Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 310
  • 70
  • 37
  • 75

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Lidovci řekli, že by nemohli být na stejné kandidátce se svým bývalým předsedou, na což jsem jim říkal: Dobrá, pro to mám pochopení, tak já na té kandidátce nebudu. Respekt, 10. prosince 2018

Lidovci odmítli společnou kandidátku s TOP 09 do voleb do PSP ČR 2017, jedním z důvodů byla přítomnost Miroslava Kalouska na kandidátce. Předseda Kalousek v listopadu 2016 v médiích uvedl, že pokud by byl jedinou překážkou k sjednocení stran, nebude kandidovat.

skrýt celé odůvodnění

Jedná se o Kalouskův nápad sjednotit českou pravici před volbami do PSP ČR 2017. Jak uvádí Česká televize, tehdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se k tomuto sjednocení vyjádřil negativně: „Podle Bělobrádka není dostatečný důvod k vytvoření bloku tří rozmanitých stran. Upozornil na to, že by to přineslo problémy programové, ale i personální. Připomněl, že Kalousek a někteří další lidé, kteří stáli u kořenů TOP 09, před jejím založením odešli z KDU-ČSL. Bělobrádek si proto dokáže jen těžko představit, že by nyní byli lidovci svolní k vytvoření společné kandidátky s Kalouskem.“

Co se týká případného odstoupení z kandidátky, server Aktuálně.cz cituje Miroslava Kalouska (4. listopadu 2016): „Pokud by skutečně jedinou překážkou toho projektu mělo být moje jméno, je řešení prosté. Samozřejmě bych nekandidoval. Protože pokud hovořím o bolestivých personálních a programových kompromisech, tak k tomu musím být připravený i já sám.

Ke spojení středových a pravicových stran před sněmovními volbami 2017 nakonec nedošlo.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Teď máme před evropskými volbami a vedení mé strany a STAN měly zájem, aby všechny ty tři strany, které jsou v jedné evropské frakci – STAN, lidovci, TOP 09 – kandidovaly na jedné kandidátce. Lidovci to odmítli. Respekt, 10. prosince 2018

Pro společnou kandidátku do evropských voleb se vyslovilo vedení TOP 09 i Starostů a nezávislých. Společný projekt nakonec odmítli lidovci.

skrýt celé odůvodnění

K možnosti kandidovat společně ve volbách do Evropského parlamentu se vyjádřilo vedení všech tří stran, které Kalousek ve svém výroku uvádí. Volby do EP se uskuteční v květnu 2019.

Celostátní výbor Starostů a nezávislých odhlasoval usnesení, v němž mimo jiné stojí: „Hnutí Starostové a nezávislí vyzývá dvě programově blízké strany, TOP 09 a KDU-ČSL, aby se spojily a vytvořili společnou kandidátku pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019.

Na tuto výzvu zareagovala první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová, která na svém twitteru zveřejnila následující příspěvek:

Obdobně se opakovaně vyjádřil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Například v listopadu letošního roku na toto téma prohlásil: Chci se opět pokusit vytvořit nějakou společnou platformu proevropských středopravých stran. Hnutí ANO ani ODS nejsou jasně proevropské. Proto je důležité, aby tu byla nějaká jiná pevná koalice. Vedení STAN vyzvalo KDU-ČSL a nás k jednáním o společné kandidátce. Spolupráce se Starosty byla vždy výborná, takže doufám, že to klapne. Udělám pro to maximum.

Možnost společné kandidátky uvedených tří stran nakonec odmítlo vedení KDU-ČSL. Předseda Bělobrádek to zdůvodnil takto: „Mezi námi a oběma zbývajícími stranami je ale silná dělicí linie na pozici liberální a konzervativní hodnoty. Uvedl také, že zástupci KDU-ČSL hlasují v Evropském parlamentu odlišně.

Závěrem dodejme, že zástupci TOP 09, STAN i KDU-ČSL jsou členy jedné frakce Evropského parlamentu – Evropské lidové strany.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nikdy pro to (přijetí eura, pozn. Demagog.cz) ale nebyla dostatečná většina, hovoříme-li o Nečasově vládě, jednoznačně byla proti euru ODS. Respekt, 10. prosince 2018

Občanská demokratická strana skrze Petra Nečase vyjadřovala nesouhlas s přijetím eura velmi explicitně.

skrýt celé odůvodnění

Vládu Petra Nečase datujeme od 13. července 2010, kdy byli tehdejším prezidentem Václavem Klausem jmenováni jednotliví ministři, až do června 2013, kdy byla ukončena zásahem Ústavu pro odhalovaní organizovaného zločinu. Koalici tvořila Občanská demokratická strana s TOP 09 a Věcmi veřejnými, v opozici zůstala ČSSD a KSČM.

Premiér Nečas se nijak netajil svým postojem ke vstupu do eurozóny. Na summitu V4 v říjnu 2011 se nechal slyšet, že „česká vláda pod mým vedením nestanoví datum přijetí eura“. Žádná ze dvou zbývajících koaličních stran danou politiku nesdílela. Věci veřejné (.pdf, str. 40) ve svém volebním programu pro sněmovní volby 2010 uvádí: „Budeme požadovat stanovení odborně podloženého termínu a harmonogramu přijetí eura.“ I TOP 09 (.pdf, str. 8) ve svém programu vstup do eurozóny podporuje.

Postoj podobný svému dnešnímu (.pdf, str. 28) zaujímala tehdejší ČSSD (.pdf, str. 16), která ve svém programu z roku 2010 avizuje, že zemi na přijetí eura je potřeba připravit. Výsledkem bylo sociálnědemokratické stanovisko z roku 2010, jež vstup do eurozóny plánovalo nejdříve za pět let (tedy v roce 2015). Situace se však nezměnila ani v následujícím volebním období za premiéra Bohuslava Sobotky.

Koaliční smlouva (.pdf, str. 42) Nečasovy vlády stanovila poměr ministrů ODS, TOP 09 a VV v podobě 6:5:4. Ministři, jejichž strany přijetí eura ve své době podporovaly, tak drželi ve vládě většinu. V Poslanecké sněmovně však disponovala ODS spolu s opozicí vyšší než ústavní většinou a samotná koaliční smlouva taktéž nestanovuje (.pdf, str. 40) termín přijetí eura. Z toho lze dovozovat, že většina pro přijetí eura vskutku neexistovala.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Kdybychom řekli na začátku příštího roku ano, chceme vstoupit do eura co nejdříve, tak bychom mohli vstoupit k 1. lednu 2022. Respekt, 10. prosince 2018

Kdyby Česká republika například 1. ledna 2019 vstoupila do ERM II, čímž by splnila poslední kritérium pro přijetí eura, musela by v něm strávit minimálně dva roky a euro by mohla přijmout k následujícímu 1. lednu, tedy v roce 2022.

skrýt celé odůvodnění

Pro vstup do eurozóny musí členský stát Evropské unie splnit tzv. maastrichtská kritéria, zakotvená v článku 140 Smlouvy o fungování EU. Patří mezi ně kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí, kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Tato kritéria se daří České republice dlouhodobě plnit, vyplývá to i z Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou vypracovaného Ministerstvem financí pro rok 2017 (.pdf).

Česká republika do eurozóny k prosinci 2018 nevstoupila jen kvůli nesplnění kritéria účasti v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). V ERM II je pro přijetí eura třeba strávit 2 roky, jak uvádí čl. 140 odst. 1 SFEU: „Dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru.ČNB na svém webu uvádí: „Předpokládáme, že ČR stráví v ERM II pouze nezbytně nutnou dobu dvou let. Poté by s malým časovým zpožděním mělo následovat přijetí eura.

V případě, že by Česká republika hned 1. ledna 2019 vstoupila do ERM II, tak by v tomto režimu byla minimálně do začátku roku 2021. Mezitím by mohly probíhat konvergenční zprávy i schvalovací proces Evropským parlamentem, Radou a v euroskupině. Přijetí eura pak vždy probíhá k 1. lednu, v tomto případě se tedy dostáváme k datu 1. ledna 2022. Hotovostní i bezhotovostní platby eurem by byly zavedeny nárazově k jednomu datu, postupovalo by se dle metody přezdívané „velký třesk“, jež byla vládou přijata (.doc) v říjnu 2006 na základě materiálu Volba scénáře zavedení eura v České republice (.pdf).

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Strany, které jsou reálně ochotny uvažovat o přijetí eura, nedají v Poslanecké sněmovně dohromady ani třicet hlasů. Respekt, 10. prosince 2018

Dle programů jednotlivých vládních stran jsou příznivci přijetí eura v menšině, ovšem pro jsou kromě TOP 09 i KDU-ČSL, STAN a v dlouhodobější perspektivě (pod určitými podmínkami) i ČSSD a Piráti, což dohromady dává 60 hlasů.

skrýt celé odůvodnění

Vyjádření "reálně uvažovat o přijetí eura" je poměrně vágní. Některé strany euro jasně podporují (TOP 09, KDU-ČSL a STAN), ovšem další strany v zásadě jsou pro přijetí, jen například nikoliv hned v příštím roce či po splnění určitých podmínek (Piráti a ČSSD).

Ve svých volebních programech se proti přijetí eura vymezuje vládní hnutí ANO, dokonce ponechání koruny uvádí jako důležitý aspekt pro udržení fiskální bezpečnosti. (Dodejme, že navzdory programu hnutí ANO je postoj samotného předsedy Andreje Babiše k tomuto tématu nejednoznačný, jak již bylo stran Demagog.cz v minulosti mapováno.) Stejně tak je proti Občanská demokratická strana, podle níž by se Česká republika měla sama rozhodnout, zda vůbec a kdy euro přijme. Pro ponechání koruny je také Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Komunistická strana Čech a Moravy sice oficiálně není proti euru, ale zdůrazňuje, že by rozhodnutí mělo být výsledkem referenda: „Přejít na euro při dnešním kursu koruny by se rovnalo jen dalšímu znehodnocení lidových úspor a zabetonování starobních důchodů i většiny platů na úrovni ponížené kolonie,“ vyjádřil se poměrně explicitně místopředseda ÚV KSČM Josef Skála.

Naopak podpory by se přijetí eura krom avizované TOP 09 dostalo i od KDU-ČSL (.pdf, str 4) a STAN: „Stanovíme podmínky, za kterých ČR vydá definitivní politické rozhodnutí o konkrétním termínu vstupu do ERM II a následně do eurozóny. Naše mezinárodní závazky nezpochybňujeme.“ (volební program, str. 39). Pokud tedy počítáme s hlasy těchto stran, jež jsou jednoznačně pro přijetí evropské měny, dostaneme se na číslo 23.

Česká pirátská strana tematizovala eventuální přijetí eura v rámci svého volebního programu poměrně obsáhle. Na obecné úrovni podporují vstup České republiky do eurozóny, nicméně ne v rámci současného volebního období. Ve stejném duchu se nese i názor ČSSD (.pdf, str. 28). Přijetí eura podporují s tím, že je potřeba nejprve dosáhnout situace, ve které bude toto opatření pro Českou republiku hospodářsky i sociálně výhodné.

Piráti mají 22 hlasů, ČSSD 15. Dohromady by tak pro přijetí eura (za určitých konkrétních podmínek) mohlo být až 60 poslanců.

Pro kontext hodnocení doplňme, že předseda Kalousek v rozhovoru mluví o současné politické situaci, kdy dle jeho názoru není možné reálně uvažovat o vstupu do eurozóny: „Kdybychom řekli na začátku příštího roku ano, chceme vstoupit do eura co nejdříve, tak bychom mohli vstoupit k 1. lednu 2022. Ale za současné politické situace a při současné míře populismu tu možnost nevidím. Strany, které jsou reálně ochotny uvažovat o přijetí eura, nedají v Poslanecké sněmovně dohromady ani třicet hlasů. Tak asi taková je situace.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Rádi mluvíme o nezávislosti policie a státního zastupitelství, ale oni nemají nezávislost. Respekt, 10. prosince 2018

Policie i státní zastupitelství jsou součástí moci výkonné, tedy spadají pod vládu a nejsou plně nezávislé.

skrýt celé odůvodnění

Policie i státní zastupitelství jsou součástí moci výkonné. Policie je, jak je uvedeno v § 5 zákona o policii, odpovědná ze své funkce Ministerstvu vnitra: „(1) Policie je podřízena ministerstvu (2) Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policie (3) Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.

Pozice státního zastupitelství je poněkud složitější, nicméně platí, že již jazykovým a systematickým výkladem článků 80 a 81 Ústavy lze dojít k závěru, že státní zastupitelství spadá pod moc výkonnou. Současně platí, že Nejvyšší státní zástupce je jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti a může být vládou kdykoli z funkce odvolán. Je možné proto tvrdit, že i státní zastupitelství není plně nezávislé, tak jako například soudy.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

... my jsme jasně před volbami řekli několik důvodů, proč nikdy nemůžeme jít s hnutím ANO do vlády, a to nesouvisí jenom s trestním stíháním Andreje Babiše, takže v okamžiku, kdy ANO vyhráli volby, tak pro nás opoziční role byla jasně určena. Události, komentáře, 26. června 2018

Tehdejší předseda TOP09 Miroslav Kalousek před parlamentními volbami vyloučil spolupráci s hnutím ANO 2011 jako takovým. V rozhovoru 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

„Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.“

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Nehněvejte se, hnutí ANO mělo několik variant, kdy mohlo mít demokratické partnery (...), bylo tady několik subjektů, STAN, KDU-ČSL, svým způsobem i ODS, kteří řekli, že když premiér nebude trestně stíhaný, že jsou připraveni k dohodě. Události, komentáře, 26. června 2018

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pan předseda Fiala se mnou teď určitě nebude souhlasit, ale já jsem přesvědčen, že SPD je ve hře stále. Tady už půl roku stoprocentně funguje hlasovací koalice 115 poslanců ANO, SPD, KSČM a jestli něco takhle dobře funguje půl roku, bude to fungovat i dál. Události, komentáře, 26. června 2018

Je pravdou, že subjekty ANO, KSČM a SPD spolu hlasují nejčastěji, neplatí však, že spolu hlasují neustále. SPD a KSČM např. nehlasovaly pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře. Následně pak strany nehlasovaly shodně při hlasování o vydání Babiše a Faltýnka. Subjekty rovněž hlasovaly neshodně, když poslanci z KSČM navrhovali to, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, po přeběhnutí mezi kluby.

Michal Škop z projektu KohoVolit.eu vytvořil analýzu hlasování jednotlivých poslanců a stran, jež byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu (data k 12. dubnu 2018). Dále Michal Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu tabulku, která rovněž sledovala, jak moc spolu jednotlivé subjekty hlasují. Podrobněji si o hlasování můžete přečíst v podobném, již dříve ověřeném výroku, např. zde.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Žebříčkům popularity v minulosti vévodily osoby jako Stanislav Gross nebo Vítězslav Jandák. Události, komentáře, 26. června 2018

Stanislav Gross byl nejmladším českým premiérem. Ovšem nejen to. Již v roce 1995 se stal předsedou poslaneckého klubu ČSSD, o tři roky později zastával funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny, v letech 2000–2004 byl ministrem vnitra a od roku 2002 zároveň i 1. místopředsedou vlády. Jeho kariéra gradovala následně v roce 2004, kdy se stal předsedou vlády, a 2005, kdy byl i předsedou ČSSD. Stejně jako rychlý byl jeho vzestup, tak rychle následoval i pád kvůli jeho neschopnosti dostatečně prokázat financování svého bytu na pražském Barrandově. Nicméně jak potvrzují výzkumy prováděné Centrem pro výzkum veřejného mínění, těšil se svého času obrovské popularitě, která se většinu času pohybovala kolem 70 % dotázaných.

I popularita Vítězslava Jandáka v letech 2005–2006 ministra kultury byla vysoká. Již v listopadu 2005 se dle agentury STEM stal nejpopulárnějším politikem, kdy již po dvou měsících ve funkci přeskočil v oblíbenosti premiéra Jiřího Paroubka. Trend zhruba dvoutřetinové podpory respondentů si podržel i v průběhu let 2005–2006, kdy se jako nestraník za ČSSD stal i lídrem jejich kandidátky do Poslanecké sněmovny.