Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 304
  • 70
  • 37
  • 74

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Už minulý týden (první týden v březnu, pozn. Demagog.cz) celá řada odborníků naléhala na to samé, na co jsme naléhal já, aby už minulý víkend byly zakázány hromadné akce typu Matějská pouť, hokejová a fotbalová liga. E15, 14. března 2020

Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již 2. března vydala doporučení zákazu hromadných akcí. Další podobnou výzvu se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem Miroslav Kalousek již 6. března varoval před riziky pocházejícími z hromadných akcí.

Otázka zákazu hromadných akcí byla diskutována Bezpečnostní radou státu 4. března 2020. Rada se usnesla, že zakazovat hromadné akce nebude.

V souladu s výrokem, avšak s rozdílným stanoviskem oproti Bezpečnostní radě státu vydala doporučení Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již o pár dní dříve. Toto doporučení naopak cílí na zrušení hromadných akcí nad 500 osob.

Dále za varování před nebezpečím shromažďování většího počtu lidí na jednom místě můžeme považovat nový informační plakát k onemocnění COVID-19, který vydalo 8. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví. Plakát uvádí doporučení: „Vyhýbejte se zjevně nemocným a místům s vyšším počtem lidí.“

Přestože plakát vyzývá k vyhýbání se místům s vysokým počtem lidí, nelze jej považovat za výzvu k zákazu hromadných akcí.

Kromě varování Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje se nám nepodařilo dohledat žádnou výzvu odborníka či instituce k zákazu hromadných akcí. Jelikož Miroslav Kalousek hovoří o „celé řadě odborníků“, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Například Německo bylo díky odpovědné rozpočtové politice schopné nashromáždit rezervy pro krizové situace, čímž se společnost dělá odolnou, a teď ty rezervy použije a to v ohromujícím objemu 500 miliard eur. E15, 14. března 2020 !

Německé ministerstvo financí skutečně připravuje využít zhruba 500 miliard eur na podporu ekonomiky oslabené epidemií koronaviru. Německo také v posledních letech hospodaří s přebytkovými rozpočty, stejně tak má i značné státní rezervy.

skrýt celé odůvodnění

Německá vláda 13. března zveřejnila svůj připravovaný pomocný balíček na zamezení, nebo alespoň zmírnění ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Německé Spolkové ministerstvo financí pomoc plánuje v několika fázích, jednou z nich je i poskytování státních půjček německým firmám a společnostem v celkové hodnotě přibližně 500 miliard eur (předpokládá se pomoc v hodnotě 460 miliard eur s tím, že tuto částku lze kdykoliv navýšit až o dalších 93 miliard eur, tudíž až 553 miliard, výsledná částka není přesně daná). Půjčky bude poskytovat německá státní rozvojová banka KfW.

Rozpočtovou politiku Německa určitě lze označit za odpovědnou – od roku 2014 dosahuje tento stát přebytkových rozpočtů (viz graf, údaje v miliardách eur). Pro porovnání Česká republika od stejného roku došla k přebytkovému rozpočtu pouze v letech 2016 a 2018.

Bilance německého státního rozpočtu v mld. eur (2010 – 3. kvartál 2019)


Zdroj: tradingeconomics.com

Německo také disponuje i relativně velikými státními rezervami – v porovnání s některými sousedními státy (viz graf, údaje v dolarech) je má nejvyšší. Podle posledních dostupných údajů Světové banky dosahovaly v roce 2018 v přepočtu přibližně 180 miliard eur. Je ale nutné brát v potaz i to, že graf zobrazuje absolutní velikost státních rezerv bez ohledu na velikost ekonomiky daného státu. V této perspektivě má Německo (HDP v roce 2019 4 biliony dolarů) v porovnání například s Českou republikou (HDP v roce 2019 246,7 miliard dolarů) státní rezervy poměrně malé. Miroslav Kalousek ale přímo na absolutní výši státních rezerv nepoukazuje ani je s nikým nesrovnává. Hovoří obecně o finančních rezervách, které si podle něj Německo svou odpovědností v rozpočtové politice vytvořilo, což je pravda.

 

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tahle vláda (...) dnes má rozpočet o půl bilionu vyšší, než byl ten náš (v době Kalouskova kabinetu, pozn. Demagog.cz). E15, 14. března 2020

Státní rozpočty pro roky 2008 i 2009 byly ve výdajích skutečně cca o půl bilionu nižší než rozpočet současný. I další státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek podílel, pak byly nižší o cca 430 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Pro rok 2020 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o státním rozpočtu, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2020. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, se pro rok 2020 počítá s celkovými příjmy státního rozpočtu ve výši 1 578,1 mld. Kč a s celkovými výdaji 1 618,1 mld. Kč. Vzniklý schodek pak vychází na 40 mld. Kč.

Miroslav Kalousek vykonával funkci ministra financí ve dvou obdobích – od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a následně od 13. července 2010 do 10. července 2013. Pokud jde o státní rozpočet během jeho působení na Ministerstvu financí, nejvyšší hodnoty nabyl v roce 2012, kdy celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 1 084,7 mld. Kč.

Jelikož se poslanec Kalousek ujal ministerského křesla až na začátku roku 2007, prvním rozpočtem, který měl jakožto ministr financí možnost ovlivnit, je rozpočet na rok 2008. Příjmy tohoto rozpočtu byly určeny na 1 036,5 miliard a výdaje na 1 107,3 miliard korun. Schodek tedy činil 70,8 miliard korun.

Pro rok 2009 pak byly příjmy státního rozpočtu stanoveny na 1 114,0 miliard a výdaje na 1 166,1 miliard korun. Schodek činil 52,1 miliard korun.

Pro rok 2010 podle § 1 odst. 1 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, vycházely celkové příjmy státního rozpočtu na 1 022,2 mld. Kč, celkové výdaje na 1 184,9 mld. Kč. Vzniklý schodek činil 162,7 mld. Kč. 

V roce 2011 podle § 1 odst. 1 zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, odpovídaly příjmy státního rozpočtu částce 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje státního rozpočtu dosahovaly hodnoty 1 190,7 mld. Kč a schodek pak činil 135 mld. Kč. 

Pro rok 2012 podle § 1 odst. 1 zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, celkové příjmy státního rozpočtu odpovídaly částce 1 084,7 mld. Kč, celkové výdaje částce 1 189,7 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu vycházel na 105 mld. Kč. 

V roce 2013, kdy Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí naposledy, byly podle § 1 odst. 1 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny na částku 1 076,4 mld. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu pak na částku 1 176,4 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu činil 100 mld. Kč.

Se započítáním inflace dle Českého statistického úřadu nedosahuje zmiňovaný rozdíl mezi rozpočtem pro rok 2020 a rozpočty z období let 2008 až 2013 výše půl bilionu korun, ale je nižší (méně než 400 mld. Kč). Jelikož ale Miroslav Kalousek mluví o absolutní výši státního rozpočtu, tak zde inflace není zásadní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť první dva státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek jakožto ministr financí podílel, jsou ve výdajích skutečně o půl bilionu nižší (se započítáním 10% odchylky) než rozpočet na rok 2020. Ani rozpočty následující se pak od tohoto čísla výrazně neodchylují.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Babiš na tiskovce říkal, že je mu jedno, jaký bude deficit. E15, 14. března 2020

Na tiskové konferenci vlády z 12. března 2020 se Andrej Babiš vyjádřil k deficitu rozpočtu způsobem, který je možné interpretovat výše uvedenými slovy Miroslava Kalouska.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv z rozhovoru není jasné, kterou tiskovou konferenci Miroslav Kalousek myslí, můžeme vycházet z toho, že rozhovor, ze kterého výrok pochází, byl zveřejněn 14. března 2020.

Na tiskové konferenci z 13. března 2020 se předseda vlády Babiš vyjádřil k rozpočtu v souvislosti s nutností jej projednat a zajistit rozpočtové rezervy pro nutná opatření, která souvisejí s bojem proti koronaviru. O deficitu státního rozpočtu zde však není zmínka.

Na tiskové konferenci z předcházejícího dne, tj. 12. března 2020, však Andrej Babiš ve své odpovědi na otázku Simony Šimkové z TV Nova uvádí:

„Co se týká deficitu, prosím vás, deficit nechceme fakt řešit. To není téma. To, že to bude mít ekonomické dopady, je jasné. To, že chceme pomoct maximálně našim občanům, podnikatelům, živnostníkům – jasně, ale teď jde o to, abychom udělali všechno pro to, aby se ten vir nešířil, aby se nám zkrátka nestalo to, že ho tady budeme mít úplně nekontrolovatelně. Bude to složité, ale stále děláme všechno pro to, aby se to nestalo.“

Tato slova se přitom dají interpretovat i tak, jak učinil poslanec Kalousek, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ale nemohu ji (novelu zákona o státním rozpočtu, pozn. Demagog.cz) předložit sám, protože to mi zákon nedovoluje. Zákon o státním rozpočtu může předložit jenom vláda. E15, 14. března 2020

Návrh zákona o státním rozpočtu či jeho novelu může podle Ústavy předložit pouze vláda České republiky.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o státním rozpočtu předkládá pouze vláda ČR na základě zákona 218/2000 Sb. Toto privilegium vlády stanovuje také Ústava (čl. 42). Fakt, že se dané pravidlo uplatní i při novelizaci zákona o státním rozpočtu pak potvrzuje odborná literatura. „Článek 42 se samozřejmě vztahuje i na novely (změny) zákona o státním rozpočtu, které se projednávají během rozpočtového roku. Nicméně zvláštní ustanovení Jednacího řádu PS o projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu jako celku se na novely zákona o státním rozpočtu nemohou použít, aplikuje se postup jako u novelizací běžných zákonů. Je tomu tak proto, že novely zákona nemají základní ukazatele ani řadu jiných náležitostí, které obsahuje návrh zákona o státním rozpočtu jako celek.“ (Komentář k Ústavě ČR, Sládeček a kol., 2016, C. H. Beck).

Miroslav Kalousek, jakožto člen organizačního výboru, se může na tvorbě návrhu zákona o státním rozpočtu podílet schválením návrhu rozpočtu v kapitole Poslanecké sněmovny. Ten předkládá Kancelář Poslanecké sněmovny, jako správce rozpočtové kapitoly Poslanecké sněmovny. Dále se samozřejmě jakožto poslanec podílí i na schvalování daného zákona a případném předkládání pozměňovacích návrhů.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

My jsme si to prožili a i v krizi nám renomované agentury zvýšily rating o dva stupně. E15, 14. března 2020

Pouze jedna ze tří významných ratingových agentur zvýšila své hodnocení v období ekonomické krize pro ČR o dva stupně. Ostatní agentury tak neučinily.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek zde mluví o období vlády Petra Nečase mezi lety 2010 a 2013. V tomto období byl Miroslav Kalousek ministrem financí a vskutku šlo o období recese, která dopadla na ČR už v roce 2009 následkem globální hospodářské krize. Druhý propad zaznamenala Česká republika v roce 2012.

Co se týče ratingu významných agentur, tak agentura Moody’s v tomto období svoje hodnocení neměnila. To se stalo až v roce 2019, kdy se ČR posunula o jednu příčku z A1 na Aa3. Podobně hodnocení společnosti Fitch v tomto období zůstalo stejné. Změna nastala až v roce 2018, kde se hodnocení posunulo z A+ o jeden stupeň na AA-. Společnost Standard & Poor’s v období Nečasovy vlády svůj rating zvýšila o dva stupně z A na AA-.

Z následující tabulky je zřejmé, jak se vyvíjel rating ČR u 3 renomovaných agentur od roku 2006:

Zdroj: ČNB

Ačkoliv tedy jedna z významných ratingových agentur zvýšila hodnocení o dva stupně, není pravda, že by tak učinilo více agentur.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tak já dlouhodobě říkám, že vůbec institut minimální mzdy nepokládám za správný, že si myslím, že to patří kolektivnímu vyjednávání. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Miroslav Kalousek skutečně dlouhodobě kritizuje institut minimální mzdy. V jednom rozhovoru pro ČT zmínil, že by koncept minimální mzdy měl být věcí kolektivního vyjednávání.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek skutečně dlouhodobě kritizuje institut minimální mzdy. Například v dubnu 2014 vláda Bohuslava Sobotky na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů přislíbila zvýšit minimální mzdu z tehdejších 8500 na 9000 korun. Miroslav Kalousek toto okomentoval následujícími slovy: „Zvyšování minimální mzdy takto razantním způsobem je ve své podstatě útok proti těm nejslabším na pracovním trhu.“

V srpnu 2015 vláda rozhodla o dalším zvýšení minimální mzdy, a to na 9900 Kč. Tehdy Miroslav Kalousek v rozhovoru pro ČT označil (čas 0:40) zvyšování minimální mzdy za „deformaci pracovního trhu, která v některých odvětvích způsobí potíže, vede k rovnostářství a ty nejslabší z pracovního trhu vytlačí.“. O celém konceptu minimální mzdy navíc prohlásil, že by „měl být otázkou kolektivního vyjednávání, nikoliv politického rozhodování“ (čas 4:00).

„Pokládáme to za naprosto neúnosný tlak jednak na podnikatele a jednak na tu nejslabší pracovní sílu,“ okomentoval Miroslav Kalousek i plán na další růst minimální mzdy v roce 2016.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

V poměru k průměrné, v poměru k průměrné mzdě, paní ministryně, na tom byli učitelé stále lépe, protože ta průměrná mzda byla jinde. Události, komentáře, 28. listopadu 2019 !

Podle posledních dostupných údajů pobírají v současnosti učitelé v průměru 111,8 % průměrné mzdy v ČR. Lepšího poměru dosáhli učitelé naposledy v roce 2007.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka (1/2007 – 5/2009) a posléze ve vládě Petra Nečase (7/2010 – 7/2013). Alena Schillerová byla pak ministryní financí v první vládě Andreje Babiše (12/2017 – 7/2018), která nezískala důvěru, a je současnou ministryní vlády Andreje Babiše (6/2018 – dodnes).

Ministr Kalousek ve svém vyjádření navazuje na komentáře ministryně Schillerové o platech ve školství. Ministryně Schillerová ve svém předchozím vyjádření totiž mluví o vládním závazku do roku 2021 navýšit platy učitelů na 150 % oproti stavu v roce 2017.

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Kapitola A, list A4.1.2.). Podle ní činil v roce 2018 průměrný plat pedagogů v regionálním školství 34 943 Kč, což odpovídá necelým 110 % průměrné mzdy za rok 2018. Z níže vložené tabulky je zřejmé, že na konci roku 2018 poměr učitelského platu a průměrné mzdy převyšoval téměř všechny hodnoty z let, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí, s výjimkou roku 2007. Data za první pololetí 2019 pak potvrzují rostoucí trend a krom roku 2007 opět překonávají všechny roky ministra Kalouska.

Na základě těchto čísel hodnotíme výrok jako nepravdivý. Ve vztahu k průměrné mzdě jsou dnes platy učitelů lepší, než jaké byly ve většině let za ministra Kalouska. Navíc je potřeba uvést, že rozpočet na rok 2007 se schvaloval již v roce 2006 a na jeho podobu, ze které vychází i výše platů pedagogů, neměl Miroslav Kalousek velký vliv.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Je to (růst platů učitelů, pozn. Demagog.cz) také předmětem jednoho z našich pozměňujících návrhů. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Navyšování platů je skutečně předmětem jednoho z pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu, který předložila TOP 09. Podle něj by se platy učitelů měly v důsledku přesunu finančních prostředků z rozpočtu ministerstva dopravy do rozpočtu ministerstva školství zvýšit o 15 %.

skrýt celé odůvodnění

Výrok navazuje na poznámku moderátorky Marcely Augustové směřující k možnostem opozice prosadit zvýšení platů učitelů. Poslanec Kalousek uvádí, že navyšování platů je předpokládáno v rámci pozměňovacích návrhů TOP 09 ke státnímu rozpočtu.

Pozměňovací návrhy týkající se ministerstva školství, které předložili poslanci TOP 09, chtějí navýšit rozpočet kapitoly MŠMT především na úkor (.docx) slev na jízdném (například návrhy poslance Feriho). Růstu platů se pak týká (.docx) hlavně návrh poslankyně TOP 09 Pekarové Adamové. Ten počítá s navýšením kapitoly MŠMT ve specifickém ukazateli nazvaném „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ celkem o 5,5 miliard korun za účelem zvýšení platů učitelů (str. 1). V odůvodnění návrhu se uvádí:

Schválením pozměňovacího návrhu dojde k navýšení kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o 5,5 mld. korun, které v současnosti chybí na dofinancování regionálního školství. Tato částka by měla finančně pokrýt nárůst platů učitelů dle požadavků školských odborů o 15 %, namísto vládou navrhovaného růstu pouze 10 %. V praxi by to mělo vést ke zvýšení mezd o cca 3500 Kč, čímž dojde alespoň k částečnému přiblížení se závazkům, které si vláda sama stanovila v programovém prohlášení, tedy aby v roce 2021 měli učitelé 150 % svého výdělku z roku 2017.“

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Vláda vlastně ten slib odkládá až na ten rok 2021. Tam souhlasím, že když se podíváme do střednědobého výhledu, že tam potom ty peníze dává v tom roce 2021, ale paní ministryně už neříká, že ty rozpočtové trendy, které tahle vláda dlouhodobě drží, už nedovolují další přidání v roce 2022. Také si v tom střednědobém výhledu přečtete, že tam nic takového plánováno není.
Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Vládní slib navýšit mzdy ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017 má být naplněn v roce 2021. Rozpočtový výhled na rok 2021 s tímto navýšením počítá, výhled na rok 2022 ale s dalším navýšením nepočítá. Dosažení cíle se odkládá o rok ve srovnání s dřívějším vyjádřením Babiše.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek ve svém výroku odkazuje jak na slib Andreje Babiše, že navýší platy učitelů o 15 % průměrné mzdy, tak i na programové prohlášení vlády (.pdf):

Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“ (str. 14).

Státní rozpočet pro rok 2020 ale s takovým razantním navýšením nepočítá. Alena Schillerová k tomu uvádí: V regionálním školství vzroste příští rok objem prostředků na platy učitelů o 10 % a na platy nepedagogických pracovníků o 7 %. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o 9 % a v případě nepedagogických pracovníků s dodržením závazku, aby jejich platy dosáhly v tomto roce na 150 % jejich výše z roku 2017. Na konci volebního období v roce 2021 tak budou učitelé vydělávat v průměru více než 45 tisíc korun.“

Jak například uvádí Český rozhlas, průměrná mzda ve školství je velice obtížně odhadnutelná a musíme proto vycházet z dat uváděných vládou v analýze MŠMT, z níž ovšem neznáme výchozí data, ze kterých její tvůrci čerpají. Mluvčí MŠMT Aneta Lednová pro Český rozhlas k těmto údajům uvedla: „Do odhadů průměrného platu na rok 2019 bylo promítnuto rozpočtem garantované zvýšení pro pedagogy o 15 procent a pro nepedagogy o 10 procent oproti roku 2018.

Pro rok 2019 je odhadovaná hodnota průměrného platu učitele rovna 39 098 Kč a nepedagogického pracovníka ve školství 20 980 Kč (dle analýzy MŠMT, str. 7). Hodnota průměrného platu byla v roce 2017 pro učitele 30 228 Kč, pro nepedagogy 17 509 Kč.

Hodnota slibovaná vládou, tedy 150 % průměrné mzdy roku 2017, je pro učitele 45 342 Kč. Vláda si tak 45 000 Kč stanovuje jako hranici, které chce do roku 2021 dosáhnout nově postupnými navýšeními o 10 % pro rok 2020 a o 9 % pro rok 2021.

Postupné navýšení platů učitelů o 10 % by znamenalo zvýšení průměrného platu na 43 008 Kč v roce 2020 a následně o 9 procent pak dosáhnutí konečné hodnoty 46 879 Kč v roce 2021. Pro srovnání by původní 15 % navýšení platů učitelů znamenalo dosáhnutí hodnoty 44 963 Kč již v roce 2020. Výpočet však vychází z výše zmíněného odhadu hodnoty průměrného platu v roce 2019, nikoliv z reálných dat. Podle nejnovějších dat byl v prvním pololetí roku 2019 průměrný plat téměř o dva tisíce Kč nižší než původně pro rok 2019 odhadovalo MŠMT.

Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu se v tabulce predikovaných výdajů jednotlivých resortů uvádí navýšení výdajů MŠMT mezi léty 2020 a 2021 o více než 5 mld. korun, ale mezi léty 2021 a 2022 je nárůst pouze v rámci 1 mld. (.rar v .pdf D02, tab. č. 2). Ze střednědobého výhledu pro rok 2022 lze tedy skutečně usoudit, že prostředky navíc pro další zvyšování platů učitelů po roce 2021 nejsou.

Ve stejném souboru v dokumentu D01 se uvádí:

V platové oblasti střednědobého výhledu státního rozpočtu na roky 2021 a 2022 není vyjma pedagogických a nepedagogických pracovníků v regionálním školství uvažováno s meziročním plošným nárůstem objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci (ostatní osobní náklady)." (str. 25)

Dále se uvádí:

Návrh dále obsahuje vlivy z letošního roku, z nichž nejvýraznějším je navýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství o 9 % s dopadem ve výši 8,0 mld. Kč a nepedagogických pracovníků v regionálním školství o cca 4,3 % s dopadem ve výši 0,79 mld. Kč, čímž bude u obou skupin zaměstnanců splněn cíl stanovený v Programovém prohlášení vlády, kterým je zajištění nárůstu platů učitelů a nepedagogických pracovníků v regionálním školství na konci volebního období v roce 2021, aby se průměrné platy dostaly minimálně na 150 procent jejich rozpočtované výše pro rok 2017, tj. u pedagogických pracovníků na min. 45 000 Kč a u nepedagogických pracovníků min. na úroveň 24 000 Kč." (str. 25)

O roku 2022 se ovšem už v dokumentu nic blíže neuvádí. Tabulka č. 5 (.rar D02, str. 6) již také neuvádí žádné zvýšení prostředků na platy ve školství, naopak mírný úbytek.

Lze tedy říci, že vláda plánuje dosáhnout svého slibu o navýšení platů učitelů na 150 % průměrného platu z roku 2017 v roce 2021. Vzhledem ke zmírnění růstu platů z 15 % na 10 % a 9 % ve dvou letech lze skutečně říci (pokud budeme zaokrouhlovat na stovky), že vláda odložila dosáhnutí hranice 45 000 Kč z roku 2020 na rok 2021. Ve střednědobém výhledu pak další výrazné navyšování platů plánováno není.