Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 301
  • 69
  • 37
  • 73

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Reflex: On si vás chtěl koupit (Babiš Kalouska, pozn. Demagog.cz)?

Kalousek: Myslím tím jeho slova z roku 2004, že si mě zařadil mezi tři politiky, s nimiž by chtěl spolupracovat, a oni by pak měli veškerou podporu. Ta jména byla Langer, Gross a Kalousek. Vysmál jsem se mu. Už jsem to jednou zveřejnil a on to popřel. Reflex, 3. května 2018

Není dohledatelný žádný výrok Andreje Babiše, který by potvrdil Kalouskovo tvrzení. Babiš sám to označuje za nesmysl a nabídku ke spolupráci popírá, nelze však doložit, že by jím nabídka ke spolupráci navržena nebyla. Navíc údajná nabídka ke spolupráci měla být předmětem soukromého rozhovoru, který není veřejně přístupný. Loni v březnu mluvil Kalousek v rozhovoru pro Aktuálně.cz o údajné nabídce ke spolupráci, kterou dostal od Babiše, a řekl následující:

„Je rok 2004, střecha hotelu Aria, kde mi Andrej Babiš řekl, že si vybrali tři mladé nadějné politiky, každého z jiné strany: Stanislava Grosse (ČSSD), Ivana Langera (ODS) a mě. A že stojí o spolupráci. Že bude kompenzovat politickou kariéru s tím, že politická rozhodnutí ve prospěch Agrofertu jsou samozřejmostí.“

Miroslav Kalousek byl v té době poslancem a předsedou KDU-ČSL, Stanislav Gross premiérem a Ivan Langer místopředsedou Poslanecké sněmovny. Langer s Grossem dle Kalouska nabídku údajně přijali a jezdili za Babišem do Průhonic.

Andrej Babiš na toto Kalouskovo tvrzení pro Aktuálně.cz reagoval následovně: Zoufalství Kalouska v boji proti mně a ve lžích dosáhlo nového rozměru. Jsou to lži a nesmysly.“
Redakce Aktuálně.cz se dotázala i Langra, který odpověděl: „V Průhonicích jsem byl mnohokrát, s panem Babišem dvakrát: při oficiálním otevření sokolovny, kam jsem byl pozván, a pak poté, co jsem ukončil působení ve veřejných funkcích kolem roku 2011.“

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Já za tu dlouhou dobu, co jsem v politice, žaloval jen dvakrát, jednou noviny a jednou jejich svědka. V obou případech jsem to vyhrál. Trvalo to pět let, a zatímco té pomluvy byly plné titulní stránky, omluvy si nikdo nevšiml. Reflex, 3. května 2018

Z veřejně dostupných zdrojů se nepodařilo dohledat, zda Miroslav Kalousek skutečně nějakou žalobu v minulosti podal, respektive kolik jich bylo a jak dopadly. Žalobami v průběhu své kariéry hrozil veřejně ve více případech.

Již v roce 2001 hrozil Kalousek žalobou na ochranu osobnosti tehdejšímu spolustraníkovi Cyrilu Svobodovi. Ten jej měl nařknout z Kalouskovi nemilých věcí, které se pojily s účinkováním na ministerstvu obrany.

V roce 2012 Kalousek prohlásil, že žalobu podá na policejního prezidenta Lessyho. Lessy tehdy prohlásil, že na něj Kalousek tlačil kvůli vyšetřování Kalouskovy stranické kolegyně Parkanové za nákup vojenských letadel CASA. Kalousek zareagoval slovy: „Petr Lessy zákeřně osočil Miroslava Kalouska. Věřím v nezávislost českých soudů. Podám prostou občanskoprávní žalobu. Nechci nic jiného než omluvu.“

Ve stejném roce se Kalousek dostal do konfliktu i s podnikatelem Radimem Jančurou, který o něm prohlásil: „Nechali jsme nejbohatšího člověka v této zemi - díky miliardovým tendrům na obraně, díky smlouvě na výběr mýta s firmou Kapsch, což je také jeho práce, i díky softwaru ministra Drábka, v němž má dle mých informací také prsty - dělat ministra financí. Jak může politik, který toto organizoval a s velkou pravděpodobností si nakradl hezké miliardy, být šéfem státní pokladny?“

Tyto případy mají společné to, že nelze konkrétně dohledat, jak nakonec dopadly. Reálně tak lze usuzovat, že Kalousek v těchto věcech žádné žaloby nepodal a šlo spíše o veřejné apely.

V neposlední řadě Kalousek hrozil žalobou Andreji Babišovi. Ten s ním měl, dle Kalouskova názoru, uzavřít a prohrát sázku o 10 milionů korun. Kalousek po zhruba dvou měsících od tohoto nápadu upustil a žalobu nakonec nepodal.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Znovu opakuji: v dobách, o nichž dnešní pokrytci hovoří jako o Matrixu a době temna, byl prokázaný konflikt zájmů, neřkuli trestní stíhání, okamžitou stopkou. Když byl Zemanův ministr financí obviněn za tunelování Liberty, tak ho Zeman odvolal. Nemohl dělat nic jiného, byl to nepsaný zákon. Reflex, 3. května 2018

Miroslav Kalousek ve svém výroku popisuje skutečnost, že v české politice dříve odcházeli členové vlády ze svých funkcí často při podezřeních z nekalých činů, a nemuselo jít ani o trestní stíhání. V tom má Kalousek pravdu.

Zmiňovaným ministrem financí byl Ivo Svoboda, který byl ve vládě Miloše Zemana rok. V červenci 1999 pak Zeman navrhl prezidentu Havlovi odvolání Svobody, jelikož policie zahájila jeho trestní stíhání v kauze Liberta za vytunelování pěti a půl milionu korun z mělnického podniku na výrobu kočárků. Svoboda spolu se svou poradkyní Barborou Snopkovou nastoupili k výkonu pětiletých trestů v roce 2005.

Kapitolou samou pro sebe je rozpad vlády Stanislava Grosse a jeho odstoupení z pozice předsedy ČSSD i celého kabinetu. Gross v roce 2004 nahradil Vladimíra Špidlu v obou pozicích, na vrcholu vydržel však jen jeden rok. Kvůli pochybnostem ohledně financování svého majetku (konkrétně nákupu bytu), které se objevily v lednu 2005, odstoupil v dubnu z funkce předsedy vlády; v září pak oznámil, že rovněž opouští post předsedy ČSSD. Gross v souvislosti s touto věcí nebyl trestně stíhán.

Dále pokračujme ke jménu Jiřího Čunka. Ten podlehl v listopadu 2007 celoročnímu tlaku médií, který vyvolaly jeho kritické názory ohledně sociálních dávek, ale také znovuotevření případu jeho údajné korupce v roce 2002. Ačkoli se v roce 2008 do vlády vrátil, byl Čunek objektem přestavby druhé Topolánkovy vlády v lednu 2009.

Odchody z vlády kvůli nejrůznějším podezřením pak probíhaly také během fungování kabinetu Petra Nečase. V roce 2012 jej opustil např. Alexandr Vondra kvůli kauze ProMoPro (šlo o předražené ozvučení, které bylo spojeno s českým předsednictvím EU), kde Vondra měl „pouze“ politickou odpovědnost. Dále vládu opustil ministr průmyslu Martin Kocourek, který měl před manželkou „odklonit“ část majetku během rozvodu (kauza se tak netýkala jeho politické funkce).

V neposlední řadě můžeme jmenovat případ Jiřího Bessera, ministra kultury v Nečasově vládě. Ten ve funkci skončil poté, co v majetkovém přiznání zatajil spoluvlastnictví společnosti, která kupovala jeho byt na Floridě. Sám Besser trestně stíhán nebyl.

Ač výše uvedený výčet není vyčerpávající, obecně platí, že ministři minulých vlád při podezření z nekalého jednání (natož ze spáchání trestného činu) své posty opouštěli. Trestně stíhaný člen vlády je skutečně unikum. Z tohoto důvodu je Kalouskův výrok hodnocen jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Reflex: Není jedním z klíčů i užší spolupráce s dalšími stranami?

Kalousek: Možná si vzpomenete, že jsem k tomu vyzval už v roce 2016, i za cenu, že bych se osobně stáhl. Reflex, 3. května 2018

Miroslav Kalousek na konferenci s názvem Budoucnost pravicové politiky v pražské kavárně Louvre dne 3. listopadu 2016 skutečně vyzval k vytvoření společného bloku, který by se skládal z pravicových a středových stran. Konference se zúčastnil i předseda ODS Petr Fiala a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Spojení těchto stran před sněmovními volbami se nakonec nepodařilo.

Rozdíly mezi stranami panovaly zejména v názoru na míru spolupráce. Fiala se návrhu na spojení stran nebránil: „Jsme připraveni diskutovat o užší spolupráci s našimi partnery od středu napravo,“ řekl v sále Galerie Louvre.

Bělobrádek nebyl zastáncem spojení stran, za zásadní považoval sebereflexi stran a nový styl komunikace. Za problém považoval právě Kalouska, který v období 2003–2006 působil jako předseda KDU-ČSL. V roce 2009 poté stranu opustil a založil novou politickou stranu TOP 09.

„Dost těžko si dovedu představit, že by naši členové a myslím i podstatná část voličů snesla, že má volit na kandidátce i Mirka Kalouska,“ řekl proti návrhu Bělobrádek.

Kalousek 4. listopadu 2016 v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že by se vzdal i své kandidatury v případě, že by jeho jméno bylo jedinou překážkou spojení zmíněných stran pro sněmovní volby v roce 2017.

„Pokud by skutečně jedinou překážkou toho projektu mělo být moje jméno, je řešení prosté. Samozřejmě bych nekandidoval. Protože pokud hovořím o bolestivých personálních a programových kompromisech, tak k tomu musím být připravený i já sám,“ odpověděl Kalousek na dotaz Aktuálně.cz.

V parlamentních volbách v roce 2017 zvítězilo hnutí ANO, které získalo 29,64 procenta. ODS skončila na druhém místě se ziskem 10,79 procenta hlasů. TOP 09 získala 5,31 procenta a KDU-ČSL 5,8 procenta.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pane premiére, dnes dopoledne prošel do druhého čtení návrh Komunistické strany Čech a Moravy na zrušení zákazu dodávek pro Búšehr. Ten návrh podpořili vaši poslanci, poslanci SPD a poslanci Pirátů. Interpelace na předsedu vlády, 19. dubna 2018

Poslanci KSČM předložili do Poslanecké sněmovny návrh, který ruší zákaz dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr. 19. dubna byla tato věc v prvním čtení projednávána. Padl návrh na zamítnutí této předlohy, který byl ovšem odmítnut.

Tím pádem byla tato novela posunuta do 2. čtení. Z hlasování je patrné, že proti zamítnutí zvedlo ruku (jde o hlasování NE a Zdržel se - v logice tohoto hlasování jde o stejný postoj) hnutí ANO, Piráti, SPD a pochopitelně komunisté jako předkladatelé.

Výrok Miroslava Kalouska je tedy hodnocen jako pravdivý, byť upozorňujeme, že z hnutí ANO proti této předloze hlasovalo pět poslanců a proti byli také čtyři zástupci Pirátů. Zbytek těchto klubů ovšem výraznou většinou předlohu podpořil.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Spíše mě zaujalo, že vláda k tomuto návrhu měla neutrální stanovisko. Neutrální stanovisko znamená, že je mi to v zásadě jedno, jak to dopadne. Interpelace na předsedu vlády, 19. dubna 2018

Vláda se 27. března 2018 shodla a vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu vláda prezentuje další body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, týkající se především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Vláda k jednotlivým zákonům přijímá souhlasná, nesouhlasná nebo neutrální stanoviska, popř. nepřijme žádné usnesení. V případě návrhu KSČM tedy vláda přijala neutrální stanovisko.

Dva namátkou vybrané poslanecké návrhy dokládají, že Babišův kabinet (stejně jako ostatní vlády, což je zcela obvyklé) přijímá k návrhům i stanoviska souhlasná nebo nesouhlasná. To demonstruje, slovy Kalouska, že jí není „jedno, jak to dopadne“.

Návrh skupiny poslanců na úpravy školského zákona vláda doprovodila nesouhlasným stanoviskem, naopak návrh celostátního referenda z dílny ČSSD vláda podpořila. Dodejme, že z pohledu hlasování ve Sněmovně není vládní stanovisko nijak určující, poslanci (ani ti vládní) jím nejsou formálně nijak vázáni.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(...) protože vláda tu věc projednávala už třikrát, zda vy sám jste pro zrušení zákazu dodávek pro elektrárnu Búšehr. Interpelace na předsedu vlády, 19. dubna 2018

Návrh na zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 5. března 2018.

Schůze vlády se pak uskutečnily 8. března 2018, 14. března 2018 a 21. března 2018 – ani na jedné z nich nebyl tento návrh projednán, jak dokládají záznamy z jednání.

Vláda o návrhu poprvé jednala 27. března 2018 a téhož dne k němu schválila neutrální stanovisko, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Dodejme, že podobný návrh zákona není projednáván poprvé, v minulých obdobích jej načetli rovněž poslanci KSČM (a jednou také vláda). Celkem jde o páté jednání o tomto návrhu. Ve volebním období 2006–2010 byl návrh projednáván jednou, v letech 2010–2013 také a v minulém období dvakrát. V něm jej načetli komunisté i vláda. Ani jeden ze zmíněných návrhů nebyl schválen.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

...pane premiére, protože jednací řád vlády znám. Když se ta vláda neshodne, tak prostě udělá závěr, že nepřijala žádné stanovisko podle jednacího řádu. Což se opravdu stane, může se to stát. Tak nepřijala žádné stanovisko. Ale my nemáme stanovisko vlády, že vláda nepřijala stanovisko. My máme stanovisko vlády, že je to vládě jedno. Interpelace na předsedu vlády, 19. dubna 2018

V jednacím řádu vlády není explicitně vymezeno, jaké stanovisko může vláda k předloženému návrhu zákona zaujmout.

Situaci, kdy vláda nepřijme žádné stanovisko, však jednací řád výslovně předvídá v čl. X odst. 3, kde stojí: „(...) pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu.“

V minulosti k takové situaci, kdy vláda žádné stanovisko nepřijala, docházelo. Příkladem je nezaujmutí žádného stanoviska vládou k zákonu o vyvlastňování v roce 2009 kvůli neshodě.

Dalším příklady nalezneme např. na jednání vlády dne 16. listopadu 2016 (.docx), kde vláda nepřijala žádné stanovisko k poslanecké novele církevního zákona či snaze poslanců o včlenění „Mezinárodního dne studentstva“ do oficiálního názvu státního svátku 17. listopadu. Obdobně viz návrh na uzákonění adopcí registrovanými partnery projednávaný vládou dne 8. října 2014 (.docx).

V případě, o němž hovoří Miroslav Kalousek, se však vláda většinově shodla na „neutrálním“ stanovisku. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných poslanců a proti nehlasoval nikdo.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Poprvé jsem kandidoval ještě do Federálního shromáždění v roce 92, pak jsem byl úředník a poprvé jsem byl zvolen 98. Výzva Seznam Zprávy, 17. října 2017

Miroslav Kalousek kandidoval v roce 1992 za KDU-ČSL v Praze do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Pro informaci dodejme, že Sněmovna národů čítala 150 poslanců, kteří byli rovným dílem voleni v obou federálních republikách (tedy v Česku a na Slovensku). V Praze lidovci nezískali žádný mandát, tedy Kalousek má pravdu, že zvolen nebyl.

Vyjdeme-li z Kalouskova životopisu dostupném na jeho webu, lze pozorovat jeho kariéru v 90. letech. Uvádí:

Od roku 1990 jsem působil ve státní správě, v letech 1990 - 1992 na Úřadu vlády ČR jako odborný poradce místopředsedy vlády ČR se zaměřením na otázky ekonomické transformace. Od července 1992 jsem působil v Úřadu vlády ČSFR jako ředitel odboru poradců místopředsedy vlády ČSFR. V období transformace vlastnických vztahů v ČR jsem zastupoval vládu ČR v několika řídících funkcích v hospodářské sféře: v letech 1991 - 1992 jsem byl rozhodnutím ministra zemědělství členem dozorčí rady Jihočeských pivovarů, v letech 1992 - 1994 jsem usnesením vlády ČR působil jako člen správní rady a jednatel Západočeských pivovarů. Roku 1994 jsem byl usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zvolen do funkce člena Prezídia Pozemkového fondu ČR, kterým jsem byl do roku 1996. Od ledna 1993 do ledna 1998 jsem působil na Ministerstvu obrany ČR jako náměstek ministra, odpovědný za rozpočet a akviziční procesy. Kalousek podle těchto informací skutečně působil jako úředník (byť vysoce postavený). Jeho zvolení v roce 1998 dokládá samotný web Poslanecké sněmovny, který jej vede jako poslance po celé volební období.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tenkrát se to hodnotilo jako neúspěch, těch 7,2 % (ve volbách 2006, kde vedl Kalousek lidovce, pozn. Demagog.cz), od té doby, co by za to lidovci dali. Výzva Seznam Zprávy, 17. října 2017

Ve volbách 2006 získala KDU-ČSL pod vedením Miroslava Kalouska skutečně 7,22 procenta hlasů. Straně to stačilo na zisk 13 poslaneckých mandátů.

Média i odborníci výsledek lidovců hodnotili jako ztrátu a propad. Objektivně také ztratili oproti předchozím volbám. V nich KDU-ČSL společně s Unií svobody získala 31 mandátů. Poslanci KDU-ČSL z nich získali 21 poslaneckých křesel. V roce 2006 si tak pohoršili o 8 mandátů.

Pokud se tedy podíváme na procentuální zisk, je pravdou, že od roku 2006 lidovci v celostátních volbách nedosáhli stejně velkého zisku. V roce 2010 dosáhli 4,4 % a vypadli tak z Poslanecké sněmovny. V posledních sněmovních volbách v roce 2013 se pak KDU-ČSL podařilo vrátit se do Poslanecké sněmovny (jde prozatím o jediný takový případ za období samostatné České republiky) a to se ziskem 6,78 %.

Soudě podle procentuálního zisku má tedy Kalousek pravdu. Nicméně podíváme-li se na počet získaných mandátů, tak v posledních volbách lidovci překonali zisk, kterého dosáhl Kalousek právě ve zmíněném roce 2006. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.