). Tento návrh by nicméně podle Andreje Babiše způsobil ve státním rozpočtu navýšení schodku o dalších 52,1 miliard korun (.doc, str. 8).

Podobný pozměňovací návrh s číslem 6 610, podle nějž by také mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy (.doc, str. 2, 6), předložil dne 27. října 2020 i vicepremiér Jan Hamáček. Na rozdíl od návrhu předsedy vlády Andreje Babiše však navrhuje zdaňování hrubé mzdy zaměstnanců sazbou 19 %, doplněnou o sazbu 23 % pro příjmy nad 140 tisíc korun měsíčně (.doc, str. 3, 7). Podle Hamáčka by se tím schodek státního rozpočtu navýšil o 10 miliard korun (.doc, str. 6).

Závěrem tedy shrňme, že vláda premiéra Babiše a vicepremiéra Hamáčka schválila návrh státního rozpočtu na rok 2021. Předseda vlády Andrej Babiš později navrhnul zrušení superhrubé mzdy a také místopředseda vlády Jan Hamáček předložil jiný, konkurenční návrh na zrušení superhrubé mzdy. Oba návrhy jsou v rozporu se schváleným návrhem státního rozpočtu pro rok 2021, protože navyšují jeho již schválený schodek.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Už minulý týden (první týden v březnu, pozn. Demagog.cz) celá řada odborníků naléhala na to samé, na co jsme naléhal já, aby už minulý víkend byly zakázány hromadné akce typu Matějská pouť, hokejová a fotbalová liga. E15, 14. března 2020

Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již 2. března vydala doporučení zákazu hromadných akcí. Další podobnou výzvu se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem Miroslav Kalousek již 6. března varoval před riziky pocházejícími z hromadných akcí.

Otázka zákazu hromadných akcí byla diskutována Bezpečnostní radou státu 4. března 2020. Rada se usnesla, že zakazovat hromadné akce nebude.

V souladu s výrokem, avšak s rozdílným stanoviskem oproti Bezpečnostní radě státu vydala doporučení Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již o pár dní dříve. Toto doporučení naopak cílí na zrušení hromadných akcí nad 500 osob.

Dále za varování před nebezpečím shromažďování většího počtu lidí na jednom místě můžeme považovat nový informační plakát k onemocnění COVID-19, který vydalo 8. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví. Plakát uvádí doporučení: „Vyhýbejte se zjevně nemocným a místům s vyšším počtem lidí.“

Přestože plakát vyzývá k vyhýbání se místům s vysokým počtem lidí, nelze jej považovat za výzvu k zákazu hromadných akcí.

Kromě varování Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje se nám nepodařilo dohledat žádnou výzvu odborníka či instituce k zákazu hromadných akcí. Jelikož Miroslav Kalousek hovoří o „celé řadě odborníků“, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Například Německo bylo díky odpovědné rozpočtové politice schopné nashromáždit rezervy pro krizové situace, čímž se společnost dělá odolnou, a teď ty rezervy použije a to v ohromujícím objemu 500 miliard eur. E15, 14. března 2020 !

Německé ministerstvo financí skutečně připravuje využít zhruba 500 miliard eur na podporu ekonomiky oslabené epidemií koronaviru. Německo také v posledních letech hospodaří s přebytkovými rozpočty, stejně tak má i značné státní rezervy.

skrýt celé odůvodnění

Německá vláda 13. března zveřejnila svůj připravovaný pomocný balíček na zamezení, nebo alespoň zmírnění ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Německé Spolkové ministerstvo financí pomoc plánuje v několika fázích, jednou z nich je i poskytování státních půjček německým firmám a společnostem v celkové hodnotě přibližně 500 miliard eur (předpokládá se pomoc v hodnotě 460 miliard eur s tím, že tuto částku lze kdykoliv navýšit až o dalších 93 miliard eur, tudíž až 553 miliard, výsledná částka není přesně daná). Půjčky bude poskytovat německá státní rozvojová banka KfW.

Rozpočtovou politiku Německa určitě lze označit za odpovědnou – od roku 2014 dosahuje tento stát přebytkových rozpočtů (viz graf, údaje v miliardách eur). Pro porovnání Česká republika od stejného roku došla k přebytkovému rozpočtu pouze v letech 2016 a 2018.

Bilance německého státního rozpočtu v mld. eur (2010 – 3. kvartál 2019)


Zdroj: tradingeconomics.com

Německo také disponuje i relativně velikými státními rezervami – v porovnání s některými sousedními státy (viz graf, údaje v dolarech) je má nejvyšší. Podle posledních dostupných údajů Světové banky dosahovaly v roce 2018 v přepočtu přibližně 180 miliard eur. Je ale nutné brát v potaz i to, že graf zobrazuje absolutní velikost státních rezerv bez ohledu na velikost ekonomiky daného státu. V této perspektivě má Německo (HDP v roce 2019 4 biliony dolarů) v porovnání například s Českou republikou (HDP v roce 2019 246,7 miliard dolarů) státní rezervy poměrně malé. Miroslav Kalousek ale přímo na absolutní výši státních rezerv nepoukazuje ani je s nikým nesrovnává. Hovoří obecně o finančních rezervách, které si podle něj Německo svou odpovědností v rozpočtové politice vytvořilo, což je pravda.

 

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tahle vláda (...) dnes má rozpočet o půl bilionu vyšší, než byl ten náš (v době Kalouskova kabinetu, pozn. Demagog.cz). E15, 14. března 2020

Státní rozpočty pro roky 2008 i 2009 byly ve výdajích skutečně cca o půl bilionu nižší než rozpočet současný. I další státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek podílel, pak byly nižší o cca 430 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Pro rok 2020 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o státním rozpočtu, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2020. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, se pro rok 2020 počítá s celkovými příjmy státního rozpočtu ve výši 1 578,1 mld. Kč a s celkovými výdaji 1 618,1 mld. Kč. Vzniklý schodek pak vychází na 40 mld. Kč.

Miroslav Kalousek vykonával funkci ministra financí ve dvou obdobích – od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a následně od 13. července 2010 do 10. července 2013. Pokud jde o státní rozpočet během jeho působení na Ministerstvu financí, nejvyšší hodnoty nabyl v roce 2012, kdy celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 1 084,7 mld. Kč.

Jelikož se poslanec Kalousek ujal ministerského křesla až na začátku roku 2007, prvním rozpočtem, který měl jakožto ministr financí možnost ovlivnit, je rozpočet na rok 2008. Příjmy tohoto rozpočtu byly určeny na 1 036,5 miliard a výdaje na 1 107,3 miliard korun. Schodek tedy činil 70,8 miliard korun.

Pro rok 2009 pak byly příjmy státního rozpočtu stanoveny na 1 114,0 miliard a výdaje na 1 166,1 miliard korun. Schodek činil 52,1 miliard korun.

Pro rok 2010 podle § 1 odst. 1 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, vycházely celkové příjmy státního rozpočtu na 1 022,2 mld. Kč, celkové výdaje na 1 184,9 mld. Kč. Vzniklý schodek činil 162,7 mld. Kč. 

V roce 2011 podle § 1 odst. 1 zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, odpovídaly příjmy státního rozpočtu částce 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje státního rozpočtu dosahovaly hodnoty 1 190,7 mld. Kč a schodek pak činil 135 mld. Kč. 

Pro rok 2012 podle § 1 odst. 1 zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, celkové příjmy státního rozpočtu odpovídaly částce 1 084,7 mld. Kč, celkové výdaje částce 1 189,7 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu vycházel na 105 mld. Kč. 

V roce 2013, kdy Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí naposledy, byly podle § 1 odst. 1 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny na částku 1 076,4 mld. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu pak na částku 1 176,4 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu činil 100 mld. Kč.

Se započítáním inflace dle Českého statistického úřadu nedosahuje zmiňovaný rozdíl mezi rozpočtem pro rok 2020 a rozpočty z období let 2008 až 2013 výše půl bilionu korun, ale je nižší (méně než 400 mld. Kč). Jelikož ale Miroslav Kalousek mluví o absolutní výši státního rozpočtu, tak zde inflace není zásadní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť první dva státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek jakožto ministr financí podílel, jsou ve výdajích skutečně o půl bilionu nižší (se započítáním 10% odchylky) než rozpočet na rok 2020. Ani rozpočty následující se pak od tohoto čísla výrazně neodchylují.