Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 294
  • 66
  • 37
  • 73

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Jestliže se koalici zdají naše návrhy špatné, ať je zamítne. Ona to řeší tak, že je vůbec neprojedná. Otázky Václava Moravce, 4. října 2015

Tento výrok hodnotíme na základě postoje vládní koalice k návrhům zákonů, které předkládal nebo spolupředkládal Miroslav Kalousek.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 je podepsán pod 11 návrhy zákonů v tomto volebním období. Projednáno jich bylo už celkem 7 (2 z nich jsou tzv. zákony Rekonstrukce státu a byly navrženy napříč politickým spektrem), a to tak, že byly buď zamítnuty v 1. čtení, vráceny či procházejí legislativním procesem.

Na první pohled tedy Kalousek pravdu nemluví, podíváme-li se ovšem na zlom mezi zákony, které projednány byly, a mezi těmi, které koalice k projednání nepřipustí, tak zjistíme, že tento zlom nastal s nástupem vlády Bohuslava Sobotky v únoru 2014 (Kalouskem navržené zákony byly projednávány do 11. února 2014, vláda získala důvěru o týden později).

Zákony, které byly do Poslanecké sněmovny předloženy 4. dubna 2014, 9. dubna 2014, 25. března 2015 a 5. května 2015, nebyly do této chvíle vůbec připuštěny k projednání. Na základě tohoto zjištění je výrok Miroslava Kalouska hodnocen jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

KDU-ČSL prohlasovala zákon o EET bez výjimek. Otázky Václava Moravce, 5. března 2017 !

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Touto věcí se zabýváme v předchozím výroku.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

(reakce na Bajgara) On je to významný manager velkého zdravotnického zařízení. Otázky Václava Moravce, 29. června 2014

Výrok se vztahuje k Milanovi Bajgarovi, bývalému členovi dozorčí rady ČEZ, kterého Andrej Babiš označil za "léčitele tmou".

Bajgar je skutečně lékař a stojí vedle toho v čele rehabilitačního centra Čeladná v Beskydech. To se na svém vlastním webu označuje za "odborný léčebný ústav" s vysokou "úrovní rehabilitace a zdravotní péče". Do roku 2000 zde byla oblastní nemocnice s porodnicí, po restrukturalizaci vznikl dnešní odborný ústav se specializací na léčebnou rehabilitaci.

Podle rejstříku firem je předmět činnosti podnikání veden jako"nestátní zdravotnické zařízení: lůžková a ambulantní péče v oboru rehabilitační a fyzikální medicína, vnitřní lékařství, radiologie a zobrazovací metody, fyzioterapeut, ergoterapeut, nutriční terapeut, všeobecná sestra, radiologický asistent, masér".

Fakta tak odpovídají výroku exministra Kalouska.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Vláda Jiřího Rusnoka (...) , která nemá se Sněmovnou nic společného a nemůže se tam opřít o žádnou sněmovní frakci. Otázky Václava Moravce, 30. června 2013

Prozatím potvrzení členové vlády Jiřího Rusnoka nemají stranickou příslušnost - kromě Marie Benešové, která je členkou ČSSD. Sociální demokraté se ovšem k jejímu členství v této vládě staví negativně. K podpoře úřednického kabinetu se pak největší parlamentní strany staví odmítavě. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka toto například řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Se stejným stanoviskem přišla i ODS. Třetí největší strana ve Sněmovně TOP 09 zaujala skrze své představitele k úřednické vládě odmítavé stanovisko. KSČM pak připouští úřednickou vládu pouze jako dočasné řešení.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Zatím jediná většina v Poslanecké sněmovně jsou ti poslanci, kteří podpořili Miroslavu Němcovou, žádná jiná většina tam není, je tam 101 podpisů. Otázky Václava Moravce, 30. června 2013

Miroslava Němcová oznámila v úterý 25. června prezidentu Miloši Zemanovi, že má 101 podpisů poslanců, kteří si přejí její jmenování premiérkou. Kromě stovky poslanců ODS, TOP 09 a LIDEM ji podpořil nezařazený poslanec Michal Doktor. Žádná další většina pro podporu jiné vlády takto oznámená ani sestavena nebyla.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Samozřejmě, že jsme vetovali návrh (týkající se registru smluv - pozn. Demagog.cz), aby to bylo projednáno v § 90, protože jsme byli i proti tomu zákonu jako celku. Otázky Václava Moravce, 5. března 2017

Poslanecký klub TOP 09 patřil mezi ty, jež vetovaly projednání zákona v prvním čtení. Zároveň ani jeden z poslanců TOP 09 nehlasoval pro finální znění novely zákona o registru smluv. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Kalousek odkazuje na projednání návrhu podle § 90 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který umožňuje předkladateli zákona navrhnout sněmovně schválení zákona v prvním čtení. V takovém případě lze k rozhodujícímu hlasování o zákonu přistoupit hned v prvním čtení po obecné a podrobné rozpravě, přičemž k zákonu nelze podávat pozměňovací návrhy. Pokud však proti návrhu na schválení zákona v prvním čtení vznesou námitky nejméně dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců, zákon tímto způsobem schválit nelze a následuje standardní legislativní procedura se třemi čteními.

Tato situace nastala právě v případě novely zákona o registru smluv, kdy předkladatelé navrhli sněmovně schválit tuto novelu hned v prvním čtení. Proti tomu se však postavily poslanecké kluby ODS a TOP 09, které tento návrh vetovaly (4. odstavec zdola) a tím pádem zamítly. Novela tím pádem pokračovala ve standardní proceduře sestávající se ze tří čtení, během kterých se k novele přidalo celkem 9 stran (.pdf) pozměňovacích návrhů. Po dramatickém průběhu, který je podrobně popsaný v našem výroku dne, nakonec došlo na konečné hlasování, ve kterém žádný z poslanců TOP 09 finální znění novely nepodpořil. Výrok poslance Kalouska tak hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Jednu jedinou korunu na daních neodpustil Kalousek nikdy během své funkce. Ministerstvo financí odpouštělo odvody za porušení rozpočtové kázně, což nejsou daně. Otázky Václava Moravce, 29. června 2014

Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.

V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."

Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Budu důsledně citovat čísla ministerstva financí: Pan ministr Babiš zdědil strukturální deficit z roku 2013 v podstatě na nule. V roce 2014 ho koalice zhoršila na 1,4 byť byla doba růstu, v roce 2015 ho zhoršila na 1,8 a teprv ten příští rok ho vrací zpátky na to pohoršení roku 2014, tzn. došlo ke výraznému zhoršení strukturálního salda přesto, že ekonomika roste, roste strukturální deficit. Otázky Václava Moravce, 4. října 2015

Budeme-li se držet dat Ministerstva financí, na které se odkazuje Miroslav Kalousek, hodnotíme výrok jako pravdivý. Přesto si zde můžeme všimnout odlišných hodnot při použití metodiky ECB. Strukturální deficit totiž není exaktní veličinou a různé instituce používají pro její výpočet různé metodiky a výsledky se pak mnohdy liší. Jde o deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o mimořádné a jednorázové položky.

Podle zatím posledního fiskálního výhledu z května 2015, kde ministerstvo pravidelně zveřejňuje tento údaj, bylo na konci roku 2013 strukturální saldo 0,1 %, tedy dokonce mírně nad nulou. V roce 2014 pak došlo k propadu na -1,4 % a pro rok 2015 se počítá s -1,7 %. V příštím roce pak očekává ministerstvo opět zlepšení salda na -1,5 %. I přes mírné nepřesnosti v uváděných hodnotách tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pokud tady byla vůle vyjmout jenom Budvar, tak jste si jej mohli vyjmout bez našich 25 hlasů.

Jurečka: Ne, tam šlo o to veto. Otázky Václava Moravce, 5. března 2017

Vůle vyjmout jen Budvar skutečně od lidovců byla. Alespoň v prvním čtení návrhu zákona, který toto chtěl prosadit. Po vetu dvou poslaneckých klubů byla načtena celá řada dalších návrhů, z nichž některé i prošly. Na konci projednávání proto nebyla otázka položena tak, zda Budvar vyjmout, nebo ne, ale zda vyjmout Budvar a řadu dalších povinných subjektů, nebo ne.

I díky hlasům KDU-ČSL došlo k osekání registru smluv, původně však Jurečka a spol. skutečně navrhli vyjmout pouze Budvar, a to již v prvním čtení. Proti však byly kluby TOP 09 a ODS. Tedy - lidovci pouze Budvar vyjmout zkusili, proti se však postavily dvě opoziční strany a znemožnily to. Následně pak došlo k načtení dalších návrhů a osekávání registru.

Ministr Jurečka se svými spolustraníky poslal do sněmovny novelu zákona o registru smluv. V ní stojí, že z evidence, jak byla zavedena, vyjímá národní podniky. Aktuálně funguje v České republice národní podnik jediný - Budějovický Budvar. Šlo tedy skutečně o vyjmutí tohoto jednoho podniku.

V bodě 7 pak opravdu přišli předkladatelé s tím, aby poslanci návrh schválili již v prvním čtení. To umožňuje § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jurečka a spol. tedy ve svém návrhu uváděli:

Pro dosažení cíle tohoto návrhu zákona je nezbytné, aby nabyl účinnosti současně se
zákonem o registru smluv. V případě řádného legislativního procesu lze očekávat, že tento termín nebude splněn, proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Zákon o jednacím řádu ovšem rovněž uvádí (§ 90 odst. 3), že návrh již v prvním čtení schválit nelze, pokud vznesou proti tomuto postupu námitku alespoň dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. Během projednávání vznesl námitku jménem klubů TOP 09 a ODS předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Uvedl: „Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.

Ministr Jurečka spolu s KDU-ČSL tedy skutečně zamýšlel původně vyjmout pouze Budvar, po vetu ODS a TOP 09 však byla načtena celá řada pozměňovacích návrhů, jež výjimky značně rozšířily. Finální hlasování, které registr smluv výrazně osekalo, podpořili i někteří poslanci KDU-ČSL.