Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 300
  • 69
  • 37
  • 73

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Kdybychom řekli na začátku příštího roku ano, chceme vstoupit do eura co nejdříve, tak bychom mohli vstoupit k 1. lednu 2022. Respekt, 10. prosince 2018

Kdyby Česká republika například 1. ledna 2019 vstoupila do ERM II, čímž by splnila poslední kritérium pro přijetí eura, musela by v něm strávit minimálně dva roky a euro by mohla přijmout k následujícímu 1. lednu, tedy v roce 2022.

skrýt celé odůvodnění

Pro vstup do eurozóny musí členský stát Evropské unie splnit tzv. maastrichtská kritéria, zakotvená v článku 140 Smlouvy o fungování EU. Patří mezi ně kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí, kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Tato kritéria se daří České republice dlouhodobě plnit, vyplývá to i z Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou vypracovaného Ministerstvem financí pro rok 2017 (.pdf).

Česká republika do eurozóny k prosinci 2018 nevstoupila jen kvůli nesplnění kritéria účasti v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). V ERM II je pro přijetí eura třeba strávit 2 roky, jak uvádí čl. 140 odst. 1 SFEU: „Dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru.ČNB na svém webu uvádí: „Předpokládáme, že ČR stráví v ERM II pouze nezbytně nutnou dobu dvou let. Poté by s malým časovým zpožděním mělo následovat přijetí eura.

V případě, že by Česká republika hned 1. ledna 2019 vstoupila do ERM II, tak by v tomto režimu byla minimálně do začátku roku 2021. Mezitím by mohly probíhat konvergenční zprávy i schvalovací proces Evropským parlamentem, Radou a v euroskupině. Přijetí eura pak vždy probíhá k 1. lednu, v tomto případě se tedy dostáváme k datu 1. ledna 2022. Hotovostní i bezhotovostní platby eurem by byly zavedeny nárazově k jednomu datu, postupovalo by se dle metody přezdívané „velký třesk“, jež byla vládou přijata (.doc) v říjnu 2006 na základě materiálu Volba scénáře zavedení eura v České republice (.pdf).

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Strany, které jsou reálně ochotny uvažovat o přijetí eura, nedají v Poslanecké sněmovně dohromady ani třicet hlasů. Respekt, 10. prosince 2018

Dle programů jednotlivých vládních stran jsou příznivci přijetí eura v menšině, ovšem pro jsou kromě TOP 09 i KDU-ČSL, STAN a v dlouhodobější perspektivě (pod určitými podmínkami) i ČSSD a Piráti, což dohromady dává 60 hlasů.

skrýt celé odůvodnění

Vyjádření "reálně uvažovat o přijetí eura" je poměrně vágní. Některé strany euro jasně podporují (TOP 09, KDU-ČSL a STAN), ovšem další strany v zásadě jsou pro přijetí, jen například nikoliv hned v příštím roce či po splnění určitých podmínek (Piráti a ČSSD).

Ve svých volebních programech se proti přijetí eura vymezuje vládní hnutí ANO, dokonce ponechání koruny uvádí jako důležitý aspekt pro udržení fiskální bezpečnosti. (Dodejme, že navzdory programu hnutí ANO je postoj samotného předsedy Andreje Babiše k tomuto tématu nejednoznačný, jak již bylo stran Demagog.cz v minulosti mapováno.) Stejně tak je proti Občanská demokratická strana, podle níž by se Česká republika měla sama rozhodnout, zda vůbec a kdy euro přijme. Pro ponechání koruny je také Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Komunistická strana Čech a Moravy sice oficiálně není proti euru, ale zdůrazňuje, že by rozhodnutí mělo být výsledkem referenda: „Přejít na euro při dnešním kursu koruny by se rovnalo jen dalšímu znehodnocení lidových úspor a zabetonování starobních důchodů i většiny platů na úrovni ponížené kolonie,“ vyjádřil se poměrně explicitně místopředseda ÚV KSČM Josef Skála.

Naopak podpory by se přijetí eura krom avizované TOP 09 dostalo i od KDU-ČSL (.pdf, str 4) a STAN: „Stanovíme podmínky, za kterých ČR vydá definitivní politické rozhodnutí o konkrétním termínu vstupu do ERM II a následně do eurozóny. Naše mezinárodní závazky nezpochybňujeme.“ (volební program, str. 39). Pokud tedy počítáme s hlasy těchto stran, jež jsou jednoznačně pro přijetí evropské měny, dostaneme se na číslo 23.

Česká pirátská strana tematizovala eventuální přijetí eura v rámci svého volebního programu poměrně obsáhle. Na obecné úrovni podporují vstup České republiky do eurozóny, nicméně ne v rámci současného volebního období. Ve stejném duchu se nese i názor ČSSD (.pdf, str. 28). Přijetí eura podporují s tím, že je potřeba nejprve dosáhnout situace, ve které bude toto opatření pro Českou republiku hospodářsky i sociálně výhodné.

Piráti mají 22 hlasů, ČSSD 15. Dohromady by tak pro přijetí eura (za určitých konkrétních podmínek) mohlo být až 60 poslanců.

Pro kontext hodnocení doplňme, že předseda Kalousek v rozhovoru mluví o současné politické situaci, kdy dle jeho názoru není možné reálně uvažovat o vstupu do eurozóny: „Kdybychom řekli na začátku příštího roku ano, chceme vstoupit do eura co nejdříve, tak bychom mohli vstoupit k 1. lednu 2022. Ale za současné politické situace a při současné míře populismu tu možnost nevidím. Strany, které jsou reálně ochotny uvažovat o přijetí eura, nedají v Poslanecké sněmovně dohromady ani třicet hlasů. Tak asi taková je situace.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Rádi mluvíme o nezávislosti policie a státního zastupitelství, ale oni nemají nezávislost. Respekt, 10. prosince 2018

Policie i státní zastupitelství jsou součástí moci výkonné, tedy spadají pod vládu a nejsou plně nezávislé.

skrýt celé odůvodnění

Policie i státní zastupitelství jsou součástí moci výkonné. Policie je, jak je uvedeno v § 5 zákona o policii, odpovědná ze své funkce Ministerstvu vnitra: „(1) Policie je podřízena ministerstvu (2) Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policie (3) Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.

Pozice státního zastupitelství je poněkud složitější, nicméně platí, že již jazykovým a systematickým výkladem článků 80 a 81 Ústavy lze dojít k závěru, že státní zastupitelství spadá pod moc výkonnou. Současně platí, že Nejvyšší státní zástupce je jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti a může být vládou kdykoli z funkce odvolán. Je možné proto tvrdit, že i státní zastupitelství není plně nezávislé, tak jako například soudy.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

... my jsme jasně před volbami řekli několik důvodů, proč nikdy nemůžeme jít s hnutím ANO do vlády, a to nesouvisí jenom s trestním stíháním Andreje Babiše, takže v okamžiku, kdy ANO vyhráli volby, tak pro nás opoziční role byla jasně určena. Události, komentáře, 26. června 2018

Tehdejší předseda TOP09 Miroslav Kalousek před parlamentními volbami vyloučil spolupráci s hnutím ANO 2011 jako takovým. V rozhovoru 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

„Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.“

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nehněvejte se, hnutí ANO mělo několik variant, kdy mohlo mít demokratické partnery (...), bylo tady několik subjektů, STAN, KDU-ČSL, svým způsobem i ODS, kteří řekli, že když premiér nebude trestně stíhaný, že jsou připraveni k dohodě. Události, komentáře, 26. června 2018

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pan předseda Fiala se mnou teď určitě nebude souhlasit, ale já jsem přesvědčen, že SPD je ve hře stále. Tady už půl roku stoprocentně funguje hlasovací koalice 115 poslanců ANO, SPD, KSČM a jestli něco takhle dobře funguje půl roku, bude to fungovat i dál. Události, komentáře, 26. června 2018

Je pravdou, že subjekty ANO, KSČM a SPD spolu hlasují nejčastěji, neplatí však, že spolu hlasují neustále. SPD a KSČM např. nehlasovaly pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře. Následně pak strany nehlasovaly shodně při hlasování o vydání Babiše a Faltýnka. Subjekty rovněž hlasovaly neshodně, když poslanci z KSČM navrhovali to, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, po přeběhnutí mezi kluby.

Michal Škop z projektu KohoVolit.eu vytvořil analýzu hlasování jednotlivých poslanců a stran, jež byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu (data k 12. dubnu 2018). Dále Michal Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu tabulku, která rovněž sledovala, jak moc spolu jednotlivé subjekty hlasují. Podrobněji si o hlasování můžete přečíst v podobném, již dříve ověřeném výroku, např. zde.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Žebříčkům popularity v minulosti vévodily osoby jako Stanislav Gross nebo Vítězslav Jandák. Události, komentáře, 26. června 2018

Stanislav Gross byl nejmladším českým premiérem. Ovšem nejen to. Již v roce 1995 se stal předsedou poslaneckého klubu ČSSD, o tři roky později zastával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny, v letech 2000–2004 byl ministrem vnitra a od roku 2002 zároveň i 1. místopředsedou vlády. Jeho kariéra gradovala následně v roce 2004, kdy se stal předsedou vlády, a 2005, kdy byl i předsedou ČSSD. Stejně jako rychlý byl jeho vzestup, tak rychle následoval i pád kvůli jeho neschopnosti dostatečně prokázat financování svého bytu na pražském Barrandově. Nicméně jak potvrzují výzkumy prováděné Centrem pro výzkum veřejného mínění, těšil se svého času obrovské popularitě, která se většinu času pohybovala kolem 70 % dotázaných.

I popularita Vítězslava Jandáka v letech 2005–2006 ministra kultury byla vysoká. Již v listopadu 2005 se dle agentury STEM stal nejpopulárnějším politikem, kdy již po dvou měsících ve funkci přeskočil v oblíbenosti premiéra Jiřího Paroubka. Trend zhruba dvoutřetinové podpory respondentů si podržel i v průběhu let 2005–2006, kdy se jako nestraník za ČSSD stal i lídrem jejich kandidátky do Poslanecké sněmovny.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Dokázali tu nabrat 40 tisíc státních zaměstnanců, aniž bychom to viděli na kvalitě veřejných služeb. Vymýšlí si populistické dárky typu slevy na jízdném pro všechny za šest miliard ročně... Právo, 9. června 2018

Z hlediska počtu státních zaměstnanců hovoří Kalousek pravdu, nejsme však schopni posoudit nebo změřit jím zmiňovanou kvalitu veřejných služeb v souvislosti se zvýšeným počtem státních zaměstnanců, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Za minulé vlády Bohuslava Sobotky se počet státních zaměstnanců zvýšil zhruba o více než 30 tisíc, jak již ověřeno v minulém Kalouskovu výroku např. zde.

Jak uvedeno v již dříve ověřeném výroku, v roce 2012 bylo 413 892 státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací. V návrhu státního rozpočtu na rok 2017 se počet těchto zaměstnanců zvedl na 444 928.

Z aktuálního Vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 (sešit B; .pdf, str. 150), vyplývá, že došlo k nárůstu státních zaměstnanců oproti roku 2017 a to celkem o 8503. Ze 444 928 se počet zaměstnanců zvýšil na 453 531. Celkově to tedy zhruba odpovídá 40 000 státním zaměstnancům, o nichž Kalousek hovoří.

V březnu tohoto roku (2018) vláda schválila, že seniorům nad 65 let, žákům a studentům od 6 do 26 let stát přispěje na cestu vlakem a autobusem 75 % z ceny jízdného. Tyto slevy na jízdné mají platit od září 2018 a mají stát vyjít na 5,83 miliardy korun ročně.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Došlo k neuvěřitelným křivdám v případě církevního života, ve kterých se nejenom vykrádal majetek, ale ve kterých se vraždilo, mučilo a věznilo. Právo, 9. června 2018

Pronásledování církví za dob komunismu získalo největší spád v 50. letech minulého století. Asi nejznámější akt z této doby je Akce K, která měla za úkol násilnou likvidaci klášterů a katolických mužských řeholních řádů. Dále stojí za zmínku také Akce Ř neboli likvidace ženských klášterů. Řada řeholníků skončila ve vězení, nebo byli odvezeni do tzv. „internačních táborů“, kde s nimi bylo nakládáno velmi nehumánním způsobem.

Známé je také umučení faráře Toufara, jemuž se během kázání měl za zády pohnout kříž na zdi (tzv. číhošťský zázrak). Do povědomí se dostal i případ kardinála Josefa Berana, jenž byl neustále pronásledován StB, která se na něj snažila získat kompromitující materiály.