(...) asi si vzpomenete na rok 2016, kdy jsem vzhledem k té mimořádné situaci říkal, že bychom před volbami 2017 měli najít sílu sestavit jednu kandidátku. Od středu doprava, včetně ODS, byť máme velké rozdíly třeba v proevropské politice.
Neprosazoval jsem žádnou nabídku (před 10 lety, pozn. Demagog.cz), a nakonec jsem vládě doporučil tendr zrušit.
(...) stále ještě máme za desítky miliard – přesné číslo teď neznám – spoustu ekologických závazků a nevyčištěných území. A stát na to kašle, většinou proto, že nemá peníze. 22 miliard, které na to měly být použity z privatizačního účtu, si rozhodnutím Poslanecké sněmovny vláda převzala do rozpočtu.
Mluvil jsem o tom (před 10 lety o největším tendru na odstranění ekologických škod, pozn. Demagog.cz), že máme za 115 miliard ekologické závazky. Cenu práce na odstranění bylo možné zjistit jedině tak, že se vyhlásí tendr a cenu řekne trh. Nikdy jsem neřekl, že to bude stát 115 miliard. To bylo číslo, které jsme si četli z účetnictví. (...) Tehdejší myšlenka spočívala v tom, že privátní skupina to předfinancuje ze svého a stát ji bude roky splácet.
ŠVEHLA: V roce 2008 jste například obhajoval existenci velkého počtu heren v ulicích. KALOUSEK: Neobhajoval jsem je. (...) Nikdy jsem nebyl příznivcem úplného zákazu heren, ale také jsem netvrdil, že nemají být regulovány.
Byl jsem první a nejhlasitější, kdo upozornil na dramatické systémové nebezpečí pohlcení státu holdingem.
(...) protože vláda tu věc projednávala už třikrát, zda vy sám jste pro zrušení zákazu dodávek pro elektrárnu Búšehr.
Návrh na zrušení zákona o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr byl zaslán vládě k vyjádření stanoviska 5. března 2018.
Schůze vlády se pak uskutečnily 8. března 2018, 14. března 2018 a 21. března 2018 – ani na jedné z nich nebyl tento návrh projednán, jak dokládají záznamy z jednání.
Vláda o návrhu poprvé jednala 27. března 2018 a téhož dne k němu schválila neutrální stanovisko, proto hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Dodejme, že podobný návrh zákona není projednáván poprvé, v minulých obdobích jej načetli rovněž poslanci KSČM (a jednou také vláda). Celkem jde o páté jednání o tomto návrhu. Ve volebním období 2006–2010 byl návrh projednáván jednou, v letech 2010–2013 také a v minulém období dvakrát. V něm jej načetli komunisté i vláda. Ani jeden ze zmíněných návrhů nebyl schválen.
...pane premiére, protože jednací řád vlády znám. Když se ta vláda neshodne, tak prostě udělá závěr, že nepřijala žádné stanovisko podle jednacího řádu. Což se opravdu stane, může se to stát. Tak nepřijala žádné stanovisko. Ale my nemáme stanovisko vlády, že vláda nepřijala stanovisko. My máme stanovisko vlády, že je to vládě jedno.
V jednacím řádu vlády není explicitně vymezeno, jaké stanovisko může vláda k předloženému návrhu zákona zaujmout.
Situaci, kdy vláda nepřijme žádné stanovisko, však jednací řád výslovně předvídá v čl. X odst. 3, kde stojí: „(...) pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu.“
V minulosti k takové situaci, kdy vláda žádné stanovisko nepřijala, docházelo. Příkladem je nezaujmutí žádného stanoviska vládou k zákonu o vyvlastňování v roce 2009 kvůli neshodě.
Dalším příklady nalezneme např. na jednání vlády dne 16. listopadu 2016 (.docx), kde vláda nepřijala žádné stanovisko k poslanecké novele církevního zákona či snaze poslanců o včlenění „Mezinárodního dne studentstva“ do oficiálního názvu státního svátku 17. listopadu. Obdobně viz návrh na uzákonění adopcí registrovanými partnery projednávaný vládou dne 8. října 2014 (.docx).
V případě, o němž hovoří Miroslav Kalousek, se však vláda většinově shodla na „neutrálním“ stanovisku. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných poslanců a proti nehlasoval nikdo.
Spíše mě zaujalo, že vláda k tomuto návrhu měla neutrální stanovisko. Neutrální stanovisko znamená, že je mi to v zásadě jedno, jak to dopadne.
Vláda se 27. března 2018 shodla a vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.
V tomto dokumentu vláda prezentuje další body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, týkající se především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).
Vláda k jednotlivým zákonům přijímá souhlasná, nesouhlasná nebo neutrální stanoviska, popř. nepřijme žádné usnesení. V případě návrhu KSČM tedy vláda přijala neutrální stanovisko.
Dva namátkou vybrané poslanecké návrhy dokládají, že Babišův kabinet (stejně jako ostatní vlády, což je zcela obvyklé) přijímá k návrhům i stanoviska souhlasná nebo nesouhlasná. To demonstruje, slovy Kalouska, že jí není „jedno, jak to dopadne“.
Návrh skupiny poslanců na úpravy školského zákona vláda doprovodila nesouhlasným stanoviskem, naopak návrh celostátního referenda z dílny ČSSD vláda podpořila. Dodejme, že z pohledu hlasování ve Sněmovně není vládní stanovisko nijak určující, poslanci (ani ti vládní) jím nejsou formálně nijak vázáni.
Já s komunisty tenkrát ani nejednal (v roce 2006, pozn. Demagog.cz), pouze s Jiřím Paroubkem.
Miroslav Kalousek jednal v roce 2006 o vládě pouze se sociální demokracií. Tato spolupráce mezi KDU-ČSL a ČSSD by ale byla možná pouze za tiché podpory komunistů. Hned den po zahájení však širší vedení lidovců jednání ukončilo a k přímému jednání s komunisty tak vůbec nedošlo.
Po volebním patu v parlamentních volbách 2006 jednal Miroslav Kalousek s ČSSD o možném vzniku menšinové vlády ČSSD a KDU-ČSL, která by vznikla i díky toleranci komunistů. V této situaci si Kalousek musel být dobře vědom toho, že uzavře-li s ČSSD dohodu o vládě, bude pro takovou vládu nutná podpora komunistů. Možnou spolupráci s komunisty sám přímo neodmítnul, naopak s ní zřejmě musel kalkulovat jako s jednou z možných variant řešení situace. Svůj postup vysvětloval Kalousek tím, že tak zabrání dohodě ODS a ČSSD na změně volebního systému, jež by měla za následek omezení politické plurality a poškození menších stran.
Jednání Kalouska s šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem o vládě začalo dne 24. srpna 2006, ještě tentýž den tento Kalouskův postup schválilo předsednictvo lidovců a pověřilo jej jednáním. Kalousek připustil, že by kabinet mohl vzniknout i díky toleranci komunistů. Označil to ze své strany za velký ústupek, který ho netěší, uvádí server lidovky.cz.
Následujícího dne, 25. srpna 2006 se však proti takovému postupu ohradili zástupci lidovců v Brně, Zlíně nebo Praze, a to zejména kvůli nutné toleranci komunistů. Ve stejný den došlo k jednání celostátního výboru KDU-ČSL, na němž se lidovci rozhodli ukončit jednání se sociální demokracií. Miroslav Kalousek po tomto jednání oznámil svou rezignaci na post předsedy KDU-ČSL.
