Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 300
  • 69
  • 37
  • 73

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tak já dlouhodobě říkám, že vůbec institut minimální mzdy nepokládám za správný, že si myslím, že to patří kolektivnímu vyjednávání. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Miroslav Kalousek skutečně dlouhodobě kritizuje institut minimální mzdy. V jednom rozhovoru pro ČT zmínil, že by koncept minimální mzdy měl být věcí kolektivního vyjednávání.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek skutečně dlouhodobě kritizuje institut minimální mzdy. Například v dubnu 2014 vláda Bohuslava Sobotky na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů přislíbila zvýšit minimální mzdu z tehdejších 8500 na 9000 korun. Miroslav Kalousek toto okomentoval následujícími slovy: „Zvyšování minimální mzdy takto razantním způsobem je ve své podstatě útok proti těm nejslabším na pracovním trhu.“

V srpnu 2015 vláda rozhodla o dalším zvýšení minimální mzdy, a to na 9900 Kč. Tehdy Miroslav Kalousek v rozhovoru pro ČT označil (čas 0:40) zvyšování minimální mzdy za „deformaci pracovního trhu, která v některých odvětvích způsobí potíže, vede k rovnostářství a ty nejslabší z pracovního trhu vytlačí.“. O celém konceptu minimální mzdy navíc prohlásil, že by „měl být otázkou kolektivního vyjednávání, nikoliv politického rozhodování“ (čas 4:00).

„Pokládáme to za naprosto neúnosný tlak jednak na podnikatele a jednak na tu nejslabší pracovní sílu,“ okomentoval Miroslav Kalousek i plán na další růst minimální mzdy v roce 2016.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

V poměru k průměrné, v poměru k průměrné mzdě, paní ministryně, na tom byli učitelé stále lépe, protože ta průměrná mzda byla jinde. Události, komentáře, 28. listopadu 2019 !

Podle posledních dostupných údajů pobírají v současnosti učitelé v průměru 111,8 % průměrné mzdy v ČR. Lepšího poměru dosáhli učitelé naposledy v roce 2007.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka (1/2007 – 5/2009) a posléze ve vládě Petra Nečase (7/2010 – 7/2013). Alena Schillerová byla pak ministryní financí v první vládě Andreje Babiše (12/2017 – 7/2018), která nezískala důvěru, a je současnou ministryní vlády Andreje Babiše (6/2018 – dodnes).

Ministr Kalousek ve svém vyjádření navazuje na komentáře ministryně Schillerové o platech ve školství. Ministryně Schillerová ve svém předchozím vyjádření totiž mluví o vládním závazku do roku 2021 navýšit platy učitelů na 150 % oproti stavu v roce 2017.

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Kapitola A, list A4.1.2.). Podle ní činil v roce 2018 průměrný plat pedagogů v regionálním školství 34 943 Kč, což odpovídá necelým 110 % průměrné mzdy za rok 2018. Z níže vložené tabulky je zřejmé, že na konci roku 2018 poměr učitelského platu a průměrné mzdy převyšoval téměř všechny hodnoty z let, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, s výjimkou roku 2007. Data za první pololetí 2019 pak potvrzují rostoucí trend a krom roku 2007 opět překonávají všechny roky ministra Kalouska.

Na základě těchto čísel hodnotíme výrok jako nepravdivý. Ve vztahu k průměrné mzdě jsou dnes platy učitelů lepší, než jaké byly ve většině let za ministra Kalouska. Navíc je potřeba uvést, že rozpočet na rok 2007 se schvaloval již v roce 2006 a na jeho podobu, ze které vychází i výše platů pedagogů, neměl Miroslav Kalousek velký vliv.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Je to (růst platů učitelů, pozn. Demagog.cz) také předmětem jednoho z našich pozměňujících návrhů. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Navyšování platů je skutečně předmětem jednoho z pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu, který předložila TOP 09. Podle něj by se platy učitelů měly v důsledku přesunu finančních prostředků z rozpočtu ministerstva dopravy do rozpočtu ministerstva školství zvýšit o 15 %.

skrýt celé odůvodnění

Výrok navazuje na poznámku moderátorky Marcely Augustové směřující k možnostem opozice prosadit zvýšení platů učitelů. Poslanec Kalousek uvádí, že navyšování platů je předpokládáno v rámci pozměňovacích návrhů TOP 09 ke státnímu rozpočtu.

Pozměňovací návrhy týkající se ministerstva školství, které předložili poslanci TOP 09, chtějí navýšit rozpočet kapitoly MŠMT především na úkor (.docx) slev na jízdném (například návrhy poslance Feriho). Růstu platů se pak týká (.docx) hlavně návrh poslankyně TOP 09 Pekarové Adamové. Ten počítá s navýšením kapitoly MŠMT ve specifickém ukazateli nazvaném „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ celkem o 5,5 miliard korun za účelem zvýšení platů učitelů (str. 1). V odůvodnění návrhu se uvádí:

Schválením pozměňovacího návrhu dojde k navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 5,5 mld. korun, které v současnosti chybí na dofinancování regionálního školství. Tato částka by měla finančně pokrýt nárůst platů učitelů dle požadavků školských odborů o 15 %, namísto vládou navrhovaného růstu pouze 10 %. V praxi by to mělo vést ke zvýšení mezd o cca 3500 Kč, čímž dojde alespoň k částečnému přiblížení se závazkům, které si vláda sama stanovila v programovém prohlášení, tedy aby v roce 2021 měli učitelé 150 % svého výdělku z roku 2017.“

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Vláda vlastně ten slib odkládá až na ten rok 2021. Tam souhlasím, že když se podíváme do střednědobého výhledu, že tam potom ty peníze dává v tom roce 2021, ale paní ministryně už neříká, že ty rozpočtové trendy, které tahle vláda dlouhodobě drží, už nedovolují další přidání v roce 2022. Také si v tom střednědobém výhledu přečtete, že tam nic takového plánováno není.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Vládní slib navýšit mzdy ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017 má být naplněn v roce 2021. Rozpočtový výhled na rok 2021 s tímto navýšením počítá, výhled na rok 2022 ale s dalším navýšením nepočítá. Dosažení cíle se odkládá o rok ve srovnání s dřívějším vyjádřením Babiše.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek ve svém výroku odkazuje jak na slib Andreje Babiše, že navýší platy učitelů o 15 % průměrné mzdy, tak i na programové prohlášení vlády (.pdf):

Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“ (str. 14).

Státní rozpočet pro rok 2020 ale s takovým razantním navýšením nepočítá. Alena Schillerová k tomu uvádí: V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 % a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 % jejich výše z roku 2017. Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru více než 45 tisíc korun.“

Jak například uvádí Český rozhlas, průměrná mzda ve školství je velice obtížně odhadnutelná a musíme proto vycházet z dat uváděných vládou v analýze MŠMT, z níž ovšem neznáme výchozí data, ze kterých její tvůrci čerpají. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová pro Český rozhlas k těmto údajům uvedla: „Do odhadů průměrného platu na rok 2019 bylo promítnuto rozpočtem garantované zvýšení pro pedagogy o 15 procent a pro nepedagogy o 10 procent oproti roku 2018.

Pro rok 2019 je odhadovaná hodnota průměrného platu učitele rovna 39 098 Kč a nepedagogického pracovníka ve školství 20 980 Kč (dle analýzy MŠMT, str. 7). Hodnota průměrného platu byla v roce 2017 pro učitele 30 228 Kč, pro nepedagogy 17 509 Kč.

Hodnota slibovaná vládou, tedy 150 % průměrné mzdy roku 2017, je pro učitele 45 342 Kč. Vláda si tak 45 000 Kč stanovuje jako hranici, které chce do roku 2021 dosáhnout nově postupnými navýšeními o 10 % pro rok 2020 a o 9 % pro rok 2021.

Postupné navýšení platů učitelů o 10 % by znamenalo zvýšení průměrného platu na 43 008 Kč v roce 2020 a následně o 9 procent pak dosáhnutí konečné hodnoty 46 879 Kč v roce 2021. Pro srovnání by původní 15 % navýšení platů učitelů znamenalo dosáhnutí hodnoty 44 963 Kč již v roce 2020. Výpočet však vychází z výše zmíněného odhadu hodnoty průměrného platu v roce 2019, nikoliv z reálných dat. Podle nejnovějších dat byl v prvním pololetí roku 2019 průměrný plat téměř o dva tisíce Kč nižší než původně pro rok 2019 odhadovalo MŠMT.

Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu se v tabulce predikovaných výdajů jednotlivých resortů uvádí navýšení výdajů MŠMT mezi léty 2020 a 2021 o více než 5 mld. korun, ale mezi léty 2021 a 2022 je nárůst pouze v rámci 1 mld. (.rar v .pdf D02, tab. č. 2). Ze střednědobého výhledu pro rok 2022 lze tedy skutečně usoudit, že prostředky navíc pro další zvyšování platů učitelů po roce 2021 nejsou.

Ve stejném souboru v dokumentu D01 se uvádí:

V platové oblasti střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2021 a 2022 není vyjma pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství uvažováno s meziročním plošným nárůstem objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci (ostatní osobní náklady)." (str. 25)

Dále se uvádí:

Návrh dále obsahuje vlivy z letošního roku, z nichž nejvýraznějším je navýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 9 % s dopadem ve výši 8,0 mld. Kč a nepedagogických pracovníků v regionálním školství o cca 4,3 % s dopadem ve výši 0,79 mld. Kč, čímž bude u obou skupin zaměstnanců splněn cíl stanovený v Programovém prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů učitelů a nepedagogických pracovníků v regionálním školství na konci volebního období v roce 2021, aby se průměrné platy dostaly minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. u pedagogických pracovníků na min. 45 000 Kč a u nepedagogických pracovníků min. na úroveň 24 000 Kč." (str. 25)

O roku 2022 se ovšem už v dokumentu nic blíže neuvádí. Tabulka č. 5 (.rar D02, str. 6) již také neuvádí žádné zvýšení prostředků na platy ve školství, naopak mírný úbytek.

Lze tedy říci, že vláda plánuje dosáhnout svého slibu o navýšení platů učitelů na 150 % průměrného platu z roku 2017 v roce 2021. Vzhledem ke zmírnění růstu platů z 15 % na 10 % a 9 % ve dvou letech lze skutečně říci (pokud budeme zaokrouhlovat na stovky), že vláda odložila dosáhnutí hranice 45 000 Kč z roku 2020 na rok 2021. Ve střednědobém výhledu pak další výrazné navyšování platů plánováno není.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ten střednědobý výhled oproti roku 20 předpokládá pokles o půl miliard jak u Ministerstva vnitra, tak u Ministerstva kultury. To jsou čísla Ministerstva financí. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Výdaje Ministerstva vnitra i kultury mají podle střednědobého výhledu státního rozpočtu na rok 2021 oproti roku 2020 klesnout. V případě Ministerstva vnitra se mají snížit o 0,55 mld. Kč, výdaje Ministerstva kultury mají poklesnout o 0,62 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Střednědobý výhled státního rozpočtu na rok 2021 a 2022 byl podle zákona zveřejněn Ministerstvem financí společně s rozpočtem na rok 2020.

Střednědobý výhled (.pdf, str. 54) pro roky 2021–2022 obsahuje v rozpočtu jednotlivých kapitol pouze zdroje z Evropské unie a dalších finančních mechanismů. Proto budeme pro rok 2020 pracovat s rozpočtem bez těchto zdrojů. Dle zmiňovaného výhledu je rozpočet Ministerstva kultury pro rok 2020 bez zdrojů z EU/FM 14,93 mld. Kč. V případě Ministerstva vnitra jde o 80,13 mld. Kč. Poslanec Kalousek ve svém výroku srovnává (čas 16:58–17:15) tato čísla s údaji o plánovaných výdajích resortů uvedených ve střednědobém výhledu státního rozpočtu pro rok 2021.

Jak plyne z tohoto výhledu (.pdf, str. 54), výdaje ministerstev (opět bez zdrojů z EU/FM) mají v daném roce činit 79,68 mld. Kč pro Ministerstvo vnitra a 14,31 mld. Kč pro Ministerstvo kultury. Výdaje Ministerstva vnitra tak mají klesnout proti roku 2020 o 0,45 miliardy a výdaje Ministerstva kultury o 0,62 mld. korun. Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože se Miroslav Kalousek ohledně Ministerstva kultury vyjádřil nepřesně, přičemž přesáhl námi uváděnou 10% míru tolerance.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Když se podíváte na neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, v době ekonomického růstu a minimální zaměstnanosti, tak to jsou poměrně obrovské miliardy. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Stoupající roční HDP naznačuje ekonomický růst a nezaměstnanost stále klesá. Na neinvestiční dotace podnikatelským subjektům proudí více peněz než v době ekonomické stagnace v roce 2009.

skrýt celé odůvodnění

Měříme-li ekonomický růst podle HDP, pak se Česko v posledních několika letech skutečně nachází v období ekonomického růstu. Co se týče nezaměstnanosti, v současnosti opravdu dochází k jejímu poklesu. Pohybuje se na historických minimech.

Neinvestiční dotace či transfery podnikatelským subjektům, které míří na jejich provoz, dosáhly v roce 2019 výše 49,5 mld. korun, což znamená 3,3 % (.pdf, str.24) veškerých výdajů státního rozpočtu. V návrhu rozpočtu na rok 2020 se objevuje mírný pokles, a to 48,5 mld. korun (.pdf, str.106).

V roce 2009, kdy došlo k propadům příjmů státního rozpočtu, a naopak byly navýšeny výdaje, se neinvestiční dotace podnikatelským subjektům dostaly na 28,5 mld. korun (.pdf,str. 69), což je 2,4 % z celkových výdajů státního rozpočtu za rok 2009. V roce 2010 to bylo 28,1 mld. korun, tedy opět 2,4 % výdajů státního rozpočtu. (.pdf, str. 51)

Můžeme tak říci, že neinvestiční dotace podnikatelským subjektům jsou vzhledem k ekonomickému růstu vyšší než v době ekonomické stagnace v roce 2009. Oproti roku 2009 jde v roce 2019 z celkových výdajů státního rozpočtu na neinvestiční dotace o 0,8 p.b. více.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Vláda jich o 60 000 navíc nezodpovědně nabrala (státních zaměstnanců, pozn. Demagog.cz). Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Srovnáme-li počet rozpočtovaných míst státních zaměstnanců od doby nástupu této vlády s návrhem rozpočtu na rok 2020, pak došlo k nárůstu o 21 938 míst. Od roku 2013 pak došlo k navýšení rozpočtovaných míst o 50 551. Reálné počty státních zaměstnanců jsou však nižší.

skrýt celé odůvodnění

V následujícím hodnocení se budeme zabývat tím, zda počet státních zaměstnanců vzrostl skutečně o 60 000. Hodnotit, zda se tak stalo nezodpovědně, nám nepřísluší.

Ze Zprávy k novému návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 (.pdf, str. 40) pro roky 2012 a 2013, vládního zákona o státním rozpočtu na rok 2019 (.pdf, str. 126) pro roky 2014 až 2018 a 2020 (.pdf, str. 127) pro roky 2015 až 2020 lze zjistit rozpočtovaný počet míst v organizačních složkách státu (OSS) a příspěvkových organizacích (PO) a finance na ně vynaložené včetně míst spolufinancovaných z EU/FM.

Pokud však nezahrneme místa spolufinancována z EU/FM, dostaneme čísla o něco menší; jsou udána ve Střednědobých výhledech státního rozpočtu České republiky na léta 2017 a 2018 (.pdf, str. 43) pro roky 2012 až 2015 a Přípravách státního rozpočtu České republiky na rok 2020 a střednědobém výhledu na léta 2021 a 2022 (.pdf, str. 19) pro roky 2015 až 2020 rozpočtená místa.

Rozpočtená místa se však liší od čísel skutečných, která jsou známa vždy ke konci roku. Skutečný počet míst se započtením EU/FM pro roky 2014 až 2018 lze získat z vládního zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf, str. 129) , pro roky 2013 a 2014 z Návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2014 dokumentace C. (.pdf, str. 119) a pro roky 2012 a 2013 Návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2014 dokumentace C. (.pdf, str. 116).

Pro skutečný počet míst bez započtení EU/FM se nám nepodařila nalézt konzistentní časová rada, proto tyto čísla neuvádíme.

Od roku 2013, jehož rozpočet připravovala vláda s Miroslavem Kalouskem jako ministrem financí, došlo k navýšení počtu míst placených včetně zdrojů EU/FM v OSS a PO o 50 551 a o 43 750 bez těchto zdrojů. Od nástupu současné vlády došlo k roku 2020 k nárůstu rozpočtovaných míst placených včetně zdrojů EU/FM o 21 938 míst. Ve všech těchto případech je to tedy znatelně méně než Kalouskem prohlášených 60 000 míst.

Pokud se zaměříme ne na rozpočtovaná pracovní místa, ale na skutečný počet obsazených míst, pak tento počet narostl mezi lety 2013 a 2018 o 26 154 míst. Data o počtu obsazených míst v následujících letech nejsou zatím logicky dostupná. Porovnáme-li ovšem počet obsazených míst z roku 2013 s počtem rozpočtovaných míst v roce 2020, pak získáme nárůst o 61 477 míst. Vzhledem k tomu, že v minulosti nikdy nedošlo k situaci, že by se počet rozpočtovaných míst kryl s počtem skutečně obsazených míst, lze důvodně předpokládat, že počet skutečně obsazených míst nevzroste o poslancem Kalouskem deklarovaných 60 000.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Řekla to Národní rozpočtová rada, řekl to Nejvyšší kontrolní úřad, konstatoval to kontrolní výbor Parlamentu. Je to jasně doložitelný trend (že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji než příjmy, pozn. Demagog.cz). Události, komentáře, 28. listopadu 2019 !

Všechny tři instituce potvrdily trend, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji než příjmy rozpočtu. Za Národní rozpočtovou radu to potvrdil člen rady Jan Pavel, NKÚ vydalo stanovisko k rozpočtu z roku 2018 a kontrolní výbor to potvrdil na schůzi Sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že míněným trendem (čas 20:05) je myšlen fakt, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu, v důsledku čehož se zvyšuje zranitelnost státního rozpočtu. Mandatorní výdaje jsou prostředky, které vláda musí vynaložit ze zákona. Naproti tomu výdaje kvazimandatorní jsou takové výdaje, které sice nejsou dány žádnou zákonnou či jinou povinností, ale vláda je i tak vynaložit musí.

Národní rozpočtová rada opravdu konstatovala, že mandatorní výdaje se zvyšují. Člen rady profesor Jan Pavel řekl: „Nastavení deficitu na další roky není racionální. Výdaje jsou vyšší než příjmy i když ekonomika jede na plný výkon. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření.“ Národní rozpočtová rada tedy opravdu zmínila, že výdaje jsou vyšší než příjmy. K samotným mandatorním a kvazimandatorním výdajům se vyjádřila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která upozornila na to, že z hlediska nastavení parametrů a struktury státního rozpočtu na příští rok řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů.

Nejvyšší kontrolní úřad má povinnost se vždy vyjádřit k návrhu státního závěrečného účtu a předložit stanovisko. Nejvyšší kontrolní úřad vydal stanovisko (.pdf) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2018, kde uvádí (.pdf, str. 10): „Mandatorní a kvazimandatorní výdaje tak za rok 2018 dosáhly celkové výše 1 069,1 mld. Kč a „pohltily“ více než ¾ veškerých příjmů státního rozpočtu a stejnou měrou se podílely na celkových výdajích. (...) Vláda by se proto měla v době ekonomického růstu snažit o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat. (...) Mandatorní výdaje vzrostly za toto období (mezi roky 2008 a 2018, pozn. Demagog.cz) o 32,26 %, což je větší nárůst než u celkových příjmů, které vzrostly o 31,95 %, i celkových výdajů, které se zvýšily o 29,25 %.“

NKÚ své údaje také dokázala tímto grafem:

Zdroj: NKÚ

Kontrolní (rozpočtový) výbor Poslanecké sněmovny projednal stanovisko NKÚ a oznámil jej na 35. schůzi Poslanecké sněmovny ve středu 23. října 2019. V bodě č. 1 odstavce d) je stanoveno, že „kontrolní výbor v usnesení ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky“.

K mandatorním a kvazimandatorním výdajům se poté vyjádřili někteří členové kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Nejčastěji tento fakt zmiňuje citovaný Miroslav Kalousek, který o mandatorních a kvazimandatorních výdajích mluvil na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, kde řekl: „(...) Přesto, že se ekonomice výjimečně daří, přesto, že má na příjmech vláda k dispozici, aniž by se o to sama zasloužila, z roku na rok vyšší než stomiliardové příjmy, tak tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou tyto příjmy i v době růstu. Všichni, i ti, kteří se nezabývají veřejnými rozpočty a budou si tento trend aproximovat, si snadno uvědomí, co se stane v okamžiku, kdy příjmy neporostou tak rychle, nedej bože budou klesat, nicméně mandatorní a kvazimandatorní výdaje budou muset být vypláceny dál, protože jsou buď ze zákona, nebo z dlouhodobých smluvních závazků. Je to cesta, která zvyšuje riziko budoucnosti, je to cesta, která na úkor budoucnosti našich občanů si nakupuje aktuální vládní popularitu.“

Miroslav Kalousek však není jediným členem výboru, který mandatorní a kvazimandatorní výdaje zmiňuje. Upozorňuje na ně také např. místopředseda kontrolního výboru poslanec Vojtěch Munzar, který mandatorní výdaje zmínil na 35. schůzi PS: „(...) Hospodaření státu se státními financemi se za poslední dobu vytrvale zhoršuje. Přes ekonomický růst se projídá budoucnost deficitními rozpočty, málo se investuje a zejména pod vašimi vládami několik let neustále rostou provozní výdaje státu, a to na úkor investování. Celkový objem rozpočtu sice roste, ale dlouhodobě je zde nedostatek peněz na běžné financování... každoročně se opakující výdaje, a tudíž vláda se je snaží lepit mimořádnými a jednorázovými příjmy. Letos to bylo například rozpouštění rezerv z Fondu národního majetku na začátku roku. A podle návrhu v daňovém balíčku chce vláda získat třeba 10 miliard jednorázově také jednorázovým zdaněním rezerv pojišťoven. Je to jednorázový příjem, který se v dalších letech nebude opakovat. Přesto ho chce vláda využít na opakující se mandatorní výdaje.“

Do grafů jsou přidány i údaje z roku 2020. Podle návrhu státního rozpočtu (.pdf) na rok 2020 by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 %, na celkových 354,6 miliard. Dohromady činí tento nárůst 7,8 %.

Jak tedy píše NKÚ (.pdf, str. 12): „Vláda by se proto měla v době ekonomického růstu snažit o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.“ Avšak v době ekonomického růstu mandatorní a kvazimandatorní výdaje (jak je možné vidět na grafech) vzrůstají i přesto, že by měly podle NKÚ klesat. Nutno ale dodat, že reakce institucí směřují ke zprávě z roku 2018, v níž byl „jasně doložitelný trend“, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť až na pokles v roce 2018 roste od roku 2015 resp. 2016 podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech i výdajích státního rozpočtu. Tuto praxi přitom v posledních 3 letech kritizovaly všechny tři poslancem Kalouskem zmíněné instituce s tím, že takovéto zvyšování mandatorních a kvazimandatorních výdajů snižuje odolnost státního rozpočtu.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

V roce 2019 narostly meziročně mandatorní a kvazimandatorní výdaje celkem o 7,4 %, příjmy pak pouze o 4,4 %. Pro rok 2020 se počítá s nárůstem příjmů ve výši 7,7 % a růstem mandatorních a kvazimandatorních výdajů dohromady o 7,8 %.

skrýt celé odůvodnění

Podle Ministerstva financí (.pdf, str. 16 a str. 23) v roce 2018 mandatorní a kvazimandatorní výdaje dosáhly částky 1 069,1 mld. Kč (769,5 miliard bylo vydáno na výdaje mandatorní, 299,6 miliard na kvazimandatorní). Celkové výdaje státního rozpočtu přitom činily 1 401 miliardy korun.
 Příjmy v tom samém roce dosáhly částky 1 403,9 mld. Kč a vznikl tedy přebytek 2,9 mld. Kč.

V roce 2019 je na mandatorní a kvazimandatorní výdaje vyhrazeno celkem 1 148,1 mld. Kč (z toho 825 miliard na výdaje mandatorní a 323,1 miliard na výdaje kvazimandatorní). Rozpočet je přitom sestaven jako deficitní, kde příjmy dosahují částky 1 465,4 miliard korun a výdaje 1 505,4 miliard korun.



Mezi těmito dvěma roky tedy vzrostly příjmy o 4,4 %. Mandatorní výdaje přitom narostly o 7,2 % a výdaje kvazimandatorní o 7,8 % (dohromady tedy o 7,4 %).

Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf) by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 %, na celkových 354,6 miliard. Dohromady činí tento nárůst 7,8 %.

Příjmy pak mají vzrůst na 1 578,1 miliard, tedy o 7,7 % oproti roku 2019. Schodek rozpočtu zůstává stejně jako v roce 2019 na 40 miliardách, výdaje tak dosáhnou částky 1 618,1 miliard korun. Se schodkem 40 mld. Kč se počítá i na rok 2021 a 2022.

Graf znázorňuje podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech a konkrétně od roku 2016 (s výkyvem v roce 2018) nárůst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, respektive jejich rychlejší růst oproti příjmům státního rozpočtu. Mezi lety 2018 a 2019 došlo k nárůstu podílu o 2,84 procentního bodu a v roce 2020 by dle rozpočtu mělo dojít k dalšímu nárůstu o 0,08 procentního bodu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož za doby Babišovy 2. vlády, stejně jako v rozpočtu na rok 2020, je rychlejší růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů než růst příjmů státního rozpočtu.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Bohužel už šestým rokem trvá stále stejný trend. Označil bych ho jako neustálé snižování odolnosti státního rozpočtu proti budoucímu ochlazení ekonomiky nebo krizi. Konstatoval to i Nejvyšší kontrolní úřad.
E15, 21. října 2019

Nejvyšší kontrolní úřad v posledních letech skutečně shledával státní rozpočet nevyrovnaným. Jednalo se především o nedostatečnost kapitálových výdajů, nároky z nespotřebovaných výdajů a v posledním roce i závislost státního rozpočtu především na přímých daních.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Miroslava Kalouska má přímou návaznost na aktuální debatu a rovněž hlasování o podobě státního rozpočtu (sněmovní tisk č. 605) na následující rok. Ten byl diskutován v Poslanecké sněmovně 23. října 2019 a s podporou rovných sto hlasů úspěšně prošel prvním čtením. Podpořili ho poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Problematickým v roce 2018 ve své zprávě NKÚ shledával snižování odolnosti státního rozpočtu proti budoucímu ekonomickému ochlazení. Zásadní nedostatky viděl jednak v příjmech státu, které jsou čím dál více závislé na přímých daních včetně sociálního pojištění, což může být v případě ochlazení ekonomiky rizikové. Podobně negativně hodnotí i růst mandatorních stálých výdajů. Ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf., str. 9-12.) „zdraví" rozpočtu NKÚ shrnul takto:

„V důsledku stále se zvyšujících mandatorních a kvazimandatorních výdajů a vlivem silné závislosti na plnění daňových příjmů, které reagují velmi citlivě na případné zpomalení ekonomického růstu, je státní rozpočet na případnou recesi připraven ještě hůře, než tomu bylo před deseti lety.“

Podobně se NKÚ vyjádřil (.pdf, str. 19) již ke státnímu závěrečnému účtu pro rok 2014. Můžeme tedy skutečně říci, že daná situace trvá již šest let.

„V roce 2014 tvořily mandatorní výdaje 60,4 % celkových příjmů a 56,5 % celkových výdajů SR. Spolu s quasi mandatorními výdaji čerpají tyto rostoucí výdaje převážnou část SR, čímž se snižuje prostor pro opatření vlády na stabilizaci a podporu ekonomiky."

Dalším rizikovým trendem, na který NKÚ již řadu let upozorňuje, činí ale i například nároky z nespotřebovaných výdajů.

Nároky z nespotřebovaných výdajů vznikají, když organizační složky státu nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok a hypotetickou úsporu evidují právě jako nárok z nespotřebovaných výdajů. Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu (OSS) uplatnit, musí na ně Ministerstvo financí (MF) zajistit prostředky. (...) Hlavní problém spojený s kumulací nároků z nespotřebovaných výdajů NKÚ spatřuje v riziku růstu státního dluhu a problémů spojených s likviditou státní pokladny.“ uvádí NKÚ v tiskové zprávě ke kontrolní akci č. 16/09.

NKÚ také dlouhodobě upozorňuje na nedostatečné investiční plnění. V roce 2013 činily kapitálové výdaje státu 8,7 % (tj. 102,3 mil., .pdf, str. 21, tabulka č. 5). V roce 2014 představovaly dle NKÚ 9,2 % (.pdf, str. 21). Přestože v následujících letech zaznamenalo investiční plnění mírný nárůst, např. v roce 2017 opět klesly kapitálové výdaje až k hranici 6,4 % (.pdf str. 9), což – jak ostatně konstatuje ve svém stanovisku i NKÚ (.pdf, str. 18) – byly nižší hodnoty než v dobách ekonomické krize v roce 2009.

Z dlouhodobého hlediska NKÚ v zásadě neshledává státní rozpočet vyrovnaným, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.