Demagog.cz

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek (TOP 09)

  • 294
  • 66
  • 37
  • 73

Výroky

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Podívejte se do Chorvatska, podívejte se i sem - žádná elektronická evidence tržeb nezvýšila výběr daní. Otázky Václava Moravce, 5. března 2017

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť jsme nenalezli veřejně dostupná data, která by potvrdila/vyvrátila tvrzení předsedy TOP 09, a to zejména pro Českou republiku. EET se u nás teprve rozjíždí a vliv na výběr DPH je tak prozatím nemožné predikovat.

Elektronická evidence tržeb byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Současně s ní byla snížena sazba daně na restaurační služby z 25 % na 10%, což je značný pokles, který by mohl znamenat i nižší výběr DPH v absolutních částkách.

Z níže uvedených dat Eurostatu lze vyčíst, že v následujícím roce 2014 se výběr DPH nijak významně nezvedl. Měsíční výběr se pohybuje okolo 3–4 miliard kun, jak vyplývá z dat chorvatského ministerstva financí (.xls., Porez na dodanu vrijednost; 11411).

Zdroj: Ministerstvo financí Chorvatské republiky

Výběr DPH v Chorvatsku jako % HDPRok2002200320042005200620072008200920102011201220132014DPH12.3 12,211,912,012,0

11,911,811,211,611,312,312,712,5Zdroj: Eurostat (.pdf)

Vzhledem k tomu, že v České republice prozatím EET víceméně teprve nabíhá (druhá vlna funguje od března 2017), data o výběru nejsou prozatím dostupná.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Oni prosadili (KDU-ČSL, pozn. Demagog.cz) rameno vedle ramene společně s Babišem a Sobotkou všechny čtyři fáze EET a teď říkají, že budou bojovat, aby nebyla zavedena třetí a čtvrtá fáze. Tím vlastně říkají, že na část živnostníků bude evidence uvalena a na část ne. Právo, 2. července 2017 !

Lidovci podpořili svým hlasováním platný zákon o evidenci tržeb, který skutečně dopadá na všechny subjekty, jak byly navrženy vládou, resp. ministerstvem financí. V závěrečném hlasování o návrhu zákona, jenž zavádí současné nastavení EET, bylo 13 poslanců KDU-ČSL pro (všichni přítomní).

Veřejně se vyjadřují (např. v březnu v Otázkách Václava Moravce první místopředseda strany Jurečka) tak, že třetí a čtvrtou vlnu EET chtějí zrušit. Jurečka zde uvedl:

„... třetí a čtvrtou vlnu my odmítáme a budeme prosazovat po volbách, aby nikdy nenastala.“

Kalousek tedy korektně uvádí jak vyjádření KDU-ČSL, tak i fakt, že pro stávající podobu EET strana hlasovala.

Doplňme, že zástupci KDU-ČSL prosadili rozfázování EET do celkem čtyř vln, z nichž třetí a čtvrtá proběhnou až po volbách do Poslanecké sněmovny. Lidovci předložili při projednávání zákona o evidenci tržeb poslancem Klaškou pozměňovací návrh, prostřednictvím kterého se EET rozfázovala do dalších vln. Konkrétně se tato změna dotýká řemeslníků.

Třetí vlna má podle schváleného návrhu proběhnout 15 měsíců (březen 2018) ode dne spuštění systému. Poslední vlna, kam patří již zmínění řemeslníci, se rozjede 18 měsíců (červen 2018) od spuštění systému. Je ovšem třeba podotknout, že EET se i podle tohoto návrhu týká stejných subjektů, jako kdyby nebyl pozměňovací návrh schválen. Tedy podle platného zákona, pro nějž KDU-ČSL hlasovala.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů. Otázky Václava Moravce, 29. června 2014

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.

Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.

"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Pan ministr Jurečka proti tomu uplatnil zcela zásadní připomínku (...) pozor, to je docela důležité, on od ní neupustil, on ji dál uplatňuje, akorát už netvrdí, že je to pro něj tak zásadní, že to jenom doporučuje, ale v podstatě říká, že už mu to nevadí, nicméně to, co tam píše, je stále pravda, že prostě zvýšení produkce řepky poškodí českou krajinu a nepřivede nás k těm cílům, které sledujeme, to pan ministra Jurečka neodvolal... 20 minut Radiožurnálu, 9. dubna 2015

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o připomínkovém řízení ke zmíněné novele zákona o spotřebních daních jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní zdroj ke zmíněnému připomínkovému řízení. Nicméně 22. března byl hostem Otázek Václava Moravce Andrej Babiš, jehož se na tuto konkrétní věc ptal Václav Moravec (čas 32:55). Ten disponoval podklady, které popisují onu připomínku ministerstva zemědělství. Dokládá, že resort Mariana Jurečky zmíněnou připomínku pouze upravil.

Konkrétně uvedl: " Tady je připomínkové řízení. Tady vám ukážu důkaz, vy ho možná zase zpochybníte, toto je vypořádání připomínek, ministerstvo zemědělství k problematice biopaliv a jejich podpory tady jasně říká, se zaváděním tohoto institutu nelze souhlasit. Na další stránce, je to stránka 10 z 69. stránky, píše, že výroba biopaliv zvyšuje tlak na poptávku po zemědělské půdě, ale také například po vodě na zavlažování. Produkce biopaliv vytlačuje plochy lesů, rašelinišť, zavlažování, mokřadů a obecně cenných biotopů sloužících jako významný rezervoár uhlíku. Tato připomínka je zásadní. To je, promiňte, s dovolením. To je připomínka ministerstva zemědělství. V druhém sloupečku je ministerstvo financí jako orgán, který vypořádával připomínky, přičemž připomínce nebylo vyhověno, připomínce ministerstva zemědělství a je tady poznámka, na základě reakce ministerstva zemědělství ze dne 14. ledna roku 2015 došlo ke změně relevance připomínky ze zásadní na doporučující. Takže samo ministerstvo zemědělství ze své původní zásadní připomínky vycouvalo a udělalo z ní připomínku doporučující. To je ministerstvo financí." O tomtéž pak informoval text Jany Klímové " Zlatý důl ministra Babiše " v časopise Respekt.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Já nechci kritizovat některé kroky pana ministra financí, ... on poměrně velmi dobře využil projektu státní pokladny, který jsem nastartoval já a díky tomu se daří stabilizovat státní dluh tím, že se zkoncentrovaly všechny peníze na účtech státní pokladny v ČNB. (...) On (Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) snižuje státní dluh jen proto, že využívá projektu státní pokladny, a také díky záporným úrokům, ale ta státní pokladna je klíčová. Otázky Václava Moravce, 20. listopadu 2016

Podobný výrok Miroslava Kalouska jsme již dříve ověřovali a i nyní jej hodnotíme jako pravdivý.

Podstatou systému, jenž byl spuštěn již za působení Miroslava Kalouska, je centralizace příjmů a řízení výdajů jednotlivých organizací, které hospodaří s veřejnými penězi. Díky tomuto řízení likvidity bylo možné snížit například rezervu hotovosti, kterou si jednotlivé organizace držely a která před spuštěním státní pokladny činila více než 100 miliard korun (.pdf).

Zároveň je také pravdou, že ministerstvo si půjčuje za záporné úroky a že i díky tomu klesá státní dluh.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Zvýšily se maloobchodní tržby díky tomu, že ekonomika roste, ale výběr DPH je stále menší než celkový výběr maloobchodních tržeb. Vybere se více peněz z té větší spotřeby, ale výběr DPH by měl růst rychleji než ty maloobchodní tržby, ale to není pravda, to je manipulace s čísly. Otázky Václava Moravce, 5. března 2017

Tržby v maloobchodě vzrostly v roce 2016 o 5,6 %, a to i díky tomu, že české ekonomice se v v tomto období dařilo růst tempem 2,3 %. Vyšší tržby ukazují na vyšší spotřebu, což následně vede k tomu, že se v absolutních číslech prodají větší objemy zboží a služeb, a tedy i s tím související absolutní výběr DPH. Inkaso DPH v roce 2016 bylo meziročně vyšší o 3,8 %. Výběr DPH tak vzrostl pomaleji než maloobchodní tržby.

Nicméně je třeba upozornit na některé limity Kalouskova tvrzení. Předně do maloobchodních tržeb nespadají všechny položky podléhající DPH - např. nemovitosti nebo část služeb. Vyšší maloobchodní tržby tedy nemusí automaticky znamenat, že by mělo o stejnou výši růst DPH. Záleží na více faktorech.

Dále tržby jako takové nejsou to samé jako přidaná hodnota. Obrazně řečeno - že někdo utržil dvojnásobek, neznamená, že bude platit/odvádět dvojnásobek na DPH, protože může mít vyšší vstupní náklady. Je více sazeb, takže může dojít k přelivu mezi sazbami - ať už proto, že lidé více kupují nízko/vícedaněné zboží, nebo proto, že se něco překlasifikovalo.

Výrok z tohoto důvodu hodnotíme jako zavádějící, protože byť Kalousek podává správná čísla, jejich význam dezinterpretuje.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Superhrubá mzda byla zrušena zákonem v roce 2012 s účinností od roku 2015. Vláda toto zrušení zrušila a superhrubou mzdu si ponechala. Právo, 2. července 2017

Se zrušením konceptu superhrubé mzdy počítal zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (body 14–16). Zákon vznikl na ministerstvu financí během úřadování Miroslava Kalouska, vstoupil v platnost 30. prosince 2011 a účinnosti měl nabýt 1. ledna 2015. K tomu však nedošlo.

Právě tyto body byly (spolu s řadou dalších) zrušeny vládní novelou č. 267/2014 Sb., kterou podpořila svými hlasy celá koalice a KSČM, a to ještě před účinností zákona. Superhrubá mzdu tak opravdu byla ponechána, přičemž funguje dodnes.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Platíme desáté nejnižší daně v EU. Výroky od čtenářů, 1. ledna 2014

Výrok se nalézá na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a byl publikován 3. 10. 2013. Na základě dostupných dat Eurostatu z r. 2011 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Pro srovnání daňové zátěže jednotlivých států se často používá složená daňová kvóta. Předpokládáme tedy, že z ní vychází i Miroslav Kalousek.

Zatím poslední statistika Eurostatu týkající se srovnání složené daňové kvóty v zemích EU pochází z r. 2011. ČR je s 34,5 % skutečně na desátém místě.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Karolína KOUBOVÁ Nenutím, jsou to zkrátka ta biopaliva druhé generace a vy jste přesvědčen, že jejich prostřednictvím nebo prostřednictvím jejich využití je možno naplnit ten závazek pro Evropskou unii?

Miroslav KALOUSEK: Jejich připuštěním na český trh, to je ten problém, že to, co navrhuje pan ministr Jurečka indoktrinován panem továrníkem Babišem vůbec nepřipouští tato biopaliva na český trh a jejich, vzhledem k tomu, že tato biopaliva mají dvojnásobný účinek pro snižování oxidu, pardon, skleníkových plynů, tak samozřejmě jejich ta biopaliva první generace nezmizí. 20 minut Radiožurnálu, 9. dubna 2015

Výroba biopaliv druhé generace je značně technologicky náročná a ve světě se jí věnují hlavně velké koncerny. U nás stát pomáhá osvobozením od spotřební daně, což tato paliva zvýhodňuje na trhu oproti první generaci, která zadaněna jsou. Úprava, předkládaná současnou vládou, na tomto nic nemění. Výrok Miroslava Kalouska o překážkách, které mají klást ministři Jurečka s Babišem, tak hodnotíme jako nepravdivý.

Biopaliva druhé generace, tedy biopaliva, která narozdíl od první generace nejsou vyráběna z potravinářských plodin, ale spíše ze zemědělského či domácího odpadu jako například trávy, odpadního dřeva, papíru a jiných nepoživatelných odpadů potravinářských plodin; jako třetí generace se pak označuje výroba biopaliv z mořských řas.

Výroba těchto biopaliv méně zatěžuje ovzduší a je efektivnější. V článku České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z května 2012 se mimo jiné dočteme: “Také biopaliva druhé generace mají své slabé stránky. Největším negativem je, že nadměrným odběrem „odpadní“ biomasy, sloužící na výrobu těchto biopaliv, se rychle vyčerpává půda. Problematické je i případné pokácení tropického pralesa kvůli pěstování rostlin na výrobu biopaliv druhé generace.”

“Druhá generace biopaliv se přitom neobejde bez počáteční pomoci státu v podobě podpory výzkumu a vývoje těchto alternativních pohonných hmot a následně i finanční podpory např. formou nižších daní,” poznamenává dále v článku ČAPPO.

K podobnému závěru došli i vědci z americké Akademie přírodních věd, na jejichž studii se odvolává server Agronavigator.cz.

Současná úprava však již na toto pamatuje. Podle § 49, odst. 16 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jsou od daně zcela osvobozeny “minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu”, které odpovídají daným kritériím, tedy právě biopaliva druhé generace. Toto nemění ani novela, kterou současná vláda předložila do Sněmovny letos. Jak však konstatuje i aktuální článek na Ihned.cz, “výroba těchto paliv je zatím spíše v experimentální fázi”.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

To samé se týká paušálů. Ty jsme také prosadili do zákona, který Babiš zrušil. Právo, 2. července 2017

Řeč je o zavedení a zrušení tzv. zaměstnaneckého paušálu, který byl součástí návrhu (bod 97). Ten byl zrušenzákonným opatřením Senátu, které hlasováním (po zvolení nové Poslanecké sněmovny) schválily téměř svorně všechny strany mimo KSČM, která se z velké části zdržela. Pro schválení hlasovala též TOP 09-Starostové včetně Miroslava Kalouska. Ten během rozpravy vyjádřil, že souhlasem chtějí zprůchodnit změny v novém občanském zákoníku, který měl brzy vstoupit v účinnost, nicméně neztotožňuje se s množstvím daňových opatření.

Zaměstnanecký paušál při svém zamyšlení explicitně nezmínil. Nicméně z důvodové zprávy (.pdf, str. 374, k bodu 697) k návrhu změnového zákona, který měl původní daňový návrh novelizovat ještě před pádem Nečasovy vlády, plyne, že paušál měl Kalousek v úmyslu zrušit již dříve, ještě za trvání své funkce. Původním záměrem totiž podle vlády bylo zrušit daňové osvobození stravného a místo něj zavést právě tento paušál. V konečné podobě zákona však zůstaly obě výhody, což vláda odmítla jako přehnanou zátěž pro státní rozpočet.

Není tak pravdou, že současná vláda s ministrem financí Babišem zrušila zaměstnanecký paušál. Šlo o senátní zákonné opatření, schválené Poslaneckou sněmovnou včetně TOP 09-Starostů a samotného Miroslava Kalouska, přičemž toto konkrétní zrušení tak či onak avizovala již Nečasova vláda.