Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 286
  • 64
  • 35
  • 73

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

V roce 2013 poprvé klesl státní dluh, když tam byl deficit. Otázky Václava Moravce, 29. června 2014

Aktualizováno 2. 7. 2014

Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.

Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

To, co vláda navrhla, navrhla pravý opak. Místo, aby tu jednu veřejnou podporu odstranila, realizovala jenom tu druhou, tak udělala součet obou dvou veřejných podpor, čímž by o desítky procent skokově narostla povinná spotřeba, tedy povinná produkce výrobků pana ministra Babiše... 20 minut Radiožurnálu, 9. dubna 2015

Současná právní úprava počítá pouze s povinným přimícháváním (4,1 % z celkového objemu motorových benzínů a 6,0 % z celkového objemu motorové nafty zákon 201/2012 o ochraně ovzduší §19 odstavec 1)). Daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí pak má podle stávající legislativy vypršet k 30. červnu 2015.

Vládní návrh novely zákona o spotřebních daních, který byl předložen Sněmovně 25. února 2015, zamýšlí prodloužení tohoto zvýhodnění do roku 2020. Podle Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) je cílem podpory splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů (.pdf str. 6).

Zároveň zákon ve své druhé části upravuje povinnost přimíchávání biopaliva do pohonných hmot. Zatímco dosud dodavatelé mohli splnit výše uvedených 4,1 %, resp. 6 % prodejem čistého nebo směsného biopaliva (viz předchozí výrok), podle návrhu novely zákona by tímto způsobem mohli tuto povinnost splnit maximálně do výše 1,2 % u motorových benzínů a do 1,8 % celkového objemu motorové nafty (tedy pouze do výše 30 %). Zbylý objem, chybějící do hranice 4,1 % a 6 %, by bylo nutné splnit přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože novela skutečně zavádí duplicitní podporu biopaliv. Za prvé, novela prodlužuje do roku 2020 daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí. Zadruhé, distributoři pohonných hmot by nově nemohli splnit povinnost prodeje určitého objemu biopaliv pouze prodejem daňově zvýhodněných biopaliv, ale z 70 % musí splnit předepsané hranice přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Co se týče nákladů opatření, výše citovaná zpráva RIA vyčísluje výši podpory na 1,5 - 1,8 mld. Kč ročně, kumulovaně za období červenec 2015 - 2020 pak na cca 9 mld. Kč (str. 3). Návrh bude mít podle zprávy pozitivní dopad především na podnikatelské subjekty zpracovávající biopaliva (str. 3), jelikož stoupne poptávka po jejich produktech. Lze tedy očekávat, že z navrhovaného prodloužení by skutečně profitoval pan ministr Babiš, který je současně majitelem podniků produkujících biopaliva. Podle Babišových vlastních slov jeho podíl na trhu činil v roce 2014 38 %.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

S tím nesouhlasím, jsme jediná strana, která nerezignovala na důchodovou reformu. Právo, 2. července 2017

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože TOP 09 sice ve svém volebním programu artikuluje potřebu hledání shody nad důchodovou reformou jako jediná strana, další subjekty však chtějí v oblasti penzí také činit různé kroky, které odpovídají jejich ideovému zaměření.

TOP 09 píše, že se chce vrátit k druhému pilíři, jenž byl zrušen, to ovšem např. levicové strany logicky nepodporují a úpravu systému vyplácení penzí vidí v dalším posilování třetího pilíře. Neznamená to tedy, že by TOP 09 jako jediná artikulovala úpravy v oblasti důchodů, jako jediná zřetelně požaduje navrácení zrušeného druhého pilíře, resp. diskuzi o tomto navrácení.

Jelikož není možné postihnout všechny politické subjekty v zemi, vybíráme pro ověření ty, které mají reálnou možnost překročit 5% hranici.

Začneme Kalouskovou TOP 09. Ta se jako jediná z analyzovaných stran ve svém volební programu zabývá důchodovým systémem o něco rozsáhleji (.pdf, str. 26). K danému uvádí:

Naší prioritou je stabilní důchodový systém, udržitelný na desetiletí dopředu a opřený o druhý pilíř důchodového pojištění. Jeho zrušení byla obrovská chyba, neboť tím zmizel instrument k posílení individuální zásluhovosti v rámci povinného pojištění. Jsme proto kdykoli připraveni vést politickou diskusi o jeho znovuzavedení.Pokud k zavedení druhého pilíře nebude většinová vůle, pak budeme jednoznačně prosazovat další snižování sociálního pojištění a posílení státní podpory dobrovolného připojištění. K existujícímu solidárnímu principu je nutné zásadně posílit tyto individuální zásluhy v rámci povinného pojištění, a tím umožnit občanovi, aby sám odpovědně přistoupil ke své budoucnosti.“

V jiné části volebního programu také deklaruje (.pdf, str. 7), že „... znovu otevřeme diskusi o důchodové reformě s cílem dosáhnout politického konsenzu na jejím vyřešení.“

ČSSD hovoří ve svém Volebním programu pro volby 2017 (.pdf, str. 17) o změně důchodového systému a zvyšování důchodů. Toto téma zmiňuje také jako jednu ze svých priorit v dokumentu nazvaném Hlavní priority programu pro volby 2017 (.pdf).

ODS se problematice důchodů věnuje na více místech svého volebního programu, například v kapitoleNízké a jednoduché daně, kde slibuje prosadit „možnost posílat 1 % důchodového pojištění jako příspěvek na důchod pro rodiče či prarodiče. Dále pak tato problematika objevuje v kapitoleRodinná a sociální politika.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš představil 29. 6. 2017 některé programové priority pro nadcházející volby, jedná se však zejména o daňové záležitosti. V rozhovoru pro IHNED.cz z 30. 6. 2017 Babiš uvedl: ...samozřejmě je důležitý program. Ale jak jste řekla, náš program je takový variabilní. Já jsem člověk, který uznává pravicový přístup, ale zároveň mám sociální cítění. Díky politice jsem poznal, jak lidi žijí, jak je spousta lidí chudých, a chci jim pomoct. Takže jsme někde uprostřed a ono se hraje na ty programy. Na webu hnutí ANO se kompletní program pro volby 2017 nenachází, hnutí jej prozatím v celé šíři nezveřejnilo.

KSČM se problematice důchodů věnuje ve volebním programu ve druhé kapitole nazvané Sociální spravedlnost a úcta k práci, kde hovoří o potřebě pravidelné a důstojné valorizace důchodů tak, aby byly naplněny potřeby starobních důchodců.

Na webu hnutí SPD, jejímž lídrem je Tomio Okamura, se program určený pro volby 2017 nenachází. Dohledat lze pouze obecné priority strany nazvané Deset zásadních programových bodů politického hnutí SPD. Zde se můžeme dočíst o nutnosti zvyšování důchodů všem o stejnou částku (bod 8 programu).

Piráti pak nabízejí teze jako „zaručený minimální důchod“ ve výši 75 % průměrné mzdy nebo větší možnosti u připojištění (třetí pilíř).

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící. Kalousek vytváří dojem, že jeho strana je jediná, která chce řešit penze. Sám pak definuje to, co je důchodová reforma, jejím připodobněním k systému, který rozjížděla vláda Petra Nečase (správnost této cesty nehodnotíme, pro ověření výroku je podstata této reformy podružná).

Další strany se skutečně přímo nehlásí k návratu tohoto systému, nicméně i ony představují kroky v oblasti penzí. Nenazývají to ovšem souhrnně důchodovou reformou a jde spíše o parametrické úpravy systému stávajícího.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Takže vláda (myšlena současná koalice) schválila ten rozpočet (myšlen "Rusnokův") s tím, že má málo času na to, aby v něm šetřila. Pan ministr, budiž mu za to čest, alespoň symbolicky tam zamrazil pět miliard korun jako symbolickou vůli k šetření. Otázky Václava Moravce, 29. června 2014

Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.

Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.

Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Karolína KOUBOVÁ: Vy jste tedy proto, aby se používaly biopaliva druhé generace. Tak mi řekněte, jací producenti by to byli, kdo by to zajistil tuto výrobu, jaká technologie, protože právě o tom mluví i odborníci, že zkrátka biopaliva druhé generace jsou tady pouze v plenkách.

Miroslav KALOUSEK: Podívejte se, na jednotném evropském trhu je těch producentů několik. Jedna kapacita je dokonce i v České republice. (...) To, co je na tom šílené, že vláda tady prostřednictvím tedy pana ministra financí navrhla, že příštích 5 let nebudeme dělat nic jiného, než zvyšovat produkci řepkového oleje, protože jejím producentem je Agrofert, jinými slovy, pan továrník Babiš si napsal zákon, který pan ministr Babiš protlačil vládou a chce, aby mu to demokratická sněmovna schválila. 20 minut Radiožurnálu, 9. dubna 2015

Nejprve je důležité si říci, co jsou to biopaliva druhé generace. „U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva, vyrobená z této suroviny, patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, metanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.“

Nepodařilo se nám dohledat, zda v České republice skutečně existuje výrobce schopen produkovat druhou generaci biopaliv. Každopádně Kalousek má pravdu, že na jednotném evropském trhu působí řada továren, která nejrůznější technologie na výrobu pokročilých biopaliv používají, resp. ji vyvíjejí a zdokonalují, jak shrnuje podrobná výzkumná zpráva z roku 2013 (zde, .pdf), ze které vychází rovněž tato přehledová mapa.

Vliv Andreje Babiše na zmiňovanou novelu zevrubně rozebíráme v následujícím výroku.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Prezident republiky nemůže čelit trestnímu stíhání z jiného zločinu než velezrada. Otázky Václava Moravce, 20. listopadu 2016

Prezident republiky nemůže čelit trestnímu stíhání kvůli velezradě – nemůže totiž čelit žádnému trestnímu stíhání. Článek 65 Ústavy České republiky vylučuje, že by bylo možné prezidenta po dobu výkonu mandátu trestně stíhat nebo zadržet. Lze jej pouze odvolat z funkce, a to podáním ústavní žaloby. Podmětem k tomu však není pouze velezrada, nýbrž i hrubé porušení ústavy či jiné součásti ústavního pořádku.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

... státním aparátu, který za poslední čtyři roky neuvěřitelně nabobtnal o 30 tisíc zaměstnanců. Právo, 2. července 2017

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť za vlády Bohuslava Sobotky se skutečně zvýšil počet státních zaměstnanců o zhruba 30 tisíc. Nicméně Kalousek mluví o „státním aparátu“, což navozuje dojem, že mluví pouze o počtu úředníků a ne o státních zaměstnancích. Kromě úředníků totiž vláda nabírala i např. učitele, policisty, vojáky nebo hasiče.

Přímo o 30 tisících úřednících mluví předseda TOP 09 dále v rozhovoru přímo („Koneckonců privátní sféra se potýká s nedostatkem pracovních sil a 30 tisíc úředníků absorbuje velmi rychle a ráda je zaměstná“). Zda jde o „neuvěřitelné nabobtnání“, ponecháme na posouzení čtenáře.

Tento graf s „apokalyptickým filtrem“ je obsažen přímo v návrhu státního rozpočtu na rok 2017, a to na straně 52. Jak je vidět, od roku 2014, kdy nastoupila sestava Bohuslava Sobotky, se počet státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací zvedl o bezmála 30 000.

Budeme-li vycházet ze schválených zákonů o státním rozpočtu na období 2015–2017 (tedy z těch navržených současnou vládou), zjistíme následující:

Pro rok 2015 (.pdf, str. 40, sešit B) vláda posílila o 600 míst úřady práce a Generální finanční ředitelství. Rovněž ale přibylo 800 pedagogů v kapitole MŠMT.

V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) pak přijala dalších zhruba 500 lidí na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství v souvislosti s rozjezdem EET, přes 700 nových lidí posílilo úřady práce a desítky nových míst pak přibyly v České inspekci životního prostředí, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Energetickém regulačním úřadu a České obchodní inspekci. Ovšem přibylo také necelých 1000 vojáků a zhruba podobný počet míst vznikl u Policie České republiky a v Hasičském záchranném sboru.

Pokud se podíváme na meziroční nárůst (.pdf, str. 48–51) pro rok 2017, jde o zhruba 7000 míst. Konkrétně:

  • 2796 z nich přibývá v rámci kapitoly ministerstva školství.
  • Nově má být přijato 2001 vojáků.
  • Ministerstvo financí na své nejrůznější agendy (EET, kontrolní hlášení, kontrolní oddělení, prokazování majetku, kontrola hazardního zákona) chce nabrat 607 lidí.
  • 543 lidí chce získat ministerstvo spravedlnosti. Mají působit jako vychovatelé či vězeňská ostraha.
  • Ministerstvo práce a sociálních věcí má v plánu posílit své řady o 284 lidí, zejména chce navýšit počty na úřadech práce a České správě sociálního zabezpečení.
  • Další nárůsty jsou již o 140 lidí (ministerstvo průmyslu a obchodu) a nižší.

Obecně lze tedy říct, že vláda navyšuje počet státních zaměstnanců. Nejde však pouze o úředníky, jsou mezi nimi i učitelé, policisté, vojáci, hasiči aj.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ale ČR má v EU nejnižší míru chudoby. Výroky od čtenářů, 1. ledna 2014

Výrok byl publikován 3. října na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a hodnotíme ho proto k tomuto datu. Na základě dat Eurostatu z r. 2011, která byla tehdy dostupná, lze tento výrok hodnotit jako pravdivý. Je však nutné podotknout, že podle nových dat za r. 2012, jež byly publikované v prosinci 2013, byla ČR na místě druhém.

Miroslav Kalousek ve výroku podle svého propagačního videa vychází z průzkumu podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením provedeným Eurostatem v roce 2011. Tehdy na tom bylo Česko skutečně nejlépe s 15,3 %.

V prosinci 2013 byla zveřejněna (.pdf) data za rok 2012. V tomto roce předstihlo Českou republiku Nizozemí s 15 %. Na posledním místě se umístilo Bulharsko s 49,3 % a průměr EU činil 24,8 % osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.

Dle Eurostatu byla tato míra prozatím v Česku nejnižší v roce 2009, kdy dosáhla 14 %, od té doby stoupala až na dnešních 15,4 %.

Eurostat měří i samostatný podíl osob ohrožených chudobou (nikoliv „nebo sociálním vyloučením“), který se rovněž může považovat za míru chudoby. Tento podíl je v ČR dlouhodobě nejnižší ze zemí EU – aktuálně činí 9,6 %, zatímco průměr EU je 17 %. I při použití tohoto výpočtu by tedy výrok byl pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ta důvěra je mimořádná, díky ní máme dnes mimořádně nízké úroky, třikrát nižší než Poláci... Otázky Václava Moravce, 29. června 2014

Úroková míra České republiky za květen 2014 je 1,73 %. Dle serveru Eurostat jde o sedmou nejnižší, tj. nejlepší úrokovou míru z 26 členských států Evropské unie, pro které jsou data dostupná. Hůře jsou na tom například Švédsko, Velká Británie nebo zmiňované Polsko.

Ačkoliv má Polsko s 3,80 % vyšší úrokovou míru než Česká republika, stále jde o číslo pouze 2,2krát vyšší. Právě kvůli tomuto vylepšování české úrokové míry v porovnání s polskou je výrok hodnocen jako zavádějící.

Tento rozdíl je zároveň zatím nejvyšší mezi zeměmi za rok 2014.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Karolína KOUBOVÁ: Andrej Babiš přiznává, že je ve střetu zájmů, ostatně o tom se vědělo dlouho dopředu. Není to ale prostě tak, že Andreje Babiše lidé volili i s tímto vědomím a jeho střet zájmu vadí spíše opozici, než veřejnosti?

Miroslav KALOUSEK: Víte, Andrej Babiš přiznal, že je tady ve střetu zájmů, ale naprosto zásadním způsobem klame o objemu toho střetu. On řekl: "Já jsem ve střetu zájmů a mám z toho 70 milionů." Tak 70 milionů je pro většinu lidí hodně peněz, ale on z toho nemá 70. Já znovu opakuji a myslím, že jsem to vypočítal naprosto přesvědčivě, že z těch 9 miliard na produkci Agrofertu všichni věnujeme 5 miliard. 20 minut Radiožurnálu, 9. dubna 2015

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, tvrzení Miroslava Kalouska o 5 miliardách pro Babiše jsme vyvraceli již dříve v našem blogu.

Miroslav Kalousek vychází z předpokladu, že za šest let, na které by měly být dotace schváleny, přijde státní kasa na úlevách ze spotřební daně o 9 miliard (viz důvodová zpráva zákona - .pdf, strana 17), což Andrej Babiš potvrzuje. Rozhodně ale nesouhlasí s ohromnou částkou, na kterou by si tímto měly jeho firmy přijít.

V OVM (video, čas 40:00) z 22. března 2015 Andrej Babiš přiznává, že v případě zrušení dotací na biopaliva by jeho podniky přišly ročně asi o 50 - 60 milionů. "Nějakých 50, 60 milionů. No bude. Ale celková ta dotace je 1,5 miliardy, tak já mám z toho asi 3, 4 %," řekl k tomu v Otázkách. Kalouskovy odhady zpochybňuje i v rozhovoru pro deník Právo. leva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně," odpovídá na dotaz ohledně výše podpory Andrej Babiš.

Miroslav Kalousek naopak tvrdí, že z těchto 9 mld. skončí na účtech Agrofertu více než pět. Odůvodňuje to velikostí trhu s biopalivy, kde produkce Agrofertu činí 60 %. To Babiš vyvrací ve zmíněném rozhovoru, uvádí údaj 38 %.

I kdyby se však jednalo o uvedených 60 %, ve zmíněném komentáři zdůvodňujeme, že je nepravděpodobné, aby celých 5 miliard zvýhodnění připadlo ve prospěch účtů firem koncernu Agrofert. Vzhledem k povaze spotřební daně bude profit z tohoto daňového zvýhodnění rozdělen mezi výrobce, distributory a profitovat by měl i konečný spotřebitel.